Mali: válka prezidenta Hollanda
Minulý pátek, 11. ledna 2013 prezident Hollande vyhověl žádost malijského prezidenta Traorého a dal rozkaz francouzkým sílám, aby zastavily džihádské skupiny směřující na Bamako a ochránily francouzské a další zahraniční občany v Mali. První francouzské prvky, které zaútočily v rámci operace Serval (africká kočkovitá šelma), byly helikoptéry ze 4. pluku vrtulníků speciálních jednotek (4. RHFS). Přiletěly s největší pravděpodobností z Burkiny Faso, kde Francie nasadila speciální síly, a zaútočily na kolonu islamistů, která mířila na jih.
Pravděpodobným cílem džihadistů bylo Mopti, město se 120 000 obyvatel, které uzavírá cestu do jižního Mali. Této ofenzívy se zúčastnilo asi 1500 mužů a 200 vozidel z několika islamistických teroristických hnutí. Pochod islamistických jednotek nebyli schopni efektivně zastavit vojáci ze šesti malijských bojových uskupení nasazených v regionu.
V noci od 11. do 12. ledna zaútočila v severním Mali čtyři letadla Mirage 2000D, která jsou nasazená v Čadu v ramci francouzské operace Epervier. K ochraně metropole Bamako bylo nasazeno úkolové uskupení o síle 200 vojáků, které také přiletělo z Čadu. Během 12. ledna přiletěly další posily z Francie do Bamaka. Dále 13. ledna odlétly čtyři letouny Rafale z letecké základny 113 v Saint Dizier (východní Francie). Jejich cílem byly útoky na výcvikové tábory, infrastrukturu a logistické sklady v regionu Gao.
Na začátku dala francouzská vláda přednost africkému řešení krize na základě rezoluce 2085 Rady bezpečnosti OSN ze dne 20. prosince 2012. Ale koordinovaný útok tří islamistických skupin Mujao, Ansar Eddine a AQMI potřeboval rychlou odezvu, protože jinak by se Mali zhroutilo.
Výhoda jednotek rozmístěných v Africe
V období, kdy francouzšti strategičtí experti přemýšlí nad aktualizací Bílé Knihy o obraně a národní bezpečnosti z roku 2008, je operace Serval důkazem, proč je důležité, aby byly francouzské jednotky stále rozmístěné v Africe. Tento způsob organizace totiž umožňuje mít téměř okamžitě k dispozici velký počet vojáků, kteří jsou už aklimatizovaní a bojeschopní.
Francouzské síly jsou přitomné v Gabonu (900 mužů), v Džibuti (1 900 mužů, sedm stihaček Mirage, jedno transportní letadlo C-160, šest vrtulníků Puma a dva Gazelle), v Senegalu (350 mužů, jedno průzkumné letadlo Atlantique-2 a jedna C-295 Casa). Tuto sestavu doplňují další jednotky nasazené v operacích podle bilaterálních smluv.
V Čadu je nasazeno asi 950 vojáků v rámci operace Épervier s velkou leteckou podporou (tři stíhací bombardéry Mirage 2000D, dvě průzkumná letadla Mirage F1CR, dvě transportni letadla C-130 a C-160, čtyři vrtulníky a jeden tanker KC-135. V Burkině Faso je umístěna skupina sil pro speciání operace, která má svou leteckou podporu. Další speciální jednotky jsou nasazeny už několik let v Mauretánii.
Francie nasadila už před několika měsíci průzkumná letadla Atlantique-2, aby hledala francouzská rukojmí, a je pravděpodobné, že nové technologie (například bezpilotní letouny) nasadí za nedlouho. Na Pobřeží slonoviny pomáhá 450 francouzských vojáků jednotkám OSN (ONUCI) v rámci operace Licorne.
Válka prezidenta Hollanda
Prezident Hollande se nemůže zbavit pověsti přílišného měkkoty, který má potíže se rozhodnout. Vést válku proti terorismu v Mali by mu mohlo pomoci upevnit jeho prezidentskou autoritu. Díky válce v Libyi proti plukovníku Kaddáfímu totiž bývalému prezidentovi Nicolasu Sarkozymu dočasně vzrostla ve Francii popularita.
A tak, i když se François Hollande nezajímá vůbec o vojenská témata, bude muset naplnit svou ústavní roli velitele armádních sil. Tento nový bojovný postoj ovšem pro něj znamená velké riziko, protože již dříve nařídil další škrty v rozpočtu ministerstva obrany a redukci počtu vojáků.
Snížení rozpočtu armády přispívá k zastarávání materiálu a vede k poklesu bojeschopnosti, což není kompatibilní se současným operačním rytmem francouzských jednotek. I když Francie stáhla bojové jednotky z Afghanistánu, prozatím v této zemi ponechala asi ještě 1 500 vojáků. V současné době se účastní několik dalších operací – v Libanonu, v Čadu, na Pobřeží slonoviny, ve Středoafrické republice a v Somálsku proti pirátství.
Mít mezinárodní aktivní podporu je obvykle velmi důležité pro stát, který vede jakoukoli operaci. Bohužel britská účast s transportními letadly C-17 a americká podpora, zejména ve zpravodajství, jenom zdůrazňují nedostatky francouzských sil, které jsou důsledkem nepřetržitých několikaletých odkládání investic, jež současná vláda ještě více urychlila.
Kdyby se operace v Mali prodloužila a zhoršila současný stav francouzských financí, nebo kdyby se uskutečnily teroristické hrozby na francouzském území, politická cena, kterou by prezident Hollande musel zaplatit, by mohla být hodně vysoká.
Česko zvažuje účast na vojenské pomoci Mali,řekl Českému rozhlasu první náměstek ministra zahraničí J.Schneider.Česko podle něj může do Mali vyslat vojenské instruktory nebo vojáky,kteří by jejich misi měli zabezpečovat.Další možností jsou dodávky munice pro vládní vojáky.
Francie,Británie a USA narychlo hasí ohen,který sami pomohli rozdělat(podpora libyjských povstalců)a ČR nesmí samozřejmě chybět při hašení něčeho s čím nemá nic společného.
Je třeba vidět to prohlášení v kontextu, nebyl to žádný blesk z čistého nebe. O problematice proběhlo jednání EU, která k němu zaujala postoj. Český postoj je tudíž jen odrazem evropského, není to žádná překvapivá reakce.
To civil ad 1: nechci lacině vrtat, alejsem trochu alergický na jednoduchý nezdůvodněný argument „nemáme s tím nic společného“. Takže budu lehce rýpavý: i když to nesrovnám – co měli kluci z Luisiany nebo Kansasu osvobozující Plzeň společného s ČSR? Určitě míň, než Evropani v globalizovaném světe s Al-Kajdou v Mali. Netvrdím, že se musíme automaticky připojit ke všemu, co si EU usmyslí, ale když už něco tvrdíte, zkuste přidat důvod. Škodolibost, že USA/GB neco nezvládli pomáhá spíš islamistům, než komu jinému.
omluva, příspěvek 3 je můj, nechtěl jsem být anonymní (i když jen jméno bez příjmení taky moc konkrétní není, ale zůčastnění mě znají:)
Co se týká nasazení našich vojáků v zahraničních misích, tak zastávám názor, že raději více než méně. Podle mne právě zahraniční mise zvyšují celkovou bojeschopnost AČR, díky misím se daří prosazovat poměrně inteligentní rozhodnutí napříč resortem. Dále je to významné ze zpravodajských důvodů. Získáme tak vlastní informace a zkušenosti z dané oblasti. Na to navazuje vyzkoušení výstroje v určité zeměpisné oblasti.
To hlavní však jsou bojové zkušenosti. Fascinuje mne prapodivná představa některých lidí, že naše ozbrojené síly mají sedět doma a maximálně jednou nebo dvakrát za rok mají pořádat nějaké manévry na některém výcvikovém prostoru. Jednak by to byl návrat do doby ČSLA a za druhé co by se tím suchým nácvikem naučili? Všichni víme, že řada poznatků z reálných bojových situací se liší od toho co se dříve učilo a co učili lidé, kteří o bojích jen četli. Přínosem pro AČR jsou skuteční bojovníci se skutečnými zkušenostmi. Ano Jan Žižka z Trocnova byl žoldák, bojoval v různých válkách, ale právě díky němu se v době krize podařilo vystavět funkční armádu, která nekonvenčním způsobem dokázala bojovat s armádami cizích zemí a vítězit. Skutečně si někdo myslí, že by to dokázal, pokud by seděl doma za pecí a četl si pohádky? Každý voják vyslaný do boje a do mise v zahraničí je pro obranu naší země plus.
Pokud naši vojáci budou vysláni do Mali, tak tím jako stát jen získáme. Pokud někdo řeší to, jestli na to máme právo atd. tak nevím. Těch informací a názorů je hodně a přiznám se, že ve střední Evropě na základě informací z médií a z internetu nejsme schopni si udělat skutečně plnohodnotný a nestranný názor. Vždy budeme muset někomu věřit, že je to tak jak říká.
