Jsem rád, že mohu přivítat dalšího přispěvatele, Jana Špačka. Jeho první příspěvek pro OWOP se vrací k afghánským volbám.

Volební místnost během srpnových voleb; Foto americké ministerstvo obrany via ANA

Srpnové prezidentské volby v Afghánistánu byly pro Západ velkým rozčarováním. Rozsah podvodů, který by normálně vedl k anulaci výsledků, podkopal důvěru k současné vládě. Za hlavního viníka je označován Hámid Karzáí. Ale jak už to v životě bývá, skutečnost není zdaleka tak černobílá. Následující otázky a odpovědi nabízejí pohled z jiného úhlu.

Mohly být volby spravedlivé?

Nemohly. Na rozdíl od roku 2004 se bezpečnostní situace značně zhoršila. Hlavní favorit Karzáí přišel o přirozenou podporu Paštunů na jihu a východě země. Hrozby Talibanu navíc zabránily jejich účasti ve volbách. Naopak jeho největší soupeř dr. Abdullah Abdullah měl hlavní voličskou základnu na severu a západě kde je relativně „bezpečno“. Vyjádřeno čísly, účast ve volbách byla 38,7 procent ale v oblastech pod kontrolou Talibanu jen pět procent. Byly by takové volby na západě vůbec vyhlášeny?

Vědělo se o podvodech předem?

Vědělo. Například týden před volbami 13. srpna, projevila OSN obavy z falšování voleb: Velké znepokojení vzbuzuje počet voliček v konzervativních (paštúnských) částech země, kde je přihlašují muži (a nesmí je nikdo osobně kontrolovat). To se dá ukázat například na počtech volebních průkazů. Provincie Chóst – 38 000 mužů, 73 000 žen, Paktía 50 250 mužů, 87 000 žen, Lógar 14 300 mužů, 36 900 žen. Proti tomu v „liberálnějších“ provinciích jako je Herát – 105 000 mužů, 55 500 žen. Kundúz 109 500 mužů, 45 600 žen. Přesto OSN ani USA neučinily nic, protože stále pokládaly za největší nebezpečí Taliban, ne podvody.

Mohl zvítězit někdo jiný než Karzaí?

Nemohl. A Abdullah to dobře věděl. Proto odstoupil z druhého kola.Tyto volby mohl vyhrát pouze Paštún, protože Paštúni by jiný výsledek nepřijali (podle odhadů tvoří 42 procent obyvatel a jiného prezidenta než Karzáího by neakceptovali). Už v současnosti skřípou zuby nad velkým vlivem Tádžiků (asi 25 procent obyvatel) a Uzbeků (zhruba desetina populace) ve vládě.Většina velitelů v armádě a zpravodajské službě jsou Tádžici. Jejich větší podíl na moci by byl pro Paštúny nepřijatelný. Na Západě se má za to že Abdullah je míšenec, má paštůnskou matku. Ale původ matky není v Afghanistanu vůbec důležitý, rozhoduje vždy otec. Byl k dispozici nějaký jiný Paštúnský kandidát? Ano, Ašraf Gháni, bývalí úředník Světové banky, světa znalý muž. Pro Západ ideální kandidát. Ale ne pro Afghánce. Pro ně to je cizinec. Skončil až čtvrtý s třemi procenty hlasů.

Má Karzáí podporu obyvatel?

