Hrozba irácko-íránské aliance je reálná
V dubnu byl irácký premiér Núrí Malíkí na návštěvě v Teheránu. Šlo dozajista o významnou událost z hlediska historie a ambivalentních vztahů, které jsou pro obě země charakteristické. Sbližování Iráku a Íránu jsou nepříjemné především pro Spojené státy – Irák bez Saddáma Husajna měl být protiváhou Íránu v oblasti a důležitým spojencem.
Během dubnové návštěvy irácké delegace v Teheránu zaznívala poměrně silná prohlášení o nutnosti přátelství a úzké spolupráci. Tehdy neměla zcela konkrétní obsah (s výjimkou logické vazby mezi šiíty), proto byla vnímána především jako přání Íránu, pro kterého jakékoli sbližování s Bagdádem znamená rozbíjení izolace, především sankčního režimu, který začal zemi velice trápit.
Iran’s first vice president Mohammed Ridha Rihaimi said that if Tehran and Baghdad were to create an alliance, they will “form a great international power,” the Iranian Mehr News Agency reported on Sunday…
He pointed out to the two countries’ “special relations,” and how both were facing “international conspiracies due to their beliefs and goals.” He did not elaborate on what these beliefs or goals include.
Sice ne všichni v Iráku s premiérovou politikou souhlasí, ale jak ukazují poslední události, Irák se přidává na stranu Íránu čím dál tím více. Konkrétní irácko-íránská aliance vzniká v organizaci států vyvážejících ropu, v OPECu.
A person familiar with the matter said Opec’s meeting in Vienna on Thursday was overshadowed by “strong disagreements” over issues ranging from the acceptable price of oil, to the global supply-demand balance, to who should replace the current secretary general of the organisation.
Tvrdé křídlo organizace tvořené především Venezuelou, Irákem, Íránem a Alžírskem například na jednání tento týden prosazovalo, aby OPEC protestoval proti sankcím Evropské unie uvaleným na Teherán kvůli jeho jadernému programu. To odmítla Saúdská Arábie a další umírněné země, takže v tuto chvíli ještě k ničemu nedošlo. Ale jak se zdá, politizace organizace je jenom otázkou času i přesto, že se tomu Saúdové budou snažit zabránit.
Sbližování Iráku a Íránu v organizaci ohrožuje tradiční dominanci Saúdské Arábie. Z širšího hlediska je tento vývoj poměrně nebezpečný pro Evropu i Spojené státy. Jde totiž o více, než jenom o polarizaci a politizaci OPECu. Jde o ztrátu vlivu v oblasti, která se může velice snadno projevit erozí sankcí uvalených na Írán. A co hůř, ceny benzínu mohou zase začít růst, což pocítíme všichni. Saúdská Arábie nás nezachrání, i když se bude snažit.
Kritici invaze do Iráku často zmiňovali, že jedním z důvodů je obsadit a kontrolovat Irák. Jestli to někdy záměrem bylo, pak to vůbec nevyšlo. Iráčané si dělají, co chtějí a mají mnohem volnější manévrovací prostor, než měli kdykoli předtím. Z pragmatického hlediska, z pohledu realisty je to špatně.
Jen bych podotknul, že to sblížení mezi Íránem a Irákem je paradoxně nyní menší než v roce 2007, kdy dosahovalosvého vrcholu (někdo zde uváděl ve dřívějších komentářích Baera – který brilantně vystihuje vliv Íránu v té době), Malikimu se podařilo relativně emancipovat proti vlivu Íránu. Ale jinak souhlasím, že schopnosti USa, potažmo Západu něco vyvíjet na Blízkém Východě budou pravděpodobně menší a menší, alespoň pokud bude platit současné nastavení.
Ze strategického pohledu je snaha o oproštění automobilového průmyslu od derivátů ropy v západním světě pořád spíše stále jen symbolickou demonstrací. Hybridní vozy obvykle stále jezdí na ropné produkty, jen je využívají efektivněji. Západní svět je pomocí OPEC stále vydíratelný. Teprve v okamžiku, kdy cena 1 litru benzínu bude 80-100Kč zažijeme, co je možné vyvinout, abychom ropu na provoz vozidel nepotřebovali. Na druhou stranu se tohoto okamžiku OPEC bojí. Bohatství tamních režimů je právě v ropě. Pokud ji nebudeme kupovat, tak budou mít problém. Z písku se narozdíl od ropy tolik zbohatnout nedá. Mnoho zemí OPEC je zvyklých, že většina služeb a život země jsou placeny právě ze zisků z ropy. Pokud klesnou jejich příjmy, budou mít jejich rozpočty veliký problém. Lidem klesne životní úroveň a také klesne množství a úroveň služeb, které mají dnes zdarma. Drastické snížení ropy může těmto manipulativním režimům srazit vaz v podobě nepokojů. Písku se totiž nikdo nenají a na horečku to také moc nepomáhá. Země OPEC tak balancují na hraně nože. Pokud samy začnou využívat ropu k tlaku na západ a její cena se dostane ještě do větších výšek, tak si paradoxně pod sebou podříznou větev. Pokud se totiž změní dopravní infrastruktura v západní části světa, tak obratem ruky si nikdo původní auta kupovat zpět nebude.
Ještě doplním, že pokud by u nás ve vládě byl skutečný stratég, tak by došlo k posílení výroby elektrické enegrgie a k dotování nákupu elektromobilů pro státní a místní složky. Možná se zdá dobudování Temelína, případně budování dalších elektráren jako zbytečné, ale právě elektřina může být tím pomocným prvkem, který umožní odstřihnutí Evropy od ropných šejků. Ropné produkty jako palivo byly problémem i pro Hitlera a vojska nacistického německa. Orientovat se v Evropě na ropu je kontraproduktivní, když jí tady sami dost nemáme.
Západní svět má bohužel jednu velmi velkou slabinu. Tou je veřejný dluh. Myslím, že rostoucí cena ropy je sice problém, ale je to způsob, jak umazat část tohoto dluhu inflací. Samozřejmě, že inflace vezme i část našeho bohatství. V této logice se Západ a OPEC potřebují. Kvantitativní uvolňování, jak se nazývá tištění peněz, je dobré zdůvodňovat jevem stojícím mimo. Nominálně vyděláte víc, než byla půjčka vložená do podnikání… V nejistém světě se mění dříve ustálené relace. Náhle je výhodné těžit věci, které se dříve již nezdály rentabilní (břidlicový plyn, zlato, wolfram, uran). Změna cenových relací není krátkodobá, ale dlouhodobá.
Spíš než o bohatství OPEC bychom se měli starat o naše zdroje bohatství. Nejsem přesvědčen, že to pouhopouhé vysokoškolské vzdělání. Všiml si někdo, že dvě hodiny výuky ML na vysoké škole nepřidaly ekonomice žádný prorůstový stimul? Naopak, čím větší byla populace “nových” vysokoškoláků indoktrinovaných tímto pokrokovým myšlením, tím více ekonomika spomalovala. Obávám se, že tohle platí i pro naši ekonomiku…
1)Západní země a země OPEC nežijí ve vakuu,ale v propojeném globálním světě,což obnáší ropnou závislost Západu na OPEC,ale zároven závislost zemí OPEC na západních technologiích,dopravních prostředcích,atd.Takže vzájemné hospodářské vydírání má své hranice,které nikdo nepřekročí protože by tím utrpěli obě strany.
2)Část zemí OPEC už není tak dalece závislá na exportu ropy,země jako SAE,SA investují do turismu,ovládají globální finanční fondy atd.
3)Ropa je důležitou surovinou nejen v dopravě,ale především v průmyslu,takže i když od zítra budem všichni jezdit v elektromobilech tak se naše závislost na ropě o moc nezmenší.
4)Problém elektromobilů je v malé účinosti(malý dojezd,atd.)větší potenciál je v CNG a vodíku(viz.Honda)
5)Dobudování Temelína je byznys jde především o export elektřiny a až pak o pokrytí stoupající spotřeby el.energie v ČR.Dále musíme vzít v potaz stále stoupající cenu elektřiny,která provoz elektromobilů bude do budoucna stále prodražovat.
6)Syntetický benzin,rumunská ropa,tak řešila Třetí říše tento problém.
Kdysi spolu válčící země jako je Irák a Írán začínají zjištovat že bude oboustaranně výhodné se spojit..To že Amíci se chystají na vojenský ůder proti Íránu je víc než jisté….To že jsou amíci v Iráku jen kůli jejich ropě a výhodnému strategickému postavení této země a nikoli pro blaho Iráckému lidu už taky dávno zjistili..Dle mě by se chlapci arabský měli sjednotit a nakopat ty žoldáky americký do zadků a vyhnat je z jejich zemí..jsou jako paraziti co slídí po Zemi a berou si vše co se jim hodí do krámu.Měli by se sjednotit arabský země a nenechat si diktovat co jak bude od takových mocností jako je USA..od Státu který je založený na vykořistování druhých pro jejich snadný a pohodlný způsob života.Měli by konečně pochopit že se je snaží stát od státu jeden po druhém položit na kolena a proto by se měli státy jako ÍRÁN,ÍRÁK,SÍRIE,PALESTINA,EGYPT,LIBANON,JORDÁNSKO,JENEM,AFGÁNISTÁN,INDIE,ČÍNA ,RUSKO a další sjednotit a postavit se této globální tyranii..ani nám se to nelíbilo když k nám přišli Rusové v 68 roce
Prosím, běžte zpět na Novinky. Slovo žoldák jsme si tu již v nějaké diskuzi kdysi definovali. Ještě bych vás chtěl upozornit, že Sýrie, Jemen a Afghánistán se píše jinak. Navíc Palestina jako stát neexistuje a Afghánistán nepatří mezi arabské státy. Indie, Čína i Rusko jsou v zásadě podobní usurpátoři jako USA.