Jak se (skoro) nic nedozvědět

V pondělí vydala svou výroční zprávu Bezpečnostní informační služba (BIS) a 1. září Vojenské zpravodajství. Jeho šéf generálmajor Páleník ji označil za bilanční. Zpráva za uplynulý rok ani jiná být nemůže, a to nejenom kvůli připomínkám osmičkových výročí. Soudě podle začátku zprávy byl loňský rok vcelku nuda:
Vojenské zpravodajství v roce 2008 pokračovalo v publicistické činnosti, která si klade za cíl zpřístupnit zájemcům některé zajímavé kapitoly z jeho historie. V souvislosti se 40. výročím okupace bývalého Československa vojsky Varšavské smlouvy proto Vojenské zpravodajství vydalo ve spolupráci s armádním vydavatelstvím AVIS v dubnu 2008 knihu o činnosti československé armádní rozvědky v srpnu 1968.
Vydat knihu je jistě záslužné, ale má takovým sdělením začínat výroční zpráva vojenských zpravodajců? Nemá, a už je na čase, aby to autorovi (autorům) někdo řekl. Praxe na počátku poreferovat o komunikaci s veřejností se poprvé objevila ve výroční zprávě za rok 2005:
Nově zřízený post tiskového mluvčího a existence internetových stránek Vojenského zpravodajství se ukázaly jako velmi účinné a veřejností dobře vnímané zdroje komunikace… Aktivní komunikací s médii a navázáním spolupráce s řadou novinářů a nevládních organizací se v průběhu roku podařilo vytvořit objektivnější obraz o činnosti Vojenského zpravodajství… Za drobný neúspěch se dají považovat pouze přetrvávající terminologické nepřesnosti a stále se objevující názvy dvou bývalých vojenských zpravodajských služeb, jichž se média dopouštějí.
Je fakt, že tohle bylo ještě horší. Podobně jako informace o tom, že návštěvnost na stránkách vojenského zpravodajství stoupá apod… Ale i tak: Když bude příští rok zase kniha nebo nějaká jiná bezva zpráva z komunikační oblasti s veřejností, mohla by být na konci, když už to tam musí být, co myslíte?
Na následující stránce se čtenář tradičně dozví strukturu Vojenského zpravodajství, která je normálně během roku na webových stránkách (tato „rubrika“ byla zavedena ve zprávě za rok 2005, kdy se struktura proměnila, což tehdy dávalo smysl, ale dnes už moc nedává). Jelikož se příliš nemění, vyjímala by se lépe někde na konci v přílohách, zvláště když je opoznámkovaná touto větou:
Jedná se o rámcové uspořádání, které není postižitelné dle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
Pokud ji chapu dobře znamená: „Třeba to tak vypadá a nebo taky ne. Ale jak je to přesně, to vám nemůžeme v žádném případě říct.“ Je to v pořádku, přece jenom jde o tajnou službu. Ale pak ať je to v přílohách. Vím, jsem formalista…
Pak se ještě člověk musí ještě prokousat informacemi o tom, že hospodaření bylo naprosto v pořádku, z přibližně 1,6 mld. korun (můj odhad, pro letošní rok je to cca 3,4 % rozpočtu ministerstva obrany) se vyčerpalo 97,34 % (bylo by docela fér daňovým poplatníkům rozpočet trochu více rozklíčovat, třeba kolik jsou výdaje na 601. skupinu speciálních sil, kolik na mise atp.). Na straně osm jsou základní informace o počtu zaslaných informací získaných díky HUMINT, SIGINT, IMINT a OSINT.
A pak konečně přijde stránka nadepsaná „601. skupina speciálních sil“. Ani tady není natěšený člověk, který by se rád dozvěděl více o situaci na jihu Afghánistánu, nějaké, alespoň statistické detaily z působení českých vojáků tam, uspokojený. Jedná se v zásadě o technický popis, což je dost málo. Na straně 10 se konečně objeví informace o „rozvědné činnosti v krizových regionech“. Kdybych přeskočil prvních deset stránek, nic by se nestalo…
I když je většina „bilanční analýzy“ opět v technickém duchu, přece jenom se sem tam objeví nějaký ten detail:
Ve vývoji bezpečnostní situace Republiky Bosna a Hercegovina byly sledovány nacionalistické postoje některých politických představitelů. Dále byly monitorovány separatistické tendence v Republice srbské…
(Nechci být škarohlíd, ale neplatí to posledních skoro 15 let?) Nebo:
V Iráku byla pozornost Vojenského zpravodajství soustředěna zejména na aktivity šíitských militantních uskupení usilujících o destabilizaci země.
Byť nerad, popis situace v Afghánistánu a Pákistánu přeskočím, protože z otevřeného zpravodajství, ehm médií, se toho člověk dozví pomalu víc. V Rusku Vojenské zpravodajství zajímala reforma ozbrojených sil a také trochu Gruzie. Nechci příliš rýpat, ale vzhledem k tomu, že v oblasti Kavkazu to byla jedna z největších loňských událostí, která měla dopad i na NATO, a samozřejmě je úzce provázána s reformou a modernizací ruských sil, možná by si zasloužila ve výroční zprávě více vět.
Kontrarozvědná činnost je zajisté důležitá, stejně jako terorismus, ale v tuto chvíli je přeskočím. Zajímavé jsou totiž informace o extremismu v armádě a o tom, jak se s nimi Vojenské zpravodajství vypořádává. Docela by se ale slušelo dodat, kolik lidí bylo „odhaleno“ a kolik z nich muselo armádu opustit. Bez toho je to dosti neúplná informace. A pak mně zaujala jedna věta:
Vojenské zpravodajství se během roku 2008 rovněž zabývalo potenciálními hrozbami, které by násilničtí extremisté mohli představovat pro případnou výstavbu a provoz radarové základny protiraketové obrany USA na území České republiky.
Kdo jsou oni „násilničtí extrémisté“? ptám se vyděšeně. Už se tu prohánějí teroristé s dynamitem? Ale ne, následující věta mně uklidní:
Celkově Vojenské zpravodajství v průběhu roku 2008 nezískalo informace opravňující k tvrzení, že je Česká republika vystavena významnému riziku ohrožení konkrétním teroristickým nebo extremistickým činem.
Pak se člověk dozví, že kvůli radaru se tu prohánějí ruští špioni (což víme už od BIS) a když chce následující řádky přeskočit, objeví informaci, o které si člověk ve výroční zprávě BIS nepřečte:
V roce 2008 byla ze strany Vojenského zpravodajství věnována pozornost mimo jiné působení čínských zpravodajských služeb v oblasti obrany. Pro Českou republiku představovaly hlavní riziko skryté snahy ČLR získat pokročilé technologie vojenského nebo dvojího užití. Narozdíl od vyspělejších západních států s vyšší koncentrací výzkumných a vývojových pracovišť však Česká republika není prioritní oblastí zájmu těchto služeb.
Pak doporučuji kapitolu s děsivým názvem „Záměry a činnosti namířené proti zabezpečení obrany České republiky“. V ní se praví, že Vojenské zpravodajství sledovalo různé akviziční programy, že se neobjevily zásadní problémy, pouze „problémy technického rázu, které však v důsledku nevedly k ekonomickému poškození resortu ministerstva obrany“. Dobrá. Ale co pak tohle:
Na základě získaných a vyhodnocených informací lze konstatovat, že i přes systémová opatření ministerstva obrany nadále dochází ke snahám soukromopodnikatelských subjektů ovlivnit ve svůj prospěch ekonomické procesy v oblasti resortu obrany. Zejména se tak děje v případě zakázek menšího rozsahu. Vojenským zpravodajstvím byly získány poznatky o snaze konkrétního subjektu o ovlivnění výběrového řízení na zakázku dodávky služeb do AČR.
Šnaha ovlivnit výběrové řízení je „technikálie“? Jaké výběrové řízení to bylo? A jak to dopadlo? Bylo na někoho podané trestné oznámení? Vyšetřuje to policie? To se nedozvíme. Ani tam není žádné systémové doporučení. Škoda, jedno mně napadá hned – zrušit onen prokorupční zákon o nutnosti mít pro akvizice prostředníka „právnickou osobu sídlící v České republice“. Tento (nedostatečně) novelizovaný zákon platí od roku 1994. Miroslav Kalousek by mohl v kampani slíbit, že to, co před těmi lety ještě jako náměstek zavedl po volbách (pokud tedy nějaké budou) s fanfárou zruší. To by byl státnický krok!
Legrační je, že kousek nad větou o snaze ovlivnit výběrové řízení je fotografie Dinga. Chce někdo něco naznačit? Nebo je to kouzlo nechtěného? Ale zpátky k vážným věcem. Bohužel člověk se toho nedozví o moc víc ani z výroční zprávy BIS:
V roce 2008 BIS vyhodnocovala poznatky o možných netransparentních postupech zbrojních společností, které vyrábějí či opravují vojenský materiál pro Armádu ČR (AČR), a zabývala se některými konkrétními výběrovými řízeními na dodávky vojenského materiálu pro AČR.
A? A něco?… Asi ne.
Už to nechci protahovat. Byl bych nerad, kdyby výše uvedené postřehy k výroční zprávě Vojenského zpravodajství zněly jen jako pokus o ironii. Nikoli. Velice dobře chápu, že tajné služby nemohou být úplně konkrétní, že nemohou odtajňovat příliš mnoho informací, které získaly atd. Na druhou stranu je pak otázka, jestli má smysl vůbec takovou zprávu-nezprávu dělat. Odpověď je jednoduchá: MÁ.
I když tajné služby nejsou tajné jen tak pro nic za nic, na prvním místě musí být transparentnost, protože to je významná součást kontroly. Transparentnost se projevuje například tím jaké informace zveřejňuji, respektive, jak dokáži být konkrétní, aniž bych kompromitoval. A to věru moc v této zemi nevychází. Přílišná tajemnost škodí i tajným službám. V neposlední řadě by to také chtělo zapracovat na psaném projevu, česština je docela pěkný jazyk…
V tuto chvíli si neodpustím jednu poznámku: v nedělních Otázkách Václava Moravce z Afghánistánu ministr obrany Martin Barták řekl, že další mise 601. skupiny by mohla být zajišťování bezpečnosti české ambasády v Kábulu. Že prý URNA je dobrá, ale v Afghánistánu hrají prim vojáci. Přijde mi to jako velice prapodivný nápad.
