O pozadí somálské hrozby
24. a 25. března proběhla ve skotském St. Andrews konference nazvaná „The Globalization(s) of the Conflict in Somalia“. Rád bych zdůraznil, že s jedinou výjimkou, se nejedná o mé myšlenky a nečiním si na ně žádný nárok, pouze předávám dál.
Pirátství
Fenomén pirátství není pro Somálsko ničím novým. Novodobý rozvoj pirátství dokonce o několik let předešel rozpad centrální vlády v Somálsku. Větší nárůst ovšem zaznamenává až v polovině devadesátých let. Mezi Somálci je velmi populární představa, že po pádu Barreho režimu, začali rybáři cizích států agresivně a nelegálně vytěžovat somálská loviště, či se dokonce zbavovat toxického odpadu při pobřeží Afrického Rohu. Pro žádná z těchto tvrzení sice nemáme důkazy, to jim ovšem neubírá na síle.
Silný rozvoj pirátství v Somálsku může souviset s ekonomickou krizí, korupcí a státním bankrotem v Puntlandu – většina pirátů je právě z této oblasti. Po únosu lodě Le Ponant a sedmimístném výkupném, se vidina rychlého zisku postarala o pirátskou zlatou horečku. Lukrativního byznysu se účastní jak malé skupinky formátu otec a syn, tak velké sítě čítající 200 pirátů. V polovině 90. let měly proběhnout milionové investice, podpořené donory ze zahraničí, pro rozvoj infrastruktury a schopností některých těchto pirátských sítí. Pirátské sítě jsou napojené na sub-klanová a rodinná uskupení s výrazným vlivem stařešinů, jejichž mediace možných sporů zabraňuje degeneraci násilí, jako tomu jsme svědky například v deltě Nigeru. Mezi piráty můžeme nalézt určitý kód cti, mající pravděpodobně původ v nomádské kultuře.
Vláda v Somalilandu díky dobré zpravodajské činnosti a policejním aktivitám na pobřeží byla schopna značně snížit pirátskou činnost s operačním původem v této oblasti. Naopak se zdá, že puntlandská vláda může mít zájem v pokračování tohoto fenoménu. Oblíbené zkazky, že somálské hnutí aš-Šabáb se přímo podílí na pirátství terénní průzkum nepotvrdil. Jen minimum pirátské aktivity má své centrum v přístavních městech Merka a Kismajo, které jsou pod kontrolou aš-Šabáb. Naopak aš-Šabáb podobně jako Svaz islámských soudů vůči pirátství (nikoli pašování) již několikrát zakročil.
V roce 2010 pirátská aktivita či spíše její úspěšnost značně poklesla a je to pravděpodobně důsledek několika faktorů. Námořní přítomnost v Adenském zálivu má určitě vliv na působení pirátů, došlo k několika zatčení či překažení únosů. V jednom z posledních případů došlo i k zabití piráta soukromými bezpečnostními silami. Podle některých odborníků se může jednat o nebezpečný precedent.
Za prvé, soukromé síly se mohou stát až příliš ochotné k užívání síly vůči tomu co považují za piráty, což může vést až k smrti nevinných. Dále zde panuje obava, že použití násilí vůči pirátům může zapříčinit eskalaci napětí, zvýšení agresivity pirátů a znovu úmrtí nevinných.
Úspěšnost pirátů poklesla i díky krokům námořních společností. Ty si uvědomují vážnost situace a zvýšily přípravu posádky pro rizikové situace, vybavily paluby ostnatými dráty, či zvýšily rychlost plavidel. Právě poslední jmenované by mohlo být úplným řešením situace. Navýšením rychlosti z obvyklých deseti uzlů na šestnáct by mělo představovat velmi efektivní obranu proti pirátům – loď jim jednoduše může ujet. Takové zvýšení rychlosti ovšem představuje značné náklady z hlediska paliva a společnosti se tomuto řešení brání.
aš-Šabáb a Al Kajda
Odtajněné dokumenty (tzv. Harmony project) týkající se Al Kajdy a jejího působení v Africkém rohu ukazují, že ač se Al Kajda pokoušela skrze salafistické hnutí al-Ittihád al-Islámíja zřídit v 90. letech v Somálsku operační základny, nepodařilo se jí to. Opět se nabízí několik důvodů.
