Jozef Laurent Dyckmans – Slepý žebrák
S blížícími se termínem parlamentními volbami se množí mediální aktivity ukazující na skutečné i zdánlivé úspěchy jednotlivých ministrů. Ne jinak je tomu i v rezortu ministerstva obrany. Masově sdělovací prostředky nás takřka denně zásobují informacemi o úspěších ve výstavbě naší demokratické armády. Takto dne 11. září informoval tisk o rozhodnutí vlády, že jednotlivé rezorty přispějí do rozpočtu čtvrtinou svých rezerv na zabezpečení zvýšení platů zaměstnanců ve veřejné sféře . Již 13. září oznámil bývalý ministr kultury Stropnický, že rezort obrany se tomu nebude bránit a je připraven ze svých rezerv okamžitě uvolnit 450 milionů korun.
Pravděpodobně mělo jít tzv. „nároky nespotřebovaných výdajů“ (NNV), které se za šest let existence tohoto institutu naakumulovaly do objemu 151 mld. Kč za celý rozpočtový sektor. Nejde o hotové peníze, ale příslib hotovosti pro krytí zůstatku na účtech ministerstev. Účelem NNV bylo převádět je z akcí, u nichž došlo ke zpoždění v jejich realizaci, například komplikacemi při zadávacím řízení způsobených třeba odvoláním se některého z účastníků výběrového řízení, do dalšího období, kdy se snad už podaří uzavřít veřejnou zakázku. Rozhodně by tento institut neměl napravovat problémy v plánování a špatné načasování průběhu akcí. Podle prohlášení premiéra Sobotky vznikly tyto rezervy v letech 2013-2016, tedy vlády Nečasovy, Rusnokovy i Sobotkovy. To by znamenalo závažné vládní selhání, protože z toho vyplývá, že rozpočtové kapitoly nejsou schopny využít až desetinu přidělených prostředků, o které si zažádaly v zákoně o státním rozpočtu.
Gesto učiněné M. Stropnickým vypadá skvěle a staví jej jen do toho nejlepšího světla, neboť je vstřícný k požadavkům premiéra a ministra financí. Jenže jak se v resortu obrany mohou najít rezervy, když si už skoro čtyři roky stěžuje na podfinancování rezortu a nedostatečnou výši přidělených peněžních prostředků? Podívejme se na data o dosavadním průběhu čerpání státního rozpočtu, jež uveřejňuje ministerstvo financí na portále Monitor. Pro zjednodušení se budeme zabývat pouze investičními peněžními prostředky, neboť jejich efektivní využívání významně ovlivňuje modernizaci armády.
Podle dat Monitoru bylo v roce 2016 vyčleněno na programové financování 5,2 mld. Kč, z nichž nebylo vyčerpáno 0,8 mld, (13,5 %). V roce 2017 je vyčleněno na programové financování 8,3 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 60 %. Není známo, že by se kapacita složek, které mají tyto peněžní prostředky realizovat, zvýšila. Podívejme se tedy na data návrhu rozpočtu na rok 2017 za programové financování a pokusme se interpretovat, co nám vypovídají. Nejprve celková čísla za první pololetí.
Z dat v Monitoru je zřejmé, že finanční prostředky jsou přiděleny na celkem 264 akcí. U 29 akcí nejsou přiděleny žádné peněžní prostředky. Z vyčleněných peněžních prostředků je doposud vyčerpáno 3,5 mld. Kč, což představuje 42 % rozpočtu. To je na první pohled výborný stav. Podívejme se však na tato čísla podrobněji.
Na celkovém čerpání se akce zahajované v roce 2016 podílejí 74 %. Opět to vypadá velmi dobře, i když podstatnou část vyčerpané částky představuje platba za pronájem nadzvukových letadel. Pokud si ale data prostudujeme podrobněji, zjistíme, že pouze u 47 akcí (32 % z celkového počtu) nedošlo doposud ke změně limitu peněžních prostředků. Ani to by nemusel být problém, změna limitu na základě výsledku výběrového řízení je častým jevem, ale pokud jsou změny v desítkách a v některých případech i stovkách procent, signalizuje to problém v předinvestiční (plánovací) fázi akvizičního procesu. Vzhledem k tomu, že tento tým působí na ministerstvu již od nástupu ministra Stropnického do funkce, bude nutné tomu věnovat větší pozornost. Podstatná je ale informace, vyplývající z následující tabulky.
Celkem 93 akcí (35 % z akcí majících přidělený limit) bylo buď do rozpočtu nově vloženo, nebo z něj naopak vyřazeno. Limit programového financování se změnil skoro o třetinu. Daleko závažnější fakt ale je, že 20 akcí představuje agregované výdaje. To znamená, že není doposud rozhodnuto, na jaké investiční akce budou od 1. 7. do 31. 12. 2017 tyto peněžní prostředky využity. Vyjádřeno v peněžních prostředcích to představuje asi 500 mil. Kč. Je vysoce nepravděpodobné, že bude možné tyto peněžní prostředky využít ještě v roce 2017.