Proč mají lidé z 601. hlídat ambasádu (ne, že by ji neuhlídali, jedná se o kvalitní vojáky s výborným výcvikem, kteří bezesporu odvádějí dobře svou práci v Afghánistánu)? Ale proč je používat na něco takového, když jejich kvality jsou v něčem jiném? Vypadá to, jako rozšiřování záběru 601. do teritoria rozprášeného SOGu. Tam byli lidi, kteří byli přesně na tuto práci cvičeni. Když už musí v Afghánistánu skončit URNA, proč tam neposlat je? Vlastně ono už není koho…
Ale zpátky ke zmiňované transparentnosti a následně i pointě. Rozšiřování působnosti 601. skupiny je problematické proto, že je zařazena pod Vojenské zpravodajství. Základní hrozbou je totiž nepřirozeně větší moc určité součásti systému (v tomto případě Vojenského zpravodajství), přirozená snaha požírat menší ryby kolem a nakonec i relativně snadná zneužitelnost. Kontrola je totiž omezená – veřejná je nulová (jak dokazuje např. výroční zpráva) a o parlamentní člověk může mít pochybnosti.
V zájmu této země by měla být 601. skupina odebrána vojenskému zpravodajství a zařazena do standardní velitelské struktury pod generálním štábem. Zároveň by měl být vytvořen systémový návrh struktury speciálních sil v České republice tak, aby se zachovaly schopnosti 601., aby se „nerozpustily“ ve zbytku ozbrojených sil spolu s materiálem a zkušenostmi a aby se ještě zlepšily jejich schopnosti díky lepší součinnosti s dalšími.
A mimochodem, toto je jubilejní stý příspěvek na OWOP! Všechno nejlepší k svátku.

No, k tomu, jak píšou, že hospodaření je naprosto v porádku, tak aby nebylo, když zrušili zvláštní odbor vojenské policie, který vyšetřoval podezřelý nákup aut. atd. atd.
Jinak mám na tu správu stejný názor. Pečlivě jsem jí pročítal s cílem najít alespoň něco zajímavého, ale nepodařilo se.
dobrý den, rád bych jen vyjádřil pár názorů autorovi.
1. 601.skupina nikdy a ničím nezasahovala do teritoria SOGu. SOG byla sice „speciální“ jednotka vojenské policie, ale byla vytvořena úplně nesmylsně a také lidé v ní a hlavně chování vojáků bylo neslučitelné s hodnotami nejen SF, ale armády jako takové. Žádná armáda nemá speciální jedn. VP. Od toho jsou speciální jednotky jako takové. VP má hlídat objekty atd.
2. 601.skupina byla požádána policií o převzetí úkolu na zastupitelském úřadě v Kábulu.
3. Vojenské zpravodajství určitě nikoho nepožírá ani nepožíralo. Přijde mi jako kdyby byl tento článek psán bývalým příslušníkem SOGu.
4. A ohledně podřízenosti 601skss Vojenskému zpravodajství: nikdo jiný než VZ nerozumí práci 601skss.Pod GŠ mohou být ostatní jednotky AČR.Ale dát pod GŠ 601skss by asi nebylo rozumné.děkuji za možnost vlastního názoru.
dobrý den, rád bych jen vyjádřil pár názorů.
1. 601.skupina nikdy a ničím nezasahovala do teritoria SOGu. SOG byla sice „speciální“ jednotka vojenské policie, ale byla vytvořena úplně nesmylsně a také lidé v ní a hlavně chování vojáků bylo neslučitelné s hodnotami nejen SF, ale armády jako takové. Žádná armáda nemá speciální jedn. VP. Od toho jsou speciální jednotky jako takové. VP má hlídat objekty atd.
2. 601.skupina byla požádána policií o převzetí úkolu na zastupitelském úřadě v Kábulu.
3. Vojenské zpravodajství určitě nikoho nepožírá ani nepožíralo. Přijde mi jako kdyby byl tento článek psán bývalým příslušníkem SOGu.
4. A ohledně podřízenosti 601skss Vojenskému zpravodajství: nikdo jiný než VZ nerozumí práci 601skss.Pod GŠ mohou být ostatní jednotky AČR.Ale dát pod GŠ 601skss by asi nebylo rozumné.děkuji za možnost vlastního názoru.
„nikdo jiný než VZ nerozumí práci 601skss“
cože? to zní tak trochu jako že jediný kdo rozumí práci SEALs je CIA.
no a ono hlídání ambasády.. to je skutečně [dle mého mínění] job pro VP.
Ad Miška)
S prvními třemi body lze souhlasit, ale už jen ztěží se čtvrtým.
Je to skutečně VZ, kdo jediný rozumí práci 601.SkSS nebo je to ŘŘSS (Ředitelství řízení speciálních operací)? Neznám sice poměry ve VZ, ale skutečně by mne překvapilo kdyby (mimo ŘŘSS) mělo větší know-how ohledně speciálních operací než AČR. VZ je zpravodajská služba nikoliv orgán řízení speciálních sil. Nelze spoléhat na to, že ředitelé budou neustále bývalí příslušníci 601.SkSS, to je historická anomálie i v rámci českého VZ.
Zajímal by mne váš názor na to, zda by došlo k měřitelnému snížení know-how v řízení 601.SkSS v případě, kdy by bylo ŘŘSS podřízeno přímo pod GŠ.
Nejsem právník, ale podřízení speciálních sil pod vojenskou zpravodajskou službu je v rámci NATO unikátní. Chápu historickou opodstatněnost tohoto kroku, kdyby k tomu nedošlo, tak dnes žádné SF nemáme, ale časy se mění.
Mě osobně fakt, že NGŠ, byť bývalý příslušník 601.SkSS, nemá SF ve své velitelské pravomoci nepřestává vyvádět z údivu… Vždy jsem se domníval, že SF jsou určeny k tomu, aby plnily úkoly, které je nemožné či nepraktické plnit konvenčními silami, a tyto úkoly SF plní buďto samostatně nebo v součinosti s nimi.
Můj osobní názor je, že schopnost součinnosti s majoritní AČR je dnes velmi nízká, a důvody jsou na obou stranách…
Osobně na mě tento článek působí, jako práce nějakého redaktora Blesku. Značně zaměřené vůči ŘVZ, VZ a SF, ale pravděpodobně se není čemu divit, když jsem se podíval na jméno autora. I přesto, že jeho články jsou v mnoha ohledech zajímavé a přínosné, zde s autorem nemůžu souhlasit.
TO Ivo a Honza
I když vaše otázka nebyla směřována na mě, tak mám potřebu na ní reagovat. Ano domnívám se, že je to skutečně (momentálně) VZ, které rozumí práci SF. Jinak si nedokážu představit tak dlouholetou a spokojenou spolupráci 601 v této organizační struktuře. Dále by bylo dobré, podívat se na org. strukturu VZ a podřízenosti jednotlivých slože (601. skss a ŘSS). Jinak souhlasím s tím, že je tento případ ojedinělí, ale neznamená to, že špatný. Také si nejsem jist, jestli už čas pokročil dostatečně daleko pro tuto změnu. Současný management AČR, ví že tomu tak není a proto jsme stále tam kde jsme. Dovolím si otázku směřovanou na Iva v oblasti podřízenosti 43. vmpr.. Proč někdo touží po odtržení tohoto útvaru od 4. brn (asi z důvodu toho, že doufá, že to někde jinde bude lepší). Nejde snad o výsadkovou brigádu, která by měla nejlépe rozumět práci vašeho útvaru? Podobné je to s 601. skss, proč měnit něco, co roky funguje a bez problému?
Po právní stránce 601. skss do VZ nepatří vůbec, zak. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR ani zák. č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravdajství se zařazením výkonné složky vůbec nepočítá. VZ není na rozdíl od např. od britské vojenské tajné složky vykonnou složkou a je naopak důsledně pouze složkou „zabezpečující informace“. VZ v určitém časvém intervalu nepochybně poskytlo 601. mimořádně dobré prostředí k rozvoji a i díky tomu se 601. dostala tam, kde je dnes. Nejen kvůli právním předpisům ale k přepdřízení ŘRSs a 601. skss musí dojít. Za předpokladu, že to bude do přímé podřízenosti NGŠ a nikoho jiného, tak by vysoký potencionál našich speciálu neměl být promrhán.
Ad Názor)
1. K tomu, jestli čas pokročil nebo nepokročil, jsme se už myslím shodli – zatím ne. Nejde o to kdy to bude, ale čeho je třeba nejprve dosáhnout, aby tomu tak mohlo být.
2. Tak tady budu asi možná potřebovat vysvětlení – dle stránek 601.SkSS platí jedna struktura, dle diagramu VZ druhá. Jakou úlohu tedy ŘSS hraje?
Dle stránek 601.SkSS „Ředitel Vojenského zpravodajství řídí a vytváří podmínky pro rozvoj 601. skss cestou Ředitelství řízení speciálních sil.“
Je tomu tak nebo ne? Diagram VZ naznačuje něco jiného.
3. Osobně si myslím, že i přes současnou funkčnost systému, fakt, že toto uspořádání je v rámci NATO unikátním něco naznačuje. Právní argumentaci nechám na Otovi, ale podle mne takové uspořádání musí být nutně vychýleno ve prospěch schopnosti plnit samostatné operace, ale menší schopnosti působit v operacích „supported – supporting“ (ale i naopak) v rámci AČR. Co je pro AČR důležitější – to už je záležitostí nejvyššího velení a politické reprezentace.
4. S tím souvisí váš komentář ohledně důvodu historických tenzí mezi 43. vpr a 4. brn. Na rozdíl od vašeho komentáře č. 188 v článku o SOF jenž mířil vedle, je to zásah do černého. I tady je to unikátní uspřádání v rámci NATO. Neměl jsem trpělivost projet organizační struktury všech armáda NATO, ale u 10 největších armád a všech našich sousedů jsem se s naším řešením – zařazením výsadkového praporu do (de facto) mechanizovaného pluku – nesetkal. Bez ohledu na konkrétní vliv osvícených velitelů to je jen těžko systémové uspořádání…
Váš návrh o vytvoření výsadkové brigády, možná oproti vašemu očekávání, bych nepodpořil. Výsadková brigáda, pokud je to svazek hodný svého jména a popisuje tedy reálné schopnosti, je historický přežitek. Nemá tedy smysl se k němu vracet víc než k zavádění výsadkových kluzáků do letectva AČR.
Budoucností jsou mnohem multifunkčnější svazky, výsadková brigáda je „one trick ponny“. Pokud by jste navrhoval ranger/commando type brigade, tak tu už bych si dokázal v rámci AČR představit. Ale to by bylo fakt na delší debatu…
TO Ivo
Myslím si, že nejsme kompetentní osobo, která by zde měla vysvětlovat strukturu VZ/ŘSS/SF. Ale určitě se zde najde někdo zainteresovanější do této problematiky a možná vám ji opodstatní. Já se domnívám, že ona podřízenost není úplně tak, jak si ji představujete, ale necháme to na jiné.
Co se týče zahraničních operací, tak v nich 601 přechází do podřízenosti ředitele SOC pokud se nepletu. Takže jestli, že v budoucnu bude někdy záměr nadřízených o nějakou spolupráci, tak zde problém nevidím. Teď tomu tak není a pravděpodobně to někoho značně irituje, stejně tak jako spolupráce SF a ostatních jednotek AČR doma. Ano není zde momentálně vůle, která by k tomu byla nakloně a to, že by šli SF pod AČR, tak mnozí můžou mít pocit, že by se to změnili a mohli by tak nahlížet pod pokličku. Dle mého názoru by si SF měly vybírat s kým chtějí a nechtějí spolupracovat.
