Doba Alexandra Vondry; 3. část – aktivní záloha (UPDATED)

OdFrantišek Šulc

Téma aktivní zálohy, či obecně rezervních sil je velice rozsáhlé a prolíná se v něm řada aspektů. Nelze říct, že existuje jen jeden dobrý důvod pro existenci a podporu tohoto konceptu, stejně jako nelze říct, že existuje univerzální recept, model, který se dá převzít. Nahlížení na dobrovolné rezervní síly a jejich používání je totiž snad ještě výrazněji než u profesionálních sil ovlivněno kulturou dané společnosti, její historií a tradicemi (to je obzvláště patrné při porovnávání přístupu v jednotlivých zemích – vezměme například USA, Británii a Francii). A zčásti to může i vysvětlit, proč jsem mi trvalo hodně přes týden, než jsem tento text dopsal (pokud jej někdo dočte do konce, pak pochopí, že na vině byla i délka).

Aktivní záloha dobrovolná, dnes jen aktivní záloha začala prakticky fungovat již na konci 90. let minulého století. Tehdejší Náčelník Generálního štábu generál Jiří Šedivý projekt podporoval. Nicméně v následujících letech došlo, eufemisticky řečeno, ke stagnaci, což je třeba nádherně vidět na počtech (viz Bílá kniha o obraně či stránky aktivní zálohy na army.cz), které nejprve vzrostly a poté klesaly. Zájem byl udržován především nadšenectvím a osobním nasazením, nikoli plným využíváním možností systému. To sice může vytvářet pozitivní ostrůvky, ale nikdy nedojde k obohacení celku.

Existují objektivní příčiny tohoto stavu. Ozbrojené síly ČR měly v posledních dvanácti letech více než dost starostí samy se sebou – probíhala přestavba bezpečnostního systému po vstupu do Severoatlantické aliance a na základě zákonů a dalších norem přijatých na přelomu století, profesionalizace ozbrojených sil, či kontinuální škrty v rozpočtu. Subjektivní příčiny jsou ovšem také významné. Při pohledu zpět vidím primárně problém v nepochopení či neochotě pochopit potenciál aktivní zálohy pro přímou i nepřímou podporu ozbrojených sil.

Od nástupu Alexandra Vondry do funkce byla aktivní záloha jedním z významných témat. Mimochodem, i proto byl v komisi pro přípravu Bílé knihy (a nejenom kvůli tomu) Václav Marhoul, příslušník aktivní zálohy, velký příznivec ozbrojených sil, vojenské historie a expert na komunikaci (díky za ty vzrušené výměny názorů). Byť je v Bílé knize věnováno aktivní záloze pět odstavců jsou za nimi hodiny debat, hádek a zvažování možností, které se posléze v různé formě projevily v Koncepci aktivní zálohy, kterou v prosinci schválila Bezpečnostní rada státu a nyní čeká na projednání ve vládě.

Reakce na oněch pět odstavců byly smíšené. Někteří příslušníci aktivní zálohy byli rozčarovaní, protože čekali mnohem více. Jiní lidé zase nechápali, proč má být aktivní záloze věnován vůbec takový prostor, respektive proč je správné tento projekt rozvíjet i přesto, že ozbrojené síly jako celek čelí většímu množství problémů. A i ti příslušníci aktivní zálohy, kteří pochopili, že Bílá kniha je jen rámec, první krok a oceňovali jej, se přesto po zkušenostech posledních let báli, že žádné další kroky následovat nebudou.

Krátce po schválení Bílé knihy se ovšem začalo pracovat na rozvinutí těch několika odstavců, které měly být přetransformovány v novou koncepci. Rozhodli jsme se, že i proces přípravy koncepce bude, podobně jako Bílá kniha, otevřena širší diskusi, protože aktivní záloha není pouze prostředkem pro posílení ozbrojených sil, ale i civilně-vojenských vztahů. Jako vyjádření účelu mohou posloužit následující body (jejich řazení nevypovídá o důležitosti, důležitá je kombinace všech):

  • udržení schopností (i v souvislosti s proměňujícím se finančním rámcem)
  • pohotový zdroj pro doplňování ozbrojených sil;
  • prostředek pro posílení civilně-vojenských vztahů, odpovědnosti veřejnosti za obranu a zlepšování obrazu ozbrojených sil ve společnosti;
  • zlevnění některých činností, které nevyžadují celoroční využívání vojáků z povolání.

V rámci přípravy koncepce proběhly tři semináře. První v Domě armády v Praze trval celý den a byl rozčleněn do tří panelů (zkušenosti a historie, AZ jako veřejný zájem a omezení a problémy v oblasti AZ). Druhý, kratší seminář se uskutečnil na CEVRO a týkal se zaměstnavatelů a ekonomických aspektů a třetí se zaměřil na institucionální a procesní aspekty a proběhl na Masarykově univerzitě v Brně. Každý z těchto seminářů byl velice zajímavým fórem pro výměnu názorů a především pro „tvarování“ nové koncepce.

Důležitým vstupem byly i zahraniční zkušenosti, například spolupráce s bývalým francouzským vojenským přidělencem Bruno Bucheriem, či příslušníkem aktivní zálohy mjr. Arnoštem Líbezným, prezidentem Asociace záložních brigád, která mimo jiné zastupuje ČR v organizaci CIOR (Mezispojenecká konfederace záložních důstojníků). Jako na zavolanou se například objevila i publikace názvem Future Reserves 2020, kterou sepsala britská nezávislá komise. Dokument z července 2011 mimo jiné přišel s tím, že britské aktivní zálohy nejsou využívány efektivně a není jim věnována dostatečná pozornost, což se negativně projevuje právě v období, kdy je nutné snižovat výdaje na obranu. Kritika a zároveň návrh jak postupovat zazněla v Británii i přesto, že tamní zajištění i využívání záloh je na mnohem vyšší úrovni než u nás.

Na jaře loňského roku byla koncepce dokončena a pak procházela jednotlivými připomínkovými koly a orgány až do Bezpečnostní rady státu, která ji doporučila na jednání vlády. Vznik nebyl jednoduchý, protože názory na to, jak by mělo fungovat to, či ono se mnohdy různí. Materiál, který byl primárně připravován na Generálním štábu na Sekci plánování sil, byl konzultován s ekonomy (nejenom na ministerstvu, ale připomínky dodal například i docent Jan Pavel z Vysoké školy ekonomické), personalisty, bezpečnostními experty (například generálem ve výslužbě Jiřím Šedivým) a samozřejmě s řadou příslušníků aktivní zálohy.

Zatímco pasáž k aktivní záloze v Bílé knize popsala principy, dle kterých má tato složka do budoucna fungovat, koncepce jde do větších detailů, včetně analýzy současného stavu. Přesto neodpoví na všechny provozní otázky, které mají příslušníci aktivní zálohy a které se často týkají zabezpečení (to je záležitost praktické aplikace, nikoli primárně koncepce, která určuje principy fungování). Cílem koncepce je ovšem popsat systém jako celek – průběh služby v AZ, propojení s ozbrojenými silami, způsob řízení atp. Po schválení musí proběhnout poměrně významná novelizace zákonů a dalších norem. Pokud vše půjde podle harmonogramu, pak by to mohlo být dokončeno někdo v polovině roku 2014. V mezidobí se ovšem dá měnit řada věcí, včetně například řízení AZ dle procesního modelu uvedeného v materiálu.

Je koncepce dokonalým materiálem? Rozhodně ne, během aplikace v následujících osmi až deseti letech se objeví řada věcí, které bude nutné na základě praktických zkušeností upravit. Diskvalifikuje ji to? Nikoli, pokud i nadále bude základním přístupem flexibilita, otevřenost a především uvažování o této problematice jako o celku (holistický přístup k bezpečnosti). Úspěch se může dostavit pouze za předpokladu, že vojáci přijmou, že aktivní záloha není něco, co jim „ujídá z koláče“ a je na obtíž (optimismu mi přidává to, že nejvyšší velení armády přijímá aktivní zálohu jako potřebnou a zapracovalo ji do svých úvah, například organizačních) a příslušníci aktivní zálohy budou akceptovat, že jsou součástí celku („jejich“ jednotky nejsou hračkou k jejich potěše) a jejich primárním úkolem je podpora ozbrojených sil a dalších složek, respektive zajišťování širší bezpečnosti České republiky. Cíle, kterých se má dosáhnout, stejně jako účel je stanovován shora dolů, nikoli naopak (na příslušnících AZ si hluboce vážím jejich nadšení a velkého srdce, díky kterému překonávají mnoho obtíží, chápu nedůvěru i obavy ze ztráty „identitity“ definované dobrovolností, ale přesto jsem přesvědčen, že určující musí být zájem celku).

Nyní bych okomentoval některé dotazy/připomínky/poznámky, které jsem měl možnost zaznamenat (zdaleka nejde o úplný výčet, prostor bude v komentářích):

Cílové počty AZ
Maximální počet je stanoven na pět tisíc, což ovšem neznamená, že tohoto počtu musí být dosaženo. Záleží na řadě faktorů, z nich nejdůležitějšími jsou reálná potřeba a finanční prostředky. Současná aktivní záloha má přes tisíc příslušníků, odhaduji, že realisticky by mohly počty okolo roku 2020 dosáhnout 2 500-3 000 lidí za předpokladu, že se radikálně nezvýší potřeba;

Struktura
Základem je struktura stávajících jednotek, k navyšování počtů bude docházet především na základě potřeb a možností armády. Z hlediska procesního a funkčního se AZ bude členit do tří částí (zdůrazňuji, jedná se o vnitřní členění, stále je jedna aktivní záloha, která je součástí ozbrojených sil a dalších složek a slouží k jejich doplnění při nasazení), kterým vždy bude velet profesionální voják a jeho zástupcem bude příslušník aktivní zálohy. Jednotky u Krajských vojenských velitelství budou plnit dvojí roli: „rekrutační bazén“ a působení ve prospěch teritoria. Půjde o jednotky lehkého typu. Procházet jimi budou ti, kteří splní celý, nebo část základního výcviku a nebyli předtím vojáci z povolání (s výjimkou těch bývalých profesionálních vojáků, kteří v těchto jednotkách chtějí sloužit po skončení služby v AZ u útvarů). Sloužit u nich budou moci příslušníci AZ po určitou dobu, než splní podmínky a budou se moci posunout dál – k útvarům (pokud budou chtít).

Druhou skupinou jsou jednotky AZ u útvarů, které jsou jejich organickou součástí (s nadsázkou se dá říct „třetí, čtvrtá četa, rota…“). Především zde dojde k rozšiřování počtů. A konečně třetí část je tvořena specialisty, kteří slouží u odborných útvarů. Podmínkou zařazení je samozřejmě být odborníkem v dané oblasti (IT, lékaři atd.) Mimo to se předpokládá vytvoření míst pro příslušníky AZ ve strukturách štábů.

Vznikne Rada velitelů AZ, jejímiž členy jsou nejenom velitelé jednotek aktivní zálohy, ale i jejich zástupci, členové odborných orgánů ministerstva a dalších složek se vztahem k AZ. Tato Rada bude připravovat výroční zprávu pro ministra (ministryni) obrany, řešit problematiku dalšího rozvoje, zahraniční spolupráci atd. Naprostá většina jednotek je v přímé gesci Náčelníka Generálního štábu (s výjimkou Vojenské policie a v současnosti Vojenského zpravodajství).

Operační nasazování
Někteří příslušníci aktivní zálohy by chtěli být nasazováni v zahraničí, jiní si stěžují, že nejsou nasazováni ani doma. V první řadě je nutné si uvědomit, že jakékoli operační nasazení (ať už armády, či záloh) vychází z potřeby státu, nikoli z přání kohokoli. Příslušníci aktivní zálohy se tedy budou připravovat k operačnímu nasazování, stejně jako profesionální vojáci (samozřejmě intenzita a zaměření může být jiné, dle určení, viz níže). Tato příprava (i následné rozhodování o nasazení) musí mít jasnou hierarchii:

  1. obrana České republiky či asistenční činnosti při krizových stavech a přijetí spojeneckých vojsk;
  2. nasazení mimo území ČR na teritoriu spojeneckého státu při aktivaci článku 5 Washingtonské smlouvy a
  3. nasazení k plnění úkolů v zahraničních operacích v zájmu ČR mimo článek 5 a pod mandátem NATO, EU, OSN, případně nějaké další organizace.

V posledních letech se vžilo a zároveň získalo pro některé lidi pejorativní nádech slovo „mise“. Dle slovníků je význam slova „mise“: poslání, úkol. Jedná se tedy o příliš obecné označení, proto je lepší používat termín „operační nasazení“, které v sobě zahrnuje všechny tři výše uvedené možnosti.

Co z toho všeho vyplývá pro aktivní zálohu? Její příslušníci mohou být využíváni ve všech třech výše uvedených typech nasazení, stejně jako profesionální vojáci. Prioritní je ovšem příprava na první dva body – obrana České republiky, asistenční činnosti a doplnění profesionálních jednotek v případě aktivace článku 5. Nasazování v dalších typech operací bude muset být vždy posuzováno individuálně (například vždy bude snazší a zřejmě i efektivnější vyslat specialistu či jednotlivce než organickou jednotku aktivní zálohy) nejenom z hlediska příslušníků AZ, ale i typu operace, respektive efektivnosti vyslání.

Nasazování bude ztěžovat rozdílná připravenost
Jednou jsme se bavili s bývalým Náčelníkem Generálního štábu Jiřím Šedivým o základním výcviku a přípravě příslušníků aktivní zálohy. Najednou se na mně podíval a řekl:

Ty jsi byl na vojně, tak si to pamatuješ. Jak dlouho trval přijímač? Šest týdnů a pak jsi musel fungovat. Tak co si budeme vymýšlet…

Má pravdu. Nemá smysl dělat ze života větší vědu, než musí být. Některé příslušníky AZ poznámky o nízké připravenosti velice (a často právem) štvou. Vždy se v nich rozhoří onen soupeřivý duch a debata je uzavřena slovy třeba: Jsme lepší než profíci, říkal to XY.

Toto poměřování je ovšem nesmysl, rozdílná připravenost, vybavenost a podobně (jinými slovy rozdílná schopnost) je realita, není na škodu a vyrovnával se s ní historicky každý velitel. Nemohou být všichni větrem ošlehaní příslušníci sil pro speciální operace, Rambové, které tajně milují všechny holky (životní zkušenost: druhá část věty je nepravda…) Třeba bez zajištění, podpory toho moc nezmohou ani Rambové.

Důležité je vždy to, jak má být daná jednotka používána – k tomu je přeci připravována a vybavována, přičemž k dispozici je rozsáhlé spektrum úkolů. Je možné dát řidičům padáky, ale dobrou práci odvedou i bez nich (pokud nejsou vysazování z letadel i s auty). Proč by mělo vadit, že například všechny roty na praporu nejsou zcela stejně vybaveny a stejně připraveny? Ani to není zapotřebí.

Méně připravená složka se dá při nasazení použít k plnění jiných úkolů, které jsou pro splnění požadavku neméně důležité. Pokud se o tom člověk baví s veliteli, rozumí tomu velice dobře. Jinak se jeden setkává spíše s nepochopením. A konečně, připravenost té, či oné jednotky není možné posuzovat paušálně, ale vždy individuálně. Nemohu tedy říct, že všichni příslušníci AZ jsou hůře připravení. Například u specialistů (lékaři, právníci, IT atd.) to nemusí vůbec platit a platit nebo vadit to nemusí ani u dalších jednotek.

V době škrtů je nutné dostupné finance soustředit pouze na profesionální vojáky
Efektivní zajištění bezpečnosti státu je založeno na kooperaci, nikoli na soupeření jednotlivých prvků. To platí nejenom v rovině obecné, ale i v konkrétní. Pokud se tedy dívám na složky zajišťující ozbrojenou bezpečnost státu jako na součást jednoho celku, pak mě vždy musí primárně zajímat výkonnost celku, nikoli jen jeho částí (nevyváženost). Aktivní záloha, jak jsem psal výše, je součástí tohoto celku. Je nutné proto vždy sledovat nikoli hledisko organizační, ale funkční (například Austrálie má postavené vojenské zdravotnictví na zálohách, jak by vedení ministerstva provádělo škrty, pokud by peníze měly směřovat primárně k profesionálnímu vojsku? Přiškrtilo by zdravotnictví?). Poznámka uvádějící tento odstavec je tedy irelevantní.

Proč se soustředit na studenty, když nejsou během studia zcela využitelní?
Koncepce aktivní zálohy přichází s tím, že by se měla větší pozornost směřovat na studenty civilních škol, získávat je pro službu v aktivní záloze a poskytovat jim například stipendia. Protiargument zní, že studenty během služby stejně není možné příliš využít, tak proč je zvýhodňovat.

Záměr ovšem není zvýhodňovat studenty kvůli současnosti, ale kvůli budoucnosti. Pokud student například bude muset uzavřít závazek, že výměnou za stipendium odslouží určitý počet let v AZ po skončení studia, nebo se stane vojákem z povolání, pak se vše dostává do jiné roviny. Jde o možnost „podchytávat“ mladé lidi, dát jim základní výcvik, naučit je základní dovednosti, dozvědět se o nich více a poté je eventuálně získávat pro velitelské funkce v profesionálních silách. Vzhledem k tomu, že vzdělání nezískávají v resortním zařízení, uspořím. Na druhou stranu, představovat si, že toto opatření samo o sobě doplní profesionální důstojnický sbor, či lusknutím prstů přiláká stovky studentů do řad aktivní zálohy je mylné, ale to ani není zapotřebí. Jde o jeden z incentivů, které přinesou v souhrnu pozitivní výsledky pro aktivní zálohu i profesionální síly.

Proč doplňovat aktivní zálohu bývalými vojáky z povolání? Ztratí se dobrovolnost a nadšenectví
Toto opatření má hned několik důvodů. Umožní podle potřeb lépe regulovat celkové počty aktivní zálohy (pokud snižuji, nepovolám, pokud zvyšuji, povolám více). Využitím bývalých vojáků z povolání i po skončení jejich profesionálního závazku se zvyšuje kvalita zajištění bezpečnosti ČR (rozšiřuje se počet osob připravených okamžitě k nasazení) a efektivita (prodlužuje se plnohodnotná připravenost a využívají se znalosti získané během služby). Je zvýšena kvalita aktivní zálohy o profesionální étos a umožní se snadnější šíření znalostí mezi (ex)profesionálními vojáky a dobrovolníky. A v neposlední řadě, jedná se o jakési „změkčení“ přechodu do druhé kariéry, kdy je bývalý voják stále spjat se svou první kariérou (což mu přináší i benefity), ale zároveň se zapojuje do civilního života.