Pravdou je, že protizápadní terotistické skupiny se stěhují po světě a z Afghánistánu se stáhly do Afriky, kde je hodně míst „nikoho“ a kde mohou vcelku bez problému mít zázemí. Jsme zapojeni do operací západu proti terorizmu. Pokud se teroristé stěhují do Afriky a pokud se cítíme součástí západu a jeho boje proti terorizmu, tak budeme muset jít do Afriky také. Na našem zapojení do protiteroristických operací západu asi nebude vše ideální, ale je to jedna z mála cest. Myslet si, že když budeme sedět doma na bobku a tvářit se, že když my neubližujeme nikomu, tak nikdo nebude ubližovat nám je dětinské. Z historie, ale i z vlastních životů víme, že gaunerům jsou naše pacifistické myšlenky úplně u prd…e. Islamistům je to také jedno a pokud budou mít příležitost, tak ke slávě Alláha nás pozabíjí co nejvíce budou moci. Co mě mrzí je to, že na Islamisty doplácejí normální muslimové, kteří mají denně 1000 starostí, jak se postarat o sebe a svou rodinu a doplácejí na ty magory, kteří mají pocit, že musí šířit a bránit islám všemi prostředky a čím více krve poteče, tak tím lépe. K muslimům se Islamisté chovají stejně jako Nacisté k sudetským němcům – lžou jim. Nejprve je přesvědčí o tom, že musí tvořit jeden společný národ, který jim zajistí klid, mír a blahobyt a pak jim všechny muže pošle do války umřít a přinese bídu, hlad a neštěstí do jejich domovů.
Michal Uher: moc pěkně napsané! Včetně paralely se sudetskými Němci.
Stejně jako Ota si nemyslím, že se musíme nutně zapojit do všeho, co NATO/EU/USA dělá, ale obávám se, že teroristické zázemí v Mali je pro nás v reálu mnohem větší problém než v Afghánistánu. Z Mali není problém dostat se do Alžírska a odtud do Francie. Můžeme proti teroristům nic nepodnikat a třeba oni nepodniknou nic u nás (ačkoliv tomu moc nevěřím). Jenže útok ve Francii už se slušnou dávkou pravděpodobnosti může znamenat přímé ohrožení českých občanů. Takže i z tohoto „nacionalistického“ hlediska má význam se zúčastnit.
To Michal Uher:
Uvedl jste jeden velmi dobrý důvod, proč se účastnit operací v zahraničí, který ale dokonce ani ve vojenském prostředí ne všichni doceňují. Nekteri lide potřebují slyšet, co z toho budeme mít a zkušenosti jsou obrovský přínos. Sice zmínka o Žižkovi mi úplně nesedí (narozdíl od něj můžeme získávat zkušenosti aniž bychom byli žoldáky), ale jinak příspěvek vypíchl velmi důležitý aspekt, protože zkušenosti i historicky představují zpravidla zásadní výhodu. Nelze nevidět, jak moc armádu posunul Afghánistán. Samozřejmě nelze vše stavět jen na zkušenostech z Afghánistánu, ale jiná zahraniční operace, třebas v menším měřítku je právně jedním ze způsobů jak nesejít z cesty. A pokud odhlédneme od praktického přínosu – zkušeností máme tu i řekněme morální důvod. Jestli nekde máme šanci udělat správnou věc, tak to zřejmě je především v Africe. Naše (myslím NATO/EU) šance na úspěch tam je zpravidla vyšší než je v Afghánistánu, přičemž i relativně malou můžeme výrazně pomoci i obyčejným lidem, nejen vlivu kohokoliv na kohokoliv. Severní Mali je navíc geograficky relativně výhodna pro uplatnění technologické převahy.
K oprávněnosti: k tomu, aby vyslání ozbrojených složek na území jiného státu v mezinárodních vztazích bylo dle Charty OSN legální (ius ad bello) ,musí se jednat o sebeobranu, akci pod mandátem OSN, nebo o akci na žádost vlády státu, kde mají být tyto síly nasazeny. Takovou žádost samozřejmě musí učinit státní orgán k tomu oprávněný. V případě Mali taková žádost samozřejmě existuje a malijská vláda nepochybně vezme zavděk pomocí z jakékoliv evropské země i z velké části afrických zemí. Takže o oprávněnosti takové akce v tomto případě nemusí být pochyb. Je to otázka vůle a souboje mezi sebestředností, sobeckostí ale i zhodnocení možností a chuti se angažovat. Jako konec konců ve všech obdobných případech.
A dodávám v souladu s názorem Tomáše.Kolare, že se nás to týká víc, než si většina lidí chce připustit.
Francie (a s ni i zbytek EU) sklízí pouze výsledky své naprosto diletantské zahraniční politiky – pomůžeme „utiskovaným masám“ svrhnout sekulární režimy na Blízkém východě a v Severní Africe a následně budeme přihlížet jak mocenské vakuum vyplní islamisté. Za dosažení krátkodobých politických cílů pan Sarkozy a Cameron vyhandlovali bezpečnost EU. A propos, nejsou ti „internacionální džihádisté“ v Mali a Alžírsku bývalí „bojovníci za svobodu“ z Libye, kterým jsme v roce 2011 tak vehementně pomáhali?: http://edition.cnn.com/2013/01/18/world/africa/algeria-attackers/index.html?hpt=hp_c1
to Dušan Rovenský: to může být v bodu diletantská politika přinejmenším zčásti pravda. Ale v případě Tuaeregů, kteří přišli z Lybie se zpravidla nejedná o bývalé povstalce, ale naopak o bývalé žoldnéře Kadáfího armády, kteří sebou vzali i část zbrojního arzenálu. Tím nijak nezpochybňuji, že další proud zbraní nepochybně pochází z kořisti „bojovníků“ za svobodu, tj. původních libyjských povstalců. Ale i když obecně politika západních zemí může být nejen v tomto případě krátkozraká, nemělo by to znamenat, že jen proto, že nekdo z našich spojenců dělá neco blbě, můžeme tím omluvit naši nechuť – nevůli – nezájem se angažovat.
Oto, Tuaregové (Movement for the Liberation of Azawad, MNLA) mají se současným postupem islamistů do nitra Mali pramálo společného, kromě toho, že díky jejich povstání došlo k vytvoření mocenského vakua. To následně využilo hnutí Movement for Oneness and Jihad in West Africa (MUJAO) a MNLA se zbavilo: http://www.bbc.co.uk/news/world-africa-18610618
No a s útokem na rafinerii v Alžírsku už Tuaregové nemají vůbec nic společné. Tam jde o akci „džihádistické internacionály“. Dokonce jsou mezi nimi i evropští muslimové: „Algerian security sources told Reuters late Thursday that the militants whose bodies had been recovered from the complex so far included three Egyptians, two Tunisians, two Libyans, a Malian and a French citizen.“
To Dušan Rovenský: ok, má chyba nepřečetl jsem si pořádně Váš příspěvek. A u mého výrazně chybí „např.“ a nevím proč jsem neviděl odkaz, takže jsem nevěděl, že odkazujete na útok v Alžíru. Školácká chyba. Máte pravdu, že problém jen začal vzpourou Tuaregů (přesněji řečeno části) a vyhlášením (neuznaného) státu Azawad. Teprve pak se zapojili silně vyzbrojení salafisté a následně Aqmi tedy Al-Káida islámského Magrebu a hnutí MUJAO a nakonec Ansar Dine což jsou ale také Tuaregové ale kmene Iforas.
Nejdříve politicky a pak fakticky byli Tuaregové z MNLA převálcováni, ale přesto se domnívám, že poslední slovo neřekli.
Ale jinak si myslím (a také Abych odfláknutým čtením Vašeho příspěvku úplně neztratil tvář:), že lybijští povstalci nejsou nejak zvláště silnou skupinou mezi malijskými povstalci a fakt je i to, že primární destabilizace byla do značné míry způsobena přílivem nezaměstnaných Kadáfího žoldéřů. Výše uvedený seznam aktérů v severním Mali jsem neuvedl jen proto, abych dokázal, že jsem o nich slyšel ale hlavně proto, že to může být dobrý nástroj „rozděl a panuj“.
Nechci ale Frantíkům radit, tohle určitě dobře vědí.
ad 5,6,7
Částečně za mě odpověděl p.Rovenský v příspěvku č.8. 1)Díky krátkozraké politice velmocí(Francie,Británie,USA)během arabského jara a podpoře povstalců-islamistů jsou dnes islamisté silnější a lépe vyzbrojení svůj podíl na tom mají výše zmíněné velmoci.
2)I když je ČR součástí západu(EU,NATO)nemusí to nutně znamenat,že se musíme přímo účastnit každé vojenské operace kterou NATO nebo EU vymyslí.Je potřeba si konečně uvědomit rozdíl mezi velmocí typu Francie a regionální zemí typu ČR.
3)Účast AČR na misích NATO nebo EU jen proto,že to pomáhá akceschopnosti armády považuji za hloupost.Každé zahraniční nasazení armády musí být především smysluplné a být přínosem pro ČR.Příklad:nasazení AČR v EU Atalanta je smysluplné a pro ČR má přínos.Nasazení AČR v KFOR v tak masivním měřítku(mech.prapor,atd.)byl nesmysl a diletantismus jak vojenský tak ekonomický tak politický.Pro ČR žádný přínos pouze zátěž vojenská ,ekonomická,politická.
4)V Mali se bojuje za ,,Paříž“ a ne za ,,Prahu“.
a.Francie má v tomto regionu své ekonomické,vojenské,historické zájmy.
b.Francie společně s Británií a USA mají svůj podíl na zhoršení situace v tomto regionu(podpora libyjských povstalců,rozpad Libye)
c.ČR nemá v regionu žádné ekonomické,vojenské,historické zájmy.
d.ano podpořme úsilí Francie a spol.v oblasti diplomaticky(slovně) více není v silách ani zájmu ČR
e.prostředky a peníze které chce ČR případně vynaložit na misi v Mali raději investovat na posílení domácích zpravodajských služeb tím udělá ČR více jak pro sebe tak pro své spojence v boji proti terorismu.
ad 3
Proč kluci z Louisiany a Kansasu osvobodili Plzen? Proto aby kluci z Uralu a Sibiře neosvobodili celou Evropu.
Zájmy velmocí(USA,Rusko,Francie…)jsou celosvětové.Zájmy ČR takové být nemohou.Prostá logika.
To civil 12 a 13: ok, tohle jsou argumenty, s většinou nesouhlasím, ale je to lepší než předchozí plané tvrzení v příspěvku 1).
12/1 Nezpochybňuji, že politika velmocí je případě arabského jara krátkozraká, ale jestli to má být důvod pro neangažovanost, můžeme být v klidu, krátkozrakost je ve větší či mensí míře zrakem jakékoliv politiky. To, že někdo něco udělal blbě, by snad nemělo být důvodem nebo spíše výmluvou pro nezapojení. Tím nezpochybňuji jiné důvody (ale ne výmluvy)
12/2 samozřejmě, jak už jsem napsal nemusíme se cpát do všeho, co si USA/EU/.. usmyslí. Plně souhlasím s tím, že bychom si měli uvědomit naši reálnou ne-důležitost, ale to na druhé straně neznamená stáhnout hlavu do smrádku ulity a s potěšením nechat velké vyřešit své/naše problémy. Reálné zhodnocení vlastní důležitosti musí vést k reálnému zhodnocení vlastní odpovědnosti. Nepochybně neodpovídáme za kiksy velmocí, ale je dobré si uvědomit co je v problém Francie (její zájmy v regionu) a co je problém i náš (safe heaven pro radikály o pěkných pár tisíc km blíž Evropě než je Afghánistán). Do prvního nám celkem nic není, to druhé nás zatím může trápit jen v rozsahu naší krátkozrakosti.
12/3 Nikdo neřekl, že máme být v nejaké operaci JEN kvůli zkušenostem. Ale zkušenosti jsou největší ne-li jediný reálný přínos zahraničních operací, protože jak jste sám uvedl, nejsme velmoc a přínos ekonomický či ve formě posílení vlivu u nás nepadá v úvahu. Souhlasím se smysluplností mise Atalanta, ale nevím, jestli víte, že naše účast spočívá v nasazení 3 štábních důstojníků. Nezpochybňuji důležitost efktu „vlajky“ ale reálný význam nasazení3 vojáků bych skutečně nepřeceňoval.
12/4 říkáte – li “ V Mali se bojuje za Paříž ne za Prahu“ pak nevím, jestli chápete význam původního citátu, který jste parafrázoval. Ale vážně: kde se dnes bojuje za Prahu? Jestli nikde, prosím, pak to nechme na velmocích a nedivme se. K ostatnímu viz výše.
K 12/4 písm. D dobrá to jsou relevantní argumenty, nemyslím, že na to nemáme, ale je fakt, že po Afghánistánu je nejaká konsolidace
K 12/4 písm. D a E třeba posílení zpravodajských služeb je nepochybně v současném bezpečnostním prostředí správný krok
K 13 no s tím se dá samozřejmě těžko polemizovat, ale na rozdíl od SSSR se politika USA v roce 1945 určitě neorientovala na obsazení co největší části Evropy a přestavbu jednotlivých států na své satelity. Nebo chcete porovnávat závislost socialistických států na SSSR s postavením západoevropských států? Prostou logiku v tom tedy při vší úctě nevidím. Spíše mi to připomíná mimořádně silnou pozici izolacionistů v USA před WWII (a nejen tehdy). Nepřeceňuji nezištnost USA, ale s SSSR v roce 1945 bych to skutečně nesrvnával
To civil 12 a 13: ok, tohle jsou argumenty, s většinou nesouhlasím, ale je to lepší než předchozí planné tvrzení.
Když nad situací v Africe přemýšlím, tak mne napadlo, zda skutečně není zaděláno na válečný konflikt ve staré dobré Evropě. Různé šílené, ale možná částečně stabilní režimy jsou v Africe nahrazovány režimy islamistickými, které jsou nestabilní, rozhodně nejsou mírově naladěny, jsou zcela veřejně proti-západní a dávají do pohybu veliké a poměrně slušně vyzbrojené skupiny. Pokud by někdo dokázal využít potenciálu skupiny vyzbrojených frustrovaných muslimů sjednocených pod islamistickým praporem, tak bychom se možná nestačili divit. Je docela možné, že po určitém sjednocení a ukázání na vyníka – západ, by mohlo dojít k pokusu o vyvolání konfliktu i na kontinentu Evropy. Prosím neptejte se mne na způsob výsadkových a invazních operací, ale pokud by se něco podobného podařilo provést třeba ve Španělsku nebo ve Francii, tak bychom byli jako Evropa dost v šoku. Vzhledem k technologické převaze by to byla pravděpodobně veliká jatka živená islamistickou verzí sovětského názoru: Nas mnogo! a touhou 72 panen pro všechny. Nikdo z nás by na základě logické úvahy do ničeho takového nešel, ale v případě Islamistů bych se na logiku moc neodvolával. Zajímavé by také bylo, pokud by někdo využil potenciálu kosovských, albánských a BiH muslimů a otevřel druhou frontu v této oblasti. To bychom už opravdu nevěděli co s tím.
Ano je to fantasmagorie, ale na druhou stranu historické události nemusí mít nutně logiku.
Zajímavé mi připadá hodnocení krátkozrakosti politiky, když nevidíme do tajných bilaterálních smluv a většina diplomatické komunikace je nám skryta. Ani to hodnocení konfliktů a jejich výsledků mi nepřipadá jednoznačné, i pokud bych byl přímo na místě, věděl bych co se děje? Musíme si uvědomit, že etnická, kulturní a náboženská hnutí v Africe jsou podobně jednotná jako EU ve své zahraniční politice. Také bych obzvláště zdůraznil efekt nechtěných výsledků a náhody a nemožnosti tvorby přesné predikce (jako protiargument deterministickým prohlášením typu když se udělá A stane se B). To vše činí rozhodnutí v mezinárodní politice obtížnými nehledě na protichůdné a občas konvergentní zájmy (které je třeba sledovat). A působení zahraničních jednotek je vždy otázkou. Francouzská armáda je na tom poměrně dobře, ale co africké země? Jak bude maliská vláda schopna udržet moc a co okolní státy (obzvláště sever Afriky)? Co to bude znamenat pro situaci v Sýrii a postoj FSA? Využijí toho teroristé pro rekrutaci a útoky na Evropu?
ota
Ta hysterie,že islamisté jsou nám najednou blíže(Mali) a že je tím ohrožena bezpečnost ČR a proto je třeba se angažovat v Mali,Afghánistánu nebo kdekoli jinde má stejnou úroven jako,že imperialisti čekají na naše zaváhání a poté udeří.Největším nebezpečím pro Evropu není muslimský radikál s kalašnikovem na Sahaře nebo v afghánských horách jak stále omílají politici a média,ale frustrovaný muslimský mladík který nemůže sehnat práci kterého nepřijala západní společnost která v něm vidí jen přivandrovalce ano radikálové vyrůstající v milionových muslimských komunitách ve většině západních zemí využívající schengenský prostor jsou tou skutečnou bezpečnostní hrozbou.Žádný Rambo v Mali nebo kdekoli jinde nic nevyřeší problém a hrozba je přímo v Evropě a zde je především a hlavně zapotřebí zpravodajských služeb.Nás v ČR neohrožují islamisti v Mali nebo Afghánistánu,ale islamisti v Německu nebo ve Francii kteří k nám v rámci schengenského prostoru dojedou autem.
to civil: a řekl jsem snad, že nás něco z toho, co jste vyjmenoval neohrožuje? Netrpím schizofrenií a nevidím džihádistu s nožem v tlamě za každým rohem a rizika, která jste vyjmenoval jsou samozřejmě reálná a popravdě řečeno nijak úspěšně řešená. Ale představa, že tyto problémy máme řešit doma v Evropě, protože jinde se nás netýkají je s prominutím blbost. Nemůžu se zbavit dojmu, že hledáte důvody, proč sedět za pecí a nechat zpravodajce makat. V současném bezpečnostním prostředí hrají zpravodajci nepochybně mimořádně důležitou roli, ale ani armáda agentů 007 nezvládně vše. Nechci ale dál rýpat, třeba to myslíte dobře. Problém je samozřejmě v tom, jak naznačil kámen, že je to skutečně komlikovaný problém (co dnes není). Jestli se ale vzdáme zahraničních operací, pak přicházíme o jeden z nástrojů. A jestli máte pocit, že např. logistické a výcvikové základny Al-Kaida atd. nejsou problém, pak samozřejmě není co řešit.
To Kámen: no samozřejmě je to složité. Jsou-li Vaše dotazy zvoláním nikam nejezděme, je to složité, pak neoperujme roztříštěnou pánev, to je taky složité. Upozorňuji, že „tajné bilaterální smlouvy a většina diplomatické komunikace“ je zpravidla z principu skryta vždy:) Jsou -li to dotazy do diskuse, pak jsou zcela na místě a můžeme se o tom bavit.
ota
1)problémy jinde(Mali,atd.)se nás samozřejmě týkají,ale týkají se nás nepřímo.Vzhledem k nedůležitosti ČR z pohledu evropského natož světového(jsme nedůležití velikostí země,polohou,velikostí ekonomiky,zásobami surovin,velikostí armády,atd.)je velmi zapotřebí zvažovat čeho se vzhledem k omezeným národním zdrojům můžeme v rámci NATO,EU účastnit a co je pro nás přínosem.
2)přínosem pro ČR by bylo posílení tuzemských zpravodajských služeb vzhledem ke stále větší federalizaci Evropy(schengen,atd.)a volnému pohybu možných radikálů z muslimských komunit na západě.
3)dvakrát měř jednou řež by mělo pro ČR platit především.Nejsem proti zahraniční účasti AČR pokud takové mise mají pro ČR smysl a význam.Výsledkem mise ale nemůže být vznik samostatného muslimského narkostátu jakým je Kosovo to se raději takové mise neúčastnit a ušetřené prostředky raději investovat do posílení domácí bezpečnosti.
4)logistické a výcvikové tábory Al-Kaida jsou samozřejmě problém,ale zcela mimo možnosti ČR to nějak řešit.Samozřejmě můžeme se zůčastnit v rámci nějaké širší operace NATO,EU,ale znovu podotýkám musí to mít nějaký smysluplný výsledek pro ČR a její zájmy.
@ota>
kolik jste toho jako reprezentant západní společnosti schopen a ochoten od člověka jehož jediným vzděláním a výchovou je recitace svatých veršů přijmout?
kdyby západní společnost neměla tak otevřenou náruč, možná bychom se skutečně nemuseli bavit o domácích hrozbách a mohli se soustředit na napravovánícizích záležitostí.
To Honza: Názory ekonomického přistěhovalce-radikála, který má představu, že se Evropané přizpůsobí jemu ane on jim, přijímat ochotný samozřejmě nejsem. Proč se ptáte, vyvolal jsem jiný dojem? Se štědrou náručí Evropy nesouhlasím, ale můžeme si za to sami a je to na jinou debatu. Bavíme se obraně a integrace přistěhovalců, jejich vzdělávání a případně trestání dopustili-li se trestných činů je věcí všech možných ministerstev jen ne obrany. Ve vypjatých situacích, kdy je třeba posílit policii, armáda má své místo (nepokoje v Marseile, Paříž), ale za normálních okolností není důvod. Jak už jsem napsal není důvod vzdávat se jednoho z nástrojů, když řešení příčin na místě může být efektivnější než řešení následků doma. Připomínám, že útočníci v Alžíru měli safe heaven v Mali. Příště to nemusí být Alžír. Současné bezpečnostní hrozby nejsou vázány na státní území a uzavřít se na svém dvorku už není účinná strategie. Byť si to stále hodně lidí myslí.
#20 byl chybně adresován, patřil Civilovi; pardon.
ztratil jsem se ve všech těch osloveních
to Honza: nevadí, stejně s tím co napsal civil ad 19 souhlasím:)
to civil: v zásadě souhlas
Pokud byl příspěvek č.20 adresován mě odpovědi jsou takové.Jsem rád,že ČR je pro muslimské přistěhovalce neatraktivní jak z ekonomické a sociální stránky tak z historického hlediska.Bohužel ale díky federalizaci Evropy se s možnými muslimskými radikály ze západních komunit budeme střetávat čím dál častěji.
,,soustředit se na napravování cizích záležitostí“ EU se musí hlavně soustředit sama na sebe aby si v globální konkurenci udržela své místo potom se může starat o cizí záležitosti.
to Civil: tak jsme zase tam, kde jsme byli. Termín „soustředit se sami na sebe“ je mi z principu nesymapatický ale prosím. Jenže pokud to spojíte s tím, že napřed si vyřešíme své problémy a teprve pak se budeme starat o cizí, tak jste právě rezignoval na pomoc komukoliv jinému. nevím aktuálně o žádném příkladu z historie, kdy by jakákoliv kultura prohlásila, že je spokojena a má vyřešeny své problémy (snad Japonsko 17.-18.stol. ale to není nejlepší příklad). Izolacionismus v globalizovaném světě prostě aplikovat nelze
1)EU momentálně bojuje o své přežití proto musí veškeré své síly soustředit sama na sebe a svou vnitřní reorganizaci.
2)EU nemá jednotnou zahraniční politiku takže o nějakém izolování se od vnějšího světa nemůže být ani řeč.
3)EU díky své vnitřní slabosti nemá ani kapacity řešit samostatně nějaké vážnější cizí záležitosti.Příkladem je právě probíhající konflikt v Mali na straně jedné povstalci s pěchotními zbraněmi na autech na straně druhé jeden z pilířů EU,NATO velmoc Francie,která nedokáže samostatně bez cizí pomoci potlačit povstalce.
To civil: neříkám, že argumenty ad 26 jsou mimo, ale EU nikdy jednotnou zahraniční polititku nemělo (a těžko si dnes představit, že mít bude). Co se týče vnitřní slabosti, tak po většinu své existence byla EU méně integrovaná. Ne že by dnes byla vnitřně silná a ne že by měla přehršel kapacit, ale skutečně si myslíte, že země ECOWAS jsou vnitřně silnější a mají více kapacit? A co se týče schopnosti bojovat s povstalci s pěchotními zbraněmi – no s COINem má problém i vnitřně silná a jednotná US Army:) to je přece otázka především (ne)schopnosti flexibilně měnit své přístupy.
28.ledna,časně zrána dosáhly francouzsko-maliské jednotky za letecké podpory města Timbuktu.Nejprve bylo obsazeno letiště padákovým výsadkem částí 2.výsadkového cizineckého pluku,pak výsadkáři obklíčili město a další vojáci ho začali osvobozovat.V Kidalu prý Tuaregové vyhnali islamisty pryč.
Rychlost a efektivnost s jakou postupují francouzsko-maliské jednotky na sever je obdivuhodná přirovnal bych to k úspěšné ofenzívě Severní aliance a US a UK sil v operaci Trvalá svoboda.Otázkou ovšem zůstává co se stane poté co bude operace Serval ukončena, mají islamisté v regionu takový potenciál jako ty afghánští ? Není operace Serval jen vyhranou bitvou v nekončící válce jak to můžeme pozorovat v Afghánistánu?
narozdíl od Afghánistánu v Mali není třeba ustavovat novou vládu, jedna funkční byť slabá už tam je. Je celkem na co navázat a vnitřní nestabilita nemetastázovala do celého státu. Navíc Francouzi z oblasti přinejmenším zpravodajsky nikdy neodešli a jsou kontinuálně informovanější. Takže i když to neznamená, že určitě situaci zvládnou, mají každopádně lepší startovní čáru
No, tak zcela jistě je na co navázat: „V neděli 18. května 2008 vyvrcholila cesta vládní delegace návštěvou severoafrického Mali. Premiér jednal s prezidentem země Amadouem Toumani Tourém a předsedou malijské vlády Modibo Sidibém. Protějškem při jednáních prvního náměstka ministryně obrany byl maliský ministr obrany Natie Pleah. I zde se dostalo na téma modernizace letectva. „Mimo jiné jsem pozval velitele letectva i malijské piloty na návštěvu do ČR, aby se seznámili s fungováním našich vzdušných sil,“ uvedl po jednání Martin Barták.“
http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=11366
To Dušan Rovenský: no pokud je ta ironie myšlena dobře, tak uznávám, že o téhle souvislosti jsem skutečně nevěděl:) Na druhou stranu by nebylo od věci tam IZMATa vyslat, republika Malawi dobrého ministra obrany právě potřebuje:)
republika Azawat tuplem
omluva za hloupý překlep, samozřejmě Mali:)