Domnívám se, že oblast podřízenosti SF je jasná a v blízké budoucnosti se nezmění ať je v rozporu se zákonem nebo ne. Prostě pokud něco funguje a funguje to dobře, tak proč to měnit? Protože to mají někde jinak? Ne to by neměl být ten důvod, který by měl vést k tomuto rozhodnutí. Nepochopím proč někteří jedinci, tak apelují na tuto změnu a mezi ně počítám i vás Ivo.
Jinak s tím výsadkovým praporem jsme se nepochopily. Nešlo mi, o to vytvářet výsadkovou brigádu určitě by pro naše podmínky byla zbytečná. Chtěl jsem poukázat na to:
V případě, že by VPR měl lepší podmínky (než asi má) a vše by pod 4brn fungovalo. Byly by zde důvody tuto brigáda opouštět jen z toho důvodu, že je to ojedinělé. Pokud zapojím common sense, tak vám vyjde vždy jen jeden výsledek a tak je to i v rámci 601. skss
Miška SOG, vznikl, jak vznikl, že nepatřil do struktury VP, to se všichni shodneme. Fakt, ale, je že byl a kromě špatného tam bylo i dost dobrého a dobrých vojáků (pár jsem znal a znám dál). Takže z mého pohledu jim patří úcta i těm padlým a zraněným. Pokud je nějaká analýza, tak si snad s ní armáda vezme ponaučení do budoucna. A ne tohle věčné okopávání.
Add Miška:
1) Rád bych věděl, na čem zakládáte své tvrzení. Spíše jen potvrzujete, že celé problematice vůbec nerozumíte. Mé zdůvodnění tvrzení: 1a) V roce 2001 (V návaznosti na množící se teroristické útoky na USA a VB) se začalo řešit mimo jiné i to, že je potřeba mít jednotku schopnou provádět Hostage rescue ve vojenských objektech a také jednotku schopnou provádět Hostage recue v zahraničí. V době kdy se to řešilo se sešlo u tehdejšího MO několik velitelů jednotek, v jejichž rámci mohla taková jednotka vzniknout. Jednoznačně tam byl i velitel 601.skss. Když došlo na otázku, zda by jednotka specializovaná na HR vznikla v rámci 601.skss, velitel odvětil, že Speciální síly se zaměřují jen na „zelenou práci“ a jednotku s tímto zaměřením ve struktuře své jednotky nechce. MO tehdy měl názor, že jednotku vycvičenou schopnou provádět akce HR mít musíme. Nakonec se příhlásil velitel ochranné služby VP s tím, že by si dokázal představit takovou jednotku v rámci VP, protože by byla schopna zasahovat proti nebezpečným pachatelům (aféra s muničními sklady), pomohla by zajistit ochranu VIP ve vojenských misích a v nebezpečných oblastech (do té doby velení mísí AČR nemělo nikdy ochranu, což spojenci považovali za fatální) a byla by schopna provádět HR zásahy doma i v zahraničí (návaznost na únosy vojáků v býv. Jugoslavii během mírových misí). SOG tedy vznikl jako útvar speciálních operací VP. Takže pokud někdo tvrdí, že SOG vzniknul nesystémově, zbytečně, jen jako další speciální jednotka kvůli plezíru nějakého MO, tak se šeredně plete. Vznik SOGu vycházel z reálných zkušeností, které MO/AČR neuměla jinak řešit a do té doby neměla vhodnou a vycvičenou jednotku na takové akce.
V jiných zemích jednotky jako SOG jsou. V USA existují zásahové týmy MP, které však primárně řeší zásahy ve vojenských objektech jako takových. Podobné jednotky jako SOG však jsou v Polsku, Slovinsku, Chorvatsku a to, co chci zmínit je to, že příslušníci italského četnictva – jednotky G.I.S. stejným způsobem jako SOG působily minimálně v Iráku. Četnictvo je totiž pod MO a nikoliv pod MV a ve válečných oblastech působí jako VP. Nasazení SOGu i G.I.S. v misích přesně odpovídá STANAG 2226 o Vojenské policii. V jedné z kapitol se hovoří o speciálních zásahových jednotkách VP, které na dobytém území působí ve prospěch VP, které zajišťují veřejnou bezpečnost na daném teritoriu a zakročují proti osobám, které útočí na koaliční ozbrojené síly na dobytém území. Přesně to odpovídá nasazení v Iráku i Afghánistánu. To území je dávno dobyté a jednotky VP jsou používány na zajištění tohoto území. Pokud jsou na daném území povstalci, tak jednotky VP pracují na odhalení této trestné činnosti a zadržení osob, které tuto trestnou činnost páchají. Takže, pokud by někdo nasadil SOG podobně jako americké SF při dobývání Afghánistánu, kdy SF pomáhaly severní alianci dobýt jejich oblast, tak bych souhlasil s tím, že SOG překročil svou pravomoc. Na druhou stranu pořád nevidím nic, čím by ve skutečnosti SOG svou pravomoc překročil. Celou věc obrátím ještě jinak. Pan Páleník se ještě během existence SOGu vyjádřil tak, že MO má jedinou jednotku pro speciální operace a to 601. skss. Z toho je jasné, že on nikdy existenci SOGu nepřijal. Zajímavé je však to, že když se začalo s rušením SOGu, tak bylo oznámeno, že v Praze bude vytvořena speciální rota 601. SkSS, která bude zaměřena na HR. Pokud jsou mé informace správné, tak to byla lež, protože nikdy taková jednotka v Praze nevznikla. V rámci 601.SkSS se žádná skupina soustavně na HR nepřipravuje. Zde chci podotknout, že příprava SF a HR je zcela odlyšná a překrývá se v málo bodech. HR vyžaduje dlouhodobou přípravu. Příkladem jsou třeba v Austrálii jednotky SASR, Commando a TAG-E a TAG-W. SASR a Commando jsou čistě SF. TAG-E a TAG-W jsou HR. Australané pochopili, že SF a HR jsou tak rozdílné, že potřebují mít jednotky, které se připravují na obojí. V Austrálii je to specifické i tím, že TAGy jsou v krizových okamžicích k dispozici MV a plní i roli HR ve prospěch policie.
Ještě ke zrušení SOGu. Je otázkou, jak to dopadlo s dělením práce po této jednotce. 601. SkSS se k HR nemá a jiná jednotka to nedělá. Zásahy proti pachatelům ve vojenských objektech by měly řešit zásahovky VP jednotlivých velitelství VP. Jak moc se na to připravují přesně nevím, ale pokud jsem slyšel dobře, tak bych nechtěl být v tu dobu na místě zásahu, protože dělají vše možné, jen ne pořádnou přípravu na tuto činnost. Co se týká ochrany VIP v zahraničí, tak tuto práci částečně přebrala ochranná služba VP a částečně to dělá 601. SkSS v Kábulu. Systémové řešení jako prase. Pokud někdo tvrdí, že VP jen šetří nehody vojenských vozidel a hlídá objekty, tak zaspal dobu.
2) Hlídání VIP v rikových oblastech je samo o sobě pohrobkem ČSSR a zejména ČSFR s tím, že pány zákonodárce tato problematika vůbec nezajímá. Tehdy po revoluci někdo vymyslel, že je potřeba zajistit ochranu VIP a bude to provádět URNa a pak také ochranu ambasád a to bude provádět MO. To první asi vycházelo z toho, že v té době jsme měli braneckou armádu a je pravdou, že ex-ČSLA nebyla schopna takovou práci vůbec dělat. Jak si kdo představoval obranu nebo ochranu ambasády pomocí MO, to netuším. Jenže URNa se v Iráku i Afghánistánu dostávala do problémů. Policisté nejsou vojáci, ale civilisté. Jako takovým jim oficiálně nikdo z NATO informace nedal a o nějaké pořádné pomoci se také nedalo hovořit. Mimochodem byl i problém s přepravou atd. protože nešlo o vojenské osoby a materiál. Prakticky to bylo něco na úrovni jako kontraktoři. Druhá věc je ta, že to URNě dlouhodobě vázalo síly. Zvláště pokud měla smysluplně chránit ambasádu v Iráku i Afhánistánu a potencionálně i v dalších místech. Pokud by se vyskytlo více míst, tak by se pak dělalo co? Kdo by tam jel? Jenže URNa se musí hlavně zaměřovat na HR doma. To je její prioritní úkol. Jak se to vyřešilo? No nějak se to domluvilo. Mimochodem hlídat VIP není ani pro 601. SkSS žádný med a nějaká výhra.
3) ona je to logická úvaha. Navazuje to už na to co jsem zde psal. V současnosti AČR/MO není připraveno plnit řadu úkolů, které v jiných civilizovaných státech armáda plní. Mimochodem, kdo by dělal evakuaci našich občanů z válkou ohrožené země? Nevíte? Já také. Proč? Protože to tady nikdo neřeší, nikdo se na to nepřipravuje. Zatímco pro Němce do Libye letěli výsadkáři spolu se zásahovkou VP : ) heleho… tak u nás by se to řešilo jen politickými hádkami. U nás se bezpečnostní otázky neřeší, pokud se neválejí mrtvoly a netečou potoky krve, protože jinak se to vždy nějak vyřeší. URNa nemůže? No tak kdo tam poletí? Jo aha 601. SkSS, a pokud by nemohli, tak třeba by tam poslalo miniterstvo zemědělství pár hajných, ti mají také zbraně…Nedělejme si iluze – naše ozbrojené síly nemají nikoho kvalifikovaného na CSAR, HR, Combat Evacuation atd.