Funkčnost tohoto opatření bude ovšem možná pouze za splnění řady předpokladů – přijetí adekvátní legislativy, dostatečná motivace, nesmí dojít ke znevýhodnění na trhu práce, individuální přístup apod. Co se ztráty dobrovolnictví u AZ týče, tuto námitku nesdílím. Znám v armádě velké množství „srdcařů“, kteří slouží primárně kvůli této zemi a teprve pak kvůli platu. Neobávám se, že by se pro většinu bývalých vojáků z povolání stala AZ jen nutným zlem, naopak. Koneckonců, bude záležet i na poměru – čím vyšší bude zájem občanů o službu v AZ, tím méně bude zapotřebí využívat předurčených bývalých vojáků z povolání.

A na okraj, vřele doporučuji útlou knížku Dlouhý pochod (The Long March) Williama Styrona.

Lepší je soustředit se na motivaci lidí, aby vstupovali do dobrovolné zálohy, než zaměstnavatelů
Tento názor se objevuje poměrně často, i když nejde ani tak o volbu jedno, nebo druhé, ale spíše o diskusi nad poměrem. Pro mě je odpověď jednoduchá a metaforicky se dá přirovnat k léčení choroby (mimochodem velice oblíbená metafora, například v politickém světě) – nestačí se zabývat pouze symptomy, ale soustředit se na příčinu.

Jestliže si dnes berou příslušníci AZ na cvičení dovolenou kvůli tomu, že zaměstnavatel není nakloněn jejich aktivitám, asi dlouhodobě nepomůže, když bude záložník dostávat o trochu více peněz – dříve nebo později stejně skončí. Na prvním místě musí být zajištěno, aby zaměstnavatelé brali službu v aktivní záloze jako přednost, jako výhodu. Je nutné především zaplatit čas – členovi AZ i zaměstnavateli, respektive osobě samostatně výdělečně činné. To je základní refundace. Je ale nezbytné jít ještě dál a se zaměstnavateli více spolupracovat (dopředu upozorňuji, že zvýhodňovat při zakázkách je není možné a daňové zvýhodnění je administrativně náročné, tedy neefektivní). Proč by měli zaměstnavatelé podporovat příslušníky aktivní zálohy? Například kvůli tomu, že pro jejich podnikání je nezbytná stabilita a zajištění bezpečnosti je nezbytným předpokladem stability. A tak by se dalo pokračovat (ještě se k tomu vrátím níže).

Nyní již jen krátce k tomu, na co je nutné se nyní soustředit:

  • co nejrychlejší schválení koncepce ve vládě;
  • pokud bude schválená koncepce, bude moci být zahájen proces novelizace jednotlivých zákonů, respektive nahrazení jednoho obsoletního;
  • legislativní proces bude trvat až rok a půl, do té doby se ovšem dá udělat mnohé s vnitřními normami, které nastavují stávající systém (například s ohledem na výcvik, výstrojní normy atd. atp.). První výrazné změny se tak mohou začít projevovat již v roce 2015;
  • vytvořit organizační prostor pro jednotky aktivní zálohy u útvarů (okamžitě se dá například zahájit vytváření jednotek specialistů), přesně popsat strukturu, určení či výcvik jednotek u Krajských vojenských velitelství a „kariérní řád“ příslušníků aktivní zálohy;
  • prohloubit spolupráci především s ministerstvem vnitra, ministerstvem práce a sociálních věcí a zaměstnavateli. Jedna z věcí, o které jsme uvažovali, ale už se nestihla zrealizovat, bylo vytvoření platformy pro diskusi se zaměstnavateli a například symbolického ocenění pro firmy, které podporují zaměstnance-příslušníky aktivní zálohy (obdoba označení „společensky odpovědná společnost“). Mimochodem, jak vyplývá z videí na stránkách AZ na army.cz takových firem, které o záložníky mají zájem, není málo. Prohloubení spolupráce se zaměstnavateli by mohlo mít ovšem mnohem širší dopad než pouze na příslušníky aktivní zálohy. Třeba by společnosti mohly umožňovat vojákům z povolání před vypršením kontraktu, aby u nich absolvovali stáže (nestálo by je to nic, stále by byli placeni ministerstvem) a tak dále. Hlubší spolupráce by každopádně byla přínosná pro obě strany;
  • základem úspěchu bude flexibilita, přizpůsobování se měnícím externím podmínkám i potřebám.

Když jsem byl v roce 2003 s americkými jednotkami v Kuvajtu a v Iráku, strávil jsem několik týdnů s námořními ženisty nesoucími hrdé označení Seabee. Tam jsem se poprvé v takovém množství setkal s dobrovolnými záložníky. Přesně potvrzovali to, co jsem psal výše, že debaty o nízké připravenosti a srovnávání s profesionálními silami jsou zcela nesmyslné, pokud se člověk dívá nejprve na užití, respektive potřebu a tomu přizpůsobuje výcvik (člověk, který jezdí v civilu s bagrem a jezdí s ním i u ženijních jednotek nepotřebuje výsadkovou přípravu…)

Šlo o nadšence, kteří byli rádi, že mohou pomoci své zemi, ale na druhou stranu nenechali na systému nit suchou. Když se blížila invaze do Iráku byli povoláváni mezi prvními – někdo musel postavit všechny ty tábory v Kuvajtu, pak prorazit val mezi Kuvajtem a Irákem a zase stavět základny a mosty v Iráku. Jeden musel nechat doma firmu, aby se o ní starala dcera (nebyl z toho nikterak nadšený), jinému manželka vyčítala, že je na mnoho měsíců pryč, další se obával toho, že po návratu bude propuštěn z práce (pochybuji, že se tak stalo, protože američtí zaměstnavatelé vidí v profesionálních vojácích a záložnících spíše výhodu a prestiž, než nevýhody), všichni si stěžovali na to, že jim utíkají peníze a námořnictvo je málo platí (nejenom ve válce, ale i v míru), ale nikdo z nich by neměnil.

Tehdy jsem získal hluboký obdiv k těm, kteří jsou mnohdy označováni za „dvojí občany“. Byl jsem vděčný, když jedno z témat, které Alexandr Vondra prosazoval, byla právě revitalizace aktivní zálohy v České republice. Bez účasti občanů na přípravě na obranu tohoto státu bude totiž v případě potřeby tato země bezbranná, i když bude mít násobně větší ozbrojené síly než má nyní. Jsem šťastný, že toto téma vzala za své i generalita a že na Generálním štábu se nalezl dostatek lidí ochotných akceptovat jiné přístupy a úvahy a zpracovávat je do základních materiálů o AZ.

A na závěr ještě jedna poznámka k dlouho slibovaným dobrým nápadům z 90. let minulého století. O vytvoření miličního systému, respektive domobrany komplementární s ozbrojenými silami přemýšleli ministr obrany Luboš Dobrovský a jeho náměstek Antonín Rašek ještě před rozdělením federace. Bohužel tento nápad v následujících letech zapadl. Kdyby se tak nestalo, mohli jsme být dnes mnohem dále a možná by profesionalizace „dosedla“ do měkčího.

Slibuji, že příští článek bude mnohem kratší. Týkat by se měl buď plánování, nebo doplnění textu o AZ několika úvahami o přípravě na obranu státu ve 21. století (součástí je i proces nazývaný mobilizace). Ještě se rozhodnu.

UPDATE: Vláda dnes schválila řada materiálů ministerstva obrany navazujících na Bílou knihu o obraně. Mezi nimi jsou i Koncepce aktivní zálohy a Koncepce mobilizace. Oba materiály jsou umístěny na stránkách army.cz.

Podobné příspěvky

79 Komentářů

  1. jakým způsobem se plánuje využití VZP odcházejících do civilu se zájmem pokračovat jako AZ?
    Budou začínat od píky, nebo budou mít možnost zužitkovat hodnost a zkušenosti dosažené v aktivní službě?

    Odpovědět

  2. Podle kolegy, který odcházel do zálohy po 10 letech služby jako VZP (cca před půl rokem), musel na komplexní lékařskou prohlídku do ÚVN, aby prokázal, že je zdravotně způsobilý ke službě v AZ. Přitom každý rok absolvoval (jako každý VZP) roční lékařskou prohlídku. Je to možná banalita, ale je z toho poměrně dobře vidět, že přechod VZP do AZ není v současné době připraven ani legislativně.

    Další problém naznačil Honza (viz. příspěvek výše). V současné době máme AZ do úrovně rota – tedy nevyšší plánovanou hodnost (pro systemizované místo velitele roty) kapitán (u některých specializovaných jednotek – předpokládám rota Z 601.skss a rota VP – major). V praporčickém sboru jejich ekvivalent – nadrotmistr (praporčík). Kolik však systemizovaných míst v těchto hodnostech na rotě je? Jedno až dvě?

    Problém pro VZP odcházející do zálohy ovšem není jen hodnost, ale také nabídka funkcí u AZ – např. po 15-20 letech činné služby asi nikdo nebude chtít jít vykonávat základní výkonnou (popřípadě velitelskou) funkci na rotě. V tom vidím tu zásadní neatraktivitu AZ pro bývalé VZP.

    Odpovědět

  3. Kdyby tak nějaké generál, pod kterého spadala koncepce AZ šel příkladem, a po svém odchodu do céčka vstoupil do AZ. To by bylo něco.

    Odpovědět

  4. Ad Honza
    Nevím, co myslíte od píky – základní výcvik? Ten absolvovat samozřejmě není a nebude nutné. Ve struktuře jsou předurčená místa, na které je zapotřebí určitá kvalifikace. Logické by bylo (a předpokládám, že většinově by to tak mělo být), že VZP po ukončení kontraktu – pokud se stanou příslušníkem AZ – budou zařazeni na místa s kvalifikací, kterou mají. Takže ano zkušenosti by zužitkovat měli. Co se hodnosti týče, tam bude záležet na skutečných strukturách. Nejsem schopen dát konkrétnější odpověď.

    Ad Dušan Rovenský
    Ano, o prohlídkách vím (že by stejný zdroj?) a je to jeden ze zbytečných požadavků, který je možné bez problémů odstranit/upravit (pokud bude vůle). Analýza SM je správná, samozřejmě vždy budeš potřebovat největší počet mužstva a poddůstojníků (ideální poměr je 50 %). Ten systém, který se nastavuje by měl začít nabíhat postupně v následujících 10+ letech, kdy by se měl měnit průběh kariér v profesionálních silách. Nedívej se na to jen dnešníma očima. Zároveň nikdo nechce dosáhnout během dvou let plných stavů AZ.
    Btw koukám do materiálu Aktivní záloha, základní informace na plánované hodnostní složení jednotek AZ v roce 2011 (to neznamená, že musí být v roce 2015 totožné) a vypadalo takto: celkem 2382 SM, z toho 3 vyšší důstojníci, 164 nižší důstojníci, 177 praporčíci, 882 poddůstojníci a 1 156 mužstvo.
    A ještě jedna poznámka, kterou jsem zapoměl zmínit v textu, vše uvedené o VZP by se mělo týkat jen nových kontraktů a až po novelizaci zákonů.

    Ad Tonda
    Ach ta umanutost generály… Že by ve vánočním čase propadnutí pohádkám o zlé a hloupé vrchnosti a hodných a chytrých poddaných? Svět je trochu složitější…

    Odpovědět

  5. K hodnostní struktuře AZ – v roce 2011 (za rok 2012 nebyly statistické údaje prozatím zveřejněny) odešlo do zálohy celkem 1251 VZP. Z toho se jednalo o 162 příslušníků mužstva (12,95%), 374 poddůstojníků (29,9%), 306 praporčíků (24,46%), 155 nižších důstojníků (12,39%), 245 vyšších důstojníků (19,58%) a 2 generály (0,16%). Zbývajících 0,56% tvoří čekatelé.

    Předpokládám, že hlavní náborové zdroje do AZ budou dva – z civilního sektoru (bývalí VZS či – po roce 2004 – osoby bez vojenského výcviku) a VZP odcházející do zálohy. V současné době je veškeré úsilí zaměřeno na první z uvedených kategorií. U VZP odcházejících do zálohy je, z objektivních důvodů, případný nábor do AZ složitější neboť jejich důvody pro ukončení služebního poměru jsou taktéž často složité a různorodé. Zpravidla se však jedná o uplynutí stanovené doby (v roce 2011 se jednalo o 877 osob odcházejících do zálohy – tedy 70,09%) a podání žádosti o propuštění ze služebního poměru (194 osob – tedy 15,51%). V případě rozsáhlých reorganizačních změn se k těmto dvěma důvodům ještě přidává to nejméně populární – v důsledku organizačních změn není pro vojáka jiné služební zařazení. Každopádně, ve všech třech nejčastějších případech se voják rozchází s armádou – ať již dobrovolně (první dva případy) či nedobrovolně (poslední případ – o to negativnější vztah vůči armádě však poté obvykle zaujímá).

    Takže v případě dobrovolného náboru bývalých VZP vidím dva zásadní problémy (pokud pominu různé byrokratické překážky – viz např. lékařské prohlídky, o kterých jsem se zmiňoval výše).

    První problém: Zatímco AZ jsou organizačně členěny nejvýše do rot (a z toho vyplývá jejich hodnostní struktura, systemizovaná místa pro mužstvo a poddůstojníky tvoří okolo 85%), většina VZP odcházejících do zálohy je ve vyšších hodnostech (praporčíků, důstojníků a generálů celkem 56,59%). Takže zde máme zásadní rozpor. Nevidím relevantní důvod, proč by např. praporčík či důstojník po 15-20 letech činné služby (v roce 2011 byl průměrný věk VZP odcházejících do zálohy 37,2 let) chtěl sloužit v AZ na základních funkcích plánované pro mužstvo či poddůstojníky.

    Druhý problém: VZP odcházející do zálohy se obvykle (i když toto není empiricky prokázáno, důvody odchodu, které jsem uvedl výše, to naznačují) chce definitivně oprostit od služby v armádě a nemá o ni již zájem. Tento nezájem o další službu není žádným odpovídajícím způsobem vyvážen kvalitní nabídkou ze strany armády – nízké finanční ohodnocení AZ atd. I když jsem obeznámen se snahou tyto nedostatky v blízké budoucnosti částečně napravit, nemyslím si, že zásadním způsobem změní nezájem VZP sloužit v AZ. Této neatraktivitě nenapomáhá ani fakt, že většina VZP (v případě, že by měli o službu v AZ zájem) nemůže sloužit ve své předešlé odbornosti – tudíž jejich zkušenosti přijdou z velké části vniveč.

    Jednou z možností, jak alespoň částečně zlepšit využitelnost bývalých VZP v rámci AZ vidím v tom, že např. velitelské funkce a funkce specialistů budou vyblokovány pro bývalé VZP. Došlo by tak i ke zlepšení často velice nesourodé úrovně velitelského sboru AZ. Dále by bylo vhodné vytvořit tzv. „personální bazén“ málopočetných odborností, ze kterých nelze vytvářet větší organické jednotky AZ (zpravodajská, zdravotnická, ILS apod. ČVO) – tam vidím obrovské a smysluplné uplatnění pro bývalé VZP a zúročení jejich znalostí a zkušeností.

    Především však musí konečně AZ „dostat svého pána“ na nejvyšší úrovni (tedy MO – vzhledem k tomu, že jednotky AZ jsou i mimo působnost AČR) a tím nemyslím nějakého emeritního plukovníka, který získá „teplou trafiku“ jako tomu vždy bylo doposud.

    Odpovědět

  6. Je pravdou, že AZ chybí řídící struktura. Není tím myšlen nějaký poradce, jakkoliv vysoko postavený, či již zmiňovaný emeritní plukovník v pozici běžného administrátora. Ale struktura s výkonnou pravomocí komplexně řídit výstavbu a přípravu AZ. Pokud tato nebude, žádná nová koncepce nepomůže. Nakonec to opět skončí v rukou emeritního plukovníka, který ve svém věku raději než čelit obtížím výstavby předloží návrh na zrušení všech jednotek, které jsou tzv. problematické. Takto se nikam nedostaneme, AZ nebudou vystavěny a tím nebude dosaženo ani strukturální rovnováhy v AČR.

    Odpovědět

  7. Vzhledem k průběhu diskuse o AZ v roce 2010 bych čekal daleko živější diskusi.:-)

    Odpovědět

  9. Ad #8 NoName)
    ???

    Ad #7 Bohuslav Pernica)
    Nijak bych to nepřeceňoval, počet komentářů pod článkem nemusí nutně odrážet jeho naléhavost nebo kvalitu.

    Osobně jsem svůj názor na další směřování AZ vyjádřil pod článek Františka Šulce 9.12.

    http://www.onwar.eu/2012/12/09/doba-alexandra-vondry-2-cast-%e2%80%93-bila-kniha/

    Nevím co bych dodal, jelikož nový článek shodně pojmenoval prakticky všechna možná řešení jenž jsem zmínil. Což podle mne značí, že správných řešení není nekonečně mnoho.

    Pokud bych měl jmenovat jednu složku AZ, kde je třeba napřít největší úsilí co nejdříve, tak jsou to kolokované čety/roty u bojových útvarů. Jakožto nejfunkčnější složka AZ si zaslouží co nejrychlejší expanzi.

    Specialisté a další složky AZ je běh na delší trať.

    Odpovědět

  10. Jakkoliv je důležitá struktura, tak za nejdůležitější považuji přípravu AZ. O tom, jak by měla být organizována jsem se v článku nedočetl, což je na škodu komplexnosti celkového přístupu. Myslím, že se i v samotné koncepci opomíjí individuální výcvik, který je např. ve V. Británii základem, na němž lze teprve stavět zdokonalovací výcvik velitelů a specialistů a výcvik jednotek v poli.
    Pokud jde o nějakého pantátu, který to bude zastřešovat, ať už to bude plukovník nebo generál, tak hlavní roli by měli sehrát útvary, k nimž by byly AZ kolokovány. V jejich výcvikových plánech a plánech cvičení by měly být hlavní aktivity AZ zahrnuty.
    Dalším důležitým a neopominutelným krokem krokem by tedy mělo být zpracování předpisu k přípravě AZ, nejlépe na Odboru doktrín VeV-VA. A poučit se z toho, jak to dělají už desítky let v Británii: tj. základ = fyzická příprava, střelby, dril.. – vše hodnotitelné a ročně vyhodnocované, navíc od cvičících brané vážně, protože na tom závisí jejich osobní finanční ohodnocení pro následující rok. Mimo výcviku také soustředěná cvičení (ve VB včetně v zahraničí).

