Bílá kniha je ke stažení
Jak jsem již psal, ve středu 18. května vláda schválila Bílou knihu o obraně. Od dnešního odpoledne je umístěna na internetových stránkách Ministerstva obrany. Jde o více než půlroční práci více než sto padesáti lidí. Má 168 stran. Samotný text zabírá méně místa – hodně stránek zabraly grafy, tabulky, schémata a fotografie. Má 11 kapitol. A mimochodem, oficiální verze byla zveřejněna až dnes. Píši to proto, že se „po světě“ pohybují i některé polotovary. Na rozdíl od finální verze v nich ovšem na začátku chybí věta o tom, že jde o materiál schválený vládou 18. května 2011.
V posledních měsících probíhal schvalovací proces, kniha byla diskutována s poslanci a senátory, četli ji odborníci, kteří se na její přípravě přímo nepodíleli a postupně byly zapracovány připomínky a text upravován. Nepočítám s tím, že každý bude ze všeho nadšený, ale pokud by byli úplně všichni spokojení, bylo by asi něco špatně…
Jde ovšem jenom o začátek. Nyní je nutné uvést to, co Bílá kniha navrhuje v život. To se bude líbit ještě menšímu počtu lidí, ale jiná cesta není. Jakákoli opatření by se ovšem měla útvarů, především bojových, dotknout minimálně. A je také nezbytné zajistit, aby se nejnižším hodnostním sborům nesnižovaly příjmy.
Ten, kdo se pořádně podívá na doprovodné grafy v Bílé knize, z nichž řada ukazuje vývoj v posledních deseti letech, musí pochopit, proč jsou nutná razantní opatření. Největším problém je a v příštích deseti letech bude personální oblast. Nenaplněnost, přestárlé sbory a ztráta konkurenceschopnosti na trhu práce nevěsí nic dobrého. Vzhledem ke škrtům a nekoncepčním krokům narostl také deficit na schopnostech, který se bude složitě odstraňovat. A konečně, je velice nepravděpodobné, že by došlo ke skokovému navýšení rozpočtu.
Bez nalití si čistého vína by změna nebyla možná. Proto jsme se snažili být co nejupřímnější.
Hned na začátku bych rád vyjádřil svůj obdiv nad odhodláním a odvahou celého týmu (a pochopitelně i Tobě, Františku), které se odráží v samotném materiálu. Tak jak píšeš, že „bez nalití čistého vína by nebyla možná změna“ tak jsem si jistý, že bez pořádné dávky odvahy a odhodlání by Bílá kniha nevznikla.
Včera jsem si ji zběžně prošel a prolistoval. Je tam několik bodů, které mi dělají trochu starosti (a jsem si jistý, že některým vojákům způsobí že budou mít víc vrásek na čele) svou nejasnou formulací. Chápu, že není možné natvrdo napsat některé věci, ale obávám se, že vágní formulace některých bodů bude pobízet méně aktivní, iniciativní a odhodlané vojáky k tomu, aby si význam upravovali dle svého gusta.
Aby tento můj příspěvek nebyl pouze plácáním do větru tak se pokusím v nejbližších dnech napsat svou analýzu některých bodů s kterými ne zcela souhlasím.
Jinak, celkově mám z Bílé knihy velmi dobrý pocit a doufám, že stejný projekt zde na Slovensku dopadne aspoň tak dobře. Ministři Vondra a Galko mají v některých ohledech hodně společného.
Já osobně nechápu např. situaci kolem BVP.Plánuje se nechat dosloužit BVP-2 a eventuelně modernizovat BVP-1..nemělo by to být naopak?vždyt dvojka je modernější vozidlo vhodnější k modernizaci…další nejasná věc je situace kolem výzbroje 7.mechanizované brigády,která má zůstat,ale vůbec se neřeší její výzbroj,když se vyřadí tanky a BVP,tak jediný vyzbrojený utvar,který tam zbyde bude motorizovaný prapor Bučovice s vozidlem Iveco.Taktéž raketová brigáda Strakonice má zůstat zachována,ale po vyřazení systému KUB zde zbyde jeden oddíl RBS-70 a STRELA M.
Dobrý den, v knize se píše v kapitole o vojenském školství o tom, že se bude měnit právní a finanční postavení studentů na UO. Mám tomu rozumět, že již nebudou ve služebním poměru?
Studente, ja to tomu rozumim tak, ze si studenti budou za studium platit. UO je jedinecnou skolou nabizejici jedinecne obory a tim taky garantujici, ze vsichni jeji absolventi najdou praci. Konecne, kde jinde by se melo skolne vyzkouset, kdyz ne na elitni vojenske skole?
Ad Martin – životnost BVP-2 končí přibližně v letech 2018-2020, do té doby budou dosluhovat; modernizace BVP-1 dává smysl – ze stroje by zbyl pouze skelet a zbytek by byl nový (projekt na BVP-1 existuje), takže by šlo v zásadě lepší stroj, než BVP-2. V knize je uveden jako rozhodnutí rok 2013 – modernizace, jiná náhrada atp. – to souvisí právě s tím, aby bylo zavčasu jasné, čím bude vybavena 7. brigáda. Životnost tanků končí v roce 2025, takže bude ještě čas se rozhodnout co bude dál.
Ad Student: Studenti budou pravděpodobně i nadále ve služebním poměru, nicméně výše toho, co dostávají by mohla záležet například na studijních výsledcích atp tak, aby se zvýšila jejich motivace.
Jestli modernizace BVP-1 dává smysl? Jak pro koho. Taky lze rozsáhle modernizovat Škodu 120 tak, že bude lepší než Škoda Favorit. Bude ale taková modernizace lepší nová Škoda Octavia? Asi dost těžko. Takže otázkou není jestli modernizované BVP-1 bude lepší než staré BVP-2, ale jestli bude alespoň srovnatelné s typy jako CV-90, ASCOD apod.
Vylepšovat BVP-1 mělo možná smysl na konci 90. let, dnes už je to pouze zoufalost. Pokud by k tomu nakonec došlo, tak se bude nejspíš jen znovu opakovat příběh T-72M4 CZ, kdy se navzdory rozsáhlým zásahům nepodařilo původní sovětskou konstrukci kvůli jejím inherentním nedostatkům dostat ve všech ohledech na úroveň soudobé generace západních tanků. A navíc lze očekávat, že by se s nějvětší pravděpodobností opakovala i „finanční atraktivita“ takové modernizace. Pár lidí mělo na pár let zajištěno živobití, jenže kvůli malé sériovosti a neschopnosti (ať už z jakýchkoliv důvodů) tento tank uplatnit v zahraničí by snad nakonec pro daňového poplatníka (i bojový potenciál AČR) bylo výhodnější koupit nový typ ze zahraničí (nebo alespoň modernizovat nějaký vyřazený – jako to udělali Dánové s ex-německými Leopard 2A4).
Děkuji Františkovi Šulcovi za rekaci , zvýšení motivace některým studentům skutečně neuškodí :-)
Vím, že nemáte moc času si tu s námi „dopisovat“, ale je nějaká představa, v jakém časovém horizontu by se změna v odměňování studentů zavedla?
Děkuji za částečné vysvětlení,ale asi jsem nechápavý,protože mi pořád není jasné,proč to není naopak,že by se nechalo dosloužit BVP-1 a modernizovala se Dvojka.V pozemní technice nejsem velký odborník,ale připadá mi,že BVP-2 musí být modernější stroj a hlavně novější než BVP-1,takže je perspektivnější k modernizaci.Už jen kvůli svému kanonu,který je dodnes solidní a univerzální zbran oproti Gromu na BVP-1.Jediný důvod pro modernizaci BVP-1 mi přijde ,že jich je ve výzbroji daleko víc,než BVP-2,ale jinak opravdu nevím.
Hlavní rozdíl mezi BVP-1 a BVP-2 je de facto jen ve věži, ty podvozky jsou skoro stejné. Ať už by se modernizovala „jednička“, nebo „dvojka“ (a výsledná modernizace měla za něco stát), tak by stejně muselo dojít k obměně celé věže (viz modernizace BVP-1MA a BVP-1MB od VOP 026 z přelomu tisíciletí). To proč se vybralo BVP-1 je dáno asi jejich počty, resp. tím, že ve skladech může být více BVP-1 s nižším opotřebením, než by bylo k dispozici vozidel BVP-2 – dost pochybuju, že by se za komančů jezdilo stejně, natož víc než dnes (jak moc „olítané“ BVP-1 má AČR ve skladech samozřejmě nevím).
Tak v případě BVP-1 by se nejspíš muselo jednat o skladovou techniku,protože když se podívám na weby mechanizovaných praporů,nebo na ministerstvo obrany,tak nikde již o BVP-1 ani zmínka,ve výzbroji pouze BVP-2.
Pro Martina: Ano, zcela nepochybně by se jednalo o „uloženou“ techniku. Vozidla BVP-1 byly z výzbroje 2. a 7. mechanizované brigády (4. brigáda rychlého nasazení byla na BVP-2) vyřazeny v roce 2004.
Pro Martina Smíška: Naprostý souhlas. Případná modernizace BVP-1 by byl totální nesmysl a pokud o něj bude někdo v rámco resortu MO usilovat, pak je jasné, že mu jde pouze o další tunel jako hrom. Než tuto zoufalost, to raději vyřadit pásová BVP úplně a mechanizované prapory přeorganizovat na lehké pěší.
Dopustím se hypotézy. Pokud si pamatuji na jednu hodiny taktiky na VVŠPV z počátku 90. let, tak nám tam říkali, že BVP-1 mohlo „plnit funkce tanku“ a byl tak problém s jejich počítáním v rámci smlouvy o konvenčních oubrojených silách. Proto se upřednostnila modifikace s 30mm rychlopalným kanónem, tedy BVP-2. Předpokládám, že vyřazená BVP-1 šla do skladu, že jsme je neprodávali. Modernizaci už konečně nabízí VOP-026: http://www.vop.cz/bvp-1-ma-a-bvp-1-mb-1404035479.html. Tady je ještě stažen dopis z webu army:
„Zmocnění k podpisu Certifikátu konečného uživatele (End User Certificate) pro státní podnik VOP-026 Šternberk, s.p.
Vláda České republiky na svém zasedání v pondělí 7. září 2009 zmocnila místopředsedu vlády a ministra obrany Martina Bartáka k podpisu tzv. Certifikátu konečného uživatele, který je nezbytný k dovozu náhradních dílů, pomůcek pro opravy a výcvik a celkem 335 bojových vozidel pěchoty typu BVP-1 vyřazených z výzbroje švédské armády do České republiky.
Dovezený vojenský materiál bude primárně využíván jako zdroj náhradních dílů k podpoře provozu, oprav a údržby vozidel stejného typu v majetku Armády České republiky.
Konečným uživatelem v České republice bude VOP-026 Šternberk s. p., který jej na základě výběrového řízení a smlouvy z prosince 2008 ve Švédsku odkoupil. Uvedená vozidla z výzbroje armády bývalé NDR získala švédská strana v roce 1995 od SRN a zároveň se zavázala požádat o souhlas s případným budoucím vývozem do třetí země. V souladu se smlouvou je souhlas SRN s dovozem materiálu do České republiky vázán na vydání výše uvedeného certifikátu.“
Zdá se, že BVP je dost…
Bohuslave, ahá! A já jsem si říkal, odkud najednou vylezli s BVP-1. Od roku 2004 jsem o tom vehiklu neslyšel ani půl slova a najednou budeme modernizovat korbu (mimochodem, to nejlevnější co na vozidle je) BVP-1. No jo, no, VOP-026 zřejmě potřebuje lukrativní kšeft…
pokud čtu Bílou knihu správně, tak přestože AČR byla v uplynulých dvaceti letech vystavena zhoubnému rušení a reorganizacím, tak jediným reálným výstupem z Bílé knihy bude další rušení..
Pokud budou politici odhodláni mrzačit aČR nadále, měli by si nastudovat Trestní zákoník, hlavu9, paragraf 314
K diskuse o modernizace BVP-1. Nevim zdali si nekdo z diskutujicich vsiml ale nabizi se modernizace od zcela jineho podniku (firmy); Excalibur Army z Přelouče, která byla uvedena na letosnim IDETU.
Vice viz http://www.army.cz/informacni-servis/idet/zpravodajstvi/zajimava-modernizace-bojoveho-vozidla-pechoty-bvp-1-55104/
Ci vice informaci plus prospekt dodavany firmou k MGC-1 (nazev modernizovaneho BVP-1); http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/115295
Pro Jakuba Čeňka: Ano, viděl jsem to na IDETu. Je si ovšem potřeba uvědomit, že tento počin je spíše cílem na ozbrojené síly různých rozvojových zemí Afriky a Asie. Tam je jejich platnění naprosto v pořádku – jak po technické, tak po finanční stránce. Rozhodně bych nerad viděl tuto zvrhlost ve výzbroji AČR, která je již 12 let součástí NATO. Tam bychom s něčím takovým byli – jak říkal soudruh nadporučík Hamáček v Černých baronech – pouze pro srandu králíkům…
Ad Student
Přesný časový horizont neznám, ale předpokládal bych, že se tak může stát nejdříve příští rok, možná až se zaváděním kariérního řádu v roce 2013.