4) Netuším, proč má u nás exitovat ruský vzor zařazení speciálních sil. V západní civilizaci opravdu není normální, aby zpravodajská organizace měla výkonný prvek. Ruská FSB má pod sebou jednotky Alfa a Vympel. Ruské speciální jednotky ozbrojených sil spadají organizačně pod ozbrojené síly, ale fakticky je řídí vojenská rozvědka. Naproti tomu, když se zjistilo, že operativci americké CIA bojovali v Afghánistánu spolu s vojáky, tak z toho byl docela slušný průšvih. Také velice nelibě se nese to, že CIA disponuje bojovými bezpilotními prostředky a docela intenzivně se to řeší a vyvolává to veliké problémy. Jenže zde se bavíme na jiné úrovni. CIA je ekvivalentem BIS. Ekvivalentem VZ je DIA. DIA slouží pouze pro získávání informací ve prospěch MO a podřízených organizací. O nasazení sil nerozhoduje nikdy DIA, ale MO. Všechny speciální jednotky jsou součástí ozbrojených sil a spadají pod GŠ. Podobně je to ve všech civilizovaných zemích. 601. SkSS může plnit operace na základě informací VZ, ale neměla by je plnit na základě příkazu VZ. Mezi zpravodajskou informací a provedení akce musí být civilní-politický rozhodovací prvek a ten tu není!!! Jediný argument, který jsem slyšel, proč je problém, aby 601. SkSS byla pod GŠ je to, že se bojí, že by měli problém s nákupem a udržením prostředků, protože by jejich nákupy procházely přes schválení GŠ a jejich rozpočet by byl součástí rozpočtu AČR. Pokud by toto byl jediný problém, tak si myslím, že to je v klidu řešitelné. Druhý problém je jiný a byl zde zmíněn. Jak je možné, že šefem VZ je bývalý velitel 601.SkSS? Pořád se zde něco plká o civilní kontrole, ale politiků je zcela jedno, že na tomto poměrně choulostivé postu stojí voják – bojovník, který bude mít asi jinou optiku než třeba skutečný zpravodajec a nebo civilně připravený odborník. Jediné pojítko mezi VZ a 601. SkSS je to, že VZ disponuje tajnými informacemi a 601. SkSS provádí tajné operace. Neplyne z toho však to, že by VZ mělo nějak rozumět tajným operacím. Ani, to, že by 601. SkSS chápala pojetí zpravodajské práce v terénu a analytické práci VZ. Toto „tajné“ spojení je asi stejně logické, jako bychom pod VZ zařadili i zdravotní službu, protože lékař musí dodržovat lékařské tajemství. Já vím, že ten příměr je přitažený za vlasy, ale chci jen zdůraznit, ať chvíli přemýšlíme nad tím, proč by u všech všudy měly být SF pod VZ??? Nějaká památka na SOE, nebo tak něco?
Ještě se zmíním ke 4. BRN – tato jednotka vznikla v době, kdy AČR/MO potřebovalo jednotku, kterou může použít operativně a rychle, protože reakční doba a použitelnost zbytku ex-ČSLA s branci se rovnala poločasu rozpadu železa. Bylo potřeba, aby tam byly jednotky několika typů. Dokonce většina vojáků měla mít výsadkový výcvik. V té době, kdy bylo několik brigád to byla skutečně elita armády. Samými reorganizacemi v průběhu doby vznikl podivný paskvil, který neodpovídá původnímu záměru. Hlavním problémem je to, že z původních několika brigád zůstaly jen dvě a AČR/MO je využívá prakticky totožně, bez ohledu na specializace. Existence 43. Vmpr v rámci 4.Brn měla v minulosti svůj jasný důvod. Vzhledem k tomu, že dnes jsou brigády prakticky univerzální a do misí jezdí bez svých hlavních zbraní, tak přítomnost 43. Vmpr v rámci 4. Brn moc smysl nemá.
Smekám. Tak ten začátek SOGu jsem nevěděl,.
To Michal Uher
Pěkné shrnutí vzniku a práce SOG. Jinak každá mince má dvě strany, to víme všichni. V případě SOGu, jedna skýtá obrovské uznání a ta druhá již byla vyřčena. Jinak, co se týče 601, tak to dle mého názoru není jediná obava.
Alfa i Omega prakticky většiny problémů armády je v tom, že a) v mnoha věcech se vychází neustále z minulosti a mnoho věcí ve struktuře AČR/MO jsou pohrobky ČSSR a ČSFR.
b) bezpečnostní problematika není v rámci politiky u nás seriózně zpracovaná a civilní politici nemají sebemenší představu o všech úkolech, které ozbrojené síly v civilizované zemi plní.
c) Ozbrojené síly jsou dlouhodobě paralyzovány v rozvoji zásahy politiků a to ve formě – mamutích nákupů techniky, které odčerpávají finance na řadu dalších věcí a také tím, že politici neustále tlačí na snižování rozpočtu MO, čímž nutí MO k reorganizaci a redukci sil a jelikož musí MO neustále reagovat na tyto skutečnosti nemá už vedení této organizace čas, schopnosti a energii věnovat se definování potencionálních rizik, rozdělenní zodpovědností a pravomocí za tato rizika a také soustavné přípravě na tom, aby MO mohlo na všechny tato rizika adekvátně reagovat.
601. SkSS čeká totéž, čím si prošli FAC – předsunutí letečtí návodčí. Z původního „rozmaru“ tehdy pplk. Vachka z Náměšti nad Oslavou po zkušenostech z Afghánistánu vzniklo něco, co je dnes plnohodnotnou součástí AČR a většina velitelů už ví, že tyto vojáky nutně potřebuje a vědí, jak je mají použít. Stejné to bude s SF. Bude to nepříjemné, ale to seznamovací období se musí přežít.
Z hlediska civilní kontroly ozbrojených sil je v našem prostředí skutečně neúnosné, aby SF patřily pod VZ. Zpravodajská organizace nesmí mít výkonný prvek, aby ji nebylo možno snadno zneužít třeba k převratu atd.
Francouzká DGSE(Direction générale de la sécurité extérieure) vlastní výkonou složku má.
Service Action (SA) vč.vrtulníků,letadel a námořní lodi.
Za první republiky byla v modě Francie.
Za druhé republiky Velkoněmecká říše.
Za třetí(???) republiky Sovětský Svaz.
Dnes USA&EU.
Nemohli bysme mít i vlastní národní tradice a vzlášnosti?Nejen bezhlavě napodobovat cizinu?
Štoural: ten si šťournu já…nespletl jste si druhou republiku, tedy stát po mnichovu do okupace s protektorátem…:D Tady zřejmě nejde o napodování, ale spíš, že systém moc neodpovídá našemu zřízení….DGSe možná svojí výkonou složku má…ale frncozské MO má též svoje vlastní SF
Michal Uher: taky první, co mi vždy vyvstane na mysli při spojení VZ a 601ky je spojení GRU a Specnaz…:)
Hezke pojednani o SOG, ale unika tu jedna dulezita vec. Hostage rescue v zahranici podle zakonne normy platne v dobe vzniku SOGu patrilo do kompetence URNA, kam ostatne stale patri.
Musím říct, že mě trochu překvapila informace, že 601. se HR nikterak zásadně nezabývá. Pak by ale případová studie, o které se vedla ona rozsáhlá debata, trochu postrádala smysl…
To Toledo: Přiznám se, že tu normu, podle které HR v zahraničí provádí URNa neznám a byl bych vděčný za nějaké přiblížení. Jak jsem však uváděl u ochrany ambasád a VIP, tak mám pocit, že celý bezpečnostní právní systém v této oblasti je nedotažený. V 90. letech ještě přežíval systém, kdy v Německu HR operace v zahraničí měla v popisu práce GSG9. Bylo to na snadě, protože Bundeswehr neměl žádnou jednotku, kterou by to byl schopen provést. Jenže se vznikem KSK se situace změnila a jedna rota v rámci KSK je cvičena v HR a bude provádět tuto práci v zahraničí. Policejní GSG9 je už jen pro práci doma. V současnosti platí, že HR operaci provádí země, kde k situaci došlo. Takže v Evropě pochybuji, že by URNa někam jela. Pokud k takové situaci dojde v zahraničí a zejména ve válečných oblastech, tak je otázka, zda by tam měla jet Policie. Problém je totiž jako ten u VIP – policisté jsou v těchto oblastech bráni jako civilisté. Nejsou to vojenské osoby mise. Z toho důvodu mají jiný statut a jejich situace je výrazně horší než u vojáků. G.I.S. a G.I.G.N. využívají toho, že četnictvo je součástí MO a nikoliv MV. Policisté si v rámci mise nemohou vyžádat ani informace, ani podporum třeba vrtulník atd. Jak jsem tedy napsal. Současný právní řád vůbec neodpovídá realitě ani současným možnostem. Také se neřeší CSAR a Combat Evacuation.
To: Tomáš Kolář – žel je to tak. Mnoho lidí si myslí, že když máme speciální síly, tak máme HR vyřešené. Jenže to není tak jak to vypadá. HR je hodně specifická činnost, na kterou se musí jednotka prakticky stále připravovat. Musí cvičit zásahy v letadlech, v budovách, ve výškových budovách, na lodích atd. Přiblížení, postup atd. Něco jiného je, když se jde do baráku pro informace nebo zadržet nějakého picmocha živého/mrtvého. Tam může SF bez problémů jít. Ale HR, kde potřebujete naprosto precizní práci a potřebujet určité osoby dosta živé ven, je práce, kterou musít pravidelně a intenzivně cvičit. Pokud je mi známo, tak 601. SkSS se takové práci intenzivně nevěnuje. Pokud by v rámci Prostějova vznikla rota HR, tak nemám problém. Zde je však potřeba legislativně zajistit zda bude moci tato rota HR provádět zásahy ve vojenských objektech ve prospěch VP v okamžicích, kdy se vážného trestného činu dopustí voják nebo civilní osoba na vojákovi. Správně totiž tyto věci dělá pouze VP.
ke CSAR a Combat Evacuation je ale třeba víc, než jen mít jednotku, která by se na to připravovala. Obecně např. CSAR je tak komplexní záležitost, že dle Airforces Monthly je v podstatě jediný stát na světě, který má plnou schopnost CSAR a to jsou USA. I když v podstatě je to důvod, že jako plná schopnost CSAR se považuje toto provádět i proti nějakému silnému státu a ne banánistánu. Trochu jiná situace je při mezinárodních operacích jako je třeba ISAF, kde na CSAR se může víc jednotek podílet. Myslím, že u nás je větší problém kapacita dopravního letectva, která tyto možnosti limituje. Nemluvě o tom, že při CSAR je též potřeba vybojovat aspoň lokální vzdušnou nadvládu. Pokud by byla potřeba provést CSAR a zrovna by probíhal Airpolicing v Pobaltí, kdo by chránil vzdušný prostor státu? Ano, schopnosti CSAR by se dali cvičit, ale bez schopností letectva bychom stejnam byli odkázani na pomoc spojenců. To už je jednoduší je to nechat provést celé. Ze svého pohledu nedokážu zhodnotit, zda MO v tomto má aspoň koncept. Na to nám můžou (pokud se nejedná o utajovanou skutečnost) odpovědět jiní. IMHO ale spíš přetrvává názor, že tato možnost je tak málo pravděpodobná, že co se týče finančních zdrojů ji vždy něco předběhne v pořadí.
jinak, tendle článek je 3,5 roku starý…takže se nedivím tomu, jak je laděný…
To #16 Hery,
1)Ne nespletl jsem se.Myslím tu 2.republiku mezi 10/38-3/39.Moda jako státní antisemitismus,omezení plurality politického systému(to vydrželo až do roku 1990),štvanici na K.Čapka,příprava stavby dalnic a provozu vpravo(tohle byl jeden z mála dobrých nápadů 3.říše).
Je samozřejmě otázka v jaké míře to bylo „dobrovolné“.Ale ty věci se děli za vlády čechů,ne němců.Vždy mě překvapí neznalost vlastní historie.
http://jab.wz.cz/bac/bactext.htm#_ftnref23
2)Francouzký COS nemá jednotku tzv. „Ranger“.V Čadu si vystačili s jednotkami konveční 11e Brigade Parachutiste.Nehledě na velikost COS o 3500 vojácích proti celkovému počtu sil 142 000=to je velmi zdravých 2,45%.
AČR nemá námořnictvo,letectvo je tak malé až je to vzláštní,nikoliv však speciální.
A hlavně nemá dostatek lidských zdrojů pro CZSOCOM.
22000 vojáků celkem,z toho 11000 důstojníků a praporčíků.Na poddůstojníky a mužstvo,z kterých vytváříte opravdové jádro SOF zbývá 11000,kolik z toho je procent žen?.Nemáte dostatečný výběr na větší CZSOCOM.A mohla by si zbylá konveční část AČR vůbec dovolit přijít o nějakých 400 prvotřídních NCO,potencionálních velitelů družstev?
3)Co je špatného na spojení GRU&Spetsnaz?V Afghanistánu jim to fungovalo docela dobře.V porovnání s USSOCOM bych se nebál tvrdit,že tam dosahovali mnohem lepších výsledků s méně vojáky,za podstatně méně peněz.
Šťoural:
v tom druhém bodu si asi trochu nerozumíme v terminologii. 11e Brigade Parachutiste může být konvenční silou, ale taky to je jednotka s 8500 parašutisty a zrovna 2e REP ale i jiné jednotky bych za jednotky se schopnostmi SOF považoval. Zda-li je nutné, aby byli v podřízenosti CAS nebo pouze vyčleňovali jednotky pro jejich použití je asi jedno. Vůbec ordre de bataille 11e Brigade Parachutiste je dost zajímavý. Jinak přepodřízením nějaké jednotky pod jiné velitelsví neznamená, že zbytek AČR přijde o vojáky, protože to velitelství je součástí AČR…i když co jsem z Case study co tu byla uveřejněna pochopil, tak tam byla spíš vzata za schůdnější možnat ne ta s přepodřízením, ale s formou společného výcviku…a spíš mi připadá reálnější v síle roty než rovnou celého praporu. Tedy to číslo o kterém hovoříte je minimálně 4x nižší.
3) špatného na tom je to, že to neodpovídá onomu modelu civilní kontroly. Takle se dá lehce vytvořit jakási pretoriánská garda, která je mimo OS. Neříkám, že tomu tak je. Co se GRU a Specnaz v Afghoši týče, tak pokud jde o headcaunt, tak celkem jo, ale většina úkolů, které tam prapory specnaz plnili, by se dala spíš přirovnat k úkolům „ranger pěchoty“ než k operativě SF. Docela pěkný článek k tomu byl od jednoho lotyšského důstojníka s Helmadu, který tam byl dříve se Specnaz jako občan Sovětského svazu…
striktně technicky vzato, zásadním a primárním problémem pro PR /CSAR by byla intenzita leteckého výcviku.
2. Druhým problémem naprosto nedostatečná vybavenost přístroji na typech připadajících v úvahu pro nasazení.
3. Třetím problémem je pak NULOVÁ použitelnost eŠek pro *lanové* techniky.
4. Nedisponujeme nasaditelnými vrtulníky palebné podpory.
5. Nedisponujeme letouny schopnými adekvátně provádět RESCORT.
6. Nedisponujeme prostředky SEAD.
7. Pozemní jednotka předurčená pro provádění CSAR byla v Náměšti zrušena bez náhrady.
8. Naše letecké jednotky ani neuvažují o vyvedení odřadu pro provedení SAR při nasazení šesti Gripenů v „hostile enviroment“ – nasazení nad mořem.
„CSAR capability“ je podobně jako „MEDEVAC“ a „SOF Aviation Detachement“ třešnička na dortu.. něco co můžete budovat až když máte postavené základy.
Opět si kopnu do mrtvoly, ale vrcholem bojového nasazení základny v Přerově bylo nasazení dvojice vrtulníků a jedné zálohy.
K CZ SOCOM bych doplnil, že původní myšlenka byla nikoliv o počtech, ale o schopnosti působit spolu v rámci speciálních operací. Počítalo se s tím, že CZ SOCOM bude schopen za využití existujících jednotek – 601. SkSS, SOG, 43.Vmpr a vyčleněné složky letectva vytvořit funkční úkolové uskupení pro speciální operace a tyto operace provádět. Důvod byl stejný jako u amerického SOCOMu – naučit různé složky spolupracovat při speciálních operacích a to předem, aby až to bude potřeba, se to nějak nepytlíkovalo jako v případě osvobozovací akce v Íránu. Šlo o to vytvořit nějakou hlavičku, která by spojovala tyto jinak jinde organizačně umístěné jednotky a zajišťovala spojený výcvik a nasazení. Vyčlenění pro CZ SOCOM znamenalo totéž jako vyčlenění pro EU BG. Jednotky stále patřily tam kam patřily, ale část výcviku by probíhala podle požadavků CZ SOCOM a v případě potřeby by se vytvořilo úkolové uskupení. CZ SOCOM by tedy nebylo velení s vlastními podřízenými jednotkami. Podle mne má tato myšlenka smysl.
Ohledně GRU/Specnaz má Lukáš plnou pravdu. Případná efektivita není až tolik dána tím, kam jednotka spadá. Spíše šlo o efektivní využití informací a kvalitní rozhodovací proces v rámci velení. Nepřítomnost výkonných prvků u zpravodajských služeb je jistý morální požadavek západní civilizace. Jedná se o to, že rozhodovací pravomoc ve své podstatě musí mít volení politici. Informace musí dostoupat k zodpověnému orgánu, který rozhodne co a jak a podle toho se provede nebo provede operace, kterou provede optimálně zvolená jednotka. Pokud je výkonný prvek v rámci jedné organizace, tak hrozí riziko, že tato organizace nejen že provede zjištění, ale může sama bez rozhodovací pravomoci volených orgánů, provés dle svého uvážení kroky vedoucí třeba k likvidaci cíle aniž by to velení organizace nebo vedení státu vědělo. Tomu je třeba předcházet. Je to byrokraticky zdlouhavý proces, ale kvůli civilní kontrole je to nutné.
Zajímavá debata, jen několik věcí jež mě zaujaly:
Ad Štoural)
1. Díky za rozšíření obzorů ohledně DGSE, francouzskou armádu moc neznám. Podle mě dostupných zdrojů je výkonná složka (Division Action) této zpravodajské služby z hlediska funkční náplně identická s americkou Special Activities Division (patřící pod CIA).
A to je podle mne jádro pudla. Zatímco američtí SF dělají CLANDESTINE operace podle tzv. Title 10, SAD provádí COVERT operace podle Title 50.
Clandestine operace je prováděna v utajení, ale normálně v uniformě. V případě zajetí náleží status válečného zajatce. Covert operace jsou typicky v civilu a v případě prozrazení se vláda k operaci nehlásí, zajatci mají smůlu. Každý civilizovaný stát tyto operace rozděluje, jedni dělají jedny, druzí druhé. Není náhodou, že CIA, jako jedna z téměř 20 zpravodajských složek USA jako JEDINÁ je kontrolována oběma komorami parlamentu a jednotlivé operace SAD jsou přímo autorizovány prezidentem (nikoliv ředitelem CIA). To vše právě kvůli své výkonné složce…
2. Máte pravdu, že bychom mohli zohlednit ohledně statutu SF vlastní československé tradice a nikoliv cizí. Samozřejmě platí argument Heryho ohledně přihlédnutí k aktuální situaci. Ale k té historii – současné uspořádání je totiž unikátní i z hlediska československé historie.
Speciální jednotky Československé armády totiž od 2. sv vždy podřízeny Zpravodajské správě GENERÁLNÍHO ŠTÁBU. Současné uspořádání paradoxně vzniklo až v průběhu 90. let…
Ad Názor)
Mrzí mne, že mne zařazujete do kategorie lidí kteří apelují na změnu jako by to bylo něco nemístného, dost možná motivováno závistí nebo partikulárním zájmem.
Možná jste si všiml, že jsem se rovněž vyjadřoval ohledně smysluplnosti velitelství Společných sil, existenci samostaných brigád druhů vojsk (dělostřelecká, ženijní, logistická) atp.
Protože nemá smysl švihat mrtvého koně (SpS), pokusím se své uvažování uvést na mém názoru na (ne)smysluplnost brigád druhů vojsk. Stejně jako jsem odmítl vznik výsadkové brigády tradičního střihu, přestože by to byl kariérní ráj pro výsadkové vojsko. Ze stejné logiky považuju existenci například dělostřelecké brigády za prospěšnou hlavně dělostřelcům samotným, ale současné uspořádání podle mne není ku prospěchu AČR jako takové.
Děkuji za příměr Michalovi Uherovi s FACy. To je podle mne cesta SF a SOF do budoucna. FACi si jdou vlastní cestou, nikdo se jim nemontuje do výcviku, ale zároveně cíleně zvyšují své schopnosti působit ve prospěch majoritní AČR, ať už přímo nebo nepřímo. Rovněž majoritní AČR je dnes již dokáže využít a chápe jejich schopnosti i omezení. Přitom ještě v historicky nedávné době neměli vševoskoví velitelé ani tušení co jim tato jednotka může poskytnout, pokud tedy o její existenci vůbec věděli…
to miška: žádná armáda nemá speciální jednotku VP? Tak to asi nemáte ponětí o složení VP (MP) v jiných armádách že.
hezka diskuze; par perel („nikdo jiný než VZ nerozumí práci 601skss“),opet stanag 2226 (podle ktereho brano dogmaticky by veskere operace ISAF meli delat MP), CZ SOCOM reloaded :)
Dodam k tomu jako externista (combat support services): diky vlastnimu planovani prostredku, rizeni a zrychlenym nakupum mohla 601skss dosahnout stavu, ve kterem je – v poradku.
To vse protoze patri pod VZ – a v tom je problem.
Nejen z hlediska rizeni vykonne slozky (jak uz napsali mnozi prede mnou), vycviku a soucinnosti (skvely priklad s FAC) ale tez ze systemoveho: uspesnost by nemela stat na vyjimecnych pravomocech.
Nemuzeme se preci spokojit se situaci, ze kdo chce neceho dosahnout, musi „uprchnout“ z ACR pod kridla VZ, VP, CZ SOCOM nebo si zalozit dalsi unikatni slozku s vlastnim rozpoctem, sefem na urovni NGS ACR a primym pristupem k ministrovi.
Rika se, ze vyjimka potvrzuje pravidlo – moc jsem to driv nechapal, ale ted uz jo: povolime-li vyjimky z nevyhovujicich pravidel, nenajde se dost dobrych argumentu pro zmenu.
