Rozpočtové restrikce: Protidrogová politika

Vývoj výdajů na protidrogovou politikuDrogová problematika je součástí sociálně nežádoucích jevů v resortu Ministerstva obrany. Co však překvapuje, je opět to meziresortní srovnání. Podle závazných ukazatelů státního rozpočtu ani Ministerstvo financí, ani Ministerstvo vnitra na protidrogovou politiku nevyčleňují žádné prostředky.

Překvapivé je, že na tuto jsou nominálně vyčleňovány zhruba stejné částky i po okamžiku, kdy skončila základní vojenská služba. Co je ale skutečně podivné, že problematiku protidrogové problematiky neřeší ani Policie ČR, ani Hasičský záchranný sbor ČR? Vždyť obě složky získávají své zaměstnance ze stejného rekrutačního zdroje jako Armáda ČR. Znamená to, že tyto složky mají daleko vyšší profesionalitu, nebo že jenom nemají komise pro sociálně nežádoucí jevy?

Podobné příspěvky

  • BKO pět let poté: rota „Z“

    Celosvětová válka s terorismem rozpoutaná po roce 2001 přinesla jedno překvapení. 601. skupina speciálních sil, pro kterou se v Koncepci výstavby profesionální Armády České republiky plánovalo podřízení velitelství specializovaných sil, byla z podřízenosti Generálního štábu AČR převedena pod Vojenské zpravodajství a s ní také rota „Z“ – jednotka aktivních záloh. V rámci organizace státu nelze být formálně součástí dvou institucí….

  • Boj s pravicovým extremismem se nedaří, levicový už je vymícen…

    A zde je druhý slibovaný příspěvek, jehož autor si nepřál zveřejnit své jméno. Extremismus, ať už ten pravicový nebo levicový, podobně jako alkoholismus nebo zneužívání drog, či úplatkářství a klientismus, jsou řazeny k sociálně nežádoucím jevům. To je eufemické označení toho, co se dříve označovalo jako sociálně patologické jevy, jevy rozkládající společnost, jevy považované odborníky…

  • Vedoucí praporčík

    Nedávno zde jeden diskutující zpochybnil existenci institutu vedoucího praporčíka a vedoucí praporčíky nazval zbytečnými. Chtěl jsem na daný komentář reagovat v diskuzi pod článkem, ale zjistil jsem, že by má odpověď vydala na celý článek a že si vyžaduje šířeji pojatou odpověď. Takže tady je.

    Historické ohlédnutí
    V roce 1999 se ČR stala členem NATO. To sebou přineslo naše intenzivnější zapojení do společných operací a výcviku. Při různě intenzivní spolupráci a výměně zkušeností a informací s armádami různých států NATO došlo k bližšímu seznámení naší vojenské veřejnosti s institutem vedoucích a také vrchních praporčíků.

    Byť jsou vedoucí a vrchní praporčíci spojeni zejména s ozbrojenými silami vycházejícími z britské nebo americké tradice s dlouhým historickým vývojem, vedení Armády České republiky usoudilo, že zavedení takovéto funkce by bylo přínosem i pro nás a v roce 2003 byl ustanoven do funkce první vrchní praporčík AČR (tehdy hlavní praporčík), který dostal za úkol realizovat zavedení vedoucích a vrchních praporčíků do AČR. Po jeho nástupu do funkce byly zavedeny funkce vrchních praporčíků i u velitelství, brigád a praporů a po profesionalizaci AČR v roce 2005 i funkce vedoucích praporčíků u většiny rot útvarů AČR.

  • M16 a M4: Zbraně moderních gladiátorů

    Trojzubec se sítí nebo gladius (krátký meč) a štít? Která zbraň je v boji lepší? To je dilema už od dob gladiátorských zápasů v římském Koloseu. A stejně tak i dnes řešíme stále stejný problém – která zbraň se hodí nejlépe jako výzbroj našich vojáků? V současné době zaznívá kritika i chvála různých typů ručních zbraní tak, jak…

  • Kdo je kdo – výsadkáři, SOF a SF

    V diskusi pod článkem portálu Armádní noviny o výběrovém řízení pro průzkumné týmy 4. brigády rychlého nasazení se objevil komentář slovenského diskutéra. Diskutující se vyjádřil ve smyslu, že slovenský 5. pluk špeciálneho určenia je ekvivalentem českého 43. výsadkového praporu. Tento příspěvek velmi dobře ilustroval pohled laické a i části odborné veřejnosti na vojenské jednotky, které jsou…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *