Američané rozmístí vojáky v Polsku a v Rumunsku
Již několikrát jsem zde napsal, že vztah prezidenta Baracka Obamy k Evropě je značně odlišný od jeho předchůdců – mnohem pragmatičtější a tolik nezatížený předávanou zkušeností z nutnosti zasahovat v Evropě během 2. světové války. Pokračování diskusí o rozmístění prvků protiraketové obrany a dalších vojenských aktivitách, jakoby nahlodávalo tuto tezi. Nicméně fatální to není, protože ony Obamovy kroky jsou zcela v souladu s pragmatickým přístupem a není v nich ani špetka idealismu.
V Rumunsku bude v příštích letech rozmístěno 24 střel SM-3 (Standard Missile 3, upravená námořní verze) a až 500 amerických vojáků (průměrný počet bude 200). Základna má být pod rumunským velením. Navíc, letecká základna Kogalniceanu, kterou Američané používali již během irácké války, má dočasně hostit čtyři tankovací letadla a čtyři Herkulesy C-17.
The two governments have been negotiating for more than a year about the deployment of ballistic missile interceptors, which should be operational by 2015, and the announcement came in a televised address. “We have decided that the anti-missile shield will be deployed at the former airbase at Deveselu, in Olt County,” Romanian President Traian Basescu said.
Rumunští politici chápou americkou přítomnost jako „nejvyšší bezpečnostní záruku“. Podobný přístup mají i Poláci. Ti, poté co zkrachovaly představy o původním protiraketovém štítu, byli velice aktivní při jednáních s Američany o možné „náhradě“. Tím je myšlena nikoli náhrada „kus za kus“, ale „přítomnost za přítomnost“ v duchu logiky americká přítomnost na polské půdě znamená záruky bezpečnosti pro zemi.
Na konci května navštíví Polsko prezident Barack Obama a obecně se předpokládá, že by mohl oznámit rozmístění amerických letounů F-16 na polském území. Polský ministr obrany Bogdan Klich řekl, že o této záležitosti probíhají v současnosti intenzivní jednání, že by mohly být permanentně rozmístěny stíhací letouny F-16 a občasně osádky transportních letounů Hercules a pozemní personál. Už loni Klich řekl, že by vše mohlo začít v roce 2013.
The United States will announce the transfer of an F-16 base from Aviano in Italy to the Lask air field in central Poland during the Obama visit, Poland’s leading Gazeta Wyborcza daily reported May 9, quoting an unnamed Polish diplomatic source. A U.S. official familiar with the negotiations May 9 in Warsaw refused to confirm or deny the information, but indicated that an agreement announced by the Polish and U.S. presidents in Washington in December was “on track”… In December, Poland’s Soviet-era master Russia warned it against hosting U.S. fighter jets, saying it would counter the move.
Je zajímavé, že princip bezpečnostních záruk rozmístěním amerických vojáků na své půdě je velice silný v Polsku i v Rumunsku a zcela vymizel v České republice. Poslední větší debata o rozmístění nějakého zahraničního „hardware“ se odehrávala v souvislosti s úvahami o radaru protiraketové obrany. Jakoby křik ulice, který se tehdy oportunisticky přenesl na politickou scénu, učinil konec jakýmkoli úvahám v této oblasti a zároveň vytlačil Česko z okruhu zemí, které jsou nějakým způsobem zajímavé (hokej to věru nezachrání). Co je ovšem důležitější, jakoby skončila debata o roli České republiky v současném světě plném bezpečnostních nástrah. I když „skončila“ je možná tvrdé slovo. Ona neskončila, ale již se vůbec nedotýká témat, která by mohla, nedej Bože, opět rozeznít ulici.
jenže ulice se většinou nerozezní sama od sebe. Ulici rozezní FSB. Otázka tedy je:
– čím jsme náchylnější na provokace FSB než jiné národy?
– proč proti hlasu ulice nezní v protipozici hlas elit či thinktanků?
FSB? Není to trochu paranoidní tvrzení? Nedělejte z hlasu ulice nějaký názor lůzy, od toho je tu snad demokracie, aby tento názor mohl zaznít. Myslím, že ČR v rámci svých možností plní své povinnosti v NATO dobře a tak může očekávat pomoc NATO v nouzi. Přítomnost zahraničních vojáků přece není nutná.
Hlas našich současných “elit” nemá absolutně žádnou (hodnotu) důvěru. Thinktanky u nás nemají tradici a navíc nejsou nezávislé.
Jen detail – C17 je Globemaster, Hercules je C-130
no, napojení některých organizací a sdružení, které vystupovali proti radaru, na pochybné účty a osoby v RF je poměrně dost známá záležitost…takže výraz paranoia rozhodně není na místě
ano, některých..
ale, že by FSB přesvědčila více jak polovinu národa?
prostě po německé a sovětské okupaci tu není ochota k hostování dalších cizích vojenských sil na našem území, byť v tomto případě spojeneckých..
@121BAT: jedna věc je neochota mlčící masy lidí – ale považ, kolik lidí (českého naturelu) půjde vyrábět a lepit samolepky, plakáty, kupovat reklamní plochy. My maximálně remcáme v hospodách (ostatně převážně remcáním v prospěch radaru se projevily právě české “elity”). Aktivizovat lidi, to už chce trochu jiný impuls.
U nás jak to tak pozoruju pořád všechno řídí NKVD, KGB, FSB a pro někoho zase CIA, MI 6, SDECE, BND nebo kdo všechno! Hovno tady všechno řídí předposranost, vlezdoprdelství, omezenost, obecná neúcta k čemukoli, vychcanost a zejména vypočítavost a neochota nést jakoukoli zodpovědnost. Obávám se, že tuto politiku strkání hlavy do písku (appeasmentu) změní až opravdu krutá rána do života západní civilizace. Možná už bude pozdě.
V ČR vše dávno řídí byrokraté v Bruselu my o sobě už dávno nerozhodujeme a důkaz mého tvrzení? 80% zákonů které se schvalují v parlamentu jsou nařízení z Bruselu a naši rádoby zákonodárci nemají na podobu těchto zákonů vliv!Kdo nevěří at si prostuduje Lisabonskou smlouvu.Krutou ránu si západní civilizace v podobě ekonomicky krachující a nefunkční EU zařídila sama,rány zvenčí nám není třeba.
Připadá mi to, jako by si lidé chtěli léčit mindrák z toho, že se za komunistického režimu téměř nikdo neodvážil veřejně kritizovat Sovětský svaz, protože za to byly tvrdé postihy a tresty, kterých se lidé báli, tak dnes je módou vystupovat proti USA, protože za to nikomu nic nehrozí. A člověk zadarmo vypadá jako pachatel dobra a hrdina.
Rusko velmi dobře využívá své znalosti z dob studené války o ovlivňování veřejného mínění. České vlády na tento fakt nijak nereagovali a nejspíše i proto, že řada politiků uplatňuje politiku appeasmentu vůči Rusku. Mezi ruské lobbisty tak kromě poradce Zemana Miroslava Šloufa lze zařadit i prezidenta Klause.
Rusko dělá maximum proto, aby zamezilo alternativám v dodávkách ropy a ZP pro Evropu. Všimněte si komu prospívá zelená lobby. Všimněte si, jak Rusko prostřednictvím zelené lobby ovlivňuje těžbu zemního plynu z břidlic.
S Ruskem lze obchodovat, ale odmítám politiku nátlaku, kterou Rusko uplatňuje. Základny USA ve střední Evropě mají jasně deklarovat, že toto není perimetr Ruska. Je úplně jedno, zda v ČR bude radar nebo USAF, jde o symbol.
Jsem rád, že alespoň v Rumunsku a Polsku to pochopili.
121BAT, PR kampaň proti Radaru byla perfektně připravená. Využila myšlenek anitami v populaci. Stačilo trochu peněz ze státního rozpočtu a profesionální PR kampaň ze strany vlády a skončilo to jinak.
