Britské konvenční/jaderné dilema

Britská ponorka třídy Vanguard vybavená jadernými raketami Trident opouští přístav; Foto via Wikimedia Commons

Téměř všichni se nikoli s radostí, ale s vervou pouštějí do škrtání výdajů na obranu. Na rozdíl od minulosti je snaha učinit hlubší strukturální změny, které by umožnily ušetřit. Nicméně ne vše se dá dohnat vnitřními změnami, takže je nutné snižovat i stavy. Někde, jako například v Británii, jsou škrty dosti hluboké – 10-20 procent rozpočtu. A logicky, to začíná znervózňovat ty, kteří se hodlají uskrovňovat mnohem pomaleji a zároveň udržovat své globální zájmy, tedy Spojené státy.

Mr. Fox told reporters later that, after any cuts, the British military would be able to respond to a broad array of threats and retain capabilities particularly valued by the Pentagon. He identified those as Britain’s Special Forces, its nuclear deterrent, its participation in the Joint Strike Fighter program and its ability to deploy substantial forces when needed. “We would be able to maintain a moderate deployable force for a considerable length of time, if required,” Mr. Fox added. “Maybe not exactly at the level we have now, but at still a respectable and useful level.” Still, the entire active-duty British armed forces are smaller than the United States Marine Corps, and some critics at home have charged that the review is little more than a budgetary drill dressed up as a broader assessment of military requirements.

V posledním desetiletí byli Britové ti, na které se Američané spoléhali nejvíce. Jak se nyní zdá, už to nebude tak jednoduché. Aniž bych chtěl přeceňovat britské škrty, nedá se opominout obecný pocit, že v zahraničí již bylo obětováno mnoho, a že je na čase pomýšlet na konsolidaci doma, i za cenu kroků, které mohou být vykládány jako ústupky. Každopádně Britové jsou skutečně v nezáviděníhodné situaci. Problémem je, jak dodržet volební sliby, respektive si udržet obraz země s respektovaným jaderným odstrašením.

Hlavní strana vládní koalice – konzervativci – už v předvolební kampani nenechávala nikoho na pochybách, že náhrada za Tridenty je téma, o kterém se nevyjednává. Menší koaliční partner – liberální demokraté – naopak odmítali do ponorek třídy Vanguard vybavených jadernými raketami Trident investovat. Zvítězili konzervativci, a aniž bych chtěl jakkoli předbíhat, zdá se, že britské ozbrojené síly (s výjimkou ponorkového loďstva) z toho zcela šťastné být nemohou (byť by se samozřejmě škrtalo tak jako tak).

Britský rozpočet na obranu je 58 miliard dolarů. Výměna čtyř ponorek bude stát v příští dekádě 30 miliard. Snížení počtu o 20 tisíc vojáků přinese úsporu dvě miliardy dolarů ročně:

Scaling back the submarine replacement plan — or deferring it, as the junior partner, the Liberal Democrats, urge — could save enough to keep the army at its current strength of 105,000. There is no reason for Britain to press ahead with the submarines now. The current fleet, built in the 1990s, will remain operational for another decade — longer if Britain relaxes its cold war policy of keeping at least one sub continuously at sea. (United States subs stay in service for 40 years.) It is also hard to see why — in today’s world — Britain needs four new subs, each of which can carry up to 160 nuclear warheads. Only a fraction of that capacity is currently used, roughly 48 warheads per submarine, for a total of 192.

Úvahy o tom, jak by mohla Británie šetřit, se v minulých týdnech objevovaly hojně v britských médiích. Výsledkem bylo vesměs rozhořčené dementi ze strany ministerstva obrany. První, co nadzdvihlo řadu lidí, byl nápad sdílet s Francouzi letadlové lodě. Nyní se mluví o tom, že by se Britové a Francouzi střídali na „jaderných patrolách“ tak, aby v případě útoku na jednu, či druhou zemi, byla vždy v moři ponorka schopná odpovědět. Sdílení by ušetřilo oběma zemím docela dost peněz.

Britsko-francouzské rozhovory o tomto sdílení sil jsou údajně v počáteční fázi a dál by se mohly dostat v listopadu, kdy se sejdou britský premiér a francouzský prezident na pravidelném summitu. Teď už je ale jasné, že jde o velice citlivé téma, které může být snadno shozené ze stolu tak, jak se to stalo v minulosti, konkrétně Edwardu Heathovi v 70. letech minulého století.

Nakonec se dopustím ještě jedné obecné úvahy. Na jednu stranu zde máme výhodu, že nemusíme řešit britské jaderné dilema a americký strach z dalšího britského ústupu. Ostatně nervozitě Američanů se nedá příliš divit, protože už jednou něco podobného zažili, když po 2. Světové válce kvůli prázdné pokladně Britové prakticky vyklidili Východní Středomoří, konkrétně Řecko a Turecko, takže je musely zastoupit USA (viz Trumanova doktrína). Na druhou stranu bychom se ale měli zabývat jinou věcí – do jaké míry šetření ovlivní schopnosti Severoatlantické aliance jako celku, respektive, jak moc spojenci při šetření spolupracují. Abychom totiž nakonec nezjistili, že se kvůli špatné komunikaci poškodily schopnosti, se kterými se stoprocentně v plánech počítalo.

Podobné příspěvky

42 Komentářů

  1. Obávám se, že o nějakém společném postupu nemůže být řeč. Pochybuju, že některá z vlád velmocí bude ochotná (schopná) přiznat před spojenci jak hluboké budou řezy do obranných rozpočtů. A to zejména v předvolebních časech!! Výdaje na obranu jsou teď stejně jako u nás i jinde v západních demokraciích kasičkou ze které je nejjednodušší brát, protože to okamžitě “nikoho” nebolí. Obávám se, že to bude další v řadě omylů demokracie potažmo západní civilizace 21. století. Americký politolog Francis Fukuyama někdy v devadesátých letech vyjádřil jistotu, že demokracie zvítězila na celé čáře a jednou provždy. Jaký byl jeho omyl budeme poznávat s každým dalším ústupkem před autoritářskými režimy. Nekoordinovanost obranné politiky je jedním z mnoha faktorů tohoto fenoménu. Vše to souvisí s volným trhem, volným pohybem osob, občanskými svobodami, svobodným tiskem… Z ničím takovým si autoritářské a nedemokratické režimy hlavu nelámou!! Obranná politika NATO už delší dobu zaznamenává problémy s ochotou některých členů poskytnout jak fyzickou tak finanční podporu při ochraně zájmů západní civilizace v některých konfliktech. Nejvíce se to projevilo a projevuje v Iráku a Afgánistánu, kde na tom zrovna nejvíc záleží!! Pokud z aktivní členské části NATO do budoucna odpadne i Británie, pak je nutno si klást otázku jestli ještě vůbec máme šanci hájit naši civilizaci!! Američané mohou jednoho krásného dne opět odejít do izolace a zabývat se samy sebou. A to jim šlo na počátku minulého století dobře a neměli na talíři neustálé osočování, často z řad rádoby spojenců! Chceme-li hájit západní civilizaci a naše zájmy, musíme se aktivně připojit! A musíme na to najít prostředky! Jiná možnost neexistuje.

  2. Souhlasím s tím, že osekávání financí na obranu v dnešním, ne zrovna jednoznačném, světě není správné. Státy by si měly udržovat určitou základní, sebezáchovnou, obranyschopnost. Čemu ale nerozumím, jaké svoje zájmy hájí západní civilizace v Afghánistánu a hlavně Iráku. Ano, v Afghánistánu bylo možné válku ospravedlnit do doby než padl Taliban (koncept spravedlivé války). Pak už je to poměrně sporné. Teorie vycházející z kulturalismu říkají, že není možné zavést demokracii tam, kde proto nejsou základní kulturní společenské předpoklady. A to v Afgh. nejsou. Válku v Iráku pak nelze ospravedlnit ničím, Husajn nesponzoroval teroristy ani neměl zbraně hromadného ničení. To už jsou obecně přijímané fakty. Ano, západní civilizace se musí bránit, ale Irák je pro to rozhodně špatné bojiště a Afgh. také. Naopak, při vší úctě k vojákům v poli, tristní výsledek západních armád v Afgh. spíše nepřítele povzbudí než zastraší. Ano, vím, vojensky v přímém střetu NATO vítězí kdykoliv a kdekoliv, ALE politicky a o to hlavně jde, tam prohrává. Jako ve Vietnamu, USA neprohrály jedinou bitvu na bojišti, ale nakonec odešly poraženy.

  3. Budoucnost všech evropských armádach bude ve spolupraci a společné obraně. EU se v budoucnu pravděpodobně stane federaci obdobě jako USA.To znamená i společná armada a rozpočet na obranu.

  4. To 121 BAT a DR: Přesně v to jsem doufal když jsem ten příspěvek psal! V rozvíření alespoň nějaké diskuse! A upozornil jsi přesně na to na co jsem chtěl ukázat! Na politickou nebo spíše společenskou neschopnost vítězit!! V demokraciích nikdy nebude dostatečná vůle po vítězství, protože to znamená přinášet oběti! Nejen na bojištích v podobě padlých, ale zejména ekonomické a politické oběti! Mnoho politziků by pro úspěch muselo obětovat své ambice, státy by musely obětovat miliardy na obnovu a pomoc zemím, které “vůbec ” nezajímají obyčejného člověka, neboť ten žije přítomností a tzv.světovou krizí je zrovna nucen starat se o vlastní život! Rozhodně jsem svým příspěvkem nechtěl naznačit, že by snad bylo třeba někomu vnucovat naše pojetí demokracie ba ani demokracii jiného typu. Tento koncept je myslím pomýlený a myslím si, že ho už dávno opustili i Američané. Vojensky je poměrně jednoduché řešit problém, ale jak potom zajistit stabilizaci a předání vlády zpět do rukou místní politické reprezentace to je jiná káva!! Sem s nápadem pánové! Mimochodem v které zemi by jste dnes “bojovali za Prahu” pokud taková existuje?

  5. Pro Petra Švaňu: Otázkou je, zda má význam bojovat proti terorismu v Afghánistánu (Indonésii, Somálsku atd. – dosaďte dle potřeby), když máme problém s terorismem na vlastním – evropském a severoamerickém – území. Zatímco bezpilotní letouny likvidují na kmenových územích v Pákistánu desítky radikálních islamistů, tak tisíce stejných radikálů působí po celé Evropě i Spojených státech – v mešitách, islámských “kulturních centrech” atd. Tvrdím: Pokud nás někdo ohrožuje z venčí – udeřme na něj a potom se stáhněme. Dlouhodobé okupace jsou kontraproduktivní – jak ekonomicky, tak politicky. A hlavně, zaměřme se na to, proč na našem vlastním území rostou noví muslimští teroristé. Před 50 lety by dostali provaz za vlastizradu (obvykle jsou to občané EU), avšak dnes je na ně liberální společností často nahlíženo pomalu jako na oběti protimuslimských xenofóbních nálad.

  6. Hohó jsem nadšen. Skoro se musím přiznat, že jsem nechtěl jít až tak daleko! Preventivní údery , seek and destroy! To je slovo do pranice a myslím, že teď teprve nastane ta mela až se vzbudí zastánci pseudohumanizmu, demokratických zásad a lidských práv. My už jednou v souvislosti s naší republikou takovou zkušenost udělali. Politika Appeasmentu, různí defétisté a rádoby mírotvorci už jednou světovou tragédii rozpoutali a dnes jsou opět u moci. Tentokrát sice většinou ne ve vládách demokratických zemích, ale v různých nevládních, neziskových, humanitárních a enviromentálních organizacích (ting tancích), které však vlády mnohých zemí ovládají víc než politické vlády! Strkáme před nebezpečím hlavu do písku, děláme, že se nás to netýká a zopakujeme si historii!! Jenže tentokrát to už nemusíme vyhrát, protože nepřítel je už mezi námi! Souhlasím s tebou ve všech bodech obžaloby kolego, ale obávám se, že budeme muset zjemnit slovník :)

  7. K Dušanově řečnické otázce:
    “Otázkou je, zda má význam bojovat proti terorismu v Afghánistánu (Indonésii, Somálsku atd. – dosaďte dle potřeby), když máme problém s terorismem na vlastním – evropském a severoamerickém – území.”

    poznamenávám,
    že si myslím, že význam to má, protože “boj proti terorizmu” je dobrou zástěrkou pro:
    1) výcvik armády přímo v boji
    2) ostrou zkoušku výzbroje a výstroje
    3) amortizaci a spotřebu výzbroje a výstroje = podpora zbrojního průmyslu
    4) kontrolu (resp. ovládnutí) “prvovýroby” narkotik = minimálně to podporuje nadnárodní chemické koncerny při výrobě komponentů nutných pro zpracování narko-surovin v “druhovýrobě”, ale možná jde i o podílnictví na ziscích z obchodu s narkotiky (tvorba černých fondů)
    5) ovládnutí těžby nerostných surovin (zejména strategických), včetně vodních zdrojů
    6) vytvoření odbytiště pro spotřební zboží (povětšinou méně kvalitní), ale i investiční celky
    7) využití strategické polohy okupovaného území pro okupaci nebo kontrolu dalších států

    A není nepodstatné, že u bodů č. 4-7 jde o rovněž o závody USA(plus spojenců) s Čínou, protože čím pomaleji se Číňani zmocní toho, co je v bodech č. 4-7 uvedeno, tím déle bude “západní” civilizace existovat. Navíc Číně určitě vyhovuje střet Západu s muslimstvem = když se dva perou, třetí se :D …

    Úmyslně jsem nezmínil Rusko, protože to určitě časem pochopí, že musí začít “vít” se Západem (anebo že by s Čínou…?)

  8. Ale Dušane (k č. 10), já si myslím, že to jsou “běžní” muslimští kriminálníci – stejně jako by zbraně našli mezi příslušníky čínské, nigerijské, turecké či ukrajinské komunity.

    K prvnímu zkreslení mohlo dojít u policie, k druhému u francouzských novinářů a třetímu u našich novinářů…´Ale účel světí prostředky, že?

  9. ,,bojovat za Prahu” je dnes třeba v Praze(zastavit snižování rozpočtu MO a MV,v budoucnu se vyvarovat účasti na válkách typu Iráku,Afghánistánu,mít více odvahy se rozhodovat podle toho co je dobré pro ČR,atd.).USA a zbytek NATO nechtějí chápat,že s terorismem se nejlépe vypořádají k tomu určené,vycvičené,vybavené síly a to je policie,rozvědka,speciální jednotky a rozhodně ne námořní pěšák s tankem a dělem podporovaný F-15.

  10. Několik nápadů pro Petra Švaňu:
    Jak již psal DR, neútočit na země a neokupovat je, využívat místní opozice a tu podpořit ve svržení režimu, který podporuje teroristy nebo působí AKTIVNĚ proti západním zemím. Případně podporovat spřátelenou vládu a její armádu proti povstalcům (financemi, zbraněmi, výcvikem), minimálně se však účastnit bojových akcí. Ne proto, že by západní země nechtěly riskovat své vojáky, ale proto, aby místní armáda nezpohodlněla a sama řešila problém svého státu. Rozvíjet v ČR na vysokých školách arabistiku, etnografii, jazykové znalosti z těchto oblastí. Zkrátka si vychovat odborníky na tuto oblast, kterých se armádě a bezpečnostním službám musí nedostávat.

  11. Pro DR: Samozřejmě že vše co uvádíš jsou velmi jednoduše vyhledatelná a notoricky známá fakta, ale jak jistě víš mnoha lidem, občanům demokratických zemí, zemí v ohrožené západní civilizaci to tak jasné a jednoznačné nepřijde! Obávám se, že pokud budeme pochybovat o nutnosti bránit naši civilizaci, náš koncept demokracie a naši společnost ještě dllouho nebude pak už o čem pochybovat a co bránit!! Oni na rozdíl od nás o své pravdě pochybnosti nemají a jsou pevně rozhodnuti ji šířit tak či onak do celého světa ať chceme nebo ne!
    Pro 121BAT: Souhlasím, ale to jsme měli udělat už dávno! Bohužel to opět souvisí s výše uvedeným odstavcem. Pokud si mnozí žádnou hrozbu nepřipouští pak nemůžeme doufat v žádný solidní koncept řešení ať už vojenský, civilní nebo kombinovaný.

  12. Pánové, musím silně nesouhlasit s tezemi, kterýma si tu notujete (někteří)

    To že pěchota s letectvem není dobrá na boj proti terorismu je čirý nesmysl. Jako myslet si, že něco vyřešit je schopná pouze rozvědka a SF v cizí zemi, která nemá fungující vlastní armádu je dost divné. Rozvědka a SF by to měli zvládnout jak doma, tak v zemích, které fungují jako relativně normální stát, ale momentálně na jejich území bojují proti teroristům/povstalcům. Ovšem todle vše NEJDE v Afghánistánu. V Afghánistánu je právě potřeba hlavně tak pěchota, která má místo obsadit a udržet, protože prostě tam jakékoliv vaše nápady typu podporovat opozici nikdy fungovat nebudou. Tam totiž žádná opozice, tak jak ji chápeme my, neexistuje.

    Obecně se dále myslím, že intervence v Afghánistánu není omyl, protože prostě to je jediný způsob, jak ty zm**y zaměstnat tam, kde dřívě měli spoustu svých výcvikových táborů a mohli si tam dělat co je zlíbí a plánovat mnohem volněji operace u nás. O nic jiného taky dle mě neběží, než držet nepřítele na distanc. Co ovšem je na operacích v Afghánistánu špatně je až dětinsky špatný způsob, jak se s nimi začalo a spousta draze zaplacených chyb v prvních pěti letech operací. I když skutečnou intervencí by se dalo považovat až rozšíření operací ISAF v roce 2006 a ne invaze v roce 2001, protože těch prvních pět let, bylo prostě tak špatných, že nic nepřineslo v náš prospěch.

    V čem ale s vámi musím souhlasit, že pokud zde nebude vůle přinéšet v tomto boji oběti, tak to se nám pak bude bojovat špatně…osobně zdílím názor některým amerických a britských kolegů…klidně budem jezdim bojovat do Afghánistánu ještě 30 let, protože jedině tak můžeme vyhrát…po malých krůčcích budem získávat zem pod kontrolu a stabilizovat jí…a my je takle dokážem porazit…ale pokud nás někdo bude kvůli veřejnému mínění furt popohánět, svazovat nám ruce a chtít všechno moc rychle…tak potom prostě vyhrát nemůžeme a nebude to naše chyba…

    Irák jsem záměrně nezmínil, protože za prvé ho nepovažuji za “svoji” válku a za druhé důvody k invazi do Iráku a vůbec celý tento konflikt považuji za uplně něco jiného než “svůj” Afghánistán, který dle mého názoru se s Irákem, jak z globálního, tak z politického hlediska nedá srovnat. Byď musím uznat, že pokud by se mi chtěli hladat nějaké paralely a shodné vzory, našel bych jich hodně. Ale vesměs je považuji za zavádějící a zjedušené.

  13. K Afghánistánu: je tam tzv společnost cti a hanby (honor and shame culture), v této společnosti je čest nade vše a je zde velmi silně zakořeněn institut krevní msty. A protože za dobu intervence každá rodina nebo klan (kmen) o někoho přišla a čest velí je pomstít, tak jediná možnost jak zvítězit, je zabít tam všechny muže (což není ideální řešení) a pak se ještě můžou objevit černé vdovy. Argument, že když budeme bojovat tam, tak jim zamezíme snadný život (plánování, výcvik apod.) platí, stejně tak ale platí, že tam Západ bude bojovat donekonečna.

  14. 121BAT:

    Tak to se mi zdá hodně mimo realitu. S osobní zkušenosti vím, že to co hlavně na normální afghánce platí, je to, že potřebujou uživit rodinu. Většina útoků, je vedena místními kvůli tomu, že za to dostanou zaplaceno a ne, že by se chtěli msít. Proto intenzita útoků v “sezóně” narůstá po sklizni…Jistě se u některých, ale zde již převážně o více radikalnější bojovníky, toto kulturní dědictví ozívá, ale většina afghánců je víc pragmatická, než si můžeš myslet.

    Afghánci nemaj rádi cizáky, ale to jsme jak mi, tak i spousta bojovníků Talibanu nebo jiných skupin…třeba HIG je hodně afghánský…a afghánci podporují toho kdo má moc, jim je jedno koho…hlavně chtějí mít klid po těch létech bojů

  15. Nebyl jsem tam, tak jen říkám co jsem slyšel na jednom semináři tomuto tématu věnovanému. Vztahovalo se to hlavně na Paštuny. Je samozřejmě dobré slyšet názor z praxe. :-)

  16. Ještě k obranyschopnosti západní civilizace. Myslím, že konkrétně Francii už s politickou korektností a multikulturalismem dochází trpělivost. Ostatní si brzo dodají odvahy a budou Francii následovat.

  17. Pro Hery: “I když skutečnou intervencí by se dalo považovat až rozšíření operací ISAF v roce 2006 a ne invaze v roce 2001, protože těch prvních pět let, bylo prostě tak špatných, že nic nepřineslo v náš prospěch.”

    Naopak, nejúspěšnější byla léta 2001 – 2003 (viz např. operace Jawbeaker v roce 2001). To co přišlo potom, nepřineslo žádné výsledky.

    O tom, jak dlouho budeme jezdit do Afghánistánu bojovat nerozhodujete Vy ani Vaši britští a američtí kolegové, ale politici. Pokud řeknou, že se zítra stahujeme, tak padla. A věřte tomu, že tam žádná západní vláda vojáky příštích 30 let nenechá. Dokonce jsem přesvědčen, že je tam nenechá ani příštích 5 let… V AFPAK totiž “vyhrát” nejde, neboť nikdo nedefinoval, co je to “vítězství” (likvidace Talibanu, rozprášení al-Kajdy, vytvoření demokratického Afghánistánu, stabilizace Pákistánu nebo co???) a jak se k němu vlastně dopracujeme.

    Jinak, půlroční (roční atd.) osobní zkušenost z nějakého regionu není samospasitelná. Nikdo Vám Vaše názory a zkušenosti nebere, ale je potřeba trochu sebereflexe. Já žil 10 let v různých zemích na Blízkém východě. A co to dokazuje? Nic! Vůbec nic!

  18. Víte co je zajímavé? My všichni tady víme, že to o čem tady vedeme řeč nevyřešíme, všichni víme, že k tomu aby se to nějak vyřešilo jsou potřeba peníze ( investice do lidí, infrastruktury atd atd), rovněž víme, že to musí mít podporu veřejnosti v zemích NATO a u místního obyvatelstva. Taky víme, že vojenské řešení musí jít ruku v ruce s řešením politickým a společenským, víme, že nelze vnucovat demokracii tomu kdo o ní nemá ánung. A taky víme, že s tím musíme něco dělat protože nechat tomu volný průběh by mělo velmi předvidatelné následky!! A nakonec víme, že vlastně vůbec nic nevíme!! Jak sokratovské!

  19. Dušan Rovenský:
    Jen pár tezí, abychom si lépe rozuměli:

    1) je mi jasné, že v Afghánistánu žádné vojenské vítězství nenastane. Pojmem “vyhrát” mám na mysli dokončení stabilizace afghnánské společnosti v náš prospěch (hospodářský a bezpečnostní), díky které se dá částečně zbavit chudoby, která je základním problémem…ale to je prostě dlouhodobý a nákladný proces.

    2)chápu, že o nasazení nerozhoduji já, jen říkám obecný názor mezi kolegy z profese o tom za jak dlouho toho jsme schopni zvládnout, pokud by zde byla vůle vytrvat…u nás totiž obecně vůle vytvrvat je…a jsme to my, kdo ty oběti přináší…ale vim,že svět funguje jinak…:)

    3) úspěšnost operací z let 2001 až 2003 je sporná, právě tím co po nich přišlo…dle mého názoru to veškeré úsilí pak přišlo kvůli špatným rozhodnutím v niveč…hlavně to, že do roku 2006 ISAF operoval hlavně v Kábulu a okolí…prostě rekonstrukční proces nefungoval, ale v posledních dvou letech se hodně chybnejch rozhodnutí přehodnotilo a vyloučili se špatné mechanizmy, které prostě v tomto regionu nefungovali. Prostě “Ground Truth” (muj oblíbenej britskej výraz) z roku 2006 byla tvrdá lekce a velmi dobrá lekce

    Petr Švaňa: tak to je dost těžkej Off Topic s nulovou hodnotou…:)

  20. Pro Hery: Já myslím, že na naprosté většině věcí se víceméně shodneme. Jen bych chtěl pár z nich rozvést:

    “Oběti přináší především daňoví poplatníci, ne vojáci nasazení v Afghánistánu.” To by Vám řeklo 99% obyvatel ČR. A “pravda” je to, co si myslí/říká většina (pokud jste četl knihu 1984 od George Orwella, tak víte o čem mluvím). Průměrného občana nezajímá kolik vojáci vypotili potu a prolili krve – jeho zajímá, kolik ho celé to dobrodružství stojí na daních (někdo ten účet zaplatit musí). A zajímá ho to oprávněně, neboť za investované peníze chce vidět nějaké výsledky – zlepšení bezpečnosti v ČR (Evropě, USA atd.). A jsme na tom z hlediska bezpečnosti dnes lépe, než jsme byli v roce 2001? Já myslím, že si každy odpoví sám, když si přečte pár současných titulků z novin…

    Výsledky vojenských operací z let 2001-2003 jsou sporné právě díky tomu, co následovalo v dalších letech (a jak se tato tato šance z velké části promarnila). Na drtivou porážku Talibanu a zničení teroristické sitě al-Kajdá na afghánském území (což je naprosto průkazné a nezpochybnitelné – viz např. můj článek “Operace Anakonda” v časopise ATM č. 7/2010) totiž navázalo jakési “budování demokracie” a “postkonfliktní rekonstrukce” (což jsou, dle mého názoru, jen prázdné PR termíny určené voličům).

  21. Pro Hery (17):
    Dovolím si nesouhlasit.,,V Afghánistánu je hlavně potřeba tak pěchota,která má místo obsadit a udržet”.To je taktika jak z časů zákopové války 1914-1918. ,,protože prostě tam jakékoliv vaše nápady typu podporovat opozici nikdy fungovat nebudou.Tam totiž žádná opozice,tak jak ji chápeme my,neexistuje”. Naopak roztříštěnost moci v Afghánistánu kde vládnou různí místní warlordi,kmenový stařešinové a naopak zde chybý silná centrální vláda,přímo vybízí k tomu aby rozvědka za pomoci peněz,dodávek zbraní atd.,využívala místní vůdce ke svým cílům(likvidace teroristů a jiné).Země jako Afghánistán je přímo sen(díky své roztříštěnosti,nestabilitě,chudobě)pro práci(likvidace teroristů)rozvědky a speciálních sil a naopak je to noční můra,pro konvenční síly a konvenční operace.Ostatně historie této země hovoří za vše,mocná sovětská armáda zde neuspěla a stejně dopadne mocná americká armáda i se svými spojenci.

  22. Aniž bych viděl Herymu do hlavy, troufnu si odhadnout, jak to myslel.

    1. “Obsadit a udržet” bylo bezpochyby zmíněno v triádě “CLEAR, HOLD, BUILD”, tedy současné COIN doktríně USA. Souvislost s obdobím 1914-1918 nevidím.

    2. V Afghánistánu opozice tak, jak ji chápeme, opravdu neexistuje. Slovo opozice totiž svádí k tomu přemýšlet v intencích politického systému stran. Ty v Afghánistánu prakticky neexistují, každý kandidát kandiduje za sebe.

    3. “Země jako Afghánistán je přímo sen (díky své roztříštěnosti,nestabilitě,chudobě) pro práci(likvidace teroristů) rozvědky a speciálních sil a naopak je to noční můra, pro konvenční síly a konvenční operace.” Jako bych tady slyšel viceprezidenta Bidena… Jistě, pokud chceme mít z Afghánistánu největší permanentní cvičiště pro speciální síly, lehké úderné jednotky, letectvo a tajné služby, tak tohle je přesně recept jak toho dosáhnout. Jelikož jsem členem z jedné výše zmíněné kategorie sil, vlastně bych měl nad tímto názorem jásat. Bohužel sekundárním efektem tohoto stavu bude vývoz nestability do celého regionu – přinejmenším do Pákistánu a Iránu. Nepříjemné je, že jeden z výše jmenovaných už jaderné zraně má, druhý do 5 let bude.

    4. Proč se nepodívat do historie – “Naopak roztříštěnost moci v Afghánistánu přímo vybízí k tomu aby rozvědka za pomoci peněz, dodávek zbraní atd., využívala místní vůdce ke svým cílům(likvidace teroristů a jiné)”. Hmm, tak přesně tahle “Cloak and Dagger Strategy” nás přivedla do situace kde se právě nacházíme. Pokud to není očividné, připomenu. 3 ze 3 současných největších organizací bojujících proti zvolené vládě v Afghánistánu byly v minulosti podporované finančně či materiálně buď USA či Pákistánem a pokaždé se zcela vymkly z ruky svým bývalým pánům – Tálibán, HIG, HQN. Ale kdo chce tam, pomozme mu tam.

    5. Zřejmě nejvíce nesouhlasím s navrhovanou koncepcí používání speciálních sil. To je jak vytržené z filmu Delta Force 3 s Chuckem Norrisem. I kdyby se tedy dokázaly speciální síly pohybovat v tak nepermisibilním prostředí jako třeba kmenová území v jižním Afghánistánu a likvidovat tam HVT (obávám se, že bychom měli dřív nebo později na krku další “Bravo 2-0”), co by to změnilo na celkové situaci v Afghánistánu? Co by se změnilo, kdyby zítra nakrásně vyšlo najevo, že Mullah Omar byl na území FATA zabit bezpilotním prostředkem? Složil by Taliban zbraně, snížilo by to dlouhodobě dynamiku povstaleckého hnutí? Obávám se, že ani jednu z variant současné teorie povstalectví nepodporují. Kdyby to bylo tak jednoduché, už je dávno po váce…

  23. Ivo:
    1.Už samotné nasazení pěchoty v Afghánistánu vidím jako problém.Proč? Protože pěchota v Afghánistánu nikdy problém terorismu v Evropě,USA nevyřeší.Proč? Protože pěchota bojuje s povstalci Talibanu,ale hlavní problém bezpečnosti ve světě je al-Kajda(teroristé) a na ty opravdu pěchota s tanky neplatí.
    2.Píšu o využití místních vůdců,stařešinů ne o politických stranách.
    3.Proč, šli USA do Afghánistánu?Zlikvidovat výcvikové,logistické zázemí al-Kajdy.Zbavili moci Taliban,jedno plus navíc.Mise splněna už v roce 2001.Předat moc místním.Vybudovat několik základen, ze kterých rozvědka a speciální síly budou lovit zbytky al-Kajdy.Hlavně žádnou pěchotu. Boj s Talibanem nechat na místních(např.Severní alianci).
    4.Proč se vymkly z ruky?Protože ti co je stvořili a podporují je nedokázali uřídit(špatná práce rozvědky).A jak to dělala například GRU s levicovými teroristy? Neplníš požadované úkoly nemáš peníze,zbraně.Plníš požadované úkoly dostaneš peníze,zbraně,ale nikdy ne tolik aby se neobrátili proti organizátorovi.Prostě vytvářet dle situace nedostatek či dostatek financí,zbraní atd.
    5.Základ je likvidovat teroristy a nebojovat s povstalci na jejich území(to přenechat místním,za správné motivace od rozvědky).Negramotný povstalec Talibanu nikdy neodpálí bombu v Londýně.

  24. To Civil:

    1. Konvenční síly opravdu bojují v Afghánistánu proti Talibanu (ale i proti HQN, HIG) a ne Al-Kájdě. Stačí ale jen krátký exkurz do historie na to si uvědomit, že to by právě Talibán, který Al-Kájdě poskytl podporu státního aktéra a stal se tak de facto jejím největším spojencem. Tálibán z tohoto spojenectví nemůže jen tak vycouvat, je tam mimo jiné příbuzenské pouto mezi Mullou Omarem a Usámou bin Ládinem.

    3. MIse splněna v roce 2001? SKutečně? Pokud bylo jediným cíle svrhnout režim, tak jistě. Pokud vytvořit podmínky, aby se takový zásah nemusel periodicky opakovat, jistě ne.

    “Vybudovat několik základen, ze kterých rozvědka a speciální síly budou lovit zbytky Al-Kájdy”. No, tak to je přesně to, co spojenci od roku 2001 do roku 2003 (2005) dělali. A stačí se zeptat samotných Afghánců (jsem v kontaktu především s vojáky ANA) co si o tomhle konceptu mysleli. Jaké výsledky přinesla Rumsfeldova doktrína “We do not do nation building” víme všichni. Ne, že by tento koncept byl úplně zavrženíhodný, ale pro Afghánistán je zcela nevhodný. Je například úspěšně prováděn vládou USA například na jižních Filipínách proti islámským separatistům/teroristům. Filipínská vláda pouze dostává poradenské služby, materiální pomoc, výcvik apod. Není nasazena žádná americká jednotka. Stejný postup v Afghánistánu není možný. Je to jako předat pětiletému dítěti klíčky od auta a manuál k němu a očekávat, že za vás úspěšně odřídí cestu z Prahy do Ostravy.

    4. Kéž by to bylo tak jednoduché. Zřejmě jak tajná služba ISI i CIA jsou prostě plné amatérů a potřebovali by nějaké doškolení.

    5. Negramotný povstalec Tálibánu samozřejmě nikdy neodpálí bombu v Londýně. Ale vláda Tálibánu v Afghánistánu umožní výcvik, rekrutaci, vyzbrojení a logistické zázemí organizacím, pro které už to problém nebude.

    p.s. Na závěr jen malá vsuvka. Ten koncept několika základen, ze kterých by operovalo omezené množství speciálů a zpravodajců je z čistě vojenského hlediska neproveditelný. Stačí se zeptat jakéhokoliv vojáka, který kdy byl v posledních 2 letech nasazen v Afghánistánu. Zprávy, kdy byla ta či ona rotní základna (tedy pro více než 100 vojáků) téměř dobyta Talibánem, ale nakonec ubráněna za cenu těžkých ztrát jsme dostávali/dostáváme poměrně často. Dynamika povstaleckého hnutí se již posunula příliš daleko, už to dávo není jako v roce 2003…

  25. původně jsem už nechtěl přizpívat, protože se mi to zdá dost od tématu, ale tato diskuze se zajímavě vyvýjí, takže se dál budu angažovat.

    Zprvu musím říct, že se naprosto ztotžňuji s tím, co píše Ivo

    jen pár mojich postřehů:
    civil:
    1) nevim proč tvrdíš, že pěchota nic v Afghánistánu nevyřeší. Naopak pěchota je pro Afghánské bojiště tou nejlepší zbraní. Mluvil jsem tu o tom, že základním posláním (i moderní) pěchoty je obsadit a udržet. Dobře to rozvedl Ivo do COIN doktríny. V Afghánistánu je totiž třeba mít v místě vliv a ovládat území a to bez přímé přítomnosti je neuskutečnitelné. Další otázka je pouze co za pěchotu to bude…tedy nejdřív naše a později Afghánská, až na to bude mít.

    2. využití místních vůdců má základní háček v tom, že místní vůdci sledují svůj zájem, takže na to rozhodně není spoleh

    3. k tomu se již vyjádřil Ivo a naprosto trefně

    4. trochu to rozvedu. zní to totiž hrozně najivně. Skoro mi to připomíná pero “Viktora Suvorova”. Zde je zásadní problém, že takovýto přístup může fungovat pouze v případě, že ten kdo je podporován, nemá jiný zdroj peněz a hlavně zbraní. Ale to v Afghánístánu je opět mimo realitu…zbraní je tam dost a dají se dobře sehnat a peníze povstalecké skupiny umí taky celkem slušně získávat…přece jenom z Afghánistánu pochází 90% produkce světového heroinu…nemluvě o tom, že když nějaké organizaci utnete příjmový kanál, tak oni si najdou jiného sponzora a v mžiku přejdou na prosazování jeho zájmů….prostě Afghánské řešení

    5. opět perfektně rozepsal Ivo, nemám k tomu co dodat

  26. Jenom bych doplnil Iva a Herryho u bodu 5):
    Negramotný Talibanec určitě ne, ale všichni Talibanci nejsou negramotní a už se taky pokusili o teroristický útok na Manhattanu.

  27. GRU ovládala levicové teroristy z RAF tak dokonale že 25.6.1979 podnikli bombový útok na SACEUR Gen.Haigha-vrchního velitele NATO v evropě.Opravdu si myslíte že jim to schválili na Politbyru v Moskvě?Byl snad Brežněv uplný šílenec?Myslíte že o takové věci rozhoduje řídící důstojník v terénu?

  28. Ivo:
    1.Taliban dovolil al-Kajdě operovat na území Afghánistánu,proto byl mimo jiné v roce 2001 zbaven moci společnou operací USA a Severní aliance.No a dnes loutková vláda H.Karzáího vyjednává s Talibanem(za souhlasu USA)o společné vládě s Talibanem.Obrovský pokrok vpřed.
    3.V nestabilní zemi,jako je Afghánistán budete mít jistotu(bezpečnostní) pouze pokud tam budete mít
    vlastní armádu a to si nemohou dlouhodobě dovolit
    ani USA.
    A co se stane s pětiletým dítětem(Afghánci)až se US armáda stáhne?Myslíte že Afghánci potřebují chytráky ze západu,aby věděli co mají dělat sami se sebou?Už dnešní vyjednávání Karzáího s Taliby napovídá jaká bude budoucnost až se USA stáhnou.
    4.Neůspěchy se střídají s úspěchy i u CIA stejně jako u každého.
    5.Myslíte že teroristé potřebují ke svému úspěchu pouze a jen Afghánistán?Ne naopak.Výcvik a další mohou a provádějí v Somálsku,Jemenu,Pakistánu a v mnoha dalších zemích.Proč taková urputnost(nasazení konvenčních sil)pouze a jen v Afghánistánu,když se al-Kajda obejde i bez něj?
    Hery:
    1.Za jak dlouho na to ty Afghánci budou mít(aby uřídili vlastní zemi),když ve vašich očích jsou to pětileté děti?
    2.Správně namotivovaný místní vůdci,budou vaši pokud pro ně budete zajímavý(peníze,zbraně,moc)
    4.Afghánské řešení je právě tak složité,jako situace v zemi samotné.A US armáda tuto situaci nezvládá stejně jako mnozí předchůdci(např.SSSR),kteří si mysleli,že silou v Afghánistánu něco vyřeší.
    Kamil:
    Myslíte že řešení jak zastavit pokus o teroristický útok na Manhattanu,je boj pěchoty s povstalci Talibanu v horách Afghánistánu,nebo zkvalitnění práce FBI,CIA a dalších policejních,rozvědných složek?A další zcela opomíjený fakt,teroristickému útoku nelze nikdy na 100 procent předejít,tudíž toto riziko lze jen minimalizovat.
    Štoural:
    Nevím jestli jim to schválili v Moskvě.O Brežněvovi je možné si myslet více věcí,ale nedostatek duševní rovnováhy bych vyloučil.Myslím že takováto akce probíhá vícestupnovým schvalovacím procesem.

  29. Civil: Zajímavá otázka v kontextu toho, že právě americké bezpečnostní složky (tedy mimojiné i CIA a FBI) tomu útoku zabránily. Pěchota nasazená v Afghánistánu pokus o teroristický útok na Manhattanu samozřejmě neodvrátí, ale může přispět k omezení možností výcviku a rekrutace. Co podle Vás víc pomůže zlepšení bezpečnostní situace? Akceschopné bezpečnostní složky, které mají výcvik mimojiné od pěšáků z ISAF, nebo Afghánistán bez takových bezpečnostních složek, kde se prohání po zemi operátoři SF a ve vzduchu Predatory a jiné UAV? A kterou možnosti by si podle Vás vybrali Afghánci, kteří za sebou mají přes čtyřicet let válek?
    PS: A jak jinak byste chtěl ukončit boj proti Talibanu než jednáním s povstalci, kteří k němu jsou svolní? Stačí se podívat, jak obrátily situaci podobná jednání v Iráku..

  30. To Civil) asi se shodneme, že se neshodneme (jako ve většině případů), přesto díky za diskusi.

    Telegraficky:
    1. Neefektivní vláda H. Karzáího je bezpochyby největším problémem pro stabilizaci země a USA jsou si toho plně vědomy. Jaké máme ale alternativy?

    2. Dle mého názoru, pokud odejdeme z Afghánistánu dříve než za 5 let, povede to pravděpodobně k pádu současné vlády ve střednědobém horizontu. Pro skutečně efektivní předání bude nějaká forma vojenské přítomnosti potřeba ještě za 10 let (asi v takové míře, jaká se dá očekávat v Iráku tak za 2-3 roky).

    3. Nikdy jsem neřekl, že Afghánistán je JEDINÉ místo, kde se trénují, rekrutují apod. teroristé. Vámi zmiňovaná místa jsou samozřejmě správná, v Jemenu se již USA angažují, ale bez přímé vojenské intervence (tady ta paralela s Filipínami), Somálsko bych, pokud bych si musel vsadit, označil jako další místo pro vojenskou intervenci.

    4. Všechny protipovstalecké konflikty dříve nebo později končí vyjednáváním a začleněním povstalců do normální společnosti. Nevidím v tom žádnou historickou anomálii.

    5. Následující příměr jsem slyšel kdysi dávno v souvislosti s Mossadem, přesný zdroj už si nevybavuji.

    “To, že vlasy nikdy nepřestanou růst, ještě neznamená, že je přestaneme stříhat”. Přesně to vystihuje mou filosofii ohledně boje proti terorismu.

  31. Kamil,Ivo:
    Ne,naopak bezpečnostní složky v tomto případě zcela selhali a od výbuchu nálože je zachránilo selhání nálože a atentátníka.Pěchota v Afghánistánu možná omezí výcvik,ale naopak svou činností(úmrtí civilistů při bojových operacích,atd.)podstatně rozšiřuje řady povstalců a teroristů.Řeknu to jinak.Cítíte se bezpečněji v ČR,nebo při cestách po světě,když víte že v Afghánistánu operuje 150000 příslušníků ISAF a cca 200000 příslušníků ANA,ANP?Já se cítím stále stejně. V USA a nejen tam, mě otravuje stále stejnými otázkami imigrační služba,stále stejně mě prohledávají a šacují bezpečáci,stále procházím rentgenem,nesmím mít vodu a další,zažil jsem už i nový skener,kterým vám vidí doslova až do zadku,atd.,atd.Takže co tím chci říct?Můj pocit bezpečí při cestování či pobytu ve světě,je stále stejně omezován různými bezpečnostními kontrolami,opatřeními.A nemělo by to být naopak?350000 příslušníků ISAF,ANA,ANP bojuje s těmi zlými a bezpečnostní situace jak ji vnímám já jako běžný člověk,se nemění,naopak stále se objevují nová a nová omezení v zájmu ,,bezpečnosti”.Proč? Protože,náš přístup k řešení problému je špatný a 150000 příslušníků ISAF ho nevyřeší.

  32. Já osobně jsem přesvědčen o tom, i z vlastní zkušenosti, že v této zemi (i ostatních zemích postižených konfliktem) nezáleží ani tak na tom kolik tam je nasazených vojáků a z jakých jednotek, ale na tom, co toto nasazení vojáků cizích států přináší samotným lidem v dané zemi, regionu. Pokud lidem nebude nabídnuto lepší žití, viditelná a zvyšující se životní úroveň (získat vzdělání, mít funkční infrastrukturu – cesty, voda, elektřina) a to bez podmíněného vnucování dalších ideologií (americký či evropský způsob žití či vládnutí), může tam být miliony vojáků a i několik let, ale až odejdou tak se všechno stejně pomalu nebo rychle rozpadne. Tzn. pokud lidé dané země nebudou sami přesvědčeni o smyslu tohoto konání nedojde ke kýženému výsledku.Rusové to taky s námi v 68 mysleli dobře, i když hlavně hájili své zájmy (ironická poznámka)
    Pozn1: hrozba teroristických útoků je vážná, z toho si srandu nedělám, ale nebyli náhodou taky někteří teroristé, diktátoři nebo jak jim to různě říkáme podporováni těmi kteří proti nim ted vehementně bojují? (možná budu ukamenován)
    Pozn. 2: současný boj proti terorismu kontroly a všechno kolem co se děje je produktem s kterým ani sami teroristé možná nepočítali.Strach a panika ted všechny ovládá, svazuje všechna rozhodnutí západního světa, a zároveň je to dobrá záminka pro orwelovský svět kontroly člověka jako jedince systémem je jedno jakým. Svoboda člověka se vytrácí. Bezpečí ano, ale cena? a jaká je kontola těchto různých opatření?
    Pozn. a co se článku týče, neuvážené šetření z pocitu lidí, že svět je relativně bezpečný (hlavně ten západní), protože na jejich území se nebojuje a válka je ,,daleko” nás zase může dostat do dalšího podobného?! období jako před druhou světovou válkou. I když teď se více bojuje velice živě na poli ekonomickém, ale potom nastoupí krize, sociální nepokoje, potom nedostatek nějaké suroviny? a potom zase nastoupí zbraně, vojáci. Kdo asi bude na budoucí krizi nejlépe připraven?

  33. ad. civil,
    měl bych k Vašim názorům několik poznámek pokud dovolítě (volně interpretuji):
    – preference SF a intelligence vs. angažmá pozemního vojska. Máte pravdu v tom, že existovala možnost po 11. září, vyřešit napojení al-Qá´idy na Tálibán bez podpory invaze, jak by to dopadlo se můžeme jen dohadovat. Ale dnes je situace opravdu jiná a dle mého soudu se nelze navrátit k distančnímu zapojení. Po stažení by pravděpodobně došlo k ovládnutí mocenského aparátu Tálibánem a alespoň jeho část se domnívám by razila spolupráci s al-Qá´idou a dalšími teroristickými uskupeními, se kterými v současné době kooperuje. Zpravodajsky pokrýt území Afghánistánu a FATA, NWFP je mnohem větší oříšek než pouze oblasti FATA, NWFP a efektivita cílených útoky bezpilotních prostředků by rapidně poklesla. V těchto oblastech se v současné době cvičí i britští a němečtí radikálové, brzo by proto stažení z Afghánistánu pocítila i Evropa.
    – spolupráce Karzáího s Tálibánem. Máte pravdu v tom, že se o ně Karzáí pokouší a v poslední době pravděpodobně ve větší intenzitě než dříve. Mohl byste proto namítnout, že pozemní angažmá není řešením, protože Tálibánci se stejně dostanou k alespoň části moci a budou z toho profitovat i džihádistické kruhy. Nezapomínejme, ale na důvod proč se Karzáí snaží navázat spolupráci. On se totiž připravuje na velmi reálnou možnost stažení koaličních sil z Afghánistánu, kdy ANA a ANP nejsou sto čelit hrozbě Tálibánu. Kdybychom byli s to utvrdit Karzáího v našem odhodlání domnívám se, že by svou politickou hru rozehrával jinak. I tak situace Karzáí plus Tálibán je ze zpravodajského hlediska asi lepší kvůli sběru informací a likvidaci cílů, o které se tak opíráte, než scénář vlády Tálibánu.
    – prosím nezanášejme do debaty o ISAF a Afghánistánu i dimenzi subjektivní bezpečnosti a otázku státního dohledu či posílení zpravodajských služeb s vnitřní působností, tato témata mají sice jedno pojítko a sice 11 září, ale jinak mezi nimi není významný kauzální vztah. To, že se necítíte bezpečněji vůbec nic nevypovídá o tom, jak mise ISAF reálně napomáhá eliminaci teroristické hrozby z objektivního hlediska, přičemž bych byl opatrný s tím, do jaké míry je toto její primární cíl. Důležitost Vaše pocitu bezpečí nijak nezlehčuji, tu má garantovat stát, ale nevidím spojitost.

    Mezi řádky této debaty cítím několik linií, na které je třeba se zaměřit.
    – co nastane pokud dojde ke stažení sil ISAF?
    – do jaké míry je tento stav hrozbou pro země NATO?
    – je angažmá v Afghánistánu efektivní a výhodné z hlediska potlačení hrozeb, které z možného scénáře budoucího stavu vyplývají (korespondují vynaložené náklady s umenšení této hrozby)?
    – nejsou lepší možnosti jak eliminovat ony hrozby než současnými prostředky?
    – neexistují jiné hrozby či stejné hrozby v jiných oblastech, které by si zaloužili pozornost a neubírá angažmá v Afghánistánu našim možnostem na ně reagovat?

    Každá z těchto otázek je zcela legitimní a je jen v pořádku, že na ně nacházíme odlišné odpovědi. Pro další dialog může napomoci strukturování do těchto klíčových otázek, v opačném případě totiž dochází k argumentaci napříč tématikou, což je někdy poněkud matoucí.

    Na otázky úmyslně nenabízím odpovědi, byť můj názor je asi jasně patrný z výše napsaného.

  34. Ironicky řečeno, pro zbytek NATO je to příležitost, jak se ve schopnostech “vyrovnat” nejlepšímu evropskému členu NATO. Jestli budou Falklandy napadeny, bude to příležitost pro solidární operaci NATO na jejich osvobození.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *