Britové mají novou Bílou knihu o záložních silách

Po materiálu Future Reserves 2020 nezávislé komise, která hodnotila stav britských záložních sil a jakémsi mezistupni – Zelené knize – z podzimu 2012 je na světě Bílá kniha týkající se záložníků. Bílou knihu s pěkným názvem Reserves in the Future Force 2020: Valuable and Valued před několika dny představil ministr obrany Philip Hammond. Navazuje na předchozí dva dokumenty a přichází s konkrétními záměry, jak změnit nepříliš uspokojivý stav britské Teritoriální armády (TA), která bude do budoucna přejmenována na Armádní zálohy.

Bílá kniha předestírá radikální změny, ke kterým má dojít v následujících letech. Nejde tedy jen o přemalování štítu – přejmenování Teritoriální armády, která existuje od roku 1908 jako Teritoriální síly a od roku 1920 jako TA. V dobách největší slávy během 2. světové války měla 400 000 příslušníků, pak počty radikálně klesaly. Její význam vzrostl znovu v roce 2003 během operace v Iráku, kdy se operací zčastnilo na 6900 záložníků. Mimochodem, za výcvikové dny dostávají britští záložníci přibližně 35 liber a nemají nárok na téměř žádné výhody. To se má do budoucna změnit.

Zpráva britské nezávislé komise z roku 2011 byla jednou z inspirací pro přípravu české Koncepce aktivní zálohy ozbrojených sil ČR, která byla konečně schválena letos v lednu. Potěšitelné je, že přístup i úvahy máme s Brity podobné. Podle hodnocení uvedeného v britských materiálech se dá soudit, že do jisté míry i výchozí podmínky jsou stejné. Samozřejmě, počet britských záložníků i jejich nasazování je mnohem extenzivnější, ale popisované problémy jsou podobné – nedostatečný výcvik, nedostatečné incentivy, nízké společenské ohodnocení, neschopnost ozbrojených sil využívat schopností záložních jednotek, či neujasněné užití záložních sil vede k nezájmu o službu v těchto jednotkách. Návrhy řešení jsou podobné, byť ne totožné.

Počet britských armádních záložníků se má zvýšit ze stávajících patnácti tisíc na přibližně 30 tisíc plus osm tisíc ve výcviku. K menšímu zvýšení počtů má dojít i u dalších složek (letectvo, námořnictvo a další podpůrné jednotky). Třicet tisíc plus osm tisíc vojáků bude tvořit přibližně třetinu profesionálních sil, jejichž počet kvůli finančním škrtům klesá o 20 tisíc na 82 000. Celkem má mít tak britská armáda k dispozici po roce 2018 120 000 mužů a žen v uniformě.

V České republice byl koncepcí vytyčen smysluplný maximální počet na 5 000 příslušníků aktivní zálohy, což je čtvrtina celkových sil. Ovšem vzhledem k tomu, že výchozí základna je velice nízká (v průměru méně, než 1100 příslušníků AZ), dalo by se považovat za úspěch, pokud by se po roce 2020 podařilo mít mezi třemi až třemi a půl tisíci příslušníky AZ.

Britové, podobně jako my, dělí záložníky na dobrovolné (ti, kteří neprošli předchozí službou) a bývalé profesionální vojáky. Ti druzí mohou být povoláni ke službě v záloze, pokud to bude situace vyžadovat. Jedná se především o specialisty, či „nedostatkové“ odbornosti, které mohou bez většího výcviku posílit záložní jednotky tak, aby se zvýšily nejenom počty, ale i schopnosti profesionálních sil. Jde o podobnou úvahu, jaká byla učiněna u nás již v Bílé knize o obraně a posléze i v koncepci – vzhledem k tomu, že „přítok“ do aktivní zálohy kolísá a zároveň je zapotřebí mít maximálně doplněné jednotky (pro výcvik i nasazení, jinými slovy kvůli zvýšení připravenosti) musí se najít nějaký personální zdroj, který napomůže řešit toto dilema. Tím jsou bývalí vojáci z povolání, kteří mohou být do několika let po ukončení kontraktu, kdy je ještě jejich znalost na vysoké úrovni, povoláni ke službě v záloze. Podtrhuji slovo mohou.

Britové vyčlenili 1,8 miliardy liber pro příštích deset let (180 milionů liber ročně) na zlepšení podmínek pro zálohy. Tyto peníze nejsou určeny pouze na incentivy (včetně kompenzací), ale i na vytvoření podmínek pro výcvik (zajištění dostatečného množství kvalitní a moderní techniky, vzdělávání atd.) Podobně jako u nás nebylo ministerstvo financí nadšené z daňových úlev pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají příslušníky záloh a proto bude zaveden systém kompenzací. Jde o formu, která je navržena a byla akceptována ministerstvem financí i u nás.

Mimochodem, z výpočtů provedených v rámci přípravy koncepce vyplývá, že v případě pěti tisíc příslušníků AZ by došlo k navýšení rozpočtu na aktivní zálohu až na 400-500 milionů korun ročně. Tím se dostáváme přibližně na polovinu toho, oč plánují zvýšit Britové. Rozdíl je v tom, že my se v tuto chvíli soustředíme především na zkvalitnění podmínek v personální oblasti. Dalším krokem proto musí být revize potřeb nejenom v materiální oblasti, ale i v oblasti vzdělávání atp. (Britové se snaží udělat obojí najednou). Příslušníci britských záloh mají mít do budoucna nárok na lepší přístup ke zdravotní péči a mohli by získat i vojenskou penzi. Opět, jedná se o podobná opatření, jak jsou v různé míře připravována i u nás, aby se zvýšila motivace ke vstupu do aktivní zálohy.

Jedna z věcí, která hodně rezonovala v britském tisku po představení Bílé knihy bylo zvýšení role záložníků v oblastech jako je kybernetická bezpečnost. Jedná se o zcela logickou i správnou úvahu, na jejímž konci by mělo být kladení většího důrazu na vytváření jednotek ze specialistů (například v IT oblasti), kteří by byli velice rychle schopni v případě potřeby doplnit profesionální síly, pro které není možné a efektivní si dlouhodobě udržovat dostatek úzkoprofilového personálu vysoce ceněného na trhu práce. V českých podmínkách by bylo tak snem vytvoření malé jednotky přičleněné například ke 34. základně KIS složené ze specialistů, kteří se ve svém zaměstnání živí jako počítačoví odborníci a kteří by velice rychle během krize posílili kybernetické schopnosti armády. Základním předpokladem je ovšem zacházet se specialisty jako se specialisty a nikoli jako s vševojskovci… Podmínky pro to koncepce nastiňuje.

K čemu přistupují Britové mnohem otevřeněji je používání záložních sil v operačním nasazení. Předpokládají jejich nasazování v zahraničí pro posilování pravidelných jednotek sloužících například na Kypru, či Falklandech, pro krátkodobé operace (evakuace občanů z válkou zasažené země), pro další mírové a stabilizační operace a pro posilování schopností jako je mentoring v postkonfliktních oblastech, prevence konfliktů atd. V našem případě v koncepci hovoříme o tom, že jsou příslušníci aktivní zálohy v zásadě použitelní při všech operacích ozbrojených sil. Jedná se o poměrně obecné, byť důležité tvrzení. Jeho přijímání bude ovšem nějakou dobu trvat.

V zásadě jsou tři omezení, proč má mnoho lidí u nás problém akceptovat „rozmáchlý“ britský přístup. Za prvé jde o mentalitu, za druhé o nižší potřebu a za třetí o technické překážky. Pro mnoho politiků i širší společnost je nepředstavitelné, že by měli být vojáci vysíláni do operací typu Afghánistán, či dokonce Irák a o to více jsou skeptičtí k jakémukoli nasazování příslušníků aktivní zálohy v zahraničí. Marné je vysvětlování, že vyslání zálohy v zahraničí může znamenat například doplňování regulérních jednotek nasazených v rámci článku 5 Washingtonské smlouvy, jinými slovy pro plnění spojeneckých závazků. Snadno využitelní mohou být kdykoli specialisté. Dá se očekávat, že bude trvat ještě řadu let, než se obecný náhled změní.

