Skrzypczak: Voják má šest měsíců válčit, spát a jíst
Toto je překlad části rozhovoru generála Waldemara Skrzypczaka, bývalého velitele pozemních vojsk, s novinářem Marcinem Ogdowskim ze stránek Interia.pl o afghánské misi, spojencích a řízení armády. Rozhovor vyšel 5. října 2010. Marcin Ogdowski provozuje také vlastní blog, na kterém se věnuje polské misi v Afghánistánu. Generál Skrzypczak minulý rok odstoupil z funkce na protest proti rozrůstání byrokracie. Jakákoliv podobnost s reáliemi v Česku je čistě náhodná.
V době prezidentské kampaně se velmi hovořilo o Afghánistánu. Poté diskuze skončily a armádě zůstala v Polsku nepopulární válka.
A stále nám schází pořádná strategie na úrovni NATO, která by definovala cíl války. Jestli bude vyplývat z toho, co chceme dosáhnout, nebo bude omezena výlučně na dobu trvání mise.
To by měla být strategie „Stahování“ polské vlády?
Ovšem. A bylo by to výhodné i pro politiky, kteří by konečně věděli, co mají říkat národu. Tak bychom unikli situaci, do které jsme se dostali během kampaně jednostranným stanovením data odchodu z Afghánistánu. To nepomohlo obrazu Polska jako věrohodného člena NATO.
A jak by se měly definovat cíle mise?
To se mělo udělat před zahájením mise v Afghánistánu.
Přejděme na vojenské záležitosti. Zdá se vám složení kontingentu, ve kterém je jen pětina vojáků v bojových jednotkách a zbytek tvoří tzv. podporu odpovídající?
Nejdřív musíme vědět, jaké jsou cíle a poté tomu přizpůsobit složení kontingentu. Klidně ať je „válečníků“ jen pětina, ale pod podmínkou že bude natolik početný, že bude moci zároveň válčit i budovat infrastrukturu. Dnes nejsou polští vojáci schopni zvládnout situaci ani vojensky ani logisticky.
Polsky řečeno „vyšleme, co máme a nějak bude“?
Tak nějak. Řeknu vám, jak se u nás buduje kontingent. Na generálním štábu se sejdou velitelé -představitelé rozvědky, kontrarozvědky, logistiky, zdravotníci, Vojenští policisté, Vojenští hasiči atd. A každý chce poslat co nejvíc „svých“. Jestliže má mít kontingent 2500 vojáků, nakonec bude jen 500 z bojových jednotek. Ve finále spousta lidí překáží na základnách a je bez práce.
Vezměte si takového výstrojního skladníka. Otevře sklad jednou za den v době výdeje. Potom dvě hodiny vede papírovou válku, eviduje výdej, příjem, no a má po práci. S klidným srdcem může vzít útokem jídelnu. Stačilo by přitom vytvořit víceúčelové sklady a odbourat nepotřebný personál.
Proč takový stav dopustí velitel kontingentu?
Velitele přece nikdo neposlouchá! Kontingent formuje vojenská byrokracie, která prosadí, co pokládá za nejdůležitější. V následné bitvě o místa zaniká hlavní cíl mise.
A voják „válečník“ dělá dvě patroly za den, padá únavou a nemá žádný volný čas…
Počkat, počkat – volný čas? Na co! To by voják mohl začít přemýšlet. Ne o válce, ale o rodině. Začít tesknit po rodině, být frustrován. Tím by se ale snížila jeho schopnost bojovat. Voják má šest měsíců válčit, spát – protože spánek regeneruje – a jíst. Zbytek volného času je k přípravě materiálu k boji. Volejbal, fotbal? Na to voják nemá čas. Voják se vrátí na základnu, umyje se a jde spát.
Když mluvíme o nedostatcích polského kontingentu, často se hovoří o slabé úrovni rozvědky a kontrarozvědky…
To je zásluha pana Macierewicze, který ty služby rozložil. Je pravda že v Polsku vojenský WSI neměl dobrou pověst. Ale v Iráku – sám jsem se o tom přesvědčil – byli zpravodajci velmi výkonní. Z toho co vím, v Afghánistánu měli také dobrý start. Ale poté co služby převzal pan Macierewicz se všechno zhroutilo. A teď bude zapotřebí mnoho let práce aby se to obnovilo.
Co si myslíte o mediálním pokrytí mise?
Pozoruji snahu minimalizovat to, že v Afghánistánu umírají polští vojáci. Je to nepohodlné téma. Když se podívám k jiným členům NATO, co se tam děje, žasnu. Tam je pohřeb vojáka manifestace vlastenectví přenášená několika televizemi. A u nás? Uvažte, v jakém kontextu se objevuje Afghánistán v polských mediích: Nanghar Khel, IED nebo návštěva ministra s davem oblíbených novinářů. Ale poslechněte si, co si o tom myslí vojáci. Hrůza.To je katastrofa, jak se dnes referuje v Polsku o Afghánistánu.
Obviňujete media?
Ne, myslím, že za to může ministerstvo obrany. Tamější funkcionáři nejraději ukazují ministra obklopeného vojáky a sugerují, že je vše perfektní. Není!
Zanechme Afghánistán a promluvme o armádě jako o celku. Co je dnes největší problém?
Velmi lehce přijímáme rozhodnutí o redukci bojových jednotek, jako je například likvidace 1. mechanizované divize. A ve stejné chvíli rozšiřujeme různé centrální instituce, třeba poslední výmysl – Armádní krizové centrum. K čertu, k čemu nám bude? Už máme Národní krizové centrum, které řídí premiér.
Jiný příklad: Krakov, ve kterém udržujeme strukturu sloužící výlučně k zajištění pobytu VIP v tomto městě. 2. mechanizovaný sbor je už jen cedule. Není žádné další operační opodstatnění k existenci 2. mechanizovaného sboru v Krakově. A kolik to stojí? Zdvojujeme armádní struktury a osekáváme bojový potencionál. V důsledku je v armádě čím dál méně vojáků. Doufám, že za to někdo ponese před národem odpovědnost.
Naštěstí máme spojence.
Připomeňme, že už nám jednou Francie s Britanií garantovaly pomoc při obraně. A jak to dopadlo, všichni víme. Němci, to samé. Rozmyslí si, jestli nám mají pomoc, protože s Ruskem mají mnohem lepší vztahy než my. Francouzi? Vůbec je nezajímáme. Milovali nás, když bylo potřeba vyslat kontingent do Čadu. Mise už skončila a z lásky nic nezbylo. Zůstává Amerika, ale o její rychlé reakci nejsem zcela přesvědčen. A my mezitím začínáme odzbrojovat armádu.
Ale třeba jen změníme formulaci – na armádu lehčí, více expediční?
To by bylo skandální neporozumění. Znamená to, že nikdo cíleně poškozuje bezpečnostní systém země. Vím určitě, že pánové, kteří to dělají, nemají žádné vůdcovské myšlení. Ale vlastně mají – k osekání nákladů. Nemá to nic společného se strategií nebo s koncepcí obrany Polska.
A kteří pánové to jsou?
Politici spravující armádu a část generality. Mám dojem, že pánové necítí odpovědnost za stát a armádu. Protože kdyby jí cítili, usilovali by o výstavbu armády, která by v případě potřeby vydržela první úder. Potom by došlo k jednání nebo by se čekalo, až nás spojenci podpoří. Protože spojenci, jestli by přišli, by dorazili až po dlouhých politických diskuzích. V té době by náš protivník už mohl stát na Odře nebo Bugu – záleží na tom, odkud by přišel úder.
Připadá mi to jako politická fikce.
Víte, historie se stále opakuje. A jestli dnes máme dobré vztahy s Ruskem, za dva roky mohou být špatné. Armáda musí předvídat ohrožení. A všichni musíme mít na vědomí, že když to nebudou naši, budou to muset být cizí vojáci.
Má dnes Polská armáda odpovídající potenciál?
Ne nemá. A hned tak mít nebude. Protože je to stále horší.
Nefunguje tedy civilní kontrola armády?
Fungovala by, kdyby si politici nepřisvojovali kompetence velitelů. A to na všech úrovních. Dnes dokonce samospráva naříká, chce mít na svém území vojsko. Vojáci se už smířili s tím, že do toho nemají mluvit. Začalo to v roce 2002, kdy se Náčelníkem generálního štábu stal generál Czesław Piątas který se zcela oddal vůli politiků. V té chvíli skončil vliv generálů na cokoliv. Dříve se s námi počítalo, teď je to, jak chtějí politici. A generálové bez odporu vykonávají jejich příkazy. Někteří plní přání politiků natolik, že jsou schopni tvrdit, že helma se dá nosit obráceně.
Ve vyspělých demokratických zemích rozhoduje obdoba našeho náčelníka generálního štábu o tom, co se bude dít uvnitř armády. Nikdo se mu nesmí plést do velení. Personální otázky, výběr a jmenování do funkcí, je jeho výlučná doména. A u nás? Škoda mluvit… I proto se velitelé podbízejí politikům, místo aby veleli jednotkám. Závodí o přijetí ve Varšavě.
Mluvíte o nich jako o obětech?
Ne, ne! To nejsou oběti. Mluvím o lidech, kteří ve svém postavení čerpají konkrétní výhody -kariery, povýšení. Jeden z důstojníků mi řekl, že jeho nadřízený strávil s ministrem obrany dovolenou. Pro mě je to skandál, svědčící o tom, jak daleko zašla destrukce v mentalitě některých generálů. Kamarádíme se, pijeme vodku, bavíme se – to je nová móda v armádě. Ze styků s politiky vznikají partičky a intriky. Kluci v uniformách se dohodnou s kluky z úřadů a s jejich, smiluj se Bože, poradci. Často si škodí sobě navzájem – protože ten generál nemá rád tam toho generála, a tamten ještě jiného – což ohrožuje jednotu armády.
Za to je armáda profesionální.
Děláte si legraci! Armáda je branecká, a bude. Na přechod z branecké armády k profesionální je třeba ještě pár let tvrdé práce a – vracíme se k financím – hodně peněz. Ta práce bude určitě ale peníze asi ne. A když nebudou peníze, vyjdou roky práce v niveč.
Jak to uděláme? Dáme profesionálovi Kalašnikov, ocelovou helmu a proženeme ho po poli? A o to přece jde. Armáda musí modernizovat materiál, který je většinou velmi zastaralý, protože dnes, kromě zabezpečení vojáků v Afghánistánu, toho kupujeme minimálně.
No právě, neobáváte se odčerpání prostředků? V Afghánistánu, kde je 2,5 procenta polských vojáků, je třetina transportérů Rosomak…
A kolik se jich vrátilo již zničených. Ano, obávám se odčerpání financí. A sleduji podfinancování armády již delší čas. Ale i s utahujícími šrouby by finance na základní věci stačily, pokud by byla správná struktura výdajů. Velké množství peněz se vydá za zbytečnosti.
Například za co?
Na nákup 12 letadel Bryza. Jsou mnohem dražší než normálně. Odborníci tvrdí, že účelem této transakce je dotace Američanů, kteří koupili letecké závody v Mielci.
Nákup podivné spojovací techniky, která nám k ničemu nebude. Chybí nám investice, které by zvýšily bojový potenciál armády. Tanky máme zastaralé, protože je nemodernizujeme. Houfnice jsou staré – nové jsou slíbené, ale neví se, kdy budou. Loďstvo je ve smutném stavu. Bez lepší kontroly výdajů, bude armáda stále sklouzávat po šikmé ploše.
Politici to nevidí?
Jim vystačí vojenská přehlídka a radostné hlášení generálů: Vše je v pořádku!
Je potenciál k změně k lepšímu?
Je. V armádě slouží mnoho skvělých důstojníků, kteří mají potřebnou inteligenci a byli v boji. A co je důležité, vyhýbají se salonům, neberou ohled na politiky. Takoví lidé toho mohou pro armádu hodně udělat.
podobnost s AČR je čistě náhodná :-)
nevšiml jsem si, že by AČR nějak zvlášť očesávala bojové útvary
10%, to sice nemusí znít nějak tragicky, ale u útvarů, které pravidelně jezdí na mise to je nepříjemnost. To je tak, když se něco přikáže plošně a nikoli tam kde je to potřeba..
V lecčem je na tom AČR lépe. Jistá podobnost tu však určitě je… Když jsem článek četl, připomínalo mi to často zážitky z armády…
I když to pro některé lidi může znít lákavě – generál Skrzypczak se tu vlastně staví do role oběti systému – já pro takové teatrální výstupy pochopení nemám. Podíval jsem se na jeho životopis ( http://pl.wikipedia.org/wiki/Waldemar_Skrzypczak ) a vojákem byl od roku 1976 do roku 2009 – tedy 33 let (z toho 16 let ve vyšších důstojnických a generálských hodnostech). Nebyl to žádný řadový vojín, ale nejvyšší funkcionář, který měl možnost (a přímo povinnost) ovlivňovat (samozřejmě pouze do jisté míry), jak tento systém bude vypadat.
A najednou (po 33 letech!!!) si pan generál vzpomněl, že všechno je špatně, že ten systém “smrdí” a že se na tom nechce podílet. Ale generálská výsluha (kterou jistě v civilu pobírá) mu zcela jistě “nesmrdí” a tu jistě nekritizuje.
No, o takových lidech jako je výše zmiňovaný pan generál si myslím svoje. Mnohem více si totiž budu vážit takového vojáka na základní funkci, který po odsloužení dvouletého kontraktu konstatuje, že v tomto systému nebude dělat, že to není práce pro něj a s čistým štítem odejde.
připomínat armádu to může, ale podobnou kritiku můžete vznést kdokoli vůči public/government nebo i vůči soukromé firmě a nebude daleko od pravdy. Takle ostatně vyznívá většina auditů čehokoli: rozrůstají se nepotřebnosti, core business je podceňován, nahoru se derou lidi na základě politických (či jinak compliant) názorů, atp. Jako kdysi Hus kritizoval katolickou církev… :-) Zdaleka si nemyslím, že bychom na tom jako AČR/MO byli nějak zvlášť dobře, ale za každou cenu hledat paralelu s tím, co říká gen. Skrypczak se mi zdá laciné.
No ať je to jak chce,ten člověk má pravdu. Naše armády jsou v obraně vlasti naprosto nebojeschopné.Vykládat že standartní válka v Evropě nebude je utopie.Historie je jen jedna.
Pro Romana: Pokud má pravdu, tak o sobě vlastně prohlašuje, že je to i jeho chyba. Nese na tom minimálně spoluvinu. Takovéto výmluvy, jako v tom rozhovoru jsou (“Dříve se s námi počítalo, teď je to, jak chtějí politici. A generálové bez odporu vykonávají jejich příkazy.”; “Jim vystačí vojenská přehlídka a radostné hlášení generálů: Vše je v pořádku!” atd.) – to bych bral tak od člověka v hodnosti vojína. Nebo mi snad bude někdo tvrdit, že kdyby to byl bůhví jaký rebel, že by to pan Skrzypczak dotáhnul na tříhvězdičkového generála?
Neřeším jeho vinu ta je vcelku jasná.Řeším situaci ve které se naše armády nacházejí.Nutno přiznat,že Poláci jsou na tom pořád o třídu lépe.Z nás už nezbylo mimo pár jednotek na mise nic
ad Roman: cítil byste se lépe, pokud bychom rozvíjeli dělostřelectvo a tankisty, cvičili překrytí státní hranice (které?), operačně připravovali území republiky k obraně vlasti? Vůči komu? Vůči těm, jejichž počet vojáků bude větší, než počet všech obyvatel ČR? Máme se připravovat na “postapokalyptickou evropu” s rozpadlou EU a nefunkčním NATO?
A chtěl byste kvůli takovým úkolům platit větší daně – protože přiznejme si, samo od sebe by se víc peněz na takovéto projekty neobjevilo a o hospodárnějším nakládání s veřejnými prostředky si můžeme jen tak vykládat.
pan Dušan R. to vystihl velmi přesně – tříhvězdičkový generál je paušální spoluviník toho všeho.
jestli jsou na tom bratři Poláci lépe nebo ne nedovedu ze svých zkušeností s jejich armádou odhadnout. Jsou větší – to je vstup pro strengths, weaknesses, opportunities i pro threats.
Spousta lidí v historii co tvrdili něco jiného než většina byla terčem posměchu a nakonec jim dal čas často za pravdu.Postapokalyptická Evropa bude v okamžiku kdy se někdo rozhodne,že to tak chce. Mezinárodní smlouvy fungují jen v míru o tom nás už Mnichov dostatečně přesvědčil.Už je to pár let co jsem četl rozhovor s tiskovou mluvčí polského ministerstva obrany.Probírala se tak taktéž koncepce do budoucna.Na otázku budoucího nepřítele odpověděla zcela jasně.Polsko mělo vždy jen dva nepřátele Německo a Rusko.To že tomu není nyní neznamená že tomu bude stejně v budoucnosti. Jinak netuším jak drastické je daňové zatížení v Polsku,ale například stavy tankové techniky mají na počet obyvatel takřka čtyřnásobné. Případné argumenty že tanky jsou k ničemu přeposílejte izraelské IDF :o)
No zrovna probíhá ekonomická krize a na ni navazuje krize sociální, která se může v extrémních případech rozrůst až do sociálních bouří. Ono nižší a střední třída nebude sanovat průšvihy “velkokapitálu” věčně a mohla by jim dojít trpělivost. A co se dělá, když doma hrozí problémy? Přenesu pozornost jinam, třebas na válku s malým sousedem. Ano, přeháním, a nikdy to pro útočníka v závěru nedopadne dobře (např. Falklandy) ale vždy to v historii někdo zkusil. To jen tak na okraj, historie skutečně nelže.
říkáte to elegantně – “historie skutečně nelže”, ale to nikdo nerozporuje. Pokud ale chcete tvrdit “historie se opakuje”, tak to už je nebezpečné zjednodušení. Asi tak na stejné úrovni, jako porovnávat bezpečnostní kontext ČR a Israele (ale to už jsme vážně trošku off topic)
“Voják má šest měsíců válčit, spát – protože spánek regeneruje – a jíst.”
Tady pan generál asi poněkud ustřelil, čerpajíce zřejmě ze svých zkušeností prostého vojáka ze sedmdesátých let. Kdyby si na vlastní kůži zažil bojovat s opravdovým nepřítelem, který bojuje všemi a hlavně zákeřnými prostředky, tak by toto napsat nemohl. Při takovémto tempu nasazení by se z vojáků stali do tří měsíců vyhořelí a nemyslící roboti, což by vyústilo s největší pravděpodobností ve ztráty. Člověk musí odpočívat nejen fyzicky, ale i psychicky – a voják je v první řadě člověk. Působí na mě jako “wannabe” moderní velitel, ale neschopný se oprostit od myšlení důstojníka vychovaného dle sovětského vzoru.
Citát pana generála:
“Počkat, počkat – volný čas? Na co! To by voják mohl začít přemýšlet. Ne o válce, ale o rodině. Začít tesknit po rodině, být frustrován. Tím by se ale snížila jeho schopnost bojovat.”
Hmm, za to, když bude v terénu od nevidím do nevidím, tak jeho bojeschopnost povážlivě naroste. Je evidentní, že pan generál patří do kategorie lidí, kteří na misi jednoduše nikdy nebyli a pokud ano, tak nikoliv na taktickém stupni. Z mého pohledu skutečně prototyp sovětského důstojníka, kterého známe i z AČR. Stanovování pracovní doby v misích, nervozita důstojníků, když v ten daný den není nic k výcviku atd. Zkrátka dle hesla, které jsem slýchal při nástupu do AČR v přijímači “Voják, který nemá co dělat, vymýšlí blbosti a pak to končí na ošetřovně”. Typická mentalita důstojníka řídící vojáky základní služby vyznačující se chronickou nedůvěrou k podřízeným. Pro takového důstojníka není větší hrozby než iniciativní poddůstojník s vlastním názorem a zpravidla většími zkušenostmi. Považuji to za jednu z největších metel AČR.
Nelze než souhlasit s Mattem. Je velký rozdíl se připravovat na fiktivní válku, která nikdy nenastala a připravovat se a vést válku, která právě probíhá v Afghánistánu. Z mého pohledu je největší rozdíl právě ve filosofii – ochota přenést rozhodovací pravomoci a dovolit iniciativu nejnižším stupňům (rota, četa, družstvo). Něco, co velká část velitelů nikdy vnitřně nepřijme, ale bez čeho se protipovstalecký boj vést nedá. Tedy ne úspěšně…
Pro Iva a Matta: V misi pan generál byl (“Od lutego do lipca 2005 roku dowodził Wielonarodową Dywizją Centrum-Południe w ramach IV zmiany Polskiego Kontyngentu Wojskowego Irak.”). Otázkou ovšem zůstává, jestli tam pouze „válčil, spal, jedl a zbytek volného času si připravoval materiál k boji.“ Možná tak těm dvěma prvním bodům – že spal a jedl – bych věřil. Ale zbytek je pro mě (vypuštěný z úst takového funkcionáře) pouze sci-fi…
Tak nevím. Já mám z toho odstavce o volném času pocit, že to pan generál ironizuje, a parafrázuje velení armády, respektive velení kontingentu. Že je to prostě stav, který nyní je a se kterým on nesouhlasí. Nebo se mi to jen zdá…?
Taky mám ten pocit že to myslí ironicky.
Těžko říci, jak to myslel. Rád bych (pokud možno) slyšel názor pana Špačka (zda to bylo myšleno jako ironie nebo ne), který výše uvedený rozhovor překládal. Bez urážky – při překladu někdy může dojít ke zkreslení nebo ten podtext nemusí být tak zřejmý, jako v původním jazyce. Jinak bych mu za tento článek moc rád poděkoval. I když s panem Skrzypczakem v řadě věcí nesouhlasím, tak je to velice zajímavé počtení.
Abych to uvedl na pravou míru.Článek jsem zkrátil,a ještě pak,byl zkrácen po druhé.Některé pasáže vypadli.Tak že to mohlo dostat jiný kontext.
Co se týče pasáže “dvě patroli za den”Následuje v originále další otázka:Ne každý na misi má takový denní program.Jednotky se dělí na náčelníky a indiáni,na bojovníky a štábáky.Proto se důstojníkům říká pohrdavě “džbány”
GEN:To se netýká bojových jednotek-tam jsou velitelé s svými vojáky celou dobu.Ale ve skutečnosti vojáci vidí,jak se po základně potulují lenoši,kteří jsou tam jen aby dělali nějaké tabulky nebo hlášení.A berou za to spoustu peněz-to je velmi frustrující.
Ač má pan generál některé názory velmi naivní,přesto mají zdravé jádro.
Budoucnost NATO a EU je ve hvězdách.Část spojenců si dobře zapamatuje lhostejné chování jiných zemích v ISAF.
Kanada,Británie,Dánsko,Nizozemsko a USA mají plné zuby ujišťování o solidaritě v boji.Bohužel jsou to země které patří k tvrdému jádru NATO.
Budoucnost EU je v současnosti velmi nejistá.Kolik asi ještě vydrží krachujících států?Řecko,Irsko dnes mluvili o Portugalsku.Budou to chtít němci všechno platit?
to dušan: No Dušane aspoň pan generál na rozdíl od generálů AČR řekl něco. V AČR je vše v pořádku, nikomu nevadí snižování v hodnosti( dle NGŠ nejde o degradaci) a o co tedy jde když po 20letech v armádě budu rtm? a to jsem na tom ještě dobře, kamarád to po 26 letech v uniformě dotáhl od 1.1.2011 na SVOBODNÍKA!! K tomu ti škrtnou 10%z platu, 15% zdaní výsluhu = výsledek o 25% nižšší výsluha v budoucnosti. Vždy jde v 1.řadě o peníze. A o rok později 36% z PnB. Zdá se to někomu málo??? Kam kráčí tato armáda? Kde se ozval nějáký plukovník nebo generál a řekl svůj názor? Tedy kromě gen. Blaška (někdo jsem něco četl). Prostě to dopadne jako u PČR vojáci budou dělat ještě častěji vyhazovače atd,apod. jelikož rodinu je třeba živit a hypotéky platit. Tak si váží stát svých vojáků. 20let přetáčejí pyramidu hodností až se jim roztočila jako kužel.
Pro Radima: O degradaci nejde – to řekl NGŠ správně. Degradace by to byla, pokud by zůstavaly hodnostní sbory se stejnou strukturou hodností (rotmistrovský sbor – rtn., rtm., nrtm., šrtm.; praporčický sbor – pprap., prap., nprap., šprap.) a Vám by snížili hodnost (řekněme z pprap. na rtm.). Jenže ony nezůstávají. K čemu totiž dochází je změna struktury jednotlivých hodnostních sborů, ne snižování hodností jak to někteří neustále prezentují. Chápu, že se nyní stanu terčem Vaší kritiky, ale je třeba se na to dívat objektivně…
Další věc – pokud Váš kamarád bude po 26 letech v činné službě svobodníkem, tak je to sice smutné (hodně to vypovídá o personálním “systému” resortu MO) jenže… Jenže Váš kamarád se pravděpodobně po 26 letech “propracoval” na základní funkci (řidič, střelec, strojník atd.). A jelikož každé funkci přísluší určitá hodnost (a základním funkcím přísluší základní – nejnižší – hodnost), tak bych se spíš ptal, jak je možné že člověk po tolika odsloužených letech vykonává tak nízkou funkci.
Co se týče peněz, tak i přes to, že mě snížení příjmů (a výsluhy) může mrzet, si uvědomuji, že vojáci na tom nejsou zase až tak finančně špatně (samozřejmě záleží jak kdo). Chápu, že pro člověka, který má hypotéku nebo splácí auto na leasing to asi bude problém, ale na druhou stranu… Nutil ho někdo žít na dluh? Nestavím barák za 6 mega a také celkem spokojeně žiji a budu žít dál, i když mi sníží plat.
No a že si budou někteří vojáci přivydělávat bokem – tím bych nestrašil a nevyhrožoval. To celá řada lidí dělala i do teď (např. měli napsané firmy na partnery) a nikdo jim plat nesnižoval…
souhlas s D.Rovenskym. nove hodnosti neberu jako snizovani a degradaci, ale normalni upravu, ktera byla delsi dobu nutna. Tezko se zapadnim spojencum vysvetluje, ze sice mam hodnost SGT, ale funkci jsem to same co on – CPL, PFC etc… klidne at mam od ledna hodnost pojmenovanou kosodelnik 4. co to ovlivni? nic, jen se budu hlasit jinak.
ohledne snizeni platu. take chapu, ze se setri a setrit se musi proste,ale na druhou stranu by mel velitel pochopit situaci lidi, kteri jsou z Ostravy treba a jezdi do Cech, kde plati nemale sumy za ubytovny/byty,dojizdeni atd a kdyz chce jit slouzit blize domu, tak jim to neni umozneno. Velitel si tim sam podrezava vetev, ze mu ti lide odejdou stejne, ale do civilu, kde za mene penez budou pracovat doma a nula od nuly pojde na jejich financich. Sam jsem v podobne situaci a jsem zvedav, jestli diky tomu na konci brezna odejdu do zalohy, nebo mi bude umozneno dale slouzit…
Gen. Waldemar Skrzypczak(v.v.) se stal 26.června 2012 zástupcem ministra národní obrany.
http://www.gazetaprawna.pl/wiadomosci/artykuly/628244,gen_waldemar_skrzypczak_nowym_wiceministrem_obrony.html
a co teď?Už jste si všiml pane kolego?
pane Rovenský, Vaše příspevky jsou pro mne velmi zajímavé a cenné.Zkuste se zamyslet na statutem VZP Polské armády na veřejnosti a tím samým ve vztahu VZP AČR a česká veřejnost.To může být odrazový můstek k srovnání AČR a WP
analýza SWOT v khaki, pěkné.Chtělo by to se jet kouknout do jakékoliv garnizony Polské armády.Docela určitě by jste pochopil jaký je nejmarkantnější rozdíl mezi AČR a WP
víte koho se v Evropě Sověti báli víc než US Army?Poláků…Proto také v roce 1980 neintervenovali a to byl u kormidla stále Brežněv