Naninka
Česká lidová hudební a pěvecká tvorba, kterou bychom mohli označovat jako folk a folklór, obsahuje nemálo prvků odkazující na vojenské motivy. Například v lidové písničce „Šla Naninka do zelí“ vyhrožuje Pepíček Nanince, že jí nic platit nebude a radši půjde na vojnu.
Písničku dokonce podrobil rozboru i Josef Skupa v jednom vystoupení s Hurvínkem a Máničkou. Mánička měla převyprávět její děj jinými slovy. Nakonec to za ni udělal Hurvínek tímto způsobem:
Jakási Anna dostavila se osobně do sudu s kyselým zelím, kdež jala se trhati lupínky větší, retrospektive menší.
A dostavil se a tempo Malý Josef, který ostentativně jí rozšlapal náhubek.
Sedmkrát Ty budeš hraditi škodu tím způsobenou.
Škodu tím způsobenou absolutně a ze zásady nehradím, raději nastoupím vojenskou prezenční službu.
Vojenskou službu prezenční u kádru nenastupuj a nedělej rodičům fóry.
To mě zase neznáš a to zase prr. Ať si rodiče říkají, co chtějí, nastoupím vojenskou prezenční službu u náhradního praporu pěšího pluku č. 35.
Takové chování by ovšem v Armádě České republiky jen stěží obstálo. Bezdůvodné rozšlapání košíčku je třeba považovat za sociálně nežádoucí jev. Do myslí se ovšem vtírá otázka, proč naši náboráři tuhle písničku ještě nevyužili v náborové kampani.
No, už jsme tu měli „náborové“ prezervativy, tak proč ne písničku, že? Možná bych však spíše doporučil jako náborový klip písničku „Když jsem já sloužil“ v podání Maxim Turbulenc, kteří s ní soutěžili v polovině 90. let Esu a k jejímu natáčení využili „background“ benešovských kasáren (tehdejšího domova 41. mechanizovaného praporu 4. brn). Myslím, že to by dokonale vyhovovalo takové hodně veselé estrádě a potenciální rekruti by alespoň věděli, do čeho jdou… ;-)