Roman Čejka:Jenže tady právě narážíme an posthumanistickou etiku. Kampaň cizí rozvědky proti radaru je politicky OK, ale kampaň vlastní země je no-no – leda by se dalo 50mil na kampaň pro a 50mil na kampaň proti :-)
Humanistické názory považuji pouze za zastírání skutečných zájmů.
pro Romana Čejku: Píšete, že radar nebo základna USAF je symbol, že nejsme perimetrem Ruska. A to, že jsme členem NATO nic neznamená?? To je přece mnohem jasnější symbol!
Jsem proti stavění základen USA jako symbolů. Je to znak přílišného spoléhání se na Ameriku na úkor evropské části NATO, přitom hlavní záruka naší bezpečnosti je právě v soudružnosti evropských států. Jestli se NATO jako celek shodne, že je třeba tu postavit základnu, tak budiš. Jinak jsem skeptický.
121BAT, Bertie
Evropské státy NATO jsou neschopné čehokoliv. Přílišné spolehání se na Ameriku ? Co jiného nám zbývá ? NATO bez USA je neschopné a chcete li tuto alianci rozložit, stačí zažehnout konflikt mezi Řeckem a Tureckem.
Spoléhat na Itálii, Francii, Německo, země, které uzavírají s Ruskem smlouvy na úkor plynovodu Nabucoo tj. na úkor nezávislosti na Rusku ?
Pánové, je třeba si uvědomit, že západní státy EU mají úplně jiné zájmy v oblasti bezpečnosti a dodávek energií než země střední Evropy. Německo, Francie, Itálie uplatňují vůči Rusku politiku apeasmentu a jsou ochotni klidně energeticky obětovat střední Evropu.
Dnešní válka se nevede tanky, ale akciemi a veřejným míněním. Podívejte se kdo platí zelenou lobby v EU ? Kdo bude mít prospěch z uzavření jaderných zdrojů ? Německo bude muset energii dovážet a nebo stavět paroplynové zdroje. Ruský plynovod northstream do Německa je již ve výstavbě….
Ano, “výkonnost” evropských států je vidět v Libyi. Ale přesto, jsme-li členy NATO, a členem NATO je i USA, v čem základny zvýší důvěryhodnost smlouvy? Podpis smlouvy lze odvolat, a vojáky ze základen stáhnout. Navíc, kde je jistota, že by USA bojovaly za střední Evropu? I v dobách studené války si západní státy nebyly jisty, zda by USA kvůli Londýnu a Paříži obětovaly New York a Washington, pokud by SSSR deklaroval, že použije jaderné zbraně jen v Evropě, resp. omezí válku v Evropě na konvenční zbraně. Takže bohužel, orientovat se můžeme na koho chceme, ale ve výsledku jsme figurkou na šachovnici velmocí. To není defétismus, ale realita.
Roman Čejka, 121.BAT
Já si ale tyhle problémy uvědomuji. Říkáte, že dnešní válka se nevede tanky, ale akciemi a veřejným míněním. A veřejné mínění v Evropě je: “Co bychom se starali o ostatní státy, vždyť Amerika nás ochrání.” Je na čase si uvědomit (zlášť v dnešní krizi), že když jeden evropský stát má problém, celá Evropa má problém.
Mimochodem, když už jste zmínil konflikt mezi Řeckem a Tureckem, zajímalo by mne, co by v takovém případě dělaly USA. Bombardovali by Turecko? Nebo Řecko? Nejspíš by nedělali nic.
Co se týká “výkonnosti“ evropských států je v Libyi, to není důkaz, že by na tom Epropa byla tak vojensky špatně jako spíš problém politiky.
EU je největší ekonomika na světě. Její armády, i dnešní bídné situaci, by se v součtu pořád ještě dokázaly ubránit i tomu Rusku, pokud by všechny táhly za jeden provaz. Pokud ovšem všechny státy dál budeme hledět jen na Ameriku, bude pro Rusko jednodušší vrazit mezi nás klín a postavit Ameriku před dilema, komu, a zda vůbec, pomoci. Jak víme, že se postaví zrovna za nás?
Podívejme se na akceschopnost EU jako celku v porovnání s USA.
Dopravní letectvo ? Počet letounů, které zvednou do vzduchu tank či bojový vtulník v EU spočítáte na prstech rukou.
Průzkumné letouny ?
Bezpilotní bojové letouny ?
Digitalizace bojiště ?
Palubní letectvo ?
Stealth technologie ?
Logistika ?
Armády EU nejsou schopny rychle reagovat na konflitky mimo území EU. Nejsou schopny rychlého přesunu v dostatečné kapacitě. Nejsou schopny rozsáhlého logistikéhé zasobování většího počtu jednotek v pohybu.
EU by i měla finance k napravení výše uvedeného ovšem za předpokladu úzké spolupráce a vytvoření jedné armády EU. Bohužel názory a zahraniční politika jednotlivých států EU jsou tak rozdílné, že je to nereálné přání. Zejména v otázce appeamentu vůči Rusku se EU dělí na státy střední EU a dále na západní EU.
Je mnohem mnohem reálnějí vytvořit společnou armádu států V4.
Přikládám následující vyjádření ze serveru natoaktual.cz, které vykresluje jak to funguje v EU
Rasmussen: Nedostatek koordinace ohrožuje životy vojáků
Špatná koordinace v rámci Severoatlantické aliance vystavuje její vojáky v Afghánistánu zbytečnému riziku, prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. V projevu v Bruselu Rasmussen uvedl, že selhání v oblasti standardizace výzbroje a výstroje – od helikoptér po vysílačky – má kromě ohrožených životů za následek i zbytečné náklady.
Některé ze systémů 44 armád nasazených v Afghánistánu podle tajemníka umožňují sledovat pouze vojáky vlastního kontingentu, už však ne těch ostatních. “Velitel v provincii Hílmand potřebuje čtyři různá rádia, aby mohl komunikovat s příslušníky čtyř různých armád,” stěžoval si Rasmussen.
Podle něj také nemá smysl, aby v Evropě existovala více než desítka vzájemně si konkurujících loděnic a dvanáct různých výrobců obrněných vozidel. Zároveň je prý zbytečné, aby při hromadných zakázkách musela být výzbroj certifikována v každém státě zvlášť. “Harmonizací tohoto procesu by se dalo ušetřit 5 miliard euro,” uvedl Rasmussen s tím, že “myšlení čistě na národní úrovni už si členské státy NATO nemohou dál dovolit”.
V minulosti tato situace téměř nastala a USA mělo plné ruce práce, aby tento konflitk dvou zemí NATO zažehnulo. Je to slabé místo, které v případě potřeby je možné kdykoliv zažehnout. Ostatní státy NATO by dle smlouvy měly bránit obě země. Smlouva by byla evidentně porušena.
Bertie:Mimochodem, když už jste zmínil konflikt mezi Řeckem a Tureckem, zajímalo by mne, co by v takovém případě dělaly USA. Bombardovali by Turecko? Nebo Řecko? Nejspíš by nedělali nic.
Bertie,
Rozumím názoru, orientovat se na soudržnost zemí EU a nikoliv na USA. Bohužel soudržnost zemí EU neexistuje a nikdy neexistovala. EU je ekonomický spolek, kde západní státy v 90. využily chudší střední Evropu jako nenasycený trh a zaplavily jej svými výrobky. Na oplátku zvýšily ve střední Evropě životní úroveň. Ovšem z pohledu bezpečnosti v oblasti energií a surovin zde žádná koordinace nefunguje. ČR se o ni v rámci svého předsednictví velmi snažila a krásně se ukázalo, jak proruskou politku západní státy EU hrají a jak odlišné názory na bezpečnost existují mezi státy V4 a západními státy EU.