Profesionální poddůstojnický a praporčícký sbor – nechtěné dítě profesionalizované AČR?
Dne 13. října 2010 podepsali velitelé obou strategických velitelství NATO – Allied Command Operations (ACO) a Allied Command Transformation (ACT) – směrnici, která definuje postavení a roli poddůstojnického a praporčického sboru v rámci aliance.
Tento dokument by měl sloužit především k vyšší interoperabilitě a unifikaci v rámci NATO a měl by pomoci nejen jednotlivým členským, ale i partnerským státům při současné nebo případně budoucí transformaci těchto hodnostních sborů. Klíčová je skutečnost, že je zde také poprve oficiálně definováno jejich místo a úloha a vymezení charakteristik činností v jednotlivých hodnostech OR1 – OR9. (Celý dokument naleznete zde).
Velice zajímavý je také kometář vrchního praporčíka ACT šprap. Luďka Kolesy – jenž se se na tvorbě a prosazeni zmiňovaného dokumentu podílel již od roku 2005 – a jeho kolegy z ACO CSM Michaela M. Balcha.
Pro personální orgány v rámci resortu Ministerstva obrany by se tento dokument měl stát důležitým “odrazovým můstkem” při tvorbě Bílé knihy o obraně, zejména kapitoly 7. (Personální problematika, výchova, vzdělávání a vojenské školství), písmena c. (Personální politika), odstavců i. (Mužstvo a poddůstojníci) a ii. (Praporčíci). Dále se zcela nepochybně musí promítnout do kapitoly 7. (Personální problematika, výchova, vzdělávání a vojenské školství), písmena k. (Vzdělávání), odstavců iii. (Vzdělávání mužstva a poddůstojníků) a iv. (Vzdělávání praporčíků).
Několik důležitých informací, které jsou ve směrnici uvedeny, bych si však dovolil zdůraznit:
NCOs must be prepared to operate in joint operations in a multi-national environment. They will have to achieve leadership prerequisites with proper knowledge, skills and abilities based on NATO guidelines for their rank and position.
NCOs will be required to understand and function at an agreed upon common set of leadership skills, knowledge and abilities at the tactical, operational and strategic level based on rank and position, prior to deployment on operations or assignment to a multi-national environment.
Komentář: Toto je naprosto klíčový fakt, který musí ministerstvo obrany zohlednit při tvorbě profesionálního poddůstojnického a praporčického sboru. Přestože směrnice není pro členské státy závazná, zároveň je zde uvedeno, že „(poddůstojníci a praporčíci) budou muset dosáhnout požadované úrovně řídících schopností, na základě předepsaných znalostí a dovedností, které tato směrnice přiřazuje jednotlivým hodnostem a funkcím“. Dále se uvádí, že po poddůstojnících a praporčících „se bude vyžadovat schopnost působit, v souladu se schváleným souborem (rozumí se, schválených touto směrnicí – pozn. autora) řídících dovedností, vědomostí a schopností, na taktickém, operačním a strategickém stupni“. Je tedy zřejmé, že přestože se nejedná o přímou direktivu, má tato směrnice silně doporučující podstatu.
The NATO NCO is a professionally trained leader who serves as the „backbone“ of any military.
Komentář: Z tohoto zcela zřetelně vyplývá, že hlavním úlohou poddůstojnického a praporčického sboru musí být především vedení podřízených. Úloha štábních a technických specialistů je pouze doplňující.
These guidelines, based on the NATO NCO structure, demonstrate the continual accumulation of leadership skills throughout the course of an NCO’s professional development and advancement. As NCOs are promoted, they build on the leadership demonstrated in their former ranks, assume more responsibility, and exercise greater direct and indirect leadership.
Komentář: Jelikož se v této pasáži hovoří o „plynulém získávání řídících dovedností“ a jmenování do vyšších hodností „na základě řídících dovedností které (poddůstojníci a praporčíci) prokázali v nižších hodnostech“ je zcela zřejmé, že je naprosto nežádoucí současná personální praxe zavedená v resortu Ministerstva obrany. Při ní dochází ke vstupu do kariéry v praporčických hodnostech (zejména absolventy Univerzity obrany) a/nebo tzv. „přeskakování“ hodností (např. jmenování z hodnosti OR3 přímo do hodnosti OR6) bez adekvátní předchozí praxe.
Neméně důležitá je část směrnice je ta, která vymezuje charakteristiky činností v jednotlivých hodnostech OR1 – OR9. Již v časopise A-Report 2/2009 jsem představil možnou variantu, kterou by bylo vhodné v rámci AČR zavést. Současná praxe při systemizaci jednotlivých funkcí je totiž značně subjektivní a pravidla (nebo lépe řečeno „mantinely“) velice vágní.
Závěrem nebývá než konstatovat, že se snad již přiblížila doba, kdy resort Ministerstva obrany začne brát výstavbu kvalitního profesionálního poddůstojnického a praporčického sboru vážně. Snad k tomu přispěje i výše uvedená směrnice…
Jo jo, jenže to by současné vedení AČR muselo chtít situaci stabilizovat a ne rozvrátit. Vlastní zkušenosti mi jsou toho důkazem.
Pro mě je spíše nepochopitelné, že resort MO povolí Univerzitě obrany nabrat do prvního ročníku 327 důstojníků-čekatelů (tak se studenti dle Zákona o vojácích z povolání oficiálně nazývají) a zároveň je nábor na základní funkce již cca 2 roky zastaven. Navíc, jak se lze dočíst v A-Reportu 10/2010, ZNGŠ brig. gen. Žižka prohlásil, že by se poměr důstojníků měl snížit ze současných cca 27% na 20%. Což tedy znamená, že prakticky 1/3 důstojníků bude nadbytečná (je vidět, že A-Report málokdo čte, neboť tento článek nevyvolal vůbec žádnou odezvu a paniku). Takže koho bude vlastně Univerzita obrany za 3-5 let vyřazovat??? Prostě bude pokračovat v současné nehorázné praxi – absolventi budou jednadvacetileté děti v praporčických hodnostech („wanna-be“ praporčíci). Výsměch všem skutečným praporčíkům, kteří hodnost získali dlouholetou praxí, od základních hodností.
Ackoliv mohu danou problematiku hodnotit pouze neprilis zasvecenym pohledem zvenci, rekl bych, ze problem je systemovy. ACR, potazmo Generalni stab, ma jen zanedbatelny vliv na rozhodovani v techto otazkach. Ten, kdo skutecne rozhoduje o teto problematice, je Sekce personalni MO. Nemam pocit, ze komunikace mezi temito 2 slozkami je thoh druhu, aby umoznovala dostatecnou korekci nezadouciho stavu.
Musim souhlasit, ze praporcik ve veku 22 let je nejenom vysmechem, ale i nepouzitelny pro cokoliv, co by mel (rekl bych jakykoliv) praporcik delat. Ale predevsim je to symptomem spatne fungujiciho vojenskeho skolstvi…
Dušane, na Vaši otázku odpoví můj manažer – ředitel odboru vzdělávání sekce personální, nebo jeho manažer – ředitel sekce personální, nebo jeho náměstek. Případně se ptejte na nádraží: „Sud kulatý – rys tu pije – tu je kára – ten tu ryje“ a naučte se latinsky.
Pro Rudu Kovandu: Latinsky jsem se učil 3 roky na gymnáziu. Že by mi to ovšem pomohlo pochopit tento šlendrián – to bohužel ne.
Dnes jsem otevřel předposlední stránku A-Reportu 01/2011 a poněkud mě zarazil překlad hodností v praporčickém sboru. Logicky bych předpokládal, že to bude WO-1 až CWO-5 tak, abych mohl např. američanovi srozumitelně přeložit svoji hodnost. Na co mi je nějaký Staff Warrant Officer nebo Warrant Officer 3rd? Takovéto hodnosti jinde neexistují. A systém OR a OF se ve skutečnosti používá hlavně na mezinárodních velitelstvích typu SHAPE či velitelství ISAF, ale někde na základně v Langhamu asi těžko. Obracím se na vás, přátelé, kdo mi to dokáže objasnit (případně mi potvrdí, že zase platí přísloví: „Lže, jako když A-Report tiskne“…)
To Matt: Tady je lepsi verze.
Jinak mala poznamka. Pokud budete prekladat svoji hodnost Americanovi a reknete mu ze jste warrant officer, muzete se dockat nedorozumeni, protoze u nich to neni hodnost pro enlisted, ale pro technicky zamerene speciality a odbornik v jejich CVO.
Pokud to same pouzijete s Brity, tak tam bude situace opet jina.
Tim chci rict, ze v praktickem zivote je nutne vychazet z toho ze kazda armada je jina a neporovnavat jenom hodnosti, ale take funkcni napln vojaku.
Omlouvam se. Tady je ten odkaz: http://www.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/czech-army/cafr-internet.pdf
Pro Matta: Přesně jak uvádí Petr. Překlad na zadní straně A-Reportu 1/2011 je tzv. „Massa Bob English“. Samozřejmě že nic podobného jako Warrant Officer 3rd Class nebo Staff Warrant Officer nikde v NATO neexistuje. Bohužel redakce A-Reportu tento nesmysl zřejmě dostala přímo od sekce personální MO, neboť jsem na jejich ŠISových stránkách stejný „překlad“ viděl již před cca 14 dny.
Pro Petra Seiferta: Ta druhá verze ( http://www.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/casopisy/czech-army/cafr-internet.pdf ) je stejně tragická jako ta v A-Reportu. Pouze to poukazuje na to, že „pravá neví, co dělá levá“. MO vydává dva časopisy a v každém výjde jiný překlad (staro)nových hodností. Pěkný šlendián. To je jako kdybych řekl, že je jedno jestli je překlad hodnosti major „Major“ nebo „Over-Captain“ (mimochodem, stejný nesmysl jako „Staff Warrant Officer“)…
tak ono tam je toho na pováženou, např. sbor mužstvo je přeložen jako Recruits, kde svobodník je přeložen jako Lance Corporal. Tak rekruty přejdu, páč to je fakt peklo, ale nechápu, proč si zrovna u svoboníka vzali britský ekvivalant, když ta hodnost u nás má být OR-1, kdežto v britské armádě je Lance Corporal zástupce velitele družstva (section), tedy na funkci, kde momontálně je u nás četař, tedy OR-3…zde se domnívám, že by se měl použít překlad americký, tedy Private First Class. Lépe to dle mého názoru vyjadřuje to, že svobodník patří mezi mužstvo a není to NCO.
To Dusan: Samozřejmě netvrdím, že ta druhá verze je dokonalá, jen mi přijde o kousíček lepší než ta první. :-)
Lukáši, odpovědným osobám jsem psal asi před týdnem a nedostal žádnou odpověď. Takže asi tak. Nechci nikoho urazit, ale představuji si, jak se to celé seběhlo: „Franto, ještě bych potřeboval, aby jsi mi tady přeložil do angličtiny názvy těch nových hodností. Hele, Pepo, já už jdu za chvíli na oběd… Neboj, to budeš mít hned hotové a za půl hoďky půjdeme na oběd spolu, ju? No, tak mi to teda dej, noooo…“
…tak dlouho se to chystalo, tolik peněz to stálo. A zase se to nepovedlo. No nic, tak zase za dvacet let…
To je přesně ten důvod, proč si radči seženu studijní materiály v agličtině a trochu se s tim potrápím, než abych se trápil se strašnym překladem…:)
pro matta: nelze než souhlasit s Petrem Seifertem, budete se muset přizpůsobit při překladu své hodnosti systému hodností, která ta či ona armáda používá, protože opravdu například američan to nikdy nepochopí, když mu řeknete, že jste WO1 a přitom jste vedoucí praporčík na rotě a budete jim muset i vysvětlit proč když jste třeba vrchní praporčík ( jejich CSM ) tak proč jsou zde i vojáci s vyšší hodností např. od vojenské policie atd. zvláště když u nich jsou VP svobodníci, desátníci, četaři. Tím se samozřejmě nechci dotknout kluků od VP, těch vyjímek je mnohem víc a vypadá to, že se nám systém narovnal jen pro pozemní síly, když počet například praporčíků v armádě je 1516, z toho 4 a 7 brigáda jich má dohromady 10 a tvoří minimálně šestinu armády je opravdu zarážející ( nprap. 216- čtyřka a sedmička dohromady dva ) Jakou potom mají mít vojáci u praporů motivaci stoupat, když bude dobrý dotáhne to za x let na praporčíka a bude potkávat nadpraporčíky s tříletou praxí jen slouží na lepším místě! Vím, že teď mi někdo začne oponovat kariérním řádem, který se připravuje, ale to pak všechny ty lidi co už tam jsou vyhodíme, nebylo opravdu lepší udělat vyšší praporčícká místa výběrově už teď s ohledem kolik jich jsou schopny vygenerovat útvary a bez vyjímek pro celou armádu.
To Radim:
Po oddělení specialistů už nějakou dobu voláme (mám na mysli zdravé jádro vrchních praporčíků), ale bohužel jsme se zatím nesetkali s pozitivní odezvou na těch rozhodujících místech. Obvykle se hledá proč to nejde místo jak by to mohlo jít.
Chtěli jsme, aby specialisté (ovšem velice malý počet skutečných specialistů v nedostatkových ČVO nebo ČVO vyžadující dlouhou nebo řekněme celokariérní přípravu) měli vytvořené trošičku jiná pravidla pro průběh jejich kariéry, tak aby se vyšlo vstříc jejich specifickým požadavkům. S tím se měly pojit jistá omezení. Například by takoví vojáci měli omezený přestup do jiných ČVO nebo k jinému druhu vojsk (kvůli nákladnosti procesu jejich získání, případně dovzdělání a vycvičení apod.), ale třeba by také měli prodlouženou minimální dobu služby v jednotlivých hodnostech, tak aby mohli sloužit déle a tím pádem rozvinout a uplatnit svůj potenciál. Sloužili by na jednom místě a postupně procházeli hodnostmi. Uvažovali jsme například i o jiném hodnostním rozpětí pro tyto funkce atd.
Každopádně jsme chtěli aby byly eliminovány anomálie, které jsou přežitky doby minulé, nebo které narušují proces řízení kariér. Samozřejmě se nám nelíbilo, aby mohli nastupovat doprostřed kariérního žebříčku vojáci ze střední školy nebo praporčíci z univerzity obrany. Bohužel. My můžeme maximálně navrhovat nebo radit co a jak. Je na leadershipu jak rozhodne.
Jenom malá poznámka. Třeba se mýlím a někdo mě opraví, ale já také rozhodně nechápu, proč by měl člověk, který například zvedá závoru a stojí celý den na bráně nebo dělá střelce z kulometu ve vrtulníku, proč by měl mít praporčickou hodnost.
Pro mě osobně je přijatelná struktura hodností odvozená od nejvyšší hodnosti u jednotky. Tedy od vrchního nebo vedoucího praporčíka směrem dolů. To si ovšem žádá změnu celého systému platové a personální agendy, z nichž zejména ta první prokazuje dnes a denně svoji zataralost a nevhodnost.
Ale to vše je ještě běh na dlouhou trať, neboť se zde jedná o názorový střet generací a o nízkou schopnost se adaptovat na nové podmínky.
Pro Radima a Petra Seiferta: Tak ono je to především o tlaku různých lobbystických skupin uvnitř resortu MO (při tvorbě systemizace a tarifikace systemizovaných míst). Jak jinak by totiž bylo možné, že střelec-operátor na KOT Pandur (obluhující a ošetřující zbraňovou nástavbu v hodnotě desítek miliónů Kč) má plánovanou hodnost desátník, zatímco palubní střelec vrtulníku (obsluhující a ošetřující lehký kulomet PKM) je v hodnosti rotmistra – nadpraporčíka.
Problém je ten, že při tvorbě RMO k systemizaci si každý správce ČVO nadefinuje (zejména u praporčíků a poddůstojníků) hodnosti na funkce podle svého nejlepšího (nebo nejhoršího) vědomí a svědomí a ne podle objektivních kritérií (která ostatně ani neexistují). Před jistou dobou jsem navrhoval, aby takováto kritéria vznikla, ale neprostupná hráz mlčení my byla odpovědí (viz. A-Report 2/2009): http://www.scribd.com/doc/13209243/Vize-profesionalniho-poddstojnickeho-a-praporickeho-sboru-Armady-eske-republiky-22