Mumbo-jumbo |ˌmʌmbəʊ ˈdʒʌmbəʊ| noun [mass noun] informal language or ritual causing or intended to cause confusion or bewilderment: a “maze of legal mumbo jumbo”. “The instructions are complete mumbo jumbo”: nonsense, gibberish.

Zdroj: anglický thesaurus.

Lockheed AC-130 Spectre, autor: Clemens Vasters, zdroj: Flickr, licence: CC.

Koaliční síly v Afghánistánu se při plánování leteckých úderů snaží vyhnout civilním obětem za každou cenu. Dle Human Rights Watch se oběti plánovaných úderů počítají v řádech jednotlivců za rok. Opak je pravdou při ,,neplánovaných“ leteckých útocích. Tam dochází často v nepřehledné situaci, k chybám a smrti nevinných civilistů. Bohužel zabránit těmto událostem je prakticky nemožné.

Tragédie, která se odehrála v sobotu 3.10. ve městě Kunduz, při které bylo zabito 22 civilistů tedy není událostí (útokem při kterém by Koaličními silami bylo zabito větší množství civilistů), ojedinělou. Ovšem je zvláštní v několika bodech. Došlo k palbě na nemocnici kde působila humanitární organizace Médecins sans frontières. Spojenecké síly měly o poloze nemocnice přesné údaje GPS, které organizace MSF dodala z důvodu, aby se takový útok neodehrál. Útok započal kolem 2 hodiny ranní a trval asi půl hodiny. Dle MSF byla cílem útoku hlavní nemocniční budova, která byla odstřelována velmi přesně v určitých časových intervalech. Okolí budovy zůstalo prakticky neponičeno.

Vysoce postavení členové NATO i prezident USA Barack Obama vyjádřili lítost nad touto politováníhodnou události. Ovšem MSF požadovala od americké garnitury přesný popis a vysvětlení toho, proč došlo k útoku na známou nemocnici. Spojené státy americké tedy začaly vysvětlovat a zveřejnily jejich verzi důvodů útoku. Tu pak ale během tohoto týdne čtyřikrát změnily.

Ihned po útoku vydalo NATO zprávu, že se nemocnice stala obětí tzv. „collateral damage“ při útoku na ozbrojence ohrožující vojáky afghánské armády v její blízkosti.

Později NATO přiznalo, že cílem útoku byla přímo budova nemocnice, ale nedodalo žádné vysvětlení.

Na pondělní tiskové konferenci bylo americkým generálem Campbellem oznámeno, že to byli přímo vojáci afghánské armády, kdo útok požadovali. To z toho důvodu, že se Talibán rozhodl bojovat v hustě osídlené části města.

Během úterý Campbell znovu změnil stanovisko a oznámil, že za požadavkem na útok ve skutečnosti nestála armáda afghánská, ale speciální jednotky armády americké. Campbell uvedl, že probíhá vyšetřování a zpráva bude dodána do třiceti dnů. Připustil, že útok byl mylný a rozhodnutí o jeho vykonání bylo chybné – viníka ovšem neoznačil. Naznačil možnost nedodržení procedur Rules of Engagement.

MSF požaduje nezávislé vyšetřování a útok označila za válečný zločin. Nešťastný útok na civilisty a ještě více nešťastné vyjádření americké garnitury k důvodům útoku – v současnosti silně ovlivňují veřejné mínění a nahrávají do karet zejména kritikům a samotnému Talibánu. To vše přichází v okamžiku debaty o tom, jestli je vhodné snížit počet amerických vojáků v Afghánistánu o polovinu. Plán na částečné stažení v roce 2016 je dle současné americké generality nereálný. Zejména z  důvodu nepřipravenosti afghánské armády a územním ztrátám. Afghánská armáda se prozatím bez koaliční podpory neobejde. Neztratí ovšem afgánské obyvatelstvo zbytky důvěry v koaliční jednotky, pokud nezávislý soud prokáže, že byl tento „omyl“ válečným zločinem? Může se tato událost stát příčinou neúspěchu celé koaliční operace a vést ke ztrátě důvěry v Afghánistánu i na domácím politickém poli? Současné americké zmatené počínání na úrovni nejvyššího velení tomu určitě nahrává.