    Odpovědět

  11. VŠ – Ve výcvikových plánech bojových útvarů, kde jednotky AZ působí, jsou tyto zakomponovány standardním způsobem, jako ostatní (VZP) jednotky daného útvaru. Dále nerad bych se mýlil, ale mám za to, že k přípravě AZ existuje několik předpisů, včetně v minulosti používaných 3letých cyklů výcviku a soupisu očekávaných dovedností v závislosti vývoji v čase.

    Ivo – Souhlasím s Vámi. Nicméně záleží i na přístupu samotných útvarů. Například jeden nejmenovaný útvar, který předpokládám ale důvěrně znáte, v roce 2007 plánovaný vznik čety AZ (kdy ze strany MO a GŠ vůle byla, vše bylo naplánováno atd.) odmítl. A to zájemců bylo tolik, že by se daná četa AZ postavila okamžitě. Tak to je pak těžké :-)

    Odpovědět

  12. Ad František Šulc)
    Prakticky bezvýhradný souhlas s článkem snad až na to, že daňové úlevy pro zaměstnavatele příslušníků AZ jsou neefektivní, tudíž nemá smysl s tímto nástrojem počítat.

    Ačkoliv nemám žádné komprehenzivní ekonomické vzdělání ani vstupní data, odvážil bych se o tom pochybovat. Na jakých principech fungují tzv. „Chráněné dílny“? Jsou konkurenceschopné především díky tomu, že díky zaměstnávání zdravotně postižených dostávají daňové úlevy na zaměstance a tudíž se udrží na trhu.

    Proč nemůže být stejný princip uplatněn u AZ? Byť v menší míře?

    Ad PJK)
    Předpokládám, že poznámka se týká Výsadkového praporu. Proč Výsadkový prapor nemá Aktivní zálohy, zatímco ostatní prapory 4. brn ano? Předesílám, že jsem v té době sledoval ono rozhodování jen z povzdálí, nedávala jsem do něj žádné vstupy. Přesto i po té době to rozhodnutí považuji za podložené. Jaké tedy byly tehdejší důvody?

    1. 43. výsadkový prapor Aktivní zálohy nepotřebuje, jelikož jeho zálohy jsou 1. mr/41. mpr, 1. mr/42.mpr, 1.pr/44.lmopr, tedy mechanizované a pěší roty, které procházejí omezeným výsadkovým výcvikem a jsou předurčené pro doplnění výsadkových rot 43. výsadkového praporu jednotlivými vojáky v případě potřeby.

    2. Druhý důvod souvisí s tou první. Výsadkový výcvik v AČR trvá určitou dobu a délka základního výsadkového výcviku dokonce překračuje dobu výcviku AZ na jeden výcvikový rok.

    Udržení schopnosti provádět výsadkové operace je poměrně časově náročné z hlediska nejen zdrojů, ale i hodinové dotace v průběhu výcvikového roku. Nechci zabíhat do detailů, ale všichni kteří do problematiky vidí, mi dají za pravdu, že je to přinejlepším na hraně u výše zmíněných předurčených rot a přinejlepším suboptimální u výsadkových rot 43. výsadkového praporu.

    Jen pro srovnání, VZS výsadkové jednotky ČSLA odcházel pro dvouleté základní vojenské službě s cca 100-150 seskoky. Já, po bezmála desetileté službě u Praporu, mám necelých 100 vojenských seskoků…

    Na závěr si dovolím parafrázovat Járu Cimmermana a jeho uvahu o Blanických rytířích: „Pokud chceme, aby byly národu výsadkové jednotky v budoucnu co platné, musí nutně víc skákat.“

    Odpovědět

  13. ad Ivo)
    Faktický dopad navrhované přímé finanční kompenzace zaměstnavateli, je ve výsledku stejný, jako efekt daňové úlevy. Není ho však třeba zakomponovat do již existujících daňových zákonů – prosadit přes ministerstvo financí, může být součástí nových zákonů řešících AZ. Mělo by se tedy jednat o jednodužší cestu ke stejnému cíli.

    Koncepce AZ, 5.1BĚŽNÉ VÝDAJE:
    „a) Podpora zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) – vojáků v AZ
    Ze zvažovaných variant vychází jako nejvhodnější nástroj pro motivaci zaměstnavatelů vojáků v AZ model „dvou typů náhrad“. Vojáci v AZ-OSVČ (v současnosti tvoří 11,1 % z celkového počtu AZ) by v systému byli zvýhodněni tím, že by pobírali nejenom náhradu, ale měli by nárok na služné a další benefity. Jedná se o adekvátní zvýhodnění z toho důvodu, že jejich příjem závisí pouze na jejich podnikatelských aktivitách a povolání na cvičení nebo nasazení je může poškozovat více než zaměstnance.
    • Základem pro výpočet je průměrná mzda přepočítaná na jeden den (s předpokladem jejího zvýšení v následujících letech) 1 250,- Kč a odvody ve výši 425,- Kč (34 %). Celkem tedy 1 675,- Kč za zaměstnance-vojáka v AZ a den;
    • Částka je vyplácena poměrně zpětně za rok;
    • Model „dvou náhrad“ umožňuje zaměstnavatele kompenzovat za neplánované nasazení jejich zaměstnanců v průběhu roku. Konkrétně, zaměstnavatel by obdržel za jeden den, kdy by byl zaměstnanec na plánovaném vojenském cvičení 2/3 výše uvedené sumy, tedy 1 117,- Kč za den. Pokud by ovšem byl zaměstnanec neplánovaně nasazen, pak by obdržel celou částku poměrně za rok, tedy 1 675,- Kč za den;
    • Zaměstnavatelé vojáků teritoriální AZ, kteří budou cvičit i o víkendech, náhradu obdrží pouze 1) při výcviku v pracovních dnech a 2) při nasazení;
    • Pokud se voják v AZ účastní v daném roce dvaceti dnů výcviku, zaměstnavatel obdrží náhradu 22 340,- Kč za rok. Pokud by ovšem byl tento voják v AZ během těchto dvaceti dnů i nasazen, zaměstnavatel obdrží náhradu v plné výši, tedy 33 500,- Kč;
    • Organizační složky státu budou řešit nepřítomnost v práci z vlastních prostředků;
    • Výhody tohoto modelu jsou: adresnost, administrativa a kontrola systému jsou v rukách MO, motivace zaměstnavatelů k tomu, aby zaměstnávali a uvolňovali vojáky AZ, přičemž druhá složka náhrady jim nabízí možnost kompenzace neplánovaných absencí zaměstnanců;
    • Nevýhodou tohoto modelu je dodatečný nárok na rozpočet MO.“

    Co se týče možné jedotky AZ u 43. výs. prap. … první argument je dobrý, ale druhý mi přijde spíše jako hledání zdůvodnění. Totiž, rota Z u 601.skss výsadkovou přípravu má – tudíž je to možné. kurzy na BVP 2, či KBVP Pandur II jsou také časově obtížně zvládnutelné a několik příslušníků AZ je má. Bylo potřeba aby je měli a tak se cesta našla. Celkově mám raději přístup hledání cesty, než přístup zdůvodnění neproveditelnosti.

    Odpovědět

  14. Ad Mattauch)

    1. Je možné nějak shrnout jaký je rozdíl oproti současnému stavu z hlediska náhrad zaměstnavateli? O kolik je částka 1117 Kč vyšší oproti dnešku?

    2. Opravdu nechci působit jako člověk, který se brání zřízení AZ u Praporu, protože jím nejsem. Právě naopak. Je třeba ale vzít do úvahy hned několik faktorů.

    a. Situace z hlediska „vnitřních záloh“ 4. brn k doplnění Výsadkového praporu je dnes odlišná od stavu, ve kterém k jejich zřízení došlo. Pokud mě pamět neklame, tak o jejich zřízení se zasadil tehdejší plk. Opata jako velitel brigády zodpovědný v té době za CREVAL. Tehdy bylo nutné dosáhnout maximální naplněnosti Výsadkového praporu, pokles naplněnosti pod 90% byl nepřípustný z hlediska metodiky hodnocení ve všech částech přípravy.

    Od té doby ale došlo především k vytvoření 44. lmopr v Jindřichově Hradci, setrvačností se však pokračovalo podle již přijaté šablony a jeho 1. pěší rota se stala předurčenou pro doplňování Praporu pro potřeby výsadkových operací. Už ale nedošlo k zohlednění toho, že tím Prapor získal 2 mechanizované a 1 pěší rotu, ze kterých může čerpat, ale nikoliv rotu zbraní (která v Jindřichově Hradci existuje), která by byla mnohem účelnější…

    Nad celým systémem vnitřních záloh by se neškodilo trochu zamyslet.

    b. Nejsem nikterak obeznámen se systémem výcviku AZ u 601.SkSS, o to by se mohl podělit někdo s ním obeznámených diskutujících. Jediné legální řešení problému s výsadkovým výcvikem, které mne napadá je, že všichni příslušníci AZ jsou bývalí příslušníci jednotky, kteří prošli výsadkovým výcvikem během své aktivní služby. Obnovovací výcvik je jednotýdenní, tudíž časově zvládnutelný i pro AZ.

    Což z hlediska možného přínosu pro Prapor vidím rozporuplně. Kdybychom připustili existenci 4. výsadkové roty (AZ), tak ideálně VD, ZVČ, VdPr a VR by měli být bývalí příslušníci Praporu, ale základní funkce jako střelci, kulometníci atp. by měli být z civilu. Čímž by postupem času, pokud by měli zájem a osvědčili se, mohli „brownovým pohybem“ vyměnit AZ za službu u jedné z výsadkových rot.

    c. Problém zdrojů. V případě, že by si „s sebou“ 4. výsadková rota (AZ) přinesla i limit munice, PHM, letových hodin atp., pak bych celý koncept považoval za přínosný pro obě strany. Pokud by ale došlo k poklesu zdrojů pravidlených výsadkových rot o zdroje roty AZ, velkou podporu konceptu bych nečekal.

    Jinak jednotka by samozřejmě životaschopná byla. Soudě podle zájmu o výběrové řízení Výsadkového praporu v roce 2012, jednotka by se naplnila velmi rychle.

    Odpovědět

  15. K # 11: Přípravu AZ článek neřeší a jak jsem uvedl, tak koncepce jen velmi okrajově a nedostatečně.
    Ačkoliv předpis Prog-1-3/AZ KVV programy přípravy popisuje, je třeba vycházet z faktu, že byl vydán v roce 2005 a vztahuje se k tehdy definovaným úkolům, které by se měly nyní revidovat. Tomu by měla odpovídat i příprava.
    Na základě zahraniční zkušenosti stále trvá můj názor, že by měla být základem individuální příprava (fyzická, střelecká, vševojsková, …) a účast na cvičeních. Nejlépe pokud by pak mohly být výsledky individuálního přezkoušení součástí motivační složky (nějakého příplatku za pohotovost k službě v AZ).

    Odpovědět

  16. Ad Ivo)
    1) Pokud je mi známo, tak dnes zaměstnavatel příslušníka AZ žádné náhrady za nepřítomnost pracovníka nedostává.

    2)
    a) Nejsem obeznámen

    b) Popravdě řečeno ani já nevím jak to dělají, ale co jsem se dočetl na internetu tak výsadkovou přípravu mají, takže se také těším na příspěvek někoho fundovaného. Co se týče jednotky AZ u praporů, osobně fandím spíše modelu 4. čety. A to právě z důvodu přípravy velitelů, kterou považuji nad stupněm čety za problematickou, a také proto, že četa se s rotou pozná a sžije, ale rota s praporem už se pozná jen málo a právě osobní kontakty a znalost těch, kteří budou bojovat po boku, je dle mého názoru pro obě strany poměrně zásadní. Ale možná to ze své pozice vidím příliš odspodu (VRoj).

    c) Jak je toto řešeno nevím, zkusím se dotázat velení čety. Případně možná pan PJK by mohl říci jak je to řešeno v Žatci (pokud je tím, kým si myslím, že je).

    závěr) Asi by se naplnila velice rychle, bylo by to svým způsobem prestižní a hodně příslušníků AZ soukromě skáče. No… já osobně mám rád pevnou půdu těsně pod nohama… :)

    Odpovědět

  17. #16c- Zdroje na výcvik jsou u nás samostatnou kapitolou nezávislou na rozpočtu praporu a jsou přídělovány od VSpS. A na poměry u 7mb jsou to prostředky velmi štědré.

    Odpovědět

  19. 1) AZ potřebují –někoho, kdo by se o ně staral, dosavadní stav na MO (o.z.) je nevyhovující, nejlépe generál nebo plk. Se svým týmem,tak jako v GB, zabýval by se koncepci, doktrínou plánováním výcviku , návrhem zákonů, zabezpečováním a uplatněním AZ v rámci AČR. Nejlépe od bojových jednotek a se zkušenostmi s operačním nasazení. Znalost problematiky VZP, VZS, a uplatnění záloh v jiných zemích ideální.
    2) Při uvědomění toho co už psal I.Z. , aktivní zálohy jsou v současné době jediné zálohy, které armáda má ( pro zbytek není výbava, atd.), procházejí výcvikem, mají vybavení. Přestat si hrát každý na vlastním písečku. Je třeba specialisty, ale v první řadě je třeba bojové, pěší jednotky. Kolik má AČR bojových praporu a rot? Roty AZ se pohybují kolem 50%, ale i tak to vydá pomalu na dva prapory. Plus jednotky u útvarů.
    3) Vybavit jednotky AZ výstrojí (1 maskáče, doopravdy nestačí ani při výcviku), zabezpečit výzbroj nejlépe v nejbližší posádce (myšleno u rot pod KVV). Ideální by byla i automobilní technika. Vyřešit vybavení spojovacími prostředky, s novými zbraněmi se snad vyřeší omezení, které je dané, tím, že jednotky jsou omezené na činnosti v noci a za stížené viditelnosti, nemají noktovizory a infra.
    4) Je otázka, jestli bylo domyšlena změna organizace KVV od příštích OMDZ, kdy oddělení, které má nestarost plánování a organizaci výcviku bude zrušeno (radši nejmenuju)? Týká se krajských rot.
    5) Možná formalita vybavit vojáky AZ klidně služebním průkazem (s uvedením, že se jedná o AZ), z toho důvodu, že všude na bráně se voják AZ prokazuje vojenskou knížkou, jenže tu vojáci , kteří nastoupili po profesionalizaci AČR neznají, tak se stejně nakonec ukazuje občanský průkaz, drobnost, ale otravná.
    6) Pokud VZP odchází do zálohy a má ZÁJEM sloužit u AZ, tak s výstupním vysvědčením by zároveň dělal vysvědčení pro AZ. Proč? Je stejné jako pro VZP (jen o jeden blok u psychologa menší), ale voják při odchodu do zálohy je schopen jako A jako výsadkář a za tři týdny je v tý samý VN najednou neschopný služby v AZ s důvodem: krev, váha atd. V USA slouží u SEAl vojáci s úmělými klouby. U nás jsou asi samí kosmonauti. Jak by vypadalo vysvědčení mnoha personálu VN….
    7) Neprodlužovat nástupní kurz ve Vyškově. Naštěstí bývali VZP a VZS ho nemusí absolvovat. Spíše nechat ho rozložit pro zaměstnané.
    8) Místa na jednotkách jsou i pro důstojníky a praporčíky do hodnosti kpt. , nprap. (roty KVV), naopak by pomohlo doplnění hlavně z důvodu znalosti plánovacích procesů apod. Hodnost není dogma, klidně udělat vyjimku, vyšší hodnost nižší místo, v případě války jsou stejně plánované vyšší pozice.
    9) Začali se naštěstí omezovat vojáci, vojákyně, kteří se neúčasní cvičení, jen pobírají peníze.
    10) Zahrnout hodnocení jednotky AZ do ročního hodnocení velitele útvaru/KVV. Udělat velitele rot z VZP, stabilní instruktorský kádr z VZP.
    11) Co se týká zaměstnavatelů nejlepší jsou ve vztahu k AZ, aspoň v mém okolí velké a zahraniční společnosti znají to z domova. Problém jsou malé firmy a živnostníci tj. dané jejich bojem o přežití. Státní a veřejné úřady. Vojáci AZ sloužící v bezpečnostních složkách státu to mají taky omezené, na cvičení vzhledem ke stávající legislativě musí čerpat dovolenou. Protože se na ně nevztahuje občanský zákoník (týká se i náhrad). Je otázka v navrhovaných odměnách za co odměňovat ty co nevycházejí vstříc hotovými penězi. Lepší je daňová úleva, MF není minist. Zeměkoule. Za ty peníze by se dala pořídit další výbava nebo by si ji vojáci koupili sami, stejně to dělají, ale to je všude stejné.
    Zatím stačí.

    Odpovědět

  20. Cvičit pří vyvedení více jednotek AZ najednou spolu a proti sobě, v dalším kole totéž s útvary. Prodložit dobu výcviku na 30 dní z 21, ale to je stejně navrhované.

    Odpovědět

  21. P.S. Hodnost samozřejmě bývalým VZP a VZS zůstává, povyšování jso prováděno stejně jako v AČR podle funkce, a let. Jen prostě vojáci, kteří byli na vojně například rotní, tak slouží v této hodnosti na základní funkci. Není je třeba ,,trestat,, za to, že chtějí sloužit.

    Odpovědět

  22. Ivo Z. + Mattauch: V rámci 4. brn existuje četa AZ pouze u 41.mpr. U ostatních praporů – 42.mpr, 44.lmopr a samozřejmě 43. vmpr jednotky AZ nejsou. U 42. mpr a 43. vmpr zcela nevstřícným přístupem tehdejšího velení praporů v roce 2007 jednotky AZ nevznikly, byť byly plánovány. Nemyslím si, že to bylo dobré rozhodnutí. Jinak pro vysvětlení – u 43.vmpr tehdy plánovaná četa AZ NEMĚLA skákat, tudíž nepotřebovala výsadkovou přípravu. Přesto potenciální zájemci o službu v této jednotce měli všichni výsadkovou přípravu z minulosti a minimálně několik seskoků za sebou.
    Kurzy na zmíněné KOT Pandur II. u čety AZ 41.mpr probíhaly v minulosti (vedle standardního výcviku ve VVP) především díky podpoře a pochopení velení praporu. Jednalo se o kurz SO, který mohli někteří vojáci na daných funkcích absolvovat – nijak to neomezilo přípravu VZP v kurzu.
    I výsadkovou přípravu je možné přizpůsobit časovým možnostem AZ. V civilním sektoru se běžně parakurz dělá i během víkendu, kdy jeden den je kurz-teorie + trenažer, nácviky dopadů a pádů atd. (často i pod vedením současných či bývalých instruktorů výsadkového praporu – či dřívějších výsadkových formací) a druhý den jsou již seskoky, v případě zájmu i na vojenských padácích, v případě zájmu i ve vojenské výstroji s vojenským materiálem. Jsem názoru, že když se to v civilním sektoru dá zvládnout (samotný čistě výsadkový kurz – samozřejmě bez celé „řady“ a jen obyč. seskoky), že časové penzum výcviku AZ v kalendářním roce je dostatečné na to, zvládnout to i ve vojenském prostředí. Samozřejmě, když se skutečně chce… U Roty Z 601.skss s tím zkušenosti mají – stačí zavolat z Chrudimi do Prostějova ;-)
    Z hlediska alokace zdrojů. Pro jednotky AZ u bojových útvarů lze v plánování zdrojů za prapor žádat na následující rok úměrné navýšení – lze tedy dostat navýšené zdroje pro prapor o zdroje, alokované na jednotku AZ.
    Ivo: Hovoříte o výsadkové rotě – zkusme zatím četu AZ. A tam mohou být všechny funkce osazeny příslušníky AZ.
    U Roty Z 601.skss nejsou všichni příslušníci jednotky bývalí příslušníci 601.skss či 6.sb atd.
    Ivo: S těmi počty seskoků máte pravdu. Je to o malém počtu letových hodin ve prospěch vmpr či 4.brn celkově. Nicméně i celkově pouze jeden výsadkový prapor na celou armádu je málo. To bychom ale potom došli k tomu, že málo je i jen jeden tankový prapor, že málo jsou celkově jen dvě bojové brigády, že málo je jen jeden průzkumný prapor atd. atd. atd. O to více tedy by bylo dobré mít v různých odbornostech připraveno jednotek Aktivních záloh :-)

    Odpovědět

  23. Zajímavé by asi bylo zde rozproudit diskusi k tomu zmiňovanému zámyslu zřizování místo pro specialisty a např. důstojníky či praporčíky AZ na velitelstvích atd.
    Jsou funkce, které nemusí být myslím obsazeny pouze VZP, ale šlo by to i obsadit AZ. A jsou funkce, které nyní nejsou, a které by se na vyšších stupních daly zřídit, které by pomohly a zároveň by AČR takřka nic nestály, protože vojáka AZ by platila jen po dobu výkonu „cvičení“, ne 365 dní v roce.
    Jaký na to máte názor?

    Odpovědět

  24. 43.vmpr měl svého času na jednotku AZ požadavek, sice logický z důvodu úspory času výcviku, že vojáka AZ musí být původem od nich, později od 4. brn. Radši jsem, když je jednotka původem pestrá, je výborné, když narazíme na dělostřelecké systémy, minomety, EB, atd. tak vojáci, kteří u těchto zbraní sloužili, tak znají systém výhody, nevýhody. V Opavě měla být četa EB skončila na požadavku na bezpečnostní prověrku. Voják v záloze ji nedostane, ikdyby si ji zaplatil, taky řešení.

    Odpovědět

  25. Další problém jsou kurzy. Proč nejsou stejné pro AZ i VZP. Je sice rozdíl v délce. Pokud máme vojáka, který jako VZP, VZS jezdil s vojenskou technikou, má všechny osvědčení včetně civilních jezdí například s kamionem, tak stejně musí do Vyškova, aby si udělal vojenský řidičák (znovu). Kurzy motorových pil, v civilu dřevorubec znovu Vyškov, ale déle než 21 dní, tím pádem ho jednotka nemůže poslat.

    Odpovědět

  26. Myslím, že by bylo dobré odborně přezkoumat potřebnou minimální délku u některých vojenskoodborných kurzů. Některé jsou dle mého částečně laického názoru zbytečně dlouhé – viz např. kurz na užívání motorové pily ve Vyškově :-) Jako kluk jsem se řezat motorovou pilou naučil za odpoledne. Věřím, že voják nepotřebuje několik dní, aby se něco takového naučil. Do jisté míry je v tomhle příkladu vidět ta absurdita délky některých jiných odborných kurzů, dle stejného vzorce. Takže pak se třeba z takového obyčejného kurzu na motorovu pilu dělá pomalu něco jako kurz na řízení vesmírné lodi Enterprise….

    Odpovědět

  27. Ohledně kurzů je otázkou, zda by se mohly zavést rozdílové zkoušky. Celá věc by se tak zjednodušila. Pokud by voják prokázal, že danou techniku ovládá a má na ni platné osvědčení i z civilu, tak by se vojenské papíry mohly vyřídit rychleji a levněji. Je otázkou jestli o to učité složky stojí.

    Odpovědět

  28. #23
    tohle je PRÁVĚ ta záležitost, které u aktivních záloh nerozumím. ono „budeme platit jen vojáka v době kdy ho potřebujeme, ve válce ne v míru“.
    obzvlášť pro nějaké štábní funkce myslím platí, že pokud není potřeba, tak by měla být zrušena úplně.
    například u gardových vrtulníkových útvarů jsou právě důstojníci a pracovníci štábu jediní vojáci na plný úvazek. piloti WO se prostě dostaví na rozlítání a obnovy, stejně tak technici.

    no a pokud snad máme stále příliš mnoho vojáků, tka je můžeme převéyt do aktivní zálohy všechny, ne? a platit za aktivovaný čas.

    Odpovědět

  30. Ad Ivo
    Mattauch to za mne hezky vysvětlil. Co se týče slova efektivní, nepoužil jsem jej zcela přesně. Bylo pouze vyhodnoceno, že z hlediska zpracování a kontroly bude efektivnější nezatěžovat finanční úřadu, ale zvolit formu určité dotace. Jedinou nevýhodou je, že tato „dotace“ půjde z rozpočtu MO a musí se s ní počítat.

    Ad VŠ
    Přípravu jsem skutečně příliš neřešil, to raději ponechám odborníkům na ní. A ti jsou i mezi diskutujícími.

    Ad Honza
    Máte pravdu pokud berete ozbrojené síly mírové stejné jako válečné. Pokud nikoli (a tak by to mělo být), pak máte štábní místa, která jsou nutná pro rozvinutí ozbrojených sil v případě krizových stavů a k tomu potřebujete mít neustále dostatek připravených lidí. A právě příslušníci AZ jsou pro to velice vhodní.

    Odpovědět

  31. Zdravím.v letech 92-93,94-95(podzim-podzim,rok a rok) jsem se zúčastnil jako voják ačr mise unprofor a uncro jako dobrovolník ze zálohy.výjezdu předcházelo stmelovací cvičení(všichni vojáci byli vzp nebo záložáci v činné službě po absolvování zvs)momentálně jsem u az u kvv.od počátku az.instruktory máme z partnerského boj.útvaru.i když na různých debatách sleduji,jak jsou az u útvarů lepší než u kvv,tak s tím nemohu souhlasit.je to podle mě jen otázka přístupu jednotlivce.už vzhledem k délce cvičení.ale je to jen můj názor.to co chci říct je,že bych se využití az vúbec nebránil.všichni víme,že je je to momentálně nemožné.ale je otázka, k čemu je využít.na našem území určitě živelné pohromy a jiné přírodní katastrofy(od pytlování až po distribuci potravin např)jiná otázka je zahraničí.mírová mise pod hlavičkou osn?proč ne.ale ruku na srdce,nevím jak by se na to dívali vzp,že je obíráme o celkem slušné peníze:)bojové nasazení?tady asi narazím,ale dokážu si představit rotu az,která provádí ostrahu základny a bojové uskupení(prapor) vede bojovou či jinou činnost….vzp se to taky jednou musely naučit

    Odpovědět

  32. #30
    Asi jsem pořád mentálně ve studené válce. porád mám dojem, že v oné době krize bude potřeba hlavně spousta lidí, kteří budou „pytlovat, házet lopatou a podávat munici“. takže pokud bude u praporu o dvě místa víc a důstojníci se budou pravidelně točit ve zrámcovaných a skutečných rotách, tak všechno bude ok a není potřeba mít AZ důstojníky (jak bylo řečeno o vrtulnících národní gardy). Anebo, případné posilové prvky rozptýlit ve zvýšených stavech (přihodit po družstvu do čety)

    U nás je stále klíčové ono „šetření“ nasazením AZ kde nemám aktivního vojáka. (zmíněno pohledem z druhé strany v příspěvku #31)
    Pro mne to zkrátka nevychází z hlediska matematiky.
    Pokud mi může záložák poskytnout víc práce na spotřebovanou korunu, proč nemít kompletně záložní armádu. pokud mi záložák NEPOSKYTNE víc práce za spotřebovanou korunu, proč ho používat, s výjimkou stavů kde mi všichni vojáci už došli?
    pokud mám vzít analogii s fabrikou, tak asi nebudu brát brigádníky do managementu, ale spíš do skladu, ne? bez urážky, na nekvalifikovaná místa kde „dva roky prezenční služby“ jsou dostatečné pro pochopení taktiky a zvládnutí svěřené techniky.

    dovolím si použít pro polemiku jiný článek tohoto portálu, Až se nekonvenční stane konenčním.. tam je vidět, že dlouhodobě požadavky moderního bojiště směřují k většímu používání SOF a SOF taktik. SOF je synonymem pro VELICE aktivní a NEUSTÁLÝ výcvik. Kde je tedy na (ne)konvenčním bojišti budoucnosti místo pro záložáky cvičící čtyřikrát do roka čtrnáct dní?

    Odpovědět

  33. k 31: Výsledek by neměl být dán přístupem jednotlivce. V (všeobecném) individuálním výcviku i pro dané ČVO a funkci by mělo být dosaženo stejného standardu u všech vojáků napříč AČR. Pak je tu výcvik jednotky a zase všechny jednotky se stejnou množinou úkolů mají dosáhnout stejného standardu, jestliže mají být „inteoperabilní“ i s jinými útvary a jednotkami než s těmi, s kterými jsou „afilovány“.

    Odpovědět

  34. Pro mk: Nemůžete z hlediska výsledku plnění úkolů brát nasazení a způsobilost jednotlivců, ale celé jednotky. Můžete mít jednotku, kde bude skvělý voják, ale pokud všichni ostatní (úmyslně přeháním, vím že to tak není – znám velm dobře stav u pěších rot AZ) budou mít přístup laxní, tak i výsledek splnění úkolu celou takovou jednotkou bude špatný. Je potřeba tedy porovnávat výsledek výcviku jednotky s jednotkou – pokud už k nějakému srovnávání chcete přistupovat.
    Dále by bylo dobré si na férovku otevřeně říci, že v daném kontingentu zahraniční mise je řada funkcí, které zůstávají na základně a třeba vůbec nikam nevyjíždí – různé logistické specializované funkce. Právě na tyto pozice lze přece použít adkvátně připravené specialisty z řad AZ klidně v podstatě hned. V tuto chvíli je myslím všem zainteresovaným jasné, že nemůžeme z fleku poslat nějakou jednotku AZ do zahraniční mise pro poslaní vně základen. Časem jistě ano, ale tomu musí předcházet hodně kroků a přípravy.
    Pro Honza: Na útvarech je řada funkcí, které jsou obsazeny VZP, přičemž výkon dané funkce není potřeba každodenně. Dokonce některé pozice, pokud by se kvantifikovala měřením pracovní náročnost a potřebnost dané funkce, by nemusely být obsazeny více VZP, či dokonce bychom se dopočítali, že by bylo možné ji obsadit i jen AZ – či více vojáky AZ z důvodů zastupitelnosti (kdy jejich „cvičení“ mohou na sebe navazovat, podobně jako u jakýchsi „služeb“). Útvary se neskládají pouze z bojových rot. Jsou zde štáby, logistická a další podpůrná oddlělení. Jinde však VZP být MUSÍ, protože to je o každodenní činnosti a takového VZP si musí AČR držet každý den, nemůže být obsazen vojákem AZ. Takovýto rozbor pozic u útvarů, brigád a velitelství měl již proběhnout dávno krok za krokem, pozice za pozicí. Výsledkem by byl vznik několika pozic pro praporčíky a důstojníky AZ s potřebnou kvalifikací a specializací nejlépe z civilu. Příklady takových pozic se samozřejmě nabízejí, nicméně je mi jasné, že když by se zmínil třeba takový právník, tak se strhne vlna nevole od útvarových právníků, kteří to zde zahltí výčtem toho všeho, co dělají a jak jsou nepostradatelní a že to musí být VZP, protože jde o každodenní činnost. Nicméně kdo trochu vidí do struktury pozic u útvarů, brigád, velitelství, tak ví o čem mluvím.

    Odpovědět

  35. Za naší rotu AZ, určitě musím poděkovat instruktorům z 102.pz. pr, 72. mpr. a 73 tpr. za podíl na výcviku. K příspěvky Honzy 32, sám si zároveň odpovídáte dneska jednotky musí cvičit pořád, včetně AZ protože vývoj jde pořád dál, hlavně vlivem misí a je plýtváním SOF pro běžnou službu a nasazení, ani jich není tolik.
    Co se týká AZ, proč nemůžou do budoucna doplňovat útvary, které jsou nasazené v zahraničí, budˇ v rámci ,,nějakého“ hotovstního stavu, něco jako NRF nebo pokud je to nezbytné, tak fyzicky nahradit nepřítomného vojáka, odaba NG USA, ikdyž vím, že tam je to mnohem dál. Obdobně, jak to říkají třeba vojáci NG, keří létají s B-52, podle svých slov přes týden lítám u aerolinek a o víkendu vozím kluky nebo pumy, apod. Jinak krajské roty s hejtmany nemají nic společného, ty zajímají jejich hasiči, dobrovolní, policajti apod. Armáda včetně AZ je pro většinu z nich španělská vesnice…..

    Odpovědět

  36. předem mého příspěvky bych chtěl zdůraznit, že se jedná o jakousi úvahu, která je ohraničena šířkou mého rozhledu v danné věci (tedy v některých směrech vcelku omezenou). Při čtení tohoto tématu jsem dostal jistou asociaci s jiným tématem a to karierním řádem.

    Moje myšlenka je tato. Pokud karierní řád bude počítat s maximální dobou služby v hodnosti a bude rozlišovat mezi druhem služby bojové, štábní a instruktorské, bude tedy možné vydržet v hodnosti tři „funkční období“ maximálně. Zároveň pokud tento model bude stanovovat, že pro postup do vyšší funkce popř. hodnostního sboru bude třeba projít ekvivalentním zařazení všech těchto tří(popř. dvou) druhů služby (což IMHO považuji za velmi žádoucí), tak koncepce 4. rot AZ u útvarů, popř. jednotek AZ u KVV, kde velitelské funkce zastávají přechodně VzP, by mohla být slušně životaschopná a prospěšná pro obě strany. Je jasné, že tito VzP v době, kdy nemají „záložky“ na cvičení, neměli tolik co na práci, ale zase by byla výhoda, že tito by se dali využít jako pomocná síla při výcviku na pravidelných rotách útvarů, popř. by se mohli lépe věnovat zvyšování vzdělání atd. Mohli by posilovat řady skupiny bojové přípravy atd.

    Odpovědět

  37. Lukáš Hergott (Hery) – Proč se pořád mluví o koncepci 4. rot AZ? U útvaru v této chvíli působí (kromě tankové roty AZ u 73. tpr a Roty Z u 601.skss, která je rotou jen dle názvu) pouze čety a to: 1x u 41. mpr, 1x u 72. mpr, 1x u 102.pzpr. Toť vše – ostatní jednotky jsou u záchranné roty a VP. Dále je potřeba si uvědomit, že velitel VZP nemusí nutně být lepší (a odborněji připraven), než velitel AZ a naopak – je potřeba nepodléhat nějakým dogmatům, ale posuzovat vždy dané případy, dané jednotlivce. Zároveň velitel VZP bude mít s jednotkou AZ jiný kontakt, než velitel AZ. Bude velitel VZP chápat problematiku a problémy, s nimiž se potýkají a v nichž slouží vojáci AZ jeho jednotky? Bude si během výkonu služby uvědomovat určitá specifika, které má voják AZ? A těch je celá řada – jako velitel takové jednotky jste výrazně omezen třeba z hlediska odměn a trestů. A takových rozdílů mezi tím velet VZP a velet příslušníkům AZ je celá řada. A co kariérní řád pro AZ?

    Odpovědět

  38. PJK: asi jste nepochopil, že to byl jen hrubá úvaha, kde nešlo o detaily, ale spíš o to, že by na tom vydělali obě strany. Pánům od AZ by neuškodilo se na věco dívat trochu pohledem co z toho bude mít „pravidelná“ armáda a ne jen oni. Navíc, pokud by se jednalo o rotu, tak zde je širší možnost, co se hodností týče. Nevím proč mi podsouváte něco o posuzování jednotlivců, protože jsem ve své úvaze nikoho do jednoho pytle neházel. Raději upřesním, že mi nejde o to, aby u AZ jednotek byli velící jen VzP, klidně by se mohlo jednat o instruktorská místa nebo nějakou kombinaci. Musíte si uvědomit, že bojové útvary mají dost své práce a pokud se vždy bude muset instruktorsvý sbor pro cvičení záloh vyčleňovat často se na to velitelé rot budou dívat tak, že jim kradou lidi, které potřebují jinde (uplně stejně tomu je, když u útvaru jsou např. nějaké dlouhodobější kurzy). Cíl mé úvahy by směřovám se tomuto fenoménu vyhnout a zároveň „záložkám“ zaručit kvalitu a hlavně „know how“. Ale hlavně to bylo celé jen úvaha…

    Odpovědět

  39. Kariérní řád není jediná věc. Máme tu Zákl-1 stále postavený na konskripční armádu. Pokud jde o kariérní řád, nebylo by dobré, kdyby do věci zasahovala SP MO. U AZ je jasné jejich místo ve vojenských schopnostech a definování jejich kariéry záleží na definování jejich účelu/účelů a nikoliv hodnostech. Kariéra by teda měla sledovat jejich systémové role uvnitř prezenčního a válečného stavu armády.

    Odpovědět

  40. Pro Lukáše Hergotta:
    Nemyslím si, že bych Vám něco podsouval. Psal jste, cituji: „…tak koncepce 4. rot AZ u útvarů, popř. jednotek AZ u KVV, kde velitelské funkce zastávají přechodně VzP, by mohla být slušně životaschopná a prospěšná pro obě strany. Je jasné, že tito VzP v době, kdy nemají „záložky“ na cvičení, neměli tolik co na práci, ale zase by byla výhoda, že tito by se dali využít jako pomocná síla při výcviku na pravidelných rotách útvarů…“

    To je to, na co jsem reagoval.
    Vaši připomínce „…Pánům od AZ by neuškodilo se na věco dívat trochu pohledem co z toho bude mít „pravidelná“ armáda a ne jen oni…“ nerozumím. Je přeci jasné, co ona „pravidelná“ armáda z AZ má. Zde bych si jen dovolil Vám připomenout, že i AZ je součástí oné Vámi zmiňované „pravidelné armády“. Pokud útvar má svou jednotku AZ může se v případě potřeby posílit okamžitě buď o celou další četu (v této době, kdy jsou čety), která je připravená a cvičená dle standardů, které útvar má, a může být hned použita. Případně může velitel roty či praporu dané velitele a specialisty využít i samostatně dle potřeby – např. potřebuje jen mít hned připraveného odstřelovače, nebo pancéřovníka nebo velitele družstva apod. Pokud budete VR, tak najednou místo tří čet standardních můžete mít četu navíc. Tím se zvýší v případě potřeby vaše bojová síla o 25%. Toliko k využití z vojenského hlediska. Na druhou stranu jednotky AZ mohou přinášet i řadu přínosů nevojenského charakteru, ale to již zde bylo rozebíráno několikrát. Zároveň to předávání „know-how“ může probíhat i od AZ směrem k VZP. Příklad – v rámci AZ slouží člověk, který se podílel v rámci své práce v civilní firmě na elektronice do KOT Pandur – II. Myslíte, že by nebyl jako instruktor využitelný v době, kdy v AČR na Pandury instruktoři nebyli a teprve se „vyráběli“? A co třeba jazykoví specialisté? Když pojedete do muslimské země a budete potřebovat třeba základy arabštiny, zajímal by Vás jazykový kurz od jednoho z předních arabistů? A takových příkladů je více. Je potřeba nezapomínat na to, že armáda v rámci výkonu svého poslání potřebuje a provádí řadu procesů a činností nevojenského charakteru. Není to jen boj,boj,boj,boj,boj. Jsou různé logistické procesy, finanční, výstrojní, vzdělávací, různé další odborné. To vše armáda potřebuje přece také. Ani u vás na útvaru není každý příslušník útvaru „bojař“. Ty nebojové procesy jsou potřeba, aby fungovaly ty bojové. A bylo myslím dobré, aby ty nebojové fungovaly v co nejvyšší kvalitě s co nejlepší připraveností (i odbornou), protože o to lepší podpora pak bude pro ty bojové.

    Odpovědět

  42. Ještě mne napadla malá poznámka pro L.H.: Víte přece, jak byl učitel Rasčak pak dobrý velitel a vzor pro Rica :-)) Prosím, berte odlehčeně. Držím Vám palce ;-)

    Odpovědět

  43. mýlíte se, u bojových útvarů jde převážně o boj…na to někteří lidé občas zapomínají. Nepopírám, že pomocí AZ se dá zařídit spousta podpůrných rolí, ale to nebylo obsahem mé úvahy. Sice to tak nevyznělo, ale já se zabýval pouze úlohou AZ u bojových útvarů (popř. útvarů bojové podpory), ale zároveň jsem tím nechtěl říci, že jsem pojal veškeré spektrum možností AZ. Zbytečně se chytáte slovíčka rota, prosím klidně četa, mě šlo spíš o ten systém. Mohl bych použít reciprocitně váš argument a říci, že pokud by to byla rota, tak se zase zvýší o 25% síla praporu.

    Odpovědět

  44. LH: Já znám prostředí bojového útvaru a nezapomínám :-) Jen jsem psal, že i u bojového útvaru jsou nebojové funkce. A to, co jsem psal, bylo to, že bez nich by to nešlo – nebo jen chvíli (jak ukázaly mnohdy dějiny).
    Slovíčka rota/četa se chytám proto, že dobrovolná služba v AČR existuje od roku 1999, samotné AZ od 2003. Dnes je rok 2013 a u bojových útvarů máme tři čety + tankovou rotu (pominu-li Rotu Z). Tyto tři čety cvičí celkem intenzivně od července 2007. Vytvořit tedy nějaké 4 roty chvilku potrvá – nejen proces výběru a náboru, ale i problémy s dovystrojením na potřebný standard atd. Samotný proces výcviku jako takového nebude tím hlavním problémem, tedy pominu-li materiální stránku věci. Tím myslím to, že rota toho sní, prostřílí, projezdí atd. více než četa.
    To jen k dovysvětlení. Ale nerad bych, abychom zabředli do slovíčkaření. Já reagoval myšlenkou o rychlém navýšení počtu roty o četu AZ na Váš komentář: „…Pánům od AZ by neuškodilo se na věco dívat trochu pohledem co z toho bude mít „pravidelná“ armáda a ne jen oni…“
    Jinak mám pocit, že nejsme v rozporu a mluvíme v podstatě hodně o tom samém.

    Odpovědět

  45. Osobně se domnívám, že zařazování odborníků v AZ na SM, ktera armáda nepotřebuje každý den je nejvíce problémovou částí nového konceptu AZ. Na základě svých zkušeností si totiž jen obtížně dovedu představit, jak by systém dokázal takového člověka využít.
    Totiž, 1) povolávací rozkaz musí být doručen měsíc před nástupem na cvičení. 2) I pokud bude bod 1 vyřešen, nedovedu si představit, jak by takový člověk řešil neočekávanou potřebu armády – nelze předpokládat, že AČR bude vědět měsíce předem že tehdá a tehdá bude potřebovat služby pana xy a třeba u toho právníka, nelze ani předpokládat že taková potřeba nastane jen jednou ročně, a asi ani nebude vždy možné aby na něj „práce počkala“ do jeho plánovaného cvičení.
    Pokud tedy chceme uvažovat o dosazení AZ na některá místa ve štábech, tak by patrně bylo nejprve vhodné analizovat u kterých míst je to vůbec účelné, popřípadě u jaké části SM uvažované odbornosti (1/3 právníků VZP řeší neodkladné záležitosti, 2/3 právníku AZ řeší průběžné záležitosti v rámci plánovaných cvičení).
    Samozřejmě je vše řešitelné, rozhodně nechci říci, že by se na toto mělo rezignovat a nadále rozvíjet jen jednotky AZ – bojovníků (ačkoliv ty já osobně vnímám jako podstatnější), ale obávám se, že tohle bude mnohem problematičtější než záležitosti ohledně čet (družstev, rot, atd…) u praporů a po personálních změnách na MO které proběhly v době působnosti bývalé ministryně, se obávám, že ve vrcholných pozicích asi nezůstal niko, kdo by tlačil jak na zavedení celého konceptu, tak především této části, jejíž zavedení bude, obávám se, nejsložitější a zároveň nejméně požadované ze strany armády.

    Ad 31; mk)
    Co se týče záležitostí výcviku, je třeba si uvědomit, že nesecvičený shluk dobře individuálně připravených jedinců je kničemu. A právě co se týče secvičenosti, jsou jednotky u útvarů (dle mé osobní zkušenosti – a mohu srovnávat) výrazně dál. Je to dáno především ročním objemem výcviku a poměrem množštví instruktorů k množství vojáků AZ jež cvičí.

    Ad 19; J.D.)
    7) No u těch bývalých VZS, by absolvování KZP v některých případech nebylo od věci… stejně tak u bývalých VZP kteří jsou delší dobu „mimo“ (neříkám u všech, ale u některých). Asi by byli fine nějaké rozdílovky – kdo by se chtěl vyhnout vyškovu (bez ohledu na minulost) šel by ke zkouškám (třeba dva – tři dny) a buď by prošel a nastoupil rovnou k jednotce, nebo by si prošel KZP.
    8) Spíš bych šel cestou reálného sjednocení hodností u VZP a AZ. VZP mají jasně dané hodnosti na SM, stejně by to mělo být u AZ. Když přežili snížení hodností VZP, přežijí to i AZ. U PČR k tomu v minulosti také došlo, jediní které to ještě čeká jsou příslušníci AZ – v současnosti jsme co se hodností týče anomální. Rovněž stojí za to, zamyslet se nad povyšováním AZ – zda nechat současný stav (postupné povyšování tempem cca 1stupeň/1rok až do plánované hodnosti na SM), nebo jako u VZP (povýšení zároveň s ustanovením na SM). To že vojáci AZ nemají hodnosti odpovídající SM způsobuje zmatky při jednání s VZP.
    10) „Zahrnout hodnocení jednotky AZ do ročního hodnocení velitele útvaru/KVV. Udělat velitele rot z VZP, stabilní instruktorský kádr z VZP.“ – první věta je dobrý nápad, ale kdo by takové hodnocení měl dělat? Bylo by třeba zajistit objektivitu a porovnatelnost. Tedy hodnotící mimo útvar u kterého jednotka AZ působí a nejlépe jedni hodnotitelé pro všechny jednotky AZ. Dovedl bych si to představit pokud by byla beze zbytku využívána roční dotace výcviku (dvě týdenní cvičení + třetí týdenní hodnotící cvičení), ale to není. Pokud by měl být velitelem roty (nebo jiné jednotky) VZP, byl by patrně třeba nějaký jasný rotační systém o kterém psal četař Hergott. Jinak minimálně u 72. mpr je za četu AZ zodpovědný jeden z důstojníků štábu praporu a kolektiv instruktorů – příslušníků praporu – je poměrně stabilní, byť vždy někdo chybí a někdo nový se objeví. Předpokládám že obdobně to bude i u ostatních jednotek při útvarech a minimálně u 72. mpr pokládám tento systém za dobře fungující.

    Odpovědět

  46. Z toho, co čtu, mi přijde, že se tu řeší pouze problém AZ u útvarů, přestože jsou v soustavě AZ množstevně marginální. Je to pouze můj dojem nebo se vůbec neřeší působnost pěších rot? Chápu, že u útvarů cvičí AZ, aby si je jejich útvar mohl v případě nutnosti nasadit – buď jako celou jednotku nebo pouze jednotlivce (zmiňováni byli např. velitelé družstva – ehm, chtěl bych vidět, jak by vypadala spolupráce družstva VZP, kterému velí AZ), ale co se plánuje s rotami u KVV? Ty nemá kdo kam vytáhnout, aby byli nasazeni.

    Všichni víme, že nějaké živelné pohromy, pátrací akce a ochrana objektů jsou spíše takovou berličkou, ale skutečnost je taková, že k OFICIÁLNÍMU nasazení nikdy nedojde, protože než vláda vyčerpá všechny složky IZS a VZP, aby začala byť jen uvažovat o nasazení pěší roty, tak se z povodní stane smrtící sucho. Z toho všeho mi vyplývá, že početně největší jednotky AZ slouží pouze k tomu, aby se cvičily na teoretickou ostrahu objektů v napadení ČR, což je v současnosti přinejmenším nepravděpodobné a jinak v podstatě slouží jako pověstný bazén, ze kterého specializovanější útvary berou lidi a i nadále to tak zůstane.

    Další věc, která mi neštimuje, je ten pověstný kariérní řád a obsazování SM velitelů rot VZP. Nevím, zda někdo, kdo zde o tom hovoří, někdy viděl život u pěší roty líp než z jedoucího vlaku (nebo tanku, aby byl zachován esprit diskuze), protože ačkoliv si zcela jasně uvědomuji, že AZ tu především mají být pro AČR a ne naopak, tak v okamžiku, kdy seberete AZ u pěších rot „jejich“ velitele, kteří to častou silou své osobnosti drží pohromadě, tak se to sesype jako domeček z karet. Už teď u pěších rot není prakticky kam postupovat (jak funkcí, tak hodností) a jakmile začnete i to málo obsazovat VZP, tak se vám na to AZ taky vy…

    Sice z pohledu VZP je logické, že na služební místo je nejlepší ten, kdo to dělal posledních 10 let v armádě, ale jak tu někdo nahoře už zmínil, AZ nejsou armáda. Pokud jsou ve velení roty lidé, kteří tomu obětovali 10 let svého života, času, osobního života, protože né vše se realizuje při cvičení a armáda mu tam v dobré víře, že u nich to tak funguje, nastrčí nějakého joudu, který na to má frčky, jaká asi bude zmíněného velitele a dalších jeho přátel?

    Osobně mi přijde logičtější, aby si i bývalý VZP svou pozici, pokud jí AZ bude vykonávat dobře, „vydobil“ dobou v jednotce. Hodnost mu může zůstat, stejně je důležitá především funkce, a z logiky věci se s tím VZP buď smíří nebo se na AZ vykašle. Vzhledem k tomu, že je daná funkce obsazena AZ, tak vlastně ani není potřeba, aby na ní byl obsazován bývalý VZP.

    No a další věc, která mě vyloženě irituje, je podpora především vysokoškolských studentů s odůvodněním, že z nich jednou budou oficíři. Promiňte mi ten slovník, ale co je tohle proboha za KRAVINU!? Obzvláště pěší roty potřebují – vzhledem k teoretickému nasazení – manuálně zručné lidi s řidičáky, zkušenostmi s prací rukama, selským rozumem a životními zkušenostmi a ne nějaký podělaný vysokoškoláky, kteří po příchodu k jednotce budou maximálně vyžadovat důstojnickou hodnost, protože mají vysokou. Vždyť je to totální blbost.

    Naposledy, když jsem naposledy slyšel, že u nějaké ozbrojené složky by měli sloužit pouze vysokoškoláci a kdo má vysokou, tak může využít bočního vstupu, tak to pro dotyčný bezpečnostní sbor znamenalo totální devastaci a odlivu skutečně potřebných specialistů (bez VŠ). Zapomeňte na vysokoškoláky, zaměřte se na vyučené a maturanty, kteří něco umí.

    Odpovědět

  47. Pim Burger – Tak já znám velmi dobře jak situaci u jednotek AZ u bojových útvarů, tak i velmi dobře situaci u krajských pěších rot AZ, takže myslím, že mohu objektivně bilancovat :-) U jednotek AZ u bojových útvarů se častokrát stává, že velitel AZ dostává pod své velení VZP, např. osádky vozidel, někdy instruktory či specialisty. Pokud je VZP skutečný profesionál, tak se chová profesionálně a nemá s tím sebemenší problém. Jinak rovněž si nemyslím, že tím, že někdo je VZP, musí být automaticky brán jako kvalitativně lepší, než AZ. To je nesmysl. Zažil jsem několik bývalých VZP, kteří byli do funkcí velitele jednotky AZ obsazeni, právě proto, že to byli bývalí VZP – následně události ukázaly, že to byla chyba (jeden byl naprosto prostoduchý trumbera, který by neuvelel ani družstvo malých dětí). Samozřejmě nemusím myslím dodávat, že stejně tak jsem potkal řadu bývalých VZP, kteří byli super chlapi. Obecně je potřeba si uvědomit, že velitel VZP nemusí být lepší než velitel AZ a naopak. Jde totiž o to, na jaké funkci dříve onen bývalý VZP sloužil, co má v hlavě, jak moc chápe problémy a charakter služby příslušníků AZ a proč z AČR odešel. Pokud to bude ťunťa, co před rokem 89 po absolvování politrucké školy velel někde třem lidem ve srubu u muničního skladu, IQ má dvojciferné, na AZ se dívá jako na hordu záklaďáků typu plevelu nad který je vnitřně povýšen a v AČR skončil proto, že ho vyhodili, protože byl prostě trouba….. Tak takový asi vhodný velitel skutečně nebude. Mluvím o skutečném případu, co se stal – naštěstí byl pak brzy odejit, když se ukázalo, že to s ním „fakt nejde“.

    Odpovědět

  48. PJK – no, já ten příspěvek bral více paušálně. Zrovna tento názor byl totiž v diskuzi celkem ojedinělý a samozřejmě jsem s ním souhlasil. Kritika směřovala především k autorům koncepce nebo těm, kteří s automatickým obsazováním VZP do velitelských funkcí souhlasí. V podstatě nejsme vůbec v rozporu. Já sice neznám nikoho, kdo by byl takto automaticky dosazen, ale dokáži si představit reakci AZ.

    Naopak musím říct, že vím, jak přišel jeden bývalý VZP a jelikož byl velice dobrý a měl zkušenosti, tak si vysloužil přirozenou úctu, aniž by ho musel někdo někam dosazovat a věřím, že brzy nějakou tu funkci obdrží tak jako tak, ale rozdíl bude v tom, že každému bude jasné, za co to je.

    Odpovědět

  49. Pim Burger, jsem bývalý VZS, VDS, VZP, byl jsem na misích, vždy na bojových útvarech i funkcích a sloužím shodou okolnosti u AZ jako VČ u pěší roty (která si nezadá s jednotkami pod VÚ) pod KVV. KVV potřebovalo pro naší jednotku VR, oslovilo cca 500 bývalých VZP, kteří měli odpovídající kvalifikaci, kteří byli z kraje, jedno z mála kritérií bylo, že skončili v AČR max. před 5 lety (to se bere jako doba, dokud má návyky-je to samozřejmě individuální) odezva minimální. Potom problémy s VN a nakonec nikdo. Samozřejmě na zájem má vliv i to, jak skončil jejich služební poměr. Pokud je dobrý a má něco za sebou je to jednoznačně přínos, a navíc je to výhoda při plánování apod.
    Tvoje citace: Naposledy, když jsem naposledy slyšel, že u nějaké ozbrojené složky by měli sloužit pouze vysokoškoláci a kdo má vysokou, tak může využít bočního vstupu, tak to pro dotyčný bezpečnostní sbor znamenalo totální devastaci a odlivu skutečně potřebných specialistů (bez VŠ). Jestli myslíš ochrannou službu PČR, číst co má na starosti ochranu osob-tak si musíš uvědomit, že absolventi UJAK,VŠFS, Plzeňských práv a spol. spolu drží i za cenu Chrastavy……

    Odpovědět

  50. Pim Burger – Situace, kterou popisuji, se stala v roce 2004, v počátcích budování krajských rot AZ, u jednoho KVV… Dodnes např. v čele jedné roty je pokud vím jeden bývalý VZP, který je spíše jako karikatura z Tankového praporu. Jinak ten případ, co popisujete mohl být myslím ve Středních Čechách nebo Plzni, že?
    J.D. – Ano, zdravá soutěživost je príma :-) Věřím tomu a vím, že to je většinou jen o konkrétních lidech. Potom však i o možnostech výcviku u daného tělesa – přístupnosti k technice, materiálu, zbraním, know-how apod. Jinak to, co popisujete dále, potvrzuje i to, co jsem psal Pim Burgerovi – vím, že se to takto skutečně u KVVček často dělo.

    Odpovědět

  51. PJK – díky za životopis, avšak já s armádou nemám nic společného a tak se ve vašich zkratkách trošku ztrácím, ale jinak působivé.:-) A sice nevím, o jakou rotu se jedná, ale musí to být asi jedna z méně naplněných, protože vím, že u některých rot se člověk pomalu nedostane ani z vojína na svobodníka (např. 121. má tuším díky velkému počtu celkem pomalý a omezený postup). Samozřejmě v rotách, kde je spousta volných míst pro náčelníky by to nebyl žádný problém, ale já mám informace spíše o opaku. Jinak samozřejmě souhlasím, že VZP, který má zkušenosti a k tomu z misí a ještě se dokáže plně etablovat do jednotky, je rozhodně větším přínosem, než člověk, který má za sebou pouze ZVS. To nejsme ve sporu.

    Ta narážka byla samozřejmě na celou PČR, kde s touto kravinou přišel tuším v roce 2008-9 (nechvalně) známý Ivan Langer a od té doby to tam jde od pěti ke třem a níž. Podle mě je celá ta idea VŠ = supervýhra pro ozbrojený sbor naprosto debilní. Ale naprosto. A ani nezáleží na jménu školy – znám pár lidí z většiny těch známějších škol po republice a vždycky je to o člověku, jinými slovy, idiotů najdeš na UK, stejně jako v Plzni nebo Brně. Problém je, když jsou tito lidé pouze na základě svého titulu na civilní škole dosazováni do jakýchkoli vyšších pozic. Ani Policejní akademie člověka nepřipraví na realitu u PČR, stejně tak UO, i když tam se to dle mého trošku více realitě blíží, ale to by asi mohl spíše říct ten, kdo tam byl. Každopádně u ostatních oborů bych na VŠ vůbec nehleděl (ostatně teď se tak i většinou děje a tak je to v pořádku).

    Odpovědět

  52. Jenom jedna technická poznámka k diskusi. Koncepce říká že místa velitelů jednotek budou obsazována aktivními VZP, ne bývalými. A funkci zástupce velitele má mít voják v záloze, nehledě na to odkud přišel.

    Dále:
    Obsazování dalších míst u AZ bývalými VZP bylo již v úplném začátku koncepce jako pevný a neměnný bod, o kterém byly jakékoliv diskuse zbytečné.

    Nevím kde berete tu informaci, že všichni vysokoškoláci v AZ, tím méně studenti, mají dostat důstojnické či velitelské funkce. Pouze se tam píše že studenti jsou vhodným materiálem pro službu v AZ s možností ud přechodu k VZP, nebo dlouhodobějšího závazku právě v AZ.

    Když už jsme u toho důstojnického sboru, vězte že v AZ pokud vím není žádný důstojník mladší 30 let a s jakýmkoliv cíleným doplňováním se nepočítá. Takže bych si dovolil nesouhlasit, že máme „moc náčelníků a málo indiánů“. A to že „náčelníkům“ se chce ještě výše, je čistě jejich problém :)

    Odpovědět

  53. Ad 46 Pim Burger)
    Možná je to tím, že působnost pěších rot je jasně daná, co by jste na působnosti pěších rot u KVV chtěl měnit? Jsou to teritoriální jednotky a tím je působnost celkem vzato dána.

    Co se týče druhého odstavce, neměli bychom spíše doufat, že k nasazení AZ nikdy nebude muset dojít? S bazénem máte pravdu. Pokud se dobře pamatuji, někteří lidé se ptali, proč mají být nenaplněné roty v každém kraji a také to, že by byli spíše potřeba vojáci AZ u útvarů. Takže je otázkou, zda (nebo jak dlouho) budou jednotky u útvarů množstevně marginální.

    Pokud drží rotu pohromadě jen osoba velitele, je něco špatně… A k postupu, každý kdo je dobrý a chce, má možnost zkusit si něco jiného, posunout se, když ne vertikálně, tedy horizontálně. Ale na to ho jednotka u útvaru musí chtít a on si musí vybrat tu těžší cestu. Jednotka není, a nesmí být, personálně neměnná. Problémem je, že v současné době jsou především jednotky u KVV takovými přátelskými kluby, ale vojenská jednotka (i ta AZ) musí fungovat bez ohledu na přátelství, či nepřátelství, samozřejmě s přátelskými vztahy vše funguje lépe, ale nemohou být základním kamenem.

    Cituji:
    „Osobně mi přijde logičtější, aby si i bývalý VZP svou pozici, pokud jí AZ bude vykonávat dobře, „vydobil“ dobou v jednotce. Hodnost mu může zůstat, stejně je důležitá především funkce, a z logiky věci se s tím VZP buď smíří nebo se na AZ vykašle. Vzhledem k tomu, že je daná funkce obsazena AZ, tak vlastně ani není potřeba, aby na ní byl obsazován bývalý VZP.“
    S tím nemohu za žádných okolností souhlasit. Ani s nějakým vydobýváním funkce, ani s tím ponecháním hodností na funkcích, pro které je určena nižší hodnost. Voják respektuje rozhodnutí nadřízeného, z titulu jeho funkce, pokud si ho navíc i osobně váží, je to ku prospěchu, ale není to podmínka a byla by to jen další anomálie oproti situaci u VZP. Je to jako by jste chtěl, aby VČ který mění jednotku, musel znovu nastoupit jako střelec a znovu se dostal na VČ – trochu hloupost, ne?

    To že má někdo vysokou školu je důvodem očekávat u něj nadprůměrnou inteligenci, byť jsou samozřejmě i výjimky. Nikde není psáno, že důstojnická hodnost bude nároková, jen to, že studenti jsou perspektivní skupinou. Takže totální blbost spíš bude hodnotit něco, o čem nic nevím, jelikož jsem si daný materiál ani nepřečetl. Smutné…

    A v posledním odstavci srovnáváte nesrovnatelné… Do AZ nikdo nenastoupí z civilu jen na základě vysokoškolského titulu z teologie do hodnosti plukovníka na GŠ, což by byla obdoba situace u PČR.

    Odpovědět

  54. Pro Mattauch:
    Nemyslím si, že když má někdo VŠ lze u něj očekávat nadprůměrnou inteligenci, jak píšete. Prošel jsem si třemi univerzitami a potkal jsem, samozřejmě kromě inteligentních, i řadu totálních hlupáků. Naopak jsem potkal v životě i spoustu lidí, kteří neměli ani maturitu a byli to chytří lidé. Stupeň vzdělání (tj. vzdělanost) není v přímém poměru k inteligenci a naopak. Prostředí VŠ Vám nenalije do hlavy další body IQ, jen Vám může rozšířit znalostně obzory. Toť vše. Jo a dostanete tam samozřejmě papírek o titulu s razítkem. Ale člověk tím nijak najednou zázračně nezchytří. U řady chytrých lidí to je často jen otázka lenosti či jiných životních cílů či priorit, že nestudují VŠ.
    Jinak souhlas s tím, že jednotka musí fungovat za všech okolností a bez ohledu na to, kdo koho miluje či nemiluje.

    Odpovědět

  55. U VŠ, je spíše myšleno, že jsou věkově perspektivní, protože věkový průměr AZ je obdobný zbytku AČR. Další věc je, že mnoho vojáků AZ jsou původní zájemci o službu v AČR, kteří díky, tomu, že už je v podstatě 5 let stop stav na nábor nových vojáků nastoupili k AZ. A dnes si už přes nabídky od AČR ( výhradně na ČVO řidič), nemůžou dovolit přejít vzhledem k výši výdělku a zajištění rodin. Hodnost je samozřejmě daná a tím i požadavky na ní jsou stejné jako u profesionální armády, jinak by AZ nemělo smysl v zastupitelnosti.
    to 53: ,,Problémem je, že v současné době jsou především jednotky u KVV takovými přátelskými kluby, ale vojenská jednotka (i ta AZ) musí fungovat bez ohledu na přátelství, či nepřátelství, samozřejmě s přátelskými vztahy vše funguje lépe, ale nemohou být základním kamenem,,.
    -Rozhodně bych nepaušalizoval, taky se neptám jestli jste se v Žatci už z rojů propracovali z rojů do věže, tak jako v Přáslavicích, kde jsou AZ jen roje u mechny. Pořád nesmyslně dělíme na AČR a Az, útvarové AZ a AZ KVV, takhle jenom ztrácíme čas.

    Odpovědět

  56. JD: četa AZ v Zatci má standardně nyní své příslušníky AZ na funkcích SO i řidič, nicméně se toto bude měnit, pro časovou náročnost těchto funkcí spojených přímo s technikou. Ale výcvik je univerzálněji zaměřen, zdaleka nejen standardně ve směru mechanizované pěchoty.
    Jinak nějaké dělení bych také nedělal, je to vždy o lidech. Může klidně být (a jistě i je) kvalitnější nějaký voják jednotlivec u krajské pěší roty AZ, než u nějaké jednotky AZ u boj. útvaru. Stejně tak může být (a jistě i je) leckterý příslušník AZ kvalitněji připraven a na vyšší úrovni použitelnosti, než některý VZP (např. u nebojového útvaru – i když ani u bojových útvarů nejsou všichni „bojoví“). Je to prostě vždy o lidech. Leckdy i o možnostech. Jednotky AZ u bojových útvarů cvičí bojovou taktiku (+ střelby atd.) ve VVP více, než VZP u některých podpůrných útvarů. To je prostě realita a podle mne logická. Důležité jsou stejně vždy výsledky. Takže když se někdo bude bít v prsa „jsme lepší, než….“, tak se to ukáže potom při plnění úkolů. Do té doby to je vždy u všech jen prázdné tlachání. Každý voják na své funkci je potřebný. Stejně tak je potřebná i ona krajská pěší rota, protože zná svůj „revír“ a dokáže (měla by dokázat) silou obsadit a bránit v případě potřeby např. ODOS či provádět kontrolně zabezpečovací činnost. záchranné a pomocné práce jsou jen „vedlejšákem“, který by měl nastat až po použití záchranných útvarů a IZS celkově (který by nestačil). Nemělo by to být hlavní určení krajských pěších rot, jak to někteří neustále chybně chápou. Takto to bylo nastaveno od počátku existence krajských pěších rot, od ledna 2004.

    Odpovědět

  57. Dne 23.1.2013 bude vláda ČR mimo jiné na svém zasedání projednávat :
    1) Návrh zákona o Vojenské policii a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Vojenské policii) – čj.1031/12
    2) Koncepce mobilizace ozbrojených sil České republiky – čj.60/13
    3) Koncepce aktivní zálohy ozbrojených sil České republiky – čj.59/13
    Všechny tyto dokumenty předkládá předseda vlády a ministr obrany Petr Nečas

    Odpovědět

  58. Udo:

    Nebylo to myšleno tak, že studenti jsou dosazováni na místa velitelů, ale nějak nechápu celou tu propagaci vysokoškolských studentů, kteří mají být tou perspektivou pro AZ. Podle mě je naopak vysokoškolský student pro AZ na 90% neperspektivní. Na co je vysokoškolák u krajské roty? Nebo lépe řečeno – čím je dána jeho výjimečnost v rámci pěší roty a nebo i u bojových útvarů? Podle mě ničím. Armáda v rámci těchto jednotek stejně jeho profesi nedokáže využít (snad s výjimkou lékařů, kteří mohou dělat zdravotníky), a tak mi stále uniká ta lukrativnost v podpoře především vysokoškolských studentů. Samozřejmě zcela směšná je poznámka pana Mattaucha, že se vysokoškoláci mají vyšší inteligenci.
    Naopak si myslím, že každého vysokoškoláka začne po nějaké době frustrovat, že má VŠ, jako VZP by měl důstojnickou hodnost a v AZ se nemůže hnout ani ze základní funkce (tedy pokud podle rady pana Mattaucha nezmění jednotku, kde je povýšení reálnější) = odejde. Rovněž nechápu, čím je vysokoškolský student věkově perspektivní oproti stejně starému člověku s maturitou. Snad jen tím, že má dost volného času a žádné problémy se zaměstnavatelem. Ovšem nevýhodou je u většiny vysokoškoláků absence životních zkušeností, protože na VŠ jich člověk asi moc nabrat nemůže a naopak člověk – třebaže s nižším vzděláním – je pro armádu užitečným, protože umí něco praktického, něco, co se armádě může hodit – automechanik, svářeč atd.
    Jinak i lidé v AZ jsou umisťováni podle vzdělání do důstojnických funkcí, např. u AZ VP, aniž by měli jakékoli vojenské nebo policejní vzdělání. Pokud jde o obsazování velitelských pozic VZP, tak souhlasím s tím, že AZ mají dělat to, co chce armáda a ne naopak, ale vy si přiznejte, že v reálu to tak nefunguje. PJK to definoval přesně – pokud ve velení nebude člověk, který to bude zvládat lidsky a AZ ho nebudou uznávat jako přirozenou autoritu, tak se na to vykašlou a přinejmenším odejdou k jiné jednotce. Ostatně za příklad může opět posloužit příklad AZ VP, kde byly zrušeny tři prapory a založena jedna rota a co vím, tak rozhodně ne všichni se přihlásili do nové jednotky, protože byli znechuceni tím, že několik let něco budují a pak mají začínat znova s novými lidmi ve velení. Chápu, že pro mnoho z vás je to jako pro bývalé nebo současné VZP nepochopitelné, ale oblíbenost velení hraje u dobrovolníků důležitou roli, ačkoliv AČR na to má úplně jiný názor a regule. A to mi nikdo nevymluví.

    Odpovědět

  59. Je zde řada velitelů mezi diskutujícími – myslím, že mi mohou dát za pravdu, že velitele velitelem nedělá obecně jen nějaký stupeň vzdělání, ale spíše soubor inteligence a určitých analytických a kombinačních schopností a vojensky využitelných znalostí. To nemusí nutně získat na VŠ a často ani nezíská. Velitel, který má jednotku někde rozloženou v prostoru, včetně případné techniky, musí z hlediska taktiky během boje v hlavě tohle všechno „uhrát“. Vědět kde koho má a umět rychle a pružně reagovat na vzniklou situaci. Do toho během přemýšlení zvládat ještě radiokomunikaci, kdy se k němu slévají hlášení a on musí vydávat do družstev či čet (dle jeho stupně) rozkazy. Nemůže dlouho váhat, nemá čas. Čím déle přemýšlí, tím se prodlužuje doba vydání rozkazu a někde tam mezitím umírají jeho lidé. Takže nemůže moc dlouho bádat a přemýšlet. Navíc nemůže přemýšlet jen nad taktickým řešením aktuální situace, ale i přemýšlet vždy krok či dva kroky nebo více dopředu. Do toho se mu ještě mohou míchat jiné vlastní jednotky a jejich technika, které navíc ještě mohou také žádat pomoc. Nevím, zda to vysvětluji srozumitelně, ale snad je z toho pochopitelné, že když na takovém místě, třeba VČ nebo VR sedí nějaký trouba, tak když dojde na lámání chleba a bude v takové situaci, tak buď bude chrlit do vysílačky samé nesmysly a bude zmatkovat anebo než se rozhodne, tak všichni umřou :-) Takže může mít někdo třeba deset titulů, ale prostě jestli nemá tyto výše uvedené schopnosti (+ k tomu samozřejmě i určité vůdčí a reprezentativní schopnosti – protože jednotku i navenek zastupuje), tak mu jednotku shoří v boji během pár minut, protože činnost jejích částí (družstev, čet atd.) nebude nikdo koordinovat. VZP nerovná se vždy nutně člověk schopný na funkci velitele. VZP jsou také třeba různí pracovníci štábu, skladníci, vojáci na základních funkcích atd. atd. (nemá smysl vše vypisovat). Takový když odejde do civilu, tak je z něho bývalý VZP. Takovýto VZP (který nepůsobil nijak na velitelských funkcích u bojové jednotky – např. něco jiného je velet třeba dvěma lidem na finančním oddělení útvaru a něco jiného je velet bojové četě- VČ je poručík a šéf finančního je také poručík) by potom mohl být dosazen do velitelské funkce v jednotce AZ. To je ta alternativa, která není nijak ošetřena – alespoň o nástroji pro kontrolu tohoto nevím a v praxi žádný není. Potom hrozí, že voják AZ bude „držen“ na nižší funkci a nebude moci kariérně postoupit na vyšší funkci, přestože na ní bude „mít“ a bude i splňovat vzdělání, délku služby atd. atd., jen proto, že tam bude moci být jen bývalý VZP. Potom přijde bývalý VZP, který nikdy bojovému celku nevelel, „nemá na to“, ale je bývalý VZP… Pokud nebude moci být toto řešeno jako případ od případu, člověk od člověka a nebude chápáno, že velitel AZ (který nebyl dříve VZP) může i někdy být lepší velitel, než bývalý VZP, tak mi to připomíná situaci z Pelíšků „…nesmí projet muž s koženou brašnou…“

    Odpovědět

  60. PB: S vysokoškolákama je to přesně jak píšeš. Jsou mladí, což armáda potřebuje, a navíc mají čas. Člověk na střední škole ještě nemá na armádu věk a když nejde na vysokou a najde si práci, tak už si prostě těch 6 týdnů na základní výcvik nesežene.
    Vysokoškolák je mladý a má prázdniny. Zároveň už je třeba o dva roky starší, takže může mít dost „rozumu“ na to, aby se k AZ dal.

    Odpovědět

  61. Ad 54 PJK)
    Statisticky vzato je to tak, že průměrný vysokoškolák má vyšší IQ než průměrný středoškolák, ale tím není řečeno, že to musí být pravidlem. Ani tím není řečeno, že musí být vysokoškolák schopnější než středoškolák, ale to, že bude mít vysokoškolák vyšší IQ se dle statistik se kterými jsem se seznámil při psaní semestrálky z psychologie dá očekávat. A nemyslím, že by VŠ měla jen rozšířit obzory, měla by se získanými daty také naučit efektivně pracovat – analyzovat je, dávat do souvislostí a vyvozovat z nich závěry, což jsou mimochodem věci, které ve svém příspěvku číslo 59 vpodstatě uvádíte jako součást pro velení nutných schopností.

    Ad 55 J.D.)
    Já sloužím právě v Přáslavicích a tam máme kompletní družstva včetně Ř a SO. U krajské roty jsem byl 3,5 roku a byly to skvělé roky, ale ta atmosféra jednotky je, dle mých zkušeností, trochu jiná – alespoň já to tak subjektivně vnímám.

    Ad 56 PJK)
    Nemohu než naprosto souhlasit. Snad mé předchozí příspěvky nevyzněly tak, že na krajské roty, nebo jejich příslušníky, koukám s despektem. To by bylo špatně.

    Ad 58 Pim Burger)
    Vzhledem k tomu, jaká jsou tabulková místa v jednotkách AZ má využitelnost málo který obor bez ohledu na dosažený stupeň vzdělání v daném oboru. Pokud jsou dle vás statistická fakta směšná, přeji vám dobrou zábavu. Navíc nenapsal jsem, že vysokoškoláci mají vyšší inteligenci, ale to, že u nich lze očekávat nadprůměrnou inteligenci a i jsem uvedl, že samozřejmě existují výjimky, to je dost podstatný rozdíl – úmyslné překrucování, nebo obtíže porozumět textu?

    A opět jednou neznalost faktů… Vysokoškolák v AČR nemusí mít důstojnickou hodnost, pouze může. Je to nutný předpoklad k tomu stát se důstojníkem, ale není tu vztah příčiny a důsledku. To platí jak u VZP, tak AZ… ikdyž u AZ si nejsem jist, zda mají všichni důstojníci vysokou školu (čímž opět neříkám, že pokud tomu tak je, tak jsou horší než ostatní).
    Osobně znám několik vysokoškoláků, kteří jsou na základních funkcích u AZ již několik let a nemají s tím žádné problémy a není mi známo, že by někdo odešel z AZ proto, že byl vysokoškolák a cítil se nedoceněn – čímž neříkám, že je to vyloučené.

    Vysokoškolák sice nemá potíže se zaměstnavatelem, ale buď má potíže se školou (musí si vyřídit s vyučujícími, že mu budou tolerovat neúčast na přednáškách, pokud je cvičení ve zkouškovém tak si ho tím o týden zkrátí) a dnes po dobu výcviku dostává jen tisícovku služného měsíčně – náhradu platu není z čeho spočítat a tak ji nedostane. Opravdu vám přijde, že se vysokoškoláci v AZ mají nějak sluníčkově? Mě tedy ne…

    Ať už má člověk jaké chce zkušenosti z civilu, armáda je nemůže dost dobře oficiálně využít, protože ten člověk nemá vojenské papíry a ty jsou pro armádu směrodatné. Co se životních zkušeností týče, oč větší životní zkušenosti má dvacetiletý člověk s maturitou, než dvacetiletý student VŠ? Nebo snad očekáváte, že budou do AZ neustále nastupovat třicátníci? To asi ne… Stačí se podívat na fotografie z přísahy a můžete si udělat představu o věkové skladbě nově příchozích příslušníků AZ.

    Ad 59 PJK)
    Nemohu než souhlasit a nemyslím, že by to bylo v rozporu s tím, co jsem psal. Ale ohledně příkladu s poručíky. Také máme nějaká ČVO a asi by bylo dost nelogické obsazovat vojáka sice správné hodnosti ale s nesprávným ČVO na dané SM. Zároveň se domnívám, že to je už konkrétní řešení konkrétní situace a je to tedy pod úrovní koncepčního materiálu – patří to až do navazujících materiálů a tedy mě nepřekvapuje, že to není uvedeno v koncepci. Ale to je jen můj subjektivní pohled na věc.

    Odpovědět

  62. Pro Mattauch: Je několik důstojníků v AZ v hodnosti poručík, kteří nemají VŠ vzdělání. To proto, že podle prazvláštních dřívějších předpisů k povyšování mohl být voják bez VŠ vzdělání povýšen ve výjimečných případech až do hodnosti ppor. No a protože hodnost ppor. se rušila, tak podle předpisu k narovnání a úpravě hodností byli všichni ppor. povýšeni do hodnosti por. Tak se stalo, že několik ppor. bez VŠ vzdělání se stalo rovněž por. Nehodnotím to, jen to konstatuji v odpovědi na Váš komentář.
    K Vaší zmínce o vysokoškolácích v AZ a jejich obtížích bych jen zmínil pro určitou možnost srovnání, že řada příslušníků AZ si dosud musí brát na cvičení dovolenou (protože by je v práci nepustili, a když ano, tak už navždy), tím pádem nemají také nic. To samé i t.č. nezaměstnaní či na rodičovské dovolené.
    Jinak popořadě:
    – Nepsal jsem nic o tom, že by VŠ měla jen rozšiřovat obzory a neučit práci s těmito daty. Kdy já psal spíše o určitém znalostním „upgradu“. Nicméně jedna věc je, co bychom chtěli nebo mysleli a druhá věc je skutečný stav VŠ školství u nás, kdy myslím, že Jan Amos Komenský by byl rudý vzteky, kdyby to viděl.
    – Při obsazování funkcí u krajských pěších rot AZ (a nejen tam) v minulosti nebylo většinou „nějaké“ ČVO vůbec bráno v potaz. Tudíž můj příklad s poručíky je naprosto reálná záležitost. Nehodnotil jsem to v návaznosti na koncepci, kdy je jasné, že tyto věci v koncepci nemohou být pitvány (to bude až v nějakém prováděcím předpisu), ale varoval jsem před tím, jak podobné pokusy dopadaly v minulosti. Zároveň je také potřeba se zamyslet nad situací: Máte někde třeba rotu AZ. Ta teda nebude mít VR, protože ten by měl být pouze bývalý VZP. Dané KVV však nemůže sehnat vhodného kandidáta na SM VR, protože žádný bývalý VZP v patřičné hodnosti a praxí na stupni VR pěší jednotky není. Je ale třeba k mání jeden bývalý VZP, který byl VČ. V té rotě je na funkci ZVR zkušený npor., který je AZ bez předchozí praxe bývalého VZP, nicméně je schopný, respektovaný atd. Co se stane? Bude „neznámý“ por. VZP, který končil v AČR jako VČ dán (protože třeba ho to bude zajímat a bude chtít) do té funkce VR nebo zvítězí rozum a bude možnost, aby na tu funkci postoupil onen ZVR npor. AZ? Snad jsem to napsal správně pro vysvětlení toho, co mám na mysli.

    Odpovědět

  63. Ad 62 PJK)
    K mé možnosti srovnávání bych podotkl, že VŠ studuji dálkově při práci a na cvičení si beru dovolenou (tedy tři týdny ročně). Pociťuji tedy potíže jak pracujících tak studentů.

    K prvnímu bodu. Napsal jste: „Prostředí VŠ Vám nenalije do hlavy další body IQ, jen Vám může rozšířit znalostně obzory.“ takže jsem patrně jen špatně pochopil, co jste chtěl říci. Každopádně já si pod tímto představím opravdu pouze to uložení dalších informací do paměti. Ale myslím, že je to nepodstatné – rozhodně jsem nechtěl nikterak překroutit Vaše vyjádření. Bohužel máte pravdu, že pro vystudování některých oborů postačují schopnosti flash disku (uložit informaci, vyvolat ji, smazat, uložit další, atd…), bez nutnosti naučit se s informacemi jakkoliv pracovat. A z toho by J.A. Komenský patrně opravdu neměl radost…

    K druhému bodu. Předpokládal jsem, že se toto vztahuje právě k nové koncepci. Osobně jsem v AZ od roku 2008 a chvilku mi trvalo než jsem se rozkoukal, takže co se týče doplňování důstojnického sboru krajských rot, nejsou mé znalosti velké. Možná by stálo za to povědět si, jak se vlastně z vojáka AZ může stát důstojník, dříve než budeme řešit zda je lepší záložní důstojnék bez předchozí služby jako VZP, nebo ten který absolvoval tuto službu. Do budoucna se totiž vlastně nabízejí dvě cesty: 1) AZ „z civilu“ pouze jako stříbrní a všichni zlatí AZ „z VZP“; 2) smysluplná možnost jak se v podmínkách AZ stát ze stříbrného zlaým. Osobně bych samozřejmě preferoval druhou možnost, a v případě že bude vybrána i jinými, pak má smysl bavit se o tom jak se rozhodovat o doplňování důstojnických míst. Pochopil jsem o co Vám jde, ale opravdu nevím co k tomu v tuto chvíli říci. A myslím, že to v tuto chvíli nemůže říct nikdo…

    Odpovědět

  64. Máte pravdu pane Mattauchu, nenapsal jste, že mají vyšší inteligenci, ale že se u nich předpokládá nadprůměrná inteligence, což v důsledku opravdu neznamená, že mají většinou vyšší inteligenci než středoškoláci.:-D No nic.:-) Máte opět pravdu, neumím číst a navíc schválně překrucuji.:-)) Jen nevím, na co Vám je „statisticky“ vyšší, tedy vlastně nadprůměrná, abych si to zase špatně nevyložil, inteligence při pytlování nebo kopání zákopu, popř. střelbě?:-))

    Ale od urážek k věci. Bude to pro Vás překvapení, ale i přes data ve Vaší seminární práci vyšší IQ neznamená lepšího vojáka. Existuje totiž mnoho dalších nutných předpokladů pro to, být dobrý voják a velikost IQ je v podstatě nepodstatná. K tomu, zda máte dostatečnou inteligenci k tomu, abyste se mohl stát vojákem, slouží vstupní testy. Když jimi projdete, pak nastupují mnohem důležitější věci, jako je schpnost fungovat v kolektivu, manuální zručnost atd. A zde si myslím, že vysokoškoláci často ztrácí.

    Další doslova kravinou je tvrzení, jak to má vysokoškolák těžké. Pokud vím, existují letní kurzy KZP a jeden týden opravdu žádného vysokoškoláka nezabije – ani když ho čekají zkoušky. Zatím jsem neslyšel, že by s tím měl někdo problém. Nehledě na to, že kdyby ho náhodou opravdu někdo nechtěl pustit, tak vzhledem k tomu, že je to jenom škola, na které nezávisí jeho rodina, nebo jenom jedno cvičení, tak se může celkem v klidu a bez následků rozhodnout, čemu dá přednost.

    Stejně naivní a uplakané je i vyjádření o ubohých studentech, kteří berou jenom tisícovku. A co by brali, kdyby nešli na cvičení? Nic. Takže si přilepší o nějakou částku a ještě si po dobu cvičení neplatí stravu, takže vydělá tak jako tak. Pracující člověk dostává pouze to, co by si vydělal a o co přijde. A často ani to ne, pokud má více prací a jedna z nich je na dohodu.

    Dle mého je daleko lepší se při náboru soustředit na středoškolské studenty ať už maturitních nebo učebních oborů, kteří ve 3. ročníku rovněž většinou dosáhnou plnoletosti a s časem jsou na tom ještě lépe než vysokoškoláci.

    Navíc čím mladší je člověk, tím je tvárnější, rychleji se učí a kolektiv ho může lépe vychovat k obrazu svému. Neříkám, že tohle u vysokoškoláku nelze, ale přece jen jsou už zase o něco starší. Navíc se ptáte, jak rozdílné jsou životní zkušenosti lidí s maturitou a vysokoškoláků. Na začátku žádné, ale už po roce, kdy jeden musí hledat práci, začít se o sebe starat, popř. hledat bydlení, dodržovat režim v zaměstnání, pracovat, jinak o práci přijde, zatímco druhý žije bezstarostný život na VŠ, kde se má jen učit, občas vzít nějakou brigádu na přilepšenou a naučit se vstřebávat alkohol z těla, je rozdíl už markantní. Lidé na VŠ žijí ve vákuu, odtrženi od reality s přesvědčením, že po získání titulu si před nimi svět sedne na prdel. Maturanta nebo vyučeného realita rychle semele.

    Pokud jde o důstojnické hodnosti, tak máte pravdu, že i v armádě jsou spojeny s funkcí – já taky nikde netvrdil, že je tomu jinak. Rozdíl je pouze v tom, že v armádě má člověk šanci se na danou funkci přihlásit a dostat jí, v AZ to většinou nejde a po obsazení těchto pozic VZP to nepůjde už vůbec. A tak to také bylo myšleno – ale máte pravdu, všechno tady víte pouze Vy a překrucuji pouze já, Vy neznalosto faktů.

    Nesouhlasím ani s tím, že nemůžete využít odbornosti z civilu. Vím, že např. při záplavách bylo důležité, aby vojáci uměli něco opravit, uměli s motorovou pilou, měli svářečský kurz, je tam také spousta zbrojířů, řidičů kamionů atd. Tohle (téměř) žádný vysokoškolák neumí. Každopádně zásadní rozdíl vidím v tom, že vaši superinteligentní vysokoškoláci se umí sice naučit tlusté učebnice, ale nejsou zvyklí manuálně pracovat, často mají také problémy s posloucháním rozkazů – ale abyste mě zase nechytal za slovo, u poslušnosti samozřejmě záleží na člověku.

    V ostatních věcech pro zestručnění souhlasím s PJK.

    Odpovědět

  65. Ad 64 Pim Burger)
    Ono jste si to i tak v prvním odstavci opakovaně špatně vyložil, ale nevadí. A na co mi je, že je člověk chytrý? No… použil bych příklad ze života. Jeden rodinný přítel, výborný řezník a velice hodný, šikovný a pracovitý člověk mi pomáhal při skládání uhlí. Máme malý a velice uzavřený uhelný sklípek, když je do něj uhlí vháněno pomocí pasu, je třeba uhlí ještě rozhrnovat do stran aby se plnicí otvor z ulice neucpal. Proto jsem jako nejmladší a nejmenší vždy s lopatou rozhrnoval uhlí, zatímco po pasu bylo vháněno do sklípku další. Malý sklípek se při tomto vždy plnil velkým množstvím uhelného prachu, který se mísil se vzduchem a dráždil ke kašli… právě do takového prostředí tento muž přišel, aby se podíval, jak mi to rozhrnování jde a jako silný kuřák vytáhl zapalovač. Nevím, zda byla koncentrace uhelného prachu ve vzduchu dostatečná k tomu, aby došlo k výbuchu, neboť jsem ho přetáhl lopatou přes ruce a vyhnal ven. Hrozně se divil, co mi vadí, vždy´t uhlí je tak těžké zapálit, když je v kotli… A právě k tomu je mi ta inteligence u všech kolem. I u toho obyčejného střelce. A abych doplnil něco z vojenského prostředí. U vysokoškoláka se mi nestalo, že bych mu musel opakovat věci typu: „Drž si rozestup, takhle by nás granát smahl oba, proto ty rozestupy jsou tak velké“, nebo říkat: „ Myslíš, že když je nás tu 6, je třeba, abychom v kruhovce leželi těsně vedle sebe a koukali do stejného směru?“ Vysokoškolákům jsem to zatím řekl vždy jednou, nebo jsem jim to ani říkat nemusel… oni celkem zvládají myslet sami. Prostě inteligence je dle mého prospěšná vždy. A setkal jsem se s mnoha inteligentními středoškoláky, vážím si jich více než mnoha vysokoškoláků i třeba právě pro jejich inteligenci, ale nelze stavět koncepce na jednotlivcích. Konec konců, nikde není psáno, že já vysokou dodělám, třeba také zůstanu středoškolákem. Za katastrofu bych to nepovažoval.

    Vojáka samozřejmě dělá celý soubor vlastností a je obtížné určit, které jsou důležitější a které méně důležité, rozhodně ale nemohu souhlasit, že míra IQ je nepodstatná. Mimochodem i tu schopnost fungovat v kolektivu prověřují psychotesty. Jelikož sociální schopnosti jsou s inteligencí často provázány nelze je od ní odtrhovat. IQ je vlastně souhrnným výsledkem, v němž hraje roli mnoho věcí, například i sociální inteligence která je určující pro úspěšné zařazení do kolektivu.

    To, jak to má vysokoškolák těžké není kravina, je to o zkušenosti nejen mé. Stejně tak bych mohl říct, že fňukají zaměstnanci a OSVČ, ti také věděli, jak to v AZ vypadá, tak co si vlastně stěžují, že? Ignorování potíží jedné skupiny o vaší osobě nevypovídá nic pěkného. To věřím, že jste neslyšel, aby měl někdo kvůli AZ problém se zkouškovým. Vzhledem k vašemu vyjadřování by se vám patrně málo který student v AZ se svými potížemi svěřoval. Ano je to jenom škola, jenom jeho budoucí život, proč se vzrušovat, když nejde o ten váš, že?

    No já, když jsem měl prázdniny, jsem si vydělával 15 – 20 tisíc kč měsíčně, takže za dva měsíce ve Vyškově jsem přišel o 30 – 40 tisíc kč – 2200 služného a náhrady za víkendovou stravu která nebyla vydávána. Musel jsem si do začátku půjčit od rodičů. Neboť služné a náhrady za víkendovou stravu byli vypláceny s měsíčním zpožděním. Takže u mě to nic dělalo dejme tomu těch 30 ticíc… no pro mě takové nic není až tak nevýznamné, pokud pro vás ano, jste šťastný člověk. Ano pracující je oproti studentovi co se financí týče vážně chudák… uronil jsem slzu… ;)

    Asi znám jiné vysokoškoláky než vy. Co se týče té tvárnosti, do AZ jdou většinou lidé už nějak poznamenaní, nejsou to záklaďáci, které tam někdo nahání. Takže nevím, k čemu je chcete tvarovat. Buď funguje, nebo je odejit. Na nějaké tvarování moc není čas.

    Ne, vy jste se jen děsil studentů požadujících důstojnické hodnosti, protože v AČR by je měli…
    Cituji vás: „Naopak si myslím, že každého vysokoškoláka začne po nějaké době frustrovat, že má VŠ, jako VZP by měl důstojnickou hodnost a v AZ se nemůže hnout ani ze základní funkce (tedy pokud podle rady pana Mattaucha nezmění jednotku, kde je povýšení reálnější) = odejde.“
    Cituji sebe: „A opět jednou neznalost faktů… Vysokoškolák v AČR nemusí mít důstojnickou hodnost, pouze může. Je to nutný předpoklad k tomu stát se důstojníkem, ale není tu vztah příčiny a důsledku. To platí jak u VZP, tak AZ…“
    Tedy nic jsem nepřekroutil.

    Při záplavách nebyli AZ oficiálně nasazeny, jednalo se o soukromou aktivitu dobrovolníků z řad AZ a AČR nenesla žádnou odpovědnost za jejich konání. Pokud by AČR odpovědnost nesla a někdo přišel k úrazu při činnosti, pro kterou nebyl vyškolen, tak by to jeho velitel pěkně schytal. K tomu co vysokoškolák umí nebo neumí. Už mě živila práce v klempířské dílně, pomocné práce na stavbě, práce na farmě, zajištění bezpečnosti objektů a přivydělával jsem si účetnictvím, psaním článků, výrovou jednoduchého nábytku a tréninkových pomůcek ze dřeva, pokládal jsem plovoucí podlahy a asi bych si vzpomněl i na pár dalších věcí… nevím proč, ale většina vysokoškoláků v mém okolí to má podobně… Pokud někdo neposlouchá rozkazy, bude odejit. Tak to vždy bylo a doufám, že i vždy bude.

    Odpovědět

  66. No, já jen špatně chápu a špatně píšu – budiž.:-)) Odmítám tu všechno třikrát přepisovat a vysvětlovat, každý si vezme to, co potřebuje.

    Ano, inteligence je důležitá, nikdy jsem neřekl opak, ale Vy jste mluvil o nadprůměrné inteligenci, ale to je jedno, jak říkám, je to slovíčkaření. Každopádně znám podobné historky jako Vy s uhlím v opačném gardu, protože jsou to právě převzdělaní lidé, kterým často unikají právě věci naprosto logické, ale to je asi otázka zkušenosti. Nesouhlasím s tím, že IQ má vliv na schopnost zařadit se do kolektivu – pro všechny tyto záležitosti je důležité Vámi zmiňované EQ.

    Pane Mattauchu, já nikde nepsal, že vysokoškoláci věděli, do čeho jdou, jak mi podsouváte. Já jen řekl, že obětovat pár zkoušek v jednom termínu není žádná tragédie, ač se to snažíte takto propagovat. Nehledě na to, že Vám příliš nerozumím. Říkáte, že studujete dálkově a pletete to do dohromady s denním studiem. Pokud studujete dálkově, tak asi pracujete, tzn. že je to pro Vás asi problém v tom, že máte školu jednou za 14 dní o víkendu a ještě se zaměstnavatelem. To je opravdu těžké, ale nemá to nic společného s denními studenty, kteří většinou žijí celkem bezstarostný život a rozhodně se to nedá srovnávat s pracujícím člověkem.

    A Váš prázdninový výdělek. Také smutné. A to jste o to přišel v práci nebo jako student? Opravdu nechápu. Ale hlavní je, že jste si vymyslel nějakou částku, o kterou jste službou v AZ přišel.:-) Samozřejmě je tu pro studenty nějaká teoretická možnost výdělku, ale pro zaměstnance je to realita.

    Navíc u studenta to nenaruší rodinný rozpočet, jen si bude muset něco najít i přes školní rok. Nejde o to, že bych nebyl ohleduplný k jiným, ale nemám rád, když si lidé vymýšlejí problémy tam, kde nejsou. Vy tu jen litujete a zbytečně obhajujete vysokoškoláky. Nehledě na to, že Vámi zmiňované brigády podporují mou teorii o tom, že by se měl nábor zaměřit na středoškoláky (=ty, co navštěvují střední školu), i když věřím, že i tak vytáhnete nějakou historku o tom, že jste pracoval v létě i na střední nebo spoustu takových lidí znáte a tenkrát by Vás to přišlo na 40 tis. A prosím Vás, co že to je za školu, že na jedné zkoušce závisí celé studium a v podstatě celá budoucí existence studenta?:-))

    Pokud jde o tvárnost, tak se právě mýlíte v tom, že to nejsou záklaďáci. Jsou to záklaďáci. Potřebují usměrnit, naučit, jak co mají dělat, potřebují vychovat. Jsou to děti, které chodí do školy a chybí jim ještě pocit zodpovědnosti. Tohle všechno je může naučit armáda. Když si jednotka vojáka dobře vychová a ukáže mu, co ano a co ne, tak z něj může udělat nejen dobrého vojáka, ale i člověka – i když v Přáslavicích na to není čas…:-D

    A co jako, že nebyli AZ při záplavách ofiko nasazeni a AČR, potažmo velitel, by v případě ofiko nasazení, ofiko neproškolení a zranění měla problém? To spíš znamená, že je lepší, když je tam voják, který si při pytlování neuřízne hlavu, ne?:-)) Tzn. voják, který už někdy manuálně pracoval déle než dva měsíce o prázdninách…:-) A jinak Vám gratuluji ke škále Vašich zaměstnání.

    Pokud u Vás někdo neposlouchá rozkazy a Vy ho hned vyhodíte, místo toho, abyste se ho snažili vychovat, tak to se divím, že Vám ještě někdo zbyl…:-))

    Odpovědět

  67. nemyslíte že s inteligencí je to jako s ostatními kladnými vlastnostmi? Tedy, že čím je vyšší bez negativních následků v jiných směrech tím je to lepší? A ani mě už to nebaví… ;)

    Podle mě skrátka na vysokoškoláky házíter hnůj což zásadně neschvaluji vše ostatní už je jen flame war mezi námi – tedy naprosto nekonstruktivní ztráta času.

    Pokud nejste schopen pochopit co jsem psal, je mi to líto. Ani mě nebaví psát vše třikrát… Pokud jste někdy vysokou školu studoval nechápu jak můžete mít takové postoje, pokud ne, tak to i jsem schopen pochopit. Dle mých zkušeností víte o životě studentů asi pramálo. Nebo jsou ti studenti se kterýni jsem v kontaktu anomální. A své problémy tu opravdu neřeším, spíš ty které jsem zpozoroval ve svém okolí, u těch kolegů, kteří tu vysokou studují denním způsobem.

    Co se týče peněz a studentů, silně mi vadí vycházet z toho, že u studentů vlastně o nic nejde. To že někdo nemá vlastní rodinu neznamená, že ho nepoškodí když za dva měsíce dostane 2200… A ano, chodil jsem na brigády už na střední škole. Věřte si čemu chcete. ;)

    nashledanou

    Odpovědět

  68. Ne. Vyšší IQ dle mého vždycky neznamená lepšího vojáka. Jsou věci, o kterých by dle mého člověk v armádě neměl až tolik přemýšlet.:-))

    Mýlíte se. Celá hádka o vysokoškoláky vychází z toho, že za a) nechápu jejich výhodnost a za b) příliš nesouhlasím s jejich podporou formou stipendií, což vychází z bodu a). Zbytek je jen má argumentace, proč si nemyslím, že vysokoškoláci jsou pro armádu něco extra, což je umocněno výsledky podobných hesel u PČR.

    Takže to není o tom, že nemám rád všechny vysokoškoláky, nýbrž o tom, že peníze na ně budou vynakládány zbytečně a rád bych viděl větší podporu náboru na středních školách, což se pak může kladně projevit i v zájmu o vojenské vysoké (a v podstatě i střední) školství. Na druhou stranu je pravda, že částka bude vzhledem k počtu AZ stejně zanedbatelná.

    No a rozpor v názoru o starostech denního studia si vysvětluji tak, že musíte mít kolegy vysokoškoláky z extrémně špatných sociálních a studijních podmínek, protože to, co tvrdíte, dle mého vůbec neodpovídá realitě. Koneckonců to potvrzuje i tento rozhovor:

    http://www.youtube.com/watch?v=Je6Oou21TYY&feature=youtu.be

    Nashledanou.

    Odpovědět

  69. Tak teď si dovolím ještě jeden komentář protože nyní to může být konstruktivní.

    Výhodnost: Ohledně toho intelektu se neshodneme, já mám naopak rád, když mí podřízení přemýšlejí hodně, no nic. Ale jsou lehce motivovatelnou skupinou požadovaného věku. U středních škol šlo pokud vím o to, že vpodstatě mohou být zároveň na střední škole a v AZ maximálně tak jeden rok. To je krátká doba na nějakou hmotnou motivaci. Ale v rámci týdnů s armádou, které se konají od loňska, jsou i přednášky pro střední školy – tedy je tu snaha o působení i na tuto skupinu (jak kvalitní to působení je nemohu posoudit). Od studentů vysokých škol si navíc MO patrně slibuje zdroj pro zálohu odborníků – byť o tomto nejsem osobně přesvědčen.

    Náklady: Ono na studenta se stypendiem budou stejné roční náklady jako na zeměstnance v řadách AZ, budeli koncepce zavedena tak jak je nyní na papíře. a) vojáci AZ mají míp po dobu cvičení plat, nikoliv náhradu příjmu. na stejném SM bude mít tedy stjný plat manažer, jako student – rovnováha zachována b) zaměstnavatelé vojáků AZ budou pobírat náhradu za nepřítomnost pracovníka ve výši cca 1 100kč / den při 20 dnech výcviku je to cce 22 000 na vojáka AZ/rok, stipendium je tuším zvažováno (vážně se mi to nechce v tuto hodinu hledat) na 20 000 kč na vojáka AZ (studenta)/rok – rovnováha opět cca zachována. Tedy student vyjde armádu zhruba stejně draho jako zaměstnanec.

    K PČR… No to je opravdu něco jiného. K PČR může vysokoškolaýk nastoupit přímo do vysoké hodnosti (vím o plukovnících, 27 let, nastoupili z civilu přímo do této hodnosti) a pouze s absolvováním zkrácené ZOP (dřívě nazývána „společné minimum bez specializace“, délka 1 měsíc, vyloženě šaškárna) To je samozřejmě špatně. Ale situace u AZ má být taková, že student nastoupí úplně stejně jako všichni ostatní na normálí KZP a odtud se dostane k jednotce a nastoupí na základní funkci – buď se vypracuje výš, nebo ne. Fluktuace existuje i nyní, takže možnosti jsou. Dříve jste zmínil AZ VP, trochu jsem zapátral. Tam jde o to, že systém je nastaven tak, že na důstojnické místo je nutná vysoká škola. Nemusí se to líbit ale prostě to tak je. Jelikož u AZ VP to (myslím do nedávna) bylo tak, že jednotka byla velením rámcového praporu. Tedy spousta důstojnéků – opět lze dohledat v přílohách koncepce konkrétní číslo. – Z toho co jsem tu napsal, minimálně mě vyplívá, že situace je naprosto odlišná, než u PČR. Navíc, u PČR není postup ani tak dán vysokou školou, jako kontakty – titul je k zdůvodnění jen využíván. Ale chápu, že na základě zkušeností s PČR máte obavy.

    Nemyslím, že by mí známí byli z extrémně špatných podmínek, jen jsou to normální lidé. Co se týče voj. Štemberka, který mluví na videu. Osobně ho znám, slouží u mé bývajé jednotky. Tato jednotka absolvuje jedno týdenní cvičení v ročně, na to opravdu není problém si udělat čas. Obzvlášť v říjnu což je obvyklý termín, kdy tato jednotka absolvuje výcvik. Má současná jednotka však absolvuje 3 týdenní výcviky ročně a úměrně stím stoupají i potíže se vždy uvolnit – nebo lépe řečeno, zajistit aby absence neměla negativní důsledky na soukromý život. Dále pak stále naprosto nechápu, proč si myslíte, že studenta nepoškodí (tady jde především o základní výcvik) to, když minimálně 6 týdnů nemůže věnovat tomu, aby si vydělal. Brigáda není něco co je ve hvězdách, kdo ji chce najde ji. Stejně tak výdělky z ní nejsou vycucané z prstů – je to stejně vážná věc, jako když by takový výpadek příjmu utržil pracující.

    Odpovědět

  71. plní AZ nějakou formu výročního tělesného přezkoušení? Jaké jsou normy hodnocení? bude platit karierní řád i u AZ? jak velká váha bude dána při výběrových řízeních splnění výroční TV?

    jen se ptám, poté co jsem viděl na army.cz vzorek populace AZ.

    Odpovědět

    1. Strašně mně fascinuje „posedlost“ výročním přezloušením z TP. Velice se těším, že stejná posedlost postihne i střeleckou přípravu, neboť zde je v rámci AČR pole hluboce neorané…
      To, že lidé na svých SM nesplňují DLOUHODOBĚ vzdělání ( jazykové, karierní ) nikoho nezajímá, ovšem dojde-li na výroční přezkoušení je vše nadmíru jasné a ani křišťál není kříšťálovitěji křišťálový. Tzn. , že např. nemáš roky předepsanou jazykovou zkoušku STANAG ( i po několika absolvovaných jazykových kurzech ) vůbec nevadí, stačí, že si splníš min. za 3 výroční a jedeš v naprostém klidu dál, nemusíš být chytrej, stačí, když jseš silnej…
      Nikterak nepopírám institut výročního přezkoušení z TP, způsob a jeho význam, nicméně se z něj v poslední době stalo jakési “ zaklínadlo “ kariéry. Chvála Bohu, že ta moje se již nezadržitelně chýlí ke svému konci, nechtěl bych se dožít, že bych byl např. nucen provádět salto mortale či jiné akrobatické prvky, které by si pan hlavní tělomrsk naší 5M armády mohl klidně implementovat do stávajících požadavků na výroční přezkoušení …

      Odpovědět

      1. z onoho snímku bohužel nelze hodnotit jazykovou a odbornou vybavenost. často však tyto vlastnosti jdou ruku v ruce právě s přezkoušením z tělocviku. a pokud nefunguje ani tento -jak sám poznamenáváte- selekční faktor, nemám iluze o přístupu k věcem rafinovanějším a hůře kvantifikovatelným.

        Odpovědět

  72. co je mi znamo od kamaradu od AZ a co jsem potkal napr. karlovarskou rotu AZ na Doupove pri „vycviku“, tak … fyzicke normy mi nejsou zname, cim asi nepotrebuji ani zadne hodnoceni z TP

    Odpovědět

  73. Honza co jsi viděl na army.cz ten vzorek, tak dva vojáci byli z AZ, zbytek VZP (proč zrovna tuhle fotku z 20, a ještě nepovedenou propagandu vybrala adminka, to se musíš zeptat jí). Ty těžké váhy jsou 2 VZP a 1 AZ, tolik k hvězdám a pruhům. Výroční přezkoušení z TPse u rot zatím neplní. Noví vojáci i vojáci (bývalí VZS, VZP)ze zálohy prochází výběrovým řízením včetně BMI ve vojenských nemocnicích, stejné jako pro VZP, jen o jeden blok u chocholouška míň, takže se špatným BMI konečná. Tělesné přezkoušení se zatím neprovádí, ale záleží na každé jednotce čím podřízené protáhne ,samozřejmě přezkoušení z přesunů z výstroji a výzbroji pro daný druh vojska se plní. Jinak kariérní řád je stejný, vzděání, roky na funkci povyšování i AZ se snižovali hodnosti při rušení podpraporčíků a šrtm. Meldik každá rota je jiná stejně jako každá jednotka v armádě, ale oboji by bylo třeba ujednotit. Jinak ystém výcviku a cykly jsou stejné.

    Odpovědět

  74. J.D.: ja mam zname u ustecke roty a vim, ze je tam nejden blazen do zbrani, strileni atd, chapu, ze ti chlapi to delaji ve svem volnu a kolikrat si radeji vezmou na cviceni dovolenou, nez aby v robote ukazali povolavaci rozkaz v praci. neni jejich vina, ze MO nema zadnou ucelenou koncepci jak nalozit s AZ, kam ma smerovat, ale chapu potom, ze velka vetsina nas profiku bere lidi s AZ jako nutnou pritez v dobe, kdy sami nemame na nic temer

    Odpovědět

  75. Meldik nic ve zlým to je pořád dokola jako diskuze na novinách pod čarou o armádě…. 1 200 vojáků AZ stojí v současné době 20,5 milionů korun. Ondráš 99 o.z. 1 VZP stojí totéž pro srovnání. Skutečně myslíte, že těch 20,5 milionů vás, vaší jednotku dostane do armádního ráje? Jednotky jsou různé, stejně jako vojáci, ale už z toho přestaňme dělat folklorní sdružení srdcařů, myslivců, airsoftů. Vojáci AZ jsou vojáci, atˇuž původně VZS, VZP veteráni z misí nebo noví vojáci po KZP ve VA Vyškov. Jejich určení nepatří na sklo, ale v základu, kromě posílení jednotek mají v době mimořádných nebo válečncýh situací nastoupit jako první záloha, začít cvičit a tím násobit nové jednotky armády z řad vojáků v záloze, povinnné záloze a branců, plus hlídat kritickou infrastruktůru. Prapory jsou vedené jako strážní, ale jednotky jsou pěší, z logiky nejde o nějaké hlídání pochůzkovou činnosti, víc to nebudu rozebírat, ale jako vojákovi je vám jasné, že v případě ohrožení začínají na území protivníka první operovat speciální jednotky protivníka, takže ani vaší jednotku, ale hlavně AZ na důležitých bodech nečeká procházka růžovým sadem , musí být schopni pohybu, taktického manévru, léček, patrol, atd. A jestli myslíte, že ten pár kanad,často jedny maskáče a pár 58 na, kterých se točí víc chlapů, která se vám klidně během střelby rozpadne na 5 ks, ale furt střílí je důvod k závisti (nepopírám naše jednotka je na tom mnohem líp). Jste voják ne diskutér na novinkách máte rozum, je jen jedna armáda včetně AZ, povinné zálohy, záloh a branců. A spolu s vámi doufám, že pokud by se něco stalo, tak nebudeme do zásobníků páskovat řeči o nebezpečí, které je známé dlouho dopředu a můžeme se na něj předpřipravit. (Jugoslávie, dvojčata, zrovna nejsou dobrá vizitka těhle teorii, a další). Z rozpočtu neukrajují peníze AZ, ale co to víme všichni.

    Odpovědět

    1. Zajímavé. Myslím, že by se mělo přestat kecat a meditovata a konečně uvést nějakou životaschopnou koncepci AZ v reailitu.
      Mám ovšem obavu, že pokud není armáda schopna zajistit to nejzákladnější svým VZP, tak jak se může něčeho dostávat pro AZ?
      Přitom pijavic na rozpočtovém rámci je mnohem víc než je ONDRÁŠ, stačí se podívat do vojenského školství – učiněná díra na peníze a to myslím především to střední…

      Odpovědět

  76. Co AZ potřebují, už jsme tady o tom psali. Samozřejmě kromě dofinancování, ale to i jiné jednotky armády. Utvořit malé velitelství, nejlépe s nějakým schopným ,,bojovníkem“ v čele, dnes říkám VZP, hodnost plk.-generál, který armádou žije s malým týmem, ideálně doplněným i vojáky se z řad AZ, který by sjednotilo koncepci, výcvik, vedlo jednotky přes certifikaci za jasně stanoveným cílem včetně pěších rot a pohybovalo se mezi nimi ui na cvičeních, ti co na to nebudou mít, budˇpřejdou na jinou funkci nebo odejdou do zálohy.

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *