Kolik stojí poručík?
Toto je první text nadpraporčíka Petra Seiferta na OWOP. Vítám jej mezi přispěvateli a doufám, že další texty budou brzy následovat.
V posledním čísle amerického periodika Army Times ( What price to develop leaders?, 22. listopadu 2010) vyšel zajímavý článek o nákladech na přípravu důstojníků ozbrojených sil USA. Jelikož na OWOP probíhá poměrně intenzivní diskuse nad tématem přípravy nových důstojníků pro české ozbrojené síly, rozhodl jsem se napsat tento krátký článek a umožnit Vám udělat si obrázek o nákladnosti přípravy nejnižších důstojníků v USA.
Autoři článku Michelle Tan a Michael Hoffman porovnali náklady na přípravu důstojníků u US Army. V akademickém roce 2010/2011 americká pěchota vycvičila (vycvičí) 8760 nových důstojníků a zaplatila (zaplatí) za to 785 miliónů dolarů. Průměrná cena přípravy poručíka amerických ozbrojených sil tak dosahuje bezmála 90 000 dolarů.
The most expensive officers are 988 second lieutenants who come out of the U.S. Military Academy…
Nejdražšími armádními důstojníky-nováčky je tedy 988 absolventů Vojenské akademie ve West Pointu (17 procent z celkových počtů), kde cena přípravy jednoho dosahuje 141 000 dolarů. Celkově činí náklady na tyto důstojníky 141 milionů dolarů. Délka přípravy důstojníků ve West Pointu činí čtyři roky. Nutno dodat, že suma není úplná, protože nezahrnuje náklady samotné školy na provoz. Tyto údaje americká armáda neposkytnula.
…the cheapest are the 3143 enlisted soldiers who attend Officer Candidate School.
Naproti tomu nejlevnějšími důstojníky je tedy 3143 příslušníků mužstva (12 procent z celkových počtů), kteří prošli školou pro důstojníky (OCS). V jejich případě suma činí 27 935 dolarů. US Army za OCS platí celkem 28 milionů dolarů a přitom je délka přípravy nejkratší. Činí pouhých 14 týdnů. To je ovšem umožněno předchozí službou kandidátů v pěchotě v řadách mužstva.
Kurz pro záložní důstojníky (ROTC), kterým prošlo celkem 4629 studentů (71 procent z celkových počtů) je oceněný sumou 120 518 dolarů. Délka přípravy důstojníka se pohybuje od dvou do čtyř let a americká armáda na něj musí vyčlenit celkem 121 milionů dolarů. Autoři si kladou otázku, který druh přípravy produkuje nejlepší důstojníky.
Yet it is impossible to objectively say which program produces the best officer. There is a place in the Army for a professional soldier class, trained at military academy. And there is an important role for the citizen-soldier trained while attending college with civilian peers and commissioned through ROTC. Enlisted soldiers who become officers through OCS also contribute to the diversity ot the officer corps and bring with them invaluable hands-on experience.
S nadcházejícími rozpočtovými změnami v amerických ozbrojených silách, kdy se zcela vážně uvažuje o zkrácení mandatorních výdajů (zmrazení platů, omezení výsluh, zvýšení spoluúčasti na zdravotním pojištění a mnoho jiných) tak přišlo na pořad dne i vzdělávání nejmladších důstojníků a finanční efektivita tohoto procesu. Za podmínky, kdy všechny druhy přípravy produkují důstojníky srovnatelných kvalit, se autoři ptají, zda by nebylo možné dosahovat těchto výsledků za cenu snížení nákladů.
Domnívám se, že je to legitimní a správná otázka. Nikdo asi nepředpokládá, že by odpověď na ní zrušila nejdražší a tím i nejméně efektivní systém přípravy (vojenská akademie West Point), jelikož zde jde i o zachování prestiže a pokračování historické tradice důstojnického sboru, ale určitě přinese diskusi nad efektivitou nakládání s finančními prostředky a optimalizací jejich využívání.
V tom vidím paralelu s ozbrojenými silami ČR a umím si představit podobnou debatu nad náklady na přípravu nejnižších důstojníků našich ozbrojených sil, pokud by byly zveřejněny. Ovšem takovou, která by vedla k jednoznačným závěrům a následným opatřením.
Pro Petra Seiferta: Teď už pouze čekám rozhořčené reakce zneuznalých akademiků z UNOB. Z jejich reakcí mám občas pocit paranoii a naprostého odtržení od reality – my všechno děláme správně, ale nikdo nás nemá rád a nikdo nám nerozumí. Teď se opět dozvíme, že „plácáš, pracuješ v žoldu vrahů z Wall Streetu, jsi pod pseudonymem píšící Bohuslav Pernica atd.“.
Podle mého názoru u této paralely mezi vzděláváním US a ČR (nižších) důstojníků nejde ani tak o kvalitativní stránku (třebaže je nutné i na ni brát zřetel), ale zejména o tu kvantitativní a s tím spojenou efektivitu.
Mezi důležité otázky, které je potřeba si položit zcela jistě patří například:
„Kolik nových nižších důstojníků současná AČR každý rok potřebuje a v jakých odbornostech?“
„Jak vysoké jsou náklady na jednoho takového absolventa?“
„Jaké z těchto odborností by bylo přínosnější nabírat z řad absolventů civilních vysokých škol?“
a přidejme:
„za jakých podmínek (a nákladů) je možné absolventa civilní VŠ potřebné odbornosti zrekrutovat“
Dobrý večer,
Otázky na, které možná očekáváte odpovědi, Vám tady těžko někdo odpoví.
Otázka kolik ND AČR potřebuje…, na tuto otázku už několik let od vojsk zní…nechceme nic – proč?. No není stabilní systém míst, neustálé změny např. loni restrikce ukázka, jak zrušit místa za 8 hodin v rámci AČR jen zrušením míst volných a zbytek dopočítejte na živé lidi. HOTOVO. Žádné posuny lidí, žádná nabídka míst nic – splnit hned.
Ale UO nabrala studenty do 1 ročníků cca 290.
Počty studentů jsou tak velké k umístění v daném roce, že personalisti hledají místečka, aby splnily rozkaz k umístění.
A jak se to připravuje aby UO nevypadala špatně? Např. neprodloužením závazků jako jedné ze zákonných možností, na vybraném místě vhodném pro absolventa UO se zařazenému vojákovi řekne, že jeho ponechání ve službě brání zařazení absolventa UO …(tak nějak je to v rozkazu MO) a je to. Posuny ve funkcích jsou možností, ale přece se každý rok nemůže každý posunout o jedno místo, už jenom v rámci hodností.
Tedy ne podle toho :.. jak bylo před 4 roky objednáno tady máte..ne ne .
Rok 2011- bude úplně stejný.
To bych se zeptal:“… kdo povolil takové počty na tento rok a z čeho vycházel.. „? To jen pro zdůvodnění, proč bylo nutno vzít kolem 350 studentů letos do 1 ročníků.
Kdo drží ochrannou ruku nad školou (UO) a povoluje jim stále nabírat? Tady by se slušelo zeptat tzv. správců ČVO (ti co mají spravovat svou odbornosti v AČR- plánovat,vybírat, posouvat a ŘEŠIT zařazení abs. UO) kdo vám dal požadavek a jaký? A ne že se to pak řeší mimo UO (jeho velení ) a správců ČVO pouze personalisti od vojsk.
To se pak přímo nabízí diskuze k Vaší 4 otázce.
V jakém nákladu stojí příprava civilního VŠ.
Doby – 3 m Zákl. příprava – 8-9 m důstojnický kurz navazující na zákl. přípravu – a zařazení do vojsk.
Peníze – 5 PT třída při Zákl. příprava a možná 8-9 PT při kurzu bez osobního atd. (je na TP útvaru) plus Cesťák – to je taky určitá suma a Nákladovost kurzu to určitě řeknou ve Vyškově na Velitelství.
Student UO stojí asi víc.
Předchází 2 m základní příprava v 5 PT pak doba studia 3r Bc+2 r Mgr, plat 13300,-měsíčně a zbytek by dodala UO , ubytování, jazyková příprava IRSKU a jiné
A po skončení studia, pak nutno přičíst odbornou část (3-5m), kterou musí vykonat ve Vyškově (další peníze plus cesťák.
A je běžnou praxí, že právě až v této přípravě (‚odborné) přejde od teoretika k odbornému doškolení.
A to dřív poručík, šel přímo do Přáslavic a večer velel četě hotovo. Ale Bc.po 3 r bez praxe (jak byl záměr2-3 roky do praxe) přímo ho zařadíme ke studiu na 2r do Mgr. studia
Tak Vám přeji hodně úspěchů .
Odpověď jasná. A všechno je v naprostém pořádku. Úkoluje mě můj manažer a není to Franta Kocourek:
Problém: učitelé na Univerzitě obrany zkoušejí náčelníky
28.10.2009 08:30 Exkluzivně
Na Univerzitě obrany studují ministerští úředníci.České vysoké školství je zralé na hloubkový audit, a to nejen kvůli skandálu na plzeňských právech. Případů, které ukazují, jak snadno se dá přijít k diplomu, stále přibývá. Poměry ilustruje i příklad z Univerzity obrany – tady studují ministerští úředníci, jimž je škola přímo podřízena. I kdyby neměli žádné konkrétní úlevy, vypadá to minimálně na střet zájmů.
Personální sekce ministerstva obrany působí jako „orgán k řízení vojenských škol“, píše se na internetových stránkách úřadu. Řediteli sekce je podle oficiálních informací přímo podřízena mimo jiné Univerzita obrany v Brně, respektive „rektor – velitel“ univerzity.
Ředitelem této sekce je Milan Gol, který zároveň na Univerzitě obrany studuje. Konkrétně v doktorském programu Ochrana vojsk a obyvatelstva. I přes několikadenní snahu se časopisu TÝDEN nepodařilo ředitele Gola zastihnout, aby se mohl ke studiu vyjádřit.
Na Univerzitě obrany ovšem usiluje o získání doktorátu v tomtéž oboru i Golův podřízený, ředitel odboru vzdělávání Milan Máčel. „Nechal jsem přezkoumat, jestli nejde o střet zájmů. Dal jsem to našim právníkům a názor je takový, že nejde,“ tvrdí Máčel.
Všechno v jednom
„Nemyslím si, že by to měl být přímý střet zájmů. Oni možná řídí rektora, ale rektor je volen, nikoli jmenován,“ brání armádní praktiky bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
„Takové střety zájmů jsou problematické a nežádoucí. Poškozují jak ty, kteří studují, tak školy,“ myslí si vysokoškolský pedagog a bývalý senátor Jiří Zlatuška.
zdravím jmenovce,
ty otázky jsou tu hlavně k rozpoutání diskuze nad problémem současného působení UO a hlavně její nekoncepčnosti. Také jsou směřovány na lidi, kteří mají alespoň nějakou možnost s tímto hnout.
Je opravdu s podivem, že ikdyž je již dlouho stop-stav do armády (a následující období moc nenahrává změně), tak UO si dál každý rok nabírá stovky studentů. Navíc alespoň z mého pohledu bez jakékoliv komunikace s útvary a reflektování jejich požadavků.
Je opravdu absurdní ukončovat resp. neprodlužovat závazek kvalitním lidem (ač jsou jistě i tací, kteří si neprodloužení „zasloužili“) jen kvůli nutnosti umístit na uvolněné místo čerstvého absolventa UO.
Předem se chci omluvit za svůj „neodborný“ příspěvek, ale nemohu si to odpustit v souvislosti s UNOB a některými až hysterickými reakcemi (pod jinými články) jejího pedagogického sboru: „Tichóóó! To je zrada todleto! To je provokace! Já, já nestrpím, aby byla urážena naše lidově demokratická armáda! To je zrada! Rozchod! Vidím, že nejen Smiřický, ale všichni jste nejzavilejší reakcionáři! Na to je prokurátor! Rozchód!“
poznámka
Gol už není ředitel personální sekce je je jinde – to jen na okraj ale pro výčet jmen
https://appl.vojenskaskola.cz/search_people/default.aspx?filter=s-fem
po fakultách a podívat se na doktoranské studium
a máš tu podporu
Pošli blba do školy, vrátí se ti jako blb s titulem. – Už od začátku existence vysoké školy na Kozí horce se říkalo, že ať děláš, co děláš, VVŠ PV uděláš. A teď to máme. Kluci ke svému čtyřletému studiu velitelsko-inženýrského směru, kde za výsledky studentů byli odpovědní učitelé, připojí doktorád z Univezity obrany a dobre zasa budě v tej našej armádě, do frasa. Z absolventů se specializací kolová a pásová technika budu doktoři vojenského managementu! Nechápu, proč si někdo nevezme příklad z pana Hrbaty. Navzdory tomu, že je absolventem vyškovské školy pořadového kroku, studuje svůj doktorát na Policejní akademii.
