Číňané na dlouho očekávané ceremonii inaugurovali svou první letadlovou loď. Jmenuje se Liao-ning a byť na ní čínští dělníci strávili hodně času, přesto jen modernizovali staré plavidlo postavené již za sovětských časů pod jménem Varjag. Od Ukrajiny ji Číňané koupili v roce 1998. Liao-ning má být důkazem nejenom rostoucí moci Číny v jihovýchodní Asii, ale především má podpořit národní pýchu, která je nyní „ohrožována japonskou rozpínavostí“, konkrétně sporem o ostrovy v Japonsku nazývané Senkaku a v Číně Ťiao-jü. A aby bylo vše ještě jednodušší, včera se do sporu zapojili i Tchajwanci.
Ovšem zpátky k čínské letadlové lodi. Byť se ceremoniálu zúčastnili vrcholní představitelé země, přesto význam plavidla je symbolický, nikoli praktický. Čína totiž nemá vhodné letouny, které by mohly startovat a přistávat na palubě Liao-ning a ani dostatek vycvičeného personálu.
“The fact is the aircraft carrier is useless for the Chinese Navy,” You Ji, a visiting senior research fellow at the National University of Singapore, said in an interview. “If it is used against America, it has no survivability. If it is used against China’s neighbors, it’s a sign of bullying.”
Vietnam, a neighbor with whom China has fought wars, operates land-based Russian Su-30 aircraft that could pose a threat to the aircraft carrier, Mr. You said. “In the South China Sea, if the carrier is damaged by the Vietnamese, it’s a huge loss of face,” he said. “It’s not worth it.”
Přesto podceňování není na místě. Bývalá ukrajinská letadlová loď bude sloužit především k výcviku. Spekuluje se ovšem o tom, že v současnosti je Čína poměrně daleko ve výstavbě vlastních letadlových lodí. Může to trvat ještě několik let, ale v okamžiku, kdy budou spuštěny na vodu, Číňané budou mít dostatek vycvičeného personálu.
Čínsko-japonsko-tchajwanský spor o ostrovy je nikoli iniciátorem čínského nacionalismu, ale spíše jeho průvodním jevem, chcete-li důkazem. Pěkně se s tímto fenoménem vypořádává historik a ekonom Niall Ferguson v Newsweeku v komentáři pod názvem All the Asian Rage. Mimo jiné popisuje, jak se americký velvyslanec v Číně dostal do obklíčení asi padesáti nacionalistů, kteří křičeli: „Pryč s americkým imperialismem“ a „Čína zvítězí“.
Why, then, are the Japanese so intent on a showdown over a bunch of barren rocks? Why does former defense minister Shigeru Ishiba go around saying that to lose these islands would be like “losing the whole country”?
The short answer is that both Japan and China find themselves in the grip of internal political crises that are tempting their leaders to play the tried and tested nationalist card. Prime Minister Yoshihiko Noda is facing imminent elections. He risks being out-jingoed by Ishiba.
Ferguson připomíná 30. a 40. léta minulého století, kdy nárůst nacionalismu v Asii vedl k válečnému běsnění v oblasti. Je dobré si ovšem připomínat i konec 19. a začátek 20. století, konkrétně Boxerské povstání, které bylo hodně prodchnuté nacionalismem a snahou vymanit Čínu z ponížení, které způsobily západní velmoci a křesťané. Boxerské povstání ukončil až zásah mezinárodních jednotek (mimochodem, s určitou nadsázkou se dá říct, že šlo o mnohonárodní operaci na „vynucení míru“), které měly především ochránit zájmy evropských velmocí a Spojených států a ztrestat čínské císařství. Agónii císařství ukončila až revoluce v roce 1911, která jej svrhla a dá se říct, že vojenská akce Západu k tomuto konci přispěla.
Tolik historicko-politologické poznámky. Důležitá je ovšem i vojenská část příběhu. Jak bylo řečeno výše, vojenská hodnota první čínské letadlové lodi je přinejmenším sporná. Otázkou je, jestli se to do budoucna změní. Příznačné pro dobu nedostatku je stále intenzivnější „boj“ mezi jednotlivými druhy zbraní o zdroje k rozvoji, či dokonce k přežití. Nárůst počtu textů oznamujících zbytečnost tu letadlových lodí, tu stíhacích letadel, tu těžké pozemní techniky je symptomem.
Ovšem každá ze zbraní má své zastánce, nejenom mezi vojáky a fandy, ale i ve vysokých patrech politiky, kde se rozhoduje o penězích. Proto je těžké, i přes pochybnosti, něco zcela zrušit. Letadlové lodě jsou dobrým důkazem. Zřejmě nejvýznamnější období pro ně bylo na počátku, tedy během 2. světové války. V době studené války sehrávaly především odstrašivou a podpůrnou roli (to říkám s vědomím, že budu hned kritizován za snižování jejich role během války o Falklandy). Po roce 1990 zůstala jejich odstrašivá role a přidala se flexibilita při rozhodování o zásazích v jednotlivých koutech Zeměkoule.
Zastánci letadlových lodí tvrdí, že na tom se nic nemění a ani nezmění, i když jsou tato plavidla poměrně snadným cílem, což pro moderní rakety platí dvojnásob a neuvěřitelně zatěžují rozpočty zemí, které je chtějí vlastnit a provozovat.
Given that future missions will force flexible demands on aircraft carriers, we may continue to see a shift away from expensive super-carriers and towards multi-purpose warships such as the USN’s amphibious assault vessels. The enormous expense of the largest, most capable aircraft carriers will prove a greater danger to their continued relevance than the anti-access systems designed to destroy them. However, this development is likely only to change the priorities of designers, rather than to eliminate the type altogether.
Odpůrci jsou mnohem skeptičtější. Tvrdí, že cena, snadnost likvidace, bombardéry schopné zasáhnout kdekoli na světě přesnou municí a rostoucí množství bezpilotních prostředků zvoní letadlovým lodím umíráčkem.
…new and disruptive weapons and technologies will soon upset long-standing assumptions and cozy inter-service arrangements. In particular, the spread of long-range anti-ship missiles threatens the ability of aircraft carriers to perform their traditional missions. What’s more, these disruptions are occurring at the moment when U.S. policymakers are under pressure to find cheaper ways of performing essential military missions. And the Air Force could develop the technology and the long-range platforms to carry out many of the carrier’s missions at less cost. All these factors could force planners to rethink air power from first principles, leading to stormy times for aircraft carriers and inter-service harmony.
Možná jde ale jenom o dávný a nekončící spor mezi námořnictvem a letectvem, který je k smíchu všem od pozemního vojska, o to, co je důležitější a efektivnější a co má dostat více peněz. Na druhou stranu, Číňané netrpí nedostatkem představivosti, takže proč tolik investují do něčeho, co by mělo být na odpis? Možná jde o to, že loďstvo nebudují primárně kvůli Spojeným státům, ale kvůli dominanci v jihovýchodní Asii. A tam má letadlová loď pořád dobrý zvuk i svou odstrašivou sílu.
5 comments
5 Comments
Bohuslav Pernica
26. 9. 2012, 7:45Nejsem sice odborník na námořnictvo, ale když už tu spekulujeme, tak si dovolím uvést několik postřehů, které mě napadly po těch mnoha hodinách sledování pořadů na National Geografic Channel apod.
REPLY– Letadlová loď se nepořizuje jako solitér, ale je součástí nějakého širšího systému a širší strategie. Minimálně jde o zásobovací lodě. Takto si Čína může několik let zkoušet zásobovat svou loď kdekoliv na světě, včetně oblastí za sevrním polárním kruhem.
– Mezinárodní právo v otázkách suverenity vztahuje suverenitu ke vlastnictví státu. Takto je každé vojenské letadlo, loď, ale i jakákoliv část pevniny mocensky ovládané státem považována za součást státu. Nemyslím si, že by někdo chtěl vyvolat incident s Čínou tím, že jim napadne letadlovou loď. Loď ale může být dobrý prostředek pro spory o ostrůvky. To třeba v případě, kdy v důsledku stoupající hladiny oceánů budou nad hladinou už jen skaliska.
– Z hlediska schopnosti dostat někam vojenskou sílu a udržovat ji tam není lepšího prostředku než letadlová loď. Pro plavbu v mezinárodních vodách neplatí pravidla jako pro průjezd vojenských kolon a vlaků po území státu a přelet letadel. Není potřeba souhlasu jiných států.
Michael Romancov
26. 9. 2012, 8:50Zdaleka nejde jen o možnou projekci síly v oblasti, která je „na dohled“ od čínského pobřeží… vždyť Čína má obrovské zájmy (a investice) v Africe a není žádným tajemstvím, že nutnost africké suroviny dopravovat přes Indický oceán vedla k rozhodnutí zbudovat řetězec základen, tzv. String of Pearls, které po dokončení mají posílit vliv Pekingu v bazénu Indického oceánu. Ten je přitom posledních cca 400 let považován za nejdůležitější vodní plochu světa, protože právě jeho vodami procházejí nejdůležitější SLOC (Sea Line of Communications), na nichž je Čína, ale třeba i EU, životně závislá.
REPLYOndrej Rajkovic
26. 9. 2012, 9:16Musim zde souhlasit jak s Bohuslavem tak i s Michaelem.
REPLY– Letadlova lod je vzdy soucast vetsiho operacniho uskupeni (at uz to nazveme Hubackovym prekladem druhovalecneho pojmu Task Force jako „operacni svaz“ a nebo novodobym americkym pojmem „Carrier Strike Group“) kde se jednotlive prvky tohoto uskupeni vzajemne doplnuji. Kazdopadne do doby nez bude mit Cina schopnost vyuzivat letadlove lode pro projekci sily za horizont tak veskere dalsi lode flotily (jako napr. moderni torpedoborce Type 052B/C/D) budou slouzit jen jako prostredek pro obranu letadlove lode do doby nez bude mit dostatek letadel pro projekci sily na dalku.
– Stejne tak souhlasim i s Michaelem ohledne mozneho vyuziti letadlove lode. Za nejpravdepodobnejsi oblast kde by mohla byt nasazena je oblast zapadniho Indickeho oceanu a vychodni Afriky. Zde ma Cina nejvetsi investice – Sudan, Mozambik atd. ale take je zde velky potencial pro napeti mezi Cinou a Indii (ktera take ma letadlovou lod). Coz muze byt velmi zajimavy scenar pro budoucnost.
MJ
26. 9. 2012, 19:21V roce 2001 Čína získala z Ukrajiny prototyp letounu Su-33 (námořní verze Su-27), který je určen pro nasazení na letadlových lodích. Odvozená čínská „kopie“ pod označení J-15 bude zařazena v nejbližších letech do služby. Není žádným tajemstvím, že Čína poněkud ztrácí v oblasti vývoje spolehlivých motorů, určených pro její letecké síly.
Nedávno byly uveřejněny snímky J-15 „pózující“ na palubě čínské letadlové lodi. Viz: http://www.flightglobal.com/blogs/asian-skies/2012/08/steady-as-she-goes-aircraft-ap.html
REPLYIgnác Opušťák
27. 9. 2012, 20:29Pokud se bude Čína držet toho, že nejlépe ubrání své pobřeží tak, že bude ovládat to na protější straně nějaké louže tak se máme na co těšit.
REPLY