BVP s 14.5 kulometem už tu u nás taky bylo. říkalo se mu pokud se dobře pamatuji OT-90.
zpátky k Bílé knize:
pane Šulci, jedna klíčová část v Bílé knize chybí – realistické určení OPFOR, na které by naše armáda byla schopna reagovat podle jednotlivých variant utlumení, resp. typoví protivníci v jednotlivých variantách.
Řekněte našim politikům, jakého protivníka naše armáda (alespoň tabulkově) má být schopna porazit.
Z doktrín vytržené mávátko asymetrického boje COIN je nepoužitelné. Naši volení zástupci lidu by měli vědět, jaké území a jako populaci v jednotlivých intenzitách konfliktu budou naši vojáci schopni pacifikovat / bránit.
Ne síla celého spojeneckého uskupení, ale právě síla samostatně nasaditelného a udržitelného BG je to, co by mělo definovat vojenské ambice našeho státu.
Bílá kniha také neodhaluje totální ignoraci jakéhokoliv bojového opotřebení a průběžného nahrazování spotřebované techniky. Bílá kniha ani politici nedefinují kalkulované ztráty materiálu, nemluvě o lidech.
Nerad bych, abychom se znovu dovídali, že „životnost tanku na moderním bojišti jsou čtyři minuty“, nicméně [na věřejném portálu) můžeme jen spekulovat jak by se například ztráta jednoho vrtulníku promítla do činnosti TF Hippo.
Honza: Tak tomu BVP se říkalo Havelhakl :o)
Co se týče OPFOR tak o tom se jen taktně mlčí. Bojeschopnost v konvenčním konfliktu je prakticky nulová …
Bohuslav Pernica tu zmínil problém BVP-1 a smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě – to je ale v naší zemi neuvěřitelně rozšířený mýtus. BVP-1 bez problémů spadá do kategorie bojových vozidel pěchoty jako BVP-2. Důvodem přestavby BVP-1 na OT-90 spočíval v omezeném počtu BVP, které jsme dle této smlouvy směli mít – Československo mohlo mít celkem 2050 obrněných transportérů pěchoty, ale z tohoto čísla smělo být pouze 1430 bojových vozidel pěchoty. A protože jsme měli 2074 BVP-1 bylo rozhodnuto o změnu výzbroje věže, aby bylo možno je dále klasifikovat jako obrněné transportéry a ne BVP. Jinak o užití BVP-1 jako tanku může uvažovat jen sebevrah, na takový úkol je jeho pancéřování naprosto nevyhovující a ten kanón, který u nás mate tolik lidí střílí munici podobnou té do RPG.
Co se týče samotné modernizace BVP-1, tak pokud by musela být vyměněna výzbroj a motor, tedy by se k modernizaci užila jen ta pancéřová schránka, tak už nezáleží na tom, zda se modernizuje BVP-1 nebo BVP-2 protože jejich pancéřování je prakticky stejné. Je však otázkou zda to má vzhledem k zastaralosti i té pancéřové schránky nějaký smysl, protože stejně by se muselo řešit navýšení balistické ochrany – pokud by ta modernizace měla za něco stát.
No, vida, jak se to vysvětlilo. Zajímalo by mě, jestli mají ta BVP po modernizaci umět plavat.:-) Vyskytují se tu přece jenom záplavy…
to BVP,
Proč jen plavat?Ruší se Mi 24/35 měl by i lítat.To by byla práce nejen pro VOP Nový Jičín ale i pro LOK/LOM.
No zrovna záplavy asi není ten důvod proč BVP plave :o) Na to jsou stroje jako je např. PTS-10
Jistý návrh modernizace BVP jsem u jednoho zaměstnance VOP viděl cca před půl rokem. Spočívala ve výměně věže za věž co má pandur. Stejně tak vnitřek byl upraven hodně podobně jako má pandur. Ve světle zkušeností s pandurem a jeho věží mi to přijde jako hodně nešťastné řešení a už kvůli klukům u 7.mbr doufám že nakonec bude zvoleno jiné řešení.
Jinak k prostudování bílé knihy jsem se ještě nedostal, ale tiše doufám že tam je alespoň zmínka o redukovaní byrokracie v armádě, protože za posledních pár let narostla do té míry, že už pomalu paralyzuje běžný chod na útvarech…
ad> obojživelnost BVP.
Vzhledem k počtům techniky a předpokládannému místu nasazení obojživelnost zjevně nebude klíčová. Bojové překonání vodní překážky v síle praporu má asi stejný taktický význam jako vysazení aeromobilní roty.
Smysl by naopak měla integrace a skutečný výcvik v použití ATGM, ať už Spike nebo Kornet, a prostředky pozorování.
ad> MGC-1.
podle idet news další „skvělý koncept“ až na to, že ponechává celou horní plochu korby i věže ZCELA nechráněnou. a moderní ATGM proti kterým má vozidlo chránit útočí .. ehm.. shora. stejně tak RPG v městském boji. takže tudy cesta [doufám] nepovede.
věž s kulometem v ruské ráži bude určitě skvělý prostředek při integraci s vojsky NATO, nehledě na to, že těžký kulomet má dnes pro vlastní obranu každý toulavý pes Dingo. Takže pro bojový prostředek by to přece jen asi chtělo kanon.
ad MGC 1: máte pravdu, ale útok shora moderní PTŘS nepřežije žádné BVP a možná ani tank. Jedině se systémem aktivní ochrany.
Když kanón, tak Plamen… V každém případě poznámka o obojživelnosti směřovala k diskusi o tom, proč Pandury měly plavat: http://www.onwar.eu/2010/09/09/predrazene-pandury-a-plavbyschopnost/.
Mne by například zajímalo proč přesně má být rozdělena VP? A jak konkrétně bude přepodřízena ta dopravní a pořádková služba? Dále se nikde v BKO nehovoří o tom, kam bude spadat například ochranná služba ministra, ostraha muničních skladů, pohotovostní oddělení? A jak bude v praxi fungovat to „metodické řízení“?
Přijde mi to jako lehce zvláštní řešení vsunuté na úplný konec BKO těsně před dokončením jen díky aféře VP v ČT. A podle mého názoru bude mít za následek snížení efektivity té části podřízené pod NGŠ. Zároveň se tím částečně ztíží i výkon vyšetřovatelů VP, kteří v současnosti se zbytkem VP mnohdy úzce spolupracují. Nedovedu si například představit, že by podobné rozdělení někdo navrhl u PČR.
Navíc podle mých informací velké množství příslušníků VP, kteří již dosáhli výsluhy raději půjdou do civilu než pod NGŠ což způsobí odliv těch nejzkušenějších.
Osobně vidím modernizaci BVP-1 či BVP-2 jako nesmysl a to dosti zásadní. Největším problémem je jeho malá odolnost proti minám a RPG. Zatímco s těmi RPG se dá něco dělat mřížovým pancířem a zvýšením balistické odolnosti na bocích, tak ty miny se vyřešit nedají. BVP mají špatně rozmístěnou zásobu paliva a munice. Případný výbuch miny pod vozidlem s velice vysokou pravděpodobností zabije i posádku a vezený výsadek. Je nutno uvědomit si, že BVP byly konstruovány pro vezení pěchoty po boku tanků a pro podporu pěchoty z krytu. Jejich použití na současných bojištích, kde může útok přijít z kterékoliv strany je nešťasné. Sami Rusové jezdili v Afghánistánu na korbě BVP, protože ne nechtěli nechat po výbuchu miny pod vozidlem usmažit palivem za živa. Osobně bych byl pro pořízení ASCOD II. Mimo jiné je nakupuje teď MO VB ve velikých počtech, takže to asi nebude úplně šrot. Od stejné firmy máme Pandury a je možné, že řada komponentů bude shodných. Díky rozšiřování v NATO by pak mohl být lepší i servis v misích, když by se daly nějaké díly na ASCOD získat od Britů. Je otázkou, zda se v blízké době neobjeví mnohem lepší typ pásového vozidla, které bude mnohem lépe odpovídat současným hrozbám. Německá Puma, která už je vyvíjená na současné situace, je pro nás hodně drahá.
Co se týče Mi24/35 – tak si myslím, že to je rozumné řešení. Vím, že to bude bolet. Na ty vrtulníky jsme zvyklí, ale možná bude lepší mít pořádně udělané transportní vrtulníkové letectvo než všechno za každou cenu.
Navíc cena poslední obdobné české modernizace 30 ks T-72M4 CZ byla bez pár milionů 5 mld Kč a narozdíl od Polska jsme nevyvezli žádný ven. Za mnohem míň nám nabízeli Němci Leopardy. Tak, kam by se zakázka vyšvihla tedˇ? Jinak si myslím to co ostatní, zbytečné, nefunkční a drahé. Co se týká VOP Nový Jíčín, který dělá pásové vozidla to bylo do roku 1990 zvyklé provádět ročně generálku 220 ks tanků, dnes pracuje i pro jiné a civilní odběratele, tak by jej tato zakázka rozhodně nevytrhla.
MO má už jen jeden VOP vzniklý sloučením ostatních VOP s vojenskými technickými ústavy. Je to VOP-026. Fakticky jde o jedinou produkční kapacitu pro techniku pozemního vojska, která tu zbyla. Je logické, že je jako součást resortu závislá na MO. Je otázka, jak MO dokáže využít kapacitu podniku a jak probíhá její financování. Efekt úspor z rozsahu tu asi přestal dávno existovat. Teoreticky je možné modernizaci finacovat z prostředků na výzkum a vývoj. V BKO je graf ukazující vývoj těchto prostředků. Jejich výše v 90. letech a skok přes 1 mld. Kč je dána právě dvěma vývojovými projekty, jimiž byl L-159 a T-72. Uvidíme, jak bude zapadat modernizace do politiky výzkumu, vývoje a inovací. Určitě se při takové modernizaci dá udělat několik patentů…
„raději půjdou do civilu než pod NGŠ“ – to opravdu vypovídá o specifických podmínkách VéPéček. Představte si, že v AČR je nějakých dvacet tisíc vojáků, kteří to pod NGŠ zvládají. Co k tomu řeknete?
Komplexní štábní nácvik Boleslavská hradba 2011 naplnil ustanovení Bílé knihy o obraně
Hlavička článku z army.cz.To nám to pěkně začíná,BKO je na světě pár dní a už se „naplňují ustanovení“.To je jak zlej sen z roku 1986.
Ustanovení Bílé knihy o obraně plníme i do předem připravených lahví… Co chtít po generaci, která vyrostla v prostředí komunistických frází a opakovaní frází je za 20 let služby vyneslo až k plukovnickým a generálským epoletám?
@Milan: hezky :-) inu, šéf ani draft Andreje Halady nestačí změnit „novináře“ na MO. Jestli náhodou ten článek v E15 o přebujelých (a jak se ukazuje old-fashioned) „novinářích“ nebyl trefný (ostatně alergická reakce OKP hovořila za vše :-) ).
– btw spamové noviny „Informace“, co začaly chodit na ŠISovou poštu opět ukazují, že i v době krizí a škrtání všeho, co není core business, se najde dost času a peněz na zbytečnosti… ostatně chystaná webová poradna personalistů je další pecka :-)
Co mi v Bílé knize chybí, nebo jsem to možná nedokázal rozklíčovat je postavení DUKLY. Ano je tam zmíněno, že je. Sic mám rád sport, ať již aktivně nebo naopak, myslím si, že DUKLA je odsavač peněz z armádního rozpočtu a nemalých. Vysvětlí mi někdo nač, že AČR/MO tato část je? No fakt reprezentace atmády naveřejnosti?, tak to určitě ne, pořád chybí 4 tis VZP a další jsou na odchodu z resortu. Výsostné postavení tzv. VZP sportovců-např. hodnost za výkon skoku do dálky? jo, to stačí místo VŠ………….Už se nebudu dále rozepisovat, ale dostalo mě, když jsem si přečetl v hezkém barevném časopise dukly, že podporuje armádní sport i aerobik a živí 4 koně.
S Duklou je to trochu složitější. Jde o to, že postavení Dukly se řídi zákonem o podpoře sportu (http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/713/_s.155/701?l=115/2001). MO není jeho gestorem, což by znamenalo komlikace v procesu schvalování BKO v rámci meziresortního připomínkového řízení. Tohle není alibistická výmluva, ale fakt. Jestli se má Dukla systémově řešit, pak je to záležitost koncepce sportovní reprezentace (tu už slíbily předešlé vlády) a novely zákona, na který tu odkazuji. Tím, že BKO zásadně „nevrtá“ to vazeb mimo působnost MO, tak bylo možno ji připravit relativně rychle. Jenom kolečko vypořádávání připomínek trvalo přes měsíc. Ten, kdo si vzpomene na dění kolem pokusu o převod Ondráše pod jiné ministerstvo, mě asi pochopí.
