Občan by měl získávat vztah k obraně již od útlého dětství. Vztah k armádě by se měl stát součástí jeho výchovy. Snad i proto bylo součástí předškolní výchovy pochodování v kruhu na text: Pochodují vojáci, při cvičení, při práci. To se jim to pochoduje, když jim trubka vytrubuje. Tramtarárarárará, to je naše armáda. Je jen škoda, že některá
READ MOREVšeobecná branná povinnost ovlivňovala život člověka daleko méně, než to bylo v případě porodu. Odpor k ní byl přesto enormní. To dokládá množství lidovek s motivem odvodu a vojny, např. Já husárek malý. V novodobé písničkářské tvorbě však v tomto ohledu vyniká vynikající osobnost Milana Smrčky. Ten pochází z rodiny vojáka z povolání a veřejnosti je znám pod pseudonymem Záviš. Záviš je
READ MOREV životě socialistického občana se vyskytovaly tři důležité události, kdy vstupoval v kontakt s československou státní mocí. Hned z počátku jeho životní poutě to bylo vítání občánků. V patnácti to bylo převzetí občanského průkazu. A nakonec po dovršení 17. roku věku to byl u mužů odvod, který, pokud by po něm následovala základní vojenská služba, měl udělat ze socialistického chlapce zoceleného
READ MOREJsou písničky, které jsou dnešním dětem i mladistvým již obtížně srozumitelné. V takové lidové, jako je Vrť se divča, se zpívá o možnosti odvodu regrúta v Hradišťu. Ano, máme dnes profesionální armádu a motiv odvodu do vojska tak zůstává jen součástí lidovek a Koncepce mobilizace ozbrojených sil České republiky. Ani v Hradišti Uherském, ani v Hodoníně za vojáčka
READ MOREČeská lidová hudební a pěvecká tvorba, kterou bychom mohli označovat jako folk a folklór, obsahuje nemálo prvků odkazující na vojenské motivy. Například v lidové písničce „Šla Naninka do zelí“ vyhrožuje Pepíček Nanince, že jí nic platit nebude a radši půjde na vojnu. Písničku dokonce podrobil rozboru i Josef Skupa v jednom vystoupení s Hurvínkem a Máničkou. Mánička
READ MORE