Přání novému ministrovi obrany
V druhé hodině včerejších Otázek Václava Moravce na ČT 24 zástupci nekomunistických stran Radek John, Miroslav Kalousek, Petr Nečas a Bohuslav Sobotka debatovali mimo jiné o obraně. Musím říct, že to byl oproti minulým letem příjemný zážitek. Nepředháněli se v tom, kdo řekne provokativnější věc, nehádali se o nesmyslech a nepouštěli se do marginálií.
Předpokládají, že se vytvoří nové strategické dokumenty (je na čase). Klíčové dohody by se měly přijímat napříč stranami, což je také věc poměrně nevídaná. Debatovali i o nadzvukovém letectvu. Pominu-li deklaraci vyšetřit možnou korupci, poměrně sympaticky si nechali otevřené všechny možnosti s tím, jak řekl Kalousek, že je nutné zodpovědět nejprve základní otázku: zda máme mít nadzvukové letectvo.
Po uplynulém desetiletí by měl být člověk značně obezřetný, ale signál, který čtyři politici vysílali je nadějný. Snad jim to vydrží alespoň v prvním roce po volbách. Nový ministr obrany to nebude mít jednoduché. V rezortu je zapotřebí provést změny a ministr zároveň bude muset čelit, respektive se vypořádat, s velkým tlakem na rozpočet. Nepřísluší mi komukoli radit, jen bych zde chtěl vypíchnout pár bodů, které považuji za důležité.
Klíčová bude široká politická shoda, protože se budou muset přijímat závažná rozhodnutí přesahující jedno volební období. Bez politického rámce nebude armáda schopná provést žádoucí změny. V příštích 15-20 letech se nedá předpokládat ohrožení území České republiky, přesto (možná právě proto) je nutné zodpovědět několik otázek:
K čemu má Česká republika ozbrojené síly?
V jakých typech konfliktů/misí předpokládá jejich nasazování?
Na jaké oblasti se chce Česká republika specializovat tak, aby byla zajištěna plná komplementarita při nasazování se státy NATO/EU a případně v misích OSN?
Je zapotřebí vyjasnit si představy o teritoriální obraně a expedičních silách a jejich vzájemný vztah.
České ozbrojené síly dlouhodobě trpí nevyjasněností koncepce a zdrojů. Zatímco analytických, transformačních a reformních dokumentů byla vytvořena řada, žádný nebyl uspokojivě naplněn. Důvodem bylo především to, že každý vycházel z nějakých představ a finančního rámce, který se v horizontu roku či dvou ukázal jako nereálný. Pak docházelo k úpravám, ad hoc škrtům, přesunům lidí i zdrojů atd. atp.
Nákupy, které se odehrávaly, této situaci odpovídaly – reagovaly na okamžitou potřebu/politické přání, bez hlubší analýzy dlouhodobějšího užití. Výsledkem je jakési „dohánění“ okamžitých potřeb a přání bez toho, abychom si byli jisti, že to, co jsme nakoupili, bude efektivně sloužit i v budoucnosti. Veškeré nákupy sofistikované techniky se ovšem dělají na desítky let dopředu, cena je vysoká a technika potřebuje kvalitní obsluhu. Každý nákup je dlouhodobý závazek, a pokud k němu takto není přistupováno, snadno může dojít k tomu, že peníze daňových poplatníků jsou vyhozeny z okna.
Problém je i „salámová akviziční strategie“ – nekupuje se systém na klíč, ale po kouskách, čímž jsou skryty skutečné náklady. Armáda není stavěna jako celek, ale jde o několik autonomních celků. Zajímavá je třeba organizace MO – 16 samostatných sekcí nebo odborů. Není jasné, kdo odpovídá za co (prozatímní organizační řád z roku 2004 má už 26 doplňků), navíc se změnami musí v rámci připomínkových řízení souhlasit všechny složky na stejné úrovni. Tedy, nelze prosadit nic, co by nebylo „ve společném zájmu“.
Byť se to nezdá, armáda může stále ušetřit, ale základem musí být hlubší analýza. Jinak se naplní vousatý vtip: „My tu korunu ušetříme, i kdyby nás to mělo stát milion.“
Bylo by dobré:
- zastavit, respektive zpomalit alespoň na 6-9 měsíců. A to i přesto, že řada lidí bude proti a bude „tlačit“ na modernizaci sil, ať už bude jakákoli, či naopak na škrty. Bylo by dobré, pokud to bude možné (což většinou zřejmě nebude), pozastavit probíhající tendry (to se ovšem nesmí dotknout misí);
- okamžitě zadat externí vytvoření personálního auditu a auditu akvizic a prostředků, kterými ozbrojené síly disponují. Ne však bez rozmyslu – existují poučné nálezy NKÚ, kterými se nikdo neřídí a dokonce už (ne)běží čtyři roky jeden personální audit;
- v té samé chvíli začít pracovat na analýze, která zodpoví minimálně výše uvedené otázky. Nesmí se však vytvořit jen nový dokument v řadě. Je zapotřebí zohlednit předchozí analytické/reformní/optimalizační dokumenty a vytvořit materiál, který je bude reflektovat a zároveň je svým způsobem nahradí. Analýza také nesmí být zpracovávána pouze na ministerstvu obrany, ale diskusí se musejí účastnit kromě vojáků i civilní experti mimo rezort. Vzhledem k tomu, že charakter operací v příštích minimálně 15-20 letech bude i nadále komplexní, bylo by dobré, kdyby se debat účastnili i zástupci ministerstva vnitra a ministerstva zahraničí, kteří mají zkušenosti z nasazení v zahraničí. Analýza musí mít výstup v podobě jasných doporučení, která budou doprovozena finančním rámcem. Materiál by se měl stát základem pro debatu napříč politickými stranami, které by měly souhlasit s jeho dodržováním;
- analýza by měla posloužit i k vytvoření nové Bezpečnostní strategie ČR, která nebyla aktualizována od roku 2003 a je zastaralá. Bezpečnostní strategii by nemělo mít pod sebou ministerstvo zahraničí, jak tomu bylo doposud, ale například skupina pod předsedou vlády. Nová Bezpečnostní strategie nesmí trpět roztříštěností a mikromanagementem jako ty dosavadní;
- všechny výše uvedené kroky by se měly odehrávat v jasném časovém rámci, který bude dopředu, opět politicky, stanoven (třeba 6-9 měsíců od září, tak aby mohly být závěry zohledněny v rozpočtu na rok 2012). Důležité je, že součástí debat musí být všechny relevantní strany.
Výše uvedené je důležité pro vytvoření určitého rámce, v němž by mohly ozbrojené síly existovat a fungovat. Podobný rámec je klíčový, nicméně existuje řada konkrétních věcí, které by mohl ministr obrany řešit či iniciovat okamžitě:
- prověření všech zakázek a jejich efektivity, to se týká i výstavby, modernizace zařízení apod.;
- zajistit maximální transparentnost zakázek;
- změnit zákon 220/2009 Sb., který měnil zákon č. 38/1994 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve smyslu umožnění nakupování ministerstvu obrany „napřímo“ bez prostředníků;
- provést hodnocení činnosti Vojenského zpravodajství;
- podniknout kroky k vytvoření speciálních sil spadajících pod generální štáb (uspořádání by mělo vyplynout z odborné debaty). Především jde o vyjmutí 601. skupiny speciálních sil z Vojenského zpravodajství. Klíčové je, aby přijatý model nesnížil schopnosti 601. skupiny. Naopak musejí být z 601. a dalších jednotek vytvořeny efektivní a snadno nasaditelné speciální síly, které můžeme využívat ve spojeneckých operacích;
- je zapotřebí stanovit postavení Vojenské policie v rámci AČR. Je nutné rozhodnout, zda by neměla spadat pod náčelníka generálního štábu a stabilizovat ji personálně. Pokud by VP spadala pod náčelníka generálního štábu, je nutné zajistit nezávislost vyšetřovací skupiny/jednotky na celém systému;
- vojenské školství stojí stamiliony korun ročně, přičemž běží jakousi setrvačností. Je nutné především udělat analýzu, zda je Univerzita obrany zapotřebí a pokud ano, jaká má být její funkce;
- během podzimu 2010 zpracovat lessons learned z nasazení v Kosovu a v Afghánistánu experty z ministerstev obrany, zahraničí a vnitra, kteří MAJÍ zkušenosti ze zahraničních misí a zkonfrontovat je se zkušenostmi spojenců. Výsledek by měl posloužit k vytvoření „kuchařky“ a zvýšení koordinace těchto tří ministerstev při nasazování sil v komplexním prostředí. Zároveň by měl být použit při výcviku a při „slaďování činností“.
Tato body samozřejmě nezahrnují vše a možná ani nejsou všechny stejně významné a nemusí se k nim za každou cenu přistoupit. Nicméně, jsem přesvědčen, že alespoň z větší části by šlo o vhodná opatření.
Výborně napsané, hned bych se pod tento text podepsal. Dovolím si malou poznámku k požadavku na širokou politickou shodu – obávám se, že i když se bude “pravicová koalice” (pokud vůbec vznikne) na hlavu stavět, s ČSSD se neshodnou téměř na ničem – soudím tak dle aktuálních vystoupení pana Sobotky, Zaorálka a dalších. V dalších letech se podle mě i přes snahy “pravice” nebude anymozita vládních stran a opozice snižovat, ale bude naopak narůstat a v parlamentu se budou vést zákopové boje.
Dovolím si poznámku. Dneska měl M. Balabán pěkný komentář v Právu na téma “Bezděkova” komise v oblasti bezpečnostní politiky. Myslím, že tohle je přesně to, co by mělo teď přijít. Bezpečnostní politika není ani pravicová, ani levicová. Je to odraz národa jak přežít v nejistém světě. K přežití ovšem potřebujete bezpečností sektor, kapacity/schopnosti ke zvládání předpokládaných hrozeb. Kdyby se podařila najít shoda na reformě/integraci v českém bezpečnostním sektoru, bylo by to fajn, protože v posledních 20 letech došlo spíše k dezintegraci bezpečnostních složek. Co je pozitivní, je fakt, že po 20 letech nejsou politické strany už odkázány na názory MO nebo MV, ale lze proti sobě postavit úřednické a akademické alternativy. Skutečnost, že za reformu OSČR byl v roce 2001 odpovědný vojenský tým, byla v kontrastu k tomu, co se odehrávalo zhruba ve stejné době v Německu a Rakousku, které taky ustavily svoje komise pro reformu OS.
Opravdu pěkně napsané. Upřímně doufám, že tyhle stránky čte někdo z ministerstva či politických špiček, zkrátka někdo, kdo by tyhle myšlenky uvedl v praxi…
Velmi dobře napsaný článek, posledním odrážkám opravdu není co vytknout. Když si tak uvědomuji, ohledně těchto věcí panuje v mém okolí (a konec konců i na tomto fóru) poměrně jednoznačný koncensus (především ohledně základního strukturálního směřování armády).
Domnívám se tedy, že pokud by byla ustanovena “Bezděkova armádní komise”, nemohla by dojít k diametrálně odlišným závěrům. Byla by jistě dobrou pojistkou proti lobystickým vlivům, které se MO samozřejmě nemohou vyhnout. Lze se bez ní obejít? Určitě ano, ale je třeba ministra, který bude mít jasný mandát, politickou podporu a nebude se bát říznout do živého. Pokud bude chtít být s každým za dobře, nehneme se z místa…
Ještě bych doplnil: snížit počet krajských vojenských velitelství (např. 1 velitelství na 2-3 kraje), privatizace armádního sportovního oddílu Dukla (sice mám Martinu Sáblíkovou rád, ale nevidím důvod, proč ji “živit” z rozpočtu armády, která ve stejné době propouští perspektivní vojáky), zrušení Vojenské uměleckého souboru Ondráš, zrušení posádkových hudeb. Jistě by se našlo mnoho dalších – Vojenský vlečkový úřad, Vojenský metrologický (ne METEOrologický) úřad atd. – zařízení, která se žádným zásadním způsobem nepodílejí na zajištění akceschopnosti výkonných složek AČR.
I když rušení ničeho není v této chvíli tabu, za Duklu bych se přimluvil. Má za sebou tradici podpořenou vynikajícími výsledky a troufnu si říci, že armádě poskytuje dobré PR. Přeci jenom když na Atleta roku přijde polovina nominantů v uniformě a nakonec 2/3 cen si odnesou příslušníci Dukly, něco to znamená.
Ohledně Ondráše je situace odlišná. Kdo si tento soubor spojuje s armádou? Jaká je souvislost folklórního souboru s čímkoliv co dělá armáda (tady rovnice Dukla=tělesná příprava+brannost na profi úrovni neplatí)? Pravděpodobně jsme jediná armáda NATO, která má pod svými křídly profesionální folklórní soubor :-).
Dukla ani Ondráš bych nerušil, ale přesunul, kam podle mě patří – Ondráš pod Kulturu a Duklu pod Školství.
Se článkem se dá vcelku souhlasit, ale rád bych okomentoval 3 body.
1. Speciální síly. Pokud by převedení 601.sss pod GŠ znamenalo vytvoření nějakého velitelství speciálních sil o jakém se nedávno potichu šuškalo, tak v takovém případě bych já osobně nesouhlasil. Souhlasím, že by neměla být 601.sss pod VZ ale pod GŠ, ale jsem proti vytváření dalšího velitelství a to zejména s ohledem na případné počty jednotek a vojáků v jeho případné podřízenosti a s tím související honbou za vyššími PT a hodnostmi. Samozřejmě chápu, že přepodřízení bude znamenat mírný nárůst vlastního velení a zabezpečení u 601.sss. To je v pořádku. Ale nesmí se jednat o další moloch. A to zejména v době, kdy by mělo dojít k redukci počtu velitelství.
2. Dukla. Podle mého názoru Dukla do armády nepatří. Ať si jí převezme jiné ministerstvo-to které má nebo bude mít sport jako jednu ze svých hlavních oblastí působení. Vadí mi tabulková místa, která Dukla okupuje a také mi vadí prostředky, které na Duklu musí armáda vynakládat. Jenom pro ilustraci. Na http://www.army.cz se můžete seznámit se základní organizací Dukly. Ta je následující: Odbor řízení sportu, Odbor ekonomiky a logistiky, Odbor zdravotnického zabezpečení. K tomu připočtěme jednotlivé oddíly: Dukla Praha-atletika, cyklistika, kanoistika, veslování, moderní pětiboj, různé; Dukla Brno-cyklistika; Brandýs nad Labem-vodní slalom; Prostějov-parašutismus; Hradec Králové-sportovní střelba; Plzeň-sportovní střelba; Liberec-lyžování. Například Dukla Praha-atletika na svých stránkách prezentuje následující: 6 členů ve výboru oddílu, 16 trenérů a 5 družstev. A to popisuji jenom jeden oddíl atletiky. Na můj vkus je to příliš rozmáchlý moloch-nad poměry toho co si můžeme dovolit.
Souhlasím s Dušanem Rovenským, že je třeba podívat se na zoubek všemu co nemá s činností armády a jejím posláním nic společného, případně na jednotky a úřady, které činnost armády nijak nepodporují. VSŠ, UNOB, Ondráš, různé úřady, přebujelé sekce, odbory apod. Mrkněte na stránky ministerstva a jeho organizaci. To je akorát tak k pláči.
3. Vojenská policie. To že jsou pod MO-to je přežitek. Tam jsou k ničemu. Převedl bych malé množství specialistů pod IMO tak, aby tam mohla být vytvořena jednotka pro vyšetřování v celém resortu a u VP. Zbytek bych přepodřídil pod NGŠ.
Vlastní kapitolou (alespoň pro mne) jsou zbytečně vysoko vyhnané hodnosti příslušníků VP. Zbytečně mnoho praporčíků řekl bych. Může někdo, kdo je znalý prostředí ve VP okomentovat tento problém?
Ještě bych zmínil jeden bod, na který jsem zapoměl a který podle mě odčerpává daleko víc financí z položky “mandatorní výdaje”, než nějaký Ondráš nebo Dukla. Hodnostní struktura AČR ve které je více než 27% (!!!) důstojníků a generálů. Přitom tak bohaté ozbrojené síly států jako je Velká Británie a USA mají okolo 16% důstojníků a generálů (přesná procenta najdete zde: http://www.scribd.com/doc/20055009/Profesionalizace-Armady-%C4%8Ceske-republiky ). Kromě toho, že struktura, kde je cca 1/3 důstojníků je neefektivní, tak odčerpává obrovské množství peněz (pro Bohuslava Pernicu – Dalo by se zjistit o kolik by přibližně poklesly mandatorní výdaje, kdyby došlo k snížení počtu důstojníků a generálů na britskou nebo americkou úroveň?).
Dobrý večer, jsem civilista, a tak k vnitřním dokumentům armády nemám přístup. Nicméně už před rokem “se proslýchalo”, že – kromě zrušení tankistů – má být zrušena dělostřelecká brigáda a strakoničtí protiletadlovci měli být rozpuštěni/redislokováni do jiných posádek. Můžete někdo potvrdit/vyvrátit tyto zámysly? Potřebujeme např. samostatnou dělostřeleckou brigádu? Raketomety prý letos končí, a tak nestačilo by množství děl (a jejich obsluh) nezbytné pro palebnou podporu začlenit přímo pod mechanizovanou brigádu, popř. brn? A plánuje se to?
Omluvte naivní dotazy laika …
Za naivní dotazy není třeba se omlouvat, zvláště pak v případě, kdy naivní vůbec nejsou :-)
1. Zda by stačilo dělostřelece začlenit přímo BRN popř. 7.mb? Samozřejmě že ano a nikdo o tom (možná kromě velní dělostřelectva) ani nepochybuje. Spojení dvou dělostřeleckých oddílů do jedné dělostřelecké brigády vytváří nesamostatný celek, který je nenasaditelný. Jeho schopnosti v důsledku toho postupně atrofují.
2. Ohledně tankistů již bylo řečeno vše v článku starém řádově 2 týdny “Počítání tanků”.
3. Ohledně protiletadlovců. Platí v podstatě to samé co pro dělostřelce.
Je až zarážející, že k takové úvaze bezbolestně dojde civilista a samotné AČR to trvá…
Add Poustnilisticka:
Ačkoliv nejsem a nikdy jsem nebyl příslušníkem 601.SkSS, cítím potřebu se jich zastat. Aby speciální síly byly speciálními silami, potřebují speciální výcvik, strukturu, vybavení, ale i VELENÍ. V moment, kdy budou podřízeny pozemním silám, je to jejich konec (přesto, že současný velitel pozemních sil plk. Kovanda je jejich bývalým velitelem, ale na tomto mimořádném stavu se nedá stavět). Krátká velitelská cesta je jedním ze základních požadavků na akceschopné speciální síly.
Proto je vytvoření velitelství pro speciální síly logickým krokem. Jak by mělo být veliké? A jak je veliký odbor VZS pro řízení speciálních sil? Tak asi tak veliké. Nikdo samozřejmě nechce druhé Společné síly, ale akceschopné velitelství s ambicí i aktivně řídit probíhající operace, nejenom mírové “správy”. Zvláště pak pokud by došlo k přepodřízení některých dalších jednotek kromě 601.SkSS – např. 43.vpr, FAC, vrtulníkové letky apod.
To ale v žádném případě nutně nemusí znamenat navýšení armádních počtů. Jak už ylo zmíněno, stačí přesměrovat již existující schopnosti, kapacity a personál pod jednu hlavičku tak, ay byli pod jedním sledem velení a schopnosti tohoto uskupení byly výsledkem vzájemné synergie všech prvků.
Vyjádřím se jenom k jedné věci. A to je začlenění dělostřeleckých oddílů pod brigády (4.brn a 7.mb). Z mého vlastního pohledu je to lepší varianta než jedna dělostřelecká brigáda, protože tím rušíme jeden brigádní štáb a protože by tím dostali velitelé brigád vlastní dělostřelectvo. To samé u mě platí pro protiletadlovce, ženisty atd. A to už nemluvím ani o tom, že tím by ztratilo opodstatnění existence určité množství funkcionářů vyšších hodností na štábu Společných sil. Samozřejmě je jasné, že by muselo dojít ke mírnému zvýšení příslušníků štábů dvou hlavních brigád, ale to se dá překousnout. To je prostě realita.
Samozřejmě ne každý musí souhlasit a také nevěřím, že bude, ale já věřím v silné vševojskové brigády, které mají k dispozici všechny jednotky, které potřebují. I když by to znamenalo rušení štábů jiných brigád a snižování počtů na štábu velitelství.
To Ivo:
V zásadě nemám nic proti speciálním silám jako takovým. Chápu jejich opodstatnění a chápu také, že jejich podřízení pozemním silám je pytlovina. Zcela jasně je vidím v podřízenosti NGŠ. Ohledně velitelství bych ovšem diskutoval. Já osobně (za předpokladu, že by došlo k přepodřízení dalších složek armády pod velení speciálů-a to si zatím neumím představit) nejsem pro velitelství. Ne všechno v této armádě se musí jmenovat velitelství (jsou s tím spojené další věci jako umělé navyšování hodností, zbytečně vysoké PT atd.). Proč nemít například brigádu speciálních sil? V úplném klidu by jí dále velel plukovník a v její podřízenosti by mohly být všechny Vámi vyjmenované jednotky. Nevidím v tom problém. Účel by se splnil. Byla by k dispozici kompaktní a kohezivní jednotka se stejnými standarty a určením.
Myslím si, že v této armádě by mělo zůstat maximálně jedno velitelství. A to je to společných sil-ať se v budoucnu bude jmenovat jakkoliv. Nějaké velitelství sil podpory, velitelství výcviku, velitelství vojenské policie, velitelství posádky Praha apod., to jsou opravdu zbytečné struktury. Docela by se mi líbilo kdybychom měli 4.brn, 7.mb, výcvikovou brigádu, brigádu VP, jednu logistickou a jednu zdravotnickou brigádu a tečka. Nemluvím zde záměrně o letectvu, protože tomu moc nerozumím. To co zbývá bych dal k dispozici výše zmíněným brigádám nebo zrušil.
Nejenom že by došlo k posílení hlavních brigád, ale došlo by i ke snížení počtu vyšších důstojníků a generálů ve prospěch nižších hodností.
Díky za vlídnou za reakci, pánové, která trochu otupila mé obavy, že jsem úplně vedle.
Ještě něco přidám, berte to shovívavě, zhruba jako řeči blondýny, prosím. Když nyní v tisku čtu vyjádření nejmenované partaje typu “nepotřebujeme dělostřelce”, domnívám se, že to neznamená “armádu bez děl”. Pravda, ustrnul jsem trochu v dobách své “vojny”, absolvované ještě “za totáče”, vzpomínám na štábní cvičení na mapách, kdy “jaderné údery zasadíme zde, zde a zde, soudruzi, … a prvosledové jednotky vedeme mimo epicentrum tudy…” atd. :-/ Nicméně, dnes, nějakých pětadvacet let poté, myslím, že česká armáda nemůže už nikde uplatnit těžké houfnice “DANA” (o mrtvých raketometech nemluvě), beztak zralé do šmelcu. Pakliže v budoucnu děla, tak nějaká lehká, přepravitelná letecky. Jako laik (“blondýna”) si nedovedu představit, že by někdo někdy v dohledné době našel peníze na to, aby přezbrojil dělostřelectvo moderními novými zbraněmi v dosavadních počtech. Notabene, pohlédnu-li za hranice, Bundeswehr čekají v letech 2013-2014 škrty celkem 4 mld. eur, spořit se prý chystají i VB, Francie, Itálie … A tak mi zkrátka vychází jedině: nákup nových děl ano, ale v minimálním nutném počtu, a pak začlenit pod mech. brigádu, popř. brn (a dosavadní děl,. brigádu zrušit, sorry). Usuzoval bych z toho, že dělostřelecká brigáda prostě (když z žádných jiných, tak z finančních důvodů) nemá budoucnost. A blondýnkovsky se mi zdá, že např. v takovýchto věcech se dají hledat (nutné) úspory, nikoli v podivných nápadech typu zrušení vrtulníkového letectva například. Jsem jen blbý civil, a tak si můžu dovolit primitivní zkratku: vrtulníky sakra mohou být (k lecčemu, i třeba při živelných pohromách) k něčemu potřeba, rozhodně víc než zastaralá, letecky nepřepravitelná děla.
Už končím, nechci se tu dál svými sedláckými hrubostmi motat do rozprav odborníků, jen ještě připodotknutí: v jiných segmentech jsem tu našel různá spiklenecká souznění v názorech na odmítnutou KRAČR. Ale já ji nikdy neviděl. Uvažovalo se tam o těchto věcech, nebo ne? A letošní OMDZ též neznám…
Jinými slovy, a úplně na závěr, k nadpisu tohoto článku: přál bych novému ministrovi, aby trochu víc informoval veřejnost, ten dosavadní zavedl totální mlčení, a to není dobře! Přeci AČR je NAŠE armáda (= i – a snad hlavně – kruci, nás “civilů”). Když bude dobrá a k něčemu, budeme ji mít rádi a podporovat ji, dokonce i my, co jsme kdysi zažili u “jiné” (opravdu už dnes jiné ?!) armády ta štábní cvičení zmíněná výše. Dobrou noc a dobré ráno všem, co to s ozbrojenými silami naší země myslí dobře. Je jich na tomto webu dost!
Jen bych dodal, že české vrtulníkové letectvo na tom po stránce používané techniky není o mnoho lépe než dělostřelectvo. V rámci deblokace ruského dluhu byly sice relativně před nedávnem dodány bitevní vrtulníky Mi-24V (Mi-35) a transportní Mi-171Š. Avšak jediné, co je na nich skutečně moderního, je datum výroby. Jejich zbraňově-navigační vybavení a prostředky vlastní ochrany jsou při nejlepší vůli poplatné 1. polovině devadesátých let. To bylo taky důvodem, proč se za 0,5 mld. modernizovalo 5 Mi-171Š, z nichž 3 teď létají AX. Pak jsou zde ještě polské W-3A Sokol, těm však pomalu (i když v této době už možná rychle) končí technická životnost a na jejich generální opravu nejsou peníze. Ve Kbelích jsou kromě Sokolů dále provozovány letité Mi-17 a “paplášské” Mi-8PS. Vyjadřovat se k jejich bojové hodnotě v roce 2010 je pouze ztráta času.
Pro zájemce připojuji na závěr přehled vrtulníkových jednotek a používané techniky
221. lbvr – 22. zL – Náměšť n/O – Mi-24V (Mi-35) + Mi-24DU
231. vrl – 23. zVrL – Přerov – Mi-171Š (+ asi i stále Mi-17)
243. vrl – 24. zDL – Praha-Kbely – Mi-8PS + Mi-17 + W-3A
To Poustnilisticka:
601. SkSS již dnes brigádní strukturu de facto má (né náhodou je bývalý název 6. speciální brigáda) včetně odpovídající hodnostní struktury. Těžko tedy podřizovat brigádu brigádě. Druhou možností je mnou zmiňované doplňkové jednotky včlenit přímo do struktury 601. SkSS, ale bylo by to čarování se strukturou jedné z mála fungujících jednotek nasazovaných v boji, a to s velmi nejistým výsledkem. Proč měnit něco, co evidentně funguje…
Proto si myslím, že nejlepším a formálně nejčistším způsobem by bylo vytvoření “Velitelství”. To samozřejmě neříká nic o jeho velikosti. Může mít klidně velmi podobné počty jako velitelství brigády, pokud to vyplyne z úkolů (a ne naopak). Sečteno a podtrženo, takovému uskupení by měl velet brigádní generál.
To Hortenz: Ohledně děl. Naprostý souhlas, jen jedna technikálie. Letecky přepravitelné houfnice jsou vhodné zejména pro 4. BRN (ať už ráže 105 či 155 mm), samohybné houfnice jsou dle mého názoru pro 7. mb vhodnější. Pokud tedy budeme směřovat k diferenciaci úkolů těchto jednotek, a ne dosavadní – všichni umí všechno, ale v konečném důsledku nic pořádně.
To Dušan: Ve skutečnosti neexistuje něco jako “rozpočet armády”, ale pouze podíl veřejných výdajů vynakládaný pro účely obrany a bezpečnosti. Nelze tedy tvrdit, že armádě někdo ujídá “chlebíček”, protože je skutečně věcí politického rozhodnutí, kolik peněz na co. Mělo by to mít samozřejmě svou logiku a to logiku na úrovni celého státu státu a nikoliv jen na úrovni jedné rozpočtové kapitoly. Tím, že se např. 10 lidí z vojenského vlečkového úřadu přesune na drážní úřad pod MD, nic se v globálu neušetří, protože těch 10 lidí obsluhuje majetek v podobě vojenských vleček. Fakticky dojde pouze k tomu, že funkce spojené s rozpočtovou kapitolou 307 a vyjádřené tzv. odvětvovým členěním výdajů přejdou do kapitoly SR, kde by je člověk fakt očekával. Nedá se proto v této souvislosti očekávat, že byl někdo ochoten konvertovat 10 tabulek o.z. na 10 tabulek VZP.
Pokud jde o Duklu, je dobré vidět věc z pohledu státu. Jestliže budou všechny reprezentace sloučeny pod MŠMT, ztrácí smysl dělat něco jako mistrovství republiky v příslušných sportovních disciplínách, protože se ztratí smysl klubových soutěží. Fakticky ani nedojde k žádným významným úsporám. Nicméně zákon o podpoře sportu je v působnosti MŠMT a mělo-li by se něco v této věci změnit, měla by rozhodnout vláda a zákon by pak mohl být změněn a třeba se fakt podaří něco uspořit… V této oblasti jsem ovšem skeptický. Pokud jde o třeba hudby, tak mě zaujalo, že Alexandrovci sice vystupují v uniformách, ale ve služebním poměru je snad jenom dirigent a nejužší vedení souboru.
Tím se dostávám k problému, který by měl být rozhodnut: co jsou skutečně vojenské odbornosti a co jsou civilní odbornosti, které mohou být vykonávány osobami ve služebním poměru VZP, ale taky nemusí. V souvislosti s nadnesenou tématikou KVV je docela zvláštní, že v krajských orgánech krizového řízení nejsou žádní vojáci, přestože jejich činnost připomíná mobilizační úkol KVV. Problém by se možná “vyřešil sám”, kdybychom začali přemýšlet v rozměru “total force koncept” a nikoliv tradic masové armády…
Problém tzv. hodnostní pyramidy: Odpověď na otázku: kolik vlastně důstojníků a jaké proporce hodnostních sborů je poněkud složitější. Nepodaří se totiž nastavit jakoukoliv ideální pyramidu, pakliže nebudou OS zarámcovány početně, tedy dokud nebude zákonem garantován počet VZP a o.z. a jejich rozdělení do hodnostních sborů se stanovením nějakých rozumných proporcí, či maximálních limitů (v případě generálů a plukovníků). Pokud tohle nebude, pak se armáda bude zmenšovat a zmenšovat a furt se bude zdát, že někdo přebývá.
Ten zásadní problém ale je, že bych měl vědět, proč chci danou hodnostní pyramidu v té podobě, kterou jsem si zvolil. Nato jsem zatím nenašel žádnou rozumnou odpověď. – Mám k dispozici studie z počátku 90. let, kdy jsme se v rámci “přizpůsobovacím” procesům snažili najít “průměrnou” pyramidu, přičemž tato “průměrná” pyramida je založena na údajích pro námořnictvo, námořní pěchotu a apod., což nemusí být ten správný model našich OS. Je paradoxní, že před rokem 1990 se vědělo, proč mít hodně důstojníků, a to jak z praktického hlediska (mobilizační jádra), tak z hlediska ideologického hlediska (socialistický stát umožňoval stát se důstojníkem každému, kdo o to projevil zájem a tím se lišil o prohnilých imperialistických států.) – Pokud jsem si dělal historické komparace, tak jsme se rozhodli pro pyramidu “spíše pre-industriální armády”, než armády moderní, vyžadující množství technických specialistů.
V souvislosti s hodnostní pyramidou si dovolím uvést jeden paradox. Velká Británie má poměr VD-ND blízký k jedné, zatímco my tendujeme k rozdělení důstojníků v poměru 2 (VD) ku 3 (ND). Ten poměr odráží politiku retence a další věci, které tu nějak schází, protože hodnostní pyramida není výsledek sociálního inženýrství (občas se udělá restrukturalizace hodností), ale přirozený výsledek rozhodnutí vojáků sloužit dosažený dlouhodobým vývojem.
V této souvislosti si dovolím poslední poznámku. Od zavedení jednotného systému odměňování je problematické odlišit, pro koho je která práce vhodná. Ve VR 3/2005 a později VR 1/2009 jsem publikoval článek zaměřený na překryv mezi hodnostními sbory. V tom prvním článku je uveden stav pro OS USA, VB, SRN a ČR v tom druhém jen pro ČR. Zatímco v těch prvních třech zemích není možné, aby stejnou práci (měřeno platovou třídou) vykonával praporčík i důstojník, a nás je to běžné. Tento paradox je podpořen shodnou výší hodnostního příplatku u praporčíků a nižších důstojníků a snahou předepisovat vysokoškolské vzdělání na praporčická místa, ačkoliv prostě z povahy věci (s výjimkou high-tech technických specialistů) to nedává smysl. – Armáda je považována obecně za velmi hierarchizovanou instituci, ale když se vezmou sociálně-ekonomické charakteristiky, tak najednou, řekněme v 1/5 případů, nejsou rozdíly mezi hodnostními sbory. Někde tu je tedy problém a je na zvážení, jestli na návrhu jeho řešení mají pracovat lidé, kteří nebyli schopni jej opakovaně vyřešit (tím myslím, i ignoraci problému).
Pro Bohuslava Pernicu: Bohuslave, díky za vyčerpávající odpověď. Již kdysi jsem ve VR 2/2008 napsal:
“Žádný ze strategických dokumentů se ovšem nezabývá otázkou, k čemu poddůstojnický (v současné době rotmistrovský) a praporčický sbor slouží a co má být jeho úkolem v rámci AČR. Místo a úloha poddůstojnického sboru není v současné době v rámci AČR legislativně vymezena. Žádny ústavní, zákonný nebo podzákonný právní předpis v ČR se touto problematikou nezabývá a k této problematice nebyla nikdy zpracována žádná koncepce.
Místo a úlohu rotmistrovského a praporčického sboru (stejně tak i důstojnického) je nezbytné vymezit v INA které mají působnost v rámci celých ozbrojených sil ČR, zejména v Zákl-1 Základním řádu ozbrojených sil ČR. Zároveň, ve stejném právním předpisu, je nezbytné rozdělit úlohy mezi důstojnickým, praporčickým a rotmistrovským sborem tak, aby nedocházelo k překrývání a duplicitě.”
Zejména bych podtrhnul poslední větu o tom, že je nezbytné rozdělení úloh (vykonávaných činností) mezi jednotlivými hodnostními hodnostními sbory. Jak je jinak možné, že jeden rok vykonává určitou činnost např. major a následnou změnou TP, druhý rok, NAPROSTO stejnou činnost začne vykonávat praporčík?
Pokud se podíváme z hlediska optimalizace státu tak mně napadá …že tu máme takové ,, potřebné,, instituce pod Sekci personální N- MO : jako například
státního odborného dozoru.Tedy .
-Úřad státního odborného dozoru MO
Hradební 12
P.O. BOX 3
110 15 Praha 1
Organizace :
# Ředitelství
# Oddělení řízení dozorů
# Oddělení státního dozoru
České Budějovice, Pardubice, Litoměřice, Olomouc, Brno
viz :http://www.army.cz/ministr-a-ministerstvo/lide-struktura/namestek/urad-statniho-odborneho-dozoru/urad-statniho-odborneho-dozoru-ministerstva-obrany-6595/
——————————————————————————————–
Pánové a dámy nezdá se vám že máme ?
-Český úřad bezpečnosti práce
Ve Smečkách 29
113 52 Praha 1
Navíc teritorální Inspektoráty bezpečnosti práce pro kraje a prahu Navíc .
-Výzkumný ústav bezpečnosti práce
Jeruzalémská 9
116 52 Praha 1
-Institut výchovy bezpečnosti práce
Cejl 10
658 38 Brno
-Institut technické inspekce Praha
Ve Smečkách 29
110 00 Praha 1
Tak co na to říkáte potřebuje stát v armádě souběžné pracující ,,resortní,, instituce ???
Všichni, kdo navrhují zrušení UO se jsou vedle, jak ta jedle, jak jsem se dočetl v A-Reportu 5/2010:
Ředitel odboru vzdělávání (Milan Máčel – pozn.) reaguje i na některé hlasy volající po „náboru“
vysokoškoláků z řad civilní veřejnosti
do důstojnického sboru AČR. „Ti, co šíří
podobné myšlenky, zapomínají na to
klíčové. Důstojník je specifi cké povolání.
Jedině postupnými kroky v osobitých
vojenských podmínkách lze dosáhnout
potřebné kvality. Jde o komplexní proces
vzdělávání, výcviku a výchovy vojenského
profesionála, nikoliv jednorázový
počin. Univerzita obrany umí připravit
vojenského profesionála a další odborníky
působící ve sféře bezpečnosti
a obrany státu.“
(A-Report 5/2010, str. 29)
Tak vidíte. Všude možně po světě nábor civilních vysokoškoláků do armády naprosto normálně funguje, jen u nás v ČR jsme přišli na to, jak hluboce se tito poblouzněnci mýlí. Ještě, že hrdinný postoj SP MO chrání důstojnický sbor v AČR od totálního kolapsu…
Jsem nadšen tím co tady čtu a utvrzuje mne to v tom, že obyčejní vojáci a dokonce i civilisté přemýšlejí o armádě s větší erudovaností a zájmem než ti, kteří jsou za to placení! Jen se obávám, že to opravdu nečte nikdo z odpovědných!
Vše co se tady probírá a probíralo má podle mně reálné parametry akorát nejsem úplně přesvědčen o ještě větší transformaci nebo úplném zrušení KVV.
Jsou to správní úřady, jejichž agenda je takřka nepřenositelná. A i kdyby se o to někdo pokusil, a že se už pokusil několikrát, vždy ztroskotal na tom, že to žádný jiný civilní úřad nechtěl a v podstatě ani nemohl dělat! Zmíním jen několik agend a třeba přijdete na to kdo a jak by si s tím poradil! Vojenští důchodci; mobilizace( obrovské téma se spoustou podtémat jako doplňování útvarů na teritoriu lidmi i technikou, odvodní řízení, střežení strategických objektů, polní obrana atd); evidence záloh (všech); výcvik AZ; nábor; krizové řízení; objekty důležité pro obranu státu a k tomu to hlavní čili správní činnost ve vztahu armáda veřejnost.
V současné době je 14 KVV na počtech zhruba 220 VZP a 9O o.z. což je stejně jako třeba VUSS Praha.
Tady bych zase viděl úspory já. Máme tři VÚSS v počtech kolem 1OOO o.z. Jsem si jist,že při jejich současné agendě by stačili 2 pro Čechy a Moravu ale už bez pracovišť v Plzni, Českých Budějovicích, Olomouci a Litoměřicích.
Nebo co třeba neuvěřitelných 9? regionálních finančních odborů? Pro 30 000 zaměstnanců armády? Jeden RFO na 3300 zaměstnanců je přeci jen trošku moc ne? Nebo 1100 vojenských policistů? To je taky síla myslím.
Taky nás tady společně napadají i jiné možnosti šetření,ale to je na šlápnutí na kuří oko!!
Jen naznačím: bývalý VZP ve vysokých hodnostech na MO a GŠ skončí jim služební poměr a nastoupí na identické nebo podobné místo jako občanský zaměstnanec!! Myslím, že fundovaní pochopí co tím chci říct!
A je spousta dalších možností jako jsou dublovaná oddělení na MO a zároveň na OTV. V podstatě se pak stávají pouze prostředníky v doručování úkolů. Snad jsem nikoho nepopudil nebo neprudil!
To Petr Švaňa: Vaše nápady jsou opravdu zajímavé a neliší se moc od nápadů, které jsou zmíněny pod heslem, že tu korunu ušetříme, ať nás to stojí třeba milion. – To že máte nějakou organizační strukturu, znamená, že máte nějakou schopnost poskytovanou vlastními silami a prostředky. Tuhle schopnost si můžete i najmout a zrušit ty vlastní síly a prostředky, ale neznamená to, že uspoříte. Budete-li muset platit DPH a ziskovou prémii (marže) dodavatelské firmě, budete asi happy, jak máte štíhlou organizační strukturu, ale horší to už bude s náklady na onu schopnost. V rámci limitovaného rozpočtu možná budete muset zrušit i něco jinačího…
Vámi prezentované návrhy tak připomínají fousatý vtip z doby socialismu: Dlouhodobé výzkumy prováděné sovětskými vědci ukázaly, že při vlakových neštěstích nejvíce trpí pasažéři posledního vagónu. Svolali tedy konference a po dvojdenním jednání sjednotila na návrhu řešení problému, který se předloží generálnímu tajemníkovi KSSS. Tím řešením bylo odpojit poslední vagón.
Domnívat se, že nepotřebujete obslužný blok je, slušněji řečeno, krátkozraké. Tím, že odstřihnu tu kterou “suchou větvičku”, nezruším povinnosti, které mám plnit. Legendární se stala reorganizace vojenských hudeb, kdy se hudbám ořezal obslužný personál a některé funkce se začaly tzv. zdvojovat. Např. řekněme, že takový hráč na bicí dostal na starost zároveň materialistu, protože je to ten, co má nejrozměrnější nástroje. Výsledkem bylo, že se snížilo procento využití orchestru v rámci roku. Materialista se totiž musel věnovat inventurám a jezdit po školeních apod. a zkoušet a hrát bez bubnu prostě nemá smysl…
Závěr: Více takových nápadů a pokud možno posvěcených odborníky na ekonomiku obrany státu a vojenský management. – Pro potřeby výuky normální ekonomiky a managementu není totiž nic lepšího, než jeden správný špatný příklad z praxe.
To B.Rernica: Uf, přestože Vás ve Vašem oboru považuji ze jednoho z mála, kteří jsou schopni mluvit v AČR fundovaně o personalistice, s Vaším komentářem k příspěvku P.Švani nesouhlasím. Ale možná je to jen nedorozumění. Přestože v žádném případě nezpochybňuji, že outsourcing je lék na všechno (není), pochopil jsem příspěvek PŠ spíše tak, že v zabezpečovací části máme v poměru k počtu bojovníků trochu příliš zaměstnanců. Příklad s hudbou byl dobrý (a pravdivý) jenže řešením nebylo pověřovat bubeníka prací materialisty, ale zrušení hudby (na přehlídky naší armády by nám jedna mohla stačit). Dělníkem armády je střelec ne hudebník. Hudba (obsuha vojenských bytů, které nepotřebujeme, Dukla, Ondráš atd.) je jen třešničkou na dortu. Když začíná být dort (bojové útvary) menší než hromada zkažených třešní na něm, je někde asi problém. Samozřejmě je to otázka konkrétních celků ale třeba se dostaneme k diskusi o konkrétních příkladech.
to ota: Ten komentář je o tom, že se má dvakrát měřit a jednou řezat. Je jednoduché navrhnout zrušení čehokoliv, musím to však mít “spočítané”. A spočítaný mám mít efekt v poměru k penězům. Pokud si vzpomínám, tak VUSS obsluhuje vojenskou infrastrukturu. Lze zrušit VUSS a převést to na SVBF, p.o., tím se ale nemusí nic ušetřit – SVBF, p.o. může začít kalkulovat příspěvek na činnost, který bude vyšší než původní náklady na VUSS, přičemž počet lidí obsluhující infrastrukturu bude nižší. Výsledkem může být, že klesne kvalita péče o nemovitou infrastrukturu např. v podobě nedostupnosti údržbářů.
Hudby: Nebudete mi to věřit, ale nedostatek hudeb může být do budoucnosti problémem. Když se při odchodu rozhodne, má voják nárok na vojenský pohřeb – uniforma do rakve, čestná stráž a vojenská hudba na pohřbu. Tahle výsada platí z doby 200tisícívé armády a v okamžiku, až bude jedna vojenská hudba na ČR bude problém tento nárok splnit, jestliže začnou umírat kohorty důstojníků této velké armády. Už teď je problém zajistit pro vyšší důstojníky ke katafalku dostatečný počet majorů. Možná, když už se tu navrhuje A, nechť se k tomu zmíní B, C a i D. Tohle by pak v tomhle ohledu skutečně lišilo tento web od strategických rozhodnutí, která jsou tady mnohdy kritizována.
V souvislosti s redukcí vojenských hudeb na počet jedna se v každém případě těším na organizaci a průběh oslav konce druhé světové války, probíhajících zatím tradičně ve vztahu k jejich datu současně na různých místech republiky.:-)
To Bohuslav Pernica: s odstavcem 1) samozřejmě souhlas – nekoncepční rušení jen proto, že tomu někdo nerozumí, ale chce mít na papíře čárku za zrušení nařízeného počtu “nečeho” je zajisté “kapitální békovina”. U příkladu s SVBF a VUSS sice rozumím argumentu (když už ten majetek máme, musí se o něj někdo starat, jenže problém je v tom, že významná část majetku je prostě přebytečná a drží se mnohdy jen pro nedostatek koncepce. V případě SVBF je ještě viditelnější, stačí porovnat počet bytů s počtem pracovníků kteří je zabezpečují (k čemu vlasně dnes armáda potřebuje vojenské byty, když téměř všichni vojáci pobírají příspěvek na bydlení – tudíž v nich nebylí?).
U vojenských hudeb u sám uvádíte, že pohřby s hudbou jsou reziduem minulosti. Není nejmenší důvod, proč část příslušného předpisu zrušit – tím navrhuji přinejmenším to B. V případě mého pohřbu mi bude stačit, když přijdou v uniformách přátelé, protože chtějí a ne několik úředníků, které tam nahnali jen proto že mají hodnost dle předpisu. Jestli to pomůže zrušit pád míst hudebníků a zachránit pár tabulek pancéřovníků u brn. nebo 7. budu rád:) Vojenskou hudbu mám rád ale je to otázka priorit: armáda plná střelců bez hudby je stále armáda, opačně to smysl nemá a můžeme se přejmenovat na 2. Českou filharmonii, nebo Zelenou sekci Ministerstva práce a sociálních věcí nebo marketingové oddělení MPI (dle priorit a sympatií k jednotlivým funkcím MO). Jinak bych nerad, aby to vypadalo, že zlečuji Váš apel na uvážlivé realizace rušení toho, co Armáda potřebuje opravdu, myslím, že v zásadě ani jeden neříkáme nic rozdílného.
to ota: Myslím, že se lišíme ve filosofii. Jestliže máte majetek ve svém vlastnictví, jste povinen se o něj starat. Je jedno, co si myslíte o statusu tohoto majetku, povinnost je jasná a vyplývá ze z. č. 219/1999 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. Není to o vojenských bytech. Zde se navíc mýlíte. Ty byly součástí majetku SVBF, p.o. a, tuším, jich je asi už jen 2,5 tisíce. Mimo jiné, tyto byty byly a jsou součástí sociální politiky tohoto resortu.
Taky si nemyslím, že by bylo správné se chovat ke starší generaci tak, jako že je to relikt minulosti. Ti lidé si své odsloužili a za to jim patří příslušná pocta. Pokud někdo přistupuje k mezigeneračním závazkům tak, že je nebude dodržovat, pak nemůže očekávat. že budou splněny jeho potřeby vůči generacím po něm následujícím. Kromě toho pravidelná armáda byla považována za stát ve státě právě pro vysoký stupeň nezávislosti na svém okolí vyjádřený v rituálech, zabezpečení podobném jako u civilních organizacích apod. Tento přístup umožňoval to, co armádu liší od civilních fabrik, kde se dělá “od do” a důležitý je výkon, aniž by existovaly pevné vztahy mezi lidmi.To, co naznačujete vy, považuji za nepochopení sociální podstaty armády, technokratický přístup a spíše pohled “žoldáka”. Tím považuji debatu k tomuto tématu uzavřenou a vzhůru k záchraně pancéřovníků. Přirozeně Vám do budoucna přeji, aby k Vám bylo přistupováno podle stejného přístupu, jaký používáte Vy. Konečně ty priority se tak nějak mění, že…:-)
To BP a ota: Podle toho co tady čtu v reakci na svůj příspěvek si myslím, že jsem byl tak trochu nepochopen. Možná taky už trochu myslím v intencích těch, kteří mají ty reformy a restruktulizace či restrikce na starosti. Pro svůj zdravý rozum doufám, že ne!! Já přece vím, že mám-li majetek musím se o něj starat a ktomu musím mít dostatek údržbářů atd atd. Předpokládám, že máte nějaké vazby na VUSS nebo na Provozní střediska a víte jaká je jejich dnešní činnost! Ta se scvrkla na starost o nemovirou infrastrukturu, kterou armáda už dávno nepoužívá. To je příklad Českých Budějovic, kde je v používání už jen zlomek z dřívějšího objemu nemovitostí. Předpokládám, že stejná situace je v Plzni, Písku, Klatovech, Litoměřicích a asi 50 dalších městech v ČR, kde už v podstatě armáda není!! Jak dlouho si budeme hrát na vlastníky miliardového majetku? Vždyť ho nemůžeme prodat a dokonce ho v 95% nikdo ani nechce! Musíme ho vnucovat a převádět městům a obcím skoro násilím. Smlouvy na outsorcing na cokoli by měli uzavírat ti kterých se bytostně týká a pro koho bude prováděn. Jestliže velitel nemůže ovlivnit obsah smlouvy a pravidla za jakých bude smlouva plněna, je to hodně podivné ne? Tady proto vidím rezervy možného snížení počtů na VUSS. Převedením některé agendy na již existující oddělení vojenských útvarů a zařízení! O vojenské hudbě jsem se nezmiňoval, protože o ní nic nevím takže můžu těžko posoudit její potřebnost. Myslím, ale že víc už by se její stav snižovat neměl!
Spíše by mě zajímal váš názor na další moje “nápady”? Myslím tím RFO čka, VP, přechody ze služebního do pracovního poměru a dublovaná oddělení MO s OTV. Mimochodem opravdu nechci aby se něco cokoli zrušilo jen proto, že mi to přijde zbytečné pro bojovníky. Já byl bojovník 13 let, včetně účastí na misích a vím co je pro válečníka nejdůležitější. Zajištění a ne jen to bojové od nejbližších kolegů, ale zejména to logistické, zdravotnické atd. Trošičku mne mrzí, že vidíte ty moje návrhy stejně jako by je nejspíš viděli papaláši nahoře. Koneckonců to oni to přivedli tam “kde už nepořebujeme obslužný blok a tak ustřihneme suchou větvičku” a práci kterou do té doby dělali převedeme na někoho jiného. Mám s tímto způsobem řešení reformy své zkušenosti. Chcete-li můžeme je tady prodiskutovat poměrně otevřeně a podrobně! Snad pak nebudu vzat k odpovědnosti :-)
Množství navrhovaných “inovací” a jejich různorodost není na jednoduchou diskusi přes internet. Zde jenom dva body
1. Já osobně RFO podporuji, byť jsem v roce 1997 napsal diplomku, kde jsem ukazoval, že systém “zdražil”. – Vznikla struktura, finančáky na útvarech ale nikdo nezrušil. Od svého vzniku si systém žil svým životem a žije si dál. Dneska jsou RFO místa, jejichž výkon lze měřit počtem účetních případů, vyplácených osob apod. V tomto směru RFO negenerují práci, ale intenzita jejich činnosti odráží intenzitu ekonomického pohybu na útvarech, které zabezpečují. Fakticky cestou RFO lze soustředit on-line data, která by se dala využívat, ale to je přesně to, co nám nejde.
2. To, že se dublují působnosti podél organizační hierarchie je problém výstavby armády. Kdo má za tuhle funkci odpovědnost, to je myslím jasné. Současný stav vypovídá o tom, jestli máme schopnost výstavby armády a v jakém ji máme stavu…
Samozřejmě, že ta diskuse je složitá a musí být mimořádně korektní. O tom vy víte mnohem více než já, ale mně se bohužel zdá, že po tom sice všichni voláme, ale skutek utek!! Jak je potom možné, že se po každé byť sebemenší změně, ať už politické (v čele resortu) nebo finanční (zdrojový rámec) objeví tolik nejasných a “neakceptovatelných” kroků reformátorů? Nikdo není schopen rozumně vysvětlit proč se udělalo to či ono, nebo jsou rozhodnutí napadána a následně revokována! Máte k tomu mnohem blíž ze své pozice a proto chápu, že jste schopen spoustu těchto rozhodnutí vysvětlit. Nicméně stále mi uniká jak může být ekonomické mít na 32 000 zaměstnanců třeba 1000 pracovníků na VUSS nebo 1100 vojenských policistů nebo 1500 zaměstnanců MO a GŠ (ne-li víc). Přeháním, abych podnítil diskusi a vydyndal rozumné argumenty. Taky se tady nikdo, možná náhodou, nevyjadřuje k těm mým ohraným přechodům ze služby do prac.poměru na MO a GŠ. Pro někoho to možná téma není, ale věřte, že pro řadové vojáky ano! Snad pomůže popostrčení: VZP(plk – gen) skončí ve služebním poměru s platem řekněme cca
70 000,- čistého a nastoupí do pracovního poměru na totožné místo (nebo lehce modifikované) sice bez hodnostního a př. na bydlení, ale se stejnou pl. třídou a stejným osobním a stejným př. za vedení ( neb se osvědčil a je rozený vedoucí a odborník) + 50% výsluhou. Výsledkem je, že stejný člověk bere o 10 000 – 20 000,- víc než předtím. Tyhle úspory mi hlava nebere!
Problémem je, že tohle je Váš úhel pohledu. Za 20 let v této věci existuje naprostá nedostatek studií, které by potvrzovaly nebo vyvracely Váš názor. Pokud jde o mou zkušenost, tak jsem se setkal s několika .o.z., kteří byly dříve vojáky z povolání a byl jsem rád, že zůstali na MO, protože byli skutečně nositeli znalostí a dovedností, které mnohdy postrádali jejich šéfové. Šlo o lidi z generace, která zažila 200tisícovou armádu, a díky zkušenosti byly schopni vidět armádu v kontextu a reálně. Opačný přístup byl jimi označován jako “přinesení si své roty nebo čety na GŠ/MO”. Tohle je to, o čem mluvím jako o ztrátě schopnosti stavět armádu. – Papír snese všechno (můžete si napsat jakýkoliv předpis nebo plán a ministr ho třeba i podepíše), ale výstavba armády je poměrně složitý proces a hlavně dlouhodobý proces vyžadující skloubení znalostí a zkušenosti poměrně velkého počtu lidí a to v prostředí, které se chová strategicky (nahodile). Bohužel tohle se ale v posledních několika letech redukovalo na psaní tabulek počtů, přičemž se z prostředku pro budování schopností (tabulky počtů) stal cíl. “Tabulkový” přístup redukuje sociální systém na technický systém, který se chová spíše deterministicky. Nelze se tedy divit, že s touto filosofií přichází tolik zklamání. – Lidé se budou chovat vždy podle toho, co je pro ně výhodné a co se jim dovolí. Ten první aspekt u technického systému nepřipadá v úvahu a vše se někdy opravdu redukuje na to “robotové dovolování”.
V každém případě pro pochopení toho, co se odehrává uvnitř byrokratické organizace, doporučuji přečíst si Parkinsonovy zákony a zamyslet se, jak jsou v resortu postavena pravidla pro vytváření organizačních struktur, jak jsou nastavena pravidla pro vyžadování finančních prostředků apod.
To Petr Švaňa: Odchodu bývalého VZP do civilu tak jak ji popisujete má z pohledu nákladů MO tři možnosti:
1) VZP zůstáva jako VZP – bere plat + další náležitosti – ve vašem příkladu cca 70 tis,- Kč čistého +/včetně přídavku na bydlení, + ostatní náležitosti VZP (rekreace, výstroj, zabezpečení v nemoci,….) = v součtu celkový náklad na vykonávanou funkci.
2) Odchod do civilu a setrvání na modifikovaném místě jako OZ – náklady MO budou plat OZ (obdoba platu VZP – hodnostní) a náklady na výsluhový příspěvek (ve vašem příkladu 50 %)
3) odchod do civilu mimo resort MO – náklady budou plat nového OZ (nebo VZP dle modifikace místa) a stále náklady na výsluhový příspěvek bývalého VZP.
Přestože je tedy praxe “odzeleňování” VZP na pozice OZ často kritizovaná a napadaná, z ekonomického hlediska se nejedná u varianty č. 2 ve srovnání s variantou č. 3 o zvýšení nákladů, ale překvapivě se naopak může jednat o snížení nákladů na “zapracování” nového zaměstnance a ztrátu schopností, znalostí a zkušeností (viz BP z 23.6.). Tudíž z čistě pragmaticko-ekonomického hlediska je ideální varianta č. 1 – setrvání VZP ve služebním poměru. Pokud dochází k restrukturalizaci a změně místa VZP na OZ tak je ekonomicky stejně nákladné zda je místo obsazeno “novým” OZ mimo rezort nebo bývalým VZP (za předpokladu stejného dobu započitatelných let praxe).
Pozn.: Předchozí úvahy vychází z předpokladu nároku na výsluhu u VZP.
To F .Š.
Je to možná trochu mimo článek ale ..
komentuji skutečnost že na webu army.cz je zveřejněno( http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5146 ) :
Základní ukazatele státního rozpočtu v kapitole Ministerstvo obrany ČR v parametrech :
A-rozpočtový rok
B – skutečnost / schválený rozpočet
C – příjmy kapitoly MO bez mimorozpočtových zdrojů rezervního fondu (v mil. Kč)
D – výdaje kapitoly MO bez převodu nevyčerpaných prostředků do rezervního fondu (v mil. Kč)
E – hrubý domácí produkt (v mld. Kč)
F – podíl výdajů kapitoly MO na HDP
G – výdaje státního rozpočtu ČR (v mld. Kč)
H – podíl výdajů kap. MO na výdajích státního rozpočtu
Ale prozatím zde není ,,zavěšen,, mimo roky 2004,2005,2006,2007,2008. Dokument :
Závěrečný účet státního rozpočtu za rok 2009.
A jak jsem se dočetl vpravo dole aktualizováno: 15. ledna 2010.
Nejsem novinář ale, řekl bych že bude zajímavé porovnat roky 2009 a 2010 tedy resortní detaily v prvním roce nové vlády a v letech dalších …
to B.Pernica: Ve filosofii se evidentně lišíme, i když bych řekl, že částečně je to spíše vzájemné nepochopení (a určitě ne jen z mé strany).
1) Pochopitelně, že vím, že se stát musí starat o svůj majetek a zákon č. 219/2000 Sb., (který jste měl na mysli, ten z roku 1999 je o obraně ČR) znám dobře. V této souvislosti je ovšem jeho citace dosti jalová, ale pokud chcete: upozorňuji na § 14, na základě kterého zároveň existuje povinnost mimo jiné hospodařit s majetekem hospodárně. Jestliže nějaký majetek např. resort ke své činnosti nepotřebuje, a jeho udržování naopak vyžaduje vynakládání nákladů, hospodárné to nepochybně není. Tudíž by se měl stát takového majetku zbavit a ne živit úředníky, atd. kteří se o majetek jinak musí starat. Nevím v čem jsem se mýlil u vojenských bytů, netvrdil jsem, že by nebyly součástí SVBF.
2) sociální politika je primárně věcí ministerstva práce a sociálních věcí a resort obrany se do této oblasti plete až příliš. Jsem vychován k úctě ke starší generaci a zároveň jsem zastáncem toho, aby se stát staral pouze o ty, kteří se o sebe neumí nebo nemohou postarat sami.
3) Vaše vyjádření, že “Kromě toho pravidelná armáda byla považována za stát ve státě” atd. už neplatí, ale chápu že se po tom někomu stýská.
4) Možná nechápu to co nazýváte “sociální podstata armády”, ale každopádně velmi dobře vím, jaké jsou úkoly armády dle zákona č. 219/1999 Sb., a jsem pro to, aby tyto úkoly měli přednost před sociálním zabezpečováním čehokoliv. Skutečnost, že máme přebujelé majetkové struktury, nepotřebné stupně a příliš mnoho administrativních povinností teď bude stát vojáky snížení příspěvků na bydlení i když šetřit by se mělo úplně na jiných místech.
5) jmenuji se Ota Foltýn a do armády jsem vstoupil z přesvědčení, že služba v armáde je smysluplnější než “rýžování” v soukromé firmě, a to i za cenu, že vydělávám méně peněz než mí kolegové v civilu. Určitě se nepovažuji za “žoldáka” a takové označení mě uráží. Pevně doufám, že se naplní Vaše přání a bude ke mě přistupováno stejně, jako k problému přistupuji já. Priority mám stále stejné. Diskusi s Vámi považuji v tomto za uzavřenou teprve teď.
to Ota Foltýn: Ach jo! Vidím, že toto téma se nedá diskutovat, pokud se nenese několik nesourodých věcí.
Ad 1) Svět není jednoduchý. Jestliže jste si “syslil” majetek, který se náhle ukáže nepotřebným. Někde je nějaká chyba. Ne všeho majetku jste schopen se zbavit okamžitě a VUSS/VSBF nejsou jenom úředníci. Jsou tam taky údržbáři, technici apod. Je to jako byste tvrdil, že škola bude fungovat lépe bez školníka, nebo že funkci školníka přeberou učitelé a bude se v ní střídat…
Ad 2) Asi každý zaměstnavatel vytváří svůj sociální program, který mu pomáhá získávat a udržovat zaměstnance v zaměstnaneckém poměru. Myslím, že Vás to potěší: – 36 % z přídavku na bydlení je část programu, který navrhlo MF.
Ad 3) Už z podstaty věci, tak bude armáda vždy svým způsobem státem ve státě, protože má být schopna “samostatného operování na území jiných států”. To mj. znamená mít schopnost zřizovat státní správu.
Ad 4) Ty úkoly plníte sociálním organismem a tím je armáda. Uměním je dlouhodobě zajistit plnění těchto úkolů s co největší účinnosti těchto zdrojů. Prostě, jestli budete mít za úkol zajistit obranu území státu, je hloupé se tvářit, že Vám stačí 20 tisíc vojáků, když jsme ještě před 20 lety věděli, že je jich potřeba 200 tisíc. Rozumnou odpověď, kde vzít těch 180 tisíc a udržet tyhle počty, jsem si nikde nepřečetl.
Ad 5) Myslím, že z mých odpovědí je jasné, že k problému nepřistupujeme stejně a ani nemůžeme. To je ale asi smysl diskuse a liší to tento způsob komunikace od “hýkání” v davu či společného vití s vlky…
No, tak už není třeba domat, kde by se dalo ušetřit. Myslím, že to chytřejší hlavy daly dohromady a plošně škrtly na platech a dalších finančních náležitostech. Podle mě to bude mít následující efekt:
1. Většina lidí, co mají odslouženo více než 20 let okamžitě požádá o zkrácení závazku, popřípadě neprodlouží stávající závazek.
2. Pro většinu vojáků na základních funkcích (jichž se dotknou finanční škrty nejvíc – přídavek na bydlení tvoří daleko větší část jejich celkových příjmů) s platem cca 13 500,- Kč hrubého udělá to samé. Zejména ti, co musí dojiždět a/nebo živit rodinu.
3. Zůstanou zejména ti, co mají odslouženo těsně pod 15 a dále ti, co mají odslouženo 15 – 20 let. Popřípadě ti, co chtějí “otočit” ještě jednu misi a poté odejít.
4. Pokud se obnoví rekrutace do armády, bude prakticky nemožné kohokoli nabrat k výkonu základních funkcí, protože se to prostě lidem finančně ani časově (odloučení od rodiny, dojíždění atd.) nevyplatí.
Otázkou zůstává, jestli vše, co jsem výše uvedl není zámysl, jak “přirozenou” cestou snížit počty restoru MO. Také je dobré se zamyslet, jestli to státní pokladnu nevýjde nakonec dráž, až bude muset všem masově odcházejícím vojáků vyplatit výsluhové náležitosti.
To D.R
jen volně navážu ….
K výplatě výsluhy se nově rekrutovaný z let po roce 2003 ,,nedostanou,, to by se musely sloužit ( fyzicky 15 let ). A to ,,nedají,, ani náhodou anebo to bude spočítatelný ne prstech jedné ruky … ….takže vidím to následovně: Vstoupil do AČR kolem 20 -25 let věku pokud přičtu 15 let to mu bude tak kolem 35-40 a to je pro harcování po světe už tak dost let .
Ani vyložený ,,srdcaři,,to nevydrží to vím z vlastní zkušenosti . Pro představu kdo to nezná jezdit domu a zase z domu na celý týden po dobu >15 let… žádná sranda to není.
Takový blbosti jako se stěhovat pokaždé když útvar zvedá krovky to ho přejde po 5 letech ..2x stěhování….
Cestou potká třeba takový platový restrikce(jako letos) a jeho rozhodnutí odejít bude zrychlené . Tím důsledkem armáda vlastně ztratí jednu vojenskou generaci ač se to nezdá /nemyslím věkovou/ ale délkou praxe a to je vždy problém tato generační díra .. Šetřit na platech vidím jako nezaplacená práce která byla nasmlouvaná, odvedena ale nezaplacena …..a tady to vypadá že nový ministr/ně už tento nápad akceptuje …..no nevím jestli je to OK .
Každopádně je to z dílny politického patra(Kdopak dostal tento nápad asi?) a vojenské to má ,,jen,, realizovat ….
To B.P.: s tím sice dá souhlasit, jenže to “nezbavení se majetku okamžitě” trvá už mnoho let. Jinak státní správu na cizím území tahle armáda v žádném případě schopna dělat není, má dost starostí se správou vlastní, (nepopírám, že by tu schopnost mít měla).
Takže to co říkáte sice má smysl, ale až jako přídavek k základní schopnosti – tj. bojovat. Pokud ztrácíme tuto schopnost, je třeba dělat vše pro to, abychom zachránili co se dá z této kapacity a ořezávat napřed vše ostatní.
Kdybychom měli tu 200 000 armádu neřekl bych ani popel. Nemáme. Přímým důsledkem toho, že se nechtěné kroky (zbavení se nepotřebného majetku, rušení OTV, štábů brigád jako jsou děl., chem. nebo log. brigáda atd.) neudělali dříve teď bude politické nařízení šetření v oblasti, která bude armádu bolet víc. Jak vyplývá i z dalších příspěvků snížení přídavku na bydlení možná zkousnou nějteří důstojníci, ale pro základní funkce, u kterých tvoří i 40% příjmu to bude zásadní problém.
A pánové, nemohl by někdo z Vás, kdo to ví, prozradit, zda se tedy (letos/vloni) uvažovalo např. o tom “rozpuštění” děl. brigády = rozdělení jejích sil a prostředků mezi mb a brn ? Nebo podobná akce se Strakonicemi?
A pokud ano, to se od toho zas už upustilo?
Totiž, nevím, školy nemám, ale zdálo by se mi, že by se dřív než se začne plošně sahat na platy, možná mohlo začít šetřit nějakými takovýmito opatřeními?
Dušan Rovenský to popsal dokonale.
Uvedu jen příklad pro nevojenskou veřejnost.
Voják v hodnosti rotného, který nedávno nastoupil k našemu útvaru na základní funkci bere čistého 20 000 Kč. Když odečteme cca 10100 přídavek za bydlení tak bere 9900 čistého!!!
Cca 50 procent vojáků cestuje každý den 20-30 km do práce. Po odečtení těchto nákladů mám obavu,že začne značná část rotmistrovského sboru přemýšlet zdali se to ještě vyplatí.
Po úpravě,kterou navrhuje Janota si odnese cca 16 000.
Už vidím ty zástupy na bráně, jak se perou o službu v armádě :-)
Politici totiž nikdy neřekli že v současnosti přídavek na bydlení nahrazuje plat a že je to pro resort velice výhodné (neplatí z něj procenta sociálního a zdravotního tak jako kdyby ho dali do platu)
To budou muset mj. přepsat taky reklamní prospekty …. pro nábor.
ještě něco
http://rejnek.blog.idnes.cz/c/144495/Pokus-o-likvidaci-armady.html
Pro HEDP: Není pravda, že voják, který slouží méně než 15 let nemá nárok na výsluhové náležitosti. Mezi ně patří např. i odbytné, na které (pokud se nemýlím) vzniká nárok po 2 letech služby. Takže i voják na základní funkci, který má řekněme odslouženo 3-4 roky, při svém odchodu, zatíží rozpočet, neboť bude muset být vyplacen.
Výsluhové náležitosti a výsluhový příspěvek(renta) jsou podle stejného zákona co kdy platí se odvíjí od délky služby / to víme že /
tedy do 15 let služby nesplníte zákonnou podmínku a tudiž nemáte možnost si zvolit rentu nebo jednorázové odbytné. Dostanete odchodné ve formě násobku platu dle započitaných let … v tom jsme asi za jedno .
Tedy je: odchodné , odbytné , výsluhový příspěvek a to je rozdíl …Navíc do ,,procedury,, odchodu spadá i proplacení nevyužitých vlastních výstrojních bodů které se nedaní .
A ve vzduchu poletuje zase nějaká možná novela zákona a to na stabilizaci nepřidá …
Pokud se bavíme o ,,Zkrácení závazku,, je to procedura NOVÉ STANOVENÍ doby služby tedy slengově jeho zkrácení . PROTOŽE pokud podáte žádost o propuštění ze služ. poměru VZP (jistě bude vyhověno) ale výsluhové náležitosti se krátí na polovinu. Naopak pokud zažádáte o změnu doby služby tedy nové stanovení doby služby (a bude vyhověno) tak stihnete odejít skoro stejně ale vaše výsluhové náležitosti se nekrátí.
A to je někdy dost zásadní /na tom se zhodnem/. Pokud živíte rodinu nebo podobně.
Z dovolením jsem to trochu zopakoval protože občas to přijde vhod zopakovat mladším kolegům .
Nechápu, o čem se politici baví. Vojáci dostali v roce 2001 příspěvek na to, aby se jim nemuseli stavět byty a tak si vzali hypotéky a kvůli jedné krávě, která to pronajímá “nějakým lidem” to přece nemůžou brát a jak napsal kolega nahoře, za tyto peníze půjdou všichni vojáci pryč. Řidič kamiónu bere 30 000 kč a má tzv. čistou hlavu. Ona ta služba v armádě je i o tom, že musíte být velice flexibilní a být vojákem má pozitiva, ale i negativa. Kdyby se politici zamysleli tak můžou zrušit třeba domácí rekreace a lázně pro vojáky( cca za 14 dnů 15 000 kč)
Ještě k těm organizačním změnám a rozpočtu. Objevil jsem web Samostatných odborů vysloužilců a tady se nachází data o tolik “pronásledovaném” Ondráši (http://www.sov-info.estranky.cz/fotoalbum/omdz/ondras/). Zároveň je tu něco sice ke starému záměru k OMDZ, ale lze si udělat představu o velikosti opčtech (http://www.sov-info.estranky.cz/fotoalbum/omdz/hp—i/1.-zamer-snizeni-tabulkovych-poctu-mo-a-acr.html)
Dobry den,
90% prislusniku naseho utvaru do prace denne dojizdi, pri minimalni vzdalenosti 25km to je 50km za den. 200km denne je bezna vec. Samozrejme takovy vojak nejezdi sam, to by se poradne prodrazilo (pocitejte nejen PHM, ale take opotrebeni auta). Komu se dojizdet nevyplati, pronajima si byt v miste posadky – casto opet spolecne s kolegy. Na to vsechno temer padne onen slavny tzv. Prispevek na bydleni.
Vojakum je v podstate jedno, jak se to jmenuje. Pokud jim nekdo sebere 5000 (Nejedna se totiz pouze o snizeny prispevek na bydleni. Z praporciku budou od 2011 rotmistri – s nizsimi platy, a na to se nejak zapomnelo. To bude, panecku, kariera…), dostaneme se do situace, ze lidi budou prehodnocovat, co se jeste vyplati a co ne. Netvrdim, ze se bez rozmyslu vrhnou hromadne do civilu – to se jiste nestane. Pouze se zacnou prizpusobovat situaci. Odhaduju, ze se stane toto:
1. Odejdou ti, co maji prakticky odslouzeno a kterym by se podstatne snizila vysluha.
2. Odejdou ti, kteri dostanou dobrou nabidku z civilu, kterou by drive odmitli a kterou ted prijmou.
3. Odejdou odborne dobre pripraveni lide od utvaru, kde byly vyuzity jejich znalosti a schopnosti, k utvaru, kde jedina podminka bude, ze to budou mit blize, popr. nebudou dojizdet vubec . Tim usetri.
4. Odejdou ti, co uz si nekolikrat otocili Kosovo nebo Afghanistan a protoze v Afghanistanu jde dneska o zivot, maji toho dost (a taky maji rodiny) . Nebo se zachovaji podle bodu 3.
Mlady vojak/vojakyne dnesni armady uz davno neni s odpustenim trotl, neschopny preziti v civilnim prostredi. Jsou to lidi mezi 20-35 lety, mluvici vyborne anglicky (a pomalu i francouzsky), maji zkusenosti s mezinarodnim prostredim (nejen vojenskym) z mist konfliktu nebo taky ze zahranicnich studii nebo konferenci. Jsou to flexibilni a kreativni jedinci se smyslem pro disciplinu a schopnosti splnit ukoly za kazdou cenu. Tituly Ing, PhD, MA nebo MBA nejsou vyjimkou. Takze sance na trhu prace je. Pridejme k tomu zdravou davku sebevedomi a tento kvalitni vojak pujde pryc. Pokud dostane dobrou nabidku. A ja se trochu bojim, ze ji dostane.
a navíc nechápu, proč by měli dostat přidáno zrovna učitelé? já jsem 12 let u armády a můj plat(bez příd.) je necelých 15 000kč a mladý učitel má dostat základ 20 000 kč?????????????? divné, všichni musí pochopit, že byla vždy výsada ozbrojených složek mít sociální jistoty, právě pro ty těžkosti vojen. služby. Až nebudou ve vládě projebávat peníze, tak bude vše normální./Platy mají růst a ne se snižovat. A co když za 5 let bude opět schodek stát. rozpočtu vyšší, zase sebereme někomu peníze.??? Takže selským rozumem za 15 let můžu mít třeba 5000 kč-super.Ať jdepan John zpět do televize dělat šaška a jemu podobní, ať si ještě přidaj. Jsem voják, ale určitě ne vlastenec, na co mám být hrdý? jsem jak nějací rumuni, máme akorát holou (slovo jsem odstranil, prosím o vyhýbání se sprostým výrazům; děkuji František Šulc) a koaličním vojáků jsme pro smích
Vesměs souhlasím s většinou zde zveřejněných názorů. Ovšem nikam bych nepřesouval 601.skss. S určitým napojením mezi 601. a VZ se vždy počítalo a také je tak stavěná. Přesun pod GŠ by měl podle mého za následek absolutní úpadek a zabrždění. Přecejenom speciální síly mají na spoustu věcí jiný pohled, musí být nasazováný jinak a mají jiné potřeby. A tomu zkrátka generálové nahoře nerozumí (nabízí se otázka jestli vůbec rozumí i normálním útvarům, ale nebudu do toho rýpat).
Stejně tak bych nepřesouval VP, protože jak má vyšetřovat korupci na GŠ když mu bude podřízená?
to D: Klíčovou otázkou k přesunu VP je, jestli zvolený model organizace a jejich působností pocházející z počátku 90. let (zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii) je adekvátní současným a hlavně budoucím potřebám. V této souvislosti mohou korupci na GŠ vyšetřovat i příslušníci PČR. Jestli navíc PČR disponuje specializovanými kapacitami a zázemím pro šetření korupce, je zbytečné, aby se o to samé pokoušela VP. Navíc si nemyslím, že by korupce byla nějakou speciální věcí GŠ. Fakticky jde o celospolečenský jev.
Když se vrátím do minulosti, taky jsme měli za ČSSR soustavu vojenských soudů a dneska vojenské věci soudí obecné soudy. Proč by tedy vyšetřování trestních věci na území ČR muselo být v působnosti VP? Na druhou stranu chápu, že vojáci působí i v zahraničí, nicméně i potřebné úkony v zahraničí jsou schopni udělat policisté ČR.
Mohl by se pan autor prosim vratit k tomuto clanku a napsat nejaky 2012 update?
Ad h-cz
Mám to v plánu. Jenom potřebuji trochu času na napsání, který nyní zoufale chybí a hlavně rozmyslet se z jakého konce to uchopit. Je toho moc. Ale slibuji…
Učitě se připojuji k přání o článek. Než na něj dojde, myslím si, že není od věci trochu bilancovat, co se doposud právě odcházejícímu ministrovi obrany A. Vondrovi podařilo prosadit. Tak jak to vidím z vnějšího pohledu já, seřazeno podle důležitosti:
1. Bílá kniha o obraně.
Přestože dnes má každý tendenci nad ní mávat rukou, jelikož se výrazně změnil zdrojový rámec, bez BKO by nebyla další reforma. Dál bychom pokračovali v plošném škrtání napříč všemi druhy vojsk “spravedlivě” namísto selektivní podpory požadovaných schopností. Dále bychom měli plošná “vyžlucená”, tedy finančně nepokrytá místa zcela nahodile napříč AČR. Dále bychom měli zastavený nábor a AČR by přirozeně zastárla do té podoby, že by nebyla schopna plnit ani nejzákladnějí úkoly.
2. Umožnění nákupu techniky na přímo bez prostředníků.
Zrušení přinejmenším sporné právní normy z poloviny 90. let, v kombinaci s jinými opatřeními, lze uspořit při nákupech MO miliardy korun. Dále pak může MO poptávat výrobek, který chce a nikoliv ten, který překupnící nabízí, což doposud šlo jen těžko.
3. Transformace velitelské struktury z třístupňové na dvoustupňovou.
Přestože nízká efektivita C2 byly patrná již delší dobu, AČR stále předstírala, že třístupňová struktura stavěná na armádu o 45.000 vojáků je vhodná i pro poloviční. Klobouk dolů za odvahu kousnout do kyselého jablka.
Našly by se i další věci, jako transformace hodnostní struktury, nový služební zákon a další, ale chtěl jsem se držet pravidla tří.
Přestože odcházející ministr obrany nepatřil z více důvodů mezi nejoblíbenější, domnívám se, že za sebou zanechal kus práce, která ho dlouho přežije.
Ačkoliv se to u nás nenosí – díky pane ministře.
Připojuju se, díky a na shledanou v budoucnosti.
Díky pane ministře, snad se většinu z vašich reformních kroků podaří zachránit.
Hodně štěstí v novém působišti.
Pripojuji se k prani.
Mate za sebou vetsi kus odvedene prace nez jakykoliv ministr obrany, ktereho pamatuji. Skoda.
Pripojuji se ke prani a plne souhlasim a nazory panu prede mnou. Skoda, ze Vas mandat nebyl silnejsi, ale s tim, co jste mel, jste dokazal hodne. Diky!
h-cz, tj. Martin Hlavacek
Též se připojuji k přání a přeju panu ministrovi vše dobré…
Rovněž se připojuji a ač nejsem příznivcem ODS konstatuji, že se mnohé podařilo. Přesto je stále na čem pracovat a proto jsem docela zneklidněn tím jak ministr Vondra skončil a co za tímto koncem zřejmě stojí. Snad pan premiér dodrží slovo, které dal při tiskovce a tedy, že mu na rezortu záleží a že bude chtít aby to dělal někdo fundovaný se znalostí problému.
Díky za práci pane ministře a zejména za otevření mnoha komunikačních kanálů.
Dobrý den,
nesdílím žádné nadšení z pana ministra. Jsem rád že odchází. Nedokázal u pana premiéra nic pro armádu zachránit. Výsledkem je propouštění vojáků na nejnižších postech, kdo tu tvrdí opak, patrně sedí výše. Jediná jednotka bude nabírat je 4.brn, ostatní budou rámcovat směrem dolů. Patrně to také souvisí s tím kdo je ve velení armády. Tyto stránky se pomalu začínají podobat A-reportu, samá superlativa. Panu ministrovi, přeji do civilu život bez politiky.
Ad Vít)
1. “Nedokázal u pana premiéra nic pro armádu zachránit”. A který ministr obrany tohle (pokud se bavíme o snížení zdrojového rámce) od vstupu do NATO dokázal? Takhle náš ústavní systém nefunguje. Stačí si vzpomenout na rezignaci ministra Tvrdíka na protest proti snížení finančních prostředků resortu – nemělo to absolutně žádný efekt.
Co dokázal zachránit, jsou schopnosti armády, jež nejsou jen na papíře. Dá se to taky udělat jinak, jak ukazuje příklad armády Slovenské republiky, která si víceméně uchovala počty, ale zcela nepokrytě na úkor schopností, jichž je většina jen na papíře. Čemu dává NATO přednost je myslím jasné…
2. “Jediná jednotka bude nabírat je 4.brn, ostatní budou rámcovat směrem dolů. Patrně to také souvisí s tím kdo je ve velení armády.”
Podle mne jsou důvody, proč 4. brn vyšla rámcováním bez úhony, v podstatě dva, ale žádný z nic není ten, který zmiňujete (gen. Petr Pavel nikdy na 4. brn nesloužil; podle této logiky by zuby nehty bránil velitelství SpS, kde naopak sloužil).
a. 4. brn se již přes rok připravuje na dosažení plných operačních schopností, což je věc ke které jsme se zavázali NATO. Tento záměr sahá do doby, než se o nějakém rámcování byť jen začalo uvažovat. Přehodit teď výhybku na 7. mb prostě z časových, ale i jiných důvodů nešlo.
b. 4. brn je, narozdíl od 7. mb, již plně přezbrojena na novou techniku, mám na mysli samozřejmě především Pandury. Nedokážu si představit, že by někdo vydal rozkaz na umístění Pandurů do NZ a následné zrámcování mechanizovaných praporů. Politické zemětřesení jež by následovalo v parlamentu si dokážu snadno představit.
3. Sečteno a podtrženo – i když budu označen za asociála, tak raději propustit/přemístit část důstojníků a vojáků a zachovat si důležité schopnosti, než si zachovat počty, ale být v NATO armádou do počtu …
Ad Ivo)
Děkuji za reakci, aspoň něco.
1. Promiňte, ale před REOREDI jsou zatím schopnosti jenom na papíře. Realita zachování se pozná až časem.
Také se ČR závazala dávat na armádu určitý obnos pěněz a nedává.
2. NGŠ není jediný představitel vrcholového managmentu armády, takže toho jsem nemyslel (A.O)
2a. 4.brn je A1-čkovým útvarem pořád. Na co si ukáží to mají, nezávidím. Pokud mají být na TOPu je to nutnost, ovšem pokud tam jsou. Nedávno zde proběhla diskuze na téma příslušnosti k této jednotce. Všichni kopem za jeden team jen 4.brn kope na jiném hřišti. Asi bude nejlepší aby v této armádě zůstala jen ona. Čas ukáže jestli ti co budou muset k vám nastoupit budou rádi či neradi. Také se může stát že ty počty prostě nenaplníte (řádově stovky).
2b. O tom co v této armádě jde a nejde mám svůj názor, takže nesouhlasím.
3. Ještě mně napadá Asociální (možná nemorální otázka) zda opravdu nejsme armádou do počtu)? Při počtu padlých koaličních vojáků v Afg. vůči našim ztrátám (z dostupných zdrojů) se nabízí otázka zda se pouze nevezeme na bezpečné vlně vzadu. (nemyslím teď 601.skss). Tím samozřejmě to nechci přivolávat.
4. Jinak Vám do další kariéry přeji upřímně to nejlepší,(vaše příspěvky si vždy se zájmem přečtu), ale s vaší hodností se začínate pohybovat na vrcholu kariérní pyramidy, takže spěchejte.
S pozdravem Vít
Ad 63
Přiznám se, že jako člověk stojící mimo AČR Vám teď nerozumím. Podle dřívějších náznaků které se objevily zde na fóru i ve veřejných zdrojích jsem očekával opatření na úrovni zrušení 73.tpr a zrámcování celé 7.mb na 50%, Totéž u CS/CSS. Pokud vezmu za bernou minci to, co bylo dnes prezentováno na TK, tak bude rámcování jen na 75% u, CSS dokonce jen na 80%. V čem tedy vidíte problém?
Ad Aleš Čížek)
Aniž bych chtěl Vítovi vkládat do úst něco co neřekl, myslím, že dokážu bezpečně odhadnout “v čem tedy vidí problém”.
Jedna věc je přijmout, že organizační opatření je racionální, dobře promyšlené, jediné možné atp.
Druhá věc, že i takové opatření má dopad na konkrétní vojáky, kteří se ničím neprovinili, dělali dobře svou práci, měli ji rádi stejně jako svou jednotku. Ta jim teď byla zrámcována a oni budou muset začínat znova někde na druhém konci republiky.
Z mého pohledu situace neporovnatelná se zrušením velitelství SpS. 4. brn a 7. mb měly doktrinálně působit jako kladivo a kovadlina, což teď po zrámcování kovadliny už půjde hůře.
Ad Vít)
1. Tak teď už to chápu. Generála Opatu bránit nebudu, to on zvládne sám lépe. Nicméně se domnívám, že i kdyby rozhodnutí činili samí bývalí příslušníci 7. mb podle kritérií jež jsem nastínil, nedošli by k závěru, že se má zrámcovat 4. brn a 7. mb ponechat na plných stavech. Asi by se jim takové rozhodnutí dělalo s težším srdcem, ale výsledek by byl stejný.
2. 4. brn má prostě tu výhodu, že měla po celou moderní historii časový náskok. Ten byl daný zejména dřívější profesionalizací (např. Výsadkový prapor byl plně profesionalizován v roce 1999, tedy 5 let před zbytkem AČR). Na tu tím pádem navázalo dřívější dozrání poddůstojnického sboru, s tím spojené dřívější nasazení do zahraničních misí na které se nabalil nákup materiálu… Čili “rozhodnutí” o tom, že 4. brn byla první brigáda určená na dosažení počátečních operačních schopností bylo “učiněno” velice dávno, v tomhle je AČR jako rozjetá loď.
Tím na druhou stranu nechci říct, že 7. mb je tím pádem nutně ve všem B brigáda. Kdybych měl například z hlavy řict jméno nejschopnějšího velitele bojového praporu AČR, tak bych bez zaváhání řekl pplk. Botík – velitel 72. mpr v Přáslavicích, a to z mnoha objektivních důvodů.
3. To jestli kluci ze 7. mb přijmou nabídnutá místa na 4. brn nebo jinde bude jen jejich rozhodnutí. Úplně nejsem zastánce toho, že člověk má za každou cenu sloužit tam kde bydlí. Na mé bývalé rotě byla minimálně 1/3 kluků z Moravy, hlavně z té jižní, kteří doma byli jen o víkendech – prostě proto, že chtěli sloužit v Chrudimi.
Jinak i na mě došlo a svůj byt vidím jen od pátku do neděle, takže neplatí, že bych kázal vodu a pil víno :-).
4. AČR rozhodně není armádou do počtu. Soudě dle svých nasazení, především těch novějších v Afghánistánu, můžu s čistým svědomím tvrdit, že se nemáme za co stydět. V mnoha ohledech, jak vybavením, tak výcvikem a vojenským úsudkem jsme v mnohém již před našimi spojenci. Mimo jiné právě proto, že naše útvary nejsou průtokové ohřívače, ale vojáci v nich slouží dlohodobě, což není úplně norma ve všech jednotkách třeba US Army.
Měřit přínos válce v Afghánistánu počtem mrtvých (ať už vlastních nebo nepřátel) je nesmysl. Krom toho bojových operací bez národních omezení se běžné jednotky AČR účastní již od roku 2010 – nedávno se například vrátila jednotka z výše zmiňovaného 72. mpr.
5. Jsem rád, že se vám mé příspěvky líbí. Žádný strach, od vrcholu hodnostní pyramidy jsem ještě na hony vzdálen. A rozhodně nikam nespěchám, právě naopak – jde o to kde, ne s jako hodností člověk slouží.
Tak koukám, jak se nám ta debata rozjíždí. Podle mého názoru si hromada lidí plete armádu se sociálním systémem, který se musí o všechny postarat.
Rozpočet armády jde dolů a tento nelichotivý krok se musí, někde projevit. Nesouhlasím s tím, že by to vždy měli odnést vojáci. Jsou i jiné cesty kde ušetřit, ale bohužel je současná politika nastavená takhle. Je zapotřebí zvýšit efektivnost AČR i s omezenými finančními prostředky, a jestliže má 4.brn silnější postavení na hřišti tak není jiná cesta než ji prosazovat a posouvat dále. Nalijme si čistého vína, bohužel je to tak a jinak to nebude. Ivo to ve svém komentáři řekl dobře.
Jestliže finanční rozpočet AČR je takový jaký je, tak není možné, abychom, udrželi vše, co aktuálně máme, pokud chceme, ať se armáda dále rozvíjí a nestagnuje. Ti co mají, co nabídnout AČR, tak si myslím, že pracovní pozice získají a ti co se vezou, tak mají pravděpodobně smůlu. Říká se to špatně, ale bohužel dnes už je doba taková. Armáda už v dnešní době nemá tolik peněz nazbyt a je zapotřebí každou korunu využít efektivně, i když všichni víme, že tomu tak zatím není. Tvrzení, že důvodem této situace u 4.brn a 7.mb je výsledkem jedné osoby (A.O), je trochu úsměvné. To Vít – Kdybys použil common sense, tak k tomuhle řešení možná dospěješ taky a nemusíš tady reagovat jako v příspěvku 61, 63.
To Vít
Armádou do počtu budeme pouze tehdy jestli, že se do čela dostanou osoby s Vaším myšlenkovým pochodem. Hodnotit úspěšnost misí v Afghánistánu na počtu padlích je hodně primitivní názor. Na vaším místě bych hodnotit věci do výše vašeho platu a funkční náplně. Omlouvám se za komentář všem ostatním, ale byla potřeba reagovat i když jsem proti těmto emotivním názorům na tomto webu.
Peněz je a bude čím dál tím méně. Práce se tím více stane koníčkem. ALE to nás nesmí zlomit! To je ten čas kdy se ukazuje kdo to myslí vážně.
Vít: Makejte, makejte na sobě a s tím co máte. Nedostatek financí nemůže být – a není – překážkou. To klíčové jsou vždycky lidi a jejich schopnosti. Ostatní jsou jenom nástroje, které pomáhají dosáhnout cíle..
Ad Ivo )
Děkuji.P.S. Nejsem od 7.mb, ale respektuji váš názor.
Ad Názor)
Můžeme tu diskutovat, nemusíme se tu urážet. Rozdíl minimálně třídy mezi Vámi a Ivem, který mohl napsat emotivní vyjádření, ale zvolil jiný přístup. Od Vás tento komentář není namístě.
Ad) Lojza
Vždy preferuji lidi s pozitivním přístupem takže díky.
Ad Vít
Máte pravdu, mohl jsem zvolit kulantnější vyjádření, když se na to dívám s postupem času. Předpokládám, že jste voják a o to víc mě udivil váš názor ohledně působení AČR v zahraničních operacích. Myslím si, že od dob začlenění AČR do války v Afghánistánu jsme udělali velký kus práce a jsme pravoplatným partery koaličních jednotek, který máme co nabídnout. Váš názor pouze snižuje oběť českých vojáků, (ať už v podobě života, zranění, nebo obětovaného času atd). Nebudu vás tady dále hodnotit, není to cílem této debaty. Jinak si myslím, že váš komentář je ten který není na místě.
no, pokud to vememe realisticky, tak je sice pravda, že momentálně možná nasazení v Afghánistánu je plnohodnotné a nedá se tvrdit, že bychom tam hráli druhé housle. Ale zase na druhou stranu, před dvěma lety bych si tímto tvrzením nebyl tak jistý…ty začátky byli hodně rozpačité a na některé zrovna nemám dobré vzpomínky…například z nasazení z roku 2009…
Co se týče toho počtu ztrát, tak jsem asi pochopil jak to Vít myslel a něco pravdy na tom bude…minimálně v letech 2007 – 2010…ale také na to má vliv spousta jiných faktorů včetně jednoduchého štestí. Ale rozhodně se nadé tvrdit, že úspěšnost nasazení je poznat podle počtu ztrát, to je dost zjedušené a řekl bych i hloupé…
Nechtěl bych snižovat žádnou obět položenou na oltář vlasti, ale ti kteří znají víc podrobností, ať si položí ruku na srdce a vzpomenou si, co za kterou obětí stojí za příběh…
Já jsem Víta prostě pochopil tak, že byly okamžiky, kdy se dalo udělat víc a to, že teď je status quo je jaký je na tom nic nezmění…
To Hery
Děkuji, že se lze na některé otázky dívat aspoň trochu nezávisle. Co týče názoru na oběti konfliktů ve vztahu k jejich očekávání či úspěšnosti, uznávám že otázka byla položena poněkud nevhodně. Tvoje odpověď je volena velice korektně, což zvedá váhu Tvého názoru.
To Názor.
Doufám, že můj vojenský osud se s Vámi nikdy nepotká. Jak vidíte reakce našich (Vašich) kolegů, odpovědět se dá různě.
Vít
Zdá se, že bychom nyní měli přát nové ministryni obrany. No, pánové, musím říct, že především přeji Vám, přímo zúčastněným, aby to byl menší průser, než se obávám, že bude. Nebyla paní Peake náhodou členkou strany, která vehementně prosazovala drastické snížení rozpočtu na obranu?
To Vít
Nebral bych to tak negativně. Myslím si, že se najdou i věci na které se můžeme dívat podobně, nemyslíte? Kvůli jednomu komentáři není potřeba, vše hned odsuzovat, i když možná je Váš přístup už takový. Myslím si, že doufat nemusíte, je vysoce pravděpodobné, že se nesetkáme a jestli jo tak věřte tomu, že to zvládneme. Upustil bych od negativizmu a moji reakci na vás bych vnímal pouze jako názor. Občas se stane, že někdo na fóru ustřelí, příště budu volit vhodnější tvrzení a třeba si vysloužím také pochvalu. (je to myšleno upřímně). Teď myslím, že by bylo dobré se vrátit k tématu.
to Názor
OK :-)
To Hery.
Mohu se zeptat z jakého důvodu, jsou mise plnohodnotné až za poslední dva roky?
Názor: prosím nebrat doslovně…toto téma by se dalo více rozebrat, ale spíš by se jednalo o zbytečné otevírání jizev. Jednak je to off-topic a za druhé mě více konstruktivní přijde to, že momentálně už je to tak, jak to být má a ne do nekonečna rozebírat různá klopítnutí na těžké a nakonec úspěšné cestě…
Super přístup, máte pravdu. Toto téma by vzbudilo asi velkou debatu.
Neříkal pan premiér náhodou, že další ministr obrany by měl být odborník? Přijde mi to handlování s ministerstvama jako fraška.
Další znevěrohodnění celé skvadry co se snaží tvářit jako vláda.
On War On Peake?
Musím přiznat, že některá z prvních prohlášení paní Peake poněkud ztlumila můj pesimismus…
Tondo, nevím nevím, jestli by se panu Šulcovi taková změna zamlouvala. Ale jinak moc povedené! :-)
Ad Tomas.Kolar)
Je mozne hodit odkaz na ta prohlaseni? Diky.
Pokud mám vycházet z jejích veřejných výroků, pak nesdílím moc optimismus Tomáše Koláře:
“Situace se mění každým okamžikem. Na ministerstvo dopravy jsem se nikdy nehrnula. Je to ministerstvo velkých zájmů a velkých tlaků. Ty jsou tam daleko silnější než na obraně,” uvedla Karolína Peake v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Připomněla, že v resortu obrany lze na rozdíl od dopravy provádět mnoho kroků k redukci agend, aniž by potřebovala silné krajské zázemí.
“Na dopravě máte krajská Ředitelství silnic a dálnic, Správu železniční a dopravní cesty… To jsou instituce dlouhodobě obsazené ODS,” podotkla Peake.
Více na http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-58912350-peake-doprava-je-ministerstvem-velkych-zajmu-a-tlaku-obrana-bude-klidnejsi
Z mého osobního záměru odhaduji, že by nás mohly čekat ještě nějaké další změny. Jen namátkou. Určitě si vzpomínáte na její rétoriku ohledně našich PR-dá se čekat, že bude chtít prodat Volarezu apod. a realizovat úspory, které jí MO navrhlo v rámci jejího úkolu ořezat státní správu. Více na http://www.lidem.cz/dokumenty/prilohy/Navrh%20uspornych%20opatreni%20pro%20rok%202014.pdf, kde se jedná o 390 mld a také třeba http://zpravy.ihned.cz/c1-57489160-orezeme-tuk-ze-statni-spravy-rekla-peake-vi-jak-usporit-miliardy-ceka-odpor-ministru, kde hovoří o např.PR. Jsem zvědavý jak se k tomu postaví a co z toho bude chtít nějak realizovat. Uvidíme.
No, třeba toto je zcela jistě optimistické prohlášení z oficiálních stránek paní Peake: “Já myslím, že můžu říct skoro s jistotou, že zrovna ministerstvo obrany bych asi odmítla.”
http://www.karolinapeake.cz/v-mediich/peake-o-ministerstvo-obrany-nestojim-a-odmitla-bych-ho.html
to že jdou politici proti svým vlastním výrokům, nás snad už ani nemůže překvapovat. Smutný
Ano, vypadá to, že paní Peake je pevná a zásadová žena dobrých mravů: “Já myslím… skoro s jistotou… bych asi…”
Poslední schopný ministr obrany byl gen. Vacek.
Civilní kontrola armády pojatá tak, že ministr je civilista, má jistě ve světě nějaký předobraz. Jenomže to, co jinde ve světě celkem dobře funguje, naráží na “specifikum” ČR – politickou nekulturu, ba dokonce politický mafianismus. Obzvláště současná vládnoucí politická garnitura nemá k označení za mafii moc daleko, pokud vůbec.
Jistě se ale najde nějaký příznivec současné vládní bandy a prohlásí ČR za společnost až extrémně vyvinutou, za společnost, kde všichni jsou na tak vysoké kvalifikační úrovni, že je úplně jedno, kdo bude nějakým ministrem (myšleno ministrem obecně).
K nehoráznosti navrhnout K.P. na MO lze ještě poznamenat, že je to opravdu, ale opravdu vážné, když i jistý V.K. “významně pozvedl obočí”.
http://www.novinky.cz/domaci/287045-klaus-proti-peake-nestane-se-pres-noc-odbornici-na-armadu-vojaci-ji-neprijmou.html
Myslím, že v ministrech problém přímo není. Problém je v očekávání, která v nás vzbuzují. Myslím, že se komunistům podařilo do naší kultury zabudovat představu, že každý kdo zastává pozici ministra nebo prezidenta musí být něco jako Bůh. Ale copak ti lidé jsou sami schopni dělat zázraky? Nikdy nebyli a nikdy nebudou. Podle čeho tedy soudit, co mohli dokázat a co dokázali?
Ivo, můj příspěvek se nezobrazil, možná kvůli odkazu, nevím. Jednalo se o rozhovor na lidovkách. Nic světoborného, jen mluvila o tom, že hodlá navazovat na konkrétní kroky pana Vondry (průhlednost zakázek ap.) Přišlo mi to jako lepší přístup, než kdyby chystala kdovíjaké koncepční změny ap.
@ Bohuslav.. je už tak nějak zvykem ozbrojených sil, že od vůdců očekávají vedení.. ne pindy o tom, že “já jsem jenom úředník” nebo “já jsem tankista, ne účetní”
budiž.. ať má ministr svůj štáb /kancelář ministra který mu bude chystat věci k podpisu. pokud ale něco podepisuje, tak za to musí být ochoten nést odpovědnost.
Ad Tomas Kolar)
Diky, klicove slovo je “navazovat”. Tak uvidime.
Odkazuji na recenzi knihy How Much Is Enough? McNamara měl možnost něco změnit, protože byl v úřadu déle než jedno volební období a protože tam s ním byl jeho tým.
Koncepční změny jsou záležitostí roků, nikoliv týdnů a měsíců, jak se někteří politici prezentovali v 90. letech. Bavíme-li se o kvalitativních změnách a ne že někde něco ustřihnu, zkrátím, přehodím… Pak je tu schopnost řídit změnu. Tvrdík se rozhodl změnit 33 procesů zároveň. To nemohlo dopadnout dobře. Navíc ty změny byly vysvětleny pojmy, za kterými pro běžného smrtelníka bylo obtížné vidět, co si má představit. Spekuluji, že když mnohým došlo, co se za tím skrývá, tak se rozhodli změny nepodporovat.
Ad Tonda
Pobavil jste mně.
Ad Dušan Rovenský
Díky za odkaz, neznal jsem jej.