Díky za upozornění na zákon 115. Dění kolem pokusu o převod Ondráše bylo intenzivní, ale to (stejně jako potřeba dohodnout se s MŠMT) není argument, proč složit ruce do klína.
To si neuvědomujete (netýká se jen B.P., ale i Františka Šulce a dalších lidí v čele i v pozadí), jak schizofrenní je na jedné straně číst vyjádření generálů o míře škrtů a omezení výcviku, vedle toho velmi loyalní akceptování tvrdých podmínek klíčovými praporčíky a na straně druhé: „náměstek slibuje: podporu Dukle zachováme“ nebo „Ondráš úspěšně reprezentoval“?
Neuvěřitelná věc!
http://www.youtube.com/watch?v=qqOnHUgmms0&feature=player_embedded
Podle bílé knihy radiolokátor ARTUR nemůže být nasazen v zahraničí protože se k němu nekoupil palebný prostředek.
Poláci používají v Ghazni(viz video) houfnici DANA vz.77.Je jen mírně modifikovaná s datovým terminálem.
A to bude asi ten hlavní problém.Proč podporovat levnou modernizaci za pár set tisíc Kč,když můžu utratit mld. za nesmyslné zbytečnosti typu modernizace BVP-1 nebo digitální Voják 21.Věci které nebudou nikdy fungovat(např. L-159) ale vycucají z systému spoustu peněz.
Jsem 100% přesvědčen, že Dukla i Ondráš jsou jen pozůstatky socialistické armády a jejich přítomnost je ostudou. Dávno pryč jsou doby, kdy jsme měli obrovskou braneckou armádu. Nevidím jediný důvod proč by tyto organizace měly působit v rámci MO. Pokud to chtějí dotyční dělat ve volném čase, tak bych to jako klub bral. Vzhledem k velikosti armády a malosti rozpočtu jsou obě organizace pouze drahý luxus. To ty naše protivníky ubruslíme nebo utancujeme k smrti? Jde jen o hloupou a ničím nezdůvodněnou tradici ze socializmu, na kterou dnes nejsou peníze. Armáda málo peněz na techniku i lidi a bude platit takové nesmysly. Proč nemám Ministerstvo zdravotnictví dudáckou kapelu a na Ministerstvu dopravy není profesionální liga piškvorkářů? Je to stejně hloupé a utažené za zlasy. Mnoho lidí žije z minulosti a vůbec nedokáže reagovat na současné problémy. Logicky, musíme zaplatit a udržovat životně důležité věci a tam rozhodně ani tancování ani skákání o tyči není.
Ten zákon o podpoře sportu jen potvrzuje, že jsme na pospas diletantům. Místo aby se věci řešily systémově, tak budeme vyrábět paskvily. Něco spadá pod MŠMT, něco pod MO, něco pod MV, něco pod státní kominickou správu. Místo toho, aby se to udělalo pořádně.
Například souhlasím s tím, že se armádní záchrannáři z části přesunuli do působnosti MV. Pokud MV má v popisu práce i záchrannářskou činnost, tak proč to má řešit i armáda? Proč se pořád někdo snaží o vícekolejnost?
Pro Michala Uhra: Káždý stát funguje tak, že je rozdělen na odvětví (resorty). Tato resorty mají v čele ministerstva a ta odpovídají za zákony, které upravují strukturu, činnosti, účely apod. toho, co je v resortu. Peníze se plánují taky resortně. Peníze na reprezentaci jsou přesouvány z kapitoly MŠMT. Pokud je část resortu v působnosti jiného ministerstva, je to tam přeneseno na základě zákona. Zákony tvoří zákonodárný sbor a tak je třeba se obrátit na zákonodárce/politiky. Otázky lze položit Vašemu poslanci nebo senátorovi.
Sportovci pro sebe dostali Sazku a jak dopadla… Tady nejde o legislativu, vysvětlit se dá vše, ale při nouzi, ve které se armáda pohybuje, už to vojáky moc nezajímá. Já se třeba bojím, koho bude chtít po postupu koupit Dukla Praha, co když funkcionáři hodí oko třeba po Messim? Kterou schopnost bude muset zase armáda oželet? Proč se třeba jenom nenavrhl převod Dukel pod školství, třeba v horizontu 2 let s tím, že peníze, které na ně pokud vůbec armáda dostáva přesune i s nima včetně vybavení. Armáda by i tak ušetřila na příplatcích za služební poměr a renty. Vojáci by jse nerozčilovali nad podnikajícími sportovci v uniformách. Zbyli by tabulková místa na doplnění jednotek. Ondráš se měl převádět pod Jihomoravský kraj, proč tam není?
Pokud jde o kluby Dukla, tak jsou tu příspěvkové organizace a ASC Dukla Praha. Fotbalový klub tam rozhodně není. ASC Dukla soustředí reprezentaci a ta funguje na zaměstnaneckém principu. Je to tak záměrně kvůli zajštění zdravotního a nemocenského pojištění sportovců. Převod něčeho někam v rámci státu neřeší otázku peněz. Neušetří se vůbec nic. Dokonce to nijak neušetří peníze, které bychom museli vydat na rekonstrukci plaveckého bazénů na Julisce a který ASC Dukla používá.
Otázka Sazky je otázkou toho, jak si sportovci s touto organizací hospodařili – spravovaly ji sportovní svazy a současný stav je výsledkem jejich rozhodnutí.
Provázanost naší pokrokové armády a lidových tradic naší dělnicko-rolnické třídy je trvalé a neměnné. Co k tomu jiného dodat?:
Náměstek ministra obrany pro personalistiku Michael Hrbata ve svém vystoupení připomněl dlouholetou folklórní tradici v Rožnově pod Radhoštěm a nezanedbatelný podíl, který má armáda na jejím udržování. „Osobně mám kromě festivalu ještě nejméně tři důvody k tomu, proč rád jezdím právě sem. Tím prvním je zvláštní kouzlo tohoto města a Valašského muzea v přírodě. Málokde se lze potkat s tak rafinovanou souhrou tradice, architektury a lidového umění. Druhým důvodem je přátelství a otevřená srdce jeho obyvatel. A konečně, z Rožnova bylo vždycky blízko ke slavným portášům, strážcům kupeckých cest a obráncům zemské hranice, což mě samozřejmě jako náměstka ministra obrany velmi zajímá.“
Náčelník Generálního štábu Vlastimil Picek symbolicky zdůraznil novou tradici armádních folklórních festivalů, která začala v roce 1993, kdy se festival po rozdělení republiky přesunul z Trenčína a Kroměříže právě do Rožnova. „A je třeba říct, že volba nového prostředí ve Valašském muzeu v přírodě byla určitě správná. Těžko si představit vhodnější prostředí, než půvabné zázemí valašských lidových staveb.“
(army.cz, 4.6.2011)
Panhrbata má Rožnov spíše rád proto, že patří do valašského křídla Panatopolanka…
Ad Šťoural
Honzo, nikde není napsásno, že Arthur nemůže být nasazen samostatně. Důvod proč nasazen nebyl tkví v tom, že se pro něj nenašlo určení (nebyl velký zájem ze strany spojenců). To, o čem hovoříme je, že jde o příklad investice, která nebyla dokončena – nedokoupilo se kvůli škrtům to, co bylo naplánováno -, takže v důsledku jsme přišli o peníze, protože pokud se nedokoupí adekvátní palebné prostředky, nebudeme schopni plně využít schopnosti Arthuru. Jinými slovy, nejde o technické řešení (to se dá nalézt), ale ekonomickou stránku věci. A ad modernizace BVP-1 – je to jedna z možností. Rozhodnutí musí padnout na základě analýzy do konce roku 2013 a musí být dobře zdůvodněné, toť mé přesvědčení.
Něco pro odlehčení debaty. Výzbroj mechanizovaných praporů po roce 2013, aneb co v Bílé knize nebylo: http://zpravy.idnes.cz/mexicti-vojaci-objevili-apokalypticky-narkotank-kartelu-vozil-drogy-1k4-/zahranicni.aspx?c=A110607_103743_zahranicni_stf ;-)
Ad ARTUR a „nezájem spojenců“
Pokud si pamatuju dobře,měl být ARTHUR nasazen v Ghazni u poláků.
Poláci žádný protibaterijní radar nemají(jen prototyp),co vím,USA v Ghazni Firefindery ani LCMR pro jejich podporu neposkytli.Jejich FOB Warrior je ostřelován zhruba 3x týdně.Tak že nevylučuji že jsou masochysti.
ARTUR je v Afghanistanu používán Britskou,Dánskou a Italskou armádou.Nedá se tedy říci,že by byl v Afghanistánu nepoužitelný.
Že by o menší kontingenty nebyl mezi spojenci zájem kvůli logistice není pravda.Viz. příklad kontigentu z království Tonga!!!
http://www.mod.uk/DefenceInternet/DefenceNews/TrainingAndAdventure/TonganWarriorsReadyForAfghanistan.htm
A to jejich bojová hodnota je,při vší uctě, jistě velmi blízká nule.
V stejnou dobu jako se hovořilo o vyslání ARTURu AČR,požádali Australané Singapúr o vyslání STEJNÉHO RADARU ARTUR pro nasazení v Uruzganu.Singapur jim vyhověl.
http://www.militaryphotos.net/forums/showthread.php?168507-S-pore-Deputy-PM-Visits-the-Afghan-Contingent
Nemůžu si pomoc ale vypadá to že MO hrálo oblíbenou hru „Kdo nechce hledá důvody,kdo chce hledá způsoby.“
Abysme se nedivili až jednou budem potřebovat pomoc od poláků.Takové věci se dlouho pamatují.
Ad modernizace BVP-1,
pokusilo se o to již asi deset zemí každá to zabalila.Protože se to nevyplatilo.Ale je pravda že na našem MO platí trochu jiná matematika.
Protože kupovat kulomet MINIMI 7,62mm za 830 tisíc za kus,to je opravdové unikum.Norové ho odebírají za 8800€.Tak nevím jak se počítá kurz.
Ad VOJÁK 21,
digitalizace je pěkná věc ale v českých podmínkách to není VOP 026 schopen zprovoznit.Oni někdy dělali něco s softwerem?Neslyšel jsem o tom.Kromě toho u nás přetrvává „východní“ styl velení.Od podřízených se vyžaduje slepá poslušnost ne iniciativa.Jak tedy voják systém VOJÁK 21 využije?
Z mého pohledu jsou to jen skryté dotace VOP,žádné modernizační programi.A o jejich pochybné hodnotě ani nemluvě.
Zpět k Bílé knize: rád bych věděl, do jaké míry souvisí novela zákona 221, viz http://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf , především část § 146a …Řízení o změně doby trvání služebního poměru podle § 145 písm. a) se zahajuje výlučně z moci úřední…. s Kapitolou 6 v Bílé knize – Kompetentní a motivovaní lidé a především s její „reformou“ platového systému a systému benefitů poskytovaných vojákům, plánovanou na prosinec 2013. To se připravují tak drastická omezení výsluh a platů, že je nejprve potřeba připravit půdu tím, že nebude možno požádat o „zkrácení závazku“ a odejít dle stávající zákonné úpravy? V odůvodnění zmíněného § se uvádí, že je zaváděn proto, že se „neúměrně rozšířilo zahajování řízení o změně doby trvání služebního poměru na žádost vojáka. V řadě případů bylo problematické odůvodnění těch rozhodnutí, kdy žadateli o změnu doby trvání služebního poměru nebylo vyhověno“. Tomu, kdo takové zdůvodnění napsal bych rád poslal 1,- Kč, vážně si ji zaslouží…
Cybroosi, dobrý postřeh! Cituji z jiné diskuse: „Článek pana Rovenského je pro mě zklamáním a souhlasím s Frantou Šulcem. Musím se silně ohradit ke komentáři Dušana, že Armáda má v udělování vyznamenání v zahraničních operacích bordel. Přesto, že Dušane působíte v zahraniční operaci neznáte základní SOP a nařízení Ř SOC. V SOP je přesně definováno kolik vyznamenání, jakých a od koho se jednotlivým jednotkám (vojákům) uděluje. SOP jsem nechal zpracovat proto, že v tom v minulosti nebyl žádný systém. To samé se týká i věcných darů. Všechny návrhy velitelů hodnotím a posuzuji před odesláním k NGŠ nebo MO. Neříkám, že je to perfektní, ale má to řád. Každý velitel, který podává návrh na udělení vyznamenání nebo medaile v návrhu zdůvodní proč se tak rozhodl a předpokládám, že je svéprávný a své vojáky zná. I přesto, vyznamenání nemusí být uděleno. Ani president nikomu nezdůvodňuje proč a komu státní vyznamenání udělil. Posoudí návrhy a rozhodne se. … Právo hodnotit mají ti, kteří mají alespoň elementární přehled o tom v jak složité situaci naši vojáci v OMLT a AMT jsou. Už jsem několikrát psal, že si vážím každého vojáka, který se dobrovolně přihlásil k plnění úkolů v misi ISAF. Na druhou stranu, na prvním místě u mě stojí ti co plní úkoly v bojových operacích, či na patrolách PRT v kontaktu s nepřítelem. …Podle mě, je jen a jen na rozhodnutí MO komu jaké vyznamenání udělí a koho povýší. Je to jeho pravomoc a MO tím ukázal, že si vojáka který padl v bojové operaci velice váží. Nezlobte se na mě Dušane, ale vašim příspěvkem jste na mě dojem neudělal.“
Co z tohoto jediného veřejného zdokumentovaného ale neofiálního vyjádření české generality plyne? – Všechno je na individuálním rozhodnutí nadřízeného. Nikdo neodpovídá za stejný standard řešení stejných případů. Řízení klíčových procesů, jako je personalistika, proto probíhá podle poučky: Když je pěkně, svítí slunce. Když ne, prší. – Problém se řeší, až ho cítíme jako problém, když by fakt mohl někdo ukázat na odpovědnost za něj. I úředník se občas uřekne a podá svědectví o způsobu své práce. Myslím, že až někdo bude žalovat správní rozhodnutí u soudu, tahle důvodová zpráva pro něj bude přímo poklad.
