Už za necelých devět měsíců zaplaví druhé největší brazilské město Rio de Janeiro množství turistů z celého světa. V kontextu nedávných teroristických útoků ve Francii se přitom znovu rozvířila debata o připravenosti brazilských bezpečnostních složek na konání události takového rozsahu, jako jsou XXXI. letní olympijské hry. Čelní představitelé na toto téma říkají: „Není se čeho bát, Brazílie je pro teroristy příliš vzdálená.“ Země se však musí potýkat i s jinými bezpečnostními problémy. Zejména organizovanými kriminálními skupinami, které řídí život v místních slumech.

Rocinha největší slum v Brazílii. Foto: Flickr

Sedmačtyřicet tisíc policistů, osmatřicet tisíc vojáků nasazených v ulicích. Takové jsou plány brazilské vlády. Oproti minulým hrám v Londýně se jedná o dvojnásobný počet. Bezpečnost mají zajistit také kamerové systémy ve městě či modernější vybavení některých policejních jednotek jako například speciální plynové masky, neprůstřelné vesty nebo chytré brýle pro snímání obličejů v davu. I přesto by se měli turisté problematickým lokalitám vyhýbat. Zbloudilé střely totiž mají v Brazílii na svědomí řadu lidských životů. A to, že zcela bezpečná nejsou ani turistická lákadla, dokládají množící se incidenty tzv. grab and run krádeží na plážích Ria.

Násilnou smrtí zemře v Brazílii z rok téměř tolik lidí jako v Sýrii
Vysoká kriminalita v brazilských městech, především pak jednotlivých chudinských čtvrtích je pro turisty primární hrozbou, kterou se nepodařilo výrazně redukovat ani po zavedení zákona omezujícího držení střelných zbraní. Ten zakazuje držení střelných zbraní pro osoby mladší pětadvaceti let a nošení zbraně mimo bydliště. V praxi je ale obcházen a zbraně si někteří místní pořizují ilegálně.

Před sedmi lety, při příležitosti blížícího se mistrovství světa a olympijských her, vláda zahájila program s názvem Pacifikace favel s cílem vymýtit z těchto oblastí drogové gangy, zlepšit životní podmínky místních obyvatel a zajistit jim větší bezpečnost skrze umístění trvalých policejních stanic v jednotlivých favelách. Nicméně o úspěšnosti tohoto programu lze polemizovat. Úřady prohlašují, že mezi lety 2008 až 2012 došlo k výraznému snížení kriminality zejména v Sao Paulu a Rio de Janeiru. Brazílie jako taková však i nadále zůstává jednou ze zemí s nejvyšším podílem vražd na sto tisíc obyvatel (cca 25 vražd). Každoročně zde zemře násilnou smrtí na šestapadesát tisíc lidí, což je srovnatelné se Sýrií, kde již čtvrtým rokem probíhá občanská válka. Řada regionů se potýká s nedostatkem financí i policistů. Těm chybí řádná motivace k vykonávání rizikové práce. Výjimkou nejsou ani stávky policistů, kteří tímto způsobem protestují proti dlouhé pracovní době a mizernému platovému ohodnocení.

Vojenská policie města Rio de Janeiro. Foto: Flickr

Odvrácenou stránku programu navíc představuje nárůst počtu zabití způsobených policisty. Rapidně přibývá případů, kdy policie zneužívá svých pravomocí. Nevinné civilisty nechrání před organizovanými kriminálními skupinami, ale zabíjí. Proslulé používáním nepřiměřené síly jsou hlavně speciální jednotky Ria de Janeira BOPE uplatňující válečnou logiku proti obyvatelům favel. Kdokoli zde žije, je automaticky nepřítel. Brazilská vláda přitom na incidenty nereaguje, což jen posiluje pozici bezpečnostních jednotek v celém systému a prakticky legitimizuje násilí prováděné proti civilistům, mnohdy neprávem označeným za zločince či jejich podporovatele.

Když je korupce vnímána jako součást hry
Ani z ekonomického hlediska na tom současná Brazílie není zrovna nejlépe. Několik let se marně snaží vyrovnat s hlubokou recesí způsobenou zejména poklesem cen vývozních komodit jako je ropa, železná ruda a uhlí. Po skandálu ve státní ropné firmě Petrobras v loňském roce, kdy byla řada podnikatelů a politiků včetně dvanácti senátorů a dvaadvaceti poslanců obviněna z braní úplatků od soukromých stavebních společností, které tak získaly lukrativní kontrakty s Petrobrasem, prezidentka Dilma Rousseffová připustila nutnost reforem k oživení ekonomiky a odstranění korupce ze státní sféry. Právě korupce představuje jeden z hlavních problémů v zemi. „V okamžiku, kdy korupce prostoupí celým systémem, braní úplatků se stává rutinou, korupce je vnímána jako součást hry,“ říká soudce v kauze Petrobras, která zcela delegitimizovala vedoucí politickou stranu. I přesto prezidentka Rousseffová svůj mandát ve volbách v prosinci 2014 se zanedbatelným náskokem obhájila.

Desetitisíce lidí však v březnu a dubnu letošního roku vyšly do ulic. V Sao Paulu, kde se opozice těší nejvýraznější podpoře, se jednalo dokonce o dvě stě tisíc lidí. Mnozí z nich požadovali odstoupení prezidentky, která tvrdila, že o úplatcích v Petrobrasu vůbec nic nevěděla. Ačkoliv žádná obvinění Roussefové nepadla, je poměrně těžko představitelné, že by v prezidentském systému osoba prezidenta neměla ponětí, co se děje v její vlastní straně.

Absurdní investice zkorumpované vlády
Špatná ekonomická situace se promítá i do politické oblasti. V souvislosti s výstavbou stadionů, sportovišť, ubytovacích prostor a zázemí pro sportovce i turisty pro Mistrovství světa ve fotbale 2014 a Letní olympijské hry 2016 se zvedly před dvěma lety vlny protestů. „Nepotřebujeme další stadiony,“ zlobili se místní. Investice do školství, zdravotnictví nebo dokonce veřejné infrastruktury představují v porovnání s výdaji do těchto sportovních akcí marginální částku.

Zásah proti demonstraci v São Paulo. Foto: Flickr

Brazilci tak odmítají nadále tolerovat nesmyslné utrácení zkorumpované vlády. Vždyť jen na mistrovství světa ve fotbale byla vyčleněna částka 11,3 miliardy dolarů, přičemž většina veřejných financí měla být určena pro rekonstrukce silnic, letišť, městské hromadné dopravy, nikoliv pro stavbu stadionů. Opak se stal skutečností. Pro LOH se pak jedná o 3,5 miliardy dolarů, přičemž největší investice, třeba stavba nové linky metra, byly z olympijského rozpočtu záměrně kvůli obavám z nepokojů vyjmuty. V období, kdy se HDP propadá, inflace stoupá a nezaměstnanost dosahuje hodnoty téměř osmi procent, což je od ledna letošního roku nejvíce, se rozhodnutí investovat do sportovních akcí celosvětového významu zdají tím více absurdní.

Korupce, násilná kriminalita a ekonomický propad, těmito slovy lze charakterizovat současný brazilský stát. I přes velké množství bezpečnostních opatření, která budou LOH doprovázet, není možné incidentům, zejména těm s kriminálním pozadím, zcela zabránit. Ačkoliv v současnosti v Brazílii nepůsobí žádná radikální ani teroristická skupina, celosvětové akce mohou ze země udělat případný terč útoků. Monitoring problémových jedinců, zákaz vstupu takovýmto lidem do země, sdílení a vyhodnocování informací a mezinárodní spolupráce jsou zásadními faktory pro redukci rizika. Přesto, že průběh olympiády mohou narušit také sociální nepokoje a protesty, Brazílie má s pořádáním akcí celosvětového měřítka zkušenosti. Lze tedy předpokládat, že bez výraznějších problémů zorganizuje i Letní olympijské hry 2016.