Druhým, možná závažnějším důvodem, je potřeba. Narozdíl od Británie, nejsou české ozbrojené síly vystaveny takovému tlaku na udržování vysoké přítomnosti v zahraničí. Výsledkem je, že kladené nároky zatím dokáže armáda a další složky pokrýt vlastními silami. Třetím důvodem jsou technické překážky pro nasazení příslušníků AZ v zahraničí (zaměstnavatelé, zabezpečení, kompenzace, pojištění atd. atp.) Zajisté jde o závažné otázky, i legislativního charakteru, ale pokud budou překonány body jedna a dva a bude dostatčná vůle, pak tento bod bude snadno vyřešen.

Britská Bílé kniha, podobně jako česká koncepce, respektive veškeré diskuse, které ji předcházely, rozpoznává význam zajištění podmínek pro vstup a službu v dobrovolných záložních silách. Bez užší spolupráce se zaměstnavateli budou i nadále záložníkům kladeny překážky při jejich službě, bez podpory rodin záložníků nebude jejich služba udržitelná a bez podpory společnosti jako takové bude jejich služba osamoceným a nepochopeným ostrůvkem…

Co se zaměstnavatelů týče, je nutné s nimi vést permanentní dialog, ideálně vytvořit nějaký stálý výbor, který by řešil problémy nejenom příslušníků aktivní zálohy, ale i zaměstnavatelů, morálně oceňovat ty podnikatele, kteří se starají o obranu země tím, že tolerují službu jejich zaměstnanců v AZ a podobně. Jde o běh na dlouhou trať, ale je zvládnutelný. A mimochodem, nejsou k němu zapotřebí stovky milionů korun.

Britské ministerstvo obrany se rozhodlo pro zásadní změnu. České dospělo ke stejnému závěru. Bohužel to, co může připravované změny značně zbrzdit je současná politická situace. Na schvalování čeká několik zákonů, které se výrazně dotýkají aktivní zálohy, protože vytvářejí rámec pro podmínky služby. Pokud se schvalovací proces zastaví, zastaví se, či v lepším případě zbrzdí, i realizace navržených změn. Ku škodě nejenom aktivní zálohy, ale i bezpečnosti České republiky jako takové. A to nemluvím o třech letech práce desítek lidí, která může přijít vniveč.

Snad se ale černé scénáře nenaplní a nebudeme se na Brity v dalších letech dívat pouze se závistí.

P. S. Výše uvedené je jenom můj výtah z britské Bílé knihy. Doporučuji si ji přečíst celou.

Podobné příspěvky

48 Komentářů

  1. “ The reserves are growing, because budget is shrinking. “

    Poslední věta videa je klíčová. Dokud u nás někdo tohle politikům a zřejmě i vojákům nenatluče do hlavy, nebude se dít nic. Mimochodem, co se bude dít u Britů už víme. Na army.cz a FB stránce AZ je to samá soutěž, ale víceméně ticho po pěšině. Děje se něco nového ?

  2. Zřejmě nakonec bude nutné, aby se několik příslušníků AZ dostalo do poslanecké sněmovny jako poslanci, či následně třeba i do role členů vlády a potom by to mohlo probíhat svižněji :-) Také by to možná chtělo PSČR ukázat pravdivou realitu stavu AČR, protože možná řada zákonodárců vychází ze scifi představ ala voják 21. stol. Přitom v realitě voják dnes nemá pomalu ani obyčejné tričko či uni95, protože i když výstrojních bodů má třeba milion a mohl by si ve výstrojním skladu za to pořídit asi tři miliony kravat na gumičce nebo dva tisíce kusů žlutých pyžam, tak uniformu pro něj nemají a když tak jednu na rok (pomalu z protekce), to samé trička atd. Prostě dokud naši zákonodárci skutečně nepochopí, že současná finanční situace resortu vytváří takovéto podmínky, kdy je potřeba něco rychle hmatatelně změnit, tak bude pokračovat sestupná tendence schopností. Ty změny mohou být logicky v zásadě dvě. První možností je rychle začít pumpovat do armády více peněz, aby se konečně tahle sestupná křivka zvrátila a konečně byly zase peníze vůbec na základní provoz a udržování schopností. Druhou možností je zlevnit výrazně tuto službu, kterou společnosti armáda přináší a to jde jedině způsobem postavení její podstatné části na „levných“ AZ. Píšu to možná tvrdě, ale je to tak.

  3. To PJK : mám obavu, že podobný vývoj jako v Polsku u nás nehrozí. Jackové nejsou hloupí a armádu finančně saturují uspokojivým způsobem a bez výkyvů. Ad to oblečení… jak dlouho už to trvá ?

  4. Pro PJK: Problém toho „zlevnění“ služby veřejnosti je také její následná nižší kvalita. To není nějaká urážka, ale realita. Pokud někdo ale chce jen „počítat chlívečky“ – mám mít 20 tisíc vojáků, mám 20 tisíc vojáků (a je mu celkem jedno, zda profesionály nebo amatéry) – tak to takto samozřejmě dělat lze. Potom lze ovšem konstatovat, že návrat k (alespoň částečně) branecké armádě by byl také obdobným řešením…

  5. porovnávat VZP naší malé , moderní, mobilní, mladé a především motivované armády s źoldnierzem zawodowym Wojska Polskiego je jako srovnávat Š fabia HTP a VW Sharan…takové renomé a bonusy jako má armáda v PL, tak o tom se nám tady může jen a jen zdát. Myslím, že dřív se budou lidi procházet po Slunci, než tady bude mít armáda to, co ta polská.

    K výstroji. Odpovědný za stav je MG Bulant. Jemu to zcela evidentně nevadí. Současný stav je již téměř 3 roky a mám pocit, že se MG Bulant dušoval, že na podzim budou sklady plné a nákup bude bez omezení. No to se v SNO mají co těšit, to bude mela:-))) I člověk tak prost jako já si uvědomuje, že pro naši 5M armádu by bylo mnohem lepší převzít výstrojní program nějaké velké armády, např. Multicamo nebo MARPAT. Jenže to by nikdo nevydělal, že….

  6. Dušan Rovenský – Myslím, že právdu máte i nemáte. Mě se vždycky hrozně líbí, když někdo v podobném porovnávání srovnává na straně VZP nejraději pomalu VZP ze 43. vpr, 601. skss či 102. pzpr apod. s nějakým prototypem skorošedesátiletého „trampa“ z nějaké pěší roty AZ. K tomu je potřeba si uvědomit, že u krajských pěších rot AZ nejsou jen skorošedesátiletí trampové, ale i mladí snaživí kluci, co leckdy hodně umí; dále také to, že existují i čety AZ u bojových útvarů; no a v neposlední řadě to, že ne všichni VZP jsou „bojaři“ od elitnějších bojových částí. Takže to o té kvalitě nemusí být tak úplně platné, když srovnáte třeba příslušníka AZ z čety u bojového útvaru a nějakého vybraného VZP z nějakého „týlového“ útvaru. Poznal jsem např. několik VZP, kteří mi vyprávěli, že ze vševojskové odbornosti, taktiky atd. prakticky u útvaru nic necvičí, střelby mají tak dvakrát do roka s pár náboji a výcvik prakticky žádný nemají. Tudíž bojová hodnota takovéhoto VZP (pokud to není specialista, jehož „bojem“ je např. IT, zdravotnictví, atd.,atd.) je blízká nule. Troufnu si prohlásit se vším vědomím, že průměrný příslušník AZ z jednotky u bojového útvaru má větší bojovou hodnotu pro AČR, než takovýto VZP. Tudíž není VZP jako VZP a není AZ jako AZ. Někdy může být některý VZP větší amatér, než AZ :-) To sděluji jako fakt, ne rozpoutání polemiky. Je zřejmé, že někde je chyba, která se musí napravit. Tím se vracím ke svému předchozímu komentáři a dvěma logicky nutným cestám řešení neutěšeného stavu.

