Ruská ofenzíva: za každý kilometr stále vyšší cena

Ruská letní ofenzíva na Ukrajině pokračuje, její výsledky však zůstávají výrazně za očekáváním Kremlu. Přestože ruské jednotky nadále dosahují dílčích taktických úspěchů, především v okolí Konstantinivky v Doněcké oblasti, jejich postup se oproti loňskému roku dramaticky zpomalil. Současně prudce rostou ztráty lidí i techniky, zatímco ukrajinské údery do ruského týlu stále citelněji narušují logistiku i ekonomické zázemí války.

Statistika prvního pololetí roku 2026 dokládá, že ruská armáda se dostává do situace, kdy musí za stále menší územní zisky platit stále vyšší cenu. Červnové výsledky ukazují zásadní změnu dynamiky bojů. Ruské jednotky během června 2026 obsadily nebo infiltrovaly přibližně 30,4 kilometru čtverečního území. Průměrný denní postup tak činil pouze 1,01 kilometru čtverečního.

Pro srovnání, ve stejném období roku 2025 ruská armáda obsadila více než 481 kilometrů čtverečních a denně postupovala průměrným tempem přes 16 kilometrů čtverečních. Současné tempo tak představuje jen zlomek loňských výsledků.

Stejný trend potvrzuje i celé první pololetí. Od ledna do června 2025 získalo Rusko téměř 2 190 kilometrů čtverečních nového území. Ve stejném období roku 2026 postoupilo nebo infiltrovalo pouze přibližně 623 kilometrů čtverečních, tedy pouhých 28,4 % loňského výsledku. Z dlouhodobého hlediska navíc tempo ruského postupu nepřetržitě klesá již od listopadu 2025.

Konstantinivka je hlavní směr útoku
Největší úsilí soustředilo Rusko do prostoru Konstantinivky, která představuje jednu z klíčových součástí ukrajinského obranného pásma před Kramatorskem a Slovjanskem. Do operace byly nasazeny síly nejméně jedné kombinované armády, armádního sboru a prvky dalších čtyř armádních uskupení včetně námořní pěchoty. Přestože se ruským jednotkám podařilo proniknout přibližně do 37 % města a většinu červnových územních zisků získaly právě zde, jejich postup je pomalý.

Charakteristickým rysem bojů je rozsáhlé využívání infiltračních skupin, které pronikají do městské zástavby bez okamžité schopnosti území trvale ovládnout. Ruské velení nejprve několik měsíců systematicky ničilo ukrajinskou logistiku pomocí dronů, letectva a dělostřelectva a teprve poté zahájilo rozsáhlejší útok.

Lze očekávat, že Rusko bude v okolí Konstantinivky pokračovat v pomalém postupu i během léta. Nic však zatím nenasvědčuje tomu, že by bylo schopno dosáhnout rychlého operačního průlomu směrem ke Kramatorsku.

Cena za každý kilometr dramaticky roste
Nejvýraznějším ukazatelem současné situace jsou rostoucí ruské ztráty. Jen během června utrpěly ruské ozbrojené síly podle ukrajinských údajů přibližně 39 490 padlých a zraněných vojáků.

To znamená, že na každý kilometr čtvereční nově získaného nebo infiltrovaného území připadá přibližně 1 298 ztrát. Takto vysoký poměr ukazuje, že ukrajinská obrana dokáže ruský postup výrazně zpomalovat a zároveň útočníkovi způsobovat mimořádně vysoké personální ztráty.

Během června navíc Rusko přišlo o více než 12 800 logistických vozidel a palivových cisteren, více než 60 800 bezpilotních prostředků různých kategorií a přes 2 050 dělostřeleckých systémů. Takto rozsáhlé materiální ztráty potvrzují, že boje se stále více přesouvají do oblasti logistiky, zásobování a technologického soupeření.

Ukrajinské údery mění charakter války
Významným faktorem zpomalování ruského postupu je ukrajinská úderná kampaň vedená proti logistickým uzlům v operační hloubce. Jen během června provedla Ukrajina nejméně 303 úderů středního dosahu proti vojenským cílům na okupovaných územích. Oproti květnu jde o výrazný nárůst, kdy bylo zaznamenáno přibližně 210 podobných útoků.

Ještě významnější jsou údery hluboko na ruském území. Ukrajinské síly během června provedly nejméně 31 útoků na ropnou infrastrukturu a dalších 47 úderů proti vojenským objektům ve více než čtyřiceti regionech Ruské federace. Terčem se stále častěji stávají oblasti, které byly ještě před rokem považovány za bezpečný týl, včetně Moskvy nebo Čeljabinsku.

Tyto operace mají přímý dopad na zásobování fronty i na fungování ruské ekonomiky. Rusko sice zvýšilo námořní export surové ropy na přibližně 4,13 milionu barelů denně, zároveň však prudce rostou zásoby neprodané ropy, které dosáhly přibližně 133 milionů barelů. Tankery se hromadí především u pobřeží Egypta a Singapuru, což naznačuje komplikace při hledání odběratelů.

Současně klesají příjmy z exportu. Hrubé týdenní příjmy z prodeje ropy spadly na přibližně 1,9 miliardy dolarů, což představuje nejnižší hodnotu za několik měsíců. Ještě výmluvnější je skutečnost, že Rusko začalo poprvé ve větším rozsahu dovážet benzín ze zahraničí. Z Indie již dorazilo nejméně 60 tisíc tun benzínu a Moskva plánuje dovážet až 400 tisíc tun měsíčně také z dalších zemí včetně Běloruska. Vzniká tak paradoxní situace. Rusko vyváží rekordní objemy surové ropy, ale kvůli poškozeným rafineriím musí současně dovážet hotové pohonné hmoty.

Nábor je stále větší problém
Vedle ekonomických dopadů se stále více projevují také limity ruského systému doplňování lidských ztrát. Současné tempo náboru jen obtížně nahrazuje vysoké ztráty z pokračujících útočných operací. Pokud bude současná intenzita bojů pokračovat i během druhého pololetí, bude muset Moskva řešit stále obtížnější otázku, jak dlouhodobě udržet rozsah ofenzivních operací bez zásadních změn systému mobilizace nebo organizace armády.

Vývoj prvních šesti měsíců roku 2026 ukazuje, že je Rusko sice stále schopné vyvíjet tlak na celé frontě a dosahovat dílčích taktických úspěchů, avšak za cenu, která se průběžně zvyšuje. Na druhé straně Ukrajina stále účinněji využívá kombinaci pružné obrany, úderů proti logistice a hlubokých útoků na ruskou infrastrukturu. Tyto operace nejen zpomalují ruský postup na frontě, ale zároveň vytvářejí rostoucí ekonomický tlak na zázemí celé ruské válečné mašinérie.

Právě schopnost obou stran udržet současné tempo bude jedním z klíčových faktorů druhé poloviny roku 2026. Zatímco Rusko bude usilovat o přeměnu pomalých taktických zisků v operační průlom, Ukrajina se bude snažit dále oslabovat protivníkovu logistiku a ekonomiku natolik, aby se cena každého dalšího kilometru stala pro Moskvu dlouhodobě neudržitelnou.

Foto: Ministry of Defense of Ukraine