Když je zájem malý, nepomohou ani sebelepší nápady

Roman Senat Maccari-CiceroV úterý proběhla v CEVRO Institutu debata zástupců politických stran, které organizovalo Informační centrum o NATO. Téma znělo „Zahraničně-bezpečnostní politika České republiky po volbách do Poslanecké sněmovny 2013: předvolební debata“. V publiku bylo docela plno. Hůř tomu bylo za stolem určeným pro zástupce jednotlivých stran. Osloveny byly tyto politické subjekty: ČSSD, Hnutí ANO, KDU-ČSL, ODS, SPOZ, Strana Zelených a TOP 09. Za stolem nakonec usedli tři zástupci – stínový ministr obrany Jan Hamáček (ČSSD), sociolog Ivan Gabal (KDU-ČSL) a bývalý ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). Ostatní buď nenašli experta (o to se například do poslední chvíle snažili Zelení, pak to vzdali), nebo rovnou řekli, že experta nemají, popřípadě, že jsou zaneprázdnění. Smutná vizitka.

První otázka moderátora Zbyňka Pavlačíka tedy nemohla směřovat k ničemu jinému než k tomu, proč strany zahraniční a bezpečnostní politika v České republice, ani v době předvolební příliš nezajímá. Jan Hamáček zdůrazňoval, že ČSSD zájem o obojí má, což dokazuje nejenom tím, že má na debatě zástupce, ale i materiály, které připravila a připravuje. Zmínil tzv. Zelenou knihu, na které experti pracují již přes rok. To klíčové je prý ovšem nadstranickost obrany a podle toho by se měli politici chovat (doufejme, že už se někdy někdo bude tímto řídit).

Podle Ivana Gabala jsou pro KDU-ČSL samozřejmě důležitá další témata – hospodářská a sociální –, ale strana jednoznačně trvá na euroatlantické orientaci a požaduje konsensuální přístup k obraně. Alexandr Vondra konstatoval, že přístup většiny politických stran k obraně je naprosto tristní (ocenil dva spoludiskutující a pronesl, že nemá problém, aby se z nich kdokoli stal případně ministrem obrany), protože národní obrana je to poslední, co má stát k dispozici:

Myslete na to, až půjdete k volbám.

Všichni tři politici se v zásadě shodli na hlavním zdroji bezpečnostních hrozeb. Je jím pás táhnoucí se od Mali na Východ až po Asii. Tato oblast je charakteristická vysokou propustností hranic, chudobou, napětím všeho druhu a slabými vládami, čehož využívají extremisté k tomu, aby kontrolovali části území a přesouvali se dle libosti. Nestabilita je umocněná – podle Jana Hamáčka – tím, že jsme se (myšleno Západ) nedokázali vypořádat s důsledky takzvaného Arabského jara. Šíření fundamentalismu, nestabilita za hranicemi Evropy a doprovodné jevy jako vlny uprchlíků, to je podle všech tří politiků největší hrozba pro náš prostor do budoucna. Alexandr Vondra vidí ještě jeden problém, který máme. Tím je vnitřní slabost Západu, neochota evropských států věnovat se a přispívat k vlastní obraně tak, jak by bylo zapotřebí (především finančně), zvláště v okamžiku, kdy se Spojené státy stahují z Evropy a pozornost přesouvají do Asie, respektive vyrovnávají se se škrty vlastního rozpočtu.

Následující otázka se týkala Armády České republiky a priorit do budoucna. Jako první odpovídal Alexandr Vondra:

  • udržovat spojenectví v rámci transatlantických struktur i Evropské unie;
  • je důležitý zdrojový rámec. Podařilo se sice zastavit propad, ale nyní je, v závislosti na výkonnosti ekonomiky, nutné začít rozpočet zvyšovat. Pokud by vše šlo dobře, během čtyř let až k padesáti miliardám korun;
  • pokračovat v modernizačních projektech, ať už jsou to Gripeny, útočné pušky a další a
  • podpora obrannému průmyslu, ale primárně tomu, který má v České republice výrobní základnu.

Jako druhý odpovídal Jan Hamáček:

  • nezpochybňovat členství v alianci. O tom nebude ČSSD vyjednávat s nikým, to je nepřekročitelné;
  • je zapotřebí spojovat jasné politické zadání pro AČR s prostředky, které jsou na obranu vyčleňovány;
  • rozpočet je zapotřebí zafixovat v delším časovém období, než je jeden rok a jeho stabilitu založit na politické dohodě (ideálně by mělo dojít k postupnému navýšení na 50 miliard korun) a
  • armádu personálně stabilizovat, primárně „otočit pyramidu“, kdy je málo lidí u bojových jednotek v nižších hodnostech a zároveň je nad nimi přebujelý administrativní aparát.

