Nalézání nepřítele, po 25 letech

85 Komentářů

1. Zdravim,
   do podobnych veci vidim velice malo, ale nekonaji se nejake podobne veci jakou je vyse zminene setkani i v Brne? Trochu vic by me to zajimalo, ale je mimo moje moznosti jezdit do Prahy.

   Abych lehce okomentoval priority ekonomicke versus bezpecnostni. To bohuzel nevyvera z politiku, ale z lidi, kteri je voli. Pokud sam preferuji ekonomiku nad bezpecnosti, volim tak, aby se to stalo. A jak se tak stane, zvoleni delaji vse proto, aby zustali. Ale osobne optimisticky verim, ze prave podobna uskupeni a lide, se kterymi jste hovoril, to mohou pomalu zmenit. A to i v pripade, ze jim samotnym se prave kvuli tomu bude darit hure, nez kdyby „drzeli hubu a krok“.

   Zaverem jen poznamenam, nejlepsim argumentem je priklad, spatny priklad. Udelejme analyzu spolecnosti, ktere nadradily ekonomiku nad bezpecnosti a spatne skoncily, nejlepe pod necim jhem. Nevim jak, neni to muj obor, jen jako napad.

   Odpovědět

2. V Brně se taky konají obdobné stačí dát do google.cz sekuritˇáci a hledat pod univerzitou nebo i kolem mgr. Mareše.

   Odpovědět

3. „Návrh Ivana Gabala byl odmítnut s tím, že vláda se má spíše soustředit na podporu růstu a zaměstnanosti, či nejprve na úsporu ve stávajícím rozpočtu a „ucpání děr“ v akvizicích a ukončení plýtvání. To je tak, když se ekonomika nadřazuje politice“

   Franto, máš částečně pravdu. Ale pouze částečně. U příležitosti 15. výročí vstupu ČR do NATO v televizi zaznělo z řady úst, že česká armáda je podfinancovaná. To je to „A“. Bohužel prakticky nikdo nevyřkl to „B“ a to je fakt, že resort MO má velké vnitřní rezervy, které stále žádným způsobem nepřerozdělil na potřebnější věci. Pořád se to omílá dokolečka – běžné provozní výdaje (např. nesmyslné služební cesty, kurzy; neefektivní využívání svěřeného materiálu apod.), předimenzované vojenské školství, různé organizace, které přímo nesouvisí se zajištěním obranyschopnosti ČR (Dukla, Ondráš, Ústřední vojenská hudba, Čestná stráž apod.). Takže ano – výdaje na obranu je nezbytné zvýšit, ale až poté, co MO průkazně vyčerpá veškeré možnosti přerozdělit/ušetřit finance v rámci vlastního rozpočtu. Do té doby bych resortu MO nepřidal ani jedinou Kč.

   Odpovědět

   1. Tak mě napadá, že kdyby se MO rozhodlo zrušit Duklu, obrátilo by to pozornost k financování obrany možná spíše, než události na Ukrajině.

      Odpovědět

   2. prozatím vždy se „rezervy“ nalézaly formou odprodeje „přebytečného“ materiálu a nemovitého majetku.
      To, že se neřeže do sádla vojenských „nezbytností“ jako vrh oštěpem, střelba na figuru kance a valašské tance, je asi dáno naším vojenským folklorem. Vždyť ani Bílá kniha na tyto klíčové elementy naší bojeschopnosti neukázala svým smrtícím prstem.

      Odpovědět

      1. Ahoj Dušane,

         to, co otvíráš začne dávat smysl až ve chvíli, kdy se budeme bavit nad konkrétními čísly a zároveň se budeš dívat na jednu věc po druhé, nikoli že je naházíš do jednoho pytle. Zjistíš pak snadno, že se nejedná o „velké rezervy“ a už vůbec ne o takové, které by Ti alespoň zčásti vyřešily problém (a tím vůbec neříkám, že se nemá šetřit a dbát na efektivitu).

         Ubezpečuji Tě, že můžeš klidně zrušit Ondráš (ušetříš cca 17 milionů korun ročně), zkrouhnout služební cesty (kdyby na polovinu, budeš se pohybovat v desítkách milionů korun, ale ve služebních cestách máš započítané vše – kurzy v zahraničí, cesty na zahraniční pracoviště, do Bruselu atd. atp. – přeci není možné zastavit zahraniční spolupráci?), můžeš něco udělat s Duklou (ubezpečuji Tě, že na ní neušetříš; jde o státní sportovní reprezentaci, takže Ti odejde z rezortu i s rozpočtem a s příspěvkem ministerstva školství kamsi jinam; na okraj,v dalších letech se neplánují žádné velké investice, takže ani na tom neušetříš) a podobně, ale manévrovací prostor Ti to nezvýší. Co se týče čestné stráže, hudby atd., opět zásadněji neušetříš, ale hlavně, to přeci nemyslíš vážně. Každá armáda není postavená jen na „hard“, ale i na „soft“ oblastech, jako jsou tradice, historie, rituály atd. a výše uvedené k nim jednoznačně patří. Osobně bych byl hodně proti, protože nakonec bys přišel o víc, než bys ušetřil (to je z mého pohledu stejně twisted jako úvaha, že stát musí šetřit a proto zrušíme muzea…)

         Vnitřní dluh (odklady oprav infrastruktury, modernizace zbraňových systémů – např. dělostřelectva, protiletadlové obrany) každoročně roste, protože rozpočet se sice v absolutních číslech +/- drží, ale ve skutečnosti klesá a dnes se dluh může pohybovat okolo 130, 140 miliard korun (hrubý odhad). Z toho vyplývá, že jej nejsme schopni umazávat. Ale je to ještě horší – narůstá nám dluh na personálu a přitom personální náklady jdou k 60ti procentům rozpočtu (do toho jsou započítány i sociální a důchodové dávky – zkreslující faktor – ve výši cca sedm miliard korun). I přes tato vysoká procenta nejsme schopni doplňovat každoroční úbytky personálu, z čehož vyplývá, že si tak nízký rozpočet můžeme dovolit jenom díky tomu, že máme méně lidí, než bychom měli mít (asi by se to dalo nazvat učetním trikem).

         To, že rozpočet na personální výdaje tvoří tak vysoké procento je logické a nic – kromě kosmetických úprav – se s tím nedá udělat, pokud se nezvýší základna, tedy celkový rozpočet, který neustále klesá (a když se jej někdo pokusí zvýšit, jako například loni, kdy se v návrhu Rusnokovy vlády objevila cca miliarda navíc, mimo jiné šlo i o peníze „vytažené“ z našich státních podniků, tak to poslanci v prosinci zkrouhli o cca 700 milionů korun…), nebo nesnížíš počet personálu. Taková úspora se Ti ovšem projeví s jistým zpožděním a jde zcela proti smyslu – jsme v alianci na chvostu, co se týče poměru voják/obyvatel a na civilních zaměstnancích už moc neušetříš.

         Konkrétně, rozpočet na letošní rok je – bez mimorozpočtových zdrojů (primárně odprodejů) – necelých 42 miliard korun. Z toho jde necelých 25 miliard na personální výdaje, včetně sociálních a důchodových dávek. Zbývá tedy cca 17 miliard korun na běžný provoz a investice. Pokud dokážeš ušetřit z těchto 17 miliard korun deset procent ročně, aniž by si tím zvyšoval vnitřní dluh (další odkládání oprav a modernizace), bude to 1,7 miliardy korun (osobně o tak vysoké úspoře pochybuji, protože například část výdajů je víceletých, takže spíše nebude možné uspořit ročně 10 procent, realističtější mi přijde do pěti procent). Když k tomu přidáš úspory jako zrušení Ondráše, omezené služebních cest, kurzů (což si nemyslím je dobrý nápad, pokud to neuděláš kurz od kurzu, cestu od cesty, čímž se Ti opět ale zmenší úspora) dostaneš se možná na necelé dvě miliardy (opět, z pohledu praxe a logiky tomu nevěřím – pokud bys byl hodně úspěšný, budeme se bavit o vyšších stovkách milionů). Ale ani takto nerealisticky vysoká úspora Ti vůbec nepomůže ve srovnání s tím, jak vysoký dluh je nakumulovaný z uplynulých let (zase jsem si někde přečetl, že je nesmysl zvyšovat rozpočet, protože nedočerpanost na konci roku dokazuje, že to není zapotřebí, což, dokud se nejde položku po položce, jsou jen a pouze kecy; v té částce jsou totiž započítány transfery do mezinárodních organizací, problémy při výběrových řízeních – objektivní i subjektivní – apod.; můj soukromý odhad je, že nedočerpanost, která vznikne chybami úřadu se pohybuje v řádech nižších stovek milionů korun, což je dost, ale opět to není argumentem proti zvyšování rozpočtu).

         Z toho tedy vyplývá jediné – spořit ano, ale zároveň investovat, což je možné pouze a jenom v případě navýšení rozpočtu. Vnitřními úsporami vcelku nic nezachráníš. Dalším důležitým momentem je to, že se nacházíme v jiné části ekonomického cyklu, než před čtyřmi pěti lety. Kdy zvyšovat výdaje na obranu jindy, než nyní, kdy ekonomika začíná pookřávat a zároveň se objevila zásadní bezpečnostní krize? Tuto logiku musí vidět i slepý.