Ať již podvody byli jakkoliv veliké, Afghánci jsou s výsledkem smířeni. Dalo by se říci že „stojí“ za Karzáím. Nevidí v něm hlavní problém země. Buď pro ně jeho funkce nemá valný význam, nebo nevidí nikoho lepšího.Volby neměly za následek rozpad jednoty Afghánců, naopak je sjednotily proti vměšování farangi (cizincům). Zfalšované volby v jiných zemích přinesly bouřlivé protesty (Ukrajina, Moldavsko, Keňa, Irán…) Všude lidé vyšli do ulic. V Kábulu nic. I když o pár dnů později, 25. října, vyšlo několik set studentů Kábulské univerzity do ulic, aby protestovalo proti znesvěcení Koránu americkými vojáky. Druhý den znovu, ale protesty nezískaly větší podporu veřejnosti. To je velký rozdíl proti roku 2005 kdy islamisté úspěšně využili karikatury Mohameda k bouřlivým demonstracím. Fundamentalisté nemají v Afghánistánu podporu, zatím. Nunto dodat, že šlo i o úspěšnou informační operaci ISAF – generál McChrystal přinesl změnu. Zatím malou ale již viditelnou. Za zmínku ale stojí hlas jednoho voliče z Kábulu: „budu volit Karzaiho, ten už má plné kapsy. Abdullah by kradl ještě více a přinesl by nestabilitu.“ To je dnes hořká realita Afghánistánu.

Je Karzáí podvodník?

Záleží na tom, jak se na to člověk dívá. Západ v tom má jasno. Ale pozor, podváděl i Abdullah. Z 1,3 milionu anulovaných hlasů bylo 300 tisíc jeho. Z místního pohledu je to složitější. Jak se říká, Afghánci milují tradice a nesnášejí pravidla. Jsou dohody s náčelníky o hlasování kmene přípustné? Jsou demokratické? Jak se to vezme. Je mnoho verzí demokracií, každá země má vlastní. Je americká, britská, japonská, jihoafrická i venezuelská, každá je jiná. Česká demokracie je jiná než slovenská. A to jsme byli 70 let v jednom státě. Nechtějme po Afgháncích, aby měli demokracii přesně takovou, na jakou jsme zvyklí v Evropě. Co funguje tam, nemusí fungovat tady, co funguje tady, nemusí fungovat v New Yorku.

O co jsou dohody kmenových vůdců méně demokratické, než hlasování voličů ovlivněných masivní reklamní kampaní? Že náčelníky zkorumpoval? A jak by se pak daly označit předvolební sliby třináctých důchodů nebo snížení daní? K demokracii prostě dohody patří. I ty, které se nám nehodí. Kromě toho, západní demokracie je pro Afghánce dost drahá. Volby vyšly v přepočtu na 2,5 procenta HDP, to je dvakrát více než dává na obranu ČR.

Měly volby i nějaké pozitivní stránky?

Ano,většina stížností na regulérnost voleb přišla od místních lidí. Zahraniční pozorovatelé byli bezcenní. Pozorovatelská mise EU označila 22. srpna volby ZA ŘÁDNÉ A NESTRANÉ, NE VŠUDE SVOBODNÉ. A hlavně, za dva a půl měsíce dohadů po volbách nedošlo k nepokojům. To je velká změna na zemi, kde donedávna řešili spory kulometem. Zájemci se mohou zde podívat na podrobný výzkumu voleb v provinci Kábul.

Jaký bude další vývoj?

Obama se rozhodl dát šestiměsíční ultimátum Karzáímu. Chce, aby prezident odsunul do pozadí podezřelé osoby. Jmenovitě jeho bratra Ahmeda Waliho Karzáího, viceprezidenta maršála Muhamada Qasima Fahima (oba jsou napojeni na obchod s drogami) a Abdulla Rašída Dóstuma. Poslední dva jsou podezřelí z válečných zločinů. Oba jsou mocní warlordi. Jeden ovládá miliony Tadžiků, druhý miliony Uzbeků.To je ale jenom zbožné přání. Jejich uvězněním by se Karzáí připravil o mocenskou základnu, výměnou za nejistou podporu Obamy, která nemusí přežít příští volby.

Každá afghanská rodina je nějak napojena na obchod s drogami. A ta která není, zase nemá žádný vliv (rodina je v Afghánistánu mnohem širší pojem, než na Západě). Jestliže je tam korupční prostředí, jak vzniklo? Ke korupci musejí být dvě strany – jedna která dává, druhá která bere. Proč si tedy finanční pomoc sami nehlídáme? Ultimátum bude mít za následek ještě větší rozkrádání, protože to bude poslední šance k zbohatnutí. Doufám že se pletu.