Za prvé, al-Ittihád byl velmi slabou organizací vis-á-vis politickým aktérům a politickému terénu v 90. letech. Ittihád byl z hlediska politické strategie značně názorově roztříštěn, hlavní vedení preferovalo politický aktivismus a regionální vedení Ogaden preferovalo džihádistickou konfrontaci. Operativci Al Kajdy působili jako instruktoři v regionech Gedo, Ogaden a možná Ras Kambůní, dokud nebyli tlakem hlavního vedení Ittihád nuceni některá výcviková střediska uzavřít. Hlavním důvodem ke skončení operací Al Kajdy ovšem byly série operací etiopské armády, která de facto ukončila život al-Ittihádu jako organizaci. Somálsko se pro Al Kajdu stává pak spíše tranzitní zemí.
Někteří operativci Al Kajdy působili i v rámci struktur Svazu islámských soudů, ovšem jejich dopad nebyl příliš velký. To se mění s vytvořením Harakatu‘ š-Šabáb al-Mudžahidína, jejíž vedoucí kádry byly trénovány v Afghánistánu. Tato společná identita, i přes značnou decentralizaci hnutí, dovoluje relativně koherentní formování strategie. V tomto je zcela odlišná od al-Ittihád. Dalším rozdílem je relativní síla vůči ostatním politickým aktérům, především po absorbování tzv. Ras Kambůnské brigády. Aš-Šabáb je nejsilnějším hráčem v jižním Somálsku. Někteří operativci Al Kajdy pak působí i na důležitých velících postech aš-Šabáb. Kooperace s hnutím Al Kajdy ovšem nedávno nabyla zcela jiný rozměr.
Aš-Šabáb se čím dál více hlásí k vizi globálního džihádu, který reprezentuje Al Kajda. Je to patrné z televizních nahrávek, které mediální skupiny sympatizující s oběma hnutími distribuují, ale také z prohlášení čelních představitelů aš-Šabáb. V nich se často můžeme setkat s výhružkami vůči Etiopii, Keni, Dánsku a USA, které jednoznačně přesahují somálský rámec.
Aš-Šabáb dále přejímá repertoár hnutí Al Kajdy. Především sebevražedné útoky, což je z hlediska somálské kultury totální novum. V roce 2008 došlo ke slavnostnímu složení přísahy hnutí aš-Šabáb v zastoupení Saliha Nabhana (člena jak aš-Šabáb, tak Al Kajdy) emíru Ládinovi, tj. symbolickému vůdci Al Kajdy. Tímto se somálské hnutí aš-Šabáb stává součástí globálního džihádistického hnutí. V současnosti má v Afghánistánu působit kolem dvou set zahraničních bojovníků.
Aš-Šabáb poutá světovou pozornost právě díky rekrutaci v zahraničí. Probíhající výzkum v americkém Minneapolis ukazuje, že aš-Šabáb je schopen nasadit své náhončí i v tak dalekých končinách. Zatím se mu zde mělo povést zverbovat kolem padesáti mladíků. Obvyklou taktikou bývá zdůrazňování existenčního ohrožení Somálska ze strany Etiopie, či vyvolávání bojovnické somálské kultury.
Islámské ideje nehrají v této fázi žádnou roli. Indoktrinace probíhá až při příjezdu do Somálska. FBI ve spolupráci s akademickou obcí se snaží přijít s projekty, které by měly zvýšit odolnost somálské komunity vůči rekrutaci ze strany aš-Šabáb. Sami příslušníci této komunity pak kontaktovali americké vědce v prosbě o radu, jak čelit rostoucí radikalizaci.
Somálské diaspora ovšem není pouhou pasivní obětí. Jak se dá ukázat na příkladu somálské diaspory v Cardiffu a Londýně, může hrát i velmi pozitivní roli pro politickou situaci v zemi. Existuje celá řada rozvojových projektů od humanitární pomoci až po dlouhodobě zaměřené akce na podporu vzdělanosti.
Somálská diaspora ovšem funguje v některých případech i jako mediátor, jsou dokumentovány případy kdy diaspora, ačkoli sama často rozdělená na základě (sub)klanových linií, se snaží usmířit například hnutí aš-Šabáb a Hizbu‘l-Islám (džihádistické hnutí s pouze lokálně omezenými cíli) a zamezit tak násilí. Problematika diaspory je stále velmi nedostatečně probádána a teoreticky uchopena.
Dobry den a dekuji za vyborny clanek, bez diskuse nejlepsi, ktery jak k tematu piratsvi a k islamismu v Africkem rohu v cestine kdy vysel (pravda, konkurence neni velka:-). Pro kultivaci ceskeho medialniho diskursu je prinosny zejmena rozhodnym odmitnutim zurnalisticke latiny., ktera tvrdi, ze vykupneho piratu jsou financovany jihadisticke milice na jihu, pricmemz jak spravne rikate, jedna se v naproste vetsine o zalezitost Puntlandu a v minulosti proti piratstvi ze strany islamistu zakroceno a ti dokoce zadali mezinarodni spolecenstvi o tichy souhlas s rozsirenim jejich protipratskych operaci smerem na sever, coz bylo (z pochopitene obavy z exportu ideologie) ormitnuto.
Mel bych jen nekolik malych v podstate formalnich pripominek:
Pro dalsi potreby ctenare, ktery ma zajem o dalsi informace, je vhodne uvadet krome ceskych transkripci vlastnich jmen i v anglicke nebo i v arabstine.
V clanku je sice zminka o rozkolu mezi al-Shabaab a Hizbul-Islam, ale by asi namiste zminit, ze duvod neni ideologicky ani (sub)klanovy nebo kmenovy, ale tyka se zejmena sporu o kontrolu pristavu Kismayo..
Tak by nebylo zcela od veci zminit, ze ackoli na jihu Somalska neexistuje vladu, tak al-Shabaab takove aspirace ma, at uz v pripade vlastnich trestnepravnich i obcanskopravnich soudu, tak i v rovine napriklad odstranovani nenavidenych chcekpintu slouzicich k vybirani poplatku o vlastni kapsy tech kdo je provozuji. Zajimave je, ze kdyz invazni etiopske jednotky Svaz soudu zatlacily, tak banditske chcekpointy pozadujici poplatky za prujezd lidi a zbozi ihned vznikly, coz byl duvod k nenavisti k invaznim jednotkam a potazmo i k TFG i ze strany tech, kteri islamisty nepodporuji.
Máte pravdu, je to populární teze, která alespoň prozatim nemá oporu v realitě. Abych se žurnalistů v tomto ohledu zastal, setkal jsem se hned s několika články na Jane´s, které o vazbě mezi piráty a aš-Šabáb polemizovali a domnívali se, že dochází k nárůstu spolupráce. Domnívám se ovšem, že to je do značné míry založeno na sekundárních zdrojích a snad až vycucáno z prstu. Ne všichni žurnalisté jsou samozřejmě sečtělí a nedávno mě pobavil titulek “Pirátská organizace al-Šabáb…”
S tou transkripcí se shodneme, leč jedná se o kratší příspěvek, nikoli o publikaci a snad se to zkousne :) Navíc jsem někam zašantročil arabskou klávesnici a vkládat se mi to po symbolech opravdu nechce.
Ad. Hizbu ´l-Islám. Vaše interpretace je uznávanější a nasvědčuje jí následující:
– Hasan Dáhir Aweys (vůdce HI) už dříve s aš-Šabáb vyjednával o sloučení a také vyzíval k ukončení vzájemných střetů.
– nedávno měl Hizbu ´l-Islám dokonce pozvat bin Ládina, aby se do Somálska přesunul (http://www.mareeg.com/fidsan.php?sid=15650&tirsan=3)
– byl to Aweys, kdo pozval operativce al-Qá´idy, aby trénovali al-Ittihád al-Islámíja.
– ke sporů o daělbu zisků z Kismaja skutečně došlo.
mé verzi (tj. že existuje rozdílná identita či ideologie Hizbu ´l-Islám) nasvědčuje následující:
– Hasan Dáhir Aweys se zasadil o ukončení džihádistických ambicí al-Ittihád. Vyjednával s Prozatímní vládou o přistoupení, byť nakonec k tomu nedošlo. Chápu jej jako politického pragmatika (v negativním slova smyslu), který sice má vizi chalífátu v Somálsku, ale rozhodně se k ní nehrne za každou cenu.
– Hizbu ´l-Islám nemá společnou identitu a vizi, utvořenou skupinkou jednotných vůdců, je to do značné míry volné a ad hoc uskupení. Tj. kroky jednoho pohlavára nemusí vypovídat o vůli všech. Má mnohem větší procento defekcí než aš-Šabáb.
Co mě z toho vychází? Že je vhodné mezi nimi rozlišovat, HI pravděpodobně vždy půjde o lokální a mteriální zájmy, aš-Šabáb už má globální vizi a rétoriku. Vzhledem k polarizaci somálského politického terénu a příprav na válku (Ras Kambúní se přidává k aš-Šabáb, Ahl Sunna wa ´l-Džamá´a k TFG), bude si muset HI také vybrat a bude to spíše aš-Šabáb než TFG. I přes pravděpodobné budoucí sloučení se domnívám, že bychom měli mít na paměti odlišnosti, Hasana Aweyse je možné inkorporovat do vládního aparátu, většinu aš-Šabábu asi nikoli.
Vláda na jihu země existuje, jen ovládá malé území. Právě pod její kontrolou dochází k excesivnímu vybírání mítného. Aš-Šabáb je v tomto mnohem disciplinovanější, vybere daň jednou a zároveň zaručí určitý stupeň stability a bezpečí, TFG je prolezlá korupcí. Kolega udával příklad, že zatímco aš-Šabáb u něj vybral mítné jednou při průchodu jeho územím, pohůnci TFG asi patnáckrát..
Ja si pamatuju, ze spekulace o zapojeni islamistu v piratstvi se take objevila v pripade druhdy pomerne medializovaneho unosu lodi se zasilkou zbrani pro Kenu – jizni Sudan. Vami zminovany pripad spekulace na Jane´s jsem taky zaznamenal, ale prave ze to nikdy neprekrocilo ony spekulace. Zajimave je, ze co sleduji zpravy, tak se operacni radius piratu rozsiril, ale nikoli smerem podel africkeho brehu na jih, ale podel pobrezi Jemenu a Omanu. Duvod neznam, muzu jen spekulovat, zda je to vetsi koncetraci potencialnich cilu, ale je to opravdu jen spekulace, protoze nevim, zda do jake miry pirati usiluji o konkretne typy cilu nebo zda vihaji, zda se neco zajimaveho objevi na pozoru a jednaji ad hoc.
Urcite je mezi obema skupinami vhodne rozlisovat. HI je nesporne mene ustalena stukura, jak trefne poznamenavate, s daleko vetsim sklonem k ad hoc jednani, stejne tak, ze al-Shabaab je bez diskuse ideologicteji, v qutbovskem stylu, antisvetska struktura. Na druhou stranu je ale fakt, ze podobne spolky ve svych vnejsich projevech a metodach dokazou byt prekvapive flexibilni a ani se to nemusi odrazit na mire jejich militantnosti, je to i pochopitelne, protoze jsou neustale nuceny k inovacim, ale zaroven si udrzuji nemenne a nezpochynitelne jadro salafie.
S temi checkpointy je to jak rikate, tento princip drevni spravedlnosti je jednou z nejsilnejsich veci na ziskavani podpory mistnich, ktery si osvojila dnes snad vsechny insurgency skupiny schopne uzemni kontroly – bez ohledu na ideologicke pozadi. Znamy mi popisoval pred nekolika lety, jak takto ziskali obrovskou popularitu maoisticke guerilly v Nepalu. Transparentni danovy system podle vzoru vsem stejnym metrem, slib ochrany, nabidka na vlastni jurisdikce v pripade obcanskych sporu jim nakonec vynesly svrzeni monarchie a vitezstvi ve volbach. Pricemz ovsem, jak uz to chodi, tehoz nebyli schopni v podminkach vlastni vlady.
Vidíte na ty tanky pro SPLA jsem úplně zapomněl, dobrá poznámka. K těm pirátským útokům, ani já nepřekročím rovinu spekulací, ale domnívám se, že oba důvody hrají roli. Většina pirátských skupin nemá být příliš sofistikovaně vybavena a jejich modus operandi má být, že několik dní čekají na volném moři a čekají až na někoho narazí. Pro Jemen a v menší míře nahrává Omán nahrává jak hustota komunikace (počet cílů), tak to, že vzhledem k hustotě musí občas lodě zpomalovat (přesné důvody, přiznám se, neznám), většina útoků je totiž směřována na pomalé cíle. Některé pirátské sítě mají být vybaveny stopovacími zařízeními (opět se mě prosím neptejte na detaily), ze kterých vyčtou lodní záznamy, včetně posledního kotviště, rychlosti apod. Tyto vybavení by pak mělo logicky dovolovat jít i po lukrativnější cílech, kterých bude ve zmiňované lokalitě asi více.
O flexibilitě obou není sporu, ono to v somalském prostředí asi nelze jinak. Něco občas ovšem nasvedčuje, že aš-Šabáb, když je v dané lokalitě silný dovolí si nerespektovat klanový systém, proti, kterému tak rétoricky zbrojí. Jak by tomu bylo u HI si nejsem jist.
Ad. územní kontrola vzbouřenců a prosazování práva. Pro mě je nejzajímavější otázkou napojení na obchodní elity. Tálibán ve svých počátcích jako první věc zprůchodnil komunikace, což se hodilo pákistánské pašerácké mafii, která jej podporovala. Za určitou míru zpoplatnění jim výrazně klesly náklady na přepravu a bezpečnost a Tálibán měl finanční příjem. Výhodný byznys pro oba. Je otázko, zda podobná spolupráce také nefunguje v Somálsku, přeci jen za Svazem islámských soudů stály právě obchodní elity. I aš-Šabáb zpoplatňuje veškerý byznys na jeho území, ale v rozumné míře a naoplátku nabízí stabilitu. Zajímalo by mě právě do jaké míry má aš-Šabáb podporu obchodníků, protože se zdá, že oni jsou dnes v Somálsku určující silou..
Myslím, že zajištění rudimentálního pořádku a práva by mělo být nadřazeno procesně korektní formě demokracie, která jejíž konkrétní podoba je v mnoha ohledech pro obyvatele cizí, nejsem si jist, do jaké míry je toto reflektováno v západních přístupech k vzbouřenectví.
Lode v hustsim provozu museji zpomalovat protoze cim vice lodi, tim je vetsi pravdepodobnost nejake nestandardni situace a diky hmotnosti a zpusobu pohybu maji obrovske nakladi lode velkou setrvacnost, brzdne drahy v delce mnoha kilometru apod.
O tom, ze Hizbul Islam muze nove mit spravne – exekutivni ambice a snahu vyrovnat se tak al-Shabaab by mohlo svedcit jejich nove narizeni, ze regionalni radia museji prestat vysilat hudbu: http://news.bbc.co.uk/2/hi/africa/8604830.stm
Vzhledem k tomu, ze jak popisuji v clanku takova radia v Mogadishu vysilaji z prostoru pod kntrolou al-Shabaab (kteri mimo mesto hudbu v radiich zakazali take, ale ve meste ji toleruji), vypada to, ze se muze jednat o pomerovani sil a “predvadeni se” ze strany Hizbul-Islam.
Ma to i zajimavou navaznost na to, co rikate v posledni casti. Ve svete je rada mist, ktera jsou mimo faktickou kontrolu centralnich vlad ve smyslu tak, jak takovou kmontrolu zname na Zapade. Ale jedna se vesmes o oblasti odlehle, ruralni, casto je spojuje obtizny prirodni teren apod. Skutecnost, ze al-Shabaab uplatnuje rozdilny pristup v aglomeraci a mimo ni svedci o jejich prakmaticnosti a flexibilite v realizaci svetskeho cile, kterym je udrzovani kontroly – na ukor “fundamentalistickeho purismu” za kazdou cenu. Domnivam se, ze v necem takovem je treba mozno hledat i spojite a vzajemne se potvrzujici nadoby organizovanosti al-Shabaab, vztahu s obchodniky, spravedliveho pristupu ve vztahu k vybirani mytneho nebo i pripadu, kdy byli clenove al-Shabaab vlastnimi strukturami degradovani nebo i popraveni za kriminalni delikty proti civilistum.
