Výroční zpráva generálního tajemníka NATO za rok 2018 ukázala, že byť Česká republika v posledních letech v obranných výdajích přidala, stále zůstává na chvostu. Důvodem je to, že přidala i velká část spojenců. Již několik let se v České republice vede debata o tom, že se mají výdaje na obranu zvýšit dle doporučení NATO na 2 % HDP, což jsme přislíbili mnohokrát sami sobě i spojencům.
Zatím je spíše na místě opatrnost a držení si palců, aby se 2 % HDP do roku 2024 zvládly. Aby to nedopadlo jako s deklarací k 15 výročí vstupu do NATO, která měla být následována smlouvou všech parlamentních stran o obraně ČR. Následována ovšem byla Smlouvou [pouze] koaličních stran o zajištění obrany ČR, která přislíbila 1,4 % HDP na obranu v roce 2020. Tento příslib ovšem dlouho nevydržel, takže současná vláda drží sice 1,4 HDP, ale o rok později, tedy v roce 2021.
Dvě procenta HDP jsou stále prý ve hře. Pokus o uzákonění výdajů vláda před pár týdny sice už po několikáté odmítla, stejně jako ministr obrany, protože garance vedení státu jsou prý jasné. Uvidíme, zvláště když se víc a víc hovoří o škrtech kvůli možnému výpadku na příjmové straně rozpočtu. Škrty se nemají dotknout přímo armády, protože spořit se má v civilní části ministerstva obrany, a dokonce ani na celkových číslech (rostoucím rozpočtu) to nemá být vidět. To je ovšem poněkud oxymóron (problém je, že se jakékoli restriktivní kroky armády nepřímo vždy dotknou).
Dlouhodobá data ukazují, že dosažení výdajů ve výši 2 % HDP nebude bez silného externího vlivu či tlaku jednoduché, i když bude existovat politická deklarace této vůle. Je totiž patrné, že výdaje rozpočtu jsou minimálně posledních 17 let v zásadě zafixovány, a to nikoli ve prospěch obrany a bezpečnosti, ale spíše ve prospěch sociálního smíru a blahobytu. Graf výše, který vypadá jako velryba, ukazuje rozevírající se nůžky mezi růstem HDP, tedy bohatnutím státu a výdaji na obranu. Zatímco se HDP v letech 2002-2018 zdvihlo o 120 %, rozpočet na obranu jen o 22,23 % a dosáhl úrovně roku 2009 (respektive v absolutních číslech je nižší, protože propočet není ve stálých cenách).
Důležité tedy je, že Česká republika bohatne, ale obrana to příliš necítí. Následující graf ukazuje, kam jdou peníze především. Vychází z údajů státních závěrečných účtů a takzvaného odvětvového třídění (viz příloha C. Odvětvové třídění rozpočtové skladby vyhlášky č. 323/2002 Sb.). Na grafu jsou zobrazeny tři skupiny:
- skupina 3 Služby pro obyvatelstvo (např. školství a další vzdělávání, domovy mládeže, kultura, církve, sdělovací prostředky, památky, sport, zdravotnictví, podpora bydlení, územní rozvoj, ochrana životního prostředí atd.);
- skupina 4 Sociální věci a politika zaměstnanosti (např. dávky soc. zabezpečení, důchody, nemocenské, přídavky na dítě, výsluhové příspěvky bezp. sborů, různé dávky atd.) a
- skupina 5 Bezpečnost státu a právní ochrana (např. výdaje na armádu, operační příprava státního území, ochrana obyvatelstva, bezpečnost a veřejný pořádek, soudnictví, požární ochrana atd.)
Z grafu je patrných několik věcí:
- skupina 4, tedy sociální věci je nejdynamičtěji rostoucí a zároveň poměrně věrně kopíruje růst HDP. Zajímavé je, že se tak děje bez ohledu na to, která vláda je u moci. Čísla tedy nepotvrzují onu lidovou představu o tom, že levicové vlády jsou v sociální oblasti vstřícnější, zatímco pravicové nikoli. Spíše je skutečně určující vývoj ekonomiky, než dělení na levici/pravici apod. Zjednodušeně řečeno, skupina 4 je mandatorní výdaj (navíc vesměs snadno vydatelný), který bude ubírat stále více ze společného měšce;
- skupina 3, tedy služby pro obyvatelstvo podléhají výkyvům více, než skupina 4, nicméně vykazuje poměrně stabilní růst kopírující vývoj HDP. Ony výkyvy mohou být dány tím, že na rozdíl od skupiny 4 jsou zde zahrnuty ve větší míře různé investice, dotace, příspěvky atp., které se musejí soutěžit či jinak administrovat, takže se nedaří naplánované finance vydávat lineárně v každém roce (propad mezi lety 2015 až 2017 v této oblasti se tedy dá vysvětlit spíše nepřipraveností investic a čerpáním dotací, než škarohlídstvím vlády);
- skupina 5 dlouhodobě oscilovala kolem 100 miliard korun a její růst je oproti vývoji ekonomiky moderátní. V posledních letech se projevují vyšší výdaje (v roce 2018 to bylo cca 140 mld. Kč), ale i přesto skupina zaostává za oběma předchozími i vývojem HDP. Bude velice složité růst této skupiny udržet ve chvíli, kdy dojde ke snížení příjmové strany rozpočtu, protože mandatorní výdaje minimálně ve dvou výše zmíněných skupinách rostou a zabírají stále větší část rozpočtu, existuje dluh a ČR musí dodržovat například fiskální pakt či se dlouhodobě snaží plnit konvergenční kritéria.
Výše uvedené je patrné na grafu níže ukazujícímu procentuální přírůstky a úbytky HDP a tří uvedených skupin od roku 2002, kdy tento rok je 100 %.
8 comments
8 Comments
Ladislav Křížek
16. 4. 2019, 10:35https://www.youtube.com/watch?v=3URaNjkkMVM
REPLY… tak teď už je naprosto jasné, co má společného armáda s vagínou.
Ricky@Ladislav Křížek
16. 4. 2019, 14:41Docela výstižné. Seznam by byl dlouhý.
REPLYErrrealist
17. 4. 2019, 11:38Lze konstatovat, že lidé na postu ekonomických náměstů nebo ředitelů, jako byl Borovec nebo Molík se ve schopnosti plánovat chovali jako opravdové komunistické gumy se zeleným mozkem. Konečně, byli ze stejné privatizační líhně První brněnské strojírny jako byl Dan, Daň Ťok. Zdatně sekundovali Hře o dvě procenta rozehrávané absolvetem DAMU. Zatímco on měl forbínu ve stylu V+W, aby pobavil Rusy, oni byli skryti v zákulisí a nahazovali mu.
REPLYRicky@Errrealist
18. 4. 2019, 13:30Vždyť jsem psal, že ten seznam by byl dlouhý. Celá "tíha" práce přeci nespočívala jenom na Košťoválovy.
REPLYmodrey
19. 4. 2019, 13:15Tak přišly nové instrukce z Washingtonu a politici se najednou ošívají 2% HDP, i když všichni dobře vědí, že tento závazek byl dobrovolně přijat přístupem do NATO již v roce 1999. Pan Šulc se pohyboval v kruzích blízkým těmto politikům, asi by nám mohl říct, zda mají opravdu hlavy pouze na to, aby jim nepršelo do krku a svá slova o odpovědné přípravě k obraně státu mysleli vážně nebo pouze jako politická prohlášení pro voliče. Zdá se, že poslední dobou je zde vše všechno pro všechny jenom ne pro voliče.
K samotnému plánování obrany by se mělo přistupovat absolutně jinak.
Možná podobně v nedávno minulé, kdy za humny číhal nepřítel ochoten nás v případě potřeby spálit na popel. Obrana se plánovala a dimenzovala právě podle potřeb a aktuálních hrozeb, které v průběhu let odcházely a přicházely. Ne podle nějakého procenta k výkonnosti ekonomiky.
A půjde i o to co za kolik dokáží nebo nedokáží politiici pro armádu pořídit, zastaralá technika potřebuje náhradu, ale jak už se nejednou ukázalo, někdo dokáže tutéž věc nakoupit levněji, jiný dráž, viz Casa, Pandur, Gripen, … prostor pro odklánění financí je tak bezbřehý a jen pouhé plnění závazku 2% HDP by mohlo vyjít na zmar pro stát a obranu, ale bonusem do rozpočtů politických stran. Pan Schwarzenberg se jednou vyjádřil o znalosti zákulisí rakouských politických stran a o konkrétních procentech, které daná strana brala jako provizi ze zakázek-památná věta, když jde o zbraně, vždycky je v tom vata (viz jeho trojan v podobě pana Koštovala) a co teprve soudně potvrzené duo Topolánek Dalík, to by mohlo vyprávět, kdyby se nyní Topolánek od obětovaného Dalíka nedistancoval.
Pokud dokáží politici najít v sobě sílu nesouhlasit nahlas i se soudruhem Trumpem, a najdou argumenty, že se dají úkoly plnit i s menším rozpočtem, tak by to ostatní měli akceptovat. (je jasné, že dnešní naše politická reprezentace na to nemá a ani mít nemůže, protože obrana je v dezolátním stavu)
Abych to shrnul, rozpočet obrany by se měl odvíjet od potřeb a výhledů potřebné techniky, osob, majetku a ne podle ukazatele výkonnosti ekonomiky.
…Trump v tom stejně vidí pouze zakázky pro USA, i kdybychom utratili 4% HDP za zbraně v EU, tj. ve spolku ze kterého máme i my prospěch, tak bude stejně brečet
REPLYVáclav
21. 4. 2019, 14:26Ona samotná obsese 2 % HDP vynaloženými "na obranu" je v zásadě velmi neaktuální, a bez toho, co vlastně od obrany očekáváme je i takové určování velikosti rozpočtu složeného na obranu nesmyslná. Z mého pohledu je vynaložených 1,1 % HDP na obranu ČR neobhajitelné už dnes (nějakých 58 mld. Kč), natož plánovaných 120 miliard Kč.
Stav AČR spíše naznačuje, že je třeba konsolidace v oblasti lidských zdrojů (vysoký věk vojáků x příliš mnoho vysokých šarží, velká míra byrokracie, neefektivita a doslova pálení peněz) a tomu navyšování rozpočtu nejenom nepomůže, ale navíc to může znamenat ještě větší neefektivity.
Priority vidím v mnohem důležitějších a aktuálnějších problémech ČR jako je doprava, dostupnost bydlení, životní prostředí – nikoli v personálně přebujelé AČR.
REPLYmodrey@Václav
23. 4. 2019, 22:32souhlas s Václavem, jde o značně neefektivní využití zdrojů. Potíž je v tom, že se z obrany stal byznys a ne nutně vynaložené náklady na obranu. Tzv "karierní řád" si nastavili, tak že se lidé k hodnostnímu růstu nutí, na místo motivace, je od začátku špatně. Je to jako by si privátní firma vychovala dobrého mistra na úseku výroby a pak mu natvrdo řekli, že musí poskočit karierně jinam nebo ho propustí.
Nárůst vyšších šarží je úměrný počtu plánovaných reforem, změn, redislokací, protože kapři si rybník sami nevypustí. Zpravidla si vytvoří větší počet rybníků, kde samozřejmě platí, že každému rybníku musí velet nejméně generál.
REPLYRogalo
21. 4. 2019, 22:31V armádě je cca 4 tisíce vojáků, které lze nasadit do bojových akcí. Dalších 21 tisíc je zabezpečuje. K tomu se nyní vynakládá asi 60 miliard korun ročně. Armáda není schopna tyto peníze utratit a každoročně vrací do státního rozpočtu 4 až 6 miliard korun. Stačí se podívat na internet kde se skoro každý týden čte o nějakých problémech. Před chvílí se na netu objevil článek o tom, že armáda dluží zraněnému vojákovi peníze:
REPLYhttps://www.seznamzpravy.cz/clanek/zranenemu-vojakovi-odmita-armada-vyplacet-nahradu-za-uraz-i-kdyz-priznala-ze-se-stal-ve-sluzbe-70093?dop-ab-variant=6&seq-no=1&source=hp
Pak se dozvíme, že do armády berou i osoby kolem 60 let a také o tom jak armáda "stárne". Václav píše o počtu vysokých šarží a byrokracii. Takže vidíme, že ten zakopaný pudl bude asi někde jinde. Rodinné vztahy, vyčůranost spolu s neschopností nic nevyřeší. A protože se nic vyřešit nedá, tak budeme každoročně vytrubovat do světa jak se daří nábor (i když nedaří), jak se daří nákupy (i když nedaří), jak jsme dobří… Na tuto letitou a hloupou rétoriku si musíme zvyknout. Čas od času odejde nějaký koštovál nebo vančura, ale v zásadě se nic nezmění.