Rozpočtové restrikce: útěk daňových poplatníků

Rozpočtový rok 2011 byl zvláštní. Byl to první rok, ve kterém se danily výsluhové příspěvky přiznané bývalým vojáků podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, a bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů, jako jsou například hasiči a policisté, podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Diplomaticky řečeno, tento krok se nesetkal s pochopením u příjemců těchto dávek a podle některých diskusí se dá soudit, že i po 20 letech, kdy je institut výsluhového příspěvku součástí našeho právního řádu, zůstává jeho podstata a účel široké veřejnosti spíše nepochopeny.

Dokonce toto opatření z dílny NERV inspirující rozhodování ekonomických ministrů je předmětem soudních sporů. Bůh suď, jak to všechno dopadne, soudě však podle výsledků hospodaření s rozpočtovými prostředky v roce 2011, výsledek jistě nesplnil očekávání.

Výsluhové příspěvky jsou v českém rozpočtovém žargonu považovány za sociální dávky. Z ekonomického hlediska se však jedná o pravidelný, opakující se (stálý) příjem osoby, tedy důchod – výsluhový důchod. Jeho zatížení 15procentní daní však vůbec neznamená, že potenciál vybírané daně bude naplněn. To v případě, když se poplatník uvalené dani vyhne. Jak naznačuje výše uvedený obrázek, k tomu došlo u bývalých vojáků z povolání.

V roce 2010 vyplatilo Ministerstvo obrany prostřednictvím Vojenského úřadu sociálního zabezpečení na výsluhovém příspěvku 2,41 mld. Kč. Loni to však bylo jen 2,44 mld. Kč, ačkoliv do zálohy odešlo další 898 vojáků s nárokem na tento důchod. Počet vyplácených dávek klesl, protože příjemci výsluhového příspěvku, kteří stihli do 31. prosince 1992 odpracovat v I., nebo II. kategorii pracovních funkcí příslušný počet roků pro dřívější odchod do důchodu v 55, nebo 57 letech požádali o starobní důchod. Toto právo garantuje § 74 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění:

Nároky na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisů platných před 1. lednem 1996 po odpracování stanovené doby zaměstnání v I. pracovní kategorii nebo v I. (II.) kategorii funkcí zůstávají zachovány do 31. prosince 2018. Snížená věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod se přitom považuje pro účely tohoto zákona za důchodový věk.

Tím se vyhnuli zdanění podstatné části svého příjmu. Zákon o vojácích z povolání předpokládá, že při nižším důchodu z důchodového pojištění, než byl výsluhový příspěvek, Ministerstvo obrany doplatí tento rozdíl.

Z makroekonomického hlediska je snaha vlády danit výsluhové náležitosti problematická. Při bližším pohledu na obrázek si lze uvědomit, že výsluhové příspěvky rostou polovičním tempem než důchody. O tom mj. hovoří § 137 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání:

Výsluhový příspěvek se zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů z důchodového pojištění podle zvláštních předpisů o zvyšování důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu procentního zvýšení důchodů z důchodového pojištění.

Snaha vybrat navíc zhruba 360 mil. Kč ročně vedla nakonec k větším mandatorním výdajům a zvýšila tak nepatrně nerovnováhu veřejných financí. Vypadá to tedy, že další škrty budou následovat.