Vojtěch Dohnal je novým přispěvatelem na OWOP. S jeho texty byste se měli ode dneška setkávat častěji.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Mohammed El Baradei; Foto IAEA

Přesně v takovémto duchu se má nést konference, která bude probíhat v Teheránu od 17. do 18. dubna, a kterou organizuje íránská vláda. Samozřejmě, jde o reakci na stále sílící tlak západních států proti íránským nukleárním ambicím. Pod íránskou taktovkou mají za pár týdnů odborníci ze šedesáti států debatovat zejména o porušování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Název jasně napovídá, k čemu se „konference“ dobere a jaký bude její význam – nejčastější slovo bude „mír“, ale obohacování uranu nikdo neukončí.

Ostatně podobně se to má i se sankcemi kvůli nedodržování podmínek NPT ze strany Íránu. Jeho jaderný program je sice trnem v oku jiným státům, ale schválení sankcí je dosti citlivé. Každopádně, ať už to s nimi dodpadne jak chce, íránský ropný průmysl z toho vyjde s největší pravděpodobností nepošramocený. Pochybnost o uvalení embarga podporuje postoj Číny, která má jakožto stálý člen Rady bezpečnosti OSN právo veta.  Ze slov nového čínského vyslance při OSN v Ženevě Che Ja-feje je cítit, jak moc se Číně do sankcí nechce:

„I can tell you honestly we don’t like sanctions,“ he said. „I think the door of compromise through negotiation, the door of diplomacy, is not closed,“ he added. „We need to exhaust every avenue before we decide on whether we should have new additional sanction measures.“

Che Ja-fej při své první schůzce po příletu do Ženevy opět zmínil plán Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA, MAAE) o výměně méně obohaceného uranu za klasické jaderné palivo užívané například i u nás v Temelíně. Tato výměna by pro Teherán samozřejmě nebyla nevýhodná a s jejím financováním by dopomohlo i OSN. Každopádně je to Čína, kdo bude rozhodovat a budoucnosti Íránského programu. A možností zase tolik nemá.

China has backed past resolutions on Iran, after working to cut measures that could threaten flows of oil and Chinese investments. In 2009, Iran was China’s third biggest source of imported crude oil, behind Angola and the top supplier Saudi Arabia. But Beijing must also weigh the views of Arab states, especially Saudi Arabia, which have shown growing impatience with Tehran. And He said that his government would not accept Iran gaining the capability to make nuclear weapons.