Kopejme za jeden tym, za co nejschopnejsi ACR. Za ACR, ktera bude schopna porizovat a zavadet vybaveni a cvicis s efektivitou, jakou dosahuje 601skSS; v opacnem pripade hrozi „branecka“ uroven v core-ACR a par elitnich klubu, ktere v dusledku nebudou mit z koho doplnovat lidi a ktere nebudou ochotny nasazeni se zbytkem.
ad Názor „…Dle mého názoru by si SF měly vybírat s kým chtějí a nechtějí spolupracovat…“
Přemýšlel jsem o tom, snad jsem i pochopil, jak to myslíte. Protože takto vytrženo z kontextu je to samozřejmě šílenost, která jen potvrzuje, že SF pod VZ nepatří. S kým budou nebo nebudou SF spolupracovat by mělo být určeno tím, co je od SF očekáváno. A to nezávisí na SF ani VZ, ale na civilní kontrole ozbrojených složek. Civilní kontrola je samozřejmě povinna poskytnut SF a návazným jednotkám prostředky a čas k výcviku toho, co od nich hodlá požadovat. Pokud se nový ministr rozhodne, že zřídí nějakou variantu CZSOCOM (ať už bude struktura jakákoliv), budou se SF prostě muset přizpůsobit, ať se jim to bude líbit nebo nebude. Zodpovědností MO pak bude, aby nová struktura minimálně nezpůsobila snížení schopností SF. Naopak, pokud MO ponechá SF pod VZ, bude jeho zodpovědností kontrola, aby nedocházelo k „zneužití“ této struktury.
Netvrdím samozřejmě, že SF nemají právo se vyjádřit k tomu, s kým jsou schopni účelně spolupracovat, ale nemají rozhodně ono právo konečného výběru.
Ten Stanag 2226 jsem zmínil jen z jediného důvodu a to z toho, že stále opětovně objevuje názor, že SOG působil v Afghánistánu a vlastně existoval zcela nelegálně a proti všem pravidlům a minimálně podle tohoto Stanagu je vidět, že to není pravda a že NATO má normu, podle které SOG a prakticky všechny speciální jednotky VP mohou působit jak doma, tak v zahraničí. Rozhodně netrvám na tom, že jedině VP má řešit situaci v Iráku a Afghánistánu.
Co mne zaujalo, teď nikoliv konkrétně, v různých diskusích, že jsou lidé, kteří vyčítají SOGu to, že existoval mimo strukturu AČR a nakupoval co je napadlo, ale když naprosto stejným principem funguje 601.SkSS v rámci VZ, tak je to považováno těmi samými pomalu za ideál a nejlepší cestu. Přitom je to totožný princip. Americké SF, Rangers, 160th SOAR jsou jednotky, které jsou přímou součástí US Army a spadají pod velení armády, které na základě informací z CIA, DIA atd. a pokynů politiků (MO, Prezident) rozhoduje o nasazení.
SOCOM v podobě, jak jsem jej popisoval existuje pouze jako samostatný velitelský a koordinační prvek. Jednotky stále patří pod pozemní síly, letectvo atd. Osobně jsem také proti tomu, aby se dělala řada oddělených velitelství s vlastními jednotkami.
Honza (přízpěvek 25): děkuji za Váš přízpěvek, je to přesně to samé, co směrem k naší CSAR vždy tvrdím a je dobře, že byla zrušena, protož i přes to, že v ní bylo kumulováno upřímné úsilí nadšených lidí, tak díky skutečnost, které jste uvedl, byl výsledek spíš rozmarem, než hmatatelnými a použitelnými schopnostmi letectva. Naopak se vyplatila veškerou snahu přesměrovat k FACs a všichni víme, jaké ovoce to přineslo.
k CZ SOCOM: mám takový pocit, že todle téma má nějakou magickou auru nesrozumitelnosti. Jestli dobře sleduju tuto degatu na tomto webu, tak většina relevantních pro-CZ SOCOM diskutérů (např. já a Ivo) pochopila, že to co bychom obhajovali před lety do krve, není ta správná cesta. A právě díky diskuzu na case study s našimi protějšky (např. Názor a Lojza).Mám za to, že v podstatě díky této otevřené diskuzi bych zde nepotkal nikoho kdo bude ze strany SOF trvat na násilném vytvoření nějakého tělesa mimo AČR. Nechápu tedy, proč stále někteří toto téma vytahují a napadají způsoby provedení, které se nám již též nezdají relevantní. Hlavní myšlenka, kterou jsem totiž zde nabyl, že teď je hlavní pro síly SOF makat na sobě, aby SF mohli jednout dojít k názoru, že bychom se jim mohli hodit. Popř. k tomuto názoru dospěje GŠ a SF by aspoň měli mít právo říct, jaké věci je třeba ještě dodělat, než by to mohlo začít fungovat a začít podílet.
Jen doplnění k diskuzi o speciálních jednotkách VP:
Polsko: https://www.youtube.com/watch?v=jrYxjc_suu4
Srbsko: https://www.youtube.com/watch?v=v6CorSkTZ10
Chorvatsko: http://www.morh.hr/hr/vijesti-najave-i-priopcenja/vijesti/provedena-obuka-pripadnika-satnije-specijalne-vojne-policije.html
Slovinsko: http://www.youtube.com/watch?v=3AqXx_pOYO4
Švýcarsko: http://www.vtg.admin.ch/internet/vtg/de/home/themen/ksk/concept/join_mpspezdet.html
Tady doplním, že nově byla tato jednotka začleněna pod velení speciálních operací švýcarské armády – KSK.
To jsou jen některé příklady. Takže speciální jednotky v rámci VP nejsou až tak nezvyklé, jak by se mohlo zdát.
To 31 Michal Uher
Této komentář mě nenechal chladným i přesto že si příslušníků SOG vážím a jejich práce zaslouží velké uznání, tak určité rozdíly zde vidím. Domnívám se, že na rozdíl od 601 jím chyběla (nevím, jestli to vyzní správně) určitá organizovanost. Jejich SF LOOKS a CHOVÁNÍ vůči okolí bylo to, co vrchním představitelům leželo v žaludku. Je jasné, že nejlépe to ohodnotí sami příslušníci.
To 32 Hery
Souhlasím s tebou. V druhém odstavci jsi to vystihl přesně. Asi je všem jasné, že ten čas určitě jednou přijde. A jestliže máme kopat za stejný tým (AČR), tak je důležité, aby tato změna měla pro obě strany co nejmenší důsledky. A nikoliv k tomu přistupovat jako v případě FAC. Nejprve budu hrát druhé housle, nikdo nebude vědět co se mnou, ale budu čekat na to, až přijde moje chvíle (v jejich případě přišla).
To Michal Uher 11 – taky díky za shrnutí počátku SOG. Na co chci upozornit je legislativa, bez níž žádný zásah není možný, ať už záchrana rukojmích nebo zajištění pachatele trestné činnosti atd. To umožňuje zákon o Vojenské policii, stejně jako ochranu VIP. Na jeho základě příslušníci VP provádějí svou činnost, v souvislosti s tématem tedy sogáči prováděli tzv. realizace (zadržení pachatele) a vipku. Po nich potom realizace prováděli příslušníci Zásahového oddělení Velitelství ochranné služby VP Praha (než bylo také zrušeno, protože byly potřeba tabulky na posílení směny na GŠ), případně Pohotovostních oddělení teritoriálních velitelství VP – vše samozřejmě v součinnosti s kriminalisty či PČR. Nevím, na jakém legislativním základě by takovou činnost dělala 601., přičemž samozřejmě netvrdím, že by to nezvládli, určitě ano.
A k Názorovi 34 – s komentářem ohledně „SF vzhledu a chování“ musím souhlasit. Tohle je veliká pravda, kterou jsem zažil mnohokrát. Bohužel…
To Zved (#35): no s tou legislativou to nejspis nebude az tak „horke“
ted napriklad od leta udajne prestane ochranu VIP a doprovody v Kabulu delat VP a prevezme to od nich Chrudim
To Standa: jasně, pravda, to je možné a bude to stejný případ, jako když našeho vyslance chrání tým spec. sil. Zde záleží na mandátu konkrétní mise. Tím se zase dostáváme k tomu, že v zahraničí v prostředí mise/konfliktu je vhodnější nasadit vojenský než policejní tým. Myslel jsem spíš nasazení jednotky v republice, kdy zákon umožňuje policistovi užití zbraně při plnění úkolu atd. Proto: ze zákona nade mnou má policista/vojenský policista pravomoc. A „obyčejný“ voják?
to Zvěd k zákonné úpravě působení OS při činnostech policejního charaktru na území ČR:
obecně to samozřejmě jde (§ 14 odst. 1 písm. b) zák. 219/1999 Sb.) nicméně v ČR máme na rozdíl od např. Velké Británie důsledněji rozdělenu odpovědnost za vnitřní a vnější bezpečnost.
Situace typu rukojmí na území ČR je prostě otázka vnitřní bezpečnosti spadající do kompetence PČR zpravidla krajských zásahovek PČR, případně URNA. AČR může podpořit PČR tam, kde PČR nemá speciální dovednosti nebo techniku, v čemž dokonce proběhl i společný výcvik (2008) avšak nemyslím si, že by aktuálně existoval nejaký relevantní důvod, proč v současné době posilovat úkoly AČR v této oblasti.
V případě radikální změny bezpečnostního prostředí, např. tehdy, kdy by vnitřní hrozba nebyla zvládnutelná policejními prostředky, může vláda ČR povolat AČR „k plnění úkolů Policie ČR, pokud síly a prostředky Policie ČR nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, a to na dobu nezbytně nutnou“. Obecně lze říci, že to není nijak výjimečný přístup v západoevropských zemích a naopak britský přístup využívání jednotek typu SAS, SBS atd. je spíše výjimečný. Samozřejmě specifickým řešením jsou četnické jednotky, avšak není pravidlem, že jsou vždy pod ministerstvem obrany.
V zahraničí v tomto nemá např. při ochraně diplomatů policejní jednotka nijak lepší právní postavení než vojenská jednotka, ale to by bylo na širší příspěvek. Ve zkratce ale v zahraničí na rozdíl od ČR v tomto Armáda má jednoznačně své místo.
Zved (#37) Samozrejme ze v zahranicni misi primarne bude nejdulezitejsi konkretni mandat, ktery pro danou jednotku (v tomto pripade Skupinu ochrany a doprovodu na KAIA) asi i zustane stejny, jelikoz prislusnici VP a stejne tak i Chrudimaci jsou vojaci a tudiz spadaji pod armadu, coz jim umoznuje znacne snazsi pusobeni v ramci koalicnich vojsk (oproti PCR). Jejich pravomoci jsou limitovany hlavne mandatem, ktery vychazi z mezinarodnich dohod a stejne tak soucinnost s ostatnimi spojenci v ramci ISAF.
Co se tyka pusobeni VP (ci pripadne jinych prislusniku OS) na uzemi republiky, tak tam jiz je alespon ta legislativni situace znacne odlisna. Obzvlaste pri pusobeni a pripadnem zasahu do prav vojaka/civila, u ktereho nelze pouzit stavajici pravní ustanoveni (nutna obrana, krajni nouze). V tomto ohledu ma VP znacne sirsi moznosti (obzvlastne v aktualne schvalovanem novem zakone o VP). Nicmene moznost, ze by se rozsirila pusobnost a pravomoci „obycejnych“ vojaku (at uz pausalne, nebo i treba jen 601.SkSS) vidim jako vysoce nepravdepodobnou. Obzvlaste pak s 601.SkSS podrizenou pod VZ. Obecne je totiz na pusobeni vojaku pri omezovani osobni svobody a dalsich zasazich do prav obcanu nahlizeno (z pohledu zakonodarcu a vlastne i verejnosti) znacne negativne. Takze pravdepodobnost, ze by neco podobneho bylo legislativne pruchodne povazuji za limitne se blizici nule.
Jinak bych se jeste vratil k tomu pusobeni „obycejnych“ vojaku v zahranici v oblastech ci odbornostech spise nalezejicim VP. Je otazkou nakolik je vhodne aby byl dany vojak v ramci pripravy de facto preskolovan ze sve puvodni odbornosti (prislusnik SF, pripadne vysadkar) na odbornost VP. Samozrejme netvrdim, ze danou praci nejsou schopni bez problemu zvladnout, ale prijde mi to minimalne jako zbytecne plytvani potencialem. Na druhou stranu je pravdou, ze v ramci misi toto „preskolovani“ neni zadnou velkou vyjimkou, kdy i delostrelci ci tankiste mnohdy nejsou pouzivani v jejich odbornostech.
to 36: tady bych řekl že je to jinak, více by k tomu asi napsal MJG. Opata. Dle mého má tuto činnost dělat VP tak jako ochranu ambasády a nyní také ochranu velitelství v Mali ale to nikdo radši nechce vidět, že jsou to vyloženě policejní práce. Vydím to jako plýtvání prostředky 43vpr a 601skss. To by zase výše jmenování ,,byli bez práce“
Ohledně působení vojáků při ochraně VIP či ambasád není 100% jednotný postup ve světě. V případě USA je to úkol pro USMC. Zde však chci zdůraznit, že to nejsou obyčejní mariňáci, kteří by včera ještě dělali vyloďování a druhý den by hlídali diplomaty. Jedná se o speciálně vycvičené specialisty. V tom vidím poměrně zásadní problém v prostředí MO ČR/AČR. Je to úplně stejné jako s HR, jak jsem uvedl výše. Jelikož se jedná o velice specifickou činnost, tak ji musí vykonávat speciálně vycvičený personál jehož jedinou kvalifikací není to, že drží útočnou pušku a tváří se drsně. Ochrana VIP je hodně náročná činnost. Pokud nebudou mít v Chrudimi rotu, která by se ochranou VIP nezabývala na vyšší úrovni, tak je to cesta do pekel. Mnoho lidí si myslí, že to ustojí každý, ale není to jen o tom stání. Je to o plánování, drilech, sehranosti, znalosti rizik, prostředí atd. Celkem je to šumák, jestli to budou dělat v Chrudimi, v Bechyni nebo v Olomouci. Podmínkou je, že musí jít o vycvičené specialisty, kteří budou mít nejlepší předpoklady a vybavení na tuto práci. V současnosti to dělá ochranná služba VP. Pokud se to má zrušit, tak se to zase začne dělat od začátku. Je to s prominutím šaškárna. Ještě upozorním, že je trochu rozdíl mezi MIL VIP a VIP. U nás ochrana velících důstojníků v poli není ještě správně pochopena. Chvílemi mám pocit, že MO neví co s VP. ZJ VP se nudí, SOG je zrušený, ale je zde hromada kvalifikované práce, kterou nemá kdo dělat. Po rozvoji schopností VP to teď vypadá, že se z VP bude dělat něco jako v minulosti TAI a VP má jakéhosi černého petra v ruce.
Co se problematiky ochrany osob týče, tak mne nadzvedl článek na idnes.cz – Instruktoři BIS trénují speciální jednotku na další misi v Afghánistánu – v článku je uvedeno, že AČR nemá specialisty na výcvik ochrany VIP a jízdy v koloně. Proto byli povoláni specialisté z BIS. Tuto práci dělali a znali lidé ze SOGu, ale AČR jejich služby už nepotřebovala. Po třech letech se někdo probudil a s velkou slávou AČR získává nové schopnosti. Velikým otazníkem pro mne pak byli instruktoři z BIS. Jak často dělá pro pána jána BIS ochranu VIP a jízdu v koloně ve válečné oblasti? Nad některými postupy v AČR zůstává hlava stát.
Jestli spíš není problém v tom, že některé věci podléhají utajení a tak se novináři potažmo i Vy musí uchylovat k domněnkám, aby vůbec něco napsali..?
Vím, že je divné na to upozorňovat, když nemohu zároveň do diskuse přispět reálnými fakty, ale stejně tak považuji za zavádějící operovat s lživými tvrzeními jen proto, že neznám pravdu.
Zároveň bych to viděl jako argument proti „civilní kontrole“ všeho. Prostě proto, že civilové a zejména politici mnohdy s utajovanými skutečnostmi neumí pracovat a díky tomu často nedohlédnou až ke konečným důsledkům.
V oblasti zpravodajství je prostě nutnost smířit se s tím, že nikdy nebudu vědět vše co tyto složky zrovna provádějí.
To Lojza, dozajista máte pravdu, že 100% všechny informace nemáme. Pokud se člověk nachází mimo jednotku nebo určitou omezenou skupinu lidí, tak je pochopitelné, že se k němu určité informace nedostanou. Proto je pochopitelné, že vznikají doměnky a úvahy, jak je to zařízeno a to na základě informací, které resort MO pustí cíleně nebo necíleně – omylem a pak informace typu „jedna paní povídala“ od lidí, kteří tvrdí, že ví jak to funguje, něco viděli nebo s někým hovořili. Úvahy od lidí „mimo“ byly, jsou a budou, protože jim nic jiného nezbývá. V okamžiku, kdy se zeptají, tak je jim lapidárně odpovězeno, že se jedná o utajovanou skutečnost. Co se týká vašeho druhého odstavce, tak si dovolím silně nesouhlasit. Přispívající podávají informace na základě svých znalostí. Chtějí přispět tím, co znají a jsou přesvědčeni, že jejich informace jsou správné. Tak jak jste to popsal to vypadá, že třeba o 601. SkSS mohou psát a diskutovat pouze lidé, kteří jsou insidery – tj. k jednotce patří, nedávno patřili a nebo jsou k jednotce v jiném vztahu, který jim dovoluje mít více informací než jakýkoliv občan ČR. Tak jak to zde bylo nadhozeno to vypadá, že pokud nemám 100% nezvratný důkaz, tak nesmím nic napsat. Což už však popírá to, že mnoho věcí kolem VZ a 601. SkSS je utajovaných a ten důkaz není kde vzít.
Ohledně civilní kontroly je otázkou, co si kdo pod tím představuje. To co však píšete má zajímavý nádech. Pokud to otočím, tak ve své podstatě to znamená, že správně s utajovanými skutečnostmi umí nakládat jen vojáci a proto by oni měli rozhodovat, jak budou OS fungovat a jak budou nasazeny. Z prominutím, to je přesně proti zásadám funkce OS ve státě uprostřed Evropy, který se tváří jako demokratický. Na druhou stranu mám jisté informace o tom jak se některé věci bezpečnostního typu řeší mezi politiky a tak pravděpodobně chápu Vaši narážku na politiky.
S posledním odstavcem plně souhlasím. Myslím si, že to chápě většina odborné veřejnosti, která nepatří k insiderům. Proto však jako insider musíte mít pochopení na to, že to co je utajeno si snaží tito lidé domyslet na základě různých informací. Funguje to tak všude po celém světě.
Co se týká utajovaných skutečností, tak se tyto věci mohou dostat do zajímavého paradoxu a jako příklad použiji již zmíněný SOG, protože tam se to ukázalo v plné kráse. Když bylo vzneseno v médiích obvinění, že vojáci SOGu utekli z boje, tak MO reagovalo při poždavku na zveřejnění informací o této skutečnosti tak, že se jedná o utajované skutečnosti. Došlo tak k zajímavému paradoxu – jistou část informací o jednotce někdo zveřejnil s tím, že se zaklínal, že to je z věrohodných zdrojů, udělal z toho mediální kauzu. Vzhledem k tomu, že se však jednalo o utajované skutečnosti tak MO uvedenou informaci ani nepotvrdilo ani nepopřelo, ale bylo to použito jako jeden z podpůrných argumentů před bezpečnostním výborem PS a Senátu, proč zrušit jednotku. Zajímavé je, že nikdo nevyšetřoval, přes koho unikla ona „zaručená informace“, která měla být také utajovaná. Mám pocit, že u nás se často používá argument utajovaných skutečností jen proto, aby se mohlo politicky manipulovat s určitými věcmi. Zkrátka, když je potřeba utajit nějaké zákulisní machinace, tak se použije klišé, že se jedná o utajovanou skutečnost. Ano je mnoho infomací, které jsou a musí být utajované. Mám však někdy pocit, že u nás se statut iutajované informace zneužívá právě k různým plolitickým krokům.
Tak má reakce byla zejména na to, jak jste psal: “ Po třech letech se někdo probudil a s velkou slávou AČR získává nové schopnosti. Velikým otazníkem pro mne pak byli instruktoři z BIS. Jak často dělá pro pána jána BIS ochranu VIP a jízdu v koloně ve válečné oblasti? Nad některými postupy v AČR zůstává hlava stát.“
Na základě článku na idnes takové závěry…
Co se civilní kontroly týče, nikde jsem nepsal, že si o tom mají vojáci rozhodovat sami. Jen to, že civilové nemohou kontrolovat vše. Civilní kontrola mi v současné době přijde akorát. Stále volení zástupci rozhodují o nasazení a dostávají informace.
pane Uher, zrovna vy takle hodnotíte zprývy z idnes? Doufám, že nevyzradím utajovanou skutečnost, když vám řeknu, že ta činnost je tam popsaná příliž senzačně a hlavně, že nejde o žádnou nahodilou akci. Jedná se o výcvik, který probíhá pravidelně již několik let. Jinak k utajovaným skutečnostem patří jedna věc a to, že ty patří na utajovaná média, to je celé. Nakládání s utajovanými skutečnostmi neřídí MO, ale NBÚ, takže rozhodně to nejsou vojáci, co si myslí, že to s nima umí nejlíp. Vojáci a MO se pouze řídí dannou legislativou a pokyny NBÚ. Je logické, že vám nikdo neřekne utajovanou informaci, pokud nemáte oprávnění jí vědět. Je to trestný čin, takže asi nemá cenu se o tom dále nějak rozepisovat.