  7. P.S. Tím Vám nechci nic podsouvat, třeba jste to tak nemyslel. Psal jsem to všeobecně k tomu srovnávání.

  8. PJK :
    Dušan Rovenský – Myslím, že právdu máte i nemáte. Mě se vždycky hrozně líbí, když někdo v podobném porovnávání srovnává na straně VZP nejraději pomalu VZP ze 43. vpr, 601. skss či 102. pzpr apod. s nějakým prototypem skorošedesátiletého „trampa“ z nějaké pěší roty AZ. K tomu je potřeba si uvědomit, že u krajských pěších rot AZ nejsou jen skorošedesátiletí trampové, ale i mladí snaživí kluci, co leckdy hodně umí; dále také to, že existují i čety AZ u bojových útvarů; no a v neposlední řadě to, že ne všichni VZP jsou „bojaři“ od elitnějších bojových částí. Takže to o té kvalitě nemusí být tak úplně platné, když srovnáte třeba příslušníka AZ z čety u bojového útvaru a nějakého vybraného VZP z nějakého „týlového“ útvaru. Poznal jsem např. několik VZP, kteří mi vyprávěli, že ze vševojskové odbornosti, taktiky atd. prakticky u útvaru nic necvičí, střelby mají tak dvakrát do roka s pár náboji a výcvik prakticky žádný nemají. Tudíž bojová hodnota takovéhoto VZP (pokud to není specialista, jehož „bojem“ je např. IT, zdravotnictví, atd.,atd.) je blízká nule. Troufnu si prohlásit se vším vědomím, že průměrný příslušník AZ z jednotky u bojového útvaru má větší bojovou hodnotu pro AČR, než takovýto VZP. Tudíž není VZP jako VZP a není AZ jako AZ. Někdy může být některý VZP větší amatér, než AZ :-) To sděluji jako fakt, ne rozpoutání polemiky. Je zřejmé, že někde je chyba, která se musí napravit. Tím se vracím ke svému předchozímu komentáři a dvěma logicky nutným cestám řešení neutěšeného stavu.

    tak teď jsem se pobavil jako už dlouho ne. Vážený pane, nechci spekulovat o validitě informace, kterou Vám podalo těch „několik“ VZP, jistě to byli zkušení a ostřílení specialisté s dobou služby delší než je doba základního výcviku u VeV-VA. Problematika AZ je v rámci AČR řesena v duchu “ něco máme, tak to budeme aspoň držet při životě – rozvíjet, ale ne“, proč taky, když zdrojový rámec hovoří za vše. Nejsou v dostatečné míře peníze na zabezpečení výcviku bojových útvarů, tím pádem, jak může být zabezpečen výcvik a v návaznosti na to úroveň „vycvičenosti“ a “ bojové hodnoty“ příslušníka např. pěší roty AZ u KVV? Zmínil jste, že u AZ jsou i mladí kluci, no, proč tedy nejdou splnit svou vlasteneckou povinnost a nevstoupí do řad AČR, aby ji trochu pozvedli? Ono je výhodnější být „jako voják“ jen občas? Bojová hodnota AZ obecně a teď dost paušalizuji ( srdcařům se omlouvám ), je vážený pane NULA. Chápu roli AZ jako zabezpečovací jednotky – strážní nebo ženijní, ale tzv. bojové čety/roty u 4.bRN a 7.mb většího smyslu, než propagačního ( PR pro MO ČR ) nebo uspokojení svých zálib ( příslušníci AZ ), nemají.
    Věřím, že si to nikdo nepřizná, ale současný stav je na světelné roky vzdálen tomu, co si od AZD, dnes AZ, sliboval např. gen. Šedivý a nevěřte, že se něco markantně změní…

  9. J.D. :
    PJK problém je v tom, že většině zákonodárců je to lhostejné…..

    V popředí by měla být především iniciativa MO ČR a AČR, tady je jádro problému, proč je AZ stále konglomerát Šípkové Růženky a Bufallo Billa.
    Kolik toho už záložkám bylo naslibováno a co se z toho balíku příslibů splnilo?

  10. #9
    na to se lze dívat i z druhé strany.. proč nemají v prvé řadě odstříleno VZP a zálohy nestřílí to, co zbyde. pokud kdokoliv tvrdí, že AZ je nas stejné úrovni jako VZP (průměrně), tak tvrdí také to, že VZP se deset měsíců v roce fláká a bere plat za nic.
    V současné době je důvod pro podporu AZ z hlediska politiky jednoznačný- je to zajímavý způsob jak mít vojáky a přitom je neplatit.
    Kolega odcházel jako WO2 z velice odborného místa v AČR a to po kariéře u bojových útvarů a mírových misí. dle jeho slov mu aktivní zálohy nabídly vzhledem k jeho vzdělání a výcviku „zajímavou“ pozici – střelce. tam je pak zjevně něco špatně, nemyslíte?

  11. Pro Pátka šediváka – Také jste mne pobavil vážený pane. Zkusím ale odpovědět a reagovat na Váš příspěvek.
    1) Proč příslušník AZ, navíc třeba věkově mladší či mladý, je v AZ a „nevstoupí do řad AČR“?
    Odpověď: Za prvé v řadách AČR jsou i AZ, kteří jsou také vojáci, není to zájmový kroužek příznivců armády. A potom samotná odpověď – uvedu to na příkladu. Je třeba důstojník v AZ, 30 let, s dětmi- rodinou, zabydlený v nějakém městě, kde širokodaleko není žádný bojový vojenský útvar, kde by mohl sloužit. Pracuje v manažerské pozici, kde se jeho měsíční příjem pohybuje např. kolem 80 – 100 tis. (např. obchodní ředitel společnosti s mezinárodním zastoupením). Co by mu mohla dnes AČR nabídnout? Max. (a to při hodně dobré konstelaci hvězd) místo velitele čety u útvaru vzdáleného třeba 200 km (kde by sice rád sloužil, ale také se nechce rozvádět či prodávat zařízený dům a stěhovat se na druhý konec republiky) s platem asi tak třetinovým, než jaký má nyní. Už chápete, proč třeba leckterý AZ není VZP? To není o tom, že by se nějak bál vojenského života, vůbec ne. Je to jen o tom, že má v současnosti nějakou civilní realitu, kterou v provazbě na svoji sociální situaci a rodinu nemůže často jen tak lehce vyměnit za stávající podmínky služby VZP v AČR.

    2) K oněm zmiňovaným VZP – jednalo se o vojáky se 3, 5 a více lety služby v AČR, v několika případech o důstojníky, jinak vojáky základních funkcí. Dle slov jednoho, když byl zpraven o rozsahu, četnosti a podmínkách výcviku jednotky AZ u bojového útvaru – on necvičí ani z desetiny tak jako tato jednotka. Ad validita informací – vážený pane, nejsem myslím trumbera co si nechá něco jen tak nabulíkovat a věřte, že znám stav v AČR – pohybuji se jak u bojového útvaru, tak znám i prostředí jiných útvarů.
    3) ad bojová hodnota AZ – pokud řeknete, že bojová hodnota je nula, tak to znamená, že není vůbec žádná. To je jako byste řekl, že je jedno, jestli máte 6 let cvičící četu AZ třeba ze 4. brn nebo 7. mb, která je cvičena vytrvale dle standardů daných brigád, v součinnosti s aktuální technikou a další výzbrojí (jíž umí používat), plní každoročně BOSky a je na nějakém stupni sladěnosti a na druhé straně jestli máte na rychlo sesbíranou četu laiků z ulice, kteří neumí vzít do ruky zbraň a jsou schopni se během pár minut sami nechtěně či chtěně postřelit, neznají SOP, Pandur je pro ně z hlediska ovládání a využití někde na úrovni USS Enterprise ze StarTrek, těžký batoh vám tahat nebudou, více jak kilometr chůze je těžká šikana a taktika je pro ně cizí slovo. To přece nemůžete reálně myslet vážně?

  12. Honza- ano je něco špatně, pokud takovému VZP, kterého zmiňujete mohl rámec AZ nabídnout pouze místo střelce. JDe však o to, do jaké jednotky chtěl jít sloužit. Někde prostě volná místa žádná nejsou, protože jednotky jsou 100% naplněny. Otázkou může být, proč tedy daných jednotek není více, když o službu u nich je takový zájem.
    K Vašemu námětu ke střílení atd. – Já opravdu netuším proč třeba VZP z nějakého nebojového útvaru si střelí z 58čky ročně jen pár ran, proč ještě neviděl Brena, proč nikdy během své služby nezažil spaní venku, proč necvičí taktiku, nezná prakticky základní bojové SOP atd. (skutečně reálný případ – takové VZP také znám – tedy i kromě těch od bojových útvarů, včetně těch proklamovaných, co jsem již zmiňoval – to aby mne někdo třeba rádoby neosočil, že takto paušalizuji všechny VZP). OK, umí ale zase jiné věci – to, k čemu je prioritně určen svou odborností jeho útvar. V tom je třeba špička. Takže bude umět třeba jezdit buldozerem, nebo vytvářet telefonní spojení, nebo čerpat žumpu „hovnocucem“ (omlouvám se, nevím jak se to vozítko jmenuje slušně :-) ), vařit, pracovat v rámci skladového účetnictví, pracovat s financemi na finančním, atd.atd.atd. (takových příkladů bych zde mohl vypisovat několik odstavců), ale když mu dáte do ruky zbraň, na záda třeba 25 kg batoh a měl by jít na dlouhé procházky se spaním venku, málo jíst, málo spát a k tomu se ještě občas bránit nebo útočit při plnění úkolů – prostě to často leckdo neumí (teď prosím případné VZP z některých zmiňovaných pozic, kteří zrovna třeba „bojové“ schopnosti mají, aby vnímali to, že jsem psal obecně o příkladech, co mi byly známy, ne o všech kuchařích, všech skladnících, všech XY atd. atd.). To je to, co jsem tím chtěl říct.
    Tudíž skutečně by nejprve měli střílet všichni VZP skladníci, finančáci, správci všeho možného apod. a třeba příslušník AZ z jednotky u bojového útvaru, který musí cvičit a plnit standardy útvaru, by měl střílet až teprve poté, co „něco“ zbyde?Takže pak, když daný bojový prapor bude mít v boji ztráty a velitel praporu se rozhodne o jejich okamžité doplnění jednotkou AZ (kterou má připravenou, cvičenou podle standardů daného praporu a sžilou v daném prostředí), neměl by to dělat, a raději by měl požádat, aby mu poslali k doplnění všechny ty VZP skladníky, finančáky, písaře, atd. atd., protože ti stříleli a cvičili více než ty „jeho“ AZ? :-)

  13. PJK :
    Pro Pátka šediváka – Také jste mne pobavil vážený pane. Zkusím ale odpovědět a reagovat na Váš příspěvek.
    1) Proč příslušník AZ, navíc třeba věkově mladší či mladý, je v AZ a „nevstoupí do řad AČR“?
    Odpověď: Za prvé v řadách AČR jsou i AZ, kteří jsou také vojáci, není to zájmový kroužek příznivců armády. A potom samotná odpověď – uvedu to na příkladu. Je třeba důstojník v AZ, 30 let, s dětmi- rodinou, zabydlený v nějakém městě, kde širokodaleko není žádný bojový vojenský útvar, kde by mohl sloužit. Pracuje v manažerské pozici, kde se jeho měsíční příjem pohybuje např. kolem 80 – 100 tis. (např. obchodní ředitel společnosti s mezinárodním zastoupením). Co by mu mohla dnes AČR nabídnout? Max. (a to při hodně dobré konstelaci hvězd) místo velitele čety u útvaru vzdáleného třeba 200 km (kde by sice rád sloužil, ale také se nechce rozvádět či prodávat zařízený dům a stěhovat se na druhý konec republiky) s platem asi tak třetinovým, než jaký má nyní. Už chápete, proč třeba leckterý AZ není VZP? To není o tom, že by se nějak bál vojenského života, vůbec ne. Je to jen o tom, že má v současnosti nějakou civilní realitu, kterou v provazbě na svoji sociální situaci a rodinu nemůže často jen tak lehce vyměnit za stávající podmínky služby VZP v AČR.

    Velice Vám děkuji za to co jste napsal:-)))) Přímo a naprosto férově jste mi odpovědělna mou otázku, že je pro drtivou většinu AZ výhodnější být „vojákem“ jen občas. Ještě jednou DĚKUJI. Ptám se tedy, kde je to proklamované vlastenectví a srdcařství, z kterého se v komunitě AZ stalo téměř zaklínadlo? Není totiž větší důkaz vlastenectví, než obrana vlasti prostřednictvím služby v AČR, ikdyž to přinese nejednu překážku, kterou je třeba pokořit a to i v osobním životě. Vy jste totiž přirovnal činnost v AZ jako rozmar nějakého top managera, kterého přestal bavit golf a rozhodl, že zkusí být trochu „military“, možná, že přičichne i trochu k nějakému snipingu nebo jak to bylo v té PC hře…

    takže OK, je to možný úhel pohledu

  14. Pták Šedivák – vkládáte mi něco, co jsem neřekl ani neměl na mysli. Psal jsem Vám jeden možný příklad, nikoliv jediný. Skutečně nejsou v AZ všichni top managery mezinárodních firem. Nicméně srovnávat golf s týdenními „lázněmi“ na Doupově nebo Libavé, s nočním mrznutím napospas počasí venku, občasným jídlem „studentky“, chozením dlouhých procházek, neustálou únavou a stresem atd. – to není moc normální… Také pokud jste názoru, že jediným projevem vlastenectví je v době „míru“ služba v armádě, tak myslím, že máte trochu problém, ale asi o něm nevíte :-) Rozhodně nehodlám dělat nějaké přednášky o vlastenectví atd., jen bych rád připomněl, že mnoho Čechů pro svou vlast a národ toho udělalo mnoho přínosného i beze zbraně a služby v armádě. Pokud by platila ta „rovnice“, kterou nastiňujete, tak by to znamenalo, že každý voják je zároveň odhodlaným „vlastencem“. A to mi věřte, znám prostředí řady (nejen) bojových útvarů, řada VZP není. Není to tak dávno, co mi jeden VZP na velitelské funkci (nebudu zmiňovat, zda šlo o důstojníka nebo ne) řekl, že v případě války by okamžitě utekl na jinou část zeměkoule co nejdále boji. Tak nevím, jestli žijeme v tomto ve stejné realitě :-) Jinak máte pravdu, služba v armádě je o překonávání řady překážek. To se ale týká i AZ. Umíte si představit, že by třeba jste byl tím AZ, co jsem dával jako příklad, a za službu v AZ AČR Vás vyhodili z takové práce? Riskoval byste něco takového službou v AZ? Služba v AZ rozhodně není nějaký rozmar…

  15. PJK :

    2) K oněm zmiňovaným VZP – jednalo se o vojáky se 3, 5 a více lety služby v AČR, v několika případech o důstojníky, jinak vojáky základních funkcí. Dle slov jednoho, když byl zpraven o rozsahu, četnosti a podmínkách výcviku jednotky AZ u bojového útvaru – on necvičí ani z desetiny tak jako tato jednotka. Ad validita informací – vážený pane, nejsem myslím trumbera co si nechá něco jen tak nabulíkovat a věřte, že znám stav v AČR – pohybuji se jak u bojového útvaru, tak znám i prostředí jiných útvarů.

    pane, 3 až 5 let služby, no to má silnou vypovídací hodnotu, to je opravdu reprezentativní vzorek, který fundovaně a naprosto přesvědčivě dokáže vykreslit a rozpoznat realitu a fungování jak útvaru, u kterého získává zkušenosti nebo samotné AČR.

    Pro mne je člověk co slouží 3 roky na počátku své kariery, kdy se učí jak to v profesním prostředí, kde se pohybuje, vůbec funguje. Po 3 letech služby je naděje, pokud se dotyčný dostane do dobře fungující jednotky, že je možné z něj vychovat vojáka, který pochopí, že to čím ho navalili ve Vyšpointu, na rekruťáku nebo kámoš v nálevně, je diametrálně odlišné od opravdové vojenské reality.

    Nemohu, pří vší snaze pochopit, jak jste myslel tohle : „Dle slov jednoho, když byl zpraven o rozsahu, četnosti a podmínkách výcviku jednotky AZ u bojového útvaru – on necvičí ani z desetiny tak jako tato jednotka“ – Kriste Ježíši, tak tohle je fantasmagorie non plus ultra. Tohle nemůžete myslet vážně a já začínám silně přemýšlet, že Vás budu za tohle raději ignorovat. Šance je v případě, že tohle vypustil z otvoru pro příjem vzduchu, potravy a tekutin uvědomělý a erudovaný absolvent UNOBu nebo „supervoják z továrny na supervojáky ve Vyšpointu“. Můžu se zeptat, na jakém SM je tento “ voják “ zařazen?

    O úrovni důstojníka co slouží 3 roky a je z UNOBu se tu odmítám bavit…

    Pokud se pohybujete v prostředí, jak píšete
    „pohybuji se jak u bojového útvaru, tak znám i prostředí jiných útvarů“ , pak si říkám, jestli by jste neměl činit svým nadřízeným nebo nadřízeným z jiných útvarů návrhy na zlepšení Vámi popisovaného nízkého stavu vycvičenosti příslušníků jejich útvarů – jistě to ocení a já věřím, že se mezi nimi najde i takový velitel útvaru, který po tom, co Vás vyslechne vstane od stolu a řekne : Je to Vaše, nikdo to tu nezvládne lépe než Vy“ a já Vám to úpřímně přeji.

  16. PJK :
    Honza- ano je něco špatně, pokud takovému VZP, kterého zmiňujete mohl rámec AZ nabídnout pouze místo střelce. JDe však o to, do jaké jednotky chtěl jít sloužit. Někde prostě volná místa žádná nejsou, protože jednotky jsou 100% naplněny. Otázkou může být, proč tedy daných jednotek není více, když o službu u nich je takový zájem.
    K Vašemu námětu ke střílení atd. – Já opravdu netuším proč třeba VZP z nějakého nebojového útvaru si střelí z 58čky ročně jen pár ran, proč ještě neviděl Brena, proč nikdy během své služby nezažil spaní venku, proč necvičí taktiku, nezná prakticky základní bojové SOP atd. (skutečně reálný případ – takové VZP také znám – tedy i kromě těch od bojových útvarů, včetně těch proklamovaných, co jsem již zmiňoval – to aby mne někdo třeba rádoby neosočil, že takto paušalizuji všechny VZP). OK, umí ale zase jiné věci – to, k čemu je prioritně určen svou odborností jeho útvar. V tom je třeba špička. Takže bude umět třeba jezdit buldozerem, nebo vytvářet telefonní spojení, nebo čerpat žumpu „hovnocucem“ (omlouvám se, nevím jak se to vozítko jmenuje slušně :-) ), vařit, pracovat v rámci skladového účetnictví, pracovat s financemi na finančním, atd.atd.atd. (takových příkladů bych zde mohl vypisovat několik odstavců), ale když mu dáte do ruky zbraň, na záda třeba 25 kg batoh a měl by jít na dlouhé procházky se spaním venku, málo jíst, málo spát a k tomu se ještě občas bránit nebo útočit při plnění úkolů – prostě to často leckdo neumí (teď prosím případné VZP z některých zmiňovaných pozic, kteří zrovna třeba „bojové“ schopnosti mají, aby vnímali to, že jsem psal obecně o příkladech, co mi byly známy, ne o všech kuchařích, všech skladnících, všech XY atd. atd.). To je to, co jsem tím chtěl říct.
    Tudíž skutečně by nejprve měli střílet všichni VZP skladníci, finančáci, správci všeho možného apod. a třeba příslušník AZ z jednotky u bojového útvaru, který musí cvičit a plnit standardy útvaru, by měl střílet až teprve poté, co „něco“ zbyde?Takže pak, když daný bojový prapor bude mít v boji ztráty a velitel praporu se rozhodne o jejich okamžité doplnění jednotkou AZ (kterou má připravenou, cvičenou podle standardů daného praporu a sžilou v daném prostředí), neměl by to dělat, a raději by měl požádat, aby mu poslali k doplnění všechny ty VZP skladníky, finančáky, písaře, atd. atd., protože ti stříleli a cvičili více než ty „jeho“ AZ? :-)

    pokud není zařazován onen skladník, finančák, kuchař etc. do ÚS, je na rozhodnutí jeho velitele, jak často a v jakém rozsahu se dotyčný účastní výcviku. myslíte si, že by měl skladník, finančák nebo kuchař zvládat obsluhu RBS 70, pokud slouží na útvaru, který je takto vyzbrojen?

    V AČR existuje něco jako TeKo VČ, VR, VÚ, KoKo, výroční přezkoušení, profesní přezkoušení. Těchto zaměstnání je POVINNEN se zúčastnit každý voják, pokud ovšem jeho nadřízený nebo lékař nerozhodně jinak. A na těchto zaměstnáních ( tělesná OPZHN, střelecká ToPo, řidičská etc. ) se dá velice snadno zjistit úrověň vycvičenosti jednotlivce a pokud jednotlivec např. nenastřílí, dokladuje se, jak často, z čeho a s jakými výsledky střílel. Jak je všeobecně známo, jednotka je tvsořena jednotlivci a myslí, že každý velitel má zájem na tom, aby jeho jednotky byla hodnocena co nejlépe, proto přijímá taková opatření, aby takového hodnocení dosáhl. jistě tedy nebude mít zájem na nízké úrovni vycvičenosti/výcviku jemu svěřených jednotlivců/jednotek.

    nevím v jakém prostředí se pohybujete, ale tam, kde já, tomu právě tak je, není měsíce, kdy by nebylo nějaké přezkoušení nebo kontrola – je to někdy dost náročné, ale bohužel, nejsem v pozici, kdy bych mohl tento proces modifikovat, vlastně ani nechci.

    navíc nechápu, proč by měl kuchař rozvíjet své základní znalosti např. v oblasti C-IED nebo taktiky malých jednotek, když jeho hlavní odbornost je jinde. Základní znalosti má, je třeba je udržovat, ale proč vynakládat prostředky a dělat z něj specialistu na EOR? Možná mám na to chybný pohled, nevím, zkuste mne cílenými a fundovanými argumenty přesvědčit o opaku.

    Pravda je, že chybí jednotná , ucelená, fin. prostředky podpořená a hlavně dlouhodobá koncepce fungování a rozvoje AZ. Pokud někde vzniká-vznikla, rád se s ní seznámím, pokud ovšem ne, kladu si otázku, jaký má AZ v současném stavu smysl?
    PJK :

  17. Pták Šedivák – Chytáte mne za slovíčka, vytrháváte je z kontextu a na takto vytržené pasáže reagujete. To není myslím moc fér.
    1) Psal jsem o příkladech některých VZP z nebojových útvarů, s nimiž jsem mluvil. Nepsal jsem přece proboha nic o tom, že jsou na tom takto pomalu všichni VZP. Nezlobte se na mne, ale to, jak VZP na daném útvaru cvičí nebo necvičí není myslím moc ve spojitosti se daným vzorkem, který mi to říká (a je irelevantní, zda slouží 3, 5 nebo více let – podtrhuji to, co jste (ne)úmyslně přehlédl – mluvil jsem i o VZP s delší službou, než 5 let). Nemluvil jsem nic o nějakém reprezentativním vzorku, nebyl to žádný závěr z nějakého průzkumu apod., což mi podsouváte. Bylo to o tom, že I TACÍ jsou někteří VZP! Chápete? I takoví jsou! Ne, že tací jsou všichni, nebo že takových je většina atd. – proto moc Vaši reakci nechápu. Nevím, kde se pohybujete Vy, ale zkuste se jít třeba podívat na tyto útvary: Krajská vojenská velitelství (ano, je tam i pár bývalých bojařů, jako všude v jednotkách), Hradní stráž, Správa letiště, útvary „Agentury logistiky“, útvary „Agentury komunikačních a informačních systémů“, některé útvary „Agentury vojenského zdravotnictví“, geografické a hydrometeorologické části, „Agentura personalistiky“, středisko CIMIC/PSYOPS, zásobovací prapor, prapor oprav…atd. atd…. Tam všude, možná k Vašemu překvapení, jsou rovněž VZP. Já si vážím jejich služby, ale z hlediska bojového výcviku mnoha jedinců z těchto útvarů si myslím, že se bavíme každý o asi jiné představě. Už chápete?

    2) Já nehodnotil ani tak to, co daní vojáci, kteří u nebojových útvarů nemají možnost moc cvičit, umí (např. z minulosti nebo na základě svého vlastního zájmu v době volna), ale to, jak cvičí v rámci svých útvarů.

