fbpx

Škrtání, šetření a vyhazování

Asi těžko by někdo očekával, že mluvčí Pentagonu bude na veřejnosti tak brutálně upřímný, jako byl na tiskové konferenci, když odpovídal na otázku týkající se stavu rozpočtu (viz video výše). Ale asi se snažil co nejlépe vystihnout situaci. Kvůli požadovaným škrtům se totiž téměř každý den objevují informace o tom, že se bude rušit to, či ono, což celý sektor, zvyklý na kontinuální růst financí v posledních více než deseti letech uvrhává do nejistoty. Občas si člověk říká, jak to vypadalo na konci druhé světové války. Napadají mě dva rozdíly – tehdy se většina vojáků chtěla vysvléknout z uniformy a nebyl internet…

Nyní se objevují úvahy o škrtech nejenom v počtech, technice a připravovaných projektech, ale i v platech a výhodách. Poslední případ se týká příspěvku za službu v nebezpečných oblastech (tak zvaná danger pay), který v současnosti dosahuje až 225 dolarů měsíčně, což je pro řadu vojáků vítané přilepšení. Platy se totiž pohybují od přibližně 18 000 dolarů za rok pro rekruta až po 235 000 dolarů ročně pro čtyřhvězdičkového generála s více než čtyřiceti lety služby.

Pentagon uvažuje, že by navrhl novou mapu „nebezpečných oblastí“, kde jich bude méně než nyní. To by se mohlo týkat třeba Kuvajtu, Jordánska, vod Perského zálivu (což bude zajímat především námořníky) a podobně. Celkově se ročně na příspěvek vydá více než půl miliardy dolarů. Seškrtáním počtu nebezpečných míst by se mělo ušetřit na 120 milionů.

Under existing Defense Department rules, military troops serving in as many as two dozen different nations as well as the Persian Gulf, Red Sea, Gulf of Oman, Arabian Sea and Gulf of Aden have been able to receive the imminent danger pay. Until early 2012, they received the full monthly amount — $225 at the time — for any complete or partial month they served in any of the qualifying areas.
Beginning Feb. 1, 2012, troops received pro-rated payments of $7.50 for each day they were on official duty in one of the areas.

Ve stejné chvíli, kdy se škrtá, se jinde peníze vyhodily. Třeba v jihozápadním Afghánistánu vyrostlo ohromné velitelství, které je vybavené vším, čím má takové velitelství vybaveno být. Chybí jediné – vojáci. Je to možná důkaz předimenzovanosti původních plánů, ale především toho, že stahování probíhá mnohem rychleji, než se předpokládalo.

Dvoupatrová stavba větší než fotbalové hřiště přišla na 34 milionů dolarů a nikdo ji neodkoupí a nejspíše ani nevyužije. V provincii Kandahár byla zase dokončena opravna obrněných vozidel za 45 milionů dolarů. Prostory se nyní využívají k třídění techniky a materiálu, který je stahován z Afghánistánu.

In a letter sent Monday to Defense Secretary Chuck Hagel, the special inspector general for the reconstruction of Afghanistan, John F. Sopko, called it “the best constructed building I have seen in my travels to Afghanistan.”
“Unfortunately, it is unused, unoccupied, and presumably will never be used for its intended purpose,” Sopko wrote. “This is an example of what is wrong with military construction in general — once a project is started, it is very difficult to stop.”

9 comments
Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

9 Comments

  • Profilový obrázek
    Dušan Rovenský
    12. 7. 2013, 18:18

    Milé děti! Budu vám vyprávět takovou pohádku o šetření. Bylo, nebylo. Za sedmero horami a sedmero řekami byla jedna pohádková budova – říkejme ji třeba Generální štáb. Že měl opravdu některé výkonné součásti, které měly neuvěřitelně vysokou spotřebu tonerů do tiskáren (přeci nebude pan generál jen koukat na prezentaci na plátně – on ji musí mít i vytištěnou a samozřejmě pouze barevně), tak se jeden z místních koumáků rozhodl, že objedná moc, moc tonerů a tím bude mít vystaráno na dlouhou, dlouhou dobu. Co však čert nechtěl – každý toner do tiskárny Hewlett Packard má od výrobce nastavenou životnost. Po uplynutí této doby (i když je toner úplně nový a nerozbalený) již tiskárna odmítá tento toner akceptovat a hlásí: „prošlá životnost“. Takže dodnes v této kouzelné budově je tajemná místnost a v ní dvě šatní skříně plně „narvané“ prošlými a přitom nerozbalenými tonery za desítky tisíc korun. Zazvonil zvonec a pohádky je konec!

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Ignác Opušťák
    12. 7. 2013, 18:37

    Naštěstí nás pan Šulc šetří a nezatěžuje nás situací v AČR. Snaží se poukázat na způsoby šetření v zámoří. Asi by to byla velká výzva napsat článek o způsobu šetření na MO – pro novináře z bohatou zkušeností jistě práce na pár hodin.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    JJ
    17. 7. 2013, 20:29

    Pane Rovenský,
    mohl byste Vaši informaci o tonerech HP upřesnit, ale jednoznačně (typ tiskárny, typ toneru)? Jednak odporuje mým dlouholetým praktickým zkušenostem, jednak jsem nikdy ani neslyšel, že by u tonerů HP byla použitelnost omezena způsobem, který popisujete.
    HP naopak uvádí, cituji: „There is no expiration date for the use of HP toner cartridges.“
    Najdete to na níže uvedeném odkazu, v sekci „Date of Manufacture on Packaging“.

    http://h20000.www2.hp.com/bizsupport/TechSupport/Document.jsp?&objectID=c01848047

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Tomas.Kolar
    17. 7. 2013, 21:45

    Tipuji, že pan Rovenský měl na mysli inkoustové cartridge, které, omezenou životnost mají: http://www.hp.com/pageyield/articles/uk/en/InkExpiration.html.

    Tonery do laserových tiskáren pochopitelně nemají problém s vysycháním, neb v nich není tekutý inkoust, nýbrž „prášek“.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Dušan Rovenský
    17. 7. 2013, 23:16

    Pro JJ: Jednalo se o náplně do inkoustových tiskáren HP Deskjet 840c.

    REPLY

Nejnovější komentáře