Před více než rokem, publikoval Dušan Rovenský dva články týkající se jak obecných konceptů organizace malých jednotek, tak i návrhů na změnu organizace AČR do úrovně brigády. Tyto články vyvolaly velice zajímavou diskusi. Některé názory z těchto diskusí jsem přenesl i do tohoto textu a vytvořil z nich základní otázky, na které se budu snažit adpovědět. Aby ale článek nebyl pouze opakováním toho co zde už zaznělo, pročetl jsem některé diskuse na toto téma na Small Wars Journal a věřím, že komparace názorů vyvolá další diskusi, která opět posune pohled na tento problém.
Obvyklý přístup k řešení problému nové organizační struktury se týká kombinace počtů jednotlivých podřízených oddílů, rozdělení pravomocí a propojení s nadřízeným organizačním stupněm. Rád bych trochu odbočil od tohoto standardu a zaměřil svou pozornost na efektivní působnost družstev a čet v závislosti na použité výzbroji a vybavení.
První a základní otázkou, kterou je potřebné si položit, je jaký rozsah bojiště musí palbou pokrýt družstvo, četa a rota? Od odpovědi na tuto otázku se pak následně odvíjí další požadavky. V současné době je standardní roj mechanizovaného družstva vyzbrojen čtyřmi různými zbraněmi, jejichž efektivní dostřel je vyjádřen níže. Výběr mechanizovaného družstva jako vzoru spočívá v skutečnosti, že Armáda ČR má v současné době čtyři mechanizované prapory a pouze dva lehké motorizované – po jednom u výsadkového a tankového praporu.
| Zbraň | Efekt. dostřel |
| Samopal vz.58 | 500 metrů |
| Puška vz.63 Dragunov | 800 metrů |
| Univerzální kulomet vz.59 | 600 metrů |
| RPG-7 | do 500 metrů |
Tyto údaje jsem převzal z webové stránky 42. mechanizovaného praporu a i když uznávám, že se mohou lišit od jiných údajů, případně od osobních zkušeností, pokládám je za standard, který je možné uplatnit napříč celým spektrem. Důvodem je to, že se jedná o hodnoty, které je možné dosahovat standardně u drtivé většiny, ne-li všech, uživatelů těchto zbraní. Jak z tabulky vyplývá, tak maximální palebnou sílu dokáže roj mechanizovaného družstva soustředit (bez podpory lafetovaných zbraní BVP/KBVP) palbu všemi zbraněmi na vzdálenost přibližně 400 metrů. Pokud bychom se podívali na úroveň mechanizované čety a roty tak jediným násobitelem palby – vyjma vyššího počtu zbraní – je použití lafetovaných zbraní BVP/KBVP. A s trochou nadsázky mohu říct, že „tudy cesta nevede“.
V případě konvenčního konfliktu anebo nasazení mechanizovaných čet v prostředí, které se vyznačuje vysokou průjezdností pro BVP/KBVP problém není. Bojová vozidla poskytují svými zbraněmi dostatečnou palebnou podporu pro sesedající roj, a tudíž násobení palebné síly není příliš zapotřebí. Problém nastává v okamžiku, kdy dojde k nasazení roje v prostředí, kde není možné se spolehnout na podporu zbraní bojových vozidel. V tomto ohledu je na tom výsadkové družstvo podstatně lépe a to zejména díky výměně kulometů vz. 59 za FN Minimi v ráži 7,62×51 NATO a také používáním pancéřovek Carl Gustav.
Odpověď na otázku pokrytí bojiště efektivní palbou bude potřebné hledat v jednotné organizaci pěších jednotek na úrovni družstva. Pokud se tak stane, potom nebude potřebné upravovat tabulky jednotek nasazovaných do zahraničních operací a pěší družstva – bez ohledu na to zda budou mechanizovaná, motorizovaná anebo výsadková – bude možné nasadit bez potřeby navýšení či snížení počtů. Velitel družstva vyjede do mise se stejným počtem vojáků, s jakým cvičí základní činnosti na své posádce. Zde vyvstává problém, kolik členů bude mít toto družstvo. Bude to devět (pěchota USA), osm (britská armáda), 13 (Námořní pěchota USA), nebo méně?
