Česko mezi spojenci o fous lepší, ale stále na chvostu

V polovině března byla zveřejněna Výroční zpráva generálního tajemníka NATO za rok 2018. Jedná se o každoroční dokument shrnující předcházející rok a obsahující množství dat týkajících se spojenců (jedná se o skutečná data týkající se například výdajů za předchozí rok, nikoli o plány, či rozpočty). I když to platí pouze pro poslední čtyři roky, protože předtím byly výroční zprávy mnohem kratší a některé grafy sice obsahovaly tečky, ale už ne popisky, která tečka patří ke které zemi.

Co se týče České republiky, je patrná změna k lepšímu, ale jelikož přidali další evropští spojenci posun oproti zbytku „pelotonu“ je minimální. Co se týče skutečných výdajů na obranu jako procenta HDP byla ČR v roce 2018 pátá od konce z 28 (viz obrázek výše), v roce 2017 na tom byla stejně, v roce 2016 byla čtvrtá od konce z 27 a v roce 2015 byla sedmá od konce taktéž z 27. Podobně nevelký posun je v oblasti výdajů na investice. V roce 2018 byla šestá od konce, v roce 2017 pátá od konce, v roce 2016 čtvrtá od konce a o rok dříve taktéž čtvrtá od konce.

Výše uvedené je krásně patrné ze čtveřice grafů, ve kterých se nachází to, co nazývám „kvadrant hanby“. Jedná se o graf (viz níže) ukazující pozici zemí ve čtyřech kvadrantech tvořených procentem výdajů na obranu z HDP (osa x, doporučené 2 %) a výdaji na investice (osa y, doporučených 20 % z obranného rozpočtu). „Kvadrant hanby“ je ten třetí ukazující nejnižší výdaje na obranu i na investice (data jsou ve stálých cenách roku 2010).

Další údaje ukazují, že evropští spojenci i Kanada v uplynulých letech při plnění závazků přidali (oproti roku 2017 došlo v roce 2018 k poklesu, ale růst je stále vyšší než v roce 2016), přesto výrazně zaostávají za Spojenými státy. Jejich podíl na celkových výdajích spojenců na obranu byl 69,3 %. V roce 2017 byl 71,1 %, v roce 2016 68,2 % a v roce 2015 72,2 %. I přes vyšší výdaje v absolutních číslech se nedaří snížit propast mezi spojenci a USA. Mimochodem, pokud člověk nahlédne do historických tabulek zjistí, že během Studené války byl poměr podobný jako dnes, ovšem s tím podstatným rozdílem, že bylo méně členských zemí.

To, nakolik se sliby proměňují ve skutečné schopnosti prověří zanedlouho realizace iniciativy 4 x 30 přijaté loni v červnu na summitu NATO. Spojenci se tehdy zavázali, že nad současné hotovostní síly společně vyčlení od příštího roku 30 praporů, 30 bojových lodí a 30 letek nasaditelných do 30 dnů od vyžádání. Každá země má do těchto sil přispívat podle svého podílu do společného rozpočtu NATO a ekvivalentně (například pokud nějaká země nemá námořnictvo, přispěje o to více v pozemních a leteckých silách).

Splnění iniciativy bude podle všeho v roce 2020 nad síly (nejenom) České republiky. Vzhledem k tomu, že má jít o jednotky, které nejsou v žádné jiné hotovosti, či nasazení, může se jednat v případě ČR navíc oproti současnosti o tisíc až dva tisíce osob s technikou, připravených do 30 dnů na výjezd, přičemž jednotky musejí být zabezpečené a certifikované podle standardů. Spojenci měli alianci oznámit své příspěvky do iniciativy 28. března 2019, tak bude zajímavé až se někde objeví, nakolik se daří přísliby naplňovat.