A vůbec, co je to úměrné a neúměrné? To je asi jako přiměřeně a lívanec na pět hektarů z pohádky s Werichem.
Bílá kniha podle původního rozvrhu http://www.onwar.eu/wp-soubory/Podkapitoly_BKO.pdf měla obsahovat kapitolu 8.g „Dislokace“.
Ve finálním znění však o BUDOUCÍCH dislokacích není ani slovo.
Konkrétní dotaz (pane Šulci): když bylo rozhodnuto zrušit vojenský újezd Brdy, proč zůstává posádka v Jincích??
Přijde mi to nelogické. Buďto ponecháme dělostřelce v Jincích, pak ale nechejme i přilehlý VVP. Nebo se zruší vojenský újezd (VVP), potom by ale bylo logické zrušit i jineckou posádku.
Očekávám odpověď ve stylu, že BKO je „obecná“ a do takových detailů, jako jsou jednotlivá místa, nejde.
To neberu. Proč se „v koncepčním materiálu do budoucna“ uvádí „přehled rozmístění AČR“ k 1.12005 a 1.1.2011 ? Tak buď tam nemá být toto „z minulosti“, a nebo tam tak nějak chybí „toto v budoucnu“.
V médiích čteme, že „armáda opustí Brdy úplně“, zároveň jinde, že „armáda si ponechá až čtvrtinu újezdu jako posádkové cvičiště“ ??
Pan náměstek Šedivý zde http://www.impuls.cz/clanek/video-namestek-ministra-obrany-sedivy-bila-kniha-doporucuje-rozsirovat-nadzvukove-letectvo/230405 říká o pyrotechnické asanaci „Tak bude to, jsou to desítky milionů, možná, že to bude i přes stovku milionů. „Já vám to teďko přesně neřeknu, ale předpokládám, že to bude do těch 150 milionů. Ale skutečně ta přesná čísla znají vojáci.
Zatímco Česká televize zde http://www.ct24.cz/domaci/127081-odminovani-brd-se-prodrazi-ministerstvo-pocita-az-s-miliardou/ uvádí, že „propočty ministerstva obrany kalkulují se sumou mezi půl miliardy až miliardou korun“
Bílá kniha podle původního rozvrhu měla obsahovat kapitolu 8.g „Dislokace“.
Ve finálním znění však o BUDOUCÍCH dislokacích není ani slovo.
Konkrétní dotaz (pane Šulci): když bylo rozhodnuto zrušit vojenský újezd Brdy, proč zůstává posádka v Jincích??
Přijde mi to nelogické. Buďto ponecháme dělostřelce v Jincích, pak ale nechejme i přilehlý VVP. Nebo se zruší vojenský újezd (VVP), potom by ale bylo logické zrušit i jineckou posádku.
Očekávám odpověď ve stylu, že BKO je „obecná“ a do takových detailů, jako jsou jednotlivá místa, nejde.
To neberu. Proč se „v koncepčním materiálu do budoucna“ uvádí „přehled rozmístění AČR“ k 1.12005 a 1.1.2011 ? Tak buď tam nemá být toto „z minulosti“, a nebo tam tak nějak chybí „toto v budoucnu“.
V médiích čteme, že „armáda opustí Brdy úplně“, zároveň jinde, že „armáda si ponechá až čtvrtinu újezdu jako posádkové cvičiště“ ??
Pan náměstek Šedivý řekl v Impulsech Václava Moravce o pyrotechnické asanaci „Tak bude to, jsou to desítky milionů, možná, že to bude i přes stovku milionů. „Já vám to teďko přesně neřeknu, ale předpokládám, že to bude do těch 150 milionů. Ale skutečně ta přesná čísla znají vojáci.
Zatímco Česká televize 12. června uvedla, že „propočty ministerstva obrany kalkulují se sumou mezi půl miliardy až miliardou korun“
Tak, nelze tedy dělostřelce přemístit, kam v budoucnu budou patřit, a objekty jinecké posádky prodat, a ze stržených peněz pokrýt náklady na asanaci?
Tak co říkáte na návrh rozpočtu na rok 2012 a výhledy na další roky? Myslím, že bude potřeba přijít s novou knihou obrany, tentokrát ovšem černou, protože jestli tohle Kalouskovi projde tak je to konec AČR. Tady je návrh MF na příští roky: letošní rozpočet MO je 43,8 mld., na rok 2012 se plánuje 39,9 mld., na rok 2013 je výhled 35,9mld a na rok 2014 je výhled 32,6m
http://aktualne.centrum.cz/domaci/grafika/2011/06/27/jak-chce-skrtat-ministr-kalousek/?cid=705495
Na mnohé z mých otázek (a chvíli mi to připadalo, že odpovídá přímo na ně:-) dnes na velitelském shromáždění odpověděl A. Vondra. Alespoň touto cestou bych rád poděkoval, neboť nejistota, kterou výše zmíněný návrh novely zákona do situace v AČR vnesl, byla pociťována mnohdy hůře, než nedávné snížení platů. Pokud začnou představitelé rezortu říkat lidem pravdu, možná budou překvapeni, co všechno tito lidé dokáží „skousnout“.
Nechcete se o alespoň některé z těchto odpovědí podělit?
Odpovědi jsou na webu: http://www.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/projev-ministra-obrany-na-mimoradnem-velitelskem-shromazdeni-57421/
proboha! :-( zacinam mit strach po precteni Vondrova projevu. Jak jsem byl skepticky k Bile knize a nic valneho od ni necekal, tak jsem se dockal prijemneho prekvapeni – cekal jsem to jeste horsi :-D (na druhou stranu se to nekdy blizi mojim chmurnym predstavam). Modernizace BVP-1 je tragicka myslenka,zajimalo by me, kdo s tim tim prisel :(. Zruseni Mi-35 take nevitam jako rozumnou vec (misto toho poslat vrtaky do Afg ci jinam).Zruseni 13. db je asi rozumna vec. Potrebujeme pri velikosti a schopnostech nasi armady delostrelectvo divizniho typu?? nechat doslouzit zlaty Pram a nahradit necim podobnym u mech.praporu. nic proti tazenym minometum, ale tahat je za V3S? (k maximalni ucte k tomuto nerozbitnemu stroji,ale moralne zastaral a plastova T-810 ji podle me rozhodne nenahradila).
Jinak me opet rozesmala paradoxie aktualni situace. Pred par dny Vondra vyhlasoval jak chce prijmout 600 novacku a dneska uz pocetni stav armady je snizovan na 22 000.At mi nikdo netvrdi, ze na vecnych jednanich jim nedoslo K6-K12, ze se bude setrit a predpokladany rozpocet neni realny :-(
velebnosti, asi z toho vseho budu zvracet!!!
Pokud bude pokračovat snižování (již tak minimálních) výdajů na obranu, tak nás zřejmě čeká „britský model“:
Under the plans the 400 strong fleet of Challenger 2 main battle tanks … could be reduced to as little as little as 50 tanks…
Within the next 18 months 1,400 armoured personnel carriers along with 1,200 CVRT light tanks will be sold off or scrapped. Hundreds of Warriors are to be put in storage with the force reduced from 800 to a maximum of 270 vehicles…
Although it will cause consternation in the Treasury, which has stumped up almost £2 billion for the vehicles, the Army is not expected to include the 300 Mastiff, 177 Ridgeback and around 100 Warthogs in its core equipment programme meaning they will be axed.
The cuts will mean that 34 out of the Army’s 36 infantry battalions will be in what is known as the “light role” without armour protection.
(Zdroj: http://www.telegraph.co.uk/finance/newsbysector/industry/defence/8250548/Armys-400-tanks-may-be-cut-to-50.html )
Takže vidím jako zcela reálnou možnost, že se např. obrněná technika zakonzervuje (popřípadě odprodá nebo daruje) a místo mechanizovnaných (popřípadě tankového) praporů budeme mít expediční prapory lehké pěchoty.
Dušan: možná nejen ex-mechanizované a ex-záchranné prapory budou šupkat do bitvy hezky pěšky a nalehko. Můžeme se skoro inspirovat zkušenostmi Luftwaffe ke konci jejich války.. vzhledem k počtům techniky můžeme pomalu budovat pěchotní jednotky letectva. Obzvlášť po přicházející sekundaci (prvý – druhý- prvý- druhý) našich čtyř základen letectva.
Obávám se, aby se z „reformy“ nestalo tragikomické divadlo a vzhledem k rozpočtovému výhledu, jsou piloti na bicyklech docela reálná představa :-)))
Nemáte někdo bližší info k Nové strategii USA v boji s terorismem?
rozpočet MO 2004: 51,5mld. rozpočet MO 2014: 32,6mld
k tomu už nejde nic dodat. Poslední odcházející by měl zhasnout, zamknout a vrátit klíče na MF ČR.
nevytvorime radeji domobraneckou armadu Svycarskeho vzoru? :-)
Pepa:
V Nové strategii v boji s terorismem budou s teroristy bojovat zpravodajské služby,speciální síly, technologie typu bezpilotních letounů a dále se budou podporovat místní ozbrojené síly v úsilí zničit teroristy.Po dlouhých letech války v Iráku a Afghánistánu přišli Američané na to,že tanky,stíhačky a pěchota terorismus neohrozí a nezničí(pozor nezaměnovat teroristy za povstalce).Mimochodem jedna z posledních studií vzešlých z USA spočítala,že náklady na válku s terorem(Irák,Afghánistán)jsou 4 biliony dolarů,dále se zde hovoří o 31000 mrtvých koaličních vojácích a kontraktorech plus cca 250000 mrtvých civilistů.Škoda,že dodnes nikdo nespočítal kolik bylo při těchto vysokých ztrátách na vojácích a civilistech a při těchto fantastických nákladech zabito teroristů(ne povstalců).
Dobrý den, bylo by možné někde zjistit, jakou budoucnost mají aktivní zálohy? V BK je tato část armády zmíněna jen velmi okrajově.
Myslím, že při stále se snižujícím se rozpočtu by větší zapojení záloh stálo za úvahu.
Některé jednotky by měly být postaveny pouze na bázi zálohy a povolávány v případě potřeby. Na co mít 3 ženijní profesionální prapory? Klidně by mohly být dva a třetí na bázi záloh. A takto by se dalo pokračovat i u jiných jednotek. Podobně to mají v Nizozemí.
Samozřejmě za úplně jiné legislativy což je asi největší problém rozvoje AZ. Současný stav je naprosto tristní, pěší prapory jsou téměř k ničemu, snad jen čety záloh u útvarů mají nějakou úroveň.
Ad Petr: Neřekl bych, že je zmíněna okrajově.
Máte pravdu, rozvoj aktivní zálohy je jedním z důležitých témat. Příští rok bude představena koncepce aktvní zálohy, na podzim předpokládáme, že pro běhnou semináře a workshopy na toto téma tak, aby byl prodebatován vhodný model pro Českou republiku. Otázka nestojí jestli aktivní záloha, ale jaký organizační a ekonomický model je akceptovatelný pro ČR. Legislativa je jedním z problémů, ale podle mně nikoli ten hlavní. Největším je zajištění motivace, především pro zaměstnavatele, aby byli ochotni příslušníky aktivní zálohy zaměstnávat, uvolňovat na cvičení atd.
Děkuji za reakci pane Šulci. AZ skutečně potřebují razantně změnit své fungování. Jediná fungující cesta je jejich budování přímo u voj. útvarů. Současné pěší roty jsou spíše parodie na armádu a to říkám přesto, že sám v jedné sloužím.
Souhlas s oběma, u části ovšem nevyřeší problém motivace zaměstnanců, bohužel část se cvičení a výcviku nebude účastnit, nikdy, jde ji jen o peníze jednou ročně na účet, naštěstí je to menšina. Nikdy nebudou vojáci ani peníze na britskou obdobu, tak jednoznačně zařazení k bojovým útvarům.
Ještě co se týče záloh….Na stránkách britské armády jsem narazil na článek o budoucí koncepci jejich záložních sil. Myslím, že v době rozpočtových škrtů, by se podobně mohli inspirovat i na MO. Odkaz na článek: http://www.army.mod.uk/territorial/24649.aspx
Rozdíl je i v tom, že u britské armády má na starosti zálohy generál, těch sice máme dost, ale u nás cvičení objíždí o.z. (jméno mi vypadlo, asi tím, že je na nic) v letní uniformě s vystrašeným výrazem v obličeji, který jen šeptá s VR a jednotce se vyhne. Dělám VČ, takže to je vlastní 2 letá zkušenost. Vybraní francouzští rezervisté například jako civilisté zkoumají oblast, kde bude nasazena armáda.
No dle toho článku, resp. tý vize FR20, i v UK mají rezervisté problémy. Ale oproti AZ u nás to je úplně jiný vojenský svět a to ve všech směrech.
Poslední dobou se o AZ začíná dost diskutovat a vypadá to, že by se snad i mohly pohnout ledy. Já jen doufám, že opět nezůstane jen u slov a nějaká skutečná reforma AZ nastane. Můj subjektivní dojem je, že tým lidí okolo bílé knihy na tom má zájem. Tak doufám, že se nemýlím :-)
Postupem času začínam mít vážné pochyby, jestli závěry BKO bere samo MO vážně. Jednou proklamují, že KUBy skončí a po pár měsících ve Strakách slíbí pokračovani modernizace, nebo přezbrojení na zánovní západní komplet. Whatever….
No vzhledem k rozpočtovému výhledu už je asi BKO v popelnici :-)
Ad Toledo:
Zavery se berou vazne, neverte na ruzne povidacky, ktere behaji.
Ad Petr
Rozpocet na pristi rok je relativne v poradku a na dalsi roky se uvidi. Ale vetsi cast BKO nesouvisi s rozpoctem (principy personalistiky, akvizice, kontrola atp.), takze neni duvod, aby se hazela do kose. A u toho, co s penezma souvisi predevsim, tedy Schopnosti mate jasne napsano, co se stane, pokud bude mene penez a jak postupovat. To je maximum. Svet je v neustalem pohybu a pokud nebudete flexibilini, budete porad spradat „presne“ plany, ktery nebudou fungovat. Strategicke dokumenty museji byt flexibilni – ukazuji kam se ma dojit, ale vzdy existuje vice cest…
František Šulc – Mohl bych se otázat, jak se vyvíjí práce na nové koncepci AZ? Je v plánu zavedení „dvoujakostních“ jednotek AZ, jak o tom hovořil gen. Žižka? Neřekl to sice takto doslovně, ale zachování současných pěších rot(byť přejmenovaných na teritoriální) a zároveň vytvoření bojových jednotek u útvarů k ničemu jinému nepovede.
A bude se v nové koncepci pamatovat na přechod z AZ do služebního poměru? V současné době to je doslova porod. Z vlastního okolí vím, že i bývalí VZP kteří následně sloužli v AZ, se při návratu do služebního poměru dostávali do role jakýchsi podivínů:-)
Závěry BKO se berou vážně, a tak v rámci narovnání pyramidy hodností máme tři nové generály vs. 500 vojáků na základní funkce.
Povídačka rozšířená po 251. plro na základě navštěvy pana ministra u útvaru.
Připojuji se k Petrovi se stejými otázkami a navíc, jestli je stanovený nějaký termín do, kdy musí být rouhodnuto? Jestli budou všechny roty AZ pod KVV, s vyjimkou Zlínské a Karlovarské, kde není v kraji posádka přesunuty k útvarům? Jestli se konečně vyřeší neúnosná délka pro zaměstnavatele nástupního kurzu vojáka AZ (který nebyl VZS nebo VZP) ve Vyškově? Přechod do služebního poměru, přitom, když dnes voják AZ absolvuje kompletní lékařské vyšetření ve vojenské nemocnici (menší jen o jeden set psychotestů), nošení uniformy vz. 97 (slavnostní) z dúvodu reprezentačních? Problém zvýhodnění AZ u zaměstnavatelů s vyřeššním uvolňování vojáků na cvičení (těžkosti obvykle dělá státní a veřejná správa), zatím to obvykle dotyční řeší čerpáním řádné dovolené? Možným zřízením u každého útvaru eventualně KVV místa vojáka odpovědného za AZ a na GŠ, MO (v GB generál), s tím, že stav naplněnosti a výcviku jednotky by byl třeba současti hodnocení velitele útvaru nebo ředitele KVV?
K aktivní záloze – termín je začátek příštího roku. Debata se vede o všech otázkách, které jste položil a o dalších věcech. Rozhodnuto není nic, je tedy předčasné, abych zde dával nějaká jasná stanoviska a tím to vše ovlivňoval.
Ad Toledo
Beru zpátky „povídačku“. Na vysvětlení, pokud se rozhodnete ukončit provoz jakéhokoli systému máte v zásadě dvě možnosti – 1) zrušit jej bez náhrady včetně personálu, což znamená předevedení části na jiné úkoly a odchod další části a 2) převádět postupně, to znamená systém vyřadit a nahradit jej jiným. Pokud neuděláte nic z toho, zrušíte sice techniku, ale stále budete mít minimálně desítky, či stovky lidí, kteří nebudou mít do čeho píchnout a navíc neušetříte. To znamená, že KUBy skončí, ale je žádoucí, aby byly nahrazeny jiným systémem a udržen kvalifikovaný personál. To, že se něco neodveze zítra do skladu neznamená, že se někdo rozmyslel.
Pane Šulci promiňte, ale to je přesně to o čem mluvím. V BKO je pro 251. plro a ne jen pro něj, jasně předurčen postup podle možnosti jedna. Takhle je z BKO zase jen další pohádka pro dospělé.
To Toledo:
Na KUBu jsem sloužil po škole 89-93
(1993 v ASR z rozkazu MO)
Systém je to zastaralý, nepomůže ani CZ modernizace SURNu. To byly jen vyhozené peníze.Obrovským problém KUBu je, že nedokáže působit na více než 1 cíl současně.
Svého času byl rozjednaný nákup systému BUK (personál již byl na školení v Rusku)
I to je dnes překonané. Stačí se podívat zde:
http://www.russiandefenseblog.org/?p=1036
http://www.dtig.org/docs/MSAM-MRADS-Vityaz.pdf
Takovýto systém ovšem nikdy nebude v akvizici pro AČR. Nejen z finančních důvodů.
SHORAD systémy které zůstanou jsou běžně ve světě součástí pozemních jednotek, které si tímto řeší svoji ochranu. I v minulosti byly pluky PVO (2K12) organicky u každé divize )tankové, motostřelecké)
Pokud budete uvažovat reálně, svůj závěr si uděláte,
podle toho se i zařídíte.
Tak nám končí duben a podle BKO měly být ukončený tyto úkoly
Střednědobí plán
Optimalizace struktůr MO
Vytvoření národního úřadu vyzbrojování
prozradí mi někdo, jaký je současný stav?
Přiznám se, že tabulka v implementační kapitole je moje práce. Střednědobý plán se začíná překlápět do návrhu rozpočtu. S tím souvisí i ty struktury. Součástí těchto prací je NÚV.
Děkuji za odpověď. Ale spíš by mě zajímalo, kdy výsledky těchto kroku budou zveřejněny jako ucelený dokument.
Takový požadavek je docela problematický. Pokud by serie různých kroků měla být v jednom dokumentu, muselo by to býź zachyceno v ročence MO.
To bylo myšleno, kdy bude zveřejněna nová struktůra a střednědobí výhled. Nebaví mě pořád nahánět drby po kamárádech u piva :-)
Jedno ( nevímkteré ) slovenské rádio pořádalo anketu, kdy se reportér ptal na ulici lidí, jak vidí současnost a budoucnost na Slovensku.Lidé pak hlasovali, která odpověď se jim nejvíc líbila.Vyhrála to tako:
Otázka:“Čo si myslítě o smerováni Slovenska do budúcnosti?“
Odpověď:“Tak myslím si, že to tuná smeruje do riadnej p..i“
Můj názor je ve vztahu k budoucnosti tohoto státu a potažmo i AČR identický s odpovědí.Bohužel…
http://www.natoaktual.cz/rusko-gruzinska-valka-deset-lekci-pro-estonsko-frv-/na_analyzy.aspx?c=A130820_112918_na_analyzy_m02
Toledo, není těch deset odstavců smysluplnějších než celá bílá kniha?
Je to ukázka toho, jak se věci dají jasně a stručně pojmenovat. Bod deset by měl být vytesán nad vchodem do MO.
Toledo dik, super odkaz, NATO Aktual se vytahlo.
Me vlastni, soukrome a omezene hodnoceni:
1. Lepší hořká pravda než-li krásné iluze.
to mame v zasade shrnuti cele Bile knihy.
2. Schopnosti velení a existence vhodných plánů předurčují průběh války.
Plany; aha. Do toho se radsi verejne poustet ani nebudu.
3. Zpravodajství rovná se rozhled.
Zpravodajstvi u nas = soukroma firma s vlastnimi zajmy. (Realistickou) vazbu na strategicke a operacni veleni a rizeni jsem nezaznamenal ani na teoreticke urovni.
Vojskove zpravodajstvi podhodnocene a nedostatecne: ukoly neodpovidaji kapacitam.
4. Na psychologické obraně záleží.
Kdo vi, jak se zachovaji Cesi v krizi? Byla ambice BUU nejak otestovana vuci napr. modelu politicke/verejne ochoty neco takoveho vubec vyslat za hranice?
5. Dnešní války jsou ze své podstaty totální (kyber)
O kyber se zajimaji ti, co chteji cyber-toys do armady prodat. O neco min ti, co by tomu chteli sefovat. Uz skoro vubec ti, co by meli s kyber-rozmerem pocitat pri veleni a rizeni. Ze by proto, ze je uci na kurzech generace „jadernych utoku do boku a tylu protivnika“?
6. Dostatečná úroveň zdravotnictví a prostředků osobní ochrany zachraňuje životy.
Nevim, dal :-)
7. Kontrola vzdušného prostoru je životně důležitá.
cituji: „Estonsko se rozhodlo využít protivzdušný štít NATO a neplýtvat svými zdroji na rozvoj letectva, které by stejně bylo okamžitě sestřeleno.“
Estonsko se rozhodlo, rozhodnuti politiku podlozene vojensko-politickou analyzou. V pripade CR to bude rozhodnuti ministerstva financi a politiku v demisi, kteremu se ACR prizpusobi. Nebo se mylim?
8. Tanky ani dělostřelectvo nepatří do šrotu a
9. (integrované jednotky)
Estonsko vi, proc chce mit vsevojskove utvary. My stavime (temer ramcove) pluky druhu vojsk. My taky vime proc: do vysluhy uz je blizko, hlavne nemenit neco, na cem neni poznat, ze to nefunguje.
10. Doufejme v NATO, ale udržujme střelný prach v suchu.
Jj, Toledo ma pravdu. Tesat, tesat :-)
A teď by mě zajímaly názory lidí, co obhajují zrušení tankového vojska a dělostřelectva. Je to tu docela časté téma. :-) Osobně si myslím, že za války tohoto typu, je každá hlaveň co střílí dobrá. Netřeba podléhat iluzi, že protivník bude vždy hypermoderní, takže staré T – 72 a SKHK vz. 77. jsou k ničemu.
Skutečně skvělý článek bývalého estonského premiéra, díky za odkaz.
1. S většinou jeho závěrů nelze než souhlasit, i když vyznění je místy trochu zavádějící. Předně Gruzínci se neubránili, ale Rusové zanechali svých bojových akci ve chvíli, kdy dosáhli svých operačních cílů. Okupace celé Gruzie mezi nimi nikdy nebyla. Z poměrně nepochopitelných důvodů se autor zaměřuje na hardware (střet obrněných jednotek, letectvo atp.) a úplně vynechal bojové mistrovství Rusů v oblasti kybernetického válečnictví – po celou dobu konfliktu v Gruzii nešel internet a drtivá většina radiových sítí byla alespoň částečně zarušená. Takže spoleh byl leda tak na analogové linky zakopané v zemi a polní kurýry – za takových podmínek se manévrový boj efektivně vést nedá…
2. Státy, které mají společnou hranici s Ruskem, mají paradoxně komparativní výhodu s námi v tom, že s tím ohrožením celou dobu žijí, připravují se na ně a v osudnou hodinu dokáže nejenom armáda, ale i společnost adekvátně zareagovat. Jenže my jsme „safe in the rear“, náš jediný sousední nečlenský stát NATO je Rakousko, takže alternativu konvenčního ohrožení málo kdo bere vážně.
