Čína utahuje bezpečnostní šrouby

Události posledních měsíců ukazují, že Si Ťin-pching stále více podřizuje armádu, bezpečnostní aparát, technologie i zahraniční vztahy logice národní bezpečnosti. Do tohoto obrazu zapadá nejen rozsáhlá čistka v Čínské lidové osvobozenecké armádě a sledování cizinců, ale také současná česko-čínská špionážní kauza.

Od roku 2023 byla odstraněna více než polovina nejvyšších čínských generálů, včetně pěti ze sedmi členů Ústřední vojenské komise. Podle informací zveřejněných v srpnu bylo 38 generálů buď vyšetřováno, nebo zcela zmizelo z veřejného prostoru. Veřejně viditelných zůstává pouze šest aktivních důstojníků s plnou generálskou hodností.

Ještě výmluvnější je stav velitelské struktury. Z celkových 27 nejvyšších pozic na úrovni velitelů operačních oblastí a výše je 21 neobsazených. Řadu funkcí proto dočasně zastávají generálporučíci, přičemž někteří získali tuto hodnost teprve před několika měsíci.

Si Ťin-pching nyní vzniklé mezery postupně zaplňuje důstojníky, u nichž je důležitá nejen odbornost, ale především politická spolehlivost. Povýšení se zatím soustřeďují například na letectvo a disciplinární aparát, tedy části armády, které byly čistkami zasaženy méně.

Zvláštní význam mají také Centrální a Východní operační velitelství. První chrání Peking, druhé by řídilo případné operace proti Tchaj-wanu. Právě tam byli na konci roku 2025 jmenováni noví velitelé. To naznačuje, že čistky nelze chápat pouze jako boj proti korupci. Jde také o vytvoření velitelské struktury, které bude Si v případné krizi plně důvěřovat.

Důkladnější sledování cizinců
Druhou stránkou stejného systému je rostoucí schopnost čínského státu sledovat jednotlivce. Nedávno odhalená policejní databáze v Čang-ťia-kchou obsahovala záznamy téměř o 12 tisících lidech, včetně více než 700 zahraničních rezidentů a stovek novinářů, studentů, Tchajwanců, obyvatel Hongkongu a aktivistů.

Systém spojoval čísla pasů a telefonů, zaměstnání, rodinné vazby, fotografie, rozpoznávání obličejů, cesty vlakem a letadlem, zdravotní údaje, často navštěvovaná místa i kontakty na další osoby. To je zpravodajsky mimořádně důležité. Stát nemusí určitého cizince sledovat fyzicky každý den. Pokud dokáže propojit databáze, kamerové systémy, cestovní údaje a kontaktní síť, může jeho činnost zpětně rekonstruovat velmi podrobně.

Právě v tomto kontextu dostává nový význam případ českého podnikatele zadrženého koncem června v Číně. Muž v minulosti zastupoval společnost Eldis ze skupiny CSG, která vyrábí radarové systémy. Podle informací Deníku N souvisela jeho cesta právě s radary, které byly v minulosti dodány na čínská letiště a nyní již byly po záruce. Čínský prostředník jej měl kontaktovat kvůli servisu a dalším technickým otázkám. Český občan má údajně zároveň čínskou manželku. Podle dokumentu českého velvyslanectví je muž podezřelý přímo ze špionáže, konkrétně ze získávání a předávání informací. Čínská strana však dosud nesdělila, o jaké informace mělo jít ani komu je měl předávat.

Také jeho první setkání s českým diplomatem proběhlo pod přísnou kontrolou. V místnosti bez oken jej hlídali tři příslušníci bezpečnostních složek a ve chvíli, kdy se diplomat začal ptát na rozsah obvinění, byl rozhovor přerušen. Zadrženému následně nebylo dovoleno o podrobnostech případu hovořit.

Byl vylákán?
Nejcitlivější okolností je tvrzení několika českých zdrojů, že muž do Číny nepřijel z vlastní iniciativy, ale byl pozván kvůli jednání o radarové technice. Pokud je tato informace přesná, nelze vyloučit ani variantu, že čínská zpravodajská nebo bezpečnostní služba jeho cestu využila – nebo dokonce pomohla připravit – proto, aby jej dostala pod čínskou jurisdikci.

Takový scénář není v tuto chvíli prokázaný. Je však analyticky relevantní zejména kvůli časové souvislosti s případem čínského občana Jang I-mina zadrženého v Praze. Česká policie společně s BIS jej na začátku roku obvinila z neoprávněné činnosti pro cizí moc. V České republice oficiálně působil jako novinář, podle vyšetřovatelů však měl udržovat kontakty také s lidmi napojenými na čínské zpravodajské struktury. Jen o několik měsíců později byl český podnikatel pozván do Číny a zadržen kvůli prakticky zrcadlovému podezření – získávání a předávání informací.

Výměna Čecha za Číňana?
Právě proto si myslím, že existuje reálná možnost, že Peking bude chtít oba případy propojit a českého občana využít k vyjednávání o Jang I-minovi. České úřady oficiálně tvrdí, že jde o dvě oddělené kauzy. Ani Čína zatím výslovně neřekla, že chce výměnu. Peking však oba případy zmínil v jednom prohlášení.

Nelze tedy tvrdit, že český podnikatel byl zadržen pouze jako rukojmí. Stejně tak ale nelze vyloučit, že čínská služba jeho cestu záměrně využila k vytvoření vyjednávacího nástroje vůči Praze.

Pokud by se ukázalo, že čínská strana muže skutečně aktivně pozvala na technické jednání v době, kdy již bezpečnostní orgány plánovaly jeho zadržení, šlo by o podstatně závažnější situaci než o běžné zatčení cizince podezřelého ze špionáže.

Kauza navíc nepřichází jen tak z ničeho. České Vojenské zpravodajství již dříve připsalo čínské skupině APT31 dlouhodobou kybernetickou operaci proti Ministerstvu zahraničních věcí. České bezpečnostní orgány rovněž upozorňovaly na čínské sledování tchajwanské političky Siao Mej-čchin během její návštěvy Prahy.

Zadržení Jang I-mina proto představuje další část širšího obrazu čínského zájmu o české politické, technologické a bezpečnostní prostředí. Česká republika je členem NATO a Evropské unie, má rozvinutý obranný průmysl a zároveň patří mezi evropské státy s výraznými kontakty na Tchaj-wan. Z pohledu čínských služeb tedy rozhodně není bezvýznamnou zemí.

Bezpečnost jako základní princip
Do stejného obrazu zapadá i čínské využívání vzácných zemin. Vývoz sedmi strategických prvků v první polovině roku 2026 výrazně poklesl, přičemž do Japonska se snížil o 51 procent a do Spojených států o 28 procent. Čína přitom kontroluje přibližně 70 procent světové produkce vzácných zemin používaných mimo jiné v polovodičích, radarech, elektromotorech a vojenském letectví.

Peking tak disponuje několika vzájemně propojenými nástroji. Armádní čistky posilují politickou kontrolu nad ozbrojenými silami. Digitální dohled umožňuje podrobně mapovat domácí obyvatelstvo i cizince. Zpravodajské a kybernetické operace získávají informace v zahraničí. Kontrola strategických surovin vytváří možnost ekonomického nátlaku.

Právě proto je nutné sledovat českou špionážní kauzu v širším kontextu. Dnes nelze dokázat, že český podnikatel byl do Číny úmyslně vylákán, aby mohl být později vyměněn za Jang I-mina. Kombinace okolností ale takovou variantu nevylučuje: muž spojený s radarovým průmyslem měl přijet na čínské pozvání, po příjezdu jej zadržely bezpečnostní služby, obvinily jej ze získávání a předávání informací a současně Praha vede řízení proti čínskému občanovi podezřelému z práce pro cizí moc.

To je příliš významná shoda okolností na to, aby byla při bezpečnostní analýze ignorována. Současná Čína totiž stále zřetelněji ukazuje, že národní bezpečnost pro ni není pouze jednou oblastí státní politiky. Stává se principem, podle něhož organizuje armádu, ekonomiku, technologie, zpravodajské operace i vztahy se zahraničím.

Foto: via Wikimedia Commons, úprava OWOP