fbpx

Spojené státy americké proti Číně

Spojené státy americké proti Číně

Jak by vypadala válka nejmocnějších státu současnosti? Mají Spojené státy stále převahu slibující rychlé vítězství? Jak se vypořádá Čína s proměnou západního Pacifiku ve válečnou zónu? Studie RAND modeluje možné scénáře vojenského střetu supervelmocí, jejich výsledků a důsledků. Pro naše čtenáře jsme připravili shrnutí textu, který vyvolává minimálně tolik otázek, kolik zodpovídá.

Vzplanutí konfliktu mezi Čínou a Spojenými státy není nepravděpodobné. Možných příčin je hned několik. K válce může vést eskalace napětí okolo Tchai-wanu, střety v Jihočínském moři nebo například kolaps Severní Koreje. Kde a jak válka začne, není irelevantní. Ochota USA jít do války za japonského spojence, nezávislost Tchai-wanu nebo otevřenost Jihočínského moře nebude stejná. Všeobecně lze říci, že případný konflikt bude hrozit čínským zájmům daleko víc než americkým. Předpokládá se větší odhodlání i ochotu snášet ztráty na straně Pekingu. Větší tlak však také může vést k unáhleným rozhodnutím, nervozitě a chybám. Asymetrii zájmů proto neradno podceňovat.

Imperativem jak pro Čínu i USA by mělo být rozumné limitování konfliktu. Jestliže oba soupeři disponují schopností způsobit protivníkovi těžké ztráty, vždy existuje riziko vyšplhání nákladů války nad jakékoliv myslitelné zisky. Vojenští plánovači Pekingu i Washingtonu by vzájemný konflikt viděli jako konvenční, omezený, rychlý a s rozhodným výsledkem. Jak moc je ale takto popsaný průběh pravděpodobný?

Ústředním prvkem z vojenské oblasti, se kterým autoři studie pracují, je rostoucí čínská schopnost bránění a odepření přístupu (anti-acess and area denial tzv. A2/AD), která zakládá předpoklad neschopnosti USA dosáhnout jednoznačné operační dominance a tedy rychlého a rozhodného vítezství. Lákavou možností pro obě strany se tak stává včasný masivní útok, který má být příslibem zisku rozhodující iniciativy a výhody. Neméně možné ovšem je, že takový přístup jenom znemožní efektivně politicky limitovat válku, která rychle nabere vysoké intenzity a přinese těžké ztráty oběma stranám.

20091201013439687

Čínské balistické rakety Dong-Feng 15 na nosičích. Zdroj: china-defense-mashup.com.

Autoři rýsují čínsko-americkou válku na ose doby jejího trvání a ose její intenzity. Intenzita je určena mírou volnosti, kterou politické vedení obou zemí dá svým ozbrojeným silám při úderech na protivníka. Doba trvání logicky závisí jak na materiálním zabezpečení, tak na vůli válku vést. Ta bude vedena ze vzduchu, na moři, v kyberprostoru a vesmíru.

Analýza RAND pracuje s časovým intervalem 2015 -2025, přičemž s růstem čínských schopností A2AD a bez protiopatření ze strany Spojených států, bude relativní výhoda Číny jenom narůstat. Důležité je také zmínit předpoklad, že nedojde k eskalaci konfliktu do míry použití jaderných zbraní. Jaderný práh by neměl být překročen, pokud nedojde k masivním útokům na čínskou pevninu nebo naopak přímému ohrožení území Spojených států. Pravidla vzájemného nukleární odstrašení by s největší pravděpodobností měla bezpečně rámovat i modelovaný konflikt.

Nejčernějším scénářem je – nepřekvapivě – táhnoucí se konflikt vysoké intenzity. Díky masivnější armádě a konfliktem méně postiženým hospodářstvím by mělo mít na vrch USA. Vítězství by však mohlo Spojené státy značně bolet. Vojensky, politicky i hospodářsky vyčerpané Spojené státy by pravděpodobně musely v mnoha částech světa ustoupit zájmům svých vyzyvatelů i spojenců. Obdobné vyčerpání a duševní stav prohrané války by těžko dopadly i na Čínu, kde by se do ohrožení mohla dostat vnitřní stabilita a jednota země. Těžko představitelné by byly mimo jiné škody na mezinárodním obchodu, válku by tvrdě pocítila globální ekonomika. Mezinárodní tlak na ukončení války by byl nesmírný, přičemž USA by byly úspěšnější při „šikování“ mezinárodní podpory. Za Čínou bude stát Rusko, jehož podpora bude sahat jen tak daleko jak budou sahat jeho zájmy. Obecně řečeno, dokud si bude Peking a Washington vzájemně pouštět žilou, v Kremlu nebude důvod ke smutku. Divokými kartami konfliktu bude případné zapojení Severní Koreje a Japonska.

Nakonec z pohledu střední Evropy bude důležité, jak si některé křehké ekonomiky Evropské unie poradí s dopady války na světové hospodářství. Neméně palčivou otázkou bude, jak si evropský pilíř NATO nevyztužený Američany poradí s výzvami z jihu a východu. Vydržíme?

Profilový obrázek
Matej Kandrík
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

Nejnovější komentáře