         A konečně, velice bych plédoval za to, co jsem psal, tedy nikoli za mechanické zvýšení kapitoly MInisterstva obrany, ale za vytvoření modernizačního víceletého fondu, který bude stát mimo kapitolu.

         Odpovědět

         1. strucna reakce:
            jako jsou soft a hard oblasti armady, jsou i soft a hrad oblasti uspor. Oblasti, ktere maji mozna vetsi moralni efekt, nez primy ekonomicky dopad. Oblasti, ktere na vojaky v aktivni sluzbe pusobi jako rudy hadr na byk.
            Dukla, Ondras, Univerzita obrany, A-report tisteny na kridovem papiru v kolika(deseti?)tisicovem nakladu – to vse se pocita.
            Bez znalosti nechci zpochybnovat udaje o nakladech tech organizaci, ale nejedna se jen o prime naklady danych organizaci? Co vybaveni a vycvik „vojaku“ v Dukle, jejich saceni, jejich socialni pojisteni, jejich penze? Budovy, inspekce, skoleni, sluzebni auta? I kdyby Dukla odesla se svym primym „rocnim rozpoctem“ pod MSMT (ci jak se dnes skolstvi jmenuje), videli bychom knock-on uspory.

            Navic mozna, ze kdyby resort obrany ukazal ochotu zbavit se vsech techto „soft-uspornych“ privesku, ze by se zvedla ochota politiku pristoupit na modernizacni fond mimo kapitolu mo.

            Odpovědět

            1. Zcela souhlasím. Ono např. těch 17 mil. vypadá jako plivnutí do moře, ale i malou část z toho by každý velitel bojového útvaru považoval za požehnání aby mohl za ně nakoupit třeba náhradní díly na techniku. Pak by se třeba vojáci na rotě nemuseli skládat na náhradní díl do tatry, aby je mohla odvézt na cvičení…
               A ta druhá stránka, kdy by mohli odpovědní lidé říct že pro to udělali maximum a že teď už opravdu není kde brát, taky není úplně nedůležitá.

            2. Rychlá reakce – v rozpočtu Dukly je započítáno vše, tzn., že pokud by odcházela jinam, odešla by se vším (můj odhad, protože se jedná a vždy bude jednat o politikum, vojáci v uniformách, bez uniforem, vždy by se to nějak zdůvodnilo). Pointa mého komentáře byla jiná: i když to uděláte, nevyřešíte problém.

               Ad politici, těm je to jedno. V uplynulých letech Ministerstvo obrany spořilo, zodpovědně restrukturalizovalo tak, jak požadovala vláda, nejlépe ze všech ministerstev, což se dá snadno dokázat pravidelnými zprávami, které projednávala vláda. A výsledek? Nula, nebo ještě hůř: ještě další rána do vazu.

               Podíval jsem se dnes na zprávy v TV. Zvýší se opět počet placených dnů na rehabilitace v lázních a v polovině letošního roku bude znovu zelená nafta (to bude pěkně zrychlený legislativní proces). Ne, že bych zpochybňoval potřebu 28 namísto 21 dne placeného dne v lázních, tomu nerozumím, stejně jako neumím odhadnout potřebnost zelené nafty (vidím v tom pouze úžasný prostor pro daňové úniky). Podstata je jinde: na zdravotnictví, které je násobně větší černou dírou než resort obrany a na zemědělství, do kterého každoročně tečou více než slušné peníze z EU a dalších zdrojů, se peníze najdou. Proč? Protože je zde pro politiky pozitivní motivace. Na obranu se nenajdou, protože v této zemi evidentně pozitivní motivace pro politiky chybí, nikdo tady nebude zvolen kvůli tomu, že dobře pečuje o bezpečnost této země, pokud nebude nepřítel na hranicích. Vlastně pardon, on už tam skoro je… Tak budeme dělat, že nic nevidíme a ono se to nějak přežene…

               Možná budu teď nefér, ale svorně už několik let skáčeme na to, že když se budeme chovat lépe, bude se k nám náš „pán“ chovat lépe. A tak se lépe chovat snažíme (neřikám, že jsme perfektní, ale to zdravotnictví, ani zemědělství nejsou také) a odpovědí je: musíte se ještě více snažit. Nefér? Možná. Špatně? Určitě. Tak si přestaňme nalhávat alespoň my mezi sebou, že když budeme ještě trochu lepší, budou se ti, kteří rozhodují o penězích chovat lépe.

               P. S. Opět musím zdůraznit, že si nemyslím, že by se na MO nedalo a nemělo šetřit, že je vše perfektní. To není. Ale vše, co ušetříte nebude stačit na pokrytí dluhu z minula.

         2. Pro Frantu Šulce: To, že MO ČR nehospodaří dobře se svěřenými finančními prostředky je fakt. Ano, můžeme polemizovat o tom, zda je 1,08% HDP na obranu dostačující (pochopitelně není), ale nemůžeme zároveň přehlížet, že prakticky každý měsíc na MO ČR „vypadne nějaký kostlivec ze skříně“. Kdyby to bylo jednou za čas, tak by si asi daňový poplatník řekl, že se to stává i v civilních firmách, že někdo něco „zazdí“ a dojde ke škodě. Jenže pokud se to děje s železnou pravidelností, tak si klade legitimní otázku: „Proč ten šlendrián financovat?“

            Dám ti jeden příklad (Vím, že možná potom namítneš, že je to v celkovém objemu různých rozhodnutí prkotina, že nemyslím strategicky a že to je izolovaný příklad. Jenže já si myslím, že to pěkně poukazuje na myšlení stále ještě mnoha funkcionářů v rámci ReMO): Jak jistě víš, tak ke 30.4.2013 jsem odešel do zálohy. Když jsem vyplňoval různé formuláře (několik měsíců) před svým odchodem, tak jsem výslovně požádal o zpracování písemného hodnocení celého průběhu mé služby jako VZP – na to má každý voják ze zákona nárok. Doslova se v zákoně uvádí, že písemné hodnocení mu musí být předáno nejpozději v poslední den jeho činné služby. Nastal můj předposlední den „v uniformě“ – a kariérové hodnocení nikde. Tak jsem zavolal útvarové personalistce (abys rozuměl – velení útvaru sídlí v jiné posádce než bylo mé pracoviště) , že jsem stále neobdržel tento dokument. Její odpověď byla: „My vám to dodatečně pošleme.“ Když jsem jí řekl, že měli dostatek času (několik měsíců) to zpracovat a doručit mi to, a že jsem zvědav, jak mi to předají v „poslední den mé činné služby“, tak prohlásila, že o tom bude informovat velitele. Asi za půl hodiny mi zavolal velitel osobně (nejmenovaný plk. gšt.). Seřval mě, co si to vůbec dovoluji na něčem trvat a poté řekl: „Takže, pane praporčíku, takže zítra ráno sednete do služebního auta a přijedete si pro to hodnocení!“ Jen pro formu – cesta tam a zpět měří (podle Gogole Maps) 288 km. Když jsem panu plukovníkovi oznámil, že nařídil služební auto z našeho odloučeného pracoviště stáhnout do posádky, kde sídlí on, tak mi jen suše oznámil: „Tak pojedete vlakem a autobusem!“

            Abych to uzavřel – nikam jsem druhý den nejel. Zašel jsem s dcerou k doktorce na dlouho odkládanou prohlídku, nechal si napsat OČR (Aby mě tu někdo nenařknul z „ojebávání“, tak bych rád uvedl, že dceři bylo 6 let a do té doby jsem si na ní vzal jediný den OČR – když dostala ve školce neštovice.). Plukovníka jsem neskutečně naštval, protože mi poslední den „nemohl udělat pakárnu“. Armádě jsem ušetřil peníze za PHM a amortizaci služebního vozidla (potažmo peníze za lístek 1. třídou ČD a následně autobusem tam a zpět). Hodnocení mi přišlo za 2 dny doporučeně poštou. A ve mně zůstal hořký pocit, zda jsem si to po 18 letech služby opravdu zasloužil a otázka, proč se armáda nemůže s člověkem rozloučit normálním a důstojným způsobem (zvlášť když odchází následně pracovat do mediální branže jakožto novinář, který bude mít s MO ČR stále co do činění). A také vystala otázka: „Jak si může velení útvaru dovolit takto hospodařit i v době, kdy nejsou na nic kloudného peníze?“

            Problémem bylo, že jsem na onom nejmenovaném útvaru sloužil posledních 5 let své činné služby a opravdu takováto rozhodnutí (mrhání finančními prostředky daňových poplatníků) velení nebyla ojedinělá. Vybavuji si např. házení ručních granátů na Jincích, které bylo tak špatně zorganizované, že z cca 80 lidí posledních 20 vůbec neodházelo (vypršel určený čas) a zbývající munici (URG-86) zlikvidoval na místě pyrotechnik. Atd. atd. Prostě těch faux pas bylo za těch 5 let opravdu hodně.

            Takže – pokud na některých útvarech stále vládne komunismus (všechno patří všem a na nějaké finanční výdaje se nehledí) – je jasné, že ReMO si musí nejdříve udělat pořádek ve vlastním účetnictví. Musí vyházet ten „Augiášův chlév“. Musí potrestat lidi (nějak si nevybavuji, že by se to dělo), kteří mrhají omezené finanční prostředky a teprve poté má MO ČR morální právo žádat o navýšení rozpočtu. Až (jestli) tak učiní, tak já budu ten první, který to navýšení všemi deseti podpoří.

            Jo, a abych to uzavřel, také jsem zmínil předimenzované vojenské školství – ty jsi se rozepsal pouze o Dukle, Ondráši a Ústřední hudbě. Myslím že na UNOB a VSŠ by se dalo ušetřit také pořádný „balík“, který by se dal využít lépe.

            Odpovědět

         3. Pro Frantu Šulce: „… omezené služebních cest, kurzů (což si nemyslím je dobrý nápad, pokud to neuděláš kurz od kurzu, cestu od cesty, čímž se Ti opět ale zmenší úspora)…“

            Omezení služebních cest – zcela jednoznačně se provést musí. V době, kdy i velké nadnárodní firmy (které mají pobočky po celém světě a obrat v řádech mld. USD) řeší porady a další záležitosti elektronickou cestou, se v rámci ReMo pořád cestuje na nějaké metodické dny, shromáždění, porady apod.

            Co se týče kurzů – měl jsem na mysli zejména jazykovou přípravu, která je velice neefektivní. Jak je např. možné, že na GŠ si drží „nepostradatelného“ plk. (v době mého odchodu do zálohy ještě pplk.), který v různých jazykových kurzech strávil skoro 3 roky? Za tuto dobu se nezmohl ani na úplný STANAG 2 z AJ. Proboha – 3 roky trvá bakalářské studium na VŠ! To není nějaká výjimka – v armádě je takovýchto „nepostradatelných“ stále celá řada. Kdo je na ty kurzy stále dokolečka vysílá? Jak je možné, že jejich nadřízení nejsou bráni k zodpovědnosti za takovéto mrhání finančními prostředky?

            Chápal jsem v roce 1996, kdy jsem jako VZS učil na Komorním Hrádku AJ, že ReMO supluje MŠMT, protože před rokem 1989 výuka AJ, FJ a NJ na školách prakticky neprobíhala. Ano, potřebovali jsme vstoupit do NATO a potřebovali jsme na to mít připravené lidi (do operací, do zahraničních škol, do struktur NATO). Ale dnes je rok 2014! Každý kdo to potřebuje by se měl jazykově připravit sám – já si také udělal STANAG 3 a STANAG 2 ze dvou různých jazyků ve vlastní režii a nestrávil jsem ani den v kurzu.

            Co se týče odborných kurzů – vážně je potřeba cvičit kdejakou blbost ve Vyškově, aby se odůvodnila jeho další existence? Proč raději nesestavit z instruktorů „mobilní výcvikové týmy“ a ty podle potřeby neposílat do posádek, kde je potřeba vycvičit větší počet lidí na určitou techniku, zbraň apod.? Určitě je efektivnější poslat např. na týden 5 instruktorů z Vyškova do Jinců než poslat 30 vojáků z Jinců na týden cvičit do Vyškova.

            Odpovědět

            1. Nemyslim si, ze jazykova priprava je neefektivni. Myslim, ze tuto ma armada dobre zavedenu, u nizsich dustojniku a rotmistru na stupni utvar ji hodnotim pozitivne. To, ze se stale prodluzuji zavazky vyssim dustojnikum, kteri Anglicky neumi je pravda a je to bohuzel zpusobeno klientistickym kariernim radem ACR.
               Kurzy ve Vyskove to je kapitola sama o sobe. Za prve mi pripada, ze Vyskov dela kurzy nikoliv dle pozadavku utvaru, ale dle schopnosti instruktoru, jinymi slovy uci-li instruktor 10 let kulomet DSK/NSV, je pro nej pohodlene tento kurz udrzovat. Za druhe zejmena v oblasti pripravy ridicu si armada vytvorila naprosto iracionalni prostredi, kdy drzitel civilniho ridiskeho prukazu na nakladni automobil musi absolvovat jeste vojensky ridicak, takze zatimco v Hohenfelsu preskoli naseho ridice na Hummera za par hodin a ridice MRAPu za 5 dni, u nas to trva tri a vice tydnu. Nicmene nepochybuji, ze zejmena pro IDV je tento stav vyhodny, cili se jen tak nezmeni…

               Rovnez se ve Vyskove nikdy nepodarilo nastartovat funkcni system rotace kadru vsech hodnostnich sboru mezi akademii a utvary, takze akademie neni schopna pruzne reagovat na zmenu poptavky…

   3. Tak nevím, jestli zrušením vojenské hudby získáme prostředky např. na raketovou PVO. Hádám, že ani omylem. Souhlasím ale třeba s tou Duklou. Na ní jde tuším 300 mio. ročně a to nejsou zanedbatelné peníze. A při vší úctě ke Špotákové, Šeberlemu a spol. se domnívám, že naši obranyschopnost moc nezvyšují ( i když umí házet oštěpem… ). Mám za to, že oba kroky (tj. navýšení prostředků / boj s nehospodárností, korupcí, předraženými nákupy atd.) se musí dít současně. Je jasné, že zbrojní zakázky nikdy nebudou 100% efektivní a nebude odtékat mimo, ale to přeci nemůže znamenat, že nekoupíme nic, dokud na MO nebudou sedět jen „Mirkové Dušínové“…

      Odpovědět

4. V tomhle musím souhlasit s panem Rovenským.
   Pokud z finančních důvodů armáda nemůže dostát schopnostem v rámci obrany státu a přitom vydává prostředky na aktivity s obranou nesouvisející, tak tento stav jde zcela určitě na vrub příslušných ministrů obrany až v druhé řadě politiků. Ono taky možná, kdyby někdo dal jasně na vědomí že peněz je tak málo, že se musí zrušit chlebodárce miláčků národa (DUKLA), tak by se možná najednou jako zázrakem nějaké peníze našli.

   Odpovědět

5. Výborný článek jako vždy, nejde po pěně dní, ale na kost.

   1. Osobně bych nespoléhal na to, že se česká politická scéna popřípadě bezpečnostní komunita nějak zásadně pozvedne. Realističtější mi přijde, že nás k většímu důrazu na zajištění bezpečnosti dotlačí vnější okolnosti a naši partneři. Jako vždy, bohužel…

   Jedním z kamínků do mozaiky může být nástupce generálního tajemníka NATO Fogha Rasmussena – další seveřan, tentokrát z Norska. Což je dost zásadní z hlediska jeho předpokládaných důrazů – viz článek v novém deníku Echo24 (ano toho deníku, kterému tento týden ministr financí vyhrožoval před televizními kamerami…)

   http://echo24.cz/a/iaQY3/stoltenberg-muz-ze-zeme-miru-a-stihacek-f-16-novy-sef-nato

   Nový generální tajemník bude z Norska, tedy země která NENÍ v EU, tudíž bych čekal spíše návrat ke kořenům, než nějaké EU experimenty. Přeci jenom Norsko je země, která dává na obranu „jen“ 1,4% HDP, ale má společnou hranici s Ruskem, s touto zemí má teritoriální spory v Arktidě, stále má braneckou armádu (s brannou povinností i pro ženy) a na ochranu necelých 5 miliónů obyvatel stále 72 stíhaček…

   2. Při příležitosti 15 let NATO NGŠ pojmenoval celý problém naší bezpečnostní politiky poměrně jednoduše – „Důraz na problematiku obrany je přímo úměrný POCITU ohrožení“. A to je právě ono, jak lze pěstovat péči o tuto problematiku, když politici napříč stranami (čest výjimkám) se v této otázce chovají jako medvídek Pů – „Když já nevidím tebe, tak ty nevidíš mě“. Jeden z našich prezidentů, hádejte který, zašel dokonce tak daleko, že nedávno prohlásil, „že nechápe pojem energetická bezpečnost“…

   Problém s agresivitou Ruska se přeci nezrodil přes noc. Byla tu přeci druhá válka v Čečensku, válka v Gruzii, ale nikdo z toho nevyvodil žádné závěry.

   3. Ozbrojené síly musí být budovány na tom principu, aby politikům daly do ruky nástroje v ten moment, kdy se na armádu obrátí. Jak znovu poznamenal NGŠ – „Je chybou se domnívat, že před příštím konfliktem budeme mít dostatečné varování předem“. To si mysleli Britové ve 30. letech rovněž. Říkali tomu „10 years rule“ – schopnost předpovědět možnou velkou válku na kontinentě 10 let dopředu a včas se na ní připravit. Datum se každý rok rolovalo, přičemž s touto praxí se skončilo až v roce 1936. Co se stalo mezi roku 1936 a 1946 netřeba snad zmiňovat…

   Je třeba se mimochodem konečně vážně zamyslet nad stavem zásob všeho druhu. Dodávky munice pro armádu prostě nemohou fungovat dle byznys principu „Just in time“. Pokud bylo v ČSLA ke každému zbraňovému systému tolik a tolik DOSů munice, proč jich teď máme dramaticky méně (zcela úmyslně nebudu dávat žádné příklady, ale nebylo by to vůbec těžké). Nerad bych při obraně pobaltí byl nucen dělat stromové protitankové záseky…

   4. Pro skutečně výmluvný popis současného Ruska vřele doporučuji rozhovor v sobotních v Lidových novinách s profesorem Zubovem z Moskevského institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) – teď již definitivně vyhozeného Putinovou administrativou. Poučné počtení hlavně pro všechny, kteří stále pochybují o motivech ruské intervence…

   Mimochodem odmítnutí navýšení rozpočtu MO prošlo našimi médii poměrně bez povšimnutí, zato ruská média si ho spolu se stanoviskem KSČM k intervenci na Krymu všimla a neopomněla ho ihned sdělit ruské veřejnosti…

   Odpovědět

   1. V CSLA zadny DOS neexistoval – mernou jednotkou byla 1 davka

      Odpovědět

6. Hledání nepřítele? „Medvídci Pú“ na MO by si nepřítele nevšimli ani kdyby měl tanky na Václavském náměstí v Praze, pokaždé se čeká až co přijde za informace z Washingtonu. Pevně doufám, že už tu lidi prozřou a začnou se vyjadřovat o obraně podobně jako třeba ve Švýcarsku nebo Polsku.Typickým příkladem je změna bezpečnostní strategie z 8. září 2011. Změnilo to hodně, dokonce i to, že bojovníci za nezávislost Čečenska začali býti i na západní polokouli nazývány islámskými teroristy. A nemusíme mluvit jen o takovýchto situacích, stačí se podívat, jak prozíravě se zrušil ženijní útvar v severomoravském kraji, pár měsíců na to zde byly velké povodně, protože řeky tudy protékající nejsou dostatečně regulovany a to nemluvím o zrušení části útvaru specializovaného i na činnost při důlních neštěstích.
   V souvislosti s takovým nezodpovědným chováním by měly padat hlavy za celkový přístup k obraně, politici nás tu za pomocí medií celou dobu informují o opacích, přitom dobře vědí a mají informace o tom, že stav bezpečnosti je jiný. Rozhodně by si tu dost lidí v souvislosti s chováním a schvalováním „strategií“ zasloužilo paragrafy za narušování obranyschopnosti státu, už jen tím jak dokázali promrhat spoustu finančních prostředků z rozpočtu MO, viz černé fondy na GŠ, pořizování techniky – korupčních kauz tu bylo nepočítaně, předražený a zbytečný outsourcing, ale to by bylo na celou „černou knihu o obraně.“
   Autor by si měl uvědomit komu to vlastně nosil vodu na MO. Těm jste měl říct o tom, že je rezort podfinancován, případně aby vám z lupu za armádní zakázky pomohli založit „fond pro obranu“
   Celou dobu tu lidi v republice opíjíte rohlíkem v podobě alianční smlouvy, i přes to, že tato země se už jednou na podobnou smlouvu spoléhala a dopadlo to, tak jak to dopadnout muselo, když nám teklo do bot, tak se k německu přidalo i Polsko a Maďarsko s nároky na sporná území.

   ad Ivo:

   Politici budou jednat jen podle okolností, je to pohodlné, má to své výhody, protože nemusíte danou problematiku studovat a složitě vysvětlovat opak.
   Je velmi tristní, že žijeme v zemi, která má tradici ve „víru v kousek papíru prezentujícím smlouvy o společné obraně a jsme nepoučitelní! Stačí se podívat i na práci v armádě, z kolika procent jste hodnocen za to, že máte vyplněné papíry a z kolika procent za skutečný stav.

   Munice máme dramaticky méně, pravě protože, naši politici si z armády udělali trafiku, pánové s vazbami na Omnipol by Vám mohli vyprávět o tom kolik munice se „výhodně“ exportovalo ven a kolik se „velmi levně“ delaborovalo. Byl jsem náhodným svědkem likvidace munice v jednom strojírenském podniku, jen té denní návštěvy tam stihli „zlikvidovat“ tolik munice, že by s tím vystačil nejeden mechanizovaný prapor na 5 let intenzivního výcviku.

   Jestli se chystáte někdy „ve středně dobém plánu“ jít dělat protitankové záseky, tak to už aby jste si požádal o kurz na práci s motorvou pilou – nějakou dobu to taky trvá a nezapoměl si o nějakou pilu požádat naší pružnou logistiku. ….tak že výsledek bude, jako vždy, že si raději sám pořídíte třeba malou ruční řeťezovou pilu.

   Zmiňujete zde agresivitu Ruska, zajímavé jak se ten svět točí, země na které si celá Evropa buduje neustále energetickou závislost, země přes kterou cestují konvoje NATO do Afghánistánu, země která posledních pár let slouží, jako jedna z mála (BRICS) pro investice.
   Měl byste měřit stejným metrem a napsat i agresivitě USA, at je o něco neošidíte. Stačí jen vytrvalost v hledání důvodů pro vstup do konfliktů, nedělám si iluze, že rusové jsou jiní, způsob jakým si vzali zpět Krym je toho příkladem, ale takhle jednostraně jako vy bych to neviděl. Minimálně konflikt s Gruzií je hodně diskutabilní na tom kdo koho vyprovokoval k akci. Čečensko má tu samou smůlu jako Irák, přístup na cestě k nerostnému bohatství se trestá. A Aghánistán, jen se podívejte jak tam za posledních deset let zase rekordně vzrostla produke opia a konopí, de facto to tam tolerujeme, ne-li podporujem. Přitom je dobře známo, že alkajdu a taliban financují hlavně saudové – naši kamarádi s ropou, šíření komponent pro úpravu jaderného materiálu pro rizikové země (KLDR, Irán) má zase na svědomí Pákistán a neděje se nic.
   Teď jsou hold v kurzu bohatá ložiska uhlí na východě ukrajiny, hodící se pro německou „moderní bezjadernouů energetiku, obilnice Evropy pro zásobování německých a francouzských farmářů, kterým se krmivářské plodiny z Brazílie zdají drahé (Brazilie si vybudovala trh a teď jim začíná diktovat ceny).
   Nemáme-li být pokrytečtí, tak si musíme odpojit plyn, odstavit auto a jít pěšky do práce.

   Odpovědět

   1. Pod Vas prispevek se muzu s klidnym svedomim podepsat!
      K te logistice – ne nadarmo plati:“Tam, kde konci lidska logika, zacina ACR logistika“…

      Odpovědět

7. K zajímavé polemice bych chtěl také uvést několik bodů:
   1) Psát nové a nové strategie nemá smysl, pokud je nerozpracujeme do koncepcí, doktrín a případně vnitřních předpisů. Jinak to nemá žádný smysl. A takovou schopnost trvale ztrácíme v domnění, že stačí vytvářet ad hoc projektové týmy napříč rezortem z lidí, kteří chroustají úplně jiné papíry – často každý den jiné, namísto abychom posílili specializované pracoviště. Pro nezasvěcené se jedná v rozvoji schopností DOTMLPFI o D = doktríny (+koncepce). Nemá smysl dělat nákladné akvizice, když současně nezpracujeme doktrínu a způsoby jejich použití. Poznámka: v Izraeli zná jejich národní doktrínu každý velitel takřka nazpaměť, protože se na všech školách neustále učí. Podnět pro autora článku: zeptejte se čtenářů, kolik z nich četlo strategii vyzbrojování nebo kdo viděl nový návrh Yettiho (KVAČR) a kdo se na něm podílel.
   2) Rozvoj schopností neznamená jen nákup, zabezpečení životního cyklu techniky, personální zajištění a výcvik. Hlavní by měla být schopnost řízení rozvojových projektů vlastními silami a analýza jejich nasměrování. Doufám, že se dožiji dne, kdy některý z budoucích ministrů obrany pochopí a začne konat v duchu, že přispívat do NATO a EU neznamená jen v drtivé většině jednotkami, ale také do společných rozvojových projektů. Zajímalo by mě, jestli některý ze současných poradců MO a NMO má přehled například o tom, do kolika přispíváme projektů STO a CapTech (pokud vůbec vědí, co to je), jak jsme na tom v porovnání s ostatními státy a kolik by stálo, abychom si výrazně vylepšili skóre. I NATO má dvě velitelství – ACO (pro operace) a ACT (pro transformaci = hlavně rozvoj schopností). Jako malý stát bychom měli získávat právě v oblasti prodeje intelektuálních schopností, když nechceme navýšit počty sil. Příkladem by mohlo být Slovinsko, které v rámci EU považuje za jednu z hlavních priorit zapojení se do výzkumných projektů. Nemluvě ze středních a menších zemí o Nizozemsku, Švédsku ale i např. Dánsku a Norsku, které se budou střídat u vesla NATO. Nejde o kořeny NATO, ale hlavně o příspěvky, kde s finančními souvisí nejen počty a nasazení sil, ale také výrazně zapojení do oblasti rozvoje, kde jsme pasažéry hodně tmavé barvy a kde má pro USA a NATO nesrovnatelně vyšší kredit např. Švédsko, nebo i Finsko jako partneři než naše maličkost. Tím se navíc zvyšuje kredit zemí, které přispívají a předává se povědomí o spolupráci i na úrovni vyšších štábů a výzkumných pracovišť a nejen na úrovni politické a taktických jednotek, které spolu v operacích součinní.
   Bylo by dobré přestat hledat spásu ve střednědobém kalendáři (plánu) úkolů a soustředit se na analýzu nasměrování rozvoje schopností a ty teprve pak začít plánovat. Nekonkrétní Dlouhodobý výhled, který chtěl opět jako v minulosti někdo směstnat do cca 10 stran s odůvodněním, že více textu by funkcionáře nebavilo číst a namísto, aby se vyměnili funkcionáři, se vytvoří nepotřebný dokument. Jestli bude něco podobného následovat i v případě KVAČŘ, tak budeme čekat další léta, jestli někdo konečně prozře.
   3) Nepochopil jsem Ivovu narážku na „experimenty EU“. Zajímalo by mě kolika pracovních skupin NATO a kolika v EU jste se zúčastnil, abyste mohl posuzovat efektivnost jednání obou organizací a jaké experimenty máte na mysli – jestli nějaké vojenské mise policejní mise, rozvojové mise nebo něco úplně jiného.

