Zatímco ve velké části Evropy se v obranných rozpočtech škrtá a snižují se stavy, minimálně v Číně a v Indii je tomu jinak. Peking v pátek oznámil, že v letošním roce vzroste rozpočet ministerstva obrany o 12,7 procenta na 601 miliard jüanů (91,5 miliardy amerických dolarů). Loni přitom vzrostl o 7,5 procenta.

„The government has always tried to limit military spending and it has set the defense spending at a reasonable level to ensure the balance between national defense and economic development,“ said Li… The bulk of the spending goes towards moderately improving armament, military training, human resource development, infrastructure of grassroots units and the living standards of the servicemen, said Li.

Podobně, i kvůli zvyšování čínského rozpočtu, reaguje Indie. Ta zvyšuje výdaje na obranu o více, než 11 procent na 36,5 miliardy dolarů. Více, než 40 procent z rozpočtu bude investováno a zbytek půjde na platy a běžné výdaje. Mezi velké investice, které mají být dokončeny příští rok, patří nákup 126 víceúčelových letounů, 197 lehkých helikoptér a 145 „ultralehkých“ houfnic.

Čína je druhou nejsilnější ekonomikou světa a její výdaje na ozbrojené síly znervozňují nejenom Spojené státy, ale především sousedy – Tchaj-wan, Japonsko či Rusko. Tento vývoj vyvolává obavy z  nových závodů ve zbrojení a navíc, byť Čína tvrdí, že nemá žádné ambice mimo zajištění obrany země, z globálního soupeření. USA mají oproti rozpínající se Číně výhodu v tom, že mají lépe rozmístěné síly po glóbu. Jak ale ukázala nedávná evakuace čínských občanů z Libye, Peking nemá problém operovat ve velké vzdálenosti od svých hranic a navíc si vytváří  podmínky pro „uchycení“ se ve strategických bodech.

Analytici Čínu obviňují z toho, že zveřejněný rozpočet je jenom částí skutečných výdajů. Údajně existuje skrytá část, která může rozpočet zvýšit až na sto miliard dolarů. Peking to odmítá s tím, že rozpočet je zcela transparentní.

Li said the bulk of this year’s spending would go toward moderate improvements in armament, training, human resource development, infrastructure and living standard improvements for „grass-root units.“ The new defense budget accounts for only 6 percent of China’s total budget, he said.

Čínská lidová armáda je základním pilířem moci komunistické strany. Ta si dobře uvědomuje, že bez vojáků jenom těžko přežije, i proto jsou v zárodcích potlačovány jakékoli myšlenky na depolitizaci ozbrojených sil. Dá se proto předpokládat, že zvyšování rozpočtu na obranu nepůjde zdaleka jen na modernizaci sil, ale především na zvyšování standardu vojáků a jejich výcvik a vzdělávání. Význam armády pro komunistickou stranu podtrhl i čínský premiér Wen Ťia-pao:

„Strengthening national defence and building a powerful people’s army are important guarantees for safeguarding national sovereignty, security and development interests,“ Wen said in a speech opening the nation’s legislature. „We will energetically yet prudently press ahead with reform of national defence and the military,“ he said.

Zatím není ještě důvod propadat panice. I přesto, že růst čínského rozpočtu na obranu, modernizace sil a rozsáhlý výzkum vypadají hrozivě. Pokud se čínské výdaje na obranu přepočítají na hlavu, jsou totiž stále velmi malé. Zároveň, i přes dvouciferný růst ani zdaleka nedosahují v absolutních číslech obranného rozpočtu Spojených států.

Nicméně, USA mají v současnosti mnohem více závazků po světě, než Číňané (což se může v příštích letech začít měnit), ale hlavně, je nutné sledovat trend. Zatímco Čína zvyšuje rozpočet na obranu o více, než deset procent ročně od rou 1989 (až na výjimky), Západ si vybíral v 90. letech mírovou dividendu a chuť zvyšovat rozpočty rozmetala ekonomická krize (s výjimkou USA, které ovšem o škrtech v příštích letech také uvažují).

Pokud budeme takhle pokračovat dál, za deset patnáct let budeme velmi překvapeni. A to nemile. V současnosti sice máme jednoznačnou technologickou výhodu, ale ta nebude trvat věčně.