Chrabrost
Nedávno jsem psal o slepém kapitánovi Scottu Smileym. Zmiňoval jsem se, stejně jako vy v komentářích, o nadporučíkovi Robertu Chudém, který byl vážně zraněn v Afghánistánu a přes amputaci končetin se byl schopen vrátit do služby, byť jako občanský zaměstnanec a ne jako voják, což by byl jeho sen. Snad se změní pravidla a jemu se tento sen splní, stejně jako ostatní.
Když jsem dnes v noci shlédnul opakování 13. komnaty Roberta Chudého na ČT, která byla o jeho osudu, vůli, píli a pokoře, vzpomněl jsem si na svazek Bušidó. Cesta samuraje od Tairy Šigesukeho. Zvláště na kapitolu “Chrabrost”, která mi přijde příhodná k popisu toho, co se objevilo v 13. komnatě. K textu je nutné přistupovat s rezervou – je nutné si uvědomit v jaké době, v jaké kultuře a k jakému účelu vznikl, ale přesto, dá se v něm nalézt mnoho inspirace:
Na cestě válečníka jsou pouze tři věci považovány za podstatné. Jde o oddanost svému pánovi, vykonávání povinnosti a udatnost v boji. Člověk, jenž toto vše plně zvládá, má právo považovat se za válečníka prvotřídních kvalit. Je ale velmi těžké takového člověka nalézt, byť i mezi tisíci vojáky.
Mohlo by se zdát složité rozpoznat statečného muže od zbabělého v dobách míru, kdy není žádných bojů ani válek. Ale přitom jde naopak o velmi jednoduchou záležitost. A pokusím se ji vysvětlit.
Je všeobecně známo, že odvaha se neprojevuje jen v situacích, kdy je navlékána zbroj, pozvedají se zbraně a muži vyrážejí do boje. Rozdíl mezi chrabrostí a zbabělostí je často k vidění i v každodenním životě.
Válečník již zrozený se statečností v srdci neustále prokazuje oddanost a úctu svému pánovi i rodičům a svůj volný čas tráví pokaždé studiem a cvičením bojových i duchovních umění. Vyhýbá se přílišnému pohodlí a zbytečnému utrácení peněz, ty vydává jen v nejnutnějších případech. Pozorně dbá všech příkazů i zákonů a nechodí na zakázaná místa, i kdyby to bylo jeho nejtajnějším práním. Dle potřeby končí s věcmi a záležitostmi, se kterými je těžké skončit. To vše z oddanosti pánovi, rodičům i své službě.
Tito chrabří válečníci se také řádně udržují ve fyzické kondici, pečují o své zdraví, dbají na správnou výživu a vyhýbají se přílišnému pití i sexuálním aktivitám. V hlavě mají neustálou myšlenku a cíl býti dobrým válečníkem. Vůči lidem kolem sebe často zaujímají trpělivý a tolerantní postoj…
Franto, díky za tento kousek. S nadporučíkem Chudým jsem se krátce setkal necelý rok po jeho zranění. Na ten rozhovor nikdy nezapomenu. Už tehdy byl v neuvěřitelné kondici fyzické, ale především morální. On je vzor a povzbuzení nám všem, ať děláme cokoli. Úžasná je také jeho rodina, přítelkyně a kamarádi.
Citát z Bušidó sedí naprosto — stačí jen zaměnit pána za vlast.
Zdravím z NATO.
P.S. Jo a k tomu Bušidó doporučení vyhýbání se určitým aktivitám, tak to už je soukromá záležitost každého z nás ;-)), Satan to zná.
To Jiří Šedivý: myslím, že se zcela ztotožním s názorem, že výběr určitých aktivit (zejména těch jež se vystříhat ) by měl zůstat doménou toho či onoho daného válečníka
K této pasáži: “Na cestě válečníka jsou pouze tři věci považovány za podstatné. Jde o oddanost svému pánovi, vykonávání povinnosti a udatnost v boji.”
Loajalita je obousměrná záležitost. Loajální musí být podřízený k nadřízenému, ale i nadřízený k podřízenému. Bohužel je často vyžadována pouze ta první část.
Je rovnováha vojenského řemesla(bojovníka) a vojenského umění(vojevůdce) .
PS: Nevím jak u vojevůdců ale řemeslo šlo do (pryč) a nikomu to nehlásilo.
Zvláštní příspěvek, který se snaží dát obdivuhodný způsob jímž se voják dostává z těžkého úderu, do souvislosti s orientálním kodexem. Proč ne. Ale za hlavní považuji, co zaznělo přímo v tom dokumentu. Totiž, že panu Chudému pomáhá víra v Boha, a určitě nemyslel toho taoistického či šintoistického..
To Jiri a Satan: Chapu to dobře, že jste měli na mysli ono “dbají na správnou výživu”? (hahaha)
To pišta: Bůh je bezesporu významný, máte naprostou pravdu. Ale, a teď mluvím za sebe, jako vyznamnější spatřuji “víru”, než dovětek v co.
Náš Robik je veliký bojovník a i když to nerad slyší, tak je to skutečný hrdina! H.
Milí spoluobčané, chtěl bych vás upřímně a srdečně povzbudit pro budování silné a zdravé společnosti v naší krásné České republice a to právě v těchto časech, kdy vy sami můžete ovlivnit ze své svobodné vůle aspekty ve vybudování nového života v naší zemi.Mám na srdci poselství, které bych vám chtěl sdělit.Velice důležitou a aktuální věcí je potřeba posílení národní obrody a upevnění naší svébytnosti a hrdosti, zejména v darech, které byly dány Českému národu od Hospodina. Aplikujme ve Světě progresivní a konstruktivní metody a postupy ve všech aspektech života a to zejména v zákonodárství a právu, hospodaření,ekonomice a marketingu,sociální a zahraniční politice a dalších. Silně věřím, že je možné znovu vybudovat silný a zdravý Český národ, který by byl spolu s Israelem zářícím světlem všem státům Světa. Vzpomeňme si na odkazy našeho váženého pana prezidenta T. G. Masaryka a přiložme všichni ruku k dílu. Vám politikům,kteří vedete a řídíte náš stát, žehnám abyste nacházeli moudrost u Hospodina. Střežte svá srdce a nedopřejte místa ďáblu. Pamatujme na to, že Hospodin činí ze své svrchované Moci milosrdné zázraky. Váš stále horlivý a čestný spoluobčan Robert Chudý.