Branný zákon, zálohy a armáda
S předsedou Asociace záložních brigád, podplukovníkem v záloze Arnoštem Líbezným jsme hovořili o aktuálních i chronických problémech Armády České republiky.
Čím se liší aktivní zálohy od povinných?
Příslušníci aktivních záloh mají podepsaný kontrakt, v jehož rámci chodí na průběžná vojenská cvičení. Povinné zálohy jsou vedeny v registrech, na cvičení se hlásí dobrovolně a účastní se jich, když je armáda na základě toho požadavku povolá.
Jaké jsou v současné době největší výzvy aktivních záloh v České republice?
Problémů je tady celá řada a je pravda, že nejen legislativa brání dalšímu rozvoji. U aktivních záloh máme téměř dvanáct set lidí, avšak podle tabulek – schválených Koncepcí záloh z roku 2013, jež stanovují počet pěti tisíc – nedosahujeme ani poloviny naplnění. Chybí podpora zaměstnavatelů lidí v záloze i všeobecné povědomí o tom, co jsou zálohy a k čemu jsou dobré. Zkreslená představa je také o překlápění bývalých vojáků z povolání do aktivních záloh. Ačkoliv máme pěší roty, několik odborných jednotek, zálohy vojenské policie, nebo 601. skupiny speciálních sil, pro vojáka z povolání parketa aktivních záloh příliš není.
Je možné motivovat lidi k naplnění tabulkových hodnot aktivních záloh?
Armáda se propagaci záloh věnuje nedostatečně. Když jsem přednášel na středních a vysokých školách, několik zájemců o službu tam bylo. Chce to více pracovat s lidmi, nejen občas vypustit článek do novin. Koncepce také hovoří o možnosti dotovat stipendiem vysokoškoláky. To je věc, která potáhne. Dostat za rok dvacet tisíc za účast v aktivních zálohách je motivující.
Myslíte si, že člověk, který je na pozici aktivních záloh, musí splňovat požadavky jako profesionální voják?
Ve většině případů, pokud nebudeme brát v potaz bývalé vojáky z povolání, tam stoprocentní rovnítko nikdy nebude. Tím, že mají záložáci svoje povolání a výcviku se účastní v omezené míře, nebudou mít takový dril. Navíc sami mohou mít jiné znalosti a zkušenosti než má armáda. Je mezi nimi spousta odborníků, kteří poskytují své „know-how“. Jsou rovnocenní, i když ne fyzicky na stejné úrovni.
Nachází odborníci v zálohách uplatnění ve svých profesích?
Naše armáda s odborníky stále neumí pracovat. Například v Austrálii jsou příslušníky aktivních záloh vojenští lékaři, přičemž celý jejich tým je vystavěn z odborníků – lékařů. U nás je to naopak. Neumíme s vojákem, v civilu lékařem, pracovat. Velitelem pardubické roty byl lékař. Samozřejmě, dělal to rád, ale proč bych z něj měl dělat velitele pěší jednotky, když nabízí jiné zkušenosti. Stejně tak nemáme uplatnění v profesi pro právníky, IT specialisty a další.
Potřebujeme bojovníky i odborníky
Kdo je ideální člověk na pozici velitele pěší roty aktivních záloh?
Řekněme, že každá odbornost má svoje tabulkové náležitosti. Velitel roty by měl mít určité vzdělání, kvalifikaci, zkušenosti s vedením a podobně. Armáda to má zpracované, i když ne všude se to dodržuje. Jsou jednotky, kde velí rotmistr, přičemž veliteli roty přísluší hodnost kapitán. Ale to se odvíjí. Kdo nemá vysokoškolské vzdělání, kapitán být nemůže.
Jak by podle vás měla být záloha budovaná?
Potřebujeme bojovníky i odborníky. Jádro bych spatřoval u útvarů záloh a pak by byli samostatné jednotky třeba na bázi teritoriálního vojska. Záložáci by si měli projít základní přípravou Krajského vojenského velitelství u pěších jednotek. Pak by měli případně přejít k odborným jednotkám, kde by předali své zkušenosti.
Jak jsou pro aktivní zálohy nastavené zdravotní prověrky?
Když armáda přijímá člověka do aktivních záloh, prožene ho stejnými prověrkami jako vojáka z povolání. Mnoho lidí vypadne, protože nedosáhne potřebné zdravotní klasifikace A. Dokážu si však představit formu spolupráce s lidmi s klasifikací B, tu by mohl mít například logistik vydávající materiál nebo starající se o jídlo. Ne každá profese potřebuje „Ačko“.
Kde je problém ve vztahu zaměstnavatel – záložník – armáda?
V zahraničí vnímají zaměstnavatelé jako výhodu mít záložáka. Tohoto člověka si váží, protože je na něj spoleh, je zdravotně způsobilý a loajální vůči zaměstnavateli. Má zkušenosti a je zvyklý držet pravidla hry. Na druhou stranu v některých státech, mezi nimiž je i Česká republika, mají záložáci problém se vůbec účastnit cvičení. Zaměstnavatel jim dá nůž na krk a řekne, buď půjdeš na cvičení, nebo do práce. Mnoho příslušníků aktivních záloh si tak na cvičení berou dovolenou.
Jakým způsobem se to řeší?
Na všech úrovních – i CIOR pořádá semináře – se řeší, jakým způsobem podpořit zaměstnavatele záložáků. Navržena je jakási přímá dotace zaměstnavatele, aby si v době nepřítomnosti záložáka vzal brigádníka, případně rozdělil práci mezi ostatní pracovníky. Uvažuje se také o finančních bonusech. O těchto schůdných variantách se diskutuje se především s ministerstvem financí.
Jedná se také o financování příslušníků aktivních záloh?
Otevřená je otázka odměňování. Záložáci nejen že by měli dostat více peněz za podepsání kontraktu a účastnění se cvičení, ale měl by se jim stanovit plat podle tabulky jako vojákům z povolání. Jestliže je záložák velitel roty, bude po dobu cvičení dostávat plat velitele roty, respektive jeho poměrnou část. Někdo si polepší, jiný pohorší. Ovšem zřejmě to je jediná cesta, jak záložáky srovnat s armádou, a jak na ně vypočítat náklady.
Odkud se budou tyto náhrady financovat?
Z rozpočtu ministerstva obrany. Zda na to ministerstvo obrany má, je otázka přímo na ně. Peníze bude muset najít, čehož bych se vzhledem k jejich rozpočtu neobával.
Jaká je pozice armády ve společnosti?
V současnosti má poměrně dobré renomé, i když se říká, že máme expediční armádu v zahraničí a na našem teritoriu ji moc vidět není. V případě krizové situace, jako jsou povodně, je dobrá. Ačkoliv není součástí integrovaného záchranného systému, při selhání IZS co do nedostatku personálu a techniky, dotahuje armáda věci do konce.
Nikdo si není jistý, co se bude dít. Legislativa hovoří o systému, co bude stát spoustu peněz
Dříve povinná vojenská služba propojovala společnost a armádu, profesionalizace však mezi nimi otevírá propast a stále více lidí ztrácí k armádě vztah. Myslíte si, že zálohy jako stupeň mezi civilem a armádou mají možnost tuto díru vyplnit, nebo je třeba více zapojit společnost?
Aktivní zálohy jsou opravdu středobodem mezi armádou a civilem. Jako jediné se dnes účastní vojenských cvičení. Nutné je pracovat i s povinnými zálohami, tedy s lidmi v civilu od osmnácti let, kteří za sebou mají minimálně základní vojenskou službu. Nebo se zamyslet nad dřívějšími brannými cvičeními, civilní obranou, nebo brannými soutěžemi. Pohled na armádu můžeme změnit, pokud budeme s rozumem pracovat s dětmi od mateřské školky po dospělost.
