USA zaútočily střelami s plochou dráhou letu na leteckou základnu syrské armády al-Shayrat v provincii Homs. Prezident Trump argumentoval pro útok národním zájmem USA a zničením infrastruktury, které na letecké základně dle USA byly. Zdroj z bezpečnostního sektoru řekl Reuters, že šlo o ojedinělý útok, o kterém bylo Rusko, a tedy i Sýrie předem informováno a další eskalace se nechystá. Sýrie i Rusko útok odsoudily jako otevřenou agresi proti suverénnímu státu. Proč se Trump uchýlil k tomuto kroku? Dává smysl?

Chemický útok jako záminka

Konflikt v Sýrii si dle Reuters od roku 2011 vyžádal na 400 000 obětí a miliony uprchlíků. Lidé byli a jsou v syrském konfliktu zabíjení jak konvenčními, tak mezinárodně zakázanými zbraněmi (bojové plyny, kazetové bomby), jsou vražděni, mučeni, některé etnické či náboženské skupiny vyvražďovány. Již Stalin říkal, že smrt jednotlivce je tragédie, smrt milionů je statistika. Smrt lidí, kteří zemřeli při nedávném chemickém útoku, byť tragická, je mezi celkovým počtem mrtvých v syrském konfliktu jen kapkou v moři. Proč se tedy rozhodl Trump za ač krutý, ale vojensky bezvýznamný útok, provést takto silnou odvetu? Navíc v době, kdy se o typu chemického útoku a jeho pachateli spekuluje (situace tvrzení proti tvrzení, bez silných důkazů, Rusko se v OSN vyjádřilo proti vyšetřování útoku, USA připsaly vinu Asadovi). Strany se navzájem obviňují, ale ve výsledku (po dnešní události) je už prakticky jedno, kdo útok spáchal. Ono totiž o samotný útok, a cynicky řečeno, jeho oběti Trumpovi vůbec nejde, i když je ve svém srdceryvném projevu zmiňoval. Trump a jeho administrativa viděli tento útok jako záminku ke splnění svých vnitropolitických a mezinárodně politických cílů a dokázali tuto záminku bravurně využít.

Big Dick is Back in Town

Trumpovi se podařily tyto věci:

– Dokázal rozhodně a bez obav projektovat sílu USA. USA je světová velmoc, hegemon a také se podle toho bude chovat. Role světového četníka je zpět. „Když budu chtít někoho potrestat, tak to udělám.“

-Útok cílil na Asada, který je podporován Ruskem. Tímto zabil Trump dvě mouchy jednou ranou. Ukázal Putinovi, že je ochoten prosazovat silovou politiku, a také ukázal svým kritikům (Demokratické straně a spoustě liberálních voličů) na vnitropolitické scéně, že není ruským sluhou a je ochoten zasahovat do ruských zájmů, že mu nevadí si Putina znepřátelit. Na domácí scéně se tak ukázal jako rozhodný leader.

-Tímto krokem také vyslal důrazné signály k hráčům jako je Írán, KLDR nebo i Čína (útok na Sýrii se odehrál v průběhu návštěvy čínského prezidenta u D. Trumpa) o budoucím stylu zahraniční politiky USA.

Co bude dál?

Ač byl tento útok velmi silným signálem, tak si nemyslím, že bude mít na pozici Asada, potažmo na válku v Sýrii, vliv. Tento útok byl jen projekcí moci a signálem pro mezinárodně politické rivaly, že přichází éra Trumpa a jeho mezinárodní realpolitik. Přikláním se k tomu, že dojde k ochlazení vztahů s Ruskem, dojde k ohrožení/snížení kooperace Ruska a USA v Sýrii. Uvidíme, jaký bude Putinův tah, osobně bych v následujících týdnech se zvýšenou pozorností sledoval situaci na ukrajinském Donbase.