fbpx

Bezpilotní letouny jako recept na evropské škrty v obraně

NATO Secretary General delivers speech on NATO‘s Future; Photo NATO

Toto je první příspěvěk kolegy Tomáše Kopečného na OWOP. Vítám jej mezi přispěvateli a těším se na další články.

Sledovat projevy generálního tajemníka NATO je užitečné. Dokáží rozproudit debatu, která posléze uvede do pohybu řetězec reakcí, na jejichž konci někdy bývají konkrétní kroky a změny. Přestože hlavní pozornost věnoval na nedávném zasedání spolu s lídry světových velmocí Sýrii, neopomněl se kriticky vyjádřit ani k evergreenu debat o vojenských schopnostech členských států severoatlantické aliance a klesajícím výdajům na obranu. Místo pouhých výzev ke zlepšení neuspokojivého stavu věcí ale v posledních týdnech několikrát zaznělo i konkrétní řešení – pro zvýšení akceschopnosti a operability by aliance měla investovat do rozvoje evropského programu bezpilotních letounů. Očekává se, že právě téma dronů bude v následujících měsících jedním z nejcitlivějších během jednání ministrů obrany.

Krize a potenciální intervence v Sýrii byla během posledních týdnů z pochopitelných důvodů bezpečnostním tématem číslo jedna. Vedoucí představitelé západního světa ostře odsoudili použití chemických zbraní proti civilnímu obyvatelstvu. Také generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen se k nastalé situaci od začátku stavěl velmi proaktivně. Na počátku září prohlásil, že disponuje důkazy, které ho osobně přesvědčily o tom, že za útokem stála syrská vláda a požadoval ráznou mezinárodní odpověď, aby se v budoucnosti útoky chemickými zbraněmi neopakovaly. Ten samý den pak v rozhovoru pro European Voice prohlásil, že angažmá NATO v rámci operace Unified Protector v Libyi ukázalo, jak moc evropské armády postrádají zpravodajské, sledovací i průzkumné kapacity pro vedení podobných operací.

V podobném duchu se nesou jeho vystoupení i nadále. V rozpětí dvou týdnů pronesl na téma možné intervence v Sýrii dva významné projevy, které propojil se zásadním projektem pro nadcházející měsíce – budování evropských kapacit pro zajištění míru a bezpečnosti v evropském okolí v době rozpočtových škrtů.

O několik dnů později, 5. září, pronesl ve Vilniusu projev nazvaný „Naplnit potenciál Evropy“ (Fulfilling Europe’s Potential). Česká média si z něj vzala (v naprosté většině pokud ne zcela) jen první část, kde Rasmussen prohlásil, že chemický útok syrské vlády nesmí zůstat bez odezvy, 19. září pak uvedl, že možnost vojenského zásahu by stále měla zůstat na stole.

Oba tyto projevy mají společnou základní strukturu i osud. V první části se generální tajemník vyjadřuje k aktuálnímu stádiu syrské krize. V druhé, z dlouhodobé perspektivy strategického plánování důležitější části řeči, pak vyslovuje tezi, jejíž naplnění bude mít v případě přijetí zásadní dopad na podobu budoucích operací a angažmá NATO i EU. Rasmussen začal jasně prosazovat vytvoření společného Evropského programu na vývoj bezpilotních letounů.

Tento program by měl být reakcí na dva zmíněné hlavní problémy, které se v posledních letech u evropských armád projevují – neustále narůstající škrty v obraně a neschopnost zabezpečit své vlastní okolí. I když jsou mise v Libyi a Mali vykreslovány co do americké role v nich odlišně, jedno mají společné – závislost evropských zemí na vzdušné podpoře USA. V případě Lybie byla tato naprostá závislost na zbraních a munici USA dostatečně medializována. Méně se již psalo o významné vzdušné podpoře francouzských vzdušných sil ze strany USA. Faktem ale zůstává, že Francie po vojenské části malijské mise veřejně ocenila roli amerických dronů a vyjádřila naději, že by si v budoucnu mohla tyto letouny od USA (a Izraele) pořídit.

Nebojovou verzí bezpilotních letounů v současné době disponují desítky zemí, včetně většiny Evropy. Bojovou verzi pak vlastní nebo vyvíjí šestnáct zemí. Pro jejich další šíření hovoří příliš mnoho ukazatelů na to, aby si tento trend mohla jakákoliv země dovolit ignorovat. Za předpokladu, že se bude zahraniční angažmá NATO a EU vyvíjet dosavadním směrem omezených zásahů, jsou ideálním nástrojem pro chirurgické operace proti nestátním aktérům i pro vzdušnou podporu. V době šetření jsou navíc mnohem levnější než nasazení letky nebo vojáků v poli. Pro průzkumné účely si pak lze těžko představit lepší nástroj.

A co z toho plyne pro ČR? Vzhledem k tomu, jak velkou roli hraje letectvo v českém zapojení do projektu NATO Smart Defence, je na místě, aby se k Rasmussenově výzvě česká expertní a politická komunita postavila čelem. Ministři obrany budou mít v následujících měsících příležitost se zapojit do projektu, který významně ovlivní plánování a budování leteckých schopností aliance v budoucnosti. Na dalších setkáních v rámci NATO a EU půjde o rozvoj té části evropského obranného průmyslu, která je a měla by i nadále být pro českou republiku prioritní. Vedle CBRN jsou totiž letecké kapacity devízou Armády ČR. O tom, zda bude Česká republika v těchto oblastech v dlouhodobém horizontu i nadále konkurenceschopná, rozhodne především schopnost a vůle přijímat a rozvíjet nové trendy, které utváří mezinárodní prostředí. Co se letectva týče, je možné, že před jedním takovým milníkem právě stojíme.

5 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

5 Comments

  • Profilový obrázek
    Satai
    24. 9. 2013, 10:49

    Do tehle oblasti moc nevidim, tak se zeptam: skutecne by byly bezne „nestealth“ drony schopny operovat v prostredi rekneme Syrie s rozumnymi ztratami (nastesti jen na materialu)? Preci jen je to stat se stale jeste funkcni PVO.

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Dušan Rovenský@Satai
      24. 9. 2013, 14:50

      Pochopitelně, že současné klasické bezpilotní systémy nemohou operovat v „high-threat enviorment“ jakým by byla např. Sýrie nebo Severní Korea. Relativně vysoké ztráty mají i prostředí, kde pro ně hrozba ze strany PVO prakticky neexistuje (Afghánistán). Tyto prostředky jsou (přes veškerý technický pokrok) ještě značně nedokonalé a velký vliv na jejich ztráty mají i takové běžné věci, jako náročné klimatické podmínky (v Afghánistánu zejména prašnost a vysoké teploty):

      „The figures show the military has lost one Reaper drone since 2007 – it is the only UAV that carries Hellfire missiles as well as surveillance and intelligence-gathering equipment. The drone, which has not been replaced, cost £10m.

      There have been nine losses of another large UAV, the Hermes 450. Eight of the £1m aircraft were lost in Afghanistan and another in Iraq. The surveillance fleet has halved in size because of the incidents.

      The UAV to suffer most is the Desert Hawk 3, a small hand-held UAV used by the army: 412 have crashed or been lost in the last five years. British forces have been using other mini-UAVs, the Black Hornet, and the Tarantula Hawk, in Afghanistan; 25 of them have perished during operations.“

      (Zdroj: http://www.theguardian.com/uk/2013/feb/12/450-british-military-drones-lost )

      Bezpilotní letouny ještě nějakou dobu ty pilotované určitě nenahradí a upínat se na ně jako na nějakou spásu, která sníží provozní náklady (což ostatně není ani prokázané – rád bych znal zdroje, ze kterých autor čerpal), by bylo velkou chybou.

      REPLY
  • Profilový obrázek
    Dušan Rovenský
    25. 9. 2013, 9:27

    Pro autora: „The U.S. military has been forced to relocate a large fleet of drones from a key counterterrorism base on the Horn of Africa after a string of crashes fanned local fears that the unmanned aircraft were at risk of colliding with passenger planes, according to documents and interviews.

    Air Force drones ceased flying this month from Camp Lemonnier, a U.S. installation in Djibouti, after local officials expressed alarm about several drone accidents and mishaps in recent years.

    Unlike in the war zones in Afghanistan and Iraq, where the U.S. military essentially has ruled the skies, the drones in Djibouti and other foreign locations have flown from the same runways and relied on the same air traffic controllers as civilian pilots.

    At least five drones based at Camp Lemonnier have crashed since January 2011, Air Force records show, including one that plowed into the ground next to a neighborhood in Djibouti’s capital, which goes by the same name as the country.

    Last year, the Pentagon was forced to suspend drone operations in Seychelles, an island nation in the Indian Ocean, after two Reaper drones crashed on the runway at the main international airport, which serves half a million passengers a year.“

    (Zdroj: http://www.washingtonpost.com/world/national-security/drone-safety-concerns-force-us-to-move-large-fleet-from-camp-lemonnier-in-djibouti/2013/09/24/955518c4-213c-11e3-a03d-abbedc3a047c_story.html?tid=pm_world_pop )

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Dušan Rovenský
    25. 9. 2013, 10:26

    Pro autora: US Air Force již několik let usiluje o vyřazení bezpilotních strojů RQ-4 Block 30 Global Hawk a další prodloužení provozu pilotovaných průzkumných letounů U-2 (prozatím je ukončení jejich provozu plánováno na rok 2015), právě z důvodu vyšších provozních nákladů Global Hawků. Ony zmiňované a často opakované údajné nižší provozní náklady bezpilotních prostředků jsou totiž v současné době takové klišé. Pokud si k tomu chcete přečíst více, tak doporučuji (byť dnes již né úplně aktuální) článek „Americké ozbrojené síly v letech 2012–2017“ v časopise ATM 5/2012. Jinak, něco k tomu aktuálně publikovala např. i agentura Reuters:

    „The cost of flying Northrop Grumman Corp’s RQ-4 Global Hawk unmanned spy plane has dropped more than 50 percent over the past three years, reflecting higher use and efforts to lower operating costs, a source familiar with the program said.

    Government records show that it cost $18,900 per hour to fly the high-altitude reconnaissance and surveillance drone in mid-2013, compared to $40,600 in 2010, according to the source, who was not authorized to speak publicly.

    The Air Force has sought for two years to truncate the Block 30 version of the Global Hawks, arguing that it would be less expensive to keep flying its Cold War-era U2 manned spy planes. Lawmakers have thus far blocked those plans.“

    (Zdroj: http://www.reuters.com/article/2013/09/13/northropgrumman-globalhawk-idUSL2N0H82I320130913 )

    REPLY
  • Profilový obrázek

Nejnovější komentáře