fbpx

Fenomén tzv. šílených střelců aneb jak se zachovat v krizových situacích

Fenomén tzv. šílených střelců aneb jak se zachovat v krizových situacích

Nedávná tragédie v Uherském Brodě opět po delší době strhla vlnu debat o fenoménu aktivních střelců. V českých médiích se často označují termínem šílení střelci, ačkoliv motivem k trestnému činu nemusí být vždy psychická porucha. Jde o pachatele, kteří k útoku využívají střelnou zbraň a v určité vymezené oblasti se pokouší zabít co největší počet lidí, a to bez jasného pravidla ve výběru svých konkrétních obětí.

www.fbi.gov

www.fbi.gov

Většina debat z posledních dnů se zabývala především tématem prevence a schopnosti policie v takových případech úspěšně zasáhnout. Mělo by se například omezit držení zbraní a zpřísnit dohled nad lidmi, kteří se léčí s psychickými problémy? Lze označit policejní postup v Uherském Brodě za správný? Jak takový ideální zásah vlastně vypadá?

Při prozkoumání nedávných analýz případů tzv. aktivních střelců z USA z let 2000-2013 zjistíme, že prevence v tomto směru je téměř nemožná. Existuje totiž obrovská variabilita v místech útoků, přičemž daní střelci často nevykazují před útokem znaky psychických problémů. Také zbraně, které střelci využijí, bývají mnohdy drženy ilegálně. Nebo těsně před činem střelec zbraň odcizí blízkým nebo známým. Policie dorazí na místo činu v téměř polovině podobných případů (uvádí se přes 40 procent) až po skončení celého incidentu. Jistě nelze z naší pozice kritizovat ozbrojené složky, jen většina útoků aktivních střelců jednoduše trvá pouze několik minut, což mnohdy vylučuje úspěšný zásah policie.

Tím nechceme přispět k šíření pesimistické nálady ve společnosti, ale snažíme se vyvolat diskuzi i v další otázce, která doposud nebyla vyslovena. Jak si počínají účastníci těchto útoků? Jak mohou tito lidé spoléhající sami na sebe v ohrožení postupovat, aby přežili?

Postup v krizové situaci
Už z výše uvedeného je patrné, že variabilita útoků je opravdu vysoká. Každý útok je specifický a je tedy těžké poskytnout univerzální rady, jak při útoku postupovat. Přesto lze několik rad a pravidel nalézt. Níže uvádíme ty nepropracovanější, které propaguje FBI a další americké ozbrojené složky. Dle expertů máme v krizových situacích, kdy jsme ohrožováni střelcem, možnost provést tři základní akce. Jsou jimi útěk, ukrytí a útok, přičemž uvedené pořadí není náhodné. Sleduje, jak bychom k jednotlivým možnostem měli přistupovat z hlediska chronologické posloupnosti.

Panuje obecné přesvědčení, že v ohrožení aktivním střelcem je nejjistější pokusit se uprchnout z rizikové oblasti. Je to ale možné pouze v případě, kdy cesta ven nevede přímo kolem útočníka. Úkryt komplikuje, že v některých případech střelci chtějí maximalizovat destrukci, a tak po prvních minutách útoku prohledávají místo činu a mohou nalézt ty, kteří se pokusili skrýt. Takový incident pak často končí až ve chvíli, kdy například dojde útočníkovi munice. Ten má ale zpravidla více zbraní. Uvádí se, že většina z aktivních střelců si jich s sebou bere až neúměrně mnoho vůči množství potenciálních cílů, a především s nimi umí na rozdíl od rukojmí zacházet. Zaútočit na pachatele je pak tou poslední možností.

Pokud se tedy rozhodneme k útěku z okolí střelce, je nutné se držet několika zásad. Za prvé musíme mít v hlavě plán. Vědět, kam míříme, kudy se dostaneme z dané oblasti (většinou budovy) a jak toho dosáhneme. Co například uděláme, jsou-li dveře zamčené. Ať už to zní jakkoliv absurdně, necháváme všechny své věci na místě. Pro nic se nesnažíme vrátit, což někteří lidé mohou v utrpěném šoku udělat. Pokud neutíkáme přímo z oblasti, ve které se střílí, tedy z bezprostřední blízkosti útočníka, dáváme pozor na dění okolo sebe. Posloucháme zvuky střelby a sledujeme pohyb prchajících lidí. Je totiž možné, že neběžíme od útočníka, ale naopak k němu. Schopnost vnímat okolí je důležitá i proto, že útočníků může být více. Ačkoliv velmi mizivé procento útoků je dílem více než jednoho střelce (cca 1,25 procenta), toto riziko je přítomno vždy a je nutné s ním počítat.

Bude to znít patrně nelidsky, ale pokud si chceme zachránit život, pomáháme ostatním jen tak, abychom se sami nezdržovali v úniku z rizikové oblasti. Varujeme lidi, kteří běží opačným směrem, případně pomůžeme zraněnému s chůzí. Pokud je někdo opravdu vážně zraněný a patrně umírá, nebo je v šoku a odmítá i přes naše opakované výzvy a pokusy vstát a běžet pryč, necháváme tyto lidi za sebou. Když se dostaneme z rizikové oblasti, tedy většinou z nějaké budovy, nepřestáváme utíkat a postupujeme co nejdále. A to proto, že zhruba v 15 procentech případů se po střelbě útočník přesune jinam, kde chce ve své akci pokračovat. Čím dále tedy budeme, tím menší je riziko, že na útočníka znovu narazíme. Velká část všech pachatelů se pokouší maximalizovat způsobené škody. To znamená, že si bere více zbraní. Je relativně běžné, že si pachatelé často nechávají některé zbraně v autě, nebo někde jinde blízko oblasti útoku. Je zde tak nebezpečí, že v blízkosti budovy potkáme útočníka, který si půjde vyměnit zbraň, nebo doplnit munici. Schovat se na blízkém parkovišti a počkat na příjezd policie tak není vhodné. Samozřejmě i venku v okolí místa činu varujeme ty, které potkáme. Posledním velmi podstatným pravidlem je, že po celou dobu útěku, tedy i daleko od skutečného pachatele, necháváme ruce viditelně od trupu těla, nejlépe nahoru s prsty od sebe. Přijíždějící policie totiž většinou netuší, jak útočník vypadá nebo kde se přesně nachází. Dost často vytváří v delším odstupu od místa činu perimetr, aby útočník nemohl uniknout, a mohlo by dojít k omylu.

V případě, že je útěk nemožný nebo vysoce rizikový, je nutné se někde ukrýt. Pokud jsme v blízkosti útočníka, doporučuje se schovat se ve chvíli, kdy nejsme v jeho zorném úhlu. Pokud to nelze, tak se alespoň později v takové situaci přemístit jinam. Útočník ale může později kontrolovat přeživší a hledat schované jedince. Pokud nás tedy viděl, jak a kam se schováváme, moc šancí z dlouhodobějšího hlediska nemáme. Místo, které je dle expertů nejlepším pro ukrýt, je bezesporu jakákoliv vedlejší místnost. Úkryt v nich zvyšuje šance na přežití tím, že zamkneme dveře a zablokujeme je přesunutím nábytku. Zablokování nábytkem je v době, kdy je většina zbraní během vteřiny schopna otevřít téměř jakékoliv dveře, velmi důležité. Je ovšem nezbytné pamatovat na to, že i když se k nám útočník nedostane, stejně je pro nás hrozbou. Je tedy doporučováno si v místnosti najít místo co nejdál od oken a dveří. Tam bychom si měli lehnout na podlahu, tak aby nás nezasáhly střely, které projdou skrze stěny.

V úkrytu, ať už v místnosti, nebo někde pod stolem, se snažíme na sebe neupozorňovat. Musíme být co nejvíce potichu. Zhasneme světla v místnosti, vypneme si vyzvánění na mobilu, případně na hodinkách. Po celou dobu pak musíme být připraveni na možnost, že budeme odhaleni. Je tedy nutné si rozmyslet, co v takovém případě udělat. Například opatrně se dostat do pozice, ze které budeme moci zaútočit. Dobré je také vzít si něco, co použijeme jako zbraň.

V případě, kdy úkryt ani útěk není proveditelný, je možné bojovat. Zde už neexistuje moc doporučení a rad. Dle expertů je nezbytné být co nejvíce agresivní. Efektivní je házet po pachateli vším možným, případně se ho snažit povalit. Pokud jsme někde pohromadě s více lidmi a máme trochu času, snažíme se s ostatními domluvit. Útok na pachatele ve více lidech zvyšuje šance všech na přežití. Pokud máme štěstí a útočníka jsme přemohli a zneškodnili, za žádných okolností nebereme jeho zbraň do rukou. Znehybníme protivníka a zbraň necháváme na zemi v dostatečné vzdálenosti od něj. Opět by zde totiž mohlo dojít k omylu a policie by mohla zastřelit nevinného.

Na závěr je ještě nutné zmínit, že ať už jsme na útěku z místa útoku, nebo se někde ukrýváme, je zcela nezbytné co nejrychleji zavolat policii. A ihned jí podat všechny informace, které bude požadovat. Většinou se jedná o počet střelců, vzhled pachatele, místo, kde se nachází, počet a typy zbraní, které má k dispozici a počet potenciálních obětí na místě činu. A poslední rada na závěr zní: za všech okolností posloucháme instrukce policie a řídíme se podle ní. Pokud nám totiž radí, kam máme jít a co dělat, disponuje patrně více informacemi o situaci a zkušenostmi než my.

6 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

6 Comments

  • Profilový obrázek
    gilhad
    16. 3. 2015, 18:29

    Clanek zcela opomiji moznost pouzit pri boji proti strelci vlastni zbran, coz je mnohem efektivnejsi, nez po nem hazet nahodne nalezenymi predmety.

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Tomas.Kolar@gilhad
      17. 3. 2015, 11:12

      Jenže to byste lidem vlastně radil se ozbrojit, což je politicky naprosto, ale naprosto nekorektní. Nosit u sebe stále zbraň přeci může jen duševně vyšinuté individuum! Nehledě na to, že naprostá většina podobných případů se v USA odehrává v tzv. gun-free zones, a tam zbraně nosí jen kriminálníci.

      Chtěl jsem přidat smajlíka, aby byla jasná ironie příspěvku, ale ono je to spíš k pláči…

      REPLY
      • Profilový obrázek
        nrtm. Lukáš Hergott (Hery)@Tomas.Kolar
        17. 3. 2015, 12:43

        Spíš článek logicky radí lidem, kteří zbraň nenosí a jsou tak jednoduchými obětmi pro střelce. Ten kdo zbraň nosí takovýto článek přece nepotřebuje.

        Ovšem gun free zones se tady už před nějakým časem řešili jinde….

        REPLY
  • Profilový obrázek
    p
    13. 4. 2015, 18:23

    Clanek je vycucem toho, jak to vypada v USA a jinych zemich, kde policie ma zkusenosti s timto typem utoku, ale naprosto pomiji specifika PCR, tedy temer zadne zkusenosti, doba za kterou dorazi na misto, jeji (ne)vybaveni a postupy, ktere nema natrenovane.
    Tim nechci zpochybnovat svatou trojici v clanku naznacenou (Run, Hide, Fight) pro nedobrovolneho ucastnika takove udalosti, ale v nekterych aspektech to muze byt jinak.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Tomas
    15. 4. 2015, 14:32

    Taky souhlasim s kostrou (trefne nazvane kolegou svata trojice) nicmene pusobi az ironicky „…co nejrychleji zavolat policii. A ihned jí podat všechny informace, které bude požadovat…. “
    Chtelo by dodat – A PCR ty informace utopi ve svem informacnim toku a kdyz budete informovat mestaky/zastupitele mesta tak pan starosta o vasem ukrytu promluvi do TV v primem prenosu

    REPLY
  • Profilový obrázek

Nejnovější komentáře