Ze strany Zapadu podle me zadny uceleny koncept pristupu ke zbourenectvi neexistuje a vse se resi ad hoc v siroke skale od podpory pres ignoraci az k potirani, coz nabyva nekdy i takovych forem jako je zarazeni PKK v kontextu turecka na seznam teroristickych organizaci a spoluprace s tureckou armadou na jedne strane, delani nevidim – neslysim k ucasti PKK instruktoru na vycviku Peshmergy v severnim Iraku a podle nekterych zdroju i podporu PEJAK v iranskem Kurdistanu v nedavne minulosti, ackoli se jedna o tutez organizaci jako PKK.
ad. HI, to je určitě možnost – uzmout aš-Šabábu jeho podporu. Já bych ještě uvažoval zda tím, že se teď snaží tvářit tak radikálně se nepokouší o navázání spolupráce s aš-Šabábem, viz ono deklaratorní pozvání bin Ládina. Sedělo by mi to s předchozími pokusy.
ad. pragmatizmus aš-Šabábu v důsledku kontroly území. Podobný trend je možné vysledovat i u podobných organizací/hnutí např. Hamas či Hizbu´lláh, kdy v důsledku zajištění dlouhodobé existence jsou nuceni k řadě kompromisů z hlediska ideologie. Málokterá organizace si asi může dlouhodobě dovolit jak říkáte fundamentalistický purizmus. Takže určitě souhlasím. Mimochodem aš-Šabáb měl dokonce popravit jednoho středního velitele za to, že začal koketovat s pirátsvím.
ad. přístup, souhlasil bych že neexistuje ucelený přístup, nicméně se domnívám, že existují určité společné tendence a zavedení demokracie je jednou z nich.
ad PKK, to je holt politika, má někdy zajímavou dynamiku a cíle se mohou v různých lokalitách a kontextech lišit. Napadá mě i setkání nějakého amerického představitele (nevzpomenu si) za Obamova prez. s předáky Hamasu.
Nemam samozrejme presne informace, ale z toho, jak jsem chapal ty kuse, ke kterym se clovek dostane, tak HI byva tradicne zminovan jako stejne pocetny nebo i jeste pocetnejsi nez a-S. Na druhou stranu ale mene disciplivany, s mensim financnim i technickym zazemim. Ty “komunikace” jsou v zasade dve: navenek a dovnitr vlastniích struktur, pricemz to druhou by asi byla chyba pominout. Nebizim tedy i hypotezu, ze ze strany sefu HI se muze jednat i o snahu utuzit vlastni skupinu a ukazat vlastnim lidem v HI zapojenym, ze se vyrovnaji a-S nebo ji dokonce i predci. Vase hypoteza s hledanim lepsi potencialni vyjednavaci pozice i vuci a-S je take pravdepodobna.
V tom pragmatizmu zminovany Hezbollah dosel urcite nejdale. V parlamentu jsou jeho nejblizsi pojenci Aounovi krestane a ostatne i samotny H. jiz nekolik let prijima ktestany (a dokonce udajne i byvale spolupracovniky ze SLA) do svych rad a v mezich Libanonu se profiluje velice statotvorne, stejne tak i Amal. Ostatne jako priklad, kdy milice, gerila, terosticka organizace, osvobozenecka skupina (jak je komu libo) preroste z vyhradne bojove formace v “statotvornou” skupinu” muze slouzit i Stern, Haganah a Irgun. Ne nahodou se ostatne H nabizel, ze “vyresi” otazku existence osob s moznou vazbou na al-Q v palestinskych uteceneckych taborech v Libanonu.
S tou koncepci mam bohuzel pocit, ze od dob studene valky a ryze ad hoc uceloveho “parchanti, ale nasi parchanti” se mnoho nezmenilo. Mozna v pripade zminovane Obamovy admiínistrativy v souvislosti se zminenym kontaktem s Hamasem, nebo udajnym zastavenim podpory balucskeho Jundallahu v Iranu by mohlo dojit k posunu. Ale velke iluze si nedalam.
Urcita zprava i smerem dovnitr HI, hmm, to je dobra poznamka. Co jsem zachytil, tak HI ma nejvice defekci ze vsech uskupeni. Smysl by to rozhodne davalo. Mame tu tedy vysilani signalu vuci a-S, potencialnim rekrutum, stavajicim clenum (a mozna vuci donorum)? Kazdopadne zajimave.
K sile a-S. V porovnavni TFG, HI, Ahl Sunna ma mit a-S skutecne nejmene bojovniku, coz myslim plati i po absorbci Ras Kambunske brigady. Krom koherentni ideologie a vycviku je take posiluje vyborne logisticke zazemi, at je to sit zakladen (Roland Marchal tvrdi, ze ma mit 6 stabilnich bazi), tak predevsim disponovani picku-upy. Tyto tzv. technicals byly vetsinou dodavani obchodnimi vrstvami, kdyz se jeste jednalo o Svaz isl. soudu. Opet nam tu visi otaznik, jak silnou ma a-S podporu u obchodnich elit.Ty technicals maji nejen bojovou hodnotu, ale take logistickou, kdy prevazeji bojovniky z jednoho konfliktu k druhemu. Diky mobilite mohou soustredit vice sil v dany cas nez jine skupiny (neni z me hlavy, Stig Hansen). Skoro to zavani Naopleonovymi presuny po vnitrni linii.
Odhad sily. Maji mit 3000 bojovniku, z toho pouze 100 na full-time (Marchal) plus Ras Kambuni (300-500?) plus zahranicni prvek (200-1200?, zde se to bohuzel hodne lisi). Samozrejme pouze neprilis podlozeny odhad.
ad. “parchanti”, tohle vetsinou spada pod zpravodajskou cinnost a Obama v tomto ohledu dle meho nazoru znacne zapoli, vse mu dlouho trva a zrejme se neorientuje, takze bych si dovolil byt i trochu skeptictejsi, ale kdo vi. Na tom Jundallahu me nejvic mrzi, ze tim nemohl byt sledovan jiny zajem nez za kazdou cenu uskodit Iranu. Nemuzeme se pak divit, ze Iran stupnuje sve angazma v Afghanistanu, Libanonu a Iraku (faktoru je samozrejme vice a take se nesnazim vysledovat kdo zacal prvni..).
S tou historickou genezi a transformaci zcela souhlasim, meli bychom proto byt flexibilnejsi co do hodnoceni akteru…
To na cem se teoreticky shodujeme zni logicky. Informace, ze HI ma nejvetsi pocet uletu, dezerci, nizsich velitelu schopnych jednat na vlastni pest a ne vzdy tak, ze je to v souladu s vuli vedeni, jsem cetl take. A pokud chce HI neco zmenit a prestat byt, kdyz to trochu prezenu, bandou najezdniku, tak by takove kroky byly zcela pochopitelne.
V te dalsi otazce o podpore obchodnich vrstev se v urcity moment analyzovani dostaneme (u me to rozhodne plati, ale nerad bych tedy samozrejme nepodcenoval vase moznosti a schopnosti dostavat se k informacim mimo sferu dostupnou pro standardniho zajemce o problematiku, ostatne si vzpominam, ze jste mluvil o kolegovi, ktery se v lokalite pohyboval) do stavu, kdy nebudeme schopni rict, zda (tradovana) preference al-S kupci je pricina nebo nasledek toho, jakym zpusobem se al-S na uzemich, ktera ma pod kontrolou, chova. Navic zcela jiste v tehle veci dochazi k interferenci, kdy se zajmove skupiny, vzhledem ke “statopravnim” tendencim al-S a toho, ze obchodnici z podstaty veci preferuji az na vyjimky stabilni podnikatelske prostredi, ladi na stejnou vlnu.
Znate nejaky kvalitni informacni zdroj o angazma Iranu v Afganistanu? Na rozdil od angazma v Iraku, Libanonu nebo severnim Jemenu mi vzdy informace o afghanskem angazma pripadaly pomerne neduveryhodne nebo stojici na dohadech nebo i ryze tendencne a propagandisticke.
Uvidime kam HI dospeje.
Lepe nez Vy na tom zrejme take nebudu. Kolega delal terenni vyzkum u piratu, nikoli a-S. K te kauzalite, z historie Svazu isl. soudu se mi chce rici, ze pricina, ze zkusenosti s al-Ittihaad a jejich potykani s obchodniky a vzhledem co spojeni Somalska a al-Qa´idy v ocich US administrativy znamenalo pro obchod (zmrazeni al-Barakaat), by se chtelo usuzovat, ze kooperace bude spise dusledek. Asi to nevyresime a jak poznamenavate to ani neni klicove. Pro zamysleni jen dodavam poznamku. Pokud by byla nase domnenka, ze obchodni vrstvy jsou dulezitymi determinanty soucasneho vyvoje, tak by proti-teroristicka kampan USA nemela byt tolik zamerena na cilene likvidace, snatch operations, ale spise na odlakani podpory obchodniky od a-S…
Napsal jsem o tom mensi praci, kde jsem daval vedle sebe (spise nez komparoval) angazma Iranu a Pakistanu v Afghanistanu. Takze bud skrze Frantiska ziskate muj mail, nebo Vam sem mohu dat jmena nekterych zdroju, cast z nich jsou ovsem clanky z odbornych periodik, ktere nejsou obvykle pristupna.
Ano, s tim, jak by protiteroristicka kampan mela pokracovat se shodujeme. Problem je to, co uz jsme nakousli vyse, v momente, kdy struktury potencialne poskytujici zazemi teroristum jsou uspesnejsi v plneni statopravnich ukolu a cilu nez mistni protiteroristicti spojenci. Vedle pripadu islamisticke milice – TFG mluvim samozrejme o Afganistanu. Druhym dulezitym faktorem je take pochopitelne otazka, zda struktury, na nez je protiteroristicky boj cilen, jsou v lokalite puvodni nebo importovane.
Oba tyto dva faktory se zajimave prolnuly v Iraku, kdy byly panjihadisticke elementy potlaceny az v momente, kdy okupacni sprava pridelila sunnitskym milicim prave onu uzemne spravni roli (a krome boje s al-Q je nechala provest etnickou homogenizaci (etnicke cistky, jak je komu libo) sunnitskych enklav, tak jak to predtim udelali Kurdove na severu a siitske brigady Badr propojene s ministerstvem vnitra.)
Panu Sulcovi napisu mail a pozadam ho o vas. Velice dekuji.
Jak konkurovat uspesnejsim statopravnim elementum je samozrejme otazka za milion, predevsim pak v Afghanistanu, kdy casto (neo)Taliban prinasi mediaci sporu, rudimentarni soudnictvi apod. Opet se dostavame k tematu instalovana demokracie vs. tvrdy poradek…
Ad. Irak souhlas, snad jen bych dodal, ze jeste pred tim melo dle nekterych autoru dojit ke znacnym rozeprim mezi AQ a prave sunnitskymi predaky, melo tam jit udajne jak o moc, tak nelibost vuci usazovani operativcu AQ pomoci zeniteb (casta metoda u AQ), ale to mohou byt uz spekulace. Pracuji ted na praci, ve kterem se snazim analyzovat uspech AQ v novych prostredich a neprilis prekvapive mi z toho zatim vychazi, ze pro uspech je klicova bud dostatecne silna partnerska organizace s podobnou vizi/doktrinou ci homogenizovana komunita, kterou ovlivnuji pritomne mobilizacni struktury. At uz budeme povazovat sunnitske kmeny za entitu spise organizacniho ci komunitniho charakteru, je zde dulezite, ze drive pritomne rozpory mezi AQ a milicemi byly prave umocneny rozhodnutim jim predat samospravu. Je vsak mozne, ze by k distancovani sunnitskych milic od AQ doslo i samovolne, byt urcite pomaleji a v mensi mire.
Sand se zdroje budou hodit.