Pokud tedy ministr obrany nabídl přispět do státního rozpočtu částkou 450 mil. Kč, nijak to neovlivní hospodaření resortu v roce 2017. Může to být ale také mazaný kalkul. Ministerstvo obrany totiž z minulých let, kdy bylo oprávněno prodávat svůj majetek, disponuje nemalou hotovostí na účtech rezervních fondů. Takto by částka odvedená do státního rozpočtu mohla být podstatně vyšší. V tomto světle zní nedávné ministerské prohlášení jako z pohádky o císařových nových šatech. Ministerstvo opět utkalo koncepci, tentokrát k rozvoji pozemních sil.
To je jistě milé, neboť jde o důkaz, že úředníci, po létech půstu, skutečně nezahálí. Osobně bych se však domníval, že Koncepce výstavby AČR (KVAČR) by měla být rozpracována do realizačních programů po jednotlivých oblastech, jak to ukládá rozkaz ministra obrany k plánování. Ale i zkušený praktik se může mýlit. Možná je důležitější, nebo jednodušší zpracovat další koncepci, nepředepisovanou žádným zákonem, než dokumentaci programů reprodukce majetku, jak to ukládají předpisy pro řízení veřejných financí. Peněžní limit schváleného programu reprodukce majetku rozvoje pozemních sil (jehož dokumentace byla vytvořena podle KVAČR) byl předčasně vyčerpán, a dokud nebude vládou schválen nový, není možné zahajovat žádné nové investiční akce.
Musíme tedy věřit, že slova místopředsedy ANO byla chybně interpretována a pan ministr nám chtěl sdělit, že vláda projedná dokumentaci nového programu reprodukce majetku a jeho schválením přislíbí uvolnit peněžní prostředky potřebné na jeho realizaci. Pokud by však byl nový program reprodukce majetku pozemních sil již vládou schválen a nyní by vláda projednávala koncepci, byl by to velmi inovativní výsledek činnosti týmu na reformu systému plánování, rozpočtování a řízení akvizic zapadající do kampaně na zvyšování protikorupční odolnosti. Jak zaznělo v diskusi pod článkem v parafrázi písně Štěstí je krásná věc, koncepce jsou hezká věc, ale výzbroj a výstroj si na základě jejich textu nekoupíš. Slibem nezarmoutíš, teď nebo nikdy.
6 comments
6 Comments
Honza Čáp
28. 9. 2017, 22:54Proč máte v první větě gramatický nesmysly a v prvním odstavci říkáte Stropnickému bývalý ministr?
REPLYBureš@Honza Čáp
29. 9. 2017, 4:47Je to bývalý ministr kultury, jako byla Parkanová bývalá ministryně spravedlnosti. Na tom není nic nepravdivého. Oba Pravdoláskaři, vlastenci, kteří by se pro nakupování pro armádu rozkrájeli nebo nechali i zavřít.
REPLYJosef Radocha@Honza Čáp
29. 9. 2017, 12:29Za gramatický nesmysl se omlouvám. vznikl při redigování obsahu vložením slova a nezměněním následujích. Sice jsem požádal kamaráda o přečtení, ale přehlédli jsme to oba.
Ministr Sropnický je bývalý ministr kultury a podle jeho životopisu má zkušenosti s armádou jen z působení v AUS. Myslím, že ta kultura je mu bližší.
Kdysi byl v televizi skeč, kde si dělali legraci z nově jmenovaných ministrů a jejich odbornosti. Vyšlo jim z toho, že u politiků existuje kvalifikace "ministr čehokoliv". Prostě si politik sedne do křesla, které je volné a ono to nějak dopadne. To by nevadilo, kdyby měl v týmu kolem sebe kvalitní odborníky. Zda se podařilo ministru Stropnickému podobný tým vytvořit ponechám na názoru každého.
Na dnech NATO pan ministr veřejnost informoval, že vláda schválila koncepci pozemních sil za 117 mld. Kč. Stačí se podívat na portál eKlep pro veřejnost a zjistíme, že vláda projednala program reprodukce majetku rozvoje pozemních sil. To je ael úplně jiný dokument s jinou právní závazností.
Logicky člověka napadá, jestli pan minstr ví, co vlastně ve vládě projednávali a uvědomuje si rozdílnost v právní závaznosti mezi koncepcí (přáním, představou) a programem reprodukce majetku – dokumentu definovaném v zákoně. Tenhle rozdíl by měl vnímat každý ministr.
Nakonec nejsem jediný, kdo si všiml rozdílu mezi slovy a činy. V deníku E15 si toho všimli také. (http://zpravy.e15.cz/volby/volby-2017/jak-posili-ceska-armada-na-nakupy-ma-k-dispozici-skoro-180-miliard-1337938).
Faktem ale je, že rétor je skvělý. To se musí uznat.
REPLYBureš@Josef Radocha
29. 9. 2017, 15:09Také je nositel Ceny Thálie v kategorii činohra za rok 2002. Shodou okolností o ni v té době dojoval s nedávnou zesnulým Janem Třískou. Jako typickému pražskému středičákovi přiklánějícímu se vždy na vítěznou stranu a vyhledávajícímu osobní výhody mu muselo udělat v tento čas radost nejenom schválení programu pozemních sil.
REPLYHonza Nečáp@Josef Radocha
29. 9. 2017, 15:24Čáp by měl raději kritizovat překlepy na veřejnoprávních stránkách – a že jich tam je. Platí, že nejslabší článek určuje pevnost nejsilnějšího článku. Pan ministěr ma v blízkém okolí těch slabých hodně (zajímavé by bylo napsat jak se na ta lukrativní místa mohli dostat), proto také ty nepřesnosti a vágní projevy. O tom, že by po volbách i po vítězství ANO nemusel být ministr si zpívají už vrabci na střechách mnoha budov naší metropole. Koneckonců někdo bude muset v dalším období nést následky. A vlastně ty články asi nejsou tak slabé, protože si opět budou zdůvodňovat svoji nepostradatelnost.
REPLYBohuslav Pernica
1. 10. 2017, 8:19S ohledem na termín zveřejňování výročních zpráv zpravodajských služeb, jejichž komentování se věnuje Jan Schneider (http://ceskapozice.lidovky.cz/vyrocni-zprava-bis-je-okorala-i-zavadejici-fjd-/tema.aspx?c=A160913_093626_pozice-tema_houd) bude zajímavé, co se u VZ ocitne v části Záměry a činnosti namířené proti zabezpečování obrany České republiky (tzv. Krejčíkův formát výroční zprávy) a v novém formátu Hospodaření při zabezpečování obrany České republiky (tzv. Berounův formát výroční zprávy). V prvním případě se za rok 2014 objevilo: "Velký díl pozornosti byl věnován neekonomickému hospodaření s vyčleněnými finančními prostředky. Bylo zaznamenáno účelové obcházení zákona při zadávání veřejných zakázek, jejich cílené protahování, pozdržování a manipulace se zadávacími listinami ve prospěch tuzemských i zahraničních obchodních subjektů. U
REPLYrealizovaných veřejných zakázek byly v některých případech zjištěny problémy s dodržením stanovených termínů, v dílčích případech byly odhaleny nedostatky v kvalitě dodaného materiálu." Ve druhém případě za rok 2015 lze číst: "I přes nastavené systémové regulační podmínky a interní kontrolní mechanismy byly zaznamenány případy nehospodárného nebo neúčelného vynakládání finančních prostředků v rámci akvizic. Například v oblasti veřejných zakázek byl zjištěn pokus o
kartelovou dohodu mezi účastníky výběrového řízení, což mohlo resort v konečném důsledku finančně poškodit. Státní podniky, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo obrany, se v uplynulém roce
potýkaly zejména s problémem konkurenceschopnosti vůči civilním subjektům. Tyto subjekty, ať již tuzemské či zahraniční, jsou v podmínkách tržního hospodářství zvýhodněny oproti státnímu podnikům, jenž jsou svázány respektováním zákona o státním podniku." Obě citace ukazují na určitý zmatek v řádách hlídačů státních zájmů. Evidentně zpomalování akvizice v pozdějších letech přestalo vadit a dokonce by chtěli privatizovat státní podniky, např. na model ČEZ, a.s., ačkoliv právě z. č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, staví tytu subjekty do výlučného postavení vůči zřizovateli. Zřizoval, jako "vlastník" se pak má starat, aby státní podnik prosperoval. "Nekonkurenceschopnost" státního podniku vůči ostatním subjektům je tedy docela logickým důsledkem toho, že již několik strategických dokumentů v posledních dvou desetiletích pocházejí z dílny MO a jeho ocelového srdce na formě státního podniku trvá. Vzhledem k tomu, že ke Dni vzniku Československa se po létech opět dočkáme jmenování generálů v řadách Vojenského zpravodajství, asi nelze ani od výroční zprávy o činnosti VZ za rok 2016 a 2017 očekávat nějaký větší pokrok. Přece systémové regulační podmínky byly nastaveny auditem KPMG, který nebyl zadarmo a po kterém nám zůstala miliónová poradkyně s vazbou na Panama Papers, aby dohlédla na integraci agend a systém se nezadrhával a okolí se mu neposmívalo. Je zvláštní, že Rusko a Ukrajina mají v CPI 2016 131. příčku a ČR jen příčku 47., ale každý si může srovnat schopnost akce Ruska a ČR. Konečně i výroční zprávy o činnosti VZ dokládají vysokou ruskou akceschopnost. Kde jen udělali soudruzi z Vysoké vojenské školy pozemního vojska trojnásobného hrdiny Československé socialistické republiky a hrdiny Svazu sovětských socialistických republik armádního generála Ludvíka Svobody ve Vyškově na Moravě chybu?