Naposledy odpovídal Ivan Gabal:

  • jedním z mála důležitých výsledků předchozí koalice je Bílá kniha o obraně, na kterou je nezbytné navázat a pokračovat v jednotlivých opatřeních;
  • je důležité zajistit politickou stabilitu, aby se nestalo totéž, co v předchozím období, kdy boj uvnitř koalice vedl ke zkomplikování prováděných změn a
  • je nezbytné znovu nalézt synergii mezi zahraniční a bezpečnostní politikou a zvýšit předvídatelnost České republiky na mezinárodním poli.

Další otázky měly být zodpovězeny formou ano/ne maximálně s krátkým komentářem. Všichni tři politici se shodli na tom, že vševojsková armáda je pro Českou republiku neudržitelná, že by 601. skupina speciálních sil generála Moravce měla být převedena pod Generální štáb s tím, že nesmí dojít ke snížení jejích schopností a že zavedení státního tajemníka na Ministerstvu obrany je možné (jediný Alexandr Vondra varoval před tím, aby politický ministr nebyl až druhý z hlediska významu za nevoleným úředníkem), ale není tím nejdůležitějším bodem.

Jan Hamáček by chtěl znovu přehodnotit rušení záchranných rot a reformu ženijního vojska obecně. Armáda by měla být schopna sehrávat významnější roli při řešení živelních pohrom. Spolu s Ivanem Gabalem by chtěli více zhodnotit výkonnost obranného průmyslu a hlídat jej, aby armádě pomáhal a nikoli naopak a soustředit se na kybernetickou bezpečnost. Co se zahraničních operací mimo článek 5 Washingtonské smlouvy týče, ČSSD by preferovala mandát Rady bezpečnosti OSN, KDU-ČSL by jej vyžadovala jen, pokud existuje konsensus a ODS by chtěla České republice zachovat flexibilitu, protože „bezpečnost nám negarantuje OSN, ale NATO“.

Úterní diskuse byl dobrý test politické scény. Bohužel – z mého pohledu – nedopadl příliš dobře a jenom potvrdil bídný stav zájmu o obranu. V roce 2009, když jsem zakládal tyto stránky, doufal jsem, že v následujících letech se bezpečnostní komunita rozroste a obecně vzroste zájem o obranná témata, která jsou zásadní. Spletl jsem se. Pokud přitom nebude zajištěna bezpečnost státu a jeho stabilita, pokud nebude schopen prosazovat své zájmy, pak se nemůže dařit ani ekonomice, ani dalším oblastem. V Česku tuhle rovnici, zdá se, chápe jen málo lidí.

Alespoň ona trojice politiků byla schopná diskutovat o obranných záležitostech do větší hloubky, než jsou obvyklé povrchní věty o tom, že NATO je důležité a Evropská unie také a že vojáci naší armády jsou oceňováni kvůli zahraničním operacím. Nicméně dobrý pocit z toho obyčejný pozorovatel mít nemohl.

V nahotě se tak ukazuje problém nových, či malých stran aspirujících na zásadnější exekutivní angažmá. Nové strany potřebují rychle získat elektorát, proto se většinou zaměřují na témata, která jsou populární až populistická a ostatním nevěnují pozornost, protože jednak pro ně potřebují odborníky, které nejsou schopni dát dohromady a za druhé jim příliš popularity nepřinesou. A je fakt, že na obraně, respektive na obranných tématech se politické body a popularita nezískají. Malé strany zase nemají dostatek lidí, a pokud už se dostanou například na ministerstvo obrany, pak si s ním nevědí příliš rady.

Tím nemyslím to, že nemají existovat malé strany, nebo nemají vznikat nové. Myslím tím to, že se od nich nemá v prvních volbách příliš očekávat (zvláště pokud mu záleží na takových tématech jako bezpečnost). Člověk by měl být tedy spíše obezřetný, než se po hlavě vrhat do každého nového projektu. Na závěr debaty Alexandr Vondra poznamenal:

Prosím vás, abyste vzali ODS na milost. A pokud nemůžete vzít ODS na milost, pak volte tradiční, systémové strany. O tom jsou letošní volby.