No já nevím proč se tady ještě někdo vzrušujuje nad velkou rodinou z Brna, no tak vytvořila vlastní píseček na kterým si v klidu žila až do ted, a ted se jim klepou půlky protože je všechny chcete poslat bud do důchodu nebo civilu. Ale k článku vždyt v české republice už byl vytvořen pokus o vytvoření civilní „vojenské“ vysoké školy která by byla schopna produkovat předpřipravené lidi. Ta škola se jmenuje Univerzita Bati ve Zlíně kdy bývalý rektor Vyškovské školy pan Hoza se sebral (pozn. pod čarou proslýcháse že zprivatizoval a vzal sebou pár laboratoří) a šel učit do Zlína, pak protože byl šikovnej možná i dlouhý prsty a skoro získal xset milionovej projekt na postavení druhýho Vyškova v Uherským Hradišti stačí se podívat na http://www.ct24.cz/veda-a-technika/84543-batova-univerzita-postavi-specialni-vyzkumne-centrum/ no pak byl odstaven a z projektu myslím sešlo. Ale tady si myslím by byla cesta jak produkovat částečně předpřipravené vysokoškolsky vzdělané lidi pro armádu rozhodně za méně peněz.Kteří by vzdělání dostali v civilu ostatně on ted už to dělá UNOB jenom s tím rozdílem že za armádní prachy učí civily. A na Vyškovu bych nechal pak už jen jejich převýchovu ………..
Lidi nechci vám tady do toho kecat, ani vám vyvracet vaše názory, ale řekněte mi prosím vás: kterej vůl by šel studovat zadarmo na školu kde je 70% „zmetkovost“ navíc obor kterej je v civilu ve většině případů skoro nepoužitelnej a navíc bez jistýho místa…chápu vaše názory na neprodlužování závazků dobrým vojákům, ale to je spíš chyba systému než naše (navíc absolventů UNOB zase tolik není, po prvním ročníků nás zůstává půlka a kolik se dostane k Bc si domyslíte sami)…a převýchova ve Vyškově? :-DDD to aby mě po přechodu na útvar převychovávali znova,ne?
Já tu ruku klidně zvednu pane student a klidně dvakrát, snad až s výjimkou té nepoužitelnosti. Ono to bude asi tím, že jsem si chtěl ze školy i něco odnést, než jen titul. Potkal jsem hned několik lidí z UNOB, většinou dobří lidé, ale že by jim studium něco dalo…Ale klidně se dívejte shůry na civilní vzdělávání :)
To Student UNOB: Ten absolvent, pokud neodejde po získání titulu rovnou do civilu (pro „nezájem armády“, která pro něho nemá odpovídající umístění), může být nahrazen absolventem civilní VŠ, jehož studium AČR nic nestálo a kapsa daňových poplatníků nebyla zatížena vyplácením jeho studijního služného každý měsíc. Student civilní školy po dobu studia nic takového nedostává, naopak si toho čím dále více platí, často i včetně samotného studia… V době ekonomické stagnace, kdy studenti civilních VŠ mají velké výdaje a snaží se hledat brigády, vedlejšáky atd., aby mohli studovat, mi to připadá neetické. O porovnání úrovně a využitelnosti civ. VŠ a UNOB se již psalo výše.
Absolvent civilní VŠ tak přijde do armády již s dokončeným vzděláním, absolvuje kurz a jde k útvaru – levnější, rychlejší, efektivnější. A absolventů civilních VŠ jsou mraky :-)
To Student UNOB: Taky zvedám ruku. Jen by mě zajímalo, v souvislosti s Vámi zmíněnou nevyužitelností v civilu, kterých oborů se to týká? A proč je tedy skoro polovina oborů otevřena i civilním studentům (kteří mají o toto studium zájem), když jsou poté v cvilu nevyužitelní?
Osobně mi ta „zmetkovost“ mi připadá v pořádku, jsou školy, kde jsou čísla „odpadlíků“ podobná, například Fakulta strojního inženýrství VUT.
Myslím, že tu nikdo netvrdil, že je současný stav chyba běžných studentů UNOB.
I já jsem produktem UnOb, kde jsem studoval bakalářskou formu studia prezenčně a magisterskou kombinovaně (dálkově). Stále jsem svým způsobem ve styku se školou. Byla to fakulta FEM, oba obory vojenský management, nebudu raději specifikovat… A teď upřímně: Vůbec se nestydím za své výsledky, průběh studia a za prostředky, které byly do mě armádou vkládány. Armádě jsem se snažil za to odvděčit. I když to zní jako klišé, pro mě to byla opravdu velká motivace a nemyslím si že jen pro mě. Pro školu jsem byl schopen obětovat i mnohem víc. ALE bohužel nebylo chvílemi pro co, resp. pro KOHO – narážím na myslím největší kámen úrazu – vojenský personál, velitele a zaměstnance veškerých vojenských škol a institutů přípravy (čest výjimkám, na UnOb jich není zas tak málo..mezi výjimky patří i pan Seifert, kterého jsem „okusil“ ve Vyškově a vážím si ho). Nebudu popisovat chování většiny, ale těch, za které jsem se styděl nejvíce – švejkové a idi*ti. Švejkové to měli vždy v paži, při přednáškách se tolerovalo spaní, při testech opisování, vše se vždy splnilo „aby bolo“. Některé z nich dnes potkávám ve službách voj. lesů a statků… Idi*ti byli oblíbeni idi*tami, ale většinou studentů nesnášeni pro svou nadutost a aroganci. Ti byli většinou příčinou znechucení a demotivace pro život v uniformě. Často díky nim končili talentovaní studenti, díky osobním neshodám… Abych to shrnul: dokud bude Vyškov a Brno sloužit jako „odpadiště pro úklid neschopných“, či „místo pro odpočinek zlenivělých“, tak nebudeme moci čekat žádné zázraky (ještě jednou se omlouvám čestným výjimkám).
Co by to mohlo myslím zlepšit?
1. Na pedagogická a instruktorská místa dávat lidi za odměnu a ne za trest, s náležitým platem (aby byli motivováni se se studenty a vojáky vůbec bavit a své nabyté zkušenosti jim předávat).
2. Nastavení pořádného kariérního řádu a větší transparentnosti nabídky a výběru pracovních míst v rámci resortu obrany a v reprezentativních složkách typu UnOb a Vyškov zejména!!!
3. Dělat více na marketingu a PR armády…
Nevim jak je to s počty civ studentů na UNOB ale mám za to většina studuje na FEM, což je pro ně v podstatě náhrada Obchodky nebo něčeho podobnýho(tam problém není), co se týče FVT co vím je to po pár lidech na spíše vybraných oborech, nemám přístup k přesným číslům, ale jejich obor je předurčuje spíše k práci ve zbrojním průmyslu čili v rezortu obrany, neboli firem s jejich zaměřením je v ČR málo(samozdřejmě se najdou vyjímky, např. KIS)…a já se nedívám na absolventy civ. VŠ z výšky, ale nemáme tu nic zadarmo, jako na většině VŠ a i tělocvik nás může vyřadit ze studia, ukažte mi civ. VŠ která má takové nároky(nemyslím pouze obsah studia, ale celkově i co se týče povinností) svým způsobem je to taková záruka kvality(teď neberu praxy na útvaru:-), žádný učený z nebe nespadl a každý se musí zaučit v nové firmě)
Ale jednoznačně máte pravdu v tom že nabírání civ studentů by bylo možná levnější, ale není student jako student je rozdíl z jaké školy přišel, někteří ani s titulem neví víc než student s maturitou z kvalitní střední školy…
Myslím, že inženýra ekonomie, absolventa UK Praha, VŠE apod. by uvítali nejen na většině ekonomických odborů civilních firem a úřadů, ale i v oblastech ekonomiky a managementu AČR. Prestižnost a náročnost studia prostě nelze třeba v takovémto obotu srovnávat. Samozřejmě, pro studenty nesportovních oborů není logicky stěžejní součástí hodnocení např. tělocviku, ale i studenti civilních VŠ ve většině učebních osnob hodnocený tělocvik mají.
Na civilních VŠ (především těch státních) rovněž studentům většinou zadarmo nic nedávají. Problém je na prestižnější VŠ se vůbec dostat. Na VŠ jako UK, ČVUT apod. se z množství hlásících dostane každý třeba 20. První ročník „nepřežije“ třeba až polovina. Ze zbytku potom nějaká čtvrtina odpadne v následujících ročnících. Zbytek pokud se dostane ke státnicím, tak to ještě zdaleka není záruka, že je udělá. Po celou tuto dobu mají studenti VŠ mezi oborovými předměty svého studia a některého všeobecnější, např. i tělocvik. Samozřejmě hodnocený. Po celou dobu tohoto studia civilní studenty VŠ nikdo zdarma neživí, nešatí a neubytovává – i ta kolej (pokud jí vůbec dostanou) se platí a ne zrovna levně. Student civilní VŠ nedostává měsíčně žádné peníze za to, že studuje (vyjma velmi omezených grantových stipenidí pro pár vyvolených z těch nejnadanějších studentů), naopak se studiem má pouze výdaje – musí si platit učební potřeby, stravu, ubytování a samozřejmě náklady svého běžného života.
To vše píši jen pro porovnání, abychom si všichni uvědomovali ty silně nadstandardní podmínky, za jakých studenti UNOB studují a co vše to armádu stojí v době, kdy některé bojové útvary mají málo prostředků na výcvik a leckde není třeba ani na dostatek munice.
Zkuste si někdy zajít na přednášku např. zmiňované ekonomie nebo managementu např. na VŠE, UK, ČVUT a potom na UNOB. Výsledek nechť každý posoudí sám. rozdíl je propastnější u oborů s rozsáhlejší vědeckou činností. Na řadě těchto civilních VŠ působí špičkové vědecké kapacity v daném oboru.
Rozhodně nijak nyní nekritizuji studenty UNOB – ti za nic nemohou. Kriticky se vyjadřuji k systému. A to v situaci, kdy se resort obrany a tím i AČR potýkají s nedostatkem financí, stejně jako ostatní resorty vlády.
Zajímavé srovnání prestiže VŠ z r. 2007 podle vlastní vědecké práce: http://zpravy.idnes.cz/zebricek-vs-kde-najdete-dobre-vedecke-zazemi-fzr-/studium.asp?c=A071114_113408_vysokeskoly_bar
To PJK. K srovnání žebříčku prestiže je to zajímavý paskvil sice už trochu vyběhlý, ale srovnávat publikační činnost takovejch mamutích univerzit jako ČVUT, Karlovka, Masaryčka a další s naším zeleným ústavem je trochu na hlavu. Jestliže na civilních vysokých školách funguje systém že je profesor který má pod sebou docenty kteří mají pod sebou asistenty s Ph.D. a ještě bandu doktorandských studentů a dělají na projektu to se to v tomto počku dělá publikační činnost a články jedna radost.Nehledě na to že za článek v časopisu s impakt faktorem dostanou od školy prachy a to ne nějaký drobný, ale v řádech tisíců korun a to už se jim za tu námahu vyplatí. Na unobu tato zastupitelnost není zbývá tam tam velká banda starej docentů a profesorům,kteří v angličtině publikovat neumí a nechtějí a (vzpomínají jak s pluky a divizemi válčili po zemích českým), protože je to práce navíc, za kterou nedostanou ani korunu navíc, navíc plat plus výsluha je dostatečná tak proč by se měli snažit, publikační činnost doktorandů je až na pár vyjímek taky na bodě nula protože je to nemá kdo naučit a tak sou rádi, že dají článek v češtině na nějakou pochybnou českou konferenci kde pak vyjdou v nějakým sborníku a jsou štastní že mají publikační činnost, která se ovšem pak do žebříčku nijak nezapočítává tam se v dnešní době berou jen články v angličtině a v určitých časopisech. A čest těm pár šikovným docentům a profesorům vyjímkám kteří tam jsou a něco dokážou ovšem ti už tu školu bohužel nevytrhnou.No jinak je třeba hezký že říkáš že FEM versus civil značně pokulhává, ale na druhou stranu se podívej na vojenský doktory nebo některé katedry z FVT který civilu zdatně sekundují i při minimálním počtu lidí namátkou počítačníci, materialisti, elektrikáři autaři ……… A jen tak na okraj myslíš si že moje publikační činnost mi pomůže pak až budu v září odeslán zase zpátky k vojskům, když třeba v takové Chrudimi řeknu že mám 4 články v časopisu s impakt faktorem tak si budou myslet že píšu nějaký povídky do erotickýho časáku
Ať je to jak chce, tak mi naše vojenské vzdělávací instituce připomenou tuto pasáž z mé oblíbené knížky „Jak jsem vyhrál válku“ (když byl kadet Goodbody odeslán do důstojnického kurzu):
„Veliký dojem na mne udělal sbor instruktorů. Byli to samí zakalení válečníci, kteří strávili na vojně celý život. Mnozí byli jako instruktoři tak cenní, že pro svou nepostradatelnost nikdy nemohli být uvolněni pro skutečný boj na frontě a zasvětili celou něm. Naše dny i noci byly přeplněny prací, naučili jsme se provádět inspekci nohou, salutovat za jízdy na kole, rušit krok na mostech, budovat zákopy podle systému z první světové války a přechytračit lstivé Afgánce.“
Oprava: „… zasvětili celou svou vojenskou dráhu přednášení o něm.“
To chose: Já přece vůbec nepsal o tom, že by studenti měli mít nutně vědeckou činnost. Ten odkazovaný „žebříček“ jsem nedělal já, jen jsem ho zde odkázal pro zajímavost a názornost. Právě podle podobných žebříčků se prestiž VŠ měří (těch atributů k měření je samozřejmě více – nepředpokládám ale, že by zde někdo chtěl nutně číst publikace a pomůcky personálního managementu, které bych odkazoval) např. i v personalistice v civilních sektoru. Z oněch civilních VŠ také nemá většina pedagogů hned vědeckou práci na mezinárodní úrovni, nicméně vždy se tam nějaká mezinárodní kapacita najde. Pointa toho, proč jsem to výše psal (a myslel jsem, že to je pochopitelné) je v tom, že se domnívám, že větší přínos z hlediska oboru pro posluchače bude mít, když mu bude přednášet někdo, kdo patří v daném oboru u nás mezi nejlepší, než někdo, kdo je takříkajíc o lekci napřed před studenty… Tím ale rozhodně nechci říci, že všichni pedagogové na UNOB jsou k ničemu. To vůbec ne. Jsou tam mnozí skvělí. Nicméně je jich v porovnání s tím zbytkem menšina a rovněž to vše poškozuje celý ten systém vzdělávání, který je ve věci UNOB nastaven.
Odpověď na poslední otázku – myslím, že by taková „publikační“ činnost pomohla minimálně v tom, že pokud by byla k věci, byla by často tou potřebnou zpětnou vazbou ze skutečného dění u útvarů.
Jinak ještě – do přehledu vědecké práce škol se rozhodně nezapočítává jen práce v angličtině. Rešeršní činnost se provádí podle klíčových slov z anotací – postačí tak tedy, když anotace bude in english.
Bod pro citát pana Rovenského…
Já bych se opravdu chtěl dožít doby, kdy mě na škole či kurzu budou učit „elity své doby“ (opět čest výjimkám, kteří tak již činí), kde se budu těšit na přednášky a vyvedení s nimi a pak si budu vážit diplomu či certifikátu a snad si ho pověsím i v kanceláři na zeď a každý kdo přijde a diplom uvidí, tak si bude vážit i mě, protože bude vědět, že daný kurz má kvalitu a nebylo to snadný…
Nechce se mi jezdit na všechny kurzy do USA a spol., i když samozřejmě je přímo nutností pro každého, aby někdy vytáhl hlavu z prd*le kotliny české, alespoň na pár měsíců. Ono to člověku otevře oči a pak vidí, co dřív neviděl a trochu se zdokonalí i v cizím jazyku…
Z Brna a Vyškova Westpoint asi neuděláme, ale můžeme se pokusit o podobný model, víceresortní, rozpočtově spadající pod resort ministerstva školství, ale to je zase jen jeden z mých laických pohledů na věc…
Pochvala pro studenta. Pro ostatní, kteří horují pro nábor vysokoškoláků z civilu: Zkuste se vžít do situace, že jste čestvý absolvent civilní VŠ a vyhodnoťte si sami, zda byste za současných podmínek byli ochotni stát se profesionálním vojákem – velitelem čety. Kolik z Vás to bude (0-1- všichni)? Vzdělání je zatím jediný podstatný motivační prvek pro vstup do AČR!
Pro pplkbp: A co kdyby se armáda zavázala Vám zpětně uhradit veškeré prokázané náklady na Vaše civilní VŠ vzdělání (kolej, učebnice, skripta atd.)? Už by to bylo více motivační?
pplkbp: já jsem do armády nastoupil na základní funkci těšně před dostudováním (bakalářka byla napsaná, ale chybělo mi při 184 kreditech (180je minimum) 8 kreditů v Béčkových předmětech) a studium jsem řádně ukončil až po téměř roce v armádě, když už jsem měl za sebou základní výcvik, odborný kurz a již jsem nastoupil službu u mateřského útvaru. Několikrát jsem odmítl místo velitele čety, ale pouze proto, že se nelíbili podmínky služby na jiných rotách, kde ta místa byla volná (šlo převážně o tehdejší velitele rot), ne proto, že bych to místo nechtěl. Do budoucna o tom, že to místo příjmu uvažuji, ale prostě to nechci za každou cenu. Za těch pět let na základní funkci jsem naprosto vděčný, protože i tak mi byl dopřán na našem útvaru slušný profesní růst. Za tu dobu si pamatuji minimálně dva vysokoškoláky, kteří podobně přišli k nám na rotu. Z obou dvou jsou již delší dobu důstojníci, u každého z jiných důvodů. Nezatracoval bych lidi se vzdělám z civilu…
pro Dušan Rovenský a Lukáš Hergott: Prokazovat náhrady za studium je problematické a asi si žádný student neskladuje 3 respektive 5 let doklady spojené se studiem. Právě proto armáda řeší tuto otázku náborovým příspěvkem podle stupně vzdělání. Tento příspěvek je takový jaký je, nákladům na studium se jistě nevyrovná. Možnost zvýšení nevidím. Lidi se vzděláním z civilu určitě nezatracuji. Naopak, pokud se jim vojenský život zalíbí, jsou jistě přínosem. Myslím si, že takto se dají doplňovat tzv. málopočetné odbornosti (právníci, psychologové, kaplani apod.), ostatní důstojníky by si měla armáda připravovat na vlastní vysoké škole.
Pro pplkbp: Je to samozřejmě Váš názor na který máte právo – ovšem nesouhlasím s ním. Dosud jsem neviděl žádný nevyvratitelný důkaz ani nečetl žádný nezpochybnitelný argument, který by prokázal, že vysokoškolák s vojenským vzděláním bude kvalitnější důstojník než vysokoškolák s civilním vzděláním. Všechno jsou to pouze něčí pocity a dohady – „myslím si…, určitě to tak bude…, atd.“
Až mi někdo ukáže objektivní porovnání ekonomických nákladů pro resort MO – nábor civilního vysokoškoláka vs. výchova vojenského vysokoškoláka – a kvality personálu – v čem jsou lidé s civilním vzděláním horší než lidé s vojenským vzděláním a obrácně – tak se máme o čem bavit. Takhle je to jen „jedna paní povídala“…
To Dušan Rovensky: jestli chcete objektivní posouzení nákladů na poručíka pro naši armádu tak vám klidně jedno dám jako poručík a absolvent VA Brno.dyž budu počítat jen plat tak 5 let na škole za přibližně 11000 je 66OOOO po ukončení zařazen na fci na kterou vůbec nebyl připravovaný a začínal jsem uplně od začátku jen s tím rozdílem že jsem měl papír na hlavu. No a pro porovnání náborový příspěvek absolventa VŠ cca 150 000 až 200 000 který by pak měl být připravovaný cíleně ve Vyškově na danou fci cca rok tak i když bude brát základní plat tak nikdy nedosáhne tolik co stojí člověk na UNOB a nemusím mít náročné analýzy a rozbory, stačí selské počty že už tady je nějaký problém. A jak jsem vypozoroval je pro armádu nejlepší když si lidi dělají za své ve svém volném čase vysokou školu nejlépe soukromou kde nejsou důležité znalosti ale hlavně zaplacené školné, slouží na útvaru získávaj praxi a po získání titulu jsou zařazeni na vyšší funkci. Útvar pak dostane poručíka který zná dokonale prostředí a rychleji se zařadí do procesu.
Nechci vstupovat do debaty, ale vyplaci se vubec v soucasne dobe naborovy prispevek? Na druhou stranu on i civilni student neco stoji, jen ne ministerstvo obrany…