    3) Jsou jednotky AZ u bojových útvarů, které za rok odcvičí 21 dní ve VVP. A výcvik je tam pro ně skutečně výcvik. Nemají tam s sebou sud piva, buřty a plazmovou televizi. Ano, je to málo dní výcviku, ale někteří VZP z výše uvedených působišť nemají zdaleka ani to. To je to, co jsem Vám sděloval. Mě připadá, že vy stále porovnáváte s VZP nejlépe ze 43.vpr, 601.skss, 102.pzpr nebo 4. či 7. br obecně, kteří samozřejmě cvičí násobně více. Takže ano, myslím to vážně, co jsem psal. JSou to jednoduché počty, na které stačí prsty u rukou, kalkulačky netřeba.

    4) V návaznosti na předchozí komentář – přemýšlel jsem nad tím a uvedl jsem dost zavádějící příklad, který mne sice napadl hned jako první :-) Další ukázky důvodů, proč třeba daní vojáci jsou raději v AZ a nejsou VZP jsou motivovány buď jejich vztahem k dané pracovní profesi, kterou by nemohli jen tak dělat „při armádě“ (např. učitelé, architekti, novináři atd.), nebo jejich sociální situací (armáda by jim nedala tolik peněz, které mají v současném působišti a to je samozřejmě i v provazbě na odpovědnost vůči sociální situaci rodiny) nebo rodinné situaci (útvar, u něhož by chtěl voják sloužit je příliš daleko jeho bydlišti a nechce měnit rodinné prostředí atd.). To jsou myslím asi hlavní důvody. Můžete je hodnotit či si o nich myslet co chcete, ale takové jsou. Na druhou stranu jsou to všechno lidé, kteří to dělají z nějakého důvodu a dělají to se zápalem. Ano i řada VZP je takových, ale ne všichni.
    Takže asi tak :-)

  18. PJK :
    Pták Šedivák – Chytáte mne za slovíčka, vytrháváte je z kontextu a na takto vytržené pasáže reagujete. To není myslím moc fér.
    1) Psal jsem o příkladech některých VZP z nebojových útvarů, s nimiž jsem mluvil. Nepsal jsem přece proboha nic o tom, že jsou na tom takto pomalu všichni VZP. Nezlobte se na mne, ale to, jak VZP na daném útvaru cvičí nebo necvičí není myslím moc ve spojitosti se daným vzorkem, který mi to říká (a je irelevantní, zda slouží 3, 5 nebo více let – podtrhuji to, co jste (ne)úmyslně přehlédl – mluvil jsem i o VZP s delší službou, než 5 let). Nemluvil jsem nic o nějakém reprezentativním vzorku, nebyl to žádný závěr z nějakého průzkumu apod., což mi podsouváte. Bylo to o tom, že I TACÍ jsou někteří VZP! Chápete? I takoví jsou! Ne, že tací jsou všichni, nebo že takových je většina atd. – proto moc Vaši reakci nechápu. Nevím, kde se pohybujete Vy, ale zkuste se jít třeba podívat na tyto útvary: Krajská vojenská velitelství (ano, je tam i pár bývalých bojařů, jako všude v jednotkách), Hradní stráž, Správa letiště, útvary „Agentury logistiky“, útvary „Agentury komunikačních a informačních systémů“, některé útvary „Agentury vojenského zdravotnictví“, geografické a hydrometeorologické části, „Agentura personalistiky“, středisko CIMIC/PSYOPS, zásobovací prapor, prapor oprav…atd. atd…. Tam všude, možná k Vašemu překvapení, jsou rovněž VZP. Já si vážím jejich služby, ale z hlediska bojového výcviku mnoha jedinců z těchto útvarů si myslím, že se bavíme každý o asi jiné představě. Už chápete?
    2) Já nehodnotil ani tak to, co daní vojáci, kteří u nebojových útvarů nemají možnost moc cvičit, umí (např. z minulosti nebo na základě svého vlastního zájmu v době volna), ale to, jak cvičí v rámci svých útvarů.
    3) Jsou jednotky AZ u bojových útvarů, které za rok odcvičí 21 dní ve VVP. A výcvik je tam pro ně skutečně výcvik. Nemají tam s sebou sud piva, buřty a plazmovou televizi. Ano, je to málo dní výcviku, ale někteří VZP z výše uvedených působišť nemají zdaleka ani to. To je to, co jsem Vám sděloval. Mě připadá, že vy stále porovnáváte s VZP nejlépe ze 43.vpr, 601.skss, 102.pzpr nebo 4. či 7. br obecně, kteří samozřejmě cvičí násobně více. Takže ano, myslím to vážně, co jsem psal. JSou to jednoduché počty, na které stačí prsty u rukou, kalkulačky netřeba.
    4) V návaznosti na předchozí komentář – přemýšlel jsem nad tím a uvedl jsem dost zavádějící příklad, který mne sice napadl hned jako první :-) Další ukázky důvodů, proč třeba daní vojáci jsou raději v AZ a nejsou VZP jsou motivovány buď jejich vztahem k dané pracovní profesi, kterou by nemohli jen tak dělat „při armádě“ (např. učitelé, architekti, novináři atd.), nebo jejich sociální situací (armáda by jim nedala tolik peněz, které mají v současném působišti a to je samozřejmě i v provazbě na odpovědnost vůči sociální situaci rodiny) nebo rodinné situaci (útvar, u něhož by chtěl voják sloužit je příliš daleko jeho bydlišti a nechce měnit rodinné prostředí atd.). To jsou myslím asi hlavní důvody. Můžete je hodnotit či si o nich myslet co chcete, ale takové jsou. Na druhou stranu jsou to všechno lidé, kteří to dělají z nějakého důvodu a dělají to se zápalem. Ano i řada VZP je takových, ale ne všichni.
    Takže asi tak :-)

    navrhuji naši „názorovou půtku“ ukončit smírem. Mimochodem by jste byl překvapen jak po svých ovečkách šlape velitel u 101. v LnB…

  19. No jedte se třeba na ten 101. podívat dnes :-) Překvapen bych já myslím nebyl – slyšel jsem. Pro pořádek – mluvil jsem o vševojskovém bojovém výcviku, taktika apod.
    Návrh přijímám, jinak bychom tu k tomu debatovali asi dlouho. Třeba někdy na viděnou.

  20. To 23: Vážený, věta „Mimochodem by jste byl překvapen jak po svých ovečkách šlape velitel u 101. v LnB“ je zcela mimo mísu, to, že někdo šlape po svých ovečkách nic neznamená. To je člověk, který se pohybuje stále po stejných místech, bez jakékoliv jiné zkušenosti. Naopak je škoda, že takoví lidé jako je bývalý náčelník J6 VeSps odcházejí, zatímco jiní bohužel zůstávají. Ale to je již politika i v nižších patrech armády.

  21. čekal jsem, že reakce na pana pplk.F nebudou pozitivni…zdá se, že vytvořili s VrPr opravdu velice silný a především plodný tandem:-)

  22. pro pták šedivák: mě zase nedá ta hláška o vlastenectví.. :-) podle vás je každý, kdo je v AČR vlastenec a ostatní jsou „pohodlní civilisti“? AZ je po asi 10 letech stále cca 1100, v situaci, kdy je v ČR cca milion chlapů s VZS a schopných služby. To ta 1000 lidí co alespoň trochu cvičí a někam se přihlásila v dnešní apatické konzumní společnosti, už něco prokázala. Nemluvě o tom, že 20 000 VZP by za většího konfliktu moc nedokázala a vlastenec by byl každý, kdo by nastoupil podle mobilizačního rozkazu.

  23. Anonymní :
    pro pták šedivák: mě zase nedá ta hláška o vlastenectví.. :-) podle vás je každý, kdo je v AČR vlastenec a ostatní jsou „pohodlní civilisti“? AZ je po asi 10 letech stále cca 1100, v situaci, kdy je v ČR cca milion chlapů s VZS a schopných služby. To ta 1000 lidí co alespoň trochu cvičí a někam se přihlásila v dnešní apatické konzumní společnosti, už něco prokázala. Nemluvě o tom, že 20 000 VZP by za většího konfliktu moc nedokázala a vlastenec by byl každý, kdo by nastoupil podle mobilizačního rozkazu.

    takže víte jaké byly v době rozjezdu AZD/AZ jejich cílové počty? Byly 10x vyší než jsou dnes ty reálné…
    Velice zajímavé by bylo zeptat se třeba každého 10-tého z tohoto cca 1mil chlapů, co pro něj znamená jeho rodina a co vše by pro ni byl schopen udělat. V jejich odpovědích by jste zcela určitě našel i to, co se dá pojmenovat jako vlastenectví.

    BTW zkuste si najít text vojenské přísahy, kterou skládal/podepsal každý voják a neškodilo by také zalistovat v Zákl-1. Ale nedělejte to, pokud si myslíte, že vlastenectví je jen slovo…

  24. Už to bylo zmíněno v komentářích pod článkem Františka Šulce k AZ, ale nedá mi to zmínit i tady.

    Nenaplněnost AZ NENÍ způsobena nedostatkem vlastenectví, ale: a. nevhodně nastavenými podmínkami služby v AZ (nově odstraněno) a b. jejich naprosto nevhodnou organizační strukturou (drtivá většina AZ slouží ve zcela neatraktivních jednotkách „hejtmanských zbrojnošů“). Všechna čest těm, kteří tam chtějí sloužit, ale nedá se systémově čekat, že mladí kluci budou nadšeni představou strážní služby.

    Proto je třeba AZ postavit na bojových jednotkách ať už v rámci bojových útvarů VZP nebo samostatně a jednotkách CS i CSS, kde se využijí jejich znalosti z civilního zaměstnání. Snad i tam směřujeme, ale jednoduše tam ještě nejsme…

  25. fajn a kdo to zaplatí a z čeho?Nedopadne to nakonec tak,že se rozjede nějaký projekt,aby se vzápětí zjistilo,že jej nelze plně pokrýt fin. prostředky? Kdo je zodpovědný za problematiku AZ? Na závěr, kde si můžu přečíst poslední koncepci AZ?

  26. Ano, Ivo částečně trefil hřebík na hlavičku. Pro zájem do AZ ,kteří chtějí sloužit u bojových útvaru jsou k dispozici pouze 3 čety (!) + tanková rota a Rota Z u 601.skss. A ty jsou samozřejmě plné. Proto X desítek dalších zájemců marně čekají na uvolnění místa, zejména u zmíněných 3 čet. Potom i o místo např. střelce je pomalu rvačka (mírně nadneseno). Odhaduji, že zájem v současné chvíli je zhruba 3-4 násobný, než kolik je volných míst v těchto jednotkách.
    Pro úplnost dodávám, že AZ nyní tvoří: 14 krajských pěších rot při jednotlivých KVV (jejich zaměření je především strážní, dále zabezpečení a pomoc při živ. katastrofách), rota u VP (Olomouc), záchranná rota AZ (Rakovník – kdo ví, jak to nyní s ní bude); no a potom zmíněné 3 čety u bojových útvarů – průzkumná četa u 102.pzpr, mechčeta u 41. mpr a 72.mpr + Rota Z u 601.skss a tanková rota u 73.tpr.

  27. Ptaksedivák – zaplatí to stát z peněz daňových poplatníků. Jako koncekonců přece vše. Nemusí být člověk ekonomický expert, aby bylo zřejmé, že z čistě ekonomického pohledu bude voják AZ vždy levnější než voják VZP. To je surový ekonomický pohled. Samozřejmě dalším a důležitým aspektem je potom kvalita a spolehlivost, kterou stát za takové peníze dostane.

  28. ptaksedivak #12

    Možná by vás překvapilo, ale celkem dost vojáků AZ tvoří zájemci o službu VZP, problém je v podstatě setrvalý stop stav a nezájem vojáků AZ o službu v Ondráši a Dukle. To, že se mezitím o sebe a své závazky a budoucnost rozhodli postarat bez pomoci státu je spíš příklad samostatnosti a iniciativy.

  29. vezmu to od zadu:
    #31 záloha VP? i bez SOGu mi VP v AČR připadá notně přebujelá zvlášť s ohledem na to, kdo vykonává dozorčí a strážní službu na útvarech.

    zálohy doplňující prapor po ztrátách vs. jednotky zabezpečení. Tady v tom jsem opravdu lampa- nechápu, proč má šéfa x OZ na finančním dělat voják (stejně tak nechápu velitele dvaceti lidí v hodnosti podplukovníka- duchovní služba AČR). chlap u buldozeru a v kuchyni? ten podle mně odstříleno mít má- protože to je kus kterej bude na místě boje, už když manažerovi nadnárodní korporace bude bzučet mobil na zmiňovaném golfu se zprávou, že má říct ženě pápá a sbalit se na šest měsíců na rotaci do Jakazačistánu.

    pokud bude výcvik VZP probíhat stejně intenzivně jako u AZ, tak za dva měsíce mám z rekrutů stejně schopné bojovníky jako mám z ročního záložáka. za rok budou jako šestiletí záložáci bez předchozí služby u útvaru.

    Jak říkám. AZ jsou atraktivní pro politiky ze stejného důvodu jako institut nepřetržitého výcviku, 150 hodin na oltář vlasti a další. jde o to mít vojáky, nebo „vojáky“ zadarmo.

    netvrdím, že AZ své práci nerozumí. tvrdím, že by to (jako i u mnoha aktivních útvarů) chtělo prostě písknout bojový poplach. a to by se děly věci.

  30. Honza:
    Zálohy nejsou primárně určeny na bojování v Jakazačistánu, ač koaliční armády běžně záložáky do misí posílají, tak daleko my ještě zdaleka nejsme a troufám si říct, že ve výhledu na 10 let vpřed ani nebudeme. Primárním úkolem AZ zatím je doplnit VzP při zhoršení bezpečnostní situace NAŠEHO státu.

    Rovněž s tím doplněním válečných ztrát praporu to možná bude brzy trochu jinak. Ač nic pevně rozhodnuto není, je jasné, že 7. mb bude ořezána, NGŠ se vyjádřil v tom smyslu, že doufá v nahrazení pomocí AZ. Pokud tomu tak skutečně bude, nebude úkolem těchto AZ doplnit válečné ztráty, ale budou přímo zahrnuti do struktury útvaru. Čas ukáže…

    No koeficient zkušenosti 1 k 6, až tak zlé to snad není. Ale tak 1 k 3 – 5 to bude, dle konkrétního jedince. Podstatné však je, že voják AZ je obvykle na funkci podstatně delší dobu než VzP, takže bych ani tohle nepovažoval za zásadní problém – zvlášť když se podívám na náklady.

    Ano to by se děli věci. Takové písknutí by mnoho lidí připravilo o práci a to kvůli tomu, že si někdo chtěl písknout a koukat se. Jedna věc je zmizet náhle z práce protože se opravdu děje něco závažného (pak nebudu koukat na osobní následky) a druhá je zmizet náhle z práce jelikož byl někdo zvědavý (to by mě velice rozčílilo).

    Vzásadě, nikdo netvrdí že voják AZ je / bude schopen plnohodnotně nahradit VzP. Problémem je především nižší univerzálnost vojáků AZ, kteří se vzhledem k výcvikovému času musí zaměřit na poměrně úzký rámec dovedností které bezpodmínečně potřebují zvládat, ale následkem toho musí vypustit spoustu věcí na které VzP má čas. Hlavní je tedy určit co od jednotky AZ budu chtít, dle toho zvolit piramidu dovedností dle priority a uzpůsobit tomu obsah výcviku. Mnoho VzP má neustále k AZ přístup jako k jakýmsy army turistům, snaží se nám ukázat co nejvíc zajímavého, to je však špatně. Zalézt si na jakubovi je fine, ale potřebuji to nutně? ne… zkusit si musado je fine, ale má to smysl třikrát pár hodin ročně? ne… a tak by se dalo pokračovat. AZ má smysl a může být účinná v tom, k čemu je určena, je však třeba vést výcvik tak, aby bylo dasaženo maximálního výsledku v klíčových schopnostech i za cenu zanedbání méně důležitých schopností. Stejně tak je třeba využívat efektivně výcvikový čas AZ, pokud je 30% cvičení zazděno administrativou, je něco špatně.

    A taková otázka na závěr… Ono AZ jsou dnes v AČR taková lochneska, každý o tom slyšel, pár to prý vidělo, ale jen málo kdo s nimi spolupracoval víc než pár minut. Takže jaké že jsou vaše zkušenosti s AZ?

  31. @Mattauch
    sám vidíte, že názorově je to zřejmě i u AZ celé spektrum:
    od nasazení v případě zhoršující se situace doma (a tam je dle mého názoru vhodné zaměření výcviku na ony hejtmanské zbrojnoše) až po doplňování řadových jednotek.
    Vzhledem k tomu, že (pokud se dobře pamatuji i dle poslední Obranné strategie) se všechny konflikty budou odehrávat v oblastech mimo naše území a především s minimálním zájmem veřejnosti, celé AZ v prostředí expediční armády českého typu postrádají když ne smysl, tak především prioritu.

    mimochodem, ono písknutí jsem myslel systémově.. i na řadových útvarech a TAM by se teprve děly věci a lidi by přicházeli o práci. začlo by to (boje)schopností techniky.
    Upřímně, v prostředí smíšené divize jejíž PVO spočívá na SHORAD RBS-70 budovat zálohy pro konflikt na vlastním území je tak trochu.. zbytečné

  32. AZ by měly být využívány i v rámci zahraničních misí, jako je tomu u spojenců NATO. Je jen potřeba se při zvažování této myšlenky oprostit od okamžité představy čety AZ odjíždějící ze základy někam do boje ven. To je samozřejmě extrémní představa, pro kterou (např. v prostředí Afgh) nebude možné jednotky AZ použít min. řadu let. Ale např. na základnách je řada pozic a práce, kterou by klidně odborníci z řad AZ (samozřejmě dobrovolně se přihlásivší do mise) mohli dělat. Takto také řada zahraničních spojenců své rezervisty v misích používá. Z hlediska jednotlivců si nemyslím, že by byli daní rezervisté spojenců nějak oproti našim AZ výrazně „namáknutí“, což dokládá i umisťování našich AZ v různých zahraničních vševojskových soutěžích, závodech, pochodech atd. často na předních místech. Možná jen trpíme nějakým komplexem malosti v otázce našich rezervistů a jejich schopností. Ty schopnosti jsou u různých jednotek nějaké nyní a nějaké mohou být třeba za rok či dva, když se systém jejich výcviku a nasazení změní.

  33. Tohle je věčná záhada týhle země. Všude to jde, jen v Čechách se budou pořád hledat důvody, proč to, co jinde funguje je u nás nemožný.

  34. je vidět, že do armády se naváží už i naši „pomahači a chrániči“

    http://www.novinky.cz/domaci/307600-hradni-straz-si-po-zemanove-nastupu-koupila-drahe-valecne-pusky.html

    zvlášť je zajímavé tohle:
    „Armáda má, pokud vím, seškrtaný rozpočet, a tudíž i potíže s nedostatkem maskovaných uniforem, spodního prádla, a dokonce i střeliva. Vyzbrojování Hradní stráže speciálními zbraněmi mi proto připadá právě dnes zcela mimo mísu,“ řekl webu vysoce postavený důstojník policejního prezidia.

    Policie by si měla udělat pořádek hlavně sama u sebe viz:
    http://www.protiproud.cz/svet/stat/ceska-republika/361-brutalni-utok-policistu-na-obcany-v-ceskych-budejovicich-ti-uz-chystaji-trestni-oznameni-prinasime-exkluzivne.htm

    takže by se na policejním prezídiu měli zamyslet a přestat se vyjadřovat do věcí po kterých jim nic není.

    Ať jsem hledal, jak jsem hledal, nikde jsem nenašel žádný důkaz kritiky ze strany armády vůči tomu co se děje u PČR a věřím, že se toho u nich děje víc než dost o čem oni sami rádi pomlčí…

    Mimochodem Hradní stráž není součástí AČR, to by mohli na pol. prezídiu vědět, když jsou v Práglu na jedné kupě…

    pravda je, že by se ty flinty hodily, byla by to skvělá náhrada za SVD, které by mohly jít k AZ, není to špatný nápad, byli bychom spokojení všichni:-)

  35. Pro info Anonyma – Čety AZ u bojových útvarů jsou vyzbrojeny také mimo jiné SVD (již řadu let), rovněž i Breny atd. Je to logické, protože je tím vyzbrojen útvar, kde působí.

  36. CZ 750 jako dobrá náhrada za SVD??? to je blbej vtip???…vždyť se jedná o uplně jiné typy zbraní/zbraňových kompletů s uplně jinou taktikou nasazení…

  37. Není to sice moje parketa, ale souhlasím s Herrym. Nahrazovat ostrostřeleckou pušku (pušku pro přesnou střelbu, designated marksmen riffle… říkejte tomu jak chcete) de facto loveckou kulovnicí, mi nepřijde jako dobrý nápad.

    A ta zakázka navíc smrdí na sto honů – dle mého se jedná jen o další penízky do kapsy CZUB, nic jiného :-/ Ozbrojené složky používají jako „lehké“ odstřelovačské pušky převážně SAKO TRG-22 nebo AI AW. Proč si tedy HS kupuje něco úplně jiného? Navíc, ač skutečně nejsem odborník na vojenskou taktiku, přijde mi, že HS takový kvér moc nepotřebuje. Kdyby si koupili skutečnou DRM, tak bych to vcelku chápal. Nicméně v tomhle se klidně nechám poučit.

  38. Zdravím! Mám za to, že můžem Britanii jejich systém záloh jen a jen závidět. Ten kočkopes co tu vzniknul, hlavně jako mediální akt, pro zviditelnění pár podržtašků je z většího měřítka nepoužitelný. V případě jakékoliv rozsáhlejší krize stejně AČR už nebude schopna nikoho mobilizovat, ostatně ani by nebylo kde mobilizované síly ubytovat a zabezpečit, leda by si každý musel povinně maskáče a výstroj pořídit v armyshopech.
    O rozdílech mezi profesionální armádou a armádou z řad branců by se tu dalo hodně diskutovat, znám hodně bývalých vojáků základní služby co byli mnohem šikovnější než pár současných profesionálů, to už je ale problém odjinud, vyhodit někoho ze zaměstnání pro neschopnost nebo nedisciplinovanost je dnes prakticky nemožné, kupodivu v privátním sektoru to problém nebývá. Tam je ovšem kladen důraz na produktivitu a efektivnost, v armádě občas zvítězí naplněnost tabulek.
    Když tu vidím debatu o odstřelovacích puškách, tak se ukazuje, že mezi zbraněmi jsou menší rozdíly než rozdíly mezi střelci, stačí se podívat na pěkné výsledky střelců ze sedmičky právě se „zastaralými“ SVD.

  39. Doporučuji podívat se, jak to dělají jinde, konkrétně v Kanadě, viz odkaz. To podstatné je v odstavci „Training and employment“; tamní poměry jsou samozřejmě jiné než u nás. V kostce – mají tři kategorie záložníků
    A – nejběžnější typ, je fakticky o zaměstnání na částečný úvazek bez nějakých garancí stability nebo zvláštních výhod (lékařské péče). Musí odsloužit nejméně 14 dnů za rok, obvykle formou jednoho půldne v týdnu nebo dvou dnů v měsíci ve výcvikovém období září-duben. Delší neoprávněná absence je důvodem k sankcím. [Dosti často využíváno studenty jako alternativa brigád v pizzerii; záložníci absolvují odborný výcvik, pořadovou přípravu, tělocvik, čístí zbraně, uklízí atd. ].
    B – zaměstnání na plný úvazek v nebojových podmínkách, doba záleží na možnostech záložníka a potřebách armády. Dostává 85 % platu a mívá stejné výhody jako VZP.
    C – zaměstnání na plný úvazek v bojových podmínkách, doba není omezena, ale bývá delší než jeden rok; má stejný plat a výhody jako VZP.

    https://en.wikipedia.org/wiki/Primary_Reserve

    Mimochodem, je dobré si uvědomit, že ač rozlohou druhá největší na světě, je co do počtu obyvatel (asi 35 mil.) Kanada až na 36. místě (za Polskem; když bylo rozbito Československo, mělo asi 16 mil., Kanada tehdy asi 27 mil. ).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *