CYA v akci
Ve válce v Afghánistánu došlo k dalšímu bodu obratu. Dne 26. listopadu americká letadla zabila při pohraničním incidentu 24 pákistánských vojáků a dalších 13 zranila. Následně pákistánská vláda uzavřela zásobovací trasy ISAF a ukončila činnost bezpilotních letadel CIA na letišti Shamsi. Těžce poškozené vztahy se pokusila obnovit americká vláda nabídkou společného vyšetřování, ale Pákistánci odmítli spolupracovat.
Vyšetřování již bylo ukončeno a částečně vyjasnilo některé událostí salalského incidentu. Není pravda, že Američané zaútočili první. Není pravda, že zaútočili 2,5 km hluboko v Pákistánu. Zároveň ale vyšlo najevo, že Pakistánci útok nepovolili, ani nezahájili palbu na americká letadla. Hlavní vinna padla na zmatky v komunikaci mezi ISAF a pákistánskou armádou.
Výsledky vyšetřování Pakistánci odmítli a vzájemné vztahy zůstávají pod bodem mrazu. Zásobovací trasy v současnosti závisí na libovůli Moskvy. Pokusím se událost zrekonstruovat, jak to vyšetřovací spis nejlépe umožní
Salala Check Point, hranice Mohmand agency a Khas Kunar district 25. – 26. listopadu 2011
Cílem operace byla vesnice Maya ležící v stejnojmenném průsmyku, který vede do Pákistánu. Samotná vesnice je pouhý kilometr od hranice. Ta je ale v Afghánistánu velmi iluzorní pojem – místní ji neuznávají a úřady mají svých starostí dost, včetně těch pákistánských. Vesnice Maya slouží povstalcům jako předsunutá základna k útokům do vnitrozemí Kunaru.
Velení SOTF-E (Special Operation Task Force-East) se před nadcházející zimou rozhodlo základnu neutralizovat a tak jí až do jara vyřadit. SOTF-E je velitelství praporu speciálních sil tzv. zelených baretů, které v Afghánistánu spadá pod velení OEF (Operation Enduring Freedom) – na rozdíl od ISAF má odlišný řetězec velení ale i ROE (Rule sof Engagement). ISAF byl do operace také zapojen – zdejší oblast je operačním prostorem TF Bronco (3-25th IBCT) a zajišťoval také vrtulníkovou podporu.
Kvůli jednotnému velení operace byla nad oblastí dočasně zřízena JSOA (Joint Special Operation Area) podléhající přímo SOTF-E. Zdá se vám to složité? Ale to je klasické TIA (This is Afghanistan).
Výsadek byl složen z ODA 3313, posílený JTAC (předsunutý letecký návodčí) a asi stovkou afghánských komandos. Dva CH-47 Chinook je měly ve dvou vlnách vysadit na HLZ Holden (přistávací ploše) asi 1,3 km od vesnice. HLZ měla být původně blíže, ale během schvalovací procedury byla posunuta dále od pákistánské hranice. Zároveň MG Laster nařídil zjistit rozmístění pákistánských sil v této oblasti. Aby se udrželo utajení před Pákistánci nebyl na BCC-Nawa (Border Coordination Center) vznesen přímý dotaz na pákistánského styčného důstojníka (LNO), ale pouze zkontrolovány mapy, na kterých nebylo žádné pákistánské stanoviště zakresleno. Američané se velmi obávali prozrazení, protože při předchozí akci 5. října byl po podobném dotazu málem sestřelen Chinook asi 675 metrů od vesnice.
Průběh operace 25. listopadu
- 21.44 a 22.06 vysadily vrtulníky na HLZ 120 vojáků. Po konsolidaci se vojáci rozdělili na dvě skupiny a zahájili postup k vesnici z dvou směrů. Přiblížení bylo v složitém a strmém terénu velmi pomalé, probíhalo téměř za úplné tmy, kdy nepomáhaly ani brýle pro noční vidění.
- 23.09 Z hřebenu nad touto kozí stezkou zahájil palbu těžký kulomet (snad DŠK ráže 12,7mm). Palba byla velmi přesná a přibila jednotku k zemi. Za chvíli se připojila efektivní minometná palba na zadní část skupiny, což vedlo k rozdělení jednotky. Velitel pozemní jednotky měl obavu, že nepřítel řídí palbu podle Infračervených identifikačních stroboskopů a nařídil je vypnout. Mezi tím letadla podporující operaci – 1x AC-130H Spectre, 1x MC-12W Liberty, 2x AH-64D Apache, 2x F-15E Strike Eagle – nalezla podle stopovek palebné postavení kulometu na vrcholu hřebenu. Ten zde ale tvoří afghánsko-pakistánskou hranici. Velitel výsadku kontaktoval vyšší velitelství, aby potvrdilo, že v oblasti nejsou pákistánské síly a zároveň nařídil show of force (ukázku síly).
- 23.20 letoun F-15E provedl hlasitý přelet nad hřebenem v výšce asi 500 metrů nad zemí a současně odpaloval světlice. To zcela osvětlilo údolí – od této chvíle nemohl nikdo pochybovat, že v oblasti operují spojenecké síly. Ostřelování pozemní jednotky přesto neustalo.
- 23.22 SOTF-E povolil útok na nepřátelské postavení.
- 23.24 AC-130H rozstřílel první pákistánské postavení.
- 23.27 Velitel výsadku dostal od SOTF-E zprávu, že v oblasti nejsou žádné pákistánské síly.
- 23.31 Nepřítel obnovil minometnou palbu.
- 23.32 JTAC povolil další letecký útok.
- 23.42 Apache odpálil raketu Hellfire a chvíli nato zahájil palbu AC-130H.
- 23.44 Mezi spojenecké vojáky opět dopadla mina.
- 23.54 Spectre zahlédl pohyb a požádal o povolení k útoku.
- 23.57 AC-130H roztřílel druhé pákistánské stanoviště.
Průběh operace 26. listopadu
- 00.30 Kulomet z druhého postavení obnovil palbu na výsadek.
- 00.39 až 00.54 Oba Apache napadají pozici raketami Hellfire a kanony.
- 00.55 Velitelství SOTF-E dostalo zprávu, že v oblasti jsou pákistánské síly pod leteckým útokem.
- 00.56 – 01.05 Apache a AC-130H likvidují uprchlíky.
- 01.05 Až teď dostává velitel výsadku zprávu, že v oblasti jsou Pákistánci.
- 01.46 Jeden Apache napaden RPG.
Ještě zajímavější jsou zprávy popisující, jak probíhala koordinace s Pákistánci.
Nejdříve SOTF-E kontaktoval RC-E (regionální velitelství východ)s dotazem na přítomnost Pákistánců. RC-E se obrátil na TF Bronco – lokálního „majitele“ operačního prostoru -, aby v BCC-Nawa u místního pákistánského LNO zjistili více. Protože SOTF-E věc urgoval, RC-E odpověděl, že vše zjišťuje, ale o žádných Pákistáncích neví (tj. nemá je na obrazovce počítačové konzole). SOTF-E to mylně pochopil jako potvrzený fakt a povolil letecký útok.
V BCC-Nawa americký LNO dostal na počítač přesnou GPS polohu incidentu, ale pákistánskému LNO sdělil jen přibližnou polohu a ještě jí špatně popsal na mapě. Pákistánec jí zanesl do svého počítače ale o 14km severněji než incident probíhal. I kdyby ji zanesl správně, na věci by to nic nezměnilo, o dva měsíce starém check pointu Salala ještě nebyl vůbec informován. Je to pěkný příklad vzájemné pákistánsko-americké důvěry. Styční důstojníci sedí v jedné místnosti, ale obrazovky počítačů si ukrývají.
První telefonát z Pákistánu, který naznačoval, že je něco v nepořádku zazvonil na RC-E v 23.40, kdy místní pakistánský LNO informoval o ostřelování pakistánské jednotky z Afghánistánu – naneštěstí nebyl schopen podat více podrobností.
- 00.22 Byl kontaktován styčný důstojník ISAF u pákistánského XIth Corps, že hraniční post Vulcan je pod palbou. Bohužel takový post neměl v počítačové mapě! Zavolal tedy na RC-E a informoval o ostřelování postu v Mohmandu.
- 00.50 Zavolal generál Keen (LNO ISAF u pákistánského GŠ) na štáb IJC (ISAF Joint Command).
- 00.55 Štáb IJC nařídil RC-E zastavit útoky. Další předání rozkazu trvalo 10 minut.
Od prvního telefonátu o napadení hraničních postů Vulcan a Bolder k zastavení palby to trvalo 84 minut.
To, že na incidentu nese velkou část odpovědnosti pákistánská strana je zřejmé. Umístěním postů Vulcan a Boulder na hřebenu, který zde tvoří hranici s Afghánistánem, bylo porušeno mezinárodní právo. Stanoviště se Pákistánci také neobtěžovali dva měsíce označit na mapách. Pákistánští vojáci již během příletu vrtulníků s výsadkem museli vědět, že jsou v oblasti spojenci. A přelet stíhacího letounu odstranil poslední pochybnosti. Během náletů navíc nepochopitelně pokračovali v palbě.
Ale jak uvedl v závěrečné zprávě generál Clark, toto je pouze polovina příběhu. Pákistánci odmítli spolupracovat na vyšetřování. K tomu pouze dodám, že polovinu příběhu dodala i americká strana. A já nehodlám abdikovat na vlastní rozum.
CYA
Nejzajímavější na vyšetřovací zprávě je to, co tam není. Jak vypadalo plánování operace? Opravdu si Američané nevšimli dvou opevněných stanovišť na hřebenu nad přístupovou cestou k cíli operace v zemi, kde hranice jsou jen čárou na vojenské mapě.
V zprávě jsou uvedeny určité náznaky. Například v oblasti vesnice se volně pohybují povstalci v uniformách PAKMIL. Je to alespoň důkaz že jisté zprávy HUMINT(zpravodajství z lidských zdrojů) štáb měl. Nebo se to dá obrátit. SOTF-E má tak slabou zpravodajskou síť, že nebyl od místních schopen během dvou měsíců získat tak triviální informaci, jako je stavba dvou hraničních postů.
Ale jsou i další zpravodajské zdroje například IMINT (obrazové zpravodajství). Opravdu štáb SOTF-E používal k plánování více jak dva měsíce staré satelitní snímky? Nebo obrazový analytik ignoroval dominatní hraniční hřeben? V oblasti dva měsíce neoperoval Predátor? Neprováděl se průzkum před zahájením akce? Nikdo si nevšiml dvou postů, jejichž součástí bylo 5-6 nadzemních bunkrů? Sami Pákistánci uvádějí, že nad oblastí přelétají 2-3 americká letadla denně. Zřejmě ale bez úkolů od zpravodajského oddělení ISAF či speciálních sil. A k tomu ještě letci trpí asi slepotou.
A co SIGINT (radiová rozvědka)? V zprávě se uvádí, že vesnice Maya je „C2 Node“ – velitelství povstalců. Jestliže radiová rozvědka nalezla vysílání povstalců ve vesnici, proč nezjistila radioprovoz stanovišť 7 Azad Kashmir Regiment nad vesnicí?
Zajímavá je i role generála Lastera při plánování operace. Proč chtěl ověřovat přítomnost pákistánských stanovišť v oblasti? A zároveň posunutím HLZ výsadku dále od vesnice, operaci odsoudil již předem k nezdaru.Vojáci by se i za nejlepších podmínek nedostali do vesnice dříve než jednu hodinu po přistání prvního vrtulníku.Na druhou stranu povstalci měli více jak pohodlnou cestu k útěku do Pákistánu. Pouhé zničení zásobovacího skladu jeden km od hranice na konci bojové sezony dává stěží smysl.
Pohybuji se v oblasti spekulací, jak pečlivě mohl být před akcí prováděn zpravodajský průzkum. Pokud se ale zpětně vezme v potaz říjnový pokus o sestřelení Chinooku 600 metrů od vesnice, pak se očekávat, že by průzkum byl pravděpodobně spíše pečlivý než naopak. Z tohoto úhlu musíme pohlížet i na dotaz generála Lastera na přezkoumání pohraničních stanovišť Pákistánců.
V příloze vyšetřovací zprávy je i soupis důkazů obsahující zajímavé náhody. Stroje operující pod velením ISAF – F15E a AH64 – doložila jak videozáznam útoku, tak nahrávky radiovysílání. U letadel spadající pod Enduring Freedom – AC130H a MC12W – je tomu jinak. Ze Spectre nebyl obrazový ani radiový záznam. Údajně proto, že již nejsou videokazety – AC130H pamatuje Vietnam.
Z MC12W je videonahrávka útoků, ale už nikoliv záznam vnější komunikace (stejně jako u Spectre). To by ještě tak nevadilo, protože zvukový záznam Air Support Net (radiová síť vzdušné podpory) může být nahrazen nahrávkami z dalších účastnících se letadel.
Ale existuje i další radiová síť. Například TST Net, používaný speciálními silami k tajným operacím, který je šifrovaný a proto jej Pákistánci nemohou odposlouchávat. O této síti není v zprávě ani slovo. Stejně tak chybí záznam interimů a proto nevíme, o čem se osádky během operace bavily.
Ale MC12W Liberty není jen letadlo pro elektrooptický průzkum, provádí zároveň i SIGINT. Neustále pročesává vysílací spektrum a zachycená vysílání, například varování talibanských předsunutých hlídek, posílá datalinkem na pozemní základnu SOTF-E kde sedí tlumočník. Opravdu MC12W nezachytil vysílání pákistánských vojáků o pomoc? Proč se o záznam nezajímala vyšetřovací komise?
Tolik z úředního spisu. Diplomaticky to označím za polovičaté vyšetřování.
Pakistánská reakce
Následné uzavření zásobovacích cest ISAF nebo vydání rozkazu k palbě během případných dalších pohraničních incidentů asi nikoho nepřekvapilo. Zato dost překvapivá byla reakce pákistánských islámských fundamentalistů, respektive jejich netečnost po události. Neproběhly žádné větší demonstrace ani nepokoje, které jsou tak obvyklé i u méně závažných událostí.
Pro obyvatele západního světa je doslova šokující pohled pákistánských „svobodných“ medií, které v těchto případech obvykle kopírují názor nejvyššího vojenského vedení. Například bývalý náčelník generálního štábu Pákistánu generál Mirza Aslam Beg napsal:
The Pakistani troops operating in Salala area, on the night of 25/26 Nov, had trapped the Tehrik-e-Taliban-e-Pakistan (TPP) militants, about 50 strong, belonging to Waliur Rahman/Fazalullah group, engaged in anti-Pakistan activities. The militants gave the SOS to ISAF and NATO and American aircraft and gunships rushed to rescue the trapped militants. The two Pakistani posts came under intense fire. The Pakistani officer commanding the posts, immediately contacted the ISAF and warned them that, it were the Pakistani posts, under attack, and fire must stop, but the message was ignored and the attack continued for over two hours, till the militants were rescued to the safety of Afghan territory. This brutal act of the ISAF was not the only incident, because earlier on our border posts had been attacked by the militants, supported by ISAF, killing many of our troops.
Nominální spojenec Pákistán úspěšně odolává americké diplomatické ofenzivě, která se pomalu obrací v blamáž. Pákistán neustoupil ani od blokády zásobovacích cest do Afghánistánu. Poslední ústupek v podobě povolení dovozu rychle kazících se potravin je spíše výsměch. Takový materiál se totiž vždy dopravoval letadly.
Situace je mnohem vážnější než je ISAF ochotný veřejně přiznat. Náklady na dopravu narostly šestinásobně ze 17 na 104 milionů dolarů měsíčně. Využití severní zásobovací cesty přes bývalé sovětské republiky a Rusko je omezeno na nebojový materiál a případné rozšíření je nutné zdlouhavě diplomaticky dohadovat. Generál Fraser prohlásil, že plán stahování bez otevřených pákistánských silnic není možné časově dodržet. Severní trasa totiž není schopna pojmout takové množství materiálu.
V Afghánistánu se logistická trasa do Kandaháru protáhla o 500km. A zásobování 100 000 vojáků ISAF závisí na průjezdnosti jediného salangského tunelu.
P. S. CYA je zkratka Cover Your Ass.
Smekám klobouk před autorem a zároveň si dovolím převzít celý článek pro potřeby výuky.
Dobrý článek, nezvykle nezaujatý.
Ve své podstatě se jednalo o zpackanou operaci s nedozírnými diplomatickými následky.
Že takto bude na podobnou věc Pákistán bude reagovat, bylo jasné – příznaky tu byly dlouho předtím – podle mne pákistánská generalita čekala na vhodnou záminku a tu ji ISAF velmi promptně poskytlo. Jinak se to vysvětlit nedá.
Nějaké vyšetřovací komise z toho prostě nic nevymámí a ISAF se může vztekat, jak chce a Pákistán není povinen nikomu nic vysvětlovat. Taková je realita.
Mj., je tu dost aktivních vojáků, takže se zeptám:
– co říkáte kvalitě průzkumu a zdrojových informací ? Dle mne naprostý debakl, i pěší hlídka by musela zjistit víc.
– co říkáte rozsahu nasazených sil ? – Dle mne si prostě musely při tak malé operaci nutně překážet a muselo dojít k informačnímu šumu.
– proč proboha tak blízko hranic použili letadla ? Copak je nevaroval příklad Sovětů v operacích podél hranic ?
– k čemu tam byly AC-130 ? To tam jako byl pluk povstalců ? Dle mého se jich tam dalo očekávat tak asi padesát a nejtěžší jejich zbraň byl kulomet a tak dva minomety. To by byla elementární úvaha každého plánovače.
– Průzkumná hlídka, pěší rota a četa s minomety by si snimi musela snadno poradit, rychleji, s menšími náklady a efektivněji. Případně ještě podpora vrtulníku by k něčemu byla – ne samostatně, ale naváděném právě pozemním průzkumem.
– Proč nebyl učiněn alespoň pokus uzavřít hranici hlídkujícím vrtulníkem ? F-15 je pro tento účel k ničemu.
Nechci slyšet – po bitvě každý generál. Tohle muselo být jasné od samého počátku.
First shoot, after ask.That´s all folks
tady by se asi hodilo “then” místo “after”, ale pokud je to nějaká doslovná citace, tak se omlouvám…:)
k AC-130:
jedinej důvod proč do noční operace nebrat AC-130 je, že mi ho zamítnou…
jako pokud budu provádět operaci s 1000 chlapama proti 4 s jednou předovkou, která by omylem mohla vystřelit, tak si stejně objednám 4x víc palebné podpory, než mě nakonec povolej…za život jediného mého to stojí…
Navíc F-15 se sniper podem a inteligentní municí je k ničemu???…WTF???…jako pokud by se jednalo o operaci v městské aglomeraci, tak možná, ale v horách proti nepřátelskému táboru?
Jaký nepřátelský tábor ? Byla to normální vesnice, kde se vyskytovalo pár dušmanů. Právě proto mám pochybnosti o nasazení letadel – kolaterální ztráty jsou pak prostě vysoké, ta inteligentní munice je inteligentní v takovém reálu jen na papíře. To už jsou soudnější operace OMON v Čečně.
Právě proto také kritizuji nasazení AC-130 – v podstatě si ani omylem neměly na co vystřelit. Jinak nezpochybňuji jejich účinnost, koneckonců ani té F-15. Jen se k téhle operaci prostě nehodily.
Jinak svého času existovala v americké armádě složka Intelligence Support Activity (ISA) – jak se dnes jmenuje, čertví – to by byla operace pro ni jak dělaná. Úderný tým by pak přišel k dobře připravené situaci.
First shoot, then ask.That´s all folks. – This is a tutorial on friendly fire, as shown. :)
citoval jsem jednoho seržanta z US ARMY, veterána WW2.Ale děkuji za info
Dovolim si par poznamek.Budu strucny, ale pokud bude potreba dopresnim.
Nejprve, ano, jiste doslo k mnoha pochybenim, ale jak to jiz pri takovych situacich byva – rada pochybeni se proste dostala do zakrytu a vytvorila podminky pro velky problem (Swiss Cheese model – dlouho se nic nedeje, dokud se diry nedostanou do konstelace, kdy to proste projde skrz a dusledkyjsou nedozirne).
Ad JSOA – toto je doktrinalne presne co se melo stat, ucastnici se jednotky/ jednotky v prostoru pak maji jasno v tom, kde se co bude dit. (Za predpokladu, ze info pronikne tam kam ma.)
Ad Pruzkum, Pred, snimky atd. – to je proste realita. Ani ODA neni stupen, ktery muze mit k dispozici Pred kdykoli si rekne, obzvlaste ne, kdyz se z prostoru stahuji jednotky a prostredku je potreba vice, nez je k dispozici. Snimky stare 2 mesice – to byva pouze ve filmech, tyto technologie nejsou levne a jejich pravidelny update co 14 dni neni soucasti soucasnosti.
gen.Laster – udelal jen dobre, chapal neduveru mezi stranami a snazil se predejit problemu.
Neduvera – ta tam bohuzel je, kazda strana ma svuj obraz situace, nekdo resi problemy v cizi zemi, nekdo ve vlastni a nekdo chrani suverenitu, ktera byla v minulosti mnohokrat narusena.
K cemu AC-130 – to je to nejlepsi co muze byt. Mnozstvi lidi na palube, technologie k dispozici, pozorovani, navadeni palby, situational awareness, tady opet nelze vybrat vhodnejsi.
Ad ISA – i wikipedie uvadi, kde je tato jednotka umistena – jeji podrizenost. Z toho vyplyva komu slouzi, ci koho podporuje. Navic, jeji umisteni urcuje, na jake cile se pouziva, vesnice s mistnimi veliteli to je zridka.
Uprimne, tato situace je skutecne problem, ale k posouzeni co vsechno prispelo k celkovemu problemu je potreba daleko dukladnejsi analyza.
Pri prebirani clanku pro potreby vyuky bych byl opatrny se zavery. Dostupne informace jsou neuplne a zavery tudiz mohou byt zavadejici.
Neduvera, rovnovaha mezi utajenim a ziskem informaci pred ukolem, stupen nasazene jendotky, snaha vyuzivat mistni sily, dosputpnst podpory a informaci, tlak na jednotky plnit ukoly…?
@Bark.
Pákistánci si zjevně ze spojenců nic nedělají, respektive podporují Taliban buď při infiltraci nebo při přeskupení na území Pákistánu.
ROE jednoznačně povolují použití zbraní k vlastní obraně.
Pěší rota by si pravděpodobně poradila s těžkým kulometem a minometem v rovinatém terénu.. ne na “kozí stezce”.
“podpora vrtulníku by k něčemu byla – ne samostatně, ale naváděném právě pozemním průzkumem”- většinou to funguje opačně než si představujete- pokud ovšem na zemi není senzor RISTA, jako strkyery kavalerie. Vrtulník vidí lépe a dál než pěšák na zemi. zvlášť v horách.
btw. pěší rota je na hraně kapacity dvou chinnoků.. technické kapacity, nehledě na riziko sestřelení plné bedny lidí (to jsou pak zprávy o tom jak zahynulo 30 SEALs najednou)
Honza – v případě Afghánistánu budu odporovat. Něco jsem četl a mluvil jsem před lety i s lidmi z Rjazaně, kteří tam byli…a taky jsem párkrát ve vrtulníku seděl.
Právě vrtulník je dost obtížné nasadit jako vyloženě samostatnou jednotku v boji – jako nejefektivnější se ukázaly kombinace Mil-8 a Mil24 ve dvojicích – první hlídá, druhá vysazuje a pak se to obrátí, přičemž boj se vede na krátkou vzdálenost z chodu.
Ale uznáván, že se Chinook absolutně na tohle nehodí, Black Hawk snad v komibaci s AH64. Takže asi máte pravdu, že tento způsob by asi byl u spojeneckých sil obtížně proveditelný.
K samostatným útokům jsou vůbec nejúčinnější řízené PT střely – ale je třeba vidět, kde to letí. A v těch horách ve skutečnosti letec vidí hov…a bez pozemních návodčích 90% munice končí mimo cíl. Ano, vrtulník vidí perfektně v horách – ale vždy jen polovinu.
Buď vidí vrch hřebenu, nebo stěny údolí – pak nevidí to druhé. Sám jsem párkrát letěl na *průzkum v míru* (naštvat především grenzpolizei) a můžu vás ujistit, že to žádná velká sláva v horách není a navíc je výkon vrtulníku v těch výškách příšerně limitovaný.
Jeden ze známých popisoval, jak se z úzkého údolí pokoušeli vytlačit dušmany. Mig-23 tam shodily asi tak dvacet tun zkázy s minimálním účinkem. Neřízené snajardy z Mil-8 – stejný výsledek. Palba čímkoliv totéž. Jim stačilo skrčit hlavy za ty mnohatunové balvany. Takhle to tam vypadá. Vyhnaly je až PTŘS a útok skoro na bodáky.
V AC-130 je vynikající k podpoře jednotek v otevřeném ,zastavěném (lehkými stavbami) či zarostlém terénu. V podstatě krouží dokola a sype z obvodu na cíl uprostřed, co má na palubě. Tohle se v horských hřebenech dá použít, ale protože minimálně polovina terénu je vždy palebném stínu, efektivita zdaleka není tak vysoká. AC-130 ve skutečnosti žádnou sofistikovanou výzbroj nemá – je to létající baterie, navíc použitelná jen v noci.
Osobně si myslím, že by celou věc vyřešila jedna palivovzdušná puma, ale to by bylo nehumánní.
Ještě jedna věc – řekněte mi prosím, JAKÝ strategický či taktický účel tato operace měla ? To jsem se nikde nedočetl. A přitom to je ta nejdůležitější otázka.
Domnívám se, že v Afghánistánu jsou důležitější úkoly. Hlavně mi netvrďte, že to byla nějaká dopravní tepna či výcvikové středisko nebo že tam byla bratranec Usámy.
@Bark>
tak jinak. dvojice Chinnoků do hor poveze onu rotu nadvakrát (jako v tomto případě). Blackhawků tam bude muset bejt čtyřikrát tolik na stejnou kapacitu.
Bavíme-li se o Mi24 nebo o Mi8 kterékoliv verze, pak s Vámi souhlasím- průzkumné kapacity těchto vrtulníků jsou skutečně horší než možnosti průměrného průzkumáka s triedrem. Myslel jsem ale, že se bavíme o konci 20. resp o 21. století a o technice schopné alespoň pozorovat v IČ spektru.
Vezměte si Google earth a “prolétněte se” po hranicích provincie Kunar s Pakistánem. pochopíte, jak blokace jedné umrněné vesnice asi dokáže zkomplikovat operace pěších povstaleckých jednotek.
Autora článku bych rád požádal o souřadnice místa incidentu, pokud jsou k dispozici.
ad( Bark
Sovětský pumy nasazený v Avg. speciálně ODAB-500 P měly rok výroby 1985. (plus/ mínus :)
PS: Jinak žádná bomba krom sexbomby není lidská .
Honza – IČ průzkum se principiálně neliší od vizuálního, pracujete jen s jinou částí spetra. Výhodou je možnost pracovat pasivně, dle tepelných stop. I za mých časů byly tyto věcičky, byť ne hojně, k dispozici, i když byly poplatné své době.
Další možností jsou samozřejmě zesilovače světla – noktovizory. Ale o tom to není. U všech těchto systémů však platí, že nemůžete vidět za roh nebo terénní nerovnost – jedině, že by dušman někde rozdělal ke své újmě oheň apod.
Uvědomte si ale, že i oni už nejsou nějací sedláci a pastevci. Bojují už padesát let a i oni mají velmi slušné zkušenosti s tím, co je možné a co ne.
A právě proto – technika prodělala za těch dvacet let pokrok, technická převaha je obrovská – tak proč, ksakru, jsou výsledky průzkumu v tomto případě tak chabé ? Není to především o lidech ?
Osobně si myslím, že jednou z příčin těchto problémů je také svazování iniciativy na nejnižších stupních velení, přílišné spoléhání na techniku a ne na vlastní smysly a neschopnost improvizace v případném průšvihu. Tohle platilo vždy a v jakékoliv armádě. Mj. i v té naší to platí dnes i předtím.
K tomu v moderní době přispívá jiný extrém – přebytek informací, takže je těžké poznat, co je či není relevantní pro danou situaci.
Jinak k těm vrtulníkům – já měl na mysli jiný typ výsadku, ne řízené vysazení v bezpečném zápolí a přesun na linii dotyku. V takovém scénáři máte bezesporu pravdu, o tom žádná. Odpovídá to práci aeromobilní pěchoty.
Já myslel spíš na techniku výsadku, kterou v afghánských horách prováděli Specnaz a VDV. Ta by asi byla konkrétně v tomto případě lepší. Noc předtím vysadit návodčí a vlastní výsadek provést pak co nejblíže s krytím bitevních vrtulníků a na zteč z chodu, provést akci a zase rychle na záložní ploše se nalodit.
Vypadá to riskantně, ale je zde silný moment překvapení. V tomto případě ale samozřejmě nelze Chinooky použít – je to výkladní skříň pro RPG. Ostatně, podobně pracuje třeba americká Delta, jak bylo vidět s Somálsku.
Ale to už zabíháme do stylu co bylo by kdyby :). Stalo se a výsledky jsou známy.
Ad Mr.Green
Co se týče možnosti využití aktuálních satelitních fotek na úrovni ODA.
V posledních dvou letech zavedl SOCOM satelitní termináli SDN-Lite až na Afghánské fire base.ODA má teď broadband internet s optickými kabeli,určitě rychlejší než já.Mají přístup k NIPR,SIPR(classified secret) a JWICS(Top secret/SCI level) sítím.Nemají problém stahovat i velké Target Intelligence Package od vyšších štábů.
Na SIPRNETu je k dispozici Intelink S s přístupem k CSIL(Commercial Satelite Imagery Library).USA již deset let využívají předkupní právo k odběru snímků z oblasti GWOT.Není je ani problém v dostatečném předstihu objednat.IKONOS má rozlišení 1m,to je ještě zbytečně podrobné.
JWICS Net má Intelink s přístupem k vojenským snímkům.Mohli si zažádat o fotky z U-2
,stačí v předstihu 96hodin aby to stačil naplánovat ISR Manager.
Předpokládám že měli prioritu,když zvážím že akci 1)musel schvalovat zástupce NŠ IJC,2)byla v těsné blízkosti hranice,3)měli dost masivní leteckou podporu vč.MC12W a AC 130(to neměl ani SEAL 6 sestřelený v srpnu v Wardaku),4)patří pod OEF nikoliv ISAF,5)oblast ovládá zcela taliban.
Je otázka jestli před akcí provedli recognoskaci terénu.Nejlépe v vrtulníku nebo alespoň Predátorem.CENTCOM jich má neustále v vzduch minimálně 40.
V článku jsem neuvedl že Pakistánské COP tam byli od konce září.A napadnutí Chnooku u vesnice se stalo až 5.řijna.Eskorní vrtulníky mohli COP zahlédnout.
Gen.Laster schvaloval CONOPs již 21.listopadu.Bylo dost času k ověření nebo zrušení.Podle mě rozhodně dobře neudělal-když to skončilo smrtí 24 pakistánců.
Kromě toho SIGINT musel COP na hřebenu najít,proč jej pak nepotvrdil IMINT?Dobře,k odposlechu nemají američané dost překladatelů CAT III (US občan s prověrkou Top Secret) ale tohle přece musí zjistit i Traffic Analysis.Vysílají několikrát denně na stejné frekvenci a době jako velitelství pakistánského pluku za hranicí.Nebo snad ISAF(nebo USFOR-A) nezajímá co se děje za čárou?
Jestli něco během plánování zanedbali tak to rozhodně nebylo kvůli nedostatku techniky nebo zpravodajců.
Satelitní snímek stojí asi 2000$,letová hodina Reaperu 8000$-a šetřit se určitě nevyplatilo.
Ad Honza
Přesné souřadnice jsou v zprávě začerněny,není tam ani kvalitní mapa.Předpokládám že afghánci nechtěli v oblasti označit platnou hranici.
Pakistánci vydali snímek z Google Earth s dokreslenými COP-bohužel ale také bez souřadnic.
Pokusil jsem se to alespoň přibližně najít Khas Kunaru podle tvaru hranice,souřadnice: 34°34’25.81″N 71° 2’23.53″E
bod je to přibližně mezi COP Vulcan a Boulder.Vesnice Maya je 1,2km SZ,u těch terasovitých políček.HLZ byla 1,3km severně od vesnice.
Pozor jsou to satelitní snímky,to co vypadá nahoře je dole-používejte kurzor s nadmořskou výškou.
Bark:
děkuju za “informaci”- vzpomenu si na ni až zase budeme hledat nějakého zbloudivšího lyžaře v noci pomocí světlometu :/ ony totiž ty věcičky kromě “banálního” pozorování v jiné části spektra taky zvětšujou, nahrávají, kótujou cíle atp.
Co se týče Spetznaz, nevím, neznám, pochybuji. Přerovnat vesnici ingotem, aby se následně zjistilo že zlí hoši jsou v Pákistánu by asi taky nebylo optimální řešení. Koneckoncům je to všechno hearts and minds. slušný člověk klepe. hrubián rozkopává dveře.
Honza – nějak Vám nerozumím. Samozřejmě vím, že lze dělat IR snímky z prozařování tepla materiálem nebo rozdíl teplot okolního prostředí přes nosná média – vzduch, vodu. Proto je pro pasivní systémy IR část spektra výhodnější.
Ještě výhodnější by byly mikrovlny nebo rádiové vlny, ale těmi jaksi většina objektů neoplývá. To je jednoduchá fyzika.
Delší elmg. vlny a setrvačnost při průchodu prostředím však snižuje možnost detekce detailů.
Jinak to má samozřejmě omezení – pasivní IR má principiální omezení plynoucí z této vlastnosti – zkusil jste někdy pasivní infrák v tepelně dobře vodivém nebo rozptylujícím prostředí – třeba mlze nebo dýmu ? Já ano. Vidíte kulový. Jistě, ty moderní a především silnější na prostředcích průzkumu mají vatší monosti, ale přesto.
S tím lyžařem nepřehánějte – to je dobře kontrastní prostředí, i kdyby byl – nějakou dobu -pod sněhem. Tedy – pokud je živý a má ještě nějaký kontrast.
Asi třikrát jsem musel analyzovat IR snímky s technikou pořízené těsně po západu slunce v jedné teplejší zemi. Můžu vás ujistit, že to vůbec žádná legrace není. Je to jiné než ve filmech a většinou to funguje tak, že IR průzkum dá vodítko a ověřování se provádí něčím jiným.
Navíc z podstaty věci to nelze úplně automatizovat, bo jsou IR klamné cíle už hezkých pár let. Kdyby to bylo tak snadné, tak by systémy průzkumu a včasného varování nevyžadovaly tolik obsluhy.
Ale to přece nesouvisí s nějakým nahráváním, zvětšováním, kotováním, analýzou a apod. To lze dělat v kterékoliv části spektra, to s IR nijak nesouvisí.
Tu další poznámku k rozkopávání dveří nereflektuji. Mluvil jsem s lidmi, kteří zažili domovní prohlídky prováděné americkými vojáky v Iráku – jen pro podezření, že tam možná něco je. K tomu netřeba komentář :).
Srdce a mysl bylo heslo zpravodajských jednotek Zelených baretů ve Vietnamu. (a pak přišlo Domino). Věřte mi, na to se v těhle končinách už dávno nehraje. Srdce patří kmeni a mysl islámu.
Není to tak dávno, co jsem mluvil s nějakými našimi navrátilci z Afghánistánu a Iráku. Dobří vojáci, to ano, ale dost mne zaráželo, jak málo vědí o *myslích a srdcíh*, o islámu a kultuře. Možná to je harram ?
to Bark: hearts and minds je z doktríny generálporučíka Templera z protipovstalecké operace Britů v Malajsii (úspěšný COIN). V první fázi této operace ovšem na to jak říkáte “nehráli” a nedařilo se, obrat nastal právě teprve důslednou aplikací hearts and minds. Ne že by totéž fungovalo všude stejně, je to vždy koktejl, který je třeba namíchat na míru místu, kultuře, populaci atd. Naopak ve Vietnamu heart and minds alespoň v rámci možnosti dělaly jen např. zelené barety, ale celkově se hrálo na Westmorlandův bodycounting. Výsledek notoricky známý. Zjednodušuji, ale jestli je řešení hrubá síla bez ohledů, tak pročpak to asi Rusákům nešlo? A že ani dobří čeští vojáci o COINu moc nevědí je spíše naše (důstojníků)chyba než jejich. Navíc si myslím, že to není tak úplně pravda, spoustu kluků z OMLT mělo vztahy s Afghánci velmi dobré, aniž by je to někdo učil. Nejzkušenější generál naší armády mnohokrát zdůrazňoval potřebu dělat “dobrý COIN” a není to proto, že by se bál použít velký klacek, kdyby to mělo smysl.
Bark: možná jsem použil příliš velkou zkratku. tedy:
tvrdíte, že IČ pozorování se neliší od vizuálního. na to já odvětil, že na to si vzpomenu až [v noci bez IČ prostředků] budeme hledat světlometem lyžaře. jinými slovy, že vizuální průzkum se dá dělat pouze pokud na to vidíte. mlha, kouř. jasný.
co se týče skutečných možností prostředků pozorování na vrtulnících- asi každý viděl “gun tapes” z Apačů na liveleak nebo youtube, že.
netvrdím, že Spojenci všude a vždy postupovali v rukavičkách. ovšem takováto vesnička je myslím prototypem pro použití právě onoho hearts and minds.
Tuto válku již řídí na prvním místě ekonomická stránka a Pákistánci to zřejmě dobře vědí.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/184785-usa-se-omluvily-pakistanu-ten-na-sve-cesty-pusti-konvoje-nato/
To Matt,
možná by vás mohlo zajímat,kolik to uzavření cest stálo.
Bylo to nejen 100mil $ měsíčně více za severní cestu=700mil $.
Ale i více náklady za letecké zásobování.
Sečteno,podtrženo 2,1 mld $.
http://www.armytimes.com/news/2012/06/military-afghanistan-tab-alternate-supply-route-063012d/
A mimochodem,Pakistán není žádná banánová republika.Dohodu musí schválit místní parlament.