Zkuste načrtnout model branné povinnosti, který v současnosti leží na stole, jaký na něj máte názor?
Nikdo si není jistý, co se bude dít. Legislativa hovoří o systému, co bude stát spoustu peněz. Já osobně nejsem o kvalitě investice přesvědčen, pokud nebude odvody následovat další alespoň minimální příprava lidí. Dříve existovaly vojenské katedry na vysokých školách, branecká příprava a spoustu dalších aktivit, které odvedence zasvětily do vojenské kariéry. Spousta řidičů kamionů dodnes těží z řidičáku, který si udělali na vojně. Bylo by vhodnější investovat peníze spíše do přípravy než do odvodní komise, kam člověka v osmnácti letech odvedeme. Takhle to je jen forma zpřístupnění dat pro představu, kolik lidí se bude schopno zúčastnit odvodů s kladným výsledkem. Data, která chce ministerstvo získat, však jsou v jiných zdrojích. Zdravotní stav lze evidovat u lékařských prohlídek.
Co se tedy stane s odvedenci?
Podle tohoto branného zákona vznikne odvodem zvláštní kategorie vojáků, kteří za sebou nebudou mít žádnou vojenskou službu ani zkušenost. Armáda je nebude moci použít, dokud jim zkušenost nezprostředkuje. Budou papírově vojáci. Způsobilí, ale nepoužitelní.
Budeme odvádět osmnáctileté a zároveň zde figurují lidé, kteří byli na vojně do roku 2005. Vzniká tak další kategorie lidí ve věku do třiceti, kteří jsou ideální pro armádu, ale nepočítá se s nimi. Jsou nějaké možnosti, jak tyto lidi zapojit?
Stále existuje dobrovolnost. Jinak by se tahle skupina lidí vypadlých ze systému měla podchytit a minimálně projít odvodním řízením. Není možné, abychom se jich zřekli, nebylo by to správné a asi to neodpovídá ani Listině základních práv a svobod.
Nastolil jste téma dobrovolnosti, má tedy vůbec smysl vrátit se k povinné vojenské službě a je to průchodné v současně nastavené společnosti?
Osobně si myslím, že základní vojenská služba měla něco do sebe a momentálně nám chybí. Lidi se naučili nějakým způsobem fungovat a držet režim. Dokonce si dokážu představit, že by společnost přišla o hodně svých problémů, ale průchodné to asi není. Psychicky je pro lidi povinná vojenská služba nestravitelná.
Jaká je podle vás ochota lidí bránit stát?
Když jsem sledoval některé diskuze na internetu, hodně přispěvatelů dávali od obrany státu ruce pryč. Zase to souvisí s pohledem společnosti na armádu. Kdyby armáda s lidmi pracovala více, potažmo by roli PR sehráli zálohy, dokážu si představit změnu nálady ve společnosti.
Jak je to v současnosti v zálohách s vystrojováním?
Vystrojování je obecný problém armády jako takové. Zálohy dostávají výstroj podle základní vojenské normy. To nejnutnější a ne vždycky to nejnovější, či nejkvalitnější. Pokud chce mít záložák lepší výstroj, investuje do toho.
A s technikou?
Aktivní zálohy nemají žádnou vlastní techniku, na cvičení si ji půjčují od útvaru, u kterého cvičí. Vypůjčeny jsou i zbraně, které mezi jednotlivými jednotkami při cvičení kolují.
Kdo zabezpečuje cvičení aktivních záloh?
Cvičení zajišťuje jednotka vytvářející zálohy. Rozdíl je přitom mezi jednotkami u útvaru a těmi u krajského vojenského velitelství. Útvary problémy nemají, neboť mají svoji techniku. KVV, co by správní orgán, nemá dostatečné kapacity, logistiku, instruktory, ani vojenský prostor. O zabezpečení proto žádá útvar.
Je dobrý nápad, aby pěší roty patřili pod Krajské vojenské velitelství?
Existují dva pohledy na věc. Jsou oblasti, kde armáda už žádné jednotky kromě Krajského vojenského velitelství nemá. KVV leží na území každého kraje České republiky. Zálohy díky tomu mají na teritoriu své místo. Otázkou zůstává, zda má zálohy cvičit správní orgán – úředníci – kterým KVV dnes je, nebo jestli by nebylo vhodnější, kdyby zálohy cvičily ve výcvikovém centru.
Kdo má právo vyslat zálohy?
K výcviku povolává záložáky KVV, respektive jednotky, které zálohy cvičí. Pokud se jedná přímo o nasazení, pokyn dává vláda. Přičemž se vede diskuze, zda by neměla mít armáda ve své struktuře prvek, který by s aktivními zálohami hospodařil od A do Z. V koncepci se navrhuje řekněme poradní orgán, který by řešil jak výcvik, tak povolávání. Podle mě by mohlo být také jakési Velitelství záloh. Posloužilo by to k propagaci, armáda i zálohy by věděli, jaký vztah mezi sebou mají, lépe by spolu komunikovali a domlouvali se. Diskuze je na místě, protože záložáci mají k bezpečnosti také co říci.
Existují krajiny v Alianci, kterými by se Česká republika měla inspirovat pro rozvoj armády, popřípadě záloh, nebo by měla jít vlastní cestou?
Každý stát má jiné dispozice, jinou politickou situaci, finanční zabezpečení i jiný systém práce se zálohami. Převzít jiný model se úplně nedá, každopádně bychom se měli poučit alespoň z cizích chyb. Říci si, zda je vhodnější struktura švýcarské gardy, teritoriálního vojska Británie, nebo forma národní gardy ve Spojených státech. Každý stát má něco do sebe. Je nutné si říci, jakou obranu si představujeme. Je to individuální, ne všude je například vševojsková armáda. Nicméně můžeme srovnávat určité prvky. Třeba jednotky u KVV s teritoriální armádou, nebo různé speciální jednotky.
Takže jsme zpět u toho kompromisu, že bychom měli mít jak vševojskové, tak odborné jednotky?
To je na dlouhou debatu o podobě Armády České republiky. Nicméně pokud pracujeme se zálohami, neznamená to, že pokud člověk v civilu není bagrista, nemůže sloužit u ženijní jednotky. Obrana teritoria souvisí i s hrozbami. Asi žádná liniová válka nás tady, doufejme, nečeká. Na místě je spíše bezpečnost v rámci teroristických akcí, případně hrozeb nevojenského charakteru – živelných pohrom, blackoutu a dalších. Tomu by se příprava záloh měla přizpůsobit.
Autoři: Markéta Turková, Samuel Kolesár.
Rád bych jen podotknul, že ve Švýcarsku není “garda” ani
“milice”, jak se u nás zdůrazňuje. Je tam POVINNÁ základní vojenská služba (270 dní), jen je rozložena na dva bloky. První (cca 90 dní) “přijímač” a základní výcvik. Poté následuje každý rok x dní cvičení, kde hodnota x závisí na funkci (odbornosti). Po vyčerpání oněch 270 dní základní vojenské služby odchází “záklaďák” do ZÁLOHY. U většiny se tak děje mezi 30-35 lety.
V činné službě je cca 130tis. vojáků (VZP+přijímač+zbytek “VZS” (na cvičení nebo v práci)). Záloha je cca 80 tis., ale o jejím reálném nasazení se neuvažuje, prakticky pro ni není ani výstroj.
