Je tomu téměř rok, kdy při jednom incidentu green-on-blue zahynuli v Afghánistánu čtyři francouzští vojáci. Tehdejší prezident Nicolas Sarkozy nařídil pozastavení společných operací a začal zvažovat stažení vojáků z Afghánistánu, který nikdy francouzské veřejnosti (a nejenom jí) nepřirostl k srdci byť (nebo možná právě proto), že jde o spojeneckou operaci. Sarkozymu ale nemohlo pomoci ani ukončování nepopulární operace a (nikoli hlavně kvůli tomu) prezidentské volby prohrál. A tak se stahováním začal jeho nástupce François Hollande.
Ten, kdo se obával, že nástup socialisty Hollanda znamená změnu ve francouzské bezpečnostní politice, se mýlil. Současná operace Serval v africkém Mali, která začala v pátek, budiž toho důkazem. Jelikož se jedná o tradiční francouzskou zájmovou oblast je intervence zatím hodnocena naprosto klidně. Hlavním argumentem pro zahájení intervence byl postup rebelů proti vládním vojskům a riziko, že by se Mali mohlo stát teroristickou základnou.
Podle francouzského ministra obrany Jean-Yves Le Driana by bez zásahu padlo hlavní Mali Bamako během dvou tří dnů padlo do rukou islamistů a posloužilo by jako odrazový můstek k útokům proti Evropě. Le Drian osvěžil sousloví, které od nástupu Baracka Obamy do Bílého domu ustoupilo z výsluní – válka proti terorismu (guerre contre le terrorisme). V reakci na možnou teroristickou hrozbu ať už od teroristů z Mali, či ze Somálska, kde proběhla neúspěšná osvobozovací operace agenta tajné služby zadržovaného již několik let milicemi Shabab, je Francie v pohotovosti.
Francouzské letouny bombardovaly pozice povstalců a díky zahraniční pomoci zahájili vládní vojáci ofenzívu. Islamisté tak museli opustit město Konna, které obsadili před několika dny. Francouzské letouny dnes útočily i na město Gao.
Expressing surprise at the fighting strength of the Islamists in Mali, the presidential official told AFP that the rebels had acquired up-to-date and sophisticated weaponry after the Libya conflict… France’s decision to intervene took many by surprise.
Francouzská intervence skutečně byla pro mnohé překvapením, byť představitelé evropských zemí i Spojených států byli dopředu informováni. Na druhou stranu, byť malijská vojska podporovaná francouzskými silami postupují, jsou Francouzi překvapeni bojovými schopnostmi povstalců a především jejich vybavením. Jak se zdá, hodně jim napomohla libyjská revolta a následný „výprodej“.
Podle některých informací poskytují francouzským jednotkám logistickou a zpravodajskou pomoc USA. Dnes také odletěl do Francie britský stroj C-17, který pomůže s přepravou materiálu a vozidel do Mali. Londýn vysílá na pomoc ještě jeden letoun C-17. Žádné britské jednotky se ovšem zatím intervence účastnit nebudou. Předpokládá se, že se iniciativy záhy ujmou západoafrické síly.
Akce v Mali potvrzuje jedno – jedinými dvěma zeměmi v Evropě, které jsou a budou ochotné a schopné používat své ozbrojené síly jsou Francie a Británie – i přes finanční problémy a přepětí způsobené Afghánistánem a dalšími operacemi posledních dvaceti let. A to, že od pátku všichni v Evropě mlčí a tváří se, jako by se nic nedělo, je jen potvrzením předchozí věty.
9 comments
9 Comments
ota
14. 1. 2013, 0:21Jedním z důvodů, proč je alespoň nejaké reálné reakce schopna jen Velká Británie a Francie, je zřejmě i ten, že mají ještě stále dost velké armády, aby si mohly dovolit vést (nevelké) operace s luxusem úplné převahy, mimořádně nízkých ztrát a blahobytného logistického zabezpečení. A i přesto si musí vypomoci v oblasti strategické přepravy. Problém asi bude, že jsme (západní státy) si na uvedený „luxus“ zvykli natolik, že jej považujeme za nezbytný předpoklad, abychom do operace šli. A to i když jsou protivníky jen nomádi na pick- upech. Když se dovybaví lepšími zbraněmi (stále o generaci i dvě horšími než mají západní státy) překvapení je na světě. Navíc větším problémem přicházejícím z Libie není relativně moderní výzbroj, ale vracející se vojenští gastarbeitři z Kadáfího ozbrojených složek. Tipnul bych si, že pčedevším oni jsou za zvýšením bojové efektivity povstalců
REPLYOndrej Rajkovic
14. 1. 2013, 17:06Mohu jen kvitovat rozhodnuti Francie nasadit jednotky do Mali protoze i pres temer dekadu dlouhe nasazeni US Special Forces ve FID misich v Mali a Sahelu jsou ozbrojene sily techto africkych statu zoufale neefektivni. Co se tyce zaveru clanku o tom, ze pouze Anglie a Francie jsou ochotne a schopne nasadit sve sily do takovych operaci tak bych radeji volil vice opatrnosti. Ze strany prezidenta Hollandea se jednalo o jednostranne rozhodnuti a ostatni staty byly pouze informovany. Z informaci ktere jsou dostupne tak Francie nasadila natolik pocetne sily, ze se jedna o znacny overkill (http://sofrep.com/16061/battle-for-mali-operation-serval/). Pokud by tak neucinila a z operace Serval by se stala katastrofa potom by se na jeho hlavu sesypalo mnozstvi kritiky.
REPLYO cem mam znacne pochybnosti je dlouhodoby efekt teto intervence. Tech nekolik stovek marinaku, legionaru a vojaku, kteri jsou do Mali nasazeni nema sanci pacifikovat a efektivne kontrolovat cele severni uzemi. Hranice mezi Mali a Alzirem a Mali a Libyi nejsou vubec zajistene, takze transfer osob a materialu je prakticky bez prekazek. V okamziku kdy MUJAO, Ansar Dine a AQIM zjisti, ze proti expedicnim silam neni sance uspet tak jejich bojovnici uprchnou pres hranice do ostatnich statu a po par mesicich/letech se vrati.
A budeme tam kde jsme byli minuly tyden.
Aleš Čížek
15. 1. 2013, 14:47Ad #1
REPLYVýznamná role bývalých Lybijských žoldnéřů není jen domněnka, to je fakt.
Ad #2
Francie si dost dobře nemohla nechat situaci přerůst přes hlavu, jednak z politického hlediska (ztráta prestiže v oblasti svých bývalých kolonií), ale též proto, že zde má v sousedních zemích hodně zainvestováno, resp. její firmy v odvětví energetiky (Alžír=ropa a zemní plyn, Niger= uranová ruda) a food industry (Pobřeží Slonoviny= kakaové boby)
Dušan Rovenský
15. 1. 2013, 15:29Pokud je zde nějaký odborním na Afriku, tak by mě zajímalo, jaký vliv na rozhodnutí Francie intervenovat v Mali (a Somálsku) má neutěšená politická, sociální a ekonomická situace v samotné Francii. Zde je poměrně zajímavý názor, na který jsem narazil:
„France’s Socialist left have never been so strong politically: They control the presidency, the government, both houses of parliament, the regions, and all the big towns and cities. And in his first eight months in office, Hollande has done virtually nothing. He is like a stunned bunny in the headlights of an oncoming vehicle called „Harsh Economic Reality.“
Hollande has three fundamental problems. The first is that he doesn’t have a plan. Tens of thousands of people are losing their jobs each week, and it is going to get worse and worse.
France faces a huge public spending crisis – in health, pensions, and now welfare, and a government debt of 90% of GDP. Not one single adequate measure has been put forward, nor even proposed in his eight months in office.
The second problem is that he lacks the political will to break the log-jams in French society: Making industry more competitive, reducing government spending. He cannot do these things because one of the constituencies he needs to take on — the huge public sector — is made up of the people who voted him into power.
…
The third and fundamental problem Hollande has is that he does not understand the nature of the office he holds, the French Presidency of the Republic. If he did, he might find a way forward. In his New Year message he likened himself to a ship’s captain. But he has to be one, not just say he is one. The office of French President is a highly complex mixture of the political and the symbolic. But it is fundamentally about leadership; that is leading not following, and taking the French with him.“
(viz. http://edition.cnn.com/2013/01/14/opinion/opinion-gaffney-hollande-leadership/index.html?iref=allsearch )
REPLYFrantišek Šulc
15. 1. 2013, 15:56Ad Dušan Rovenský
REPLYTrochu se tomu věnuje v posledním příspěvku na OWOP k Mali, který tam byl právě umístěn, francouzský důstojník v záloze Bruno Bucherie.
Nicméně jedna má poznámka, nechci nikterak obhajovat Hollanda, ale text na který odkazuješ je autorský komentář. Je dobré se podívat i na to, co píší Hollandovi zastánci (dobrý příklad, který Ti bude hodně blízký je Barack Obama – soudě podle toho, co o něm píší a říkají konzervativci by už ve Spojených státech musel být socialismus bez lidské tváře a likvidace všech hodnot; nic ovšem není černobílé…) Myslím si, že postřeh Bruna Bucherieho v článku je poměrně přesný (i když se netýká ekonomiky jako takové).