   Odpovědět

   1. Ad Anno) Souhlas a myslim, ze nasledkem ruseni OTV v Olomouci bude jeste hur, protoze za prve jsme timto krokem prinutili generalni stab resit denni rutinu a ad hoc akce namisto koncepcnich a strategickych veci a za druhe vedlejsim produktem tohoto kroku je rezignace ACR na pripravu stabu brigad, coby aktualne nejvetsich celku domacimi prostredky.

      Odpovědět

8. Dovolím si nesouhlasit s autorovou tezí, implicitně akceptovanou většinou diskutujících, že vyšší výdaje na obranu a tudíž větší vojenské schopnosti by poskytnuly EU větší leverage vůči Rusku.

   Zdůvodnění:
   1. Energetická bezpečnost: Střední a východní Evropa (vč. Německa) je existenčně závislá na dodávkách zem. plynu z RF, za tyto není ve střednědobém horizontu náhrada. RF sice nemá adekvátního náhradního odběratele, ale v případě krize výpadek plateb vydrží, my výpadek dodávek nikoliv. To značně posouvá hranici, jejiž překročení by EU donutilo byť jen k pokusu o silové řešení vůči RF.
   2. Odhodlání použít sílu: Jelikož ultimativním cílem vojenských struktur je (aspoň doufám) stále ještě uchování politicko-hospodářského systému EU, mělo by případné použítí síly být legitimní, tj. akceptovatelné širší veřejností. O tom, kde tato hranice skutečně leží, můžeme spekulovat, obávám se však, že ono Pobaltí je někde přesně na rozhraní. Kvůli Krymu nebo Ukrajině nikdo do ostré konfrontace nepůjde, bez ohledu na vojenské schopnosti, Putin to ví, a jedná podle toho.

   Další otázkou je, jak je to se skutečným poměrem schopností sil NATO a EU v Evropě oproti silám OS RF, zejm. když přihlédneme k tomu, že při ostré konforntaci by RF musela zabezpečit i Kavkaz a Dálný Východ. Opravdu jsme to my, kdo se má obávat?

   Pokud jde o zvyšování výdajů na ozbrojené síly, dle mého názoru Evropa udělá pro svou bezpečnost mnohem více, když se pokusí:
   a) přehodnotit svou energetickou politiku
   b) posilovat kybernetickou bezpečnost
   c) najít pragmatický přístup k integraci jinokulturních menšin a regulaci imigrace

   Pokud jde v některých příspěvcích zmíněný domnělý rozpor bezpečnost v. ekonomika, tak samozřejmě že bez bezpečného prostředí žádná ekonomika dlouhodobě nevzkvétá, ale obě světové války ukázaly jasně, že pouze hospodářská síla může dát vzniknout dominantní síle vojenské, nikoliv naopak.

   A nakonec oblíbený evergreen, Dukla: Již se to zde několikrát diskutovalo, ale státní reprezentace je hrazena z rozpočtu MŠMT a resortu MO se náklady refundují.

   Odpovědět

9. Jen pro pobavení přikládám úryvek z příspěvku, který na téma Ukrajina napsal Ian Bremmer (Eurasia Group). Týká se konkrétně Gruzínské krize v r. 2008, která měla některé podobné rysy:

   „Saakashvili was a favorite of the West, the US Congress particularly feted him. The messages from the United States were positive, making it sound like America had his back. Internally, there was a strong debate – Vice President Dick Cheney led the calls to free himself from Russia’s grip as fast and as loudly as possible, Secretary of State Condoleezza Rice thought Saakashvili unpredictable and dangerous, and wanted to urge him to back off (as did former Secretary Colin Powell, who lent his view to the White House as well). The Cheney view prevailed, Georgian president already had a habit of hearing what he wanted to out of mixed messages, and he proceeded. On 8 August, the Russian tanks rolled into Georgia and then the United States was left with a conundrum – what to do to defend America’s „ally“ Georgia.

   As it turned out, nothing. National Security Advisor Steve Hadley chaired a private meeting with President Bush and all relevant advisors, most of whom said the United States had to take action. Bush was sympathetic. Hadley stopped the meeting and asked if anyone was personally prepared to commit military forces to what would be direct confrontation with Russia. He went around the room individually and asked if there was a commitment – which would be publicly required of the group afterwards (and uniformly) if they were to recommend that the President take action. There was not – not a single one. And then the meeting quickly moved to how to position diplomacy, since there wasn’t any action to take.“

   Velmi poučné, že?

   Odpovědět

10. Napadlo mne, co asi dělali naši zpravodajci v uplynulých deseti letech. Prezident Putin už dávno prezentoval svůj záměr pozvednout armádu z toho bláta kde se nacházela. Že to nebude dělat kvůli přehlídkám na Rudém náměstí bylo jasné. Je ze staré školy KGB a uvědomuje si kde jsou slabiny těch, co by RF mohly do něčeho tlačit. Ať už ekonomicky nebo politicky (silou).
    EU má přečtenou jak prvnáček slabikář. EU nikdy nebude jednotná (spíš rozstříštěná) v otázkách bezpečnosti ( krásný příklad vznik V4) a Putin to ví. EU je hospodářský spolek, který zaspal vhodný okamžik k nátlaku na RF kvůli Krymu. Teď už nemá sebemenší šanci Rusko donutit k ústupu.
    Evropské členské státy NATO se od konce konfliktu na Balkáně začaly spoléhat prakticky ve všech směrech na USA a jejich podporu ve vojenských operacích a na chod svých armád přispívali čím dál tím méně. USA se z Evropy stahuje už nějaký ten pátek, ale nikdo z evropanů si z toho nic nedělal.
    I tohle si Putin velice dobře uvědomuje a koná podle toho.
    Myslím, že článek by se proto měl spíš nazvat “ Přehlížení nepřítele … “
    Nic jiného to co Evropa poslední roky dělá to totiž není. Ignorování hrozeb, podkopávání vlastní obranyschopnosti, ekonomická sebevražda v podobě sociálních systémů.

    Odpovědět

11. Ad František Šulc)
    Chvíli tady nejsem a už se to tady pere :-). Velkou část argumentů, která mne napadla a o nichž jsem přes den přemýšlel tady již padla, tak jen krátce.

    1. Skutečně bych nepodceňoval symbolickou hodnotu určitých nákladů – nemyslím vně resortu, tam s tebou naprosto souhlasím – nikoho tím zvýšeným šetřením stejně neohromíme, ale dovnitř resortu. Osobně jsem se nesetkal s tím, že by někdo nadával na existenci čestné stráže, jen velmi ojediněle jsem zaznamenal výtky ohledně Dukly (podle mne díky kombinaci výsledků + brannost a sport jsou/měly by si být blízko), ale co se týče Ondráše, tak tam jsem se nesetkal s jediným podporovatelem.

    Symbolická hodnota není dána jenom rozpočtem Ondráše (ten je mimochodem vyšší než u jakéhokoliv praporu 4. brigády rychlého nasazení), ani pouze totální ojedinělostí podobného tělesa v rámci NATO (je skutečně jediné – podle hesla „všichni jste blázni, jen já jsme letadlo), ale něčím úplně jiným.

    Ti, kdo nemají děrovou paměť, si dobře vzpomínají, že tento taneční soubor měl již jednou na kahánku a taky si dobře vzpomínají, co je zachránilo – lobbistické tlaky… Kdyby byl soubor z Prahy a ne z jižní Moravy, už dávno neexistuje.

    2. Další poznámky jsou spíše otázky. Zmínil jsi tady, že resort dlouhodobě není schopen artikulovat/prosazovat své zájmy v rámci vlády, téměř bez ohledu na její pravo-levé směřování. Máš nějaký recept nebo radu? Možná inspiraci ze zahraničí?

    3. Zmínil jsi myšlenku jakéhosi „modernizačního fondu AČR“, který by stál mimo rozpočet resortu? Můžeš o tom napsat více? Je to pro mě dost nový koncept.

    A jinak zlom vaz…

    Odpovědět

    1. Ahoj Ivo,

       na tom vazu pracuju. Uvidím, kam mě vítr zavane a popravdě se na to zas docela těším. Armáda ale zůstane moji srdeční záležitostí.

       Nejprve se chci všem omluvit za nezamýšlenou chybu, Ondráš není 17 milionů, ale 22, Ústřední hudba 71,2 (díky za upřesnění kolegovi pplk. Pernicovi). Tato data a mnoho a mnoho dalších se dají uceleně nalézt mj. ve Státním záverečném učtu za rok 2013. Pokud chcete vědět co stojí co, je dobré se do tohoto dokumentu podívat. Závěrečné učty naleznete zde: http://www.mocr.army.cz/ministr-a-ministerstvo/povinne-informace/zaverecne-ucty/zaverecne-ucty-statniho-rozpoctu-cr-kapitola-307—ministerstvo-obrany-cr-7996/ (za rok 2013 tam ještě není, ale bude; dá se „prohrabávat“ 2012).

