Možná jste již slyšeli o Google Ideas. Jedná se o aktivitu, kterou se počítačový gigant snaží zkoumat změny, které přinášejí nové technologie pro člověka.

Google Ideas is a think/do tank that convenes unorthodox stakeholders, commissions research, and seeds initiatives to explore the role that technology can play in tackling some of the toughest human challenges.

Nevěřím na nezištnost, zvláště u společností jakými jsou google. Nicméně některé aktivity mohou být přínosné nejenom pro firmy, ale i pro společnost. Nebo jsou alespoň minimálně zajímavé. „Myšlenkový tank“ Google Ideas se tak zabývá třeba tím, jak by mohl nejpoužívanější vyhledávač napomoci nalézání nejhledanějších zločinců. Drogové kartely, teroristé, pašeráci lidí a další využívají ke své práci samozřejmě internet k šifrované komunikaci. A právě google by mohl napomoci při hledání a „prolamování“ ochranných opatření, které gangy využívají.

O vyhledávání zločinců a rozbíjení jejich kódů se však teprve diskutuje. Jiná aktivita z dílny Google Ideas, Igarape Institute a Peace Research Institute Oslo (PRIO) je však již na světě. S využitím nových vizualizačních prostředků a databází nevládních organizací je nyní možné zobrazit obchod s malými/lehkými zbraněmi od počátku 90. let do současnosti.

Ústředním bodem aplikace je glóbus, který se dá otáčet a je možné přibližovat a oddalovat kameru. Díky tomu si může uživatel nalézt zemi, zaškrtnout si časové údobí, které jej zajímá a oblasti obchodu a hned vidí, kolik daná země dovezla a vyvezla lehkých zbraní a munice.

You can see, for example, that the scale of the global trade in ammunition rivals the scale of trade in actual weapons, an insight underexplored by policymakers today in conflict prevention and resolution.
We built this visualization using the open source WebGL Globe on Google’s Chrome Experiments site; since it is open sourced, we hope to see others use the globe as a platform for bringing other complex datasets to life.

Malé a lehké zbraně způsobují 60 procent násilných úmrtí (až 750 tisíc lidí ročně). Tři čtvrtiny malých zbraní jsou v rukách civilistů – cca 650 milionů kusů. Pokud k malým zbraním připočteme ještě munici, jedná se o byznys v hodnotě 8,5 miliardy dolarů. Pro představu, objem ročního obchodu se zbraněmi se odhaduje na 60-70 miliard dolarů.

Aktivita googlu, která může vést k vyšší edukaci uživatelů internetu je záslužná. A přišla v době, kdy členové OSN dokončovali jednání o nové smlouvě – Arms Trade Treaty -, která by celosvětově regulovala obchod se zbraněmi. Konference, která skončila 27. července byla ovšem neúspěšná. Spojené státy, Rusko a Čína si „vzaly oddechový čas“ na zvážení jednotlivých návrhů.

UN Secretary-General Ban Ki-moon said he was disappointed at the failure to agree on a treat and called it „a setback“.
But he said he was encouraged that countries had agreed to continue pursuing a treaty and pledged his „robust“ support.
The negotiations were the result of a six-year campaign by a coalition of non-governmental organisations, including Amnesty International and Oxfam.

V případě Spojených států do vyjednávání na poslední chvíli vstoupilo 51 senátorů, kteří prohlásili, že budou vetovat jakoukoli dohodu, která by měla omezovat ústavou dané právo nosit zbraň. Washingtonu se také nelíbila zmínka o nutnosti hlásit vývozy munice. Čína zase chtěla, aby se dohoda netýkala malých zbraní a spolu s Ruskem chtěla z navrhovaného textu odstranit i reference na humanitární právo. Mezi dalšími zeměmi, které měly problém s textem dohody byly Sýrie, Severní Korea, Írán, Kuba a Alžírsko.

Pokud se člověk dívá do historie, podobné dohody nevznikají jednoduše – buď jsou bezzubým kompromisem, nejspornější body jsou „exportované do budoucna“ a nikdy nevyřešené (viz snaha o definici agresora), nebo se shodu nepodaří nalézt nikdy. Tak je alespoň možné prohlížet si na googlu linky ukazující, kdo prodává komu, za kolik a co.