fbpx

Co (ne)řekl Medveděv a kolik bude stát deštník

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen (vpravo) vítá ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na summitu aliance v Lisabonu; Foto NATO

Jedním ze sledovaných témat lisabonského summitu Severoatlantické aliance bylo budování protiraketové obrany a především spolupráce s Ruskem při výstavbě deštníku. V prvních chvílích u některých politiků i médií převládala spokojenost z toho, že se podařilo překonat rozpory a zahájit spolupráci. Týden poté už se objevují informace nasvědčující tomu, že to není zas tak jasné.

První pochybnosti se týkají toho, co vlastně členským zemím ruský prezident Dmitrij Medveděv navrhl. Podle některých zdrojů neučinil žádnou konkrétní nabídku, pouze vyslovil vůli ke spolupráci, pokud bude Rusko pro alianci naprosto rovnocenným partnerem.

„I was present in the room. … Our president made no concrete proposal,“ Russian Ambassador to NATO Dmitry Rogozin said in reaction to a report about the alliance’s meeting with the Russian leader at the Lisbon summit last week. „He simply expressed the principles of cooperation that we support, such as equality between Russia and its NATO partners and that the future antimissile system does not constitute a risk for our nuclear deterrent arsenal,“ he said.

List The Wall Street Journal napsal, že Medveděv měl nabídnout, že Rusko bude sestřelovat balistické rakety, které by směřovaly na Evropu a byly by mimo dosah aliančních antiraket. Totéž by měl dělat alianční deštník v případě raket směřujících na Rusko.

Podle dalších informací z NATO měli představitelé aliance zamítnout ruský návrh na sjednocení obou štítů. Diplomaticky měl tuto snahu odmítnout americký prezident Barack Obama s tím, že nejprve je nutné, aby problematiku pořádně prozkoumali techničtí experti. Mimochodem, už po zasedání představitelů členských zemí řekl například český prezident Václav Klaus, že by v žádném případě nemělo jít o jeden deštník, ale o dva – alianční a ruský -, které by byly úzce propojeny sdílenými informacemi.

Není tedy příliš jasné, co se vlastně dohodlo. Na jednu stranu debata skutečně proběhla, na stranu druhou, zástupci zemí NATO prý nebyli zcela nadšeni ruskými požadavky podmiňujícími hlubší spolupráci. Zatímco je spolupráce NATO-Rusko v oblasti protiraketové obrany v centru dění, už méně se mluví o tom, co vlastně budování štítu bude znamenat pro Evropu. A popravdě, dokud si my sami neuděláme jasno v tom, jak má protiraketová budoucnost vypadat, nebude mít smysl zatahovat Moskvu do nějakého projektu. Tedy pokud má být víc, než jenom proklamativní.

To se týká třeba i financí. Hovořilo se o tom, že by deštník neměl stát více, než miliardu eur. Představitelé členských zemí souhlasili s tím, že se do deštníku zpočátku investuje dvě stě milionů eur. To by mělo stačit maximálně na vybudování velitelské a řídící „sítě“, která by měla spojit jednotlivé části systému. Podle některých odhadů by ve skutečnosti evropský funkční protiraketový štít mohl stát miliardy, možná i desítky miliard eur.

„Individual European states will have to decide what national missile-defence assets they can afford,“ a Nato official said, „we’re only providing architecture it can be plugged in to.“
David Betz, a defence expert at King’s College, London, said he „did not expect European states to be willing to spend the kind of money we’re taking about involves for the next decade or more.“
„Its impossible to speculate on what the final costs will be,“ Dr Betz said, „but I think the US figures offer a useful guide.“

Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

Nejnovější komentáře