Osud tomu chtěl, že jsem se letos mohl zúčastnit oslav 70. výročí vítězství nad fašismem v Moskvě. Jejich vrcholem byla vojenská přehlídka na Rudém náměstí. Vzhledem k tomu, že se už poměrně dlouho snažím tyto přehlídky sledovat v televizi, dovolím si zde k té letošní několik komentářů. Když už se mi podařilo být v Moskvě v době jejího konání.

Do Moskvy jsme přiletěli čtyři: já, kamarád z Vyškova, jehož prarodiče přišli do Československa z Buzuluku s 1. československým armádním sborem a jeho dva kamarádi – nadšení fandové o československou vojenskou historii. Později přiletěl speciálem i prezident České republiky se skupinou válečných veteránů, mezi nimiž byl např. prof. Rajko Doleček. O veterány se staral plk. Skácel, vedoucí projektu Péče o válečné veterány. Bohužel politická situace v České republice byla natolik nepříznivá, že ani pan prezident, ani veteráni, nemohli přehlídku sledovat na Rudém náměstí. Část ji proto shlédli na tribuně postavené před Běloruským nádražím, kolem něhož se z Rudého náměstí vracela defilující vojenská technika. Jeho zážitky týkající se vztahu ruské společnosti k jejím hrdinům shrnul v Parlamentních listech.

Přiznám se, že jsem naivně čekal, že vrchního velitele ozbrojených sil České republiky budou v Moskvě očekávat jeho odpůrci s červenými kartami, neboť kde jinde by se lépe hodil takový protest uskutečnit, než právě Moskvě, kde se odehrál incident s Pussy Riot, a právě během prezidentovi návštěvy ze strany českých, moravských, slezských a hlavně pražských ochránců českého pojetí demokracie tolik kritizované? Žádné červené karty se však nikde neobjevily.

Přímý přenos přehlídky na oslavu 70. výročí Dne vítězství přenášela televize a podobně jako předcházejí ročníky lze ji shlédnout na youtube. Zde se nejprve zastavme u přehlídek, které proběhly k 65. a 60. výročí osvobození od fašismu v roce 2010 a 2005. Pro přehlídky pořádané v těchto letech byla typická účast nejvyšších politických představitelů zahraniční zemí a jejich vojska. V roce 2005 jsme takto po boku Vladimíra Vladimiroviče Putina mohli vidět George W. Bushe s jeho manželkou, prezidenta Francie Jacquese Chiraca, či kancléře SRN Gerharda Schrödera, ačkoliv SRN by zcela jistě nebylo možno zařadit mezi vítěze 2. světové války. V páté řadě z celkových šesti, pak seděl se svou chotí Livií český prezident Václav Klaus a na opačné straně stejné řady generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Je obrovská škoda, že Miloš Zeman nemohl letošní přehlídku navštívit, neboť by bylo nesmírně zajímavé vidět, do jaké blízkosti/vzdálenosti k/od prezidenta Ruské federace by byl usazen a vedle koho. Pak by bylo možné s ohledem na současné politické počasí usuzovat, jestli se ve vztazích mezi Českou republikou a Ruskem ochlazuje, otepluje, nebo dokonce topí.

V roce 2010 stejně jako v roce 2005 se účastníci protihitlerovské koalice mohli aktivně zúčastnit moskevské přehlídky. Takto jsme např. viděli pochodovat vojáky Velké Británie, Francie, Spojených států nebo Polska. Své vojáky však poslalo i Moldavsko a Ukrajina, navzdory faktu, že Rusko v roce 2008 intervenovalo do Gruzie. Letos byla účast ze strany zemí NATO bojkotována. Na tribuně po boku vojenských přidělenců však bylo možné zahlédnout polského vojenského představitele (v prostřihu při minutě ticha). V souvislosti s účastí zahraničních vojsk pochodujících po Rudém náměstí bylo jistě obrovským překvapením, že se slavnostního pochodu letos zúčastnila i srbská armáda. Česká republika totiž v posledních letech vynaložila nemalé úsilí o přizpůsobení srbského vojenského školství standardům NATO.

Vraťme se ovšem ještě dále do minulosti. Od roku 2013 velí přehlídce vojenský ministr obrany, člen strany Jednotné Rusko, což je jistě návrat k modelu, který jsme mohli u nás vidět naposledy v roce 1990. Předcházející přehlídky byly pod velením civilních ministrů obrany. To si lze uvědomit zejména při zhlédnutí záznamu z přehlídky v roce 2000, na kterém se vedle poměrně tehdy ještě plachého leningradského rodáka V. V. Putina čerstvě zvoleného ruským prezidentem objevil první prezident Ruské federace Boris Jelcin. Tehdejší přehlídka, na rozdíl od těch po roce 2005, proběhla ještě pod nezakrytým mauzoleem V. I. Lenina. První přehlídku ke Dni osvobození, která se uskutečnila v 26. 6. 1946 pod velením maršála SSR Georgije Konstantinoviče Žukova lze vidět v černobílé i barevné verzi.