Ještě jsem se kouknul na wikipedii. Délka jednotlivých fází se v rámci konceptu Armee XXI trochu změnila, popsaný princip nikoli.
Pěkný článek. Kdybych měl vystihnout největší problém AZ jedním slovem, tak by to bylo jednoznačně slovo: (nevhodná) STRUKTURA. Dokud se s tím něco neudělá, budeme se neustále motat v kruhu.
Pan podplukovník by si měl důkladně přečíst nebo si od odborníka nechat vyložit Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.
INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
§ 3
Použití integrovaného záchranného systému
Integrovaný záchranný systém se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému.
§ 4
Složky integrovaného záchranného systému
(1) Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou Hasičský
*záchranný sbor České republiky,
*jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,
*poskytovatelé zdravotnické záchranné služby,
*Policie České republiky.
(2) Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory ( tedy i AČR ). Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání (§ 21).
pan podplukovník zákon zná, bohužel v textu vypadlo slovo “základní složkou IZS” toť vše pro Anonyma, který se neumí ani podepsat.
Pokud někdo chce do AZ výrazněji zapojit bývalé VZP, tak by měl pochopit, že struktura záloh (a to hodnostní i ČVO) se musí odvíjet od struktury profesionální armády. Statistiky jsou k dispozici, takže MO ví, v jakých hodnostech, jakých ČVO a jakých specializacích jí odchází VZP do zálohy. Z těchto informací by se mělo vycházet při vytváření organizačních celků.
Ovšem, nicméně je třeba zvážit a to pečlivě, jeden velmi podstatný, ba dokonce zásadní aspekt a tím je, mají – li vůbec bývalí nebo do zálohy odcházející VZP o zařazení a de facto fungování v AZ zájem…
Jistě, pokud jim to bude direktivně nařízeno (tato varianta je nejpravděpodobnější), nic jiného než se hlásit v místě k tomu určeném jim nezbyde. Nechci predikovat nějaké obskurní scénáře, ale jistě si dovedete představit jak to dopadne.
Na příkladu AZ samotných lze nejmarkantněji demonstrovat jaký má naše společnost o tento projekt zájem. Na jednu stranu chce MO početně silnou, náležitě vycvičenou a vybavenou záložní armádu, na stranu druhou vidíme, že stejné MO není schopno náležitě zabezpečit armádu se kterou již disponuje, a která se i přes masivní rekrutaci vylidňuje. Útvary jsou na cca 70% početních stavů osob, tedy nedoplněny na
plánované mírové počty a přitom se vytvářejí další útvary – kým budou naplněny? Rekruty? To stěží? Stávajícími AZ, kteří požádají o aktivaci? Taktéž ne. Budou to nakonec VZP, kteří již slouží. To se ovšem MO ze stávajících problémů nevymaní, právě naopak, další a ještě palčivější lze očekávat.
V civilním sektoru je nejistota ve všech svých formách na denním pořádku. instituce jakou je AČR by měla být institucí, jenž je postavena na pevných a jistých hodnotách morálních, legislativních a také hmotných. Je takovou institucí? Vnímá ji tak občanská veřejnost? Asi těžko, po skandálech v tisku s armádou spojovaných, to ani nezmiňuji aspekt, že VZp se o aktuální dění rádi podělí se svým okolím o informace, především ty pravdivě negativní. Kdo by pak měnil jednu nejistotu za jinou? Idealista? Snílek? Blázen? Na takové “osobnosti” jistě AČR/AZ necílí…
Zdá se, že byl na MO upleten gordický uzel. Kdo jej rozplete a především jak, není jasné. Přístup k současným nejpalčivějším otázkám obrany lze ze strany MO označit jako velmi vágní.
Jak z toho ven? Čas na prodiskutování není, je třeba jednat a to rázně. Je ta minutu 12…
To je samozřejmě otázka na vedení resortu MO, jaký bude primární zdroj pro doplňování AZ – zda civilní veřejnost (jak VZS v záloze, tak osoby bez absolvované vojenské služby) či VZP v záloze. Vhledem ke klesající populační křivce a zdravotnímu stavu současné generace je jasné, že pouze “civil” AZ při současných tabulkových počtech nikdy nenaplní (a to už vůbec nemluvím o plánovaném navyšování AZ). Proto je zřejmé, že s VZP končícími svou činnou službu je nutné počítat. Otázka je, jak už jste naznačil, zda by to bylo z jejich strany dobrovolné nebo nedobrovolné a co jim za to MO nabídne.
Vážený pane, mám pocit, že problém, za který jste zodpovědný, neboť jste povinnen ve vlastním zájmu provést autorizaci textu, posouváte do roviny, jenž je s nádechem lehké hysterie. Ano, opoměl jsem se podespat, ovšem to nijak nesnižuje fakt, že vypovídající informace ve Vašem “rozhovoru” je neúplná. Možná by bylo vhodné zapracovat na svém PR, jistě se ve Vašich “brigádách” najde někdo, kdo se v této problematice aspoň minimálně orientuje. S přáním hezkého dne, Marek Kraus
Tak nic proti článku … má to hlavu i patu a kromě těch miniaturních nedokonalostí typu hlavní nebo doplňkové složky IZS to tak nějak koresponduje s tím co je všeobecně známo a co je v koncepci, která se celé ty skoro tři roky co existuje nenaplňuje. Mě spíš fascinuje, že nikoho ze složky která má implementaci koncepce AZ a koncepce mobilizace, která s tím úzce souvisí, nenapadlo konzultovat ty postupy s těmi co s AZ pracují. Spíš to je o trvalé ignoraci všech návrhů a analýz, které si tyto orgány dovolily předložit. Mám na mysli KVV (např. ČB) které již několikrát formulovaly své návrhy a podklady k novele zákona a nikdo na tuto aktivitu nereagoval a to ani v případě oficiálního připomínkového řízení k zákonu o službě vojáků v záloze nebo brannému zákonu. Kdo o této problematice bude logicky vědět nejvíc?? Ten kdo se zálohami pracuje a ví co trápí je a co trápí útvary které s nimi cvičí. Zásadním problémem dle mého je to, že na novelách zákonů pracují titíž lidé, kteří celý systém dostali tam kde je dnes!!!
podobně jako pan Marek Kraus nerozumím tomu, proč budovat AZ když dosud nejsou naplněny stavy AČR- samosebou pokud pomineme ten pravděpodobně hlavní motivační faktor pro politiky, kterým je ekonomičnost víkendové armády kterou je třeba živit pouze v okamžiku, kdy je potřeba.
Dále by mne zajímal koncept propojení zmiňované povinné zálohy a AZ, neboť toto téma bude aktuální za méně než měsíc. V jakých tabulkových místech budou ex-VZP sloužit a cvičit, jejich ohodnocení, přednost při eventuálním nasazení ještě před AZ …
Můj švagr je VZP a sám si nedovede představit, že po ukončení kontraktu by měl ještě pokračovat v AZ. Nevidí k tomu důvod a ani nemá zájem. Jeho kolegové to vidí stejně. Byli osloveni náborovou kampaní AČR, vstoupili dobrovolně v souladu se všemi podmínkami (povinnostmi, závazky a také benefity), podepsali kontrakt, plní jej a po jeho ukončení očekávají čerpání benefitů, které jim právem náleží.
Pokud bude mít/má MO potřebu takové VZP zařadit do AZ, ať tak učiní vhodnou nabídkou, ktrerá bude atraktivní, dosáhne tím svých cílů, neboť dnes lidé dopřejí sluchu spíše požitkům hmotným než vzletným ideálům. To je holý fakt a je nesporný.
Možná by mi mohl někdo vysvětlit, proč se ty stovky/tisíce vyznavačů airsoftu “nepřeklopí” do AČR/AZ? Pokud zvládají “vojenské řemeslo” jako svůj koníček, je to vysoká přidaná hodnota, kterou lze ideálně využít pro přípravu k obraně vlasti pod křídly AČR/AZ.
Mezi VZP je ve vztahu k novému zákonu značná nelibost. Pokud platově postavíte na stejnou úroveň nováčka a zkušeného vojáka s praxí, logicky to ssebou ponese mnoho problémů, které se mohou stát noční můrou resortu. AČR má tedy o další horkou/hořkou causu navíc. Kapitola řízení kariér je také úsměvná, připomíná mi to PČR, kde existuje termín “boční vstup”. Pokud od 1.7.2015 armáda najme mladého vojáka na základní funkci, který si udělá dálkově VŠ v oboru pro AČR zajímavém, není problém aby se např. ze svobodníka stal poručík, nemám pravdu? Vzhledem k délce studia 3 roky (zakoupí-li titul na nějaké soukromé VŠ, tak i méně) máme modelový příklad přerodu ze základní funkce na funkci manažerskou/velitelskou/štábní etc. Rád se nechám informovat o úspěšnostech a kvantitě takovýchto přerodů. To co jsem se o tzv. karierním řádu dozvěděl mne vede k názoru, že to bude pro kvalitní vojáky a jejich karieru velice úzký mantinel plný hlubokého bahna, kterým se budou muset brodit mezi jednotlivými výběrovými řízeními a široké pole neorané pro ty, kteří budou mít buď štěstí, správné známé nebo obojí. Každopádně, každé výběrové má své okamžiky, kdy je možné pod rouškou “tmy” vybrat toho “správného”. Stačí se jen domluvit. Tvrzení, že to nový zákon nebude umožňovat je liché. Ba právě naopak, různými novelizacemi, či prováděcími vyhláškami a vyjímkami to půjde. Jde to v civilu, v MO tomu nebude jinak.
“…Možná by mi mohl někdo vysvětlit, proč se ty stovky/tisíce vyznavačů airsoftu „nepřeklopí“ do AČR/AZ?…”
Možná proto, že si prostě chtějí dělat co chtějí? Nechtějí především nikoho poslouchat a podřizovat se hierarchii. Často je jejich hodnotový/osobnostní systém zcela nekompatibilní s čímkoliv, co se jen vzdáleně podobá armádě či jiné složce. Zeptejte se ve Vyškově, jaké mají zkušenosti na základním výcviku pro VZP. Ne pro AZ, tam jdou obvykle celkem motivovaní jedinci, kteří vědí, do čeho jdou.
Bohužel nemám tu možnost. Nebyl by jste tak laskav a nepodělil se o tyto informace?
KVV Ostrava, taky podává návrhy a návrhy koncepce. Co se týká hodnosti VR jde o Pěší rotu AZ pplk. Josefa Otiska M.B.E./KVV Ostrava, hodost VR je nrtm. ne rtm. Donedávna jsme neměli žádného důstojníka, a taky to šlo a jde do hodnosti kpt. stačí maturita. Některé roty mají sice důstojníky, ale cvičí 5 dní v týdnu, my vyčerpáváme plný limit tj. 28. dní, a množství dní navíc v soukromém čase, takže za nás mluví výsledky a ne hodnosti. Co se týká bývalých VZP máme je v rotě včetně mě a nikdo z nás s tím nemá problém, jinak by jsme tam nebyli, takže ,,násilím ne” to není řešení, ale podporovat VZP například při odchodu do zálohy, at´ je jeho výstupní vysvědčení zároveň vstupním k AZ AČR, tenhle problém řeší hodně kamarádů obzvláštˇ ti co byli na misích. Ti co jen brečí nebrat, to je nekvalitní práce náborářů neměli být nabrání a měli se věnovat svým někdy ,,úspěšným” kariérám v civilu, nejvíc brečí ti s nejhorším vzděláním a co obvykle nikde nebyli, co milují teplo skladů a kanceláří. V1Č Pěší roty AZ pplk. Josefa Otiska M.B.E. nrtm. Jaroslav Dolejška
Podle informací od člověka, který je vyšším důstojníkem (absolventem misí KFOR a ISAF), není možné aby byl velitel roty hodnost nižší než nadporučík. Ve své podstatě VZP ustanovený na místo velitele roty musí splňovat v den ustanovení veškeré podmínky k místu velitele roty se vztahujících. To, že je v AZ situace evidentně odlišná hodnotí s despektem, pokud má AZ být plnohodnotnou součástí AČR, musí implementovat veškeré standarty, tedy funkce svázaná s hodností a není možné, aby velel rotě nadrotmistr.
Nerozumím, jak je možné, že v rámci jedné organizace jsou u stejné pozice možné tak markantní rozdíly.
Já se Vám snažím porozumět, nicméně za mně osobně i za mé přátele, se kterými jsem na toto téma hovořil, se stavíme do pozice, že pro nás není AZ nijak zajímavá. Velice rád bych zde uvedl všechny důvody, snad postačí tyto:
– nejsem přesvědčen o tom, že současná koncepce zapojení nás občanů do projektu obrany země je smysluplná, pokud ano, nikdo z MO, potažmo AČR neprovádí žádné PR,
– identifikuji se s myšlenkou obrany místa, kde bydlím. S představou jít kopat zákopy např. ke Kladnu se neztotožňuji,
Vás v AZ má být cca 5000, skutečnost je cca 1200, je tomu tak? To je ta 10 let života AZ velmi málo, proč počty nejsou aspoň 50%? Povinnost k obraně si uvědomuje jen 1200 rezervistů + VZP? Vzhledem k počtu populačního spektra mužské populace, kteří jsme absolvovali ZVS, tvořící jakousi zálohu, s kterou operuje MO a jejíž reálná hodnota je velmi nízká, je celkový počet těch se kterými lze počítat v případě ohrožení značně nejistý…
Nehledám důvody, proč NE, snažím se identifikovat faktické důvody proč ANO. Tedy podtrženo + sečteno = neříkám NE a neříkám ANO pro své případné angažmá v AZ. Ke změně názoru civilní veřejnosti bude nutné udělat mnohem víc, než je v této věci činěno nyní…
“identifikuji se s myšlenkou obrany místa, kde bydlím. S představou jít kopat zákopy např. ke Kladnu se neztotožňuji”
Takže Kladno a jiná česká města různá od vašeho bydliště nepovažujete za součást své země???
A děkuji, že jste tím vystihnul přesně to, co jsem myslel v příspěvku výše – neochota přizpůsobit se hierarchii apod.
Marku,
četl jsem dost neinformovaných příspěvků na téma AZ. Vaše jsou ovšem mezi špičkou těch nejslabších. Formulace typu: “podle informací od člověk”, “i za mé přátele” a navrch protimluvy ” snažím se vám porozumnět” vs. “pro nás není AZ zajímavá”.
Takže doporučuji: Než se pustíte do diskuze takovými dlouhými příspěvky, zjistěte si více detailních informací od lidí, kteří jsou nikoliv vně, ale uvnitř systému. Nespoléhejte na “kuchyňské” rozhovory s jediným člověkem, který má jistě právo na svůj názor, ale nemůže vám dát jednoznačně nestranný názor.
A že velí některé rotě voják s nesprávnou hodností, to je většinou chyba jejich zajištění na straně profesionálních vojáků z KVV. V naší rotě tomu tak nikdy nebylo a není, takže se to vím jen ze seznamů velitelů, ale není žádný důvod na to poukazovat, jako na chybu AZ.
Jinak i já souhlasím s názorem, že přikázat zvláště nuceně odcházejícím VZP, aby se vázali v AZ, to nemůže dělat dobrotu ani u nich ani v rámci jednotek AZ. Ovšem, nabízet to aktivně jako variantu pro ty VZP, kteří jen mají jinou alternativu, ale od armády se nechtějí plně odříznout, to je dobrá cesta. Koneckonců v naší jednotce některé takové vojáky máme a mohu zodpovědně říct, že svou účast v AZ neberou jen jako formalitu.
Pro Honzu: AZ nabízí to, co profikontrakt nabídnout principiálně nemůže – souběžné pokračování civilní kariéry a alespoň v omezené míře skutečně vojenský výcvik. Takže budovat AZ paralelně s doplňováním profesionálních jednotek má svou logiku. Nehledě na to, že z AZ už hodně lidí přešlo k profíkům, protože buď k armádě našli bližší vztah, nebo prostě na počátku chtěli např. dostudovat, počkat na uvolnění vhodné pozici apod.
Dobrý den, jaké názory si ma člověk utvářet, pokud disponuje informacemi právě takovými jak prezentuji? Je to moje vina?
Myslím, že podstata mého posledního příspěvků zůstala hluboce nepochopena. Z pohledu člověka, jenž má úzký vztah k armádě se problém začlenění k AZ jeví jako jasný, ale pro mne osobně a lidi z mého okolí nikoliv – co je na tom k nepochopení nebo nejasného? Připusťte si fakt, že lidi jako já je většina – jak s nimi chce systém pracovat, jak je získat?
Mezi základní pudy muže patří ochrana svého domova, své rodiny – to je má odpověď na otázku, vnímám li např. Kladno jako součást republiky.
Protimluvy? Jaké? Pokud berete vyjádření podpory jako protimluv, evidentně nechá pete význam tohoto slova, prosím dostudovat.
Snažil jsem se přispět svým názorem civilisty, kdy jsem se snažil získat v rámci možnosti relevantní informace především od vojáků tak, abych si mohl utvořit nějaký vlastní názor. Výsledkem je, že na tomto webu jej nikdo výrazně nerozšířil, žádné věcné argumenty, nic o co by se lidé z AZ mohli podělit.
Závěrem – s projektem, který je pro mne stále obtížně rozpoznatelný, se v současnosti nehodlám identifikovat.
Řeknu to zcela upřímně: informací je v dnešní době dost a dost, pro ty, kteří si je chtějí najít. Každá jednotka má svůj web nebo fb a kontakt. Není problém, obrátit se na KVV, aby vám zprostředkovali kontakt na příslušníka AZ, který by si s vámi sednul u piva a probral to. Každé KVV (asi s výjimkou plzeňského, kde paní L. je naprosto typickým příkladem, jak se to nemá dělat) ví o “svých” lidech ze strážní roty i o někom z jiných jednotek AZ, kdo je ochotný a počítá s tím. Já taky občas dostanu na někoho kontakt a v rámci svých časových možností se pak snažím s takovému zájemcem sejít a probrat s ním, o co jde. A vždy se k tomu stavím tak, že “lanařím” člověka pro myšlenku AZ obecně, nikoli jen do mojí jednotky.
Máte-li zájem o informace, napište mi prosím na zcaz-rakovnik@gmail.com, domluvíme se.
až pokročíte od svých pudů dál, dostanete se na vžvojový stupeň Iráčanů nebo obyvatel Afghanistanu. tam je taky druhý nejdůležitější aspekt po rodině klan nebo kmen. Ale možná to berete hopem do post-národnostního Evropistánu 21. století.
Pane, k Vašemu příspěvku jen tohle:
„Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské.”
(Matoušovo evangelium 5,3)
Pokud jste nepochopil, velice Vás lituji.
Evedentně nezvládáte ani gramatiku mateřského jazyka a to má o Vaší osobě silnou vypovídací hodnotu.
Mimochodem doporučuji Vám (zvládnete li) nastudujte si něco o historii Iráku, byl by jste překvapen, jak je hodnotná.
skvělé ad hominem kvůli jednomu překlepu? inu. proč ne.
historie Iráku a historie Arabů v Iráku jsou dvě různé věci, stejně jako historie Egypta a historie Arabů v Egyptě…
Co se týče království nebeských a recyklovaného mithraismu týče, nemám žádný zájem na jejich studiu.
Proč se nestaví jednotky AZ jako možnost doplnění stávajících fungujících profesionálních jednotek, ale fungují jako skautské oddíly různě jinde?
Neodpustím si poznámku k lidem, kteří tu s velkou slávou rušili povinnou vojenskou službu, stačilo ji jen přeorganizovat a mohl být klid, protože by stále generovala zálohu, sice jen s minimálním základním výcvikem, dobrým příkladem by mohl být 90ti denní výcvik ve Švýcarsku.
Co si pamatuji z vlastní služby, tak stejně záklaďáci cvičili jen v přijímači a následných odborných kurzech, které dohromady nezabrali více jak 4 měsíce a zbytek vojny se z nejrůznějších důvodů nic extra nedělalo, tak že se dále nikam neposouvali, pouze si hlídali “číslo” aby nezapoměli stříhat metr.
A klidně by se obdobná služba mohla zavést znovu pro všechny končící středoškoláky. Ti by tak věděli, že po škole chvilku budou k ruce státu/ armádě a pak budou mít klid. Rovněž s cvičením AZ a s dohodou se zaměstnavateli bych neviděl moc velký problém, většina monstr akcí AZ se stejně organizuje dlouho dopředu, tak by nemělo být problémem oznámit zaměstnavateli, že za rok bude cvičení a na 14 dní nebo tři týdny bude muset počítat se záskokem za AZ.
Otázku zdravotního výběru bych řešil více jen u profesionálních vojáků, kde je zátěž větší a trvalejšího rázu.
Branci pro povinnou službu by nemuseli mít zase tak tvrdé podmínky, naprostá většina z nich chodí do školy, účastní se tělocviku, vidí, slyší a vnímají. Nějakou formu branné výchovy nebo i vojenský výcvik zvládnou, když ne v armádě, tak mohou fungovat po tu dobu ve zdravotnictví nebo jinde ve složkách IZS.
protože potřeba doplNovat řadové útvary v prvé řadě znamená, že na 100 procent doplňený stav řadových )tvarů nezvládá nápor úkolů.
pokud budu doplňovat podstavový útvar pomocí AZ, tak prostě přelívám vodu mezi dvěma poloprázdnými konvemi.
a neměla by ta “konev” – armáda, být pouze jedna? Na co tu vyrábět hromádky písku jen proto, aby se někdo seberealizoval?
Máme nějaké limity útočných zbraní, které nemáme naplněny, tak je naplňme z větší části a cvičme na tuto techniku všechny.
Pokud vidím co se nyní cvičí s AZ tak jsou to pouhé výkřiky do tmy, respektive AReportu, nic víc.
Flyboy – máš recht, ale i to by stálo moc peněz… Momentálně nejsou ani uniformy a boty (pokud nepočítám zimní podšívkované neforemné hňápy) pro profesionální jádro, atd. atd.
uniformy nejsou, alespoň by se zjistil skutečný stav věcí, jak ve výstrojním materiálu, tak ve výzbroji a zásob munice a všeho ostatního. Tipnul bych si výsledek podobný ukrajinské armádě. Pár elitních jednotek a zbytek totálně na nule a zanedbaný.
Nebudu se zde pouštět do hlubokých debat o smyslu AZ. To by si měl každý srovnat sám, zda to pro někoho smysl má, či ne.
Spíše bych se pozastavil nad tím, kdo vůbec a z jakého pověření za aktivní zálohy, nebo válečné veterány mluví a prezentuje jejich stanoviska a názory.
Kdo je pplk. Arnošt Líbezný?
Pokud vím a informaci jsem si ověřoval, pan Líbezný u žádných aktivních záloh vojenské policie již není. Na řádném vojenském cvičení AZ u této jednotky se již několik let neukázal a řádným výběrovým řízením také neprošel. Rota AZ VP, prošla v roce 2013 reorganizací, kde bylo výběrové řízení podmínkou, včetně psychotestů a fyzického přezkoušení pro setrvání, nebo přijmutí k této jednotce. To je první věc, která mě zarazila. Pana Líbezného jsem několikrát na vojenských akcí potkal ověšeného metály a vyznamenáními, jako by vymetl každý válečný konflikt od první světové války do dnešních dnů. Což jako válečný veterán se třemi bojovými turnusy beru opravdu jako pohrdáním uniformou vojáka armády ČR. Ale to je to poslední, je to otázka soudnosti každého z nás. Co je vůbec AZB? Kdo je v této asociaci? Jaké je hospodaření tohoto zcela soukromého právního subjektu? K čemu je CIOR a jaký je jeho přínos, tedy krom neprůhledného a nákladného občerstvení a ubytování několika vybraných bývalích vysokých důstojníků armád NATO, kteří se chtějí sdružovat a vzpomínat na staré dobré časy. Nechci být jizlivý, ale tyto otazky mě naskakují stále dokola. 15 mil z rozpočtu MO na předsednictví CIORu? Nebylo by lepšího využití takové částky? Pan Líbezný svým sporem jménem AZ, potažmo AZB s MO stále poškozuje zájmy aktivních záloh. Proč tento zadlužený člověk prezentuje zájmy kohokoliv, pro mě je to nedůvěryhodná osoba. dan fencl
za hrubku se omlouvám!
Od osobních invektiv zpět k meritu věci.
Ohledně smyslu AZ – to se prosím pusťte. Váš názor jako válečného veterána se třemi bojovými turnusy mě určitě zajímá. A zahrňte prosím i specializace na které armáda lidi nemá, které by například nezaplatila. Že celá koncepce AZ není naplňována je jedna z věcí, na které AZB upozorňuje. A že armáda není jen o bojovnících? A že AZ by měly tvořit styčný bod mezi uzavřeným prostředím armády a společností? Myslím, že smysl to má větší, než kdybychom místo pár dní vojenského cvičení v roce seděli doma u televize nebo na Facebooku a s armádou neměli absolutně žádný přímý kontakt. Jak ovšem fungují komplexně AZ v ČR nemá nic společného s tím, jak by to vypadat mělo. To bychom se ostatně mohli poučit jak u některých našich útvarů, tak i v zahraničí.
No a zde jsme u činnosti AZB a CIOR.
AZB:
– organizování vzdělávacích kurzů a aktivit pro AZ (např. jazyková příprava, leadership, branné kurzy)
– organizování přednášek ve školách – branná příprava, propagace a prezentace AZ
– posílení demokratického prvku kontrolního mechanismu ozbrojených sil
– spolupráce se zaměstnavateli a odborovými organizacemi a dalšími subjekty při řešení otázek týkajících se problematiky AZ
– komunikace mezi AZ jako součásti AČR a civilním sektorem
– osvěta v oblasti legislativy a postavení AZ
– mezinárodní spolupráce
– zprostředkování podpory příslušníkům AZ ze strany výrobců a prodejců výzbrojních a výstrojních součástek, lázeňské a zdravotní péče apod.
CIOR:
– nepolitická, nevládní a nezisková organizace, založena v roce 1948
– řízena směrnicí vojenského výboru NATO MC 248/2
– v současné době sdružuje národní asociace důstojníků v záloze členských a partnerských států NATO + další organizace – celkem 34
– více jak 1.300.000 důstojníků v záloze
– jediný reprezentant z každého státu
– členy jednotlivých národních asociací jsou aktivní civilisté, občané pracující v obchodě, průmyslu, školství a vědě, politice a jiných odvětvích profesionálního života a vedle toho plní úkoly důstojníků v záloze
– podpora politiky NATO a pomoc při uskutečňování cílů aliance
– udržování styků s vojenskými orgány a jednotlivými velitelstvími a štáby NATO
No a předsednictví ČR (tedy jediného zástupce AZB) v CIOR?
– Prostřednictvím dojde k intenzivnější spolupráci a výměně informací a zkušeností s oběma organizacemi, a to nejen v rámci NATO, ale i partnerských států.
– Vytvoří se předpoklady pro zahájení dialogu s organizacemi zaměstnavatelů k diskuzi o vytváření podmínek pro činnost příslušníků záloh.
– Vhodnou PR lze využít předsednictví k popularizaci činnosti záloh a ke zvýšení zájmu občanské veřejnosti o ně.
– Výměnou zkušeností, instruktorů, realizací výměnných stáží a účastí na vzdělávacích seminářích a školení za mezinárodní účasti dojde ke zdokonalování a rozšíření profesního výcviku záloh zejména pak s ohledem na případnou mezinárodní spolupráci v rámci plnění úkolů v rámci NATO a EU
– Vytvoření a zejména následné působení organizačního prvku – týmu pomůže ke změně způsobu myšlení a nahlížení na problematiku záloh, pomůže k lepšímu pochopení smyslu záloh a nutnosti implementace nové koncepce.
– Otevření dveří k širší spolupráci záloh a příslušníků profesionální armády v národním i mezinárodním prostředí (NATO, EU)
– Působení vojáků v záloze v mezinárodní organizaci přinese i změnu náhledu na nezávislá sdružení vojáků v záloze, pochopení a koordinace jejich činnosti zejména ve smyslu využití schopností při budování záložního sboru
Tolik textu může obsahovat mnoho pouhých frází. Pojďmě tedy k faktům.
Dobrovolníci, kteří jsou v AZ, založili opět dobrovolně neziskovou organizaci AZB. Jsou tedy dobrovolníci na druhou, aby podporovali a propagovali AZ i sami. Nespoléhají se jen na MO a AČR.
Z jakého pověření za aktivní zálohy, nebo válečné veterány mluví a prezentují jejich stanoviska a názory? Promiňte, ale nemluví a neprezentují všechny. Prezentují pouze členy AZB a těmi se mohou stát jak příslušníci aktivních nebo povinných záloh, tak i perspektivní civilisté, kteří podporují AZ. Tak to při sdružování občanů chodí a v civilní sféře je to naprosto běžné. Tímto dochází k tomu propojení civilního a vojenského života. Mimo cvičení nebo nasazení jsou totiž AZ civilisté se vším všudy. Mohou být například členy politických stran nebo odborových organizací.
I kdyby AZB neudělala vůbec nic z výše uvedeného, je jediným zástupcem ČR v CIOR. To, že někteří členové AZ navíc pracují i na mezinárodním poli, opět zadarmo a kurzy i cesty si platí ze svého, je spíše ostuda. Pojďte tedy plnit body výše i Vy, ve svém volném čase, dobrovolně a ještě si to plaťte. K úcty k Vám, jako válečnému veteránovi, si Vás navíc budu vážit i jako člověka, který dokáže spoustu věcí dělat navíc. V ČR bohužel moc pracovat s dobrovolníky neumíme, i kdyby to ušetřilo stovky miliónů. Když si mají platit všechno ze svého, ani se nedivím, že jich je tak málo. Svým příspěvkem asi stojíte na špatné straně barikády, dobrovolníci totiž finance ze státního rozpočtu neodčerpávají, ale spíše je šetří. Navíc jsou jim za to neustále házeny klacky pod nohy. Řeknete mi proč a komu to vadí?
Dobrý den pane Fencle.
Rád bych navázal na Vaše připomínky a poznámky. Jak je vidět, zbývá naší Asociaci ještě stále mnoho práce na poli vysvětlování smyslu věcí, které jsou jinak naprosto jasné…
1) „Asociace záložních brigád je nezávislou, dobrovolnou profesní a společenskou organizací založenou dle zákona č.83/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Na základech nepolitičnosti, nezávislosti a dobrovolnosti sdružuje fyzické a právnické osoby se zájmem o vojenství, branně sportovní a branně technickou činnost, vojenskou historii a problematiku záloh ozbrojených sil ČR.“ Více informací (ať to sem nekopíruju) naleznete na http://aktivnizaloha.cz/index.php/clenstvi
2) dovoluji si upozornit na část, která se týká toho, co AZB pro zálohy (v mnoha případech i VZP) organizuje a dělá. To je především reakce na Vaše „Spíše bych se pozastavil nad tím, kdo vůbec a z jakého pověření za aktivní zálohy, nebo válečné veterány mluví a prezentuje jejich stanoviska a názory.“ a také „Co je vůbec AZB? Kdo je v této asociaci?
Jaké je hospodaření tohoto zcela soukromého právního subjektu? K čemu je CIOR a jaký je jeho přínos, tedy krom neprůhledného a nákladného občerstvení a ubytování několika vybraných bývalích vysokých důstojníků armád NATO, kteří se chtějí sdružovat a vzpomínat na staré dobré časy.“
Možná máte pocit, že jazykové kurzy pro AZ, možnost kontaktů se zahraničními kolegy, organizace soutěží, malých i velkých mezinárodních seminářů či konferencí, jakou byl např. CIOR Summer congress 2013 v Brně aj. je jen zanedbatelný „přínos“. Rád bych se mýlil, ale možná patříte mezi ty, kteří se domnívají, že pro záložáka je důležité tak akorát běhat po lese a cvičit taktiku. V dnešní době je ovšem vojenská spolupráce i o něčem jiném než vytváření okopů pro ležícího střelce.
AZB zastřešuje ty, kteří mají pocit, že pro prosazení konstruktivních názorů je vhodnější být ve sdružení, které má tím pádem větší možnost tyto názory posazovat. Zároveň také v rámci sdružení dochází k setkáním a diskusím, ze kterých vyplývají realistické konsenzy, na hony vzdálené „mokrým snům“ některých internetových diskutérů. AZB nemluví (jen) za příslušníky AZ. AZB dlouhodobě sleduje problematiku záloh obecně a díky širokým zahraničním kontaktům má i možnost porovnávat a analyzovat různá řešení v kontextu s řešeními použitými v jiných zemích. V tomto smyslu chápejte význam AZB jako diskusní platformy. Mnoho těchto zkušeností se promítlo i do Koncepce AZ, kterou schválila vláda v roce 2013.
Taková platforma tu totiž žádná JINÁ NENÍ – jak se obecně staví MO a GŠ k AZ a zálohám vůbec, víte jistě sám. To, že např. poslední jednání zástupců GŠ s veliteli jednotek AZ proběhlo v létě 2012(!) můžete klást za vinu AZB nebo panu Líbeznému jen těžko.
AZB si neosobuje „mluvit za AZ“ nebo za „veterány“. To přece můžete taky, může to dělat kdokoliv, buď jako jednotlivec anebo ve sdružení.
AZB je sdružení, která za mnoho let svojí existence jasně prokázalo, že má o činnost na poli záloh zájem a má i jasné výsledky. Je respektovaným partnerem mezinárodních a zahraničních institucí. To se projevilo i tím, že Asociace dostala od národních partnerů důvěru vést CIOR navzdory tomu, že MO ČR tomu odmítlo jakoukoli podporu. Nemyslíte, že kdyby AZB svoji práci dělala špatně, těžko by takového postu dosáhla?
AZB spolupracuje jak s jednotlivci, tak i dalšími sdruženími, která na tomto poli vyvíjejí činnost.
3) Co se týče financí, má AZB, stejně tako jako každý jiný právní subjekt svůj bankovní účet a vede řádné účetnictví. Vůči státu ani jiným subjektům nemá žádné závazky ani pohledávky po splatnosti.
AZB nikdy na svoji činnost a to ani na členství v CIOR žádné finanční prostředky z MO nedostala. Veškeré náklady jsou hrazeny z členských příspěvků a z prostředků poskytnutých partnery či sponzory.
Náklady cca 15MKč, které byly mediálně prezentovány, byly uvedeny v informační zprávě NGŠ pro MO. Pokud vím, tak byly vyčísleny pracovníky GŠ na částku do 10Mkč na dobu 3 let. Proč se částka předkládaná ministrovi najednou změnila o +5MKč to nevím, ale rozhodně to není věc, kterou předkládala AZB.
Pokud se rok připravujete a dva roky vedete významnou mezinárodní instituci, nemůžete to dělat v jednom člověku na vedlejšák. Náklady odpovídají cca 10-člennému týmu vč.výdajů na logistiku, služební cesty atd.. MO bylo o podporu požádáno, stejně tak jako v jiných státech, kde si organizací tohoto typu váží a jsou ve své činnosti podporovány. Když MO odmítlo tuto aktivitu podpořit přece neznamená, že AZB nemůže potřebné prostředky sehnat jinde a prezidentství v CIOR dostát se ctí.
Píšete, že by se ty peníze daly využít jinak – co takhle akce Vrbětice (údajně 35MKč)? Není 10MKč přijatelných za dvouletou celosvětovou prezentaci ČR a jejích ozbrojených sil? Jistě, záleží na úhlu pohledu.
4) Pan Líbezný svým sporem jménem AZ, potažmo AZB s MO stále poškozuje zájmy aktivních záloh.
Pan Líbezný ani AZB nemohou za rigidní postoj některých vrcholných funkcionářů MO, resp. GŠ ve vztahu k AZ. Nelze si však nevšimnout, že po celou dobu své existence je AZB i na stránkách MO či jiných médiích mnohokrát zmiňována a prezentována jako aktivní organizace reprezentující zálohy, která podporuje zejména činnost a rozvoj AZ.
Protože situace je momentálně živá a slibuje zajímavá rozuzlení, nebudu se k tomu teď více vyjadřovat.
Snad se mi povedlo vysvětlit některé nejasnosti, které ve vztahu k AZB máte. Pokud ne, kontaktujte mě prosím na zcaz.rakovnik@gmail.com, rád o tom s vámi pohovořím dále.
Dušan Havlíček, člen AZB
velitel záchranné čety AZ
PS: moje osobní zkušenost je taková, že o ČR a jejích ozbrojených silách se mimo střední Evropu neví prakticky nic. Ne každý zná naše pivo a hokejisty. Když sedíte na mezinárodním mítinku, kde musíte být schopen něco prezentovat (a reprezentujete tak ČR obecně), tak si uvědomíte, jak jsme tady do sebe zahledění. Svět se hýbe kupředu a pokud nechceme zůstat na chvostě, tak musíme jít taky.
PS2: nákladné občerstvení a ubytování si – kupodivu – hradíme ze svého. A máte pravdu, levné to není. Já jsem např. minulý rok zaplatil za účast na kongresu CIOR/sekce YROW v německé Fuldě 730Eur za 6 dní…
Pane Dušane Havlíčku velmi vám děkuji za fundovanou odpověď.
Vás si včetně mě obecně lidé z naší vojenské rodiny váží, pokud mohu takto mluvit i za ostatní. Vaše záměry jsou bezpochyby čisté a prospěšné. To bych si zpochybńovat nedovolil. AZB jako taková je velmi dobrá myšlenka, ikdyž se dle mého názoru v konečném pohledu míjí účinkem. Ale to není Vaše vina.
Když to velice skrátím. Co v AZB dělá pplk. Arnošt Líbezný? To je myslím jádro pudla.
Člověk, který neoprávněně nosí uniformu vojenské policie posetou stužkami a vyznamenáním, slibuje věci, které splnit nemůže a je mu to jedno. O jeho fabulacích, ani nemluvě. Já vím, zase útočím, ale mrzí mě, že díky této nedůvěryhodné osobě troskotají třeba i konstruktivní jednání jak s mo, tak s ngš. Nahlas přemýšlím, zda problémy AZB nejsou právě tady. Je třeba si uvědomit, že o AZ se v nejbližších měsících bude armáda opírat s ohledem na vývoj bezpečnostní situace. Tím nemyslím rusko. Vím, že je vždy špatně, když armádu řídí politik a ne voják, ale to je pro nás všechny smutná daň tzv. demokracii. To zde ale neřešíme.
Je mě opravdu líto chlapů, jako jste vy a obecně az, které zastupuje nedůvěryhodný člověk a pak se diví, že s nima výkonná moc nevede kontruktivní jednání. Odnáší to nejen vaše asociace, ale AZ jako taková.
Dále bych určitě nesouhlasil v tomto bodě : cituji “Rád bych se mýlil, ale možná patříte mezi ty, kteří se domnívají, že pro záložáka je důležité tak akorát běhat po lese a cvičit taktiku. V dnešní době je ovšem vojenská spolupráce i o něčem jiném než vytváření okopů pro ležícího střelce.”
Koncepce specializací se musí určitě u AZ začít rychle řešit, to pravda je. Ale taktické a praktické cvičení je pro AZ v současné době stěžejní. Už takhle je to ve velmi omezeném časovém prostoru s ohledem na to, co AZ čeká. Vím, že jste to myslel jinak, ale budování zahraničních kontaktů a výměna zkušeností a různé besedování v rámci záloh není opravdu současnou prioritou AZ. Ale jak říkám, prezentuji zde pouze svůj názor a velmi si vážím vaší rekace. Je opravdu vidět, že vám na celé věci velmi záleží. Věřte mi, že mě také. Jako voják aktivním zálohám velmi fandím, protože vím, že jsou nepostradatelní a budeme se o vás muset v nadcházející špatné době opřít!!!!! Vaše problémy a návrhy začněte řešit služebním postupem jménem jednotlivých rot, popřípadě když nebudete vyslyšeni např. s paní Černochovou. Je to lepší, než mediálním atakem potažmo hlasem pana Líbezného, který vám spíše škodí.
Pane Fencle. Děkuji Vám za odpověď a komentář. Trochu mě překvapuje Vaše “dvoukolejnost”, kdy na jedné straně chválíte AZ a (např.) mě, ale na druhou stranu máte výhrady. Tak si to upřímně shrňme. Vám prostě vadí Arnošt Líbezný. Nehodlám řešit jeho vojenskou kariéru v AZ, ale chtěl bych k tomu zcela věcně podotknout:
1) opravdu neřeším, kdo kde nabral jaké stužky. Stužky se dají sehnat i za vojenské pochody a další “banality”. To bych mohl řešit i jedince v mojí jednotce! Nehodnotím lidi podle stužek, ale podle toho, co dělají. Když vidím záplavu stužek na uniformách některých 25-letých amerických kolegů-záložáků, tak mám pocit, že snad byli zrozeni přímo v Abramsu v rámci Pouštní bouře…
2) osobní (a tím pádem zcela subjektivní) poznámka: Arnošta jsem potkal v r. 2008. Naznačil mi svoji představu, kam by se věci záloh měly ubírat. Představa byla realistická, vč. nastínění kroků, které je potřeba udělat. A stalo se. Něco trvalo dva roky, něco pět, ale povedlo se. Tím pádem pro mě Arnošt Líbezný není žádná nedůvěryhodná figurka, jak se snažíte naznačit. Povedlo se vybavit věci, o kterých se mi kdysi ani nesnilo. A řekněme si upřímně – v ČR není NIKDO JINÝ, kdo by to takto pojal a x let se tomu věnoval!!! Nebo snad o někom víte? A teď nemám na mysli Frantu, co se zná s plukovníkem Pepou, který to možná “nějak” zařídí. NE! Všechno zcela otevřeně, v rámci diskuse a na základě konsenzu. Všechno oficiálně a veřejně
3) píšete, že “… budování zahraničních kontaktů a výměna zkušeností a různé besedování v rámci záloh není opravdu současnou prioritou AZ…” A to je jádro pudla! Vy mluvíte o tom, že to není priorita AZ. To přece nikdo netvrdí. Je to jedna z AKTIVIT AZB v rámci činnosti ZÁLOH! Prioritou AZ je např. střežení ODOSů, a kvůli tomu jistě není potřeba budovat zahraniční kontakty. Ale naším cílem není jenom vidět “do zbrojního skladu”. Je potřeba koukat dál, s větším výhledem. Nevím, jaké profesní zkušenosti máte za sebou. Já jsem v pracovním procesu pouhých 13 let, z toho 10 let v rámci nadnárodního strojírenského koncernu, vč. celkem 4 let strávených v zahraničí. NIKDY bych si nedovolil říct: “Tato spolupráce není důležitá, protože TEĎ děláme tuhle konkrétní věc, ke které nikoho nepotřebujeme.” Jistě, že český záložák nebude potřebovat chytrou radu ze zahraničí, jak si rozbalit concertino u check pointu apod. Nepochybně ale existuje spousta témat, které můžeme s našimi zahraničními kolegy diskutovat. A věřte mi, že i oni se naším názorem často nechají inspirovat. K tomu je ale potřeba umět mluvit a necítit se “připosraný” anebo se naopak netvářit jako “nejchytřejší a všeználek”. A zrovna tyto body jsou myslím jednou z našich největších slabin, nejen v rámci záloh… Mrzelo by mě, kdybyste na celou věc nahlížel “ad hominem”, kdybyste si celou záležitost personifikoval. Dívejte se na to tak, že se zkrátka musí najít někdo, kdo na sebe vezme odpovědnost za celou řadu kroků a jednání. Protože úřady nebudou nikdy jednat ani s 1250 příslušníky AZ, ani s x sympatizanty problematiky záloh (kde x>1250). Budou jednat s jedním nebo několika málo zástupci. Můžete namítnout, že Arnošt Líbezný není “Váš zástupce”. Pak se na to dívejte tak, že rukavice leží na zemi a čeká na toho, kdo ji zvedne. Mohu Vás ale ujistit, že držet tuto rukavici není žádná extra výhra a nečeká Vás nic snadného…
S pozdravem
Dušan Havlíček
Zajímala by mě reakce hlavně pana Líbezného, ale snad se jí brzy dozvím.
s novelou zákona o VZP vidím skvělou příležitost jak zkvalitňovat AZ v jejich (zatím) doktrinální činnosti.. ostraha letišť a základen. Určitě lepší než vojenští důchodci z LesůStatků s tonfou za pasem.