A Jan Hamáček v tomto duchu doplnil:

ČSSD je v zahraniční i bezpečnostní politice čitelná. Víte, co od nás můžete očekávat.

Podobné příspěvky

24 Komentářů

  1. Možná hloupý dotaz Františku – existuje videozáznam z konference někde na internetu?

    Jinak souhlas s oběma závěrečnými citáty :-). Největší ohrožení pro MO skutečně představují nijak neukotvené strany bez členské základny a tudíž bez jakéhokoliv odborného zázemí. Kdo si dnes vzpomene na dědečka slečny Kočí, který vybaven osobní znalostí ČSLA do roku 1969, jal se radit straně Věci veřejné jak na tu obranou politiku? Ještě štěstí, že máme systém koaličního vládnutí, jinak by nápady VV jako převedení části rozpočtu MO na MŠMT, sloučení MO a MV a další reformní perly, s jejichž razancí by byl spokojen i soudruh Mao za Kulturní revoluce, mohli být skutečně realizovány…

    A souhlas s Alexandrem Vondrou, ani jeden z diskutujících by nebyl vysloveně špatným kandidátem na ministra obrany, už jejich zájem o problematiku je naprosto vyčleňuje z pelotonu…

  2. Hamáček je docela zajímavá postava ČSSD. Místopředseda strany a stínový ministr obrany. Je rozumný, není nesmyslně radikální a negativistický, což je bohužel tak rozšířené. Ocenil třeba Vondru, když odcházel z ministerstva obrany, a to se vůči němu tehdy každý vymezoval. Taky mi přijde celkem erudovaný a patrně má i zájem o danou problematiku a baví ho to. Stane-li se ministrem obrany, bude to myslím si nakonec dobrá volba. A to říkám jako jednoznačný a dlouhodobý nevolič ČSSD.

  3. “…více zhodnotit výkonnost obranného průmyslu a hlídat jej, aby armádě pomáhal a nikoli naopak a soustředit se na kybernetickou bezpečnost…”

    Obojí tesat do kamene! Ale to ostatně i další uvedené věci jako rozpočtová stabilita MO, lepší personalistika (ostatně její zlepšení by zjevně bylo řeba i u většiny politických stran) atd.

    Co se malých/nových stran týče, tak chápu výhrady k nim uvedené. Na druhou stranu ovšem musím přiznat, že zároveň chápu současné znechucení spousty voličů z chování velkých etablovaných stran. A asi není od věci, když ony strany jednou za čas lidově řečeno “dostanou po čenichu”. Problém je v tom, že většina těchto stran není schopna ve vítězné euforii racionálně posoudit, na co mají lidi a schopnosti. Varováním skutečně je působení VV a především jejich následovníka LIDEM v bezpečnostní politice, to byla katastrofa až neuvěřitelná (a kdyby to nebylo tak vážné, byla by to docela zábavná absurdní fraška).

  4. Hamáček jako jediný z ČSSD (ještě za Paroubka) nehlasoval pro odstřelení rozpočtu pro zahraniční mise, čímž se tehdy dost zkomplikovala situace pro resort obrany. Jedinou příčinou tohoto kroku ČSSD byla snaha podrazit tehdejší vládě nohy. Trochu to připomíná současné republikány/Tea party v USA. Takže ano, Hamáček by byl myslím dobrým ministrem, zvláště když jeho stranu už nevede Paroubek.

    Je tu pro mne zajímavý rozpor osobní mezi voličskými preferencemi ohledně schůdnosti nového MO a obecně domácí politice – jak již naznačil Tomas.Kolar – kde jsou naopak sympatičtější menší strany (a máme tu i malé a ukotvené strany). Jak si to každý vyřeší už je na něm :-)

  5. Je usmevne tu slyset o hrozbe od neukotvenych stran pro MO, kdyz soucasny rozpoctovy pruser je dusledkem boje ODS a TOP09 o zakulisni vliv na zakazky ACR. Jeden rozkopal zahradku druhemu a ten mu za to utipnul finance. A proc ten plac nad nezajmem o debatu o boudocnosti MO? Nad cim by jste chteli debatovat, kdyz si rezort vsechno drzi pod poklickou? Az bude volne pristupny strednedoby plan a cilene financovani techto projektu….pak teprve prijde a chtejte nejakou ucelnou verejnou debatu.

  6. Již dlouho jsem nezavítal na tento blog a asi je to škoda, František drží stále vysoukou laťku a obdivuji, že je schopen zvládnout svoji náročnou práci a k tomu ještě tento koníček.
    K debatě – je zřejmé, že odborníky na obranu asi momentálně v politice nemáme – po tolika letech směřování k demokratickému státu je to smutné. Škoda, že neběží na vysokých školách nějaký slušný kurz, který by to prostředí trochu kultivoval – je to asi jako spolupráce v rámci V4, všichni by rádi spolupracovali, ale z obav, že někdo utrhne víc, tak nemáme nic – mám tím na mysli nějakou spolupráci Karlovy, Masarykovy, Metropolitní a Univerzity obrany – tolik grantů bylo uděleno a tady to nějak nejde.
    Co s tím provedeme??

    jp

  7. “V nahotě se tak ukazuje problém nových, či malých stran aspirujících na zásadnější exekutivní angažmá. Nové strany potřebují rychle získat elektorát, proto se většinou zaměřují na témata, která jsou populární až populistická a ostatním nevěnují pozornost, protože jednak pro ně potřebují odborníky, které nejsou schopni dát dohromady a za druhé jim příliš popularity nepřinesou. A je fakt, že na obraně, respektive na obranných tématech se politické body a popularita nezískají.”

    Problémem je, že většina voličů se zajímá především o věci, které bytostně ohrožují jejich existenci – nezaměstnanost, ekonomická recese, kriminalita, imigrace apod. Vnější napadení ČR prostě není na pořadu dne a proto se majoritní populace (celkem logicky) o resort obrany nezajímá a tím pádem se o něj nezajímají ani politici.

  8. lakonicky řečeno, na Obraně se s dokončením monstrzakázky na ruční zbraně a s Gripeny pod drobnohledem ztrácí tep na penězovodech. Není divu že se nám aspirující politické pijavice přesouvají na jiná ministerstva.

  9. No upřímně, pouze se potvrzuje, že ministrem obrany by měl byt politik, jemuž za zadkem stojí strana a to pokud možno vítězná. Pouze takováto “těžká vaha” má šanci prosadit cokoliv… Odbornici jsou tedy někdy nutné, pro lid často sympatické, ale pouze dočasně řešení. Tragedii této země ovšem zůstává fakt, že post mo se stává dost často oběti politického handlu v rámci sestavování prapodivných koalici..

  10. Doteď jsem sem rád chodil, ale nikdy nepřispíval. Motivoval mne teď k tomu až článek výše zmiňovaného stínového ministra obrany, pana Hamáčka za ČSSD, ve středečních Lidových novinách. Přestože si ho pro jeho dlouhodobý zájem o resort a schopnost hledat konsensus vcelku vážím, teď před volbami jako by se zbláznil.

    Jestli totiž něco nesnáším, ať už v armádě nebo v životě, tak to když ze mne někdo dělá vola. Naposledy jsem si takto připadal po tendru na útočné pušky, který vyhrála CZ 805 Bren proti FN SCAR…

    Jeho nápad na “přehodnocení” opouštění VVP Brdy ve prospěch opuštění VVP Boletice je totiž přesně z tohoto ranku. Tento nápad už vyvolal zděšení i na GŠ, přičemž se k tomuto nápadu vyjádřil už i veřejně NGŠ gen. Petr Pavel na army.cz. Ve středečním článku uvádí řádu zástupných argumentů, proč je třeba se vrátit na začátek procesu, ale pravda z něj čouhá jak sláma z bot. Všichni kteří se v AČR nějakou dobu pohybují si dobře pamatují, jaké obrovské tlaky byly na zrušení VVP Boletice. Klobouk dolů, že ministr Vondra tyto tlaky ustál. V Boleticích vždy šlo o potenciální sjezdovku, na kraji Šumavy a s nadmořskou výškou přes 1200 m n. m, jako na potvoru přímo proti pěší střelnici Otice… A taková sjezdovky se dá těžko dosáhnout jen tak nějakou “optimalizací” VVP. Což hejtman Jihočeského kraje, pan Zimola, moc dobře ví.

    Stejně tak hejtman za Středočeský kraj, pan Řihák, duchovní to nástupce Davida Ratha, dobře ví, že pro něj je daleko výhodnější, kdyby v Jincích zůstala posádka a VVP by se místo rušení právě “optimalizovalo”, místo plánované přeměny na CHKO. Protože v tom si developeři nepostaví ani roubenku. Zatímco v optimalizovaných zónách na dohled od Padrťských rybníků by se to panečku stavělo, že?

    Proto bych doporučoval panu Hamáčkovi, pokud tedy stojí o úctu vojáků, kteří si ho doposud vážili, více naslouchat odborným argumentů GŠ a méně developerům a skupině politiků, kterou v jedné slabé chvíli jeho předseda Bohuslav Sobotka neprozřetelně nazval “oranžová šlechta”…

  11. K zmíněnému článku ve středečních Lidových novinách.
    V předchozích, úterních Lidových novinách se NGŠ dopouští tří nepravd. Za prvé „analýza všech výcvikových prostorů“ , podle které mimochodem opuštění Boletic lze akceptovat, se prý dokončovala v době kdy nastoupil do funkce (červenec 2012). To není pravda, dokončena byla v prosinci 2010. Za druhé, v Brdech se prý starostové obcí dopracovali do stadia, kdy jsou spokojeni. To také není pravda, protože v tomto týdnu 19 nespokojených starostů adresovalo dopis předsedovi vlády, aby tato vláda již zákon o změnách vojenských újezdů neprojednávala. A za třetí, na otázku co by se stalo, kdyby v Boleticích bylo umístěno úložiště radioaktivního odpadu, odpověděl, že Boletice jsou natolik velký prostor, že výcvik by to neovlivnilo.

    Zájmové území úložiště však zabírá většinu nynějších výcvikových zařízení http://www.zdravektissko.cz/dokumenty-uloit/category/44-studie-o-proveditelnosti-hlubinneho-uloit-na-chlumu?download=86%3Aboletice01-2z-situace
    Z pohledu potřeb výcviku nejde o nějaké sjezdovky, ale o to, že v budoucnu by musel být zastaven výcvik v Boleticích. Na úložiště radioaktivního odpadu se vztahují bezpečnostní směrnice IAEA NS-G-3.1 External Human Induced Events in Site Evaluation for Nuclear Power Plants , které uvádějí: For military installations or air space usage such as practice bombing or firing ranges, which might pose a hazard to the site, the hazard will be considered if there are such installations within 30 km of the proposed site.
    V okruhu 30 km se nesmějí provádět střelby. Uvažovaný povrchový areál úložiště je přitom vzdálen od střelnice Ondřejov asi 4 kilometry a (střežená) větrací jáma je přímo v ní.

    Pokud by v Boleticích musely být zastaveny ostré střelby a bombardování a zároveň by byly zrušené Brdy, zůstal by v Čechách k dispozici jen Vojenský újezd Hradiště.

  12. To je sice hezké, ale lokalita úložiště nebyla ještě finalizována a pokud vím, tak na špici pomyslného pelotonu možných lokalit jsou úplně jiná místa. Především Rouchovany u Dukovan – už tam mají tak jako tak mezisklad vyhořelého paliva. Druhá často zmiňovaná lokalita je u Jáchymova. Obě jsou průchodné ze stejných důvodů – lidé jsou tam na blízkost jaderné energie, v té či oné podobě, zvyklí.

    Nedokážu si představit ten řev šumavských obcí, kterým by to zlikvidovalo turistický ruch a našich jižních sousedů, kteří by nám snad vyhlásili válku…

    Musím se tedy chtě nechtě vrátit k původní tezi, za náhlým nápadem ne/rušení VVP Brdy resp. VVP Boletice jsou jiné důvody než nějaké jaderné úložiště.

  13. Tak nám odstoupil pan generál Bulant. Jen připomínám, že splnil/nesplnil svůj slib, že pokud se do podzimu 2013 nepodaří naplnit sklady SNO základní výstrojí, tak odstoupí se své funkce ředitele NÚV.
    No, každopádně je fuč, ovšem zůstala po něm jakási pachuť neschopnosti řešit a vyřešit elementární problém resortu a tím je absence polního oděvu vz.95 a obuvi pro vojáky především na řadových útvarech.
    Kdo a jak tento problém, který již získal pachuť trapnosti a především arogance “pražských pánů” vyřeší je otázkou, na kterou nezná odpověď v této zemi zcela evidentně naprosto nikdo.
    A proto na tomto webu řešme budoucnost výsadkového vojska, leadership, vedoucí/vrchní proporčíky, COIN a podobná “dramata”, jen, když přitom budeme mít co na sebe.
    Chápu, že není zájem zadávat zakázky na šití maskáčů, protože se na tom nedá trhnout echt vejvar, tak jako na projektech typu IVECO, PANDUR, CASA nebo trilogie Phantom-Bren-Scorpion…