       Co se týče Ondráše, ale i některých dalšich částí resortu, které vojáci nikterak v nich nezainteresovaní pokládají za zbytné jde většinou o politiku, která je za jejich přežívánim v lůně resortu. Nicméně tlak vyvinutý na jejich zachování nebývá vyměněn za přispěvek na provoz (v nejširším slova smyslu, nejenom běžných výdajů). A příběh s tím, jak Ondráš skoro odešel z resortu a moravská lobby to zase zvrátila je ukázkový. Můžeme se ale bavit o dalších projektech, které měly být už dávno odepsané a ušetřily by na provozu, platech a investicích desítky až stovky milionů a zchovávájí se kvůli lobby a strachu z nepříjemných otázek. Byť se mnou řada z vás nebude souhlasit, jednoznačným příkladem vyhazování peněz je Těchonín.

       Ale k Tvé otázce, co se týče lepšiho lobbingu, to je hodně těžké. Jediné, co podle mě dlouhodobě může pomáhat je transparentnost a vysvětlování přesně k čemu co chci, opravdu přesné, a co se stane, když to, či ono nebude, s obranou země. Nesmíš lhát a nesmíš se omezovat na klišé, musíš být schopen jít do detailu a vysvětlit pomerně složité záležitosti lidem, kteří o nich moc nevědí a hlavně ani nepotřebují k životu, nicméně si onu službu zvanou bezpečnost plati.

       Příklad argumentáře, který se nám zatím nepodařil udělat, byť si léta říkáme, že by byl skvělý. Podívej se na to, jak vypadá materiál vysvětlujici požadavky na rozpočet japonského ministerstva obrany: http://www.mod.go.jp/e/d_budget/pdf/260130.pdf. Je to přehledné a srozumitelné i laikovi třeba díky obrázkům. Alespoň jsme začali dělat Factsheety na různá témata a rozdavali je například poslancům. Doufám, že se toho někdo chopí a bude to v tom pokračovat a hlavně je dávat na web, aby se k nim dostal kdokoli. A konečně nenechat se odbít a argumentovat a argumentovat, byť to často může vypadat jako házeni perel …, a hlavně se obracet nejenom na politiky, ale na veřejnost (každý má svého poslance a svého senátora).

       Co se týče fondu, to není ideální řešení, ale spíše z nouze ctnost, aby mohla co nejrychleji začít modernizace v prostředí skutečné, či zástupné nedůvěry. Hlavní výhodou fondu by byla víceletá garance finančnich prostředků, které by byly pod transparentní kontrolou a měly by jasnou visačku a nemusely by se přerozdělovat na něco jiného, pokud by nebyly vyčerpané na schválený projekt v daném rozpočtovém roce. Má to ovšem řadu technických problémů (myslím, že tohle nemá šanci projít přes ministerstvo financí) i praktických. K těm řadím především to, že zatímco obvykle chybně hovoříme jen o nákupu hardware (tedy techniky, zbraňového systému), ještě důležitější je mit vybavený a vycvičený personál, finance na provoz po dobu životního cyklu atd. atp. A nejsem si jist, že by se tohle dalo dlouhodobě dohlídat. Jinými slovy mám obavu, že si sice něco moderního pořídíme, ale už nebudou v rozpočtu MO dostatečné prosťredky na ufinancováni ucelené schopnosti (zmiňované DOTMLPFI) po dobu životního cyklu (plus).

       Na vše je totiž nezbytné dívat se holisticky a pak teprve se zabývat částmi. Třeba uvádíš, že Ondráš stojí mnohem víc, než kolik má k dispozici velitel na prapor. Co máš konkrétně na mysli? Decentrál, výcvik, běžné výdaje? Začít bys měl u toho, kolik stojí Tvůj prapor, Tvoje brigáda jako celek. Víš to?

       Odpovědět

       1. Díky za odpovědi a odkaz. Ten japonský marketing jejich MOD je vážně dobrý, snadno pochopitelný. Například mne jako výsadkáře hřeje u srdce, že se Japonci rozhodli nakoupit rovněž tarasnice Carl Gustaf, a to hned za 300 miliónů jenů :-).

          Jinak u rozpočtu Praporu jsem zcela úmyslně psal o „rozpočtu“, plně si vědom, že jeho nákladovost je úplně jiná. Rozpočet je sice řádově poloviční (pamatuji časy, kdy byl prakticky stejný) než má Ondráš, ale to samozřejmě neznamená, že „provozování“ Výsadkového praporu vyjde levněji než Ondráš. Tak naivní skutečně nejsem.

          1. Vzhledem k ochromení finančního plánování z důvodu chronického nedostatku financí je beztak výše rozpočtu přiděleného každý rok 1. ledna naprosto irelevantní pro částku, kterou nakonec jakákoliv jednotka ze svého rozpočtu vyčerpá. Rozpočet je v podstatě baseline, ze kterého se jednotka odráží, během roku se navyšuje (a to ne o jednotky procent), to samé se týká nepeněžních potřeb – munice, PHM… O navyšování se žádá už na konci prvního čtvrtletí, finanční prostředky jsou od začátku navrhovány jako nerealistické. Kdyby takhle své cash flow řídla civilní firma, byla by dávno z trhu.

          2. Skutečná nákladovost každé schopnosti se vyčísluje velmi obtížně – stačí si vzpomenout jak se MO snažilo vyčíslit pro potřeby soudního sporu, kolik že vlastně stojí letová hodina Mi-17. Pokud mne paměť neklame, tak částka byla 2x korigována a pohybovala se v neuvěřitelném rozpětí 60.000 Kč – 130.000 Kč. Nejde o to kolik to je, ale spíš ten interval.

          3. Určité věci se samozřejmě pořizují centrálně nebo určité služby jsou poskytovány centrálně a jednotce nejsou vyúčtovány. Když pošlu rotu výsadkářů do Brna dvěma autobusy, tak si dopravu platí útvar. Pokud na to samé využiji dva letouny, bude to „zadarmo“ – z pohledu útvaru (jde to z letových hodin útvaru, nikoliv rozpočtu).

          4. Armáda by se měla vážně zamyslet, kde udělat čáru v písku mezi centrálními a decentrálními nákupy (a/anebo jak konečně udělat rozumnou delineaci pravomocí mezi požadavky uživatele a administrátorem výběru při zakázkách na vybavení).

          Decentrální nákupy se podle mne hodí hlavně pro nákupy věcí, které jsou ze své podstaty komodity – PHM, munice, kancelářské potřeby…, ale jejich využití v případě věcí, které mají přímý dopad na bojovou činnost vojáků, nezřídka končí jak scéna z Pelíšků, kdy mladík rozbaluje vánoční dárek s botami a najde poněkud jiné boty, než si představoval…

          Odpovědět

          1. S navysenim centralnich nakladu na ukor decentranich nemuzu souhlasit. Kdyby centralni nakupy fungovaly, tezili bychom z toho vsichni. Ty decentralni maji nekolik nastrah za prve je tu strop 2 mil Kc za komoditu na nakladovestredisko rocne (takze te vystroje mnoho nekoupite), za druhe je tu strop na polozku 40 000 Kc bez DPH (jinak je to investice) a za treti logisticke a ekonomicke skupiny utvaru nejsou strukturalne uspusobeny masivnim nakupum. Paklize-by centralni nakupy fungovaly, necekali bychom treba 3 tydny na nakup banalni soucastky na Tatru a namisto toho bychom si ji objednali dispecinkem z nadrizeneho skladu (tak jak to delaji v civilu)…… Centralni nakup by mel byt levnejsi – za normalnich okolnosti je levnejsi koupit 2000 batohu, nez 200 (pravda jak vime v ACR toto vzdy neplati, ale to je jina story)….

             Odpovědět

             1. Oops…Samozrejme jsem to napsal obracene – spravna verze „S navysenim decentralnich nakladu na ukor centranich nemuzu souhlasit…“

             2. Já jsem svůj poslední odstavec taky koneckonců napsal naopak :-) – pochopitelně jsem myslel „centrální“. Decentrální nákupy PHM by byly vážně unikum…

                Ad 2. Ovšem, kdyby to fungovalo, tak je volba jasná. Jenže…

12. Když už jsme u hledání toho nepřítele tak v souvislosti s tímto tématem jsem narazil ve včerejší E15 na článek o dalším ,,efektivním,,nákupu MO.Jde o nákup 390 vysílaček RF-7800S za 72 milionů Kč,které jsou podle odborníků v Evropě prakticky nepoužitelné.Nezbývá než dodat huráá na Rusko.

    Odpovědět

    1. ad civil: nelze verit vsemu, co jako objektivni a exkluzivni zpravu doda asociace (ceskeho) obranneho prumyslu do novin.
       Zkusim to okomentovat co nejkorektneji:
       – armada velmi dobre vi, jake parametry reseni potrebuje a proc. Zrovna u vysilacek je to pomerne presne dano.
       – ne vsichni dodavatele jsou schopni svymi vyrobky tyto pozadavky pokryt; to je duvod, proc nevstoupit do souteze, ale ne duvod, proc pravidla souteze menit nebo soutez zrusit.
       – zbyva tedy „utok“ – napadnout bud poptavane parametry reseni nebo pomluvit konkurenci
       (tolik osobni stanovisko, nemusi se nutne shodovat se stanoviskem ACR potazmo MO)

       Ad Frantisek a Ivo:
       – reseni mimo zabehly system bude potreba;
       – pomohla by natlakova skupina zvenku; par vyslouzilych autorit, akademie, zurnalisti. Verim, ze by se podpora verejnosti nasla, kdybychom se o ni nebali rict.
       – divim se, ze rozevirajici se nuzky mezi utlumovym scenarem z BKO a realnym rozpoctem nejsou denodenne na webu MO. Misto toho se tam placame po zadech jak skvele prevazime kone prevalske do Mongolska. Tomu rikam marketing :-) To je pak tezky skemrat o pridavek.
       – i 17mil za Ondras se pocita (viz jini), cisla pro Duklu jsem tu nezaznamenal; stale ale plati me pochyby, ze se jedna o Total Cost of Ownership. Platy+soc/zdrav, budovy, teplo, voda, kontroly, auta, cesty, telefony, web, hlidani, spotrebni material, i ten cas a cesta cloveka, co tam prijede jednou rocne skolit „gendrove vyrovnane pracovni podminky“…

       Odpovědět

    2. Nejsem spojař ani odborník na spojovací techniku, ale pokud jsou to ty, co se používají/používaly v afgánistánu (a podle fotek, co jsem vygooglil ano), tak jsou to velmi dobrý radiostanice a jejich použitelnost je oproti PR20 od DICOMu z úplně jiný planety…
       Otázka je cena, ale do toho už ze svého pohledu nevidím vůbec….

       Odpovědět

    3. ta zpráva o vysílačkách je asi tak pravdivá jak ta o nabídce letounů F-16, která měla být výhodnější než pronájem Gripenů. Obě byli MO ČR dementovány a to poměrně hodně věcnými argumenty. Minimálně co se týče systémů firmy Harris, tak to je něco, co systém RF-13 rozhodně nemůže přebít a halvně je to tvrdý konkurent systému RF-20, který v mnoha parametrech předčí. Dicom je další firmou, které se bortí monopol a není schopna vstoupit do soutěže s adekvátním a konkurence schopným výrobkem. Přechod na stanice od Harrisu bude pro AČR obrovský krom vpřed (tedy spíš vycouvání ze slepé ulice) a pokud se podaří, tak v tom případě se na MO ČR něco v akvizicích něco hodně posunulo k lepšímu.

       Odpovědět

       1. Díky všem za reakce na ten novinový článek. Chtěl jsem reagovat v podobném duchu, je to nesmysl a je fakt, že jestli v něčem jsou některé české firmy dobré, tak je to v lobbování a šiření pitomostí a polopravd.

          Odpovědět

       2. Především článek v E15 je ve své podstatě opravdu blábolivý.
          Ovšem: RF13 není špatná radiostanice, patří ale do minulé generace; nemá cenu ji porovnávat se současností. Cena: na kolik vyjde RF20 bohužel nevím, ale Harris RF-7800S vyjde AČR asi na 184 000 Kč za kus. To je podle mne neskutečně mnoho, ta stanice prostě takovou hodnotu nemá, to potvrdí každý radioamatér (naprostá většina z nich totiž už dávno svá zařízení nevyrábí, nýbrž kupuje). Použité kmitočtové pásmo: 350 – 450 MHz je dost neobvyklý rozsah, minimálně polovina (nad cca 400 MHz) je v civilizovaných zemích chráněna pro družicovou službu, radioastronomii apod. Závěr? Harris určitě vyrábí vynikající, ale drahá zařízení – můžeme si je dovolit? Zcela obecná poznámka – každý stát by měl podporovat domácí výrobce. Nakoupit dokáže každý blb; ale za co? Kdyby i ten zbytek fabrik, které mají vlastní know-how, padl? Z čeho by se platily vojenské i jiné státní výdaje (třeba Vondrovou ne/činností prošustrované stovky miliónů, přičemž ten člověk nesedí v base)?

          Odpovědět

          1. k te podpore domaci produkce: to by ale musela byt konkurenceschopna.

             armada tu neni od toho, aby podporovala s odpustenim vyrobu „vozove hradby“ jen proto, ze se osvedcila proti krizakum a ze se vozy montuji ve stejnem okrese, odkud pochazi napr. pan namestek.

             pokud nam jde o prumysl, mozna by bylo jednodussi penize armade sebrat uplne a dat je primo tem firmam; usetri se i na naslednem vyberu dani :-) nebo muzeme zmenit bezpecnostni strategii: vykaslat se na NATO, spolehat se jen sami na sebe a na domaci prumysl; zavest povinnou vojenskou sluzbu tak na 2 roky pro muze i zeny a behem nasledujicich 10 let investovat tak zhruba 400% celkoveho HDP do rustu schopnosti domaciho obranneho prumyslu a nasledne vybaveni armady. Verim, ze asociace ceskeho obranneho prumyslu by tuto variantu ocenila. jo, pak by ACR mohla svou spotrebou zivit leckoho a trable typu „ve spolecne operaci je to vyuzitelny tak z 10-15%“ bychom se trapit nemuseli.

             ale dokud mame mit schopnou armadu a nase bezpecnostni strategie je zalozena na kolektivni obrane, budou operacni a technicke parametry a interoperabilita prednejsi nez „mala domu“.

             Odpovědět

          2. Můžu se zeptat který radioamatér si kupuje radio s 12 kanálovou GPS,crypto modulem Citadel-256?
             A když by si ho koupil,jak získá povolení k vývozu od US Government?
             Víte co se kupuje za příslušenství?

             http://rf.harris.com/media/RF-7800S-ProductGuide-0811_tcm26-9627.pdf

             Odpovědět

             1. Radioamatér žádný, ze tří důvodů by mu to na nic nebylo: 1) poměr cena/“výkon“ je naprosto nevýhodný, 2) daná modulace není radioamatéry používána – neměl by s kým komunikovat, 3) amatéří nesmí svůj provoz šifrovat :-).
                Problém je obecnější, armáda je dojná kráva všude na světě. Čím se v současnosti liší vojenská radiostanice od komerční nebo občanské? Prakticky pouze pikslou. Obvodové řešení mají téměř stejné a mašině ve fabrice je úplně jedno, jestli osazuje plošný spoj pro mobil, harris nebo dětskou chůvičku, abychom zůstali v linii; výrobní náklady jsou stejné. To není jako dříve, kdy se extra vyvíjelo, muselo se soustružit, frézovat, vinout cívky, smažit speciální keramiku atd. atd. Dnes stanici dělá software a opět – vojenské požadavky se nijak diametrálně neliší od civilních.
                Co se 12kanálové GPS, je to jistě příjemný bonus, ale stojí za ty prachy? Šifrování – stanice je personální, to jednak znamená, že přenášené údaje nejsou nijak významného charakteru a hlavně – mají minimální časovou platnost; jakékoliv solidní šifrování by posloužilo stejně jako ono utajované americké.
                Rozumíte, já samozřejmě nepovažuji stanice firmy Harris za špatné, naopak; jen za zbytečně drahé. Pokud domácí výrobce nabízí něco funkčně velmi podobného (a není mi jasné, co se dá na personální stanici vymyslit za zázrak) jako konkurence, byť třeba v některých parametrech horšího, zvážil bych pro a proti, ale preferoval bych domácí výrobek. Samozřejmě bych ale přihlédl ke zkušenostem uživatelů a na výrobce zatlačil. Jakmile se totiž jednou přikloníte k jedné firmě, už se jí nezbavíte. Časem bude (no, už je) potřeba dalších kategorií stanic a je pochopitelně logické držet se toho, co už znám a mám.

13. http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/stropnicky-hleda-sefagenta-a-chce-vyhazovat-na-univerzite_303246.html#.Uz7SxfteTIU

    Odpovědět

    1. Pozitivni je, ze mame prvniho ministra, kteremu nepripada normalni vyradit rocne 60-70 studentu za jednu miliardu korun….

       Odpovědět

       1. možná se dočkáme i ministra kterému připadne nenormální vyřadit ročně X důstojníků a naverbovat a vycvičit 2X mužstva.
          nebo ministra který se pozastaví nad tím, že armáda nakoupí letní uniformy s dodáním v listopadu pro dvě třetiny svých tabulkových stavů.

          Odpovědět

14. http://zpravy.aktualne.cz/regiony/jihomoravsky/stropnicky-kritizuje-hospodareni-armadni-univerzity-v-brne/r~31fb0318bc0211e3943b002590604f2e/

    Odpovědět

15. Nejsem odborník,takže pár faktů ze zmíněného článku E15 o vysílačkách RF 7800S.
    1)prakticky nepoužitelné v Evropě díky užívání specifických širokopásmových kmitočtů,jejichž podpora je i v ČR velmi omezená.
    2)ani v amerických ozbrojených není RF 7800S standardní součástí výzbroje.
    3)vysílačka byla vyvinuta pro potřeby ISAF.
    4)nedostatek volných kmitočtů pro RF 7800S v Evropě.
    Zdůraznuji nejsem odborník,ale v záplavě pochybných a špatných nákupů MO jsem při čtení každého článku o nákupech MO velmi podezřívavý.

    Odpovědět

    1. a myslite si, ze doted o parametrech tech vysilacek v cele armade nikdo neuvazoval?
       Ze nevyuzivame nasi NARFA (national allied radio frequency agency), pripadne ze nas nenapadne promluvit si s CTU, ze vsechny pro a proti nezvazime? A ze to musi byt az nase domaci firma, ktera nas vytrhne z letargie tim, ze nam pres noviny vzkaze: kluci, kupujete blbosti, jen nase vysilacky splnuji vase podminky?