Ale stačí si velmi jednoduše představit scénář, že Rusko začne vyvíjet nátlak na suverenitu jedné z pobaltských zemí, například „kvůli ochraně bezpečí ruskojazyčné menšiny“, v tu ránu Poláci vysílají mechanizovanou divizi na přikrytí státní hranice onoho státu a naše BÚU vyráží s nimi dřív, než řekne televizní komentátorka „borůvkový koláč“…
Ad 121.BAT)
Pokud mne paměť neklame, tak diskuse se nevedla o tom, zda dělostřelci a tankisti ano či ne, ale zda samostatně či v rámci vševojskových brigád. A na tom těžko něco přehodnocovat, odpověď na tu otázku byla stejná před deseti lety a bude stále stejná za 10 let.
O čem by naopak stálo přemítat je, zda pro současnou doktrínu AČR je nejvhodnějším typem tanku T-72 a kanonovou houfnicí je Dana vz. 77 (v jejich cenové skupině)…
Ivo, skutečně naše BÚU vyrazí hnedle bránit onen stát či alespoň polské hranice? Strašně rád bych tomu věřil, ale když si představím, kdo by po nadcházejících volbách o tomto rozhodoval… no nevím, nevím, ale mám dost silné obavy :-(
Jinak lidí, co si myslí, že bychom žádné tanky mít neměli, je taky spousta. A to nemyslím jen ty, co si obecně myslí, že bychom neměli mít vůbec žádnou armádu.
co tedy navrhujete? Polský Anders? Byla by to ta nejlepší volba…
Nechci navrhovat zcela konkrétní typ, spíš druh stoje.
Tanky T-72 jsou výborné stroje optimalizované na sovětskou doktrínu. Jako drtivá většina bojových vozidel jejich konstrukční školy byla optimalizovaná na operační použití (proto ty přídavné nádrže a fantastické dojezdy, schopnost hlubokého brodění, „lehkost“ ve srovnání se západními tanky stejné kategorie atp.) a trpí kompromisy (zcela vědomě a úmyslně) pro taktické použití (schopnost přežití osádky, palba z věžových postavení, spojovací vybavení, nižší účinný dostřel…).
Jenže my máme „západní doktrínu“, ale „východní techniku“. V ideálním světě technika následuje doktrínu, tudíž bychom měli mít „západní“ tanky (či tankové stíhače, nebo vozidla palebné podpory…). Obávám se, že ideální dobu pro nákup tanků Leopard II jsme již (na rozdíl od Poláků) již propásli, tak snad někdy posléze…
Co takhle Leopardy 2 A5/6 z Německa? Vzhledem k jeho blízkosti a rozsáhlé obchodní spolupráci by to mohla dobrá volba. Mohly by se také sdílet opravárenské kapacity apod.
Nechci vám kazit náladu, ale v tuhle chvíli bych hlavně doufal, že vám koupí něco rozumného místo BVP. Na nové tanky si ještě dlouho necháme zajít chuť, není ani na provoz těch modernizovaných…
Jak už jsem zmínil, ideální doba pro nákup (tehdy byly skutečně za babku) Leopardů II z vyřazovaných stavů Bundeswehru je pryč. Psala se 90. léta a my jsme modernizovali T-72. Vzít se to nazpět nedá. Dokud budou T-72 provozuschopné, nemá smysl je měnit, úvaha to byla ryze akademická. Pokud k tomu dojde, je třeba nakupovat tanky optimalizované pro naši doktrínu, nic víc, nic míň.
Jinak Poláci mají mix T-72 a Leopardů II…
Vím, že za minulého režimu byly připraveny obranné i útočné plány proti západním zemím. Zajímalo by mne, zda vůbec něco podobného existuje i v současnosti. Ví vůbec někdo, jakou jednotku kam nasadit? Když studuji přípravu naší armády v roce 1938 na obranu vlasti, tak vidím precizně vymyšlený a připravený systém. Všechny jednotky věděly kam půjdou/pojedou, jakou část území budou bránit, kam se budou stahovat atd. Mám takový neodbytný pocit, že náš GŠ nemá ani tušení jak by bránil hranici se Slovenskem a kam by měla která jednotka jít. Dále mám pocit, že neustálými redukcemi i velení armády rezignovalo na takové plány, protože současné použitelné počty ozbrojených sil nejsou schopny efetivně bránit hranici se žádným státem. Myslím si, že to podstatné je ale v politicích. Jsem 100% přesvědčen, že v případě napadení Ruskem by byl rozkaz stejný jako v roce 1968 a politické vedení země by odletělo do emigrace jako v roce 1938. Žádný z politiků není takový charakter, aby vedl lid do války.
To michal uher: k pochopeni propracovanosti systemu obrany hodnot socialismu doporučuji Vaší pozornosti útlou, ale velmi faktografickou knihu doc. Petra Luňáka Plánování nemyslitelného. Detailně cituje dobové plány operačního použití Čsla.
ad Michal Uher:
ad plany – SACEUR v SHAPE (a JFC) ma plany. Rekneme, ze bychom ven (polsko/litva) v ramci force generation poslali brigadove uu. Pak bych ocekaval, ze typove situace vyplyvajici z mist a charakteru nasazeni budou rozpracovane na brigadach/plucich a na praporech. Jak to je ve skutecnosti …
vlastni plany – tam zas pochybuju, ze by se nase vlastni plany, existuji-li, aspon vzdalene dotykaly reality (tempo, nato, technologicke a socio/psycho faktory)
# 103
Nevím jak do hloubky jste studoval prvorepublikové archívy, ale z vlastní zkušenosti Vám mohu říci jednu věc. Současný pohled na připravenost a úroveň naší armády v září 1938 je hodně idealizovaný. Namátkou doporučuji pročíst důstojnickou anketu shrnující osobní názory na mobilizaci „Armáda v roce 1938“. Válečné planý byly skartováný v březnu 1939, takže se o jejich úrovni můžeme jen dohadovat.
Ad 105: Dovolím si trochu zmírnit optimismus. Vzpomínám-li si ne jednu informaci uniklou ze štábního cvičení, které proběhlo krátce po nešem vstupu do NATO v Olomouci, pak už před 10 lety neměla armáda k dispozici kapacity pro nějaké hromadné vagónování. Připočtu-li k tomu nedávný návrh bývalého vedení ČD Cargo, že zlikvidují až polovinu jejich přepravní kapacity, aby se dostali zpět do černých čísel, nevychází mi to, že bychom někam poslali ono tolik vzývané BrÚU.
Osobně si nemyslím, že by za 1. republiky bylo všechno ideální. 100% květnová mobilizace vyjasnila řadu věcí, a tak zářijová probíhala už poněkud jinak. Největším problémem byl právě nedostatek transportních kapacit. Jenže jde mi o to, že v dochovaných dokumentech je jasné, kam se který útvar přesouvá a jaký úkol kde bude plnit. Každý útvar na hranici věděl, jakou část hranice bude bránit. Tady u nás ba Břeclavsku to byl pěší pluk 10, kdy se jeho 3 prapory rozvinuly na hranici od soutoku Dyje s Moravou směrem v Valticím. Na něj pak navazoval Hraničářský pluk 11. Jsou definovány záložní jednotky, týlové jednotka atd. To podstatné, co bylo předmětem toho co jsem napsal je to, že naše současná armáda alespoň takto propracované plány polního nasazení jednotek při obraně státu pravděpodobně vůbec nemá. Pochybuji pak zcela o tom, že by existovala jakákoliv navržená obranná taktika založená na využití terénu v místě obrany. Podle mne se Armáda na obranu našeho území připravuje pouze formou imaginárních úkolů na cvičeních, které vůbec nereflektují konkrétní místa nasazení atd. Já být velitelem ozbrojených sil, který má něco v hlavě, tak bych nechal armádu realizovat cvičení s reálným přikrytím státní hranice se Slovenskem, aby vyšlo v celé nahotě najevo, v jakém stavu je naše armáda, že nedokáže fyzicky bránit ani jednu hranici s cizím státem.
ad 107: fajn, ani ja bych BUU moc neveril. Pak to ale znamena, ze spojenecke plany si maji rozpracovavat prapory a roty. A to uz je jeste vetsi fantasie :-)
ad 108: ptejme se: za jak dlouho nas posili spojenci? jak dlouho musime branit hranici? nebo mimo uzemi: jak rychle jsme schopni posilit polskou divizi. kam se mame prepravovat a s jakym mnozstvim techniky. Dokazeme se tam vubec dostat vcas?
Ech, ten bod 2 ze clanku na NATOAktual otevrel pandorinu skrinku. Akorat zacinam pochybovat zda je ucelne vest tuto diskuzi verejne…
@michal. když vezmete pravítko a kalkulačku, tak zjistíte že jen na hranici se Slovenskem máme jeden Pandur na kilometr a jeden tank na osm kilometrů. bez záloh :)
Diskuse dospěla přirozenou cestou k tomu co je už delší dobu zřejmé,že AČR se nepřipravuje a nemá kapacity na svůj nejdůležitější úkol,obranu vlastního státu.
Politici i vojáci propadli iluzi o všemocném NATO a nechtějí chápat,že případná obrana vlastního státu musí stát především na vlastní armádě.Stejné iluzi podlehl prezident Beneš,který si myslel,že Malá dohoda a spojenectví s Francií a SSSR nám pomůže.Výsledek těchto smluv je dostatečně známý.
Armádo probud se a začni se připravovat na svou nejdůležitější úlohu,obranu vlastního území.
k BVP
Výzbroj BVP-1 se v praxi neosvědčila, kanon má velmi malý účinný dostřel i cílový výkon. Po boj s tanky, a to i naprosto zastaralých generací, byl prakticky nepoužitelný, rovněž tak ani při ničení měkkých cílů nebyl úspěšný.
Před nějakým časem byly v tisku zveřejněny archivní materiály o naprosto zoufalém výsledku střelby BVP-1 z poměrně výhodných pozic na tanky T-54/55, která byla součástí testů, jež vynutily stížnosti sovětských vojáků. Tanky zůstaly, a to i po opakované palbě BVP-1 na jejich boky, prakticky bez poškození. Po střelbě BVP-1 prostě odjely do parku…
Snaha o modernizaci BVP může souviset se snahou tuzemského zbrojního průmyslu získat co největší díl z pomyslného koláče (zájem zbrojařské lobby). Zatímco při přezbrojení formou nákupu skutečně moderních bojových vozidel, bude podíl tuzemského zbrojního průmyslu, vzhledem k jeho současným možnostem, žádný nebo minimální, při modernizaci stávajících BVP zde existuje reálná šance na jeho výrazné uplatnění.
Modernizaci BVP, a to BVP-1 i BVP-2 nepovažuji za efektivní řešení. Lze předpokládat, že projekt modernizace BVP by nepochybně vykázal mnoho znaků modernizace T-72 na T-72M4 CZ. Modernizace BVP = další černá díra na peníze daňových poplatníků.
přisadím si ke Zbrojířovi,
černá díra.. zvlášť za předpokladu že se opět někdo v Čechách bude snažit vyvíjet něco, co je za kopečky komerčně dostupné. například nějakou vlastní verzi Shtora tak jak je postaven jeden z projektů
To Zbrojíř:ale no tak, přece nikdo nerozhodl o případné modernizaci
BVP, nebo?
Se zájmem sleduji debatu na téma operační plány a schopnost nasadit BÚU. Z mého pohledu poněkud amatérská diskuze bez elementárních základů plánování vojenských operací a plánování na operační úrovni.
1) Téma operačních (obraných) plánů prvorepublikové armády je na samostatnou debatu. Je nutné zmínit, že v té době se připravovali na napadení ze 4 strategických směrů v podstatě ze čtyř světových stran. Operační plány měly racionální základ, byly pečlivě zpracovány a hlavně armáda a národ byli odhodláni naše území bránit. Bohužel stalo se, co se stalo a operační plány nabyly reálně nikdy ověřeny.
2) Co se týká našeho operačního plánování nebo NATO je třeba vnímat, že všechny tyto plány nesou vysoký stupeň utajení. Na dokreslení mých slov se stačí podívat, kdy byly například odtajněny plány z WWII. Řada operačních plánů z dob studené války má v archivech nějaký stupeň utajení doposud. Je pravdou, že každá armáda v NATO primárně odpovídá za obranu svého vlastního území, na druhou stranu jsme součástí systému kolektivní obrany. Tento systém nám dává určité plánovací předpoklady. Netvrdím, že velikost AČR mě uspokojuje, ale velikost AČR odpovídá politickému zadání, míře dlouhodobých hrozeb a zdrojovému rámci. Armáda o 200000 vojácích byla těžce obhajitelná i v době studené války.
3) Bezpečnostní hrozby jsou dlouhodobě sledovány a vyhodnocovány, stejně tak jsou monitorovány současné krize a plánovány možné scénáře v reakci na ně. ČR nestojí mimo tento prostor. Samotnému plánování na operační úrovni předchází tvorba pravděpodobných scénářů, které vychází z hodnocení aktuální situace nebo předpokládaných bezpečnostních hrozeb. V návaznosti na to existují předběžné OPLANy, stálé operační plány a plány konkrétních vojenských operaci. Je to složitý proces a neprobíhá přes noc. ČR je navíc zakotvena v aliančním systému reakce na krize, je tedy součástí celého plánovacího procesu.
4) K samotnému BÚU. Je to naše nejvyšší deklarovaná ambice a tomu je podřízena příprava a potřebné úsilí. Osobně jsem velel 4.BÚU v roce 2006 a naše činnost byla ukončena mezinárodní kontrolou bojové připravenosti CREVAL. Byli jsme certifikováni v plném spektru bojových operací. Pokud někdo zpochybňuje schopnost BÚU, zpochybňuje taky kontrolní mechanismy NATO. Osobně jsem přesvědčen, že jsme schopni nasadit BÚU a dostát našim závazkům. V rámci debaty jsem neslyšel jediný věcný argument, proč by to nešlo. Pardon, jeden byl, málo vagonů. Jen pro pana Pernicu. V roce 2006 bylo certifikační cvičení zahájeno v mírových posádkách a jednotky se přesunovaly do určených prostorů kombinovaným způsobem. Většinou po železnici. Přesun z místa ‚A‘ do prostoru soustředění byl jedním z rozhodujících kritérií hodnocení CREVAL a navíc jsme to chtěli prakticky vyzkoušet. Pravdou je, že to od té doby nikdo nedělal, ale já jsem si jist, že potenciál a zkušenosti pořád máme.
5) Jedna reakce na zajímavý komentář Zbrojíře na téma BVP a boj s tanky. Na úvod musím říct, že nejsem příznivcem modernizace BVP 2, ale nahrazením BVP 2 moderním bojovým vozidlem. Rozumím tomu, že jste možná nějaké testy BVP1 při boji s tanky viděl. Upřímně si ale nedovedu představit, koho napadlo, že kanon BVP při známé ráží a úsťové rychlosti střely dokáže prostřelit 50cm homogenního pancíře. Taky jsem nikdy neslyšel, že kanon BVP a vozidlo samotné bylo určeno k boji s tanky. PTŘS na BVP byla zbraň určená k ničení obrněných cílů a dokonce jsem někde četl, že v době studené války byly počítány 2 PTŘS na zničení MBT. Mohu se mýlit, ale fyzika je fyzika. Jinak nevím, kde berete tu jistotu, že AČR chce modernizovat BVP.
6) Pro Michal Uher. Jaký scénář pro překrytí státní hranice se Slovenskem byste si představoval. Pořád se přece pohybujeme v rámci Shengenského prostoru. Invaze OSSVK asi za našeho života nepřipadá v úvahu. Pak mě napadá migrační vlna nebo pandemie a pro tyto scénáře existuje platný zákon a meziresortní smlouvy o posílení PČR.
predem: diky za reakce!
debata o planovani bude bud nezasvecena a obecna, nebo trestna :)
1) muj bod se tykal pochyb, jak moc (s vedomim „jednoduchosti“ pristupu a prace s materialy NATO v ACR) berou nase narodni plany v potaz vysledky cviceni JWC a JFTC kdy JFC ci ACO probiraly scenare typu Guardian. Slo by pak uvazovat i nad tim, jak moc tyto scenare znaji a jsou pripraveny je naplnovat jednotky, kterych se tykaji.
To ale asi opravdu neni na odpoved (sem) – jen k zamysleni.
ad 115 – bod 4)
CREVAL: chapu creval jako certifikaci, ze vojska dosahuji pozadovanych kinetickych (a podpornych) schopnosti a staby je umi ridit dle standardu aliance a v sestave aliance (ano, jsem v tom laik). Na teto urovni nemam pochyb o nasich schopnostech. Nezpochybnuji schopnost planovat a vest, ptam se (opet, odpoved sem asi nepatri), jestli planujeme a cvicime podle tech velmi utajovanych planu. Strong Campaignery mi prisly spis bud jako „jako US v Afghanistanu“ (4BUU) ci best-of-KFOR (7BUU). Omlouvam se za zjednoduseni a sarkasmus – nemyslim to zle, snazim se o zkratku.
Co scenar: doplnujeme BUU do tylu mezinarodni divize na hranicich polska a pobaltske republiky, zadrzujici postup jisteho vojenskeho spolku. Polaci jsou na miste, my se tam teprve prepravujeme. Ve vzduchu uz je horko. Umime se prepravit? Kyberutok vyradi palivovody – vyresime? Nekolik malo zeleznicnich uzlu mezi CR a destinaci je cilem sabotaze. Zvladneme?
Ivo upřímně řečeno jsem nečetl, žádnou západní doktrínu, která říká, jaké tanky mají na západě mít. Taky nechápu, jak souvisí západní doktrína s východní technikou. Tak třeba USA, UK a další státy NATO porušují západní doktrínu tím, že nakupují a používají východní vrtulníky. Jinak co se týká tanků Leopard II, je pravdou, že Poláci je dostali za pusu. Až pojedete do Polska tak se poptej, co je ta legrace stojí teď. Rumuni budou nakupovat nebo možná dostávat F 16, tuším od Belgie. Budou třetí uživatel. Tedy něco jako si koupit BMW po druhém majiteli. Díky, raději si nechám východní tank.
Debata obecná je ta správná a tak jí taky chápu. Operační plány, které máte na mysli (řekněme na úrovni pravděpodobných scénářů – arabské jaro a jeho dopady na bezpečnost v regionu) se na taktické úrovni nezpracovávají. Není důvod. Vše je v duchu need to know. Pokud se jedná o konkrétní vojenskou operaci (třeba IFOR)je to něco jiného. Podívejte se třeba na operaci Barbarossa, měla své přípravné fáze i identifikátory reálné hrozby pro Rusko. Jak dlouho se na to Hitler připravoval? Roky a bylo mu to umožněno. Na druhou stranu Rusko dělalo všechno možné, aby pravděpodobný střet odložilo v čase včetně podivné dohody o spolupráci s Hitlerem. Konflikt takového rozsahu má svou dynamiku a nevznikne přes noc a bez povšimnutí, žijeme v 21 století.
Asi jsem byl špatně pochopen, jednalo se o komentář k občas se objevujícím úvahám, a to i zde, na téma modernizace BVP, já netvrdím, že bude realizována. Za vojáky i poplatníky si samozřejmě přeji, aby realizována nebyla.
Kanon BVP-1 byl řešen i deklarován jako zbraň univerzální, použitelná na měkké cíle i na obrněnou techniku. Za socialismu na VVŠ mj. i za důkaz převahy techniky VS nad NATO (západní OT a BVP měly velkorážné kulomety nebo malorážové kanony).
Tanky první poválečné generace T-54/55 byly kumulativní municí, jejíž účinek mj. není odvislý od dopadové energie, nastřelovány z boku (pancíř cca 80 mm) a přesto Grom vůbec neuspěl.
Tehdy aplikovaná PTŘS první generace, je vzhledem k „manuálnímu“ způsobu navádění, rozsahu dálky účinné střelby od několika stovek metrů a pomalé přípravě dalšího odpalu prostředek pro boj s rychle se pohybujícími a přesně střílejícími tanky poněkud velmi málo efektivní.
Tehdejší propagandou toliko vychvalovaná výzbroj BVP-1 byla při bojovém nasazení velkým terčem kritiky, a to zejména sovětských vojáků, jelikož např. při napadení BVP-1 velkorážným DŠK, schopným BVP vyřadit i na poměrně velkou vzdálenost, Grom ani spřažený PKT nebyly na vzdáleného protivníka sto zahájit účinnou palbu. A PTŘS pro takový úkol příliš vhodná nebyla.
Prostě se ukázalo, že západní BVP s malorážovými automatickými kanony a novější generací PTŘS mají mnohem efektivnější výzbroj. A proto mj. vzniklo BVP-2.
Ad Aleš Opata)
Jistě, žádná západní (ale ani žádní jiná, pokud vím) doktrína nepopisuje, jaké tanky by měla mít ta či ona armáda ve výzbroji. Ale na základě každé doktríny by měly zodpovědné státy zavádět výzbroj. Pro Sovětský svaz to platilo dvojnásob, jelikož nemusel činit žádné kompromisy – výzbroj si i sám vyvíjel. Proto trvám na tom, že mezi tím, jakou měli Sověti doktrínu a jakou měli techniku, je jasně příčinná souvislost.
Sověti excelovali v a kladli důraz na operační stupeň války, proto je velká část jejich techniky optimalizovaná právě pro něj. Rovněž měli naprosto jasno o svém budoucím doktrinálním úkolu, tudíž zase mohli techniku optimalizovat na něj. Mimochodem US Army pojem „operační umění“ začala používat až při své intelektuální renesanci v 80. letech, do té doby pro tento stupeň války neměli ani slovo. Sověti s ním pracují od 20. let… Všechna jejich technika byla, a do značné míry stále je, optimalizována na „to win the first decisive engagement“. Což by u Sovětů vzbudilo pobavený úsměv…
Pokud to vztáhnu na příklad výsadkových vojsk, byl doktrinální ne technický důvod proč sovětští výsadkáři měli výsadková obrněná vozidla BMD-1,2 a 3 a Američané nikdy takové nevyvinuli. Ne, že by to nedokázali, ale v jejich doktríně takové vozidlo nedávalo smysl.
Vůbec různé státy excelovaly na různých úrovních války, což mělo zpravidla své historické důvody. Nádherně to popisuje bývalý brigádní generál IDF Šimon Neveh ve své knize „In Pursuit of Military Excellence: The Evolution of Operational Theory“. Lepší knihu na toto téma jsem nečetl.
Jak jsem psal v příspěvku #102, nejsem pro výměnu T-72 za západní stroje předtím, než skončí jejich životnost. Je třeba je amortizovat. Palčivým problémem tankového vojska není nevhodný typ techniky, ale úplně jiný – sami nejlépe vědí jaký…
Jde spíš o to, aby u budoucích nákupů techniky byla zohledněna doktrinální situace AČR. Příklad – budeme za dekádu hledat náhradu za ShKH vz. 77 Dana. Jakým typem ho nahradíme a proč? Jsou pro naši doktrínu vhodnější samohybné nebo tažené kanónové houfnice? Pokud samohybné, tak na kolech nebo na pásech? Máme mít jeden typ nebo více typů? V jaké ráží a proč? Jaký dostřel požadujeme a proč? Takhle by se dalo pokračovat ještě dlouho, jde o to, že by měla být linka mezi doktrínou a výzbrojí.
Jinak nerad bych působil dojmem, že jako „západní stát“ můžeme mít jen „západní techniku“. Průnik obou konstrukčních filosofií samozřejmě existuje, jen je třeba ho identifikovat.
Jinak úplně nevím jak je to s nákladovostí tanků Leopard II u Poláků, ale pokud stejně jako u jiného danajského Daru, a to letounů olítaných C-130 od USA, tak chápu vaší skepsi.
Ad Michal Uher #103)
Já bych si tu ČSLA zase tolik neidealizoval. Skutečně doporučuji mrknout na následující link pořadu Historie CS ze 17.8. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/video/
Zatímco útočné plány ČSLA byly poměrně propracované (byť byly ideologicky maskované pod pojmy jako „odražení úderu imperialistů a následný protiútok“), plány na obranu Československa prakticky neexistovaly. Zatímco na útok přes Rýn a obsazení města Lyon byl vyčleněn celý Československý armádní front (tedy skupina armád), na obranu Československa byly vyčleněny slovy tři divize, z toho jedna tanková a dvě slovníkem První republiky „instrukčně-školní“. Ta bezradnost se hezky ukázala v roce 1968…
Dnes je situace přece ale úplně jiná. Nemáme jasně definovaného nepřítele, a už vůbec ne geograficky, tudíž nemůžeme mít tak jasně definované plány na jednu konkrétní eventualitu. To ale samo o sobě nic nevypovídá o ne/schopnosti obrany země.
Ohledně přikrytí hranice jsem myslel opravdu hypotetický útok protivníka z východu a tím nikoliv nutně OSSR. Pravda je ta, že největší riziko konvenčního konfliktu přichází právě z východu. Západ nás má pod kontrolou jinak. Skutečně by mne zajímalo, zda na něco takového má naše armáda plány. Nemusím nutně znát jejich obsah, ale jako občana mne zajímá, jak se armáda skutečně připravuje na obranu a nějaká ukázka na Boleticích to nespraví.
ad 121: SACEUR takove plany pripravene ma. Jejich implementace pochopitelne zavisi na force generation procesu. Na narodni urovni existuje to, co popsal pan general Opata.
Ja osobne bych byl klidnejsi, kdybych vedel ze v ACR jsou nejen u GS, ale i u brigad a praporu rozpravovane plany SACEURa – ale to, ze to nevim neznamena, ze nejsou… :)
Stale ale plati, ze jedna vec je presunout BUU z posadky do Boletic se vsemi nastrahami, ktere prichysta sprava zeleznicni dopravni site a CD Cargo, neco jineho je preprava v nepermisivnim prostredi s protivnikem, co napada transportni infrastrukturu. A planovat Article 5 s predpokladem, ze komunikace budou k dispozici jako v miru je trochu prilis optimisticke… :)
Ad Aleš Opata: V době toho cvičení jsem vykonával „resocializační pobyt“ na GŠ a měl jsem možnost potkat lidi, kteří pamatovali skutečně funkční armádu, ve které se běžně cvičila součinnost mezi útvary přímo v terénu. Nicméně „Strong Campaigner 2006“ byl po létech konečně kolektivní výcvik, kdy cvičily útvary v jedné součinnosti. Od r. 2006 zase nic podobného nebylo a je otázkou jestli vůbec bude. Patříte mezi pamětníky, kteří můžou vyprávět, že armáda byla někdy více funkční, než je dnes.
Oproti r. 2006 už nejsou raketomety. Mi-24 tak nějak končí. V půleném rozpočtu (z 2 % HDP na 1 % HDP) se prostě nedá udržet pohotovost schopností potřebných pro obranu ČR v původním rozsahu. A to se nezmiňuji o výdajích mimo rozpočet MO, kde je 20 let trend jasný: privatizovat bez ohledu na strategické zájmy.
Nechci vytvářet žádnou konfrontační atmosféru, ale pár komentářů si neodpustím, přestože už jsem docela unaven z toho, jak nepřetržitě podceňujeme vlastní armádu.
Ad Ivo
Dík za přednášku o doktrinálním modelu Rudé armády, ale otázka zněla jinak. CA byla určitě dobře doktrinálně organizována, ale 50 let vycházela ze zkušeností z WWII, které doplnila o schopnost provést nukleární holocaust. Levná výroba, obrovské množství, jednoduchá logistika, nukleární zbraně na taktické úrovni, statisíce vojáků a silně poddimenzovaná ochrana vojsk. K otevřené konfrontaci vojenských bloků naštěstí nikdy nedošlo. V otázkách doktríny a techniky si rozumíme a doktrinální model CA může být dobrý topic pro další debatu.
Ad Michal Uher
Je úplně jedno, jestli se armáda připravuje na Boleticích nebo na Slovenské hranici. V obou případech se jedná o výcvik a je jedno kde probíhá. Jak jsou definovány bezpečnostní hrozby a kam je směřována příprava AČR a aliance už tady v minulosti někdo napsal a proto se k tomu nebudu vracet. Měl byste si uvědomit, že pokud AČR dokáže bojovat v Afganistanu, tak to zvládne i doma. Po 10 letech v operaci ISAF, bojové jednotky získali obrovské zkušenosti, které v kombinaci s přípravou doma, nic nenahradí. ČSLA čerpala zkušenosti z WWII a nikdy nebojovala, AČR se aktivně účastní reálných operací a další generace vojáků z toho budou čerpat. Osobně si neumím představit lepší přípravu pro obranu země.
Ad h-cz
Přesun brigády v nepermisivním prostředí není určitě jednoduchá věc. Dokážete si, ale představit jak se bude jednotka v takové situaci chovat bez toho, aby k tomu byla vycvičena, já upřímně řečeno ne. Takže to co jste napsal, považuji za hodně zjednodušené. Nechci spekulovat o tom, jestli jste někdy vyděl jak tato činnost probíhá. Pokud si představíte množství techniky, např. BÚU a budeme vycházet z předpokladu, že se budeme přesouvat na dvou osách tak máte dva proudy techniky v délce 20 km. Každý přesun vojenských jednotek v bojové operaci má svůj plán včetně záložního, jsou vyčleněny prostředky bojové podpory, jsou provedeny důsledné rekognoskace pochodových os se zapojením všech senzorů na bojišti, důsledná zpravodajská příprava bojiště atd. Je to stejně náročná činnost jako vedení kinetické operace, v některých aspektech bych řekl, že dokonce složitější. Výcvik je alfou a omegou úspěchu. V Afg naše jednotky provedly stovky úspěšných přesunu dokonce s ANA praporem v sestavě, zatím bez jediného problému, takže jsme to s CD Cargo dobře nacvičili.
Ad Bohuslav Pernica
Strong Campaigner nebylo jediné cvičení, které v novodobé historii AČR probíhalo. U bojových brigád to byla celkem pravidelná věc a moc úředníků z GŠ jsem tam nepotkal. Nebudu hodnotit účel vašeho resocializačního pobytu ani zdroje informací, možná jim něco uniklo. Nebudu vám ani klást hloupou otázku kolik cvičení podobného rozsahu proběhlo po roce 2004 v rámci NATO. Bylo jich jak šafránu, protože armády NATO vedly dva intenzivní konflikty v Iráku a Afganistanu a operační tempo bylo tak vysoké, že se výcvik omezil pouze na přípravu do operací, AČR nevyjímaje (pochopitelně snižování zdrojového rámce AČR na to taky mělo vliv). Dnes se v rámci aliance přijímají opatření k odstranění z toho vzniklých problémů. Chápu rozdíl mezi 2% a 1% HDP, dokonce chápu i důsledky snižování rozpočtu AČR. Pokud mě paměť neklame, pracoval jste jako poradce u 1NMO a ten byl hlavou týmu, který měl zmírnit dopady sníženého zdrojového rámce na schopnosti AČR. Byla zpracována Bílá kniha, desítky analýz a plán optimalizace AČR (dříve reorganizace), byla přijata krizová opatření. Nakonec bylo vítězoslavně nalezeno řešení, optimalizovány naše závazky a stanoveny priority. Nepochopím, proč se to všechno dělalo, když Vy sám to zpochybňujete. Podle Vás to tedy bylo k ničemu?
BKO říkala jaký je stav. Řešení nebylo nalezeno rozhodně vítězoslavně a ne všechna doporučení se setkala s porozumněním jak uvnitř armáda, tak mezi politickými stranami, tak dodavateli. To se dá třeba dokumentovat programem Gripen. Od pojmenování požadavku uplynuly skoro 3 roky a přesto se mezi politickou reprezentací najdou hlasy odmítající tuhle schopnost. V pasáži o NATINADS byl záměrně obrázek ukazující Gripen základními parametry, jako jsou letové hodiny, počet strojů a počet pilotů. Příspěvek pro společnou ochranu vzdušného prostoru NATO není jen těch 19,65 mld. Kč placených za pronájem, ale hlavně ty letové hodiny. Ty klesají.
Pokud máte deficit v kapitálovém vybavení dva roční rozpočty a máte zafixován rozpočet až do roku 2018, moc se dělat nedá. Spíš se ptám, jestli doba „poafghánská“ nebude svým průběhem podobná, jako doba „afghánská“ – výcvik jen ve prospěch operací.
Problém škrtů a schopností řeší všechny státy NATO. Bohužel i Američané: http://www.defensenews.com/article/20130728/DEFREG02/307280005 Jenže tam se o tom alespoň otevřeně diskutuje. Tady je to spíše o dodatečném překvapení veřejnosti, vzpomeneme-li třeba lýbijskou krizi, kdy se veřejnost ptala proč tam neposíláme své Gripeny. Švédové je tam (kvůli referencím) poslali. U nás se náhle zapomnělo, že stále ještě nebyl dokončen program vyzbrojení letadel, a že jsme si ten minimální počet letounů pořídili pro domácí Air-Policing.
Pro doplnění polské stanovisko k době poafghánské: http://www.defensenews.com/article/20130816/DEFREG01/308160010
Vláda rozhodla, že se nebudeme vojensky účastnit v Libyjské krizi. Myslím, že se o tom mluvilo dost veřejně. Program Gripen byl, projednám průřezově celým politickým spektrem a má podporu. Najdou se i hlasy, které říkají ne. No a co? Žijeme přece v demokratické zemi, nebo očekáváte 100% podporu a jednotný názor? Máte pocit, že se o problémech škrtů a schopností málo diskutovalo? Osobně jsem se účastnil řady seminářů a debat k tématu, mně to stačilo. Pokud jste to chtěl jinak, mohl jste jako poradce učinit návrh.
Trochu asi off topic, ale jak to vypadá se stále nedostatkovou výstrojí? Já jen, že se tu žongluje Gripeny, Pandury a nevím čím vším, ale že chodíme orvaní jak trhani, to žíly netrhá nikomu.
Možná by stálo trochu spadnout na pevnou zem a zamyslet se…
ad)124
S dovolením bych zde presentoval můj názor k výroku: … zkušenosti čerpaly pouze z 2SV….
Každý voják získá jednak časem a jednak místem nasazení spoustu zkušeností (co nám schází ve vybavení, ve výcviku a jak se osvědčil zavedený materiál, zda je vhodné (nutné) modifikování vojenských postupů , metody a cíle výcviku atp….) Jak naloží firma s tím bohatstvím ? V AČR není funkční SYSTÉM se schopností sdílení těchto zkušeností průřezově za VŠECHNY vojenské odbornosti od pěšáka bez vysoké hodnosti , náčelníka S3 , GŠ, Logistický manažéry etc……. Jde mi o možnost si přečíst (KOMENTOVANÉ) zkušenosti obsluhy kulometu (kontakt na něj ..) neb další zpracovatele papírového zhodnocení zkušeností za poslední 4 války dozadu nebo se pletu. Mám dojem že zcela zapomínáme na války které od roku 89 proběhly… nebo pracujeme jen s tou poslední – myšleno bez ironie .
Pro Aleše Opatu: To, že se ČR vojensky nezapojila do operace proti Libyi není až zase tak docela pravda. Vím minimálně o dvou příslušnících AČR (v hodnosti pplk. a prap.), kteří se podíleli na řízení operace Unified Protector na velitelství NATO v Neapoli. Konkrétně byli na CJ2 a měli na starosti Targeting. To, že se o tom v ČR nikde veřejně nemluví ještě neznamená, že tomu tak nebylo…
č. 130: Myslím, že jde „institucionalizované čerpání zkušeností“ v podobě vytvoření předpisu, bojového řádu apod. Tady se projevoval stejný zápas jako v podobě zápasu doktrín (kola vs pásy). Na VVŠPV se v 90. letech neustále připravovaly prozatimní bojové řády. Části sbírky vnitřních předpisů pak procházely individuální novelizací, kde jen zřídka se řešila vazba na nějaký „systémový vrchlík“.
Celkově je dost problém, protože se v ČR rozpadlo něco, čemu se říká teorie vojenského umění a schopnost ji prodat veřejnosti v nějaké přitažlivé formě. Troufám si tvrdit, že ČR dnes nemá ucelenou skupinu analytiků, zpravidla jde o jednotlivce věnující se věci „ve svém volném čase“, jako jsou generálové Zůna a Opata.
ad132) Myšleno je to daleko šířeji a hlouběji. Jde o modulový systém sběru dat jejich analýzu, interpretaci s použití pro další provoz firmy . Mít možnost jej použít pro koncepční práci obecně …. v základním modulu také jako kuchařku těch nej banálnějších zkušeností jako že na poušti je v noc zima …až navazující modul pohyb vozidla , vojáka za dobu konfliktu … :) v návaznosti na rozhodnutí velitele . Pro poválečné simulace a učení se na chybách cizích.
Jak jsem už napsal toto nehmotné bohatství firmy zafixovat pro další generace nebo situace které budou podobné.
Ad Dušan Rovenský
Vím, že se zapojily, ale celá věc má jiný kontext. Byli součástí velitelství NATO, které se podílelo na řízení operace. Podobně jsou naši zástupci v permanentních velitelstvích v rámci své tříleté služby vysílaní i do jiných operací (např.HQ ISAF), na kterých se určená velitelství podílejí. Pamatuje na to i náš dvouletý mandát. Ano, ďábel spočívá v detailu.
Pro Aleše Opatu: Nevím jestli ďábel, ale problém je v tom, že vláda ČR jasně deklarovala, že se ČR vojensky do akce proti Libyi nezapojí. A co jiného je vyslání příslušníků AČR na velitelství, které danou akci řídí, než vojenské zapojení? Ostatně pokud to bylo tak legální a transparentní, tak proč ti dotyční nikdy nebyli oceněni udělením Pamětního odznaku MO za službu v zahraničí? Ten přeci dostávají všichni příslušníci AČR vyslaní ze zahraničního pracoviště do operace (např. HQ ISAF), že? Ale to je jedno. Bohuslav Pernica tu psal o zapojení či nezapojení Gripenů do akce proti Libyi. Tohle je mimo téma…