    1. Panbuh s námi a zlý pryč, co se týká Bulanta, teď mohou nastoupit, jak tady zmiňoval Zbrojíř, skuteční fandové ať se kola roztočí. S tím vývarem nevím, rozhodně na počátku roku se v poslanecké sněmovně promenoval prostorově výrazný odborník, jehož služby byl rezort nucen oželet z důvodů prosazování jisté české firmy jako prostředníka pro dodávku náhradních dílů Mi, zcela z kategorie zde zmiňovaných “fandů” který vystrašil poslance tím, že sliboval provizi v řádech milionů, pokud maskáče dostane napřímo firma z Prostějova..

  14. Hamáček na obraně by byla katastrofa! Zatím předvádí jen to, že v tisku uráží kdejaké skutečné vojenské odborníky, navíc se štrachá do věcí, které jsou už nevratně rozjeté, př. rušení VVP Brdy.
    Proti jeho žvástům je již musel ohradit i sám ministr a náčelník GŠ,
    viz.:
    http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/na-obrane-je-toho-hodne–na-co-se-da-navazovat–pane-hamacku-90448/

    Hamáček je praobyčejný diletant a populista, který se štrachá do věcí, kterým vůbec nerozumí, jako ministr by byl p ro armádu pohroma. Tato funkce by měla být spíš odborná než politická, copak nemá armáda dost zkušených lidí?

  15. Obávám se. že za požadavkem na zastavení procesu rušení VVP Brdy a naopak návrhem na to zrušit Boletice, jsou zcela jiné důvody, než ohled na potřeby výcviku AČR a na zdrojový rámec MO. Kdyby tomu tak bylo, jednoznačně by bylo vhodné (z obou těch důvodů) opustit Brdy. Promítá se sem ale snaha Středočeského kraje (nynější hejtman a senátor Řihák je ještě nedávným starostou Příbrami a blízkým přítelem p.Hamáčka) zvrátit dělení území VVP Brdy po jeho zrušení mezi Středočeský a Plzeňský kraj, dále zabránit vzniku CHKO v Brdech (mohla by dost zásadně omezovat způsob, jak nynější VLS,s.p. na tom území hospodaří) a konečně (a možná především) sleduje zájem zde již zmíněné “oranžové šlechty”, která by ráda svou i stranickou pokladnu dotovala financemi za prosazení HÚRAO v Boleticích i těmi sjezdovkami na Chlumu a Špičáku (pp.Hulínský a Zimola). Samozřejmě, že se zde uplatňuje i snaha vymezit se a postupovat v rozporu s politikou předchozí vlády, což je právě v případě optimalizace vojenských újezdů téma, které z rezortu obrany výrazně přesahuje do sektoru civilního a veřejností více sledovaného. V tomhle směru pak tlak p.Hamáčka (a několika dalších exponentů ČSSD), který využívá podpory části zmanipulovaných sociálně-demokratických starostů z okolí Brd, nemá se skutečnými potřebami obrany nic společného. Naopak jde proti jejich zájmům.

  16. Je to sice trochu mimo téma, ale dovolím si poznámku k VVP Boletice. Prosazení sjezdovky v Boletickém prostoru je v zájmu tolika skupin, že mě to ani nepřekvapuje. To, že ta sjezdovka je ouplný nesmysl, je jasné každému, kdo má v hlavě mozek a ne piliny. Dostupnost lokality z Budějc (které navíc nejsou žádná líheň sjezdařů, co byste taky na Blatech čekali :-) ) je snad horší než Harrachova z Prahy. Oblast je navíc pod vlivem kombinovaného fénu z Alp a Šumavy, takže sezóna končí mnohem dřív, než v jiných lokalitách stejné nadmořské výšky. Pokud někdo na takovém místě chce stavět sjezdovku, tak to buď nemá v hlavě v pořádku, nebo v tom má jiné zájmy. A to nezmiňuji skutečnost, že celé území je z hlediska přírody cennější, než většina Šumavy. A vojenské obhospodařování pomáhá tu přírodu docela úspěšně chránit, mnohé její části (hlavně louky) by bez vojáků už dávno neexistovaly. Asi nepřekvapí, že velice doufám v zachování VVP Boletice. Co možná ale mnohé překvapí, že stejný postoj k tomu má kupříkladu většina osazenstva PřF JU, které z nějakého militarismu skutečně podezírat není možné.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *