Chengdu Pterodactyl I (Wing Loong); via Wikimeda Commons

Je to jedna z těch zpráv, které se objeví na jedněch stránkách a pak jí všichni přebírají, přičemž se prakticky nedá dohledat druhý zdroj. Nicméně pokud je pravdivá, je velice zajímavá. Podle Tactical Report, byl před deseti dny na pětidenní návštěvě v Saúdské Arábii čínský generál Wang Kuan-čung (Wang Guanzhong). Se saúdskoarabskými představiteli měl podepsat kontrakt na dodávku čínských robotických prostředků Čcheng-tu (Chengdu, nebo Wing Loong) Pterodaktyl I. Tento stroj je obdobou amerického letounu Predator a kromě průzkumných činností je schopen nést i dvě střely země vzduch. Saúdská Arábie se tak díky Číně může stát jednou z mála zemí (podle všeho se zařadí po bok USA, Británie, Izraele a Číny), která využívá dálkově ovládané vyzbrojené prostředky.

Pterodaktyl I je čistě domácím výrobkem, který jen potvrzuje rostoucí schopnost Číny nejenom dodávat vlastním ozbrojeným silám, ale prodávat i na jiných trzích. Jediným problémem je, že se jedná o produkty, které zatím nejsou testované v reálných bojových situacích, na rozdíl například od amerických a dalších, ale právě prodej do zemí, které by je mohly prakticky využít, může i toto změnit. Mimochodem již na loňském pařížském aerosalónu Číňané uváděli, že mají nejméně pět zájemců o koupi Pterodaktyla.

It boasts a range of more than 3,000 kilometers and a payload of 200 kilograms.All the techniques used on Wing Loong were developed by Chinese researchers without any foreign assistance, said Nie Haitao, Deputy Director of AVIC Chengdu Aircraft Design and Research Institute, which designed
 the aircraft.
“In the initial stage of Wing Loong’s development, only nine researchers were designated to take part in this work and most of them were young professionals without much experience,” he recalled. “Yet they succeeded and now you can see they have done a good job.”
The United Arab Emirates and Uzbekistan have introduced an unidentified number of Wing Loong UAS, according to Kanwa Defense Review, a Canadian online magazine of defense affairs and weapon technology.

Podle jedné zprávy americké GAO využívalo dálkově ovládané stroje v roce 2013 na 75 zemí. Zřejmě jediným státem, který je používá k útočným misím, jsou Spojené státy. Co se týče obchodu, ten komplikují uvalené bariéry, nicméně i přesto existuje a roste. Nadvláda Spojených států v oblasti takzvaných dronů se buď chýlí ke konci, jestli někdy zcela existovala (v této souvislosti doporučuji článek Europe, Asia plan to spend big on drone development, který vyšel v pondělí ve Washington Times). Například podle odhadů konzultační firmy Frost & Sullivan jen Izrael prodal v letech 2005-2012 robotické prostředky za 4,6 miliardy amerických dolarů. A Čína může být zakrátko dalším důležitým vývozcem.

Americký prezident Barack Obama vyrazil na začátku týdne na cestu po Asii jejímž vyřčeným cílem je přesvědčování, že Washington myslí orientaci na Asii („asijský pivot“) zcela vážně a nevyřčeným sbírání podpory pro zadržování Číny. Zde je poměrně dobré shrnutí výsledků Obamovy cesty. Přesvědčování tradičních spojenců v Asii (přičemž klíčové se znovu stávají Filipíny, i když zatím nebyla uzavřena dohoda o permanentním umístění amerických sil) je poměrně složité. Byť třeba slova o tom, že v teritoriálních sporech jsou USA na straně Japonska, jsou přijímána s uspokojením, pochybnosti vzbuzuje schopnost Washingtonu pomoci, pokud by došlo na nejhorší. Ne, že by Spojené státy stále globálně nedominovaly, je ovšem nutné sledovat trend nárůstu, či poklesu schopností a závazky. Někteří proto například začali uvažovat o tom, zda by bylo možné vytvořit asijskou obdobu NATO. Ne, že by tu již jeden pokus v minulosti nebyl.

Nárůst čínských schopností, které se stále zatím nemohou s americkými rovnat, je obdivuhodný nejenom v oblasti letecké techniky. V loňském roce spustila Čína na moře 17 nových válečných lodí – více než kdokoli jiný. Spojené státy spouští na moře přibližně deset lodí ročně a Rusko o něco méně. Číňané pokřtili svou první letadlovou loď před dvěma lety, do roku 2025 se předpokládá, že budou mít k dispozici další dvě. V roce 2020 mají mít k dispozici 78 ponorek. Zatímco čínské výdaje na zbrojení každoročně rostou, ty americké dosáhly svého vrcholu a začaly klesat.

V souvislosti se škrty v USA probíhají bouřlivé debaty o tom, jak by mělo vlastně americké námořnictvo vypadat. Před několika dny si třeba objednalo deset ponorek třídy Virginia na jaderný pohon za rekordních 17,645 miliardy dolarů. Plavidla by měla být dodána v příštích pěti letech. Naopak námořnictvo chtělo vyřadit letadlovou loď George Washington, s čímž včera nesouhlasil podvýbor Sněmovny reprezentantů pro námořnictvo a projekci sil. I nadále by tak měly mít Spojené státy 11 letadlových lodí. Naopak poslanci chtějí vyškrtnout jedno plavidlo ze tří určené k plavbě u pobřeží, které požadovalo námořnictvo.

Subcommittee Chairman Rep. Randy Forbes, R-Va., also introduced language prohibiting the “premature retirement” of the cruisers, along with three amphibious ships, and directs the Navy to include two cruisers in its 2015 modernization plans.
The mark also requires the secretary of defense to review the requirements for the Unmanned Carrier-Launched Airborne Surveillance and Strike program, a new and stealthy jet-powered aircraft. Forbes has said he’s concerned the program is not putting enough emphasis on the strike aspect of the effort.
Forbes, in a statement, said the markup, “whether ensuring an 11-aircraft carrier fleet, setting the direction for the future composition of the carrier air wing, continuing the United States’ advantage in undersea warfare, or supporting our Air Force refueling capability … continues our subcommittee’s bipartisan tradition of advocating for US dominance at sea and in the air.”