Jinak asi by bylo dobré rozlišovat mezi doprovodem VIP a Close Protection, který je potřeba provádět v oblastech jako je Afghánistán téměř u všech osob přímo nezapojených do boje…ne jenom u velmi důležitých VIP
Ad Lojza)
Je rozdíl mezi „civilní kontrolou“ a „civilním řízením“. To první je žádoucí a nevyhnutelné, to druhé naopak škodlivé. V letošním roce se přesouváme k tomu prvnímu modelu. Symbolické je pro to zrušení „Situačního centra“ MO, veškeré tyto pravomoci přebírá GŠ.
Ad Michal Uher)
K tomu výcviku BIS. Sice jsi neuvedl zdroj, ale předpokládám, že jde o tento http://zpravy.idnes.cz/bis-trenuje-ceske-vojaky-na-afgahnistan-fce-/zpr_nato.aspx?c=A121107_153408_zpr_nato_inc
Vzhledem k tomu, že jsem byl u vzniku této spolupráce, vím, jak tento projekt za ty roky zmorfoval. Spolupráce mezi BIS a 43. vpr byla navázána v roce 2006, a to jako cílený ŘIDIČSKÝ výcvik pro naše řidiče před naším prvním nasazením v Afghánistánu. Plně vyhovoval našim potřebám. Jenže pak po našem nasazení začala snaha celý výcvik posouvat do oblasti taktiky, což nám již přestávalo vyhovovat. Důvody jsi sám zmínil, policejní mindset ochrany VIP a zabezpečení konvojů je prostě dramaticky odlišný.
Z výcviku jsme dostávali méně a méně toho, co jsme potřebovali my, a tak jsme spolupráci tuším v roce 2008 ukončili. Instruktoři BIS šli tedy o dům dál a přišli s projektem RIDERS pro 7. mb. Ten v modifikované podobě pokračuje dodnes. V dobrém i ve zlém to bylo vidět na vojácích 7. mb jež jsem v Logaru střídal.
Což mimo jiné způsobovalo nepochopení a strach u civilní části, která byla od 7. mb zvyklá na úplně jiné postupy. Když eperti civilní části PRT při vydání BR v části „contingency plans“ od nás slyšeli, že v případě napadení nepřítelem zůstáváme na místě, vybojujeme palebnou převahu a teprve POTÉ, co bude nepřítel bezpečně odražen se přesuneme dál, nevěřili svým uším a své pochybnosti si nenechali pro sebe. Tenkrát nás naštěstí velitel kontingentu podpořil, jelikož na rozdíl od civilní části nebyl omezen jen na policejní mindset.
Což je asi poučení pro obdobné typy spolupráce do budoucnosti. Je třeba použít „common sense“ a ze všeho si vzít to, co se mi hodí a zavrhnout to, co se pro plnění mého úkolu nehodí…
http://www.telegraph.co.uk/news/uknews/defence/9904772/Revealed-nearly-half-of-Special-Forces-could-go-in-deepest-cuts-in-50-years.html
Pánové, děkuji za vyjasnění. Myslím, že mnohdy jde spíše o vzájemné nepochopení. Možná jsou za tím cítit emoce, které ve skutečnosti nejsou. Vím, že RIDERS nebyl jediný výstřel do vzduchu. Skutečně hlavní reakce byla na článek, který uvádí Ivo. Ivo také vystihl řadu věcí, které jsem myslel. Ještě vyjasním jednu věc. Nemínil tou kritikou to, že se nějaká jednotka snaží získa informace a zkušenosti od jiné jednotky nebo dokonce jiného bezpečnostního sboru. Šlo mi spíše vyšší level – princip. Jde o to, že VP, potažmo SOG prováděl ochranu VIP a doprovody konvojů dlouhá léta v Iráku a pak také v Afghánistánu. Tato zkušenost však zapadla. Poměrně cenné zkušenosti byly zahozeny a AČR jako organizace je získává odjinud. Nechtěl jsem, aby to vypadalo jako napadení snahy konkrétních osob nebo jednotky o posun. Šlo o systém organizace jako takové. Pokud to tak někdo pochopil, tak se omlouvám, protože to tak nebylo míněno.
To: Hery – jasně, situace v Afghánistánu je taková situace, že při běžném přesunu se musí dodržovat řada věcí, které se provádějí obvykle pouze u ochrany VIP. Přesto si dovolím tvrdit, že VIP a MIL VIP je pořád na vyšší jiné úrovni a vyžaduje specifický přístup.
Ivo přesně vystihl jeden ze základních rozdílů. Příkladem je i jízda v koloně. Policie nebo ochranné služby v relativně mírovém a civilizovaném prostředí budou udržovat sevřenou kolonu, která rychle pojede daným úsekem. Ve válečných oblastech toto dělat nejde. Pokud vám vybuchne IED pod jedním autem, tak jste všichni na hromadě. Policie pracuje v relativně bezpečném prostředí. Ví, že když se posune o určitou vzdálenost, tak hrozbě ujede. U válečné oblasti to neplatí. Protivník totiž může první léčkou nahnat kolonu do ještě horší léčky a to díky tomu, že vojáci se pohybují na území, kde obvykle jsou povstalci doma se všemi výhodami, které z toho pramení. Proto je potřeba nad protivníkem získat převahu a zajistit si možnost vlastní volby. Podobné to je při práci policejního a vojenského odstřelovače. Zatím co policejní v ČR nemusí tolik řešit jak se dostat bezpečně zpět, protože jej jistí kolegové a je v relativně bezpečném prostředí, tak vojenský odstřelovač musí zvládnout cestu tam, činnost na místě a pak tak bezpečnou cestu zpět. Z uvedených příkladů, které ukazují na rozdílné řešení stejných situací, je patrné, že je nutno velice dobře vážit využití civilních policejních postupů ve válečném prostředí a obráceně. Na druhou stranu není špatné nechat se inspirovat, jak to popsal Ivo na konci.
http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/afghanistan-logar/zpravodajstvi/close-protection-team–jeho-prace-nesmi-byt-videt-81164/
#19
SOG pusobil podle zákona 124/1992 Sb. a 124/1992 Sb.
URNA podle zákona č. 273/2008 Sb.
http://www.msline.cz/index.php?page=cdis-review—revue&cislo=cdis-review-1-2013&clanek=s-reditelem-elitniho-utvaru-policie-cr-po-deseti-letech
sry, podle 124/1992 Sb. a 141/1961 Sb.
to Toledo: Trestní řád, který zmiňujete, se týká úplně stejně (a v tomto ohledu především) i PČR a samozřejmě o fungování SOG v něm nenajdete ani slovo. Pochopitelně i příslušníci SOG mohli mít (je-li k tomu důvd) postavení policejního orgánu, které máte zřejmě na mysli, ale pro účely zahraničních operací se pro tento typ jednotky logicky využívá režim zák. 219/1999 S., o OS ČR, samozřejmě za předpokladu odvelení jednotky pod velení SOC MO. Obecně je problematika nasazení jakékoliv jednotky v zahraničí značně komplexní záležitost, u které po právní stránce hraje hlevní roli mezinárosní a standardní branná legislativa. Nechci nijak shazovat Váš příspěvek, ale zák. 124/1992 Sb. a 141/1961 Sb. v tom hrají minimální roli. Nechci se dopustit dalšího sdlouhého příspěvku, ale je fakt, že v případě civilní poolicie je nasazení v zahraničí zpravidla komplikovanější.
On i SOG tak nějak zůstal utajen před poslanci. § 4 odst. 1 z. č. 124/1992 Sb. hovoří o tom, že: „Organizační strukturu Vojenské policie stanoví ministr obrany po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu.“ Marně byste hledali zápis z příslušného výboru o projednání organizační struktury.
Pokud jde o nasazení civilních policistů v zahraničí, tak v tom nevidím problém. Máme několik policistů nasazených v Kosovu v rámci EULEX. Samozřejmě že nemají status kombatanta, protože tam nejsou ve služebním poměru vojáka.
nemá náhodou status kombatanta i ten, kdo, byť civilista, se účastní konfliktu a nosí svojí zbraň veřejně?
Ne, ještě musí mít rozlišovací znak ukazující příslušnost k některé ze stran: uniforma, znak, pokrývka hlavy apod. a musí se jednat o organizovanou sílu.
To B. Pernica: vyslání příslušníků policejních sil, které máte na mysli, se týká zejména misi OSN, kde k tomu vždy existuje příslušná rezoluce a zpravidla i souhlas hostitelského státu (tedy do jisté míry obdobný postup jako u vojenských misí). V případě příslušníků ozbrojených složek určených k ochraně zastupitelských úřadů se uplatňuje zcela jiný a poměrně komplikovaný diplomatický postup, přičemž souhlas s činností ozbrojených příslušníků není vůbec automatický. Při případné záchraně rukojmích na území cizího státu je nasazení vlastní jednotky možné jen ve velmi vzácných případech (nebo když se zkrátka neptáte – Entebe:).
To čet. Herrgot:
Předpokládám, že máte na mysli ustanovení čl. 4) 3. Ženevské úmluvy, dle které mají … nárok na postavení válečného zajatce i příslušníci jiných milic a jiných dobrovolnických sborů, včetně členů organisovaných hnutí odporu, … pokud tyto milice nebo dobrovolnické sbory, včetně organisovaných hnutí odporu, vyhovují těmto podmínkám:
a) mají-li v čele osobu, odpovědnou za své podřízené,
b) mají-li pevný rozeznávací znak viditelný na dálku,
c) nosí-li otevřeně zbraně,
d) šetří-li při svých úkonech zákonů a obyčejů válečných;
…
Mimo to lze dodat i ustanovení čl.44 Protokolu I k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů, dle kterých se v případě, že se ozbrojený kombatant nemůže od civilního obyvatelstva odlišit, zachovává si status kombatanta za předpokladu, že v takových situacích nosí veřejně zbraň…
Pokud hovoříme o policejních silách, mohou být tyto dle čl. 43 Protokolu I zahrnuty do ozbrojených sil, za předpokladu, že o tom bojující strana uvědomí druhou stranu v konfliktu. To bylo běžné např. na Balkáně, kde se rozdíly mezi mezi ozbrojenými silami a policejními jednotkami do jisté míry stíraly.
Výše uvedené se ovšem nijak netýká předmětu diskuse, tedy jednotek VP, jejíž příslušníci jsou v ČR ze zákona vojáky z povolání a jsou tedy combatanty.
Podotýkám, že hovořit o combatantech má smysl v mezinárodních ozbrojených konfliktech, nikoliv vnitřních (občanských válkách).
Údaje o právním zakotvení URNA (policie) pro HR v zahraničí jsem slýšel od člena SOGu při debatě na téma únosu Kubaly v Iráku. SOG prý mohl jít jen pro příslušníka AČR. Jako příklad se dával únos Kožíška v Gruzii.
Souhlas s činností vojáků nikdy nemůže být automatický, protože cizí voják bez souhlasu OSN nebo samotného státu je považován za symbol agrese. Jenom zřídka takovou situaci daná vláda označí za pomoc. Nicméně není asi problém, když se na místě objeví voják v záloze – tedy voják nikoliv v činném poměru.