Vzhledem k různým typům dopravních prostředků používaných AČR a po zvážení množství argumentů jsem se rozhodl přistoupit na následující strukturu pěšího družstva. Jedná se o osmičlenné pěší družstvo rozdělené do dvou týmů označených jako tým A a tým B.
| Funkce | Hlavní zbraň | Sekundární zbraň | Tým |
| Velitel družstva – velitel týmu A | CZ 805 A1 | Glock 17/ CZ 75 | A |
| Zástupce velitele družstva – velitel týmu B | CZ 805 A1 | RPG-75 / M72 | B |
| Kulometník | FN Minimi | A | |
| Kulometník | FN Minimi | B | |
| Granátník | CZ 805 A1 | CZ 805 G1 | A |
| Granátník | CZ 805 A1 | CZ 805 G1 | B |
| Pátrač | CZ 805 A2 | A | |
| Střelec | CZ 805 A1 | B |
Organizace pěšího družstva v této struktuře nabízí veliteli družstva několik možností. První je, že při zavedení zbraní CZ805 s ráží 5,56×45 NATO družstvo neztrácí možnost vést krycí palbu za použití účinnější munice (7,62×51 NATO) na vzdálenost delší než je dostřel útočné pušky. Dále je zde vyšší variabilita použitelných prostředků za minimálního navýšení (či dokonce snížení) zátěže vojáků. Toho je dosaženo zavedením podvěsného granátometu CZ 805 G1 a vyřazením RPG-7. Jednou závažnou nevýhodou je odstranění pušky Dragunov a tím ztráta schopnosti družstva zasahovat bodové cíle na vzdálenost delší než je dostřel útočné pušky. V zásadě je, ale možné říct, že výhody převažují nad nevýhodami.
Při osmičkové struktuře družstva se otevírají tři možnosti sestavení jednotky na úrovni čety – mechanizovaná četa s KBVP Pandur II, motorizovaná četa s LOV Iveco a výsadková četa. Každá z těchto čet má vlastní výhody a omezení, na které je potřebné brát ohled při vytváření jejich struktury. Generálmajor Sir John Monash v 3. čísle publikace Infantry v roce 1996 prohlásil:
The platoon is, for all purposes, the unit for whose perfection we strive. Because, a perfect platoon means a perfect battalion and brigade or division: and the efficiency of any army corps is to be measured by that of its platoons.
Z mého osobního pohledu je toto vyjádření pouze dalším podnětem pro ještě intenzivnější zamyšlení nad strukturou čety. Společným prvkem pro čety bez ohledu na jejich specializace je velitelský prvek. Ten se skládá z velitele čety, zástupce velitele čety, dělostřeleckého pozorovatele a řidiče-radisty. V tomto případě vycházím z komparace organizačních struktur v americké pěchotě u střelecké (pěší) čety a čety Stryker.
| Vozidlová sekce | Pěší sekce | |
| Vozidlo 1 | Zástupce velitele čety – Velitel sekce | 1. družstvo + dělostřelecký pozorovatel |
| Střelec | ||
| Řidič | ||
| Vozidlo 2 | Velitel vozidla | 2. družstvo + velitel čety |
| Střelec | ||
| Řidič | ||
Četa mechanizované pěchoty s KBVP Pandur by byla organizována do dvou sekcí – pěší a vozidlové. Toto rozdělení umožňuje základní použití palby a pohybu ať už na úrovni vozidel tak i na úrovni vozidla – sesednutá pěchota a také mezi pěšími družstvy. Proti standardní Stryker četě má tato četa mechanizované pěchoty o padesát procent méně vozidel a o 47 procent méně vojáků. Kombinace schopnosti vozidel vést přímou (30mm kanón) i nepřímou (teoreticky VÚŘS/PTŘS SPIKE-LR) palbu nahrazuje potřebu disponovat jinými podpůrnými zbraněmi.
Dalším typem čety je četa motorizované pěchoty vybavená LOV Iveco. Zde je potřebné si položit zásadní otázku – jestli vozidla budou sloužit pouze pro dopravu pěchoty do cílové oblasti anebo zda půjde o sekci vozidel, která bude tvořit nedílnou součást čety při vedení palby a manévrování. Pokud by se jednalo o využití LOV pouze jako dopravního prostředku, potom by bylo potřebné vybavit četu i vlastními podpůrnými zbraněmi, které by poskytovaly dodatečnou palebnou sílu na delší vzdálenost než je efektivní dostřel pěších družstev. V takovém případě by se jednalo o vytvoření takovéto struktury.
| Funkce | Hlavní zbraň | Sekundární zbraň | Tým |
| Velitel družstva – velitel palebného týmu A | CZ 805 A2 | A | |
| Zástupce velitele družstva – velitel palebného týmu B | CZ 805 A2 | CZ 805 G1 | B |
| Střelec-pancéřovník | CZ 805 A2 | Carl Gustav M3 | B |
| Pomocník pancéřovníka | CZ 805 A2 | B | |
| Střelec-pancéřovník | CZ 805 A2 | Carl Gustav M3 | A |
| Pomocník pancéřovníka | CZ 805 A2 | A |
Vybavení družstva zbraní právě pancéřovkou Carl Gustav je odůvodněno právě možností vést přímou palbu na vzdálenost do 1500 metrů a při využití specializované munice i nepřímou palbu (zejména na protivníka ukrytého za překážkou). Dalším důvodem je relativně nízká hmotnost odpalovacího zařízení a také munice.
| Vozidlo 1 | Řidič | Palebný tým A, 1.družstvo |
| Vozidlo 2 | Řidič | Palebný tým B, 1. družstvo |
| Vozidlo 3 | Řidič | Palebný tým A, 2.družstvo |
| Vozidlo 4 | Řidič | Palebný tým B, 2.družstvo |
| Vozidlo 5 | Řidič | Velitelský tým |
| Vozidlo 6 | Řidič | Palebný tým A, Družstvo zbraní |
| Vozidlo 7 | Řidič | Palebný tým B, Družstvo zbraní |
Po přidělení vozidel podle této tabulky by došlo k rapidnímu navýšení nároků na jejich počet. Také by došlo k omezení jejich lafetované výzbroje (ať už to jsou těžké kulomety M2 ve věžích M151 Protector a nebo 7,62mm kulomety PKT ve věži ZRSD 07) pro vedení odvetné palby při napadení za přesunu. Podstatně lepší organizační variantou je úprava schématu čety mechanizované pěchoty pro tento typ vozidel.
Nejvíce limitujícím faktorem je omezená transportní kapacita LOV Iveco, pokud je doplněno o střelce. Každé vozidlo tak může dopravit maximálně tři vojáky pěší sekce, kteří mohou v případě potřeby sesednout. Na druhé straně, palebná síla a efektivní dostřel lafetované výzbroje odstraňují potřebu začlenění družstva zbraní do sestavy čety.
| Vozidlová sekce | Pěší sekce | |
| Vozidlo 1 | Řidič + Střelec – zástupce velitele čety | 1. družstvo + dělostřelecký pozorovatel |
| Vozidlo 2 | Řidič + Střelec | |
| Vozidlo 3 | Řidič + Střelec | |
| Vozidlo 4 | Řidič + Střelec | 2. družstvo + velitel čety |
| Vozidlo 5 | Řidič + Střelec | |
| Vozidlo 6 | Řidič + Střelec | |
Lafetovaná výzbroj vozidel LOV Iveco je v AČR omezena na kulomety M2 (12,7mm) a PKT (7,62mm) v bezosádkových věžích M151 Protector a ZRSD 07. Naproti tomu, vozidla Iveco dodaná na Slovensko byla vybavena také lafetovanými 30mm automatickými granátomety AGS-17. Ty navíc poskytují schopnost vést i nepřímou palbu, což by při výhodně zvoleném poměru lafetované výzbroje 2:2:2 (těžký kulomet : střední kulomet : automatický granátomet) poskytlo četě motorizované pěchoty dostatečnou variabilitu při výběru typu podpůrné palby.
Každá z těchto variant má své klady i zápory, své výhody a omezení. Ideální organizační struktura pro družstvo nebo četu neexistuje a proto je potřebné se rozhodnout vždy pro to menší zlo. V tomto případě je menším zlem maximální využití prostředků, které již jsou k dispozici.
Struktura výsadkové čety, která je v tomto ohledu asi nejkomplexnější a také nejvíce komplikovaná bude popsána v dalším díle.
Zdroje:
- www.army.cz
- FM 3-21.8 The Infantry Rifle Platoon and Squad
- FM 3-21.9 The SBCT Infantry Rifle Platoon and Squad
- ATM č. 4/2009, 9/2009, 5/2010, 7/2010, 10/2010
- Střelecká revue 10/2010
54 Comments
Marek Waic
23. 2. 2011, 20:32Velmi děkuji za tento článek.
Struktura nejmenších celků, jako jsou družstvo a četa, je věc která se mě, jakožto velitele družstva, velmi dotýká. Mnohokráte jsme o ni s kolegy diskutovali. Je nad slunce jasné, že stávající koncepce, vycházející z přepravních možností a předpokládaného nasazení BVP-2 není ideální. Po přečtení tohoto článku s autorem a jeho závěry souhlasím a mám akorát pár poznáme do diskuze.
Správným krokem by bylo, jak autor uvedl, navýšení počtu členů družstva (nebo roje u mechanizovaných rot). Bohužel zde autorův návrh naráží na technické možnosti nám dodaných KBVP Pandur II. Který má místo pro dohromady 11 lidí. Řidič, střelec operátor (RCWS30), velitel vozu, 7 lidí „v roji“ a jeden člověk na místě za řidičem. Pokud počítám správně, tak místo pro četu tak, jak ji rozvrhl autor, není. V každém vozidle schází jedno místo.
Bez zasahování do sestavy družstva a nelení čety lze tento problém vyřešit dvěma způsoby. První možnost je přesunout velení do zvláštního vozidla, které by nemuselo být nutně KBVP, ale stačilo by právě třeba IVECO, nebo jiné se srovnatelnou mobilitou jako má KBVP. Druhá možnost je do čety zařadit třetí družstvo s Pandurem. Tato možnost se mě jeví, jako lepší. Každé vozidlo by mělo vlastní posádku (řidič + střelec), osmičlenné družstvo (VD by seděl na místě velitele vozidla a měl by tedy dobrý přehled o situaci i případě nasednutého družstva) a za řidičem by v každém vozidle seděl někdo z velení čety (sedadlo za řidičem má, pokud se nepletu, vlastní BVIS terminál, což by se také velmi hodilo pro přehled nad situací).
Absence SVD Dragunov v družstvu by se dala vyřešit vybavením každého (nebo třeba alespoň jednoho) vozidla puškou s účinností na dlouhé vzdálenosti. Tato puška by se dala v případě, že to úkol vyžaduje, z vozidla vzít a používat vyškoleným členem družstva jako „sekundární“ zbraň.
Další poznámka je spíše kosmetická. Z našich zkušeností s fungováním pěšího družstva vyplynulo, že vyčlenění jednoho člověka jako pátrače není nejvhodnější. Sebelepší voják je schopen vykonávat 100% činnost pátrače po dobu max. hodinu. Po tom soustředění upadá a je potřeba ho na této pozici vystřídat. Proto si nemyslím že je vhodné pro pátrače vyčleňovat nějakou zvláštní zbraň.
Poslední poznámka je spíše námětem na diskusi. A to o vhodnosti ráže 7.62 pro kulometníka družstva. Osobně se spíše kloním k minimi ráže 5.56. Výhoda většího množství nesené munice mi přijde větší než výhoda účinější munice u zbraně, která slouží hlavně jako podpůrná. Nicméně uznávám že v tomto případě jde spíše o osobní sympatie a chápu že spoustu kolegů mají opačný názor. Tak jako tak je potřeba co nejrychlejší výměna UK vz.59, protože ty, hlavně svojí spolehlivostí, naprosto nevyhovují.
Těším se na reakce a další články na toto téma.
REPLYsisa
23. 2. 2011, 21:29hmm..zajimave, ale nevim. tak nejak mi nestimuji ty pocty vozidel na cetu. autore, omezil jste se pouze na vozidla Iveco, ktera jsou pokud vim zatim jen v Afg (nemam prehled jestli je ma dostat, ci nema v nejblizsi dobe 44/74.lmpr). je treba si uvedomit, ze jsou pouzivana i vozidla Kajman a ty jsou v osadce 6, Dingo teoreticky patri take k teto vybave v osadce 6 lidi.
muj osobni a skromny nazor je predstava cety o 3-4 druzstev. 2-3 vysadkove/pesi/moto/mechanizovane a jedno druzstvo palebne podpory.pripadne nechat 3 klasicka druzstva a v ramci roty bud pridat cetu, nebo jednu celou cetu zmenit na cetu palebne podpory..
8 clenne druzstvo je myslim povinnost – logika mi to alespon napovida, protoze vetsina dopravnich prostredku je min 4 mistna – ridic,velitel,strelec,pruzkumnik x 2 = 8 lidi a jeste zbudou u vetsiny prostredku mista a na dopravu zajatcu,ranenych,civilistu etc….
v teto organizaci, by drustva byla vybavena 2x CZ805 G1, kulometem Minimi, a ponechal bych treba i SVD na druzstvo.
palebna druzstva ci cety by mohla byt vybavena taktez Minimi,SVD, ale hlavne misto RPG-75 (pokud vim, 75 je aktualne zakazana pouzivat) bych ponechal jednu RPG-7, pripadne tedy Carl Gustav, nekolik dvojic v pripade cety s SVD ci novejsimi odst puskami( vyskoleny FO´s ), AGS-17, lehke minomety, jako napriklad americky 82mm (pripadne modernizace ceskeho ANTOSe)
myslim, ze takto vybavena rota by byla ve velke mire schopna plnit ukoly samostatne, bez dalsi podpory. bohuzel to je hudba hooodne vzdalene budoucnosti, protoze nase armada stale zamrzla tesne po stadiu frontovych utoku, misto toho, aby se vydala opravdu cestou malych,mobilnich jednotek ve stylu „SF“. Velikost nasi armady, tak jako tak nedovoluje nejaky rozsahly frontovy boj v pripade ohrozeni, takze male a pohyblive jednotky by byly ucinejsi.
REPLYOndrej Rajkovic
23. 2. 2011, 21:50Ad Marek Waic:
Úvodem velice děkuji za Váš komentář.
Zde jsem vycházel z očividně mylné informace o transportní kapacitě KBVP Pandur. Mé kalkulace vycházely z informací o možnosti Pandura dopravovat až 10 členný výsadek. Pokud je zde možnost dopravovat pouze 8 lidí ve výsadku pak je na místě vytvořit třetí družstvo (družstvo zbraní) u čety mechanizované pěchoty, které by odpovídalo družstvu zbraní u čety motorizované pěchoty a přidělit mu třetí KBVP.
Hlavním důvodem pro vyřazení SVD Dragunov byla neschopnost vést palbu dávkou což jasně omezuje palebnou sílu pěšího družstva. Pokud byly informace v Střelecké revue 10/2010 správné a AČR měla možnost nakoupit i pušku CZ805 A3 jakožto Designated Marksman Rifle (neboli pušku ostrostřelce) potom by problém s SVD odpadl a zástupce velitele družstva by dostal A3ku místo SVD a byla by zachována i možnost vést přesnou palbu jednotlivými ranami na delší vzdálenost než je efektivní dostřel útočné pušky.
Zde souhlasím. Na pěším družstvu je ještě jeden střelec, který nemá žádné další povinnosti vyplývající z jeho funkce a tudíž může být využíván jako 2. pátrač.
Za Vaše komentáře ještě jednou děkuji a budu se těšit na další reakce a diskusi.
REPLYOndrej Rajkovic
23. 2. 2011, 22:07Ad Sisa:
Budu reagovat trochu stručněji než v předchozím případě, z několika důvodů – zejména proto, že velká část se týká výsadkové čety, která bude popsána v dalším článku.
K vozidlu Kajman – nepředpokládám, že kompletní výsadková rota z Chrudimi bude někdy nasazena výlučně pouze na Kajmanech. Jejich roli vidím spíše v podpůrné roli (zbraňové platformy pro těžké kulomety nebo automatické granátomety) při patrolách. Jejich dopravní kapacita není zase až tak problém – družstvo o 8 lidech bude používat 2 vozidla Kajman (jak jsem napsal – výsadková rota nikdy nebude jako celek nasazená výlučně na Kajmanech, proto nebude potřebné naplnit jeho transportní kapacitu).
Ad RPG-75: Je tam uvedena pouze jako příklad (proto je tam za lomítkem i M72 která se v AFG v současné době čím dál častěji používá). Tato zbraň má tu výhodu, že jeden člověk unese dvě nebo tři tyto zbraně. Carl Gustav potřebuje pro rozsáhlejší používání alespoň obsluhu dvou lidí (nejlépe třech).
K organizaci roty jsem se nedostal a pokud se k ní dostanu tak to bude na samostatnou sérii článků, takže na Vaše návrhy a komentáře tam budu brát ohled.
REPLYKaždopádně díky za Váš komentář a příspěvek do diskuse.
Marek Waic
23. 2. 2011, 22:14Mohu se zeptat proč neschopnost střelby dávkou je omezení palebné síly družstva? Dávkou jsem poprvé a naposledy střílel na kurzu základní přípravy ve Vyškově. V praxi se dávka prakticky nepoužívá. Teoreticky je možná ještě použitelná na velmi krátké vzdálenosti, kdy není čas na míření. Je pravda že mé zkušenosti vycházejí ze střelby jiných ráží než 5.56, ale obecně se považuje střelba dávkou za zbytečné plýtvání munice bez většího efektu. Zbraň CZ805A3 by tento problém samozřejmě řešila perfektně, ale pokud vím, tak o jejím nákupu se zatím neuvažuje.
Osobně bych se vůbec nebránil začlenit třetí družstvo „obyčejné“, přeci jenom Carl Gustav za předpokladu, že četa operuje s KBVP (s jeho RCWS30), palebnou sílu už tolik nezvýší, na rozdíl od třetího pěchotního družstva.
REPLY