Snadno by ta zpráva v záplavě jiných mohla zaniknout. Súdánští rebelové tvrdí, že zadrželi 29 čínských pracovníků v Jižním Kordofánu, kde od osamocení jižního Súdánu loni v červenci dochází ke střetům. Číňané mají být v dobrém zdravotním stavu. Informaci potvrdilo i čínské ministerstvo zahraničí s tím, že se postrádá několik čínských občanů.
„Yes, we have captured them,“ Arnu Ngutulu Lodi of the SPLM-N told the AFP news agency. „I want to assure you right now they are in safe hands.“
He said they were captured – along with nine Sudanese soldiers – after the SPLM-N attacked and destroyed a Sudanese military convoy in the area.
Sudan’s army said the rebels had attacked the compound of a Chinese construction company and captured 70 civilians.
„Most of them are Chinese. They are targeting civilians,“ army spokesman Sawarmi Khalid Saad told Reuters news agency.
V posledních desítkách let Čína zažívá ekonomický růst (který se, pravda, loni začal zpomalovat). Přebytky, které vytvořila, investuje a zároveň se snaží pro sebe zajistit surovinové zdroje po celém světě. Za licence na nerostné bohatství staví silnice a železnice (které se samozřejmě hodí k dopravě surovin) a budovy, jako letiště. Tento přístup je ke spokojenosti jak Afričanů, protože se nikdo neptá na takové věci, jako jsou lidská práva a zlepšuje se jim minfrastruktura, i Číňanů, kteří mají přístup k potřebným surovinám.
Stačí se podívat na data a je krásně vidět, o co mají Číňané největší zájem. Investice směřují především do Asie, na Hong Kong, Tchajwan a Macau, do Severní Ameriky a do Západní Evropy. Největší část z investic jde do nerostných surovin, finančnictví a výroby. Tato expanze se netýká pouze „vývozu“ peněz, ale samozřejmě i lidí. A tak není překvapení, že se čínští občané dostanou do zajetí, či že je, kvůli zvyšujícímu se obchodu, zadržena piráty čínská loď.
Co bude zajímavé do budoucna sledovat, bude reakce Pekingu na podobné incidenty. Zatím se nevydá zachránit je nějakým speciálním komandem, ale i to může přijít. Čína se totiž od počátku tisíciletí více zapojuje do okolního světa, chcete-li expanduje – ať už jde o vyšší účast na mírových operacích či třeba o rozšíření účasti v protipirátských operacích. Může se zdát, že jde o maličkosti, ale není tomu tak – jde o důležitý trend.
Byť čínská expanze není klasickým imperiálním rozšiřováním, jak jej známe například z dějin Evropy, přesto sebou záhy přinese určité závazky. Čína historicky neprováděla expanze do vzdálenějšího zahraničí kvůli získávání teritoria, či rozšíření svého vlivu. Čínské expanze byly vždy hnány snahou zajistit bezpečnost a stabilitu vnitřní (vlastní) Číny a obvyklé proto bylo vytváření nárazníkových pásem, či rozeštvávání sousedů mezi sebou. Nicméně současnost se od minulosti začíná lišit.
Čína, byť neprovádí expanzi v tradičním slova smyslu, se ať chce, nebo nechce, stále více zapojuje do světového dění. Může být proto čím dál více vtahována do situací, kdy se bude muset zachovávat jako velmoc, protože jinak ji bude hrozit ztráta tváře. Zkrátka získávání surovin, investování a zapojování se do světového obchodu se neobejde bez větší angažovanosti. A to i přesto, že Čína nechce žádnou zemi v Africe nebo v Jižní Americe obsadit. A angažovanost, respektive udržení si vlivu v globálním světě není možné bez přebírání břímě, které expanzi zároveň činí složitější a dražší.
Číňané jsou velice důslední a jsou dobrými studenty. Proto tuhle první, i další sloky jedné slavné básně určitě znají:
Take up the White Man’s burden–
Send forth the best ye breed–
Go bind your sons to exile
To serve your captives‘ need;
To wait in heavy harness,
On fluttered folk and wild–
Your new-caught, sullen peoples,
Half-devil and half-child.
Snadno by ta zpráva v záplavě jiných mohla zaniknout. Súdánští rebelové tvrdí, že zadrželi 29 čínských pracovníků (http://www.bbc.co.uk/news/world-africa-16779426) v Jižním Kordofánu, kde od osamocení jižního Súdánu loni v červenci dochází ke střetům. Číňané mají být v dobrém zdravotním stavu. Informaci potvrdilo i čínské ministerstvo zahraničí s tím, že se postrádá několik čínských občanů.
„Yes, we have captured them,“ Arnu Ngutulu Lodi of the SPLM-N told the AFP news agency. „I want to assure you right now they are in safe hands.“
He said they were captured – along with nine Sudanese soldiers – after the SPLM-N attacked and destroyed a Sudanese military convoy in the area.
Sudan’s army said the rebels had attacked the compound of a Chinese construction company and captured 70 civilians.
„Most of them are Chinese. They are targeting civilians,“ army spokesman Sawarmi Khalid Saad told Reuters news agency.
V posledních desítkách let Čína zažívá ekonomický růst (který se, pravda, loni začal zpomalovat). Přebytky, které vytvořila, investuje a zároveň se snaží pro sebe zajistit surovinové zdroje po celém světě. Za licence na nerostné bohatství staví silnice a železnice (které se samozřejmě hodí k dopravě surovin) a budovy, jako letiště. Tento přístup je ke spokojenosti jak Afričanů, protože se nikdo neptá na takové věci, jako jsou lidská práva a zlepšuje se jim minfrastruktura, i Číňanů, kteří mají přístup k potřebným surovinám.
Stačí se podívat na data a je krásně vidět, o co mají Číňané největší zájem (http://www.frbsf.org/publications/economics/letter/2010/el2010-09.html). Investice směřují především do Asie, na Hong Kong, Tchajwan a Macau, do Severní Ameriky a do Západní Evropy. Největší část z investic jde do nerostných surovin, finančnictví a výroby. Tato expanze se netýká pouze „vývozu“ peněz, ale samozřejmě i lidí. A tak není překvapení, že se čínští občané dostanou do zajetí, či že je, kvůli zvyšujícímu se obchodu, zadržena piráty čínská loď (http://news.xinhuanet.com/english2010/china/2011-02/06/c_13720277.htm).
Co bude zajímavé do budoucna sledovat, bude reakce Pekingu na podobné incidenty. Zatím se nevydá zachránit je nějakým speciálním komandem, ale i to může přijít. Čína se totiž od počátku tisíciletí více zapojuje do okolního světa, chcete-li expanduje – ať už jde o vyšší účast na mírových operacích (http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2009/12/01/AR2009120104060.html) či třeba o rozšíření účasti v protipirátských operacích (http://news.bbc.co.uk/2/hi/8486502.stm). Může se zdát, že jde o maličkosti, ale není tomu tak – jde o důležitý trend.
Byť čínská expanze není klasickým imperiálním rozšiřováním, jak jej známe například z dějin Evropy, přesto sebou záhy může nést určité závazky. Čína historicky neprováděla expanze do vzdálenějšího zahraničí kvůli získávání teritoria, či rozšíření svého vlivu. Čínské expanze byly vždy hnány snahou zajistit bezpečnost a stabilitu vnitřní (vlastní) Číny (http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlastn%C3%AD_%C4%8C%C3%ADna) a obvyklé proto bylo vytváření nárazníkových pásem, či rozeštvávání sousedů mezi sebou. Nicméně současnost se od minulosti začíná lišit.
Čína, byť neprovádí expanzi v tradičním slova smyslu, se ať chce, nebo nechce, stále více zapojuje do světového dění. Může být proto čím dál více vtahována do situací, kdy se bude muset zachovávat jako velmoc, protože jinak ji bude hrozit ztráta tváře. Zkrátka získávání surovin, investování a zapojování se do světového obchodu se neobejde bez větší angažovanosti. A to i přesto, že Čína nechce žádnou zemi v Africe nebo v Jižní Americe obsadit. A angažovanost, respektive udržení si vlivu v globálním světě není možné bez přebírání břímě, které expanzi zároveň činí složitější a dražší.
Číňané jsou velice důslední a jsou dobrými studenty. Proto tuhle první, i další sloky jedné slavné básně určitě znají:
Take up the White Man’s burden–
Send forth the best ye breed–
Go bind your sons to exile
To serve your captives‘ need;
To wait in heavy harness,
On fluttered folk and wild–
Your new-caught, sullen peoples,
Half-devil and half-child.
Leave a Comment
Your email address will not be published. Required fields are marked with *