fbpx

Vojenský rozpočet pro 21. století?

Vojenský rozpočet pro 21. století?

Když v roce 1993 vzniklo Ministerstvo obrany ČR a došlo k integraci dřívějšího federálního vojska tělesa České republiky, vidělo tehdejší lidovecké vedení ministerstva šanci reformovat tehdejší systém hospodaření. Nadějí bylo PPBS-E.

Václav Šmejkal v článku Kam míří čtyři kola armádního vozu, který vyšel v časopise Ekonom 2/1995 v té době o výši tehdejších vojenských výdajů měřených procentem HDP a podílem rozpočtu Ministerstva obrany ČR na celkových výdajích státního rozpočtu psal o tom, že tato čísla nám říkají:

…pouze, kolik je společnost schopná a ochotná na svou obranu dát (např. pro letošní rok by si AČR přála až o 50 % prostředků více, než dostane), nikoliv jakým způsobem a jak účelně s nimi armáda nakládá. Špatně a nekontrolovaně hospodařící armádu lze totiž zahrnovat jakýmikoliv sumami, ale spolehlivou a bojeschopnou silou se stejně nestane.

Na základě SPPR byl sestaven první (1000stránkový) Akviziční plán AČR na léta 1995-2005 představený veřejnosti (v podobě neutajovaného výtahu z textu) na podzim 1994 a skartovaný v roce 1997. Heslem, kterým se tehdy obhajovalo plánované zvýšení investičních výdajů na 30, a posléze dokonce na 50 % rozpočtu Ministerstva obrany, se stalo neprojídání budoucnosti armády v provozních výdajích. Po vypuknutí aféry se spodním prádlem SRDS-OS, tzv. černými fondy, a upomínkovými předměty, po skončení prvního a zatím posledního kroku reformy Armády ČR, se symbolem takového projídání budoucnosti staly rozpočtové položky pohoštění a nákup věcných darů.

I proto v předstihu došlo k limitování obou položek jako stanoveného procenta z celkového limitu výdajů rozpočtu Ministerstva obrany. Od přijetí RMO 1/2006 nedošlo k překročení tohoto limitu. Teprve až s nástupem strany řídící stát jako firmu do vedení resortu obrany začaly výdaje na tyto položky dramaticky růst a v roce 2015 a 2016 dokonce překročily i stanovené limity. To se stalo v situaci, kdy vojenské výdaje měřené procentem HDP dosáhly svého historického minima, a proto Česká republika čelila kritice ze strany NATO. Podle ministra obrany však byl rozpočet stále notně podfinancován a proto vytvořil rezervy.

2 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

2 Comments

  • Profilový obrázek
    Ondra
    13. 11. 2017, 16:32

    Nějak tomu nerozumím i když jsem si článek pozorně přečetl a podíval se i na odkazy (výstižně popisuje situaci V.Šmejkal). Početní stavy jsou stále nižší, rozpočet je stále vyšší, nestačí se utratit, vznikají rezervy, těmi se přispívá na platy. Přesto se plány a vize neplní. V čem je problém? Je to v neodbornosti vedoucích armádních činitelů nebo ve špatně navedeném systému? Kdysi jsem byl u divize, ta měla dvacet tisíc vojáků, tedy tolik co dnešní armáda a takové problémy nebyly.

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Viktor@Ondra
      16. 11. 2017, 19:32

      Ondro, bohužel málokdo z MO tyto články asi čte. Je to svět uzavřený do sebe, proto odcházejí odborníci, kteří občas stav popíšou, ale to je asi tak všechno co s tím mohou udělat. Ti, co v systému zůstají, nemají o nějaké větší změny zájem, protože by mohli přijít o místo. Někteří z těch, kteří za to zodpovídají, si možná problémy uvědomují, ale při jejich řešení by se muselo ukázat, že za chyby jsou zodpovědní a proto nemají také o žádné změny zájem. No a zbývají ti, kteří tomu nerozumějí, ale zodpovídají za to a proto ani nevědí, že by něco šlo dělat jinak.

      REPLY

Nejnovější komentáře