       Odpovědět

16. V případě MO s ohledem na minulé nákupy a akvizice(L-159,Casa,IT zakázky,Štábní informační systém,atd.,atd,) je možné opravdu všechno.Tedy i částečná nefunkčnost zminovaných vysílaček s ohledem na nedostatek volných kmitočtů v ČR(viz.příspěvek Anonymní ze 4.4.,použité kmitočtové pásmo)

    Odpovědět

    1. L-159 je rok 97(?), SIS to same a mimochodem nevim presne, co je na SIS spatne, rad se necham poucit. IT zakazky – co presne armada nezvladla? CASA armada rekla co chce, ministerstvo uprednostnilo koupi stroje jine kategorie…
       Chcete-li kritizovat armadu, soustredte se na pripady, kdy byly spatne stanoveny uzivatelske, operacni a technicke pozadavky, ne na pripady, kdy politicke vedeni ministerstva prosadilo pres stanovisko ACR neco jineho ci sekce vyzbrojovani uzavrela nekvalitni ci nevyhodnou smlouvu.

       Odpovědět

17. ŠIS – Štábní informační Systém – zakázku Ministerstvo obrany předem zadalo firmě Electronic Data Systems (EDS) a následné výběrové řízení mělo být ryzí formalitou. Ale vyhrála je firma Unisys. Ekonomický náměstek MO výběrové řízení prostě zrušil a vypsal nové, lepší. Jenže rozdíl mezi nabízenými výrobky amatérů a profesionálů byl tak zřetelný, že opět vyhrála společnost Unisys, a nikoli EDS. Ekonomický náměstek si poradil. Vzdor dvěma výběrovým řízením označil nabídku EDS za výhodnější a zakázku této firmě už bez dalšího přidělil. Představitelé poražené společnosti Unisys následně požádali policii o ochranu s odůvodněním, že jsou vydíráni, aby se nebránili a nenapadli výsledek soutěže. Zrádce se ale našel i v řadách vítězné EDS. V červenci 1998 prohlásil pracovník EDS Jan Březovský, že firma byla nucena jako provizi za udělení zakázky zaplatit lidoveckým činitelům 50 milionů korun. Dodávka systému za více než miliardu byla oficiálně ukončena v roce 2002, přičemž tento systém nebyl schopen předávat informace na takové úrovni, jaké zadání požadovalo. Komponenty, například monitory byly nějaký čas ve skladech aby později byli využity pro různé kancelářské PC na štábech. To již byl jasný osud ŠISu.
    Kauza Alca – byl jsem přítomemn osobně, když nám pan Zeman sdělil, že nový letoun pro VzS AČR bude buď domácí produkkce, nebo nic! Velení VzS AČR (3sTL) přistoupilo na domácího výrobce – Aero Vodochody.

    Další případ – modernizace naváděcího lokátoru SURN kompletu 2K12 KUB.
    Modernizaci 4ks lokátorů prováděla firma Retia Pardubice.V té době už bylo jasné, že se jedná o zastaralý systém. Navíc na konci r.2015 končí technická životnost která byla stejně prodlužována pouze papírově.
    Cena??? 4mld Kč = 1mld/ks
    Vzhledem k tomu že nebyl vyřešen hlavní problém SURNu a to je možnost působit proti více cílům současně (pouze1!!) je tato modernizace zbytečná investice.
    Další kauzy: Casa, Gripen, Pandur, Padáky…
    neznám jediný tendr MO (snad kromě řízení na dodávku pohřebního věnce) který by byl v pořádku, nevzbuzoval důvodné podezření nebo nebyl vyšetřován z nekalých praktik.

    Daňový poplatník má paměť a hodně dobrou paměť.
    Jakékoliv navýšení rozpočtu MO je za stávajících okolností naprosto nemožné. Do toho vstupují ještě vnitřní rezervy to jest zejména možné úspory v hospodaření resortu MO. (Ondráš, Dukla, UNOB…)

    Odpovědět

    1. SIS – hezky jste popsal problemy pri uzavirani smlouvy a vliv politiku, ale za co presne v tom muze ACR?

       Odpovědět

18. Pokud budeme jezdit do misí s Amíkama, potřebujeme stanice kompatibilní s Amíkama. To v současnosti znamená Harris v jakékoliv podobě. (nepodléhejme iluzi, že RF-13 a modifikace jsou levnější-nejsou a nejsou kompatibilní, nemají žádnou přidanou hodnotu a v písečném prostředí jejich TTD značně pokulhávají.) Kompletní přezbrojení z RFek bude stát balík. Armáda řeší svoje priority a to jsou kvalitní spojovací prostředky. Pokud zdejší firma není schopna za 20 let možností vyvinout a udržovat systém, který obstojí ve všech možnostech, pak nezbývá než si pořídit systém jiný. Ale v 90 letech se udělalo spoustu nesystémových rozhodnutí, tento k nim bohužel patří. Je otázkou jestli po afrických misí nebude potřeba také zavést do AČR systém THALES.

    Odpovědět

19. Ad Anonymní)

    Nestačilo by neutajované spojení?

    Nestačilo – ani ne tak kvůli fonii, tam je to u personálního rádia skutečně téměř jedno, ale kvůli přenosu dat. Ona 12-ti kanálová GPS tam není pro to, aby si výsadkář ověřoval kde je. Jde o to, že na stanici lze zapnout sledování polohy vojáka (proto tam ta GPS je, ne kvůli ničemu jinému) a to už je setsakramentsky citlivý údaj, pokud by ho nepřítel věděl, nemyslíte? Velitel jednotky může takto mít online přehled o všech svých vojácích, což jednak zvyšuje jeho situační přehled, ale v určitých situacích zrychluje jeho rozhodovací proces.

    Obecně – zapomeňme na nějaká národní řešení. Žádná naše firma už nikdy nevyvine plnohodnotnou radiostanici interoperabilní s NATO schopnou kryptování sama o sobě. Stejně jako už nikdy nevyvineme v ČR stíhací bombardér, doby je prostě jiná. Pokud čeští výrobci chtějí naskočit na vlak, musí jít do koprodukce s nějako větší zahraniční firmou (jako to třeba dělá Aero – Sikorski, Embraer…). Jiné cesty není, naše armáda je konstruovaná kolem premisy, že veškeré větší operace budeme dělat v aliančním rámci – uzavřené národní řešení je vždy krokem stranou. Radiostanice PR 20 je odstrašujícím případem, jak to fakt nedělat…

    Mimochodem dnes samozřejmě existují i lepší personální stanice než SPR 7800S od Harrisu – například RF-7850S SPR :-), ale pro AČR jsou dobré víc než dost.

    Odpovědět

    1. U digitálních systémů se přenáší pouze data, jestli nesou hlas nebo něco jiného je úplně jedno. I ta poloha má krátkodobou platnost a luštění dat šifrovaných libovolnou kvalitní šifrou není vůbec jednoduché, a v téměř reálném čase, což by bylo potřeba, nemožné.
       Nevím co máte za vzdělání, ale je mi líto, že naše schopnosti tak hluboce podceňujete; to bych čekal spíše od nějakého herce nebo disidenta. Vyrobit moderní letadlo vlastní konstrukce dnes dokáže opravdu jen pár států, ale malá elektronika je něco jiného a když jsem uměli dříve, proč ne teď? Že bychom po roce 1989 zblbli?
       Jinak asi nemá cenu v takové diskusi pokračovat, odchyluje se od tématu článku a k ničemu definitivnímu nemůže vést.

       Odpovědět

20. Ani tu ,,slavnou RF-13 neměla nikdy armáda pro všechny vojáky, a je fakt, zážitek pokud se na misi stane něco s vaší jednotkou a vy nemáte spojení nebo potom musíte nechat vojáky na místě a shánět místo, kde spojení je, přitom angličan nebo američan tam signál má.

    Odpovědět

    1. Ackoliv sam nejsem zastancem ani uzivatelem radiostanic z produkce DICOM (ale testoval jsem je), dostupnost signalu neni vzdy vyhradni zalezitosti stanice. Vzdy je nutne vybrat patricnou vlnovou formu, pracovni kmitocet, ktery se bude pokazde lisit s ohledem na oblast nasazeni a jeji geologicke charakteristiky atd. Tedy ne vzdy je to o vlastnostech radiostanice. Nicmene souhlasim, ze DICOM nedosahoval stejne dobrych vysledku jako THALES ci HARRIS.

       Odpovědět

21. ehm…muze mi nekdo z tech odpurcu nakupu Harrisu osvetlit technicka slova a vety typu: Jde o typ, který je v Evropě nebo pro komunikaci v rámci evropských jednotek battlegroup prakticky nepoužitelný. Pracuje na specifických širokopásmových kmitočtech, jejichž podpora je i v Česku velmi omezená. … Tyto vysílačky skutečně nejsou pro použití v Evropě vhodné ..rekl Bulant … Jak muze ten dem..t Bulant pronaset vety typu znalce radiospojovacich prostredku, kdyz nedavno pronesl na tema nakupu pusek pro hradni straz, ze on byl jen urednik a veril svym podrizenym, tak jim to podepsal,kdyz je chteli.

    a tu podelanou Asociaci obraneho prumyslu bych nakopal uplne nejvic. pan Hysek asi take studoval minimalne na CVUT FEL obor komunikace apod..
    …že chybí dostatek volných kmitočtů, na nichž by mohly pracovat. ..
    Na strankach CTU se hrave doctu:
    230–400 MHz Pásmo je vyhrazeno pro účely obrany státu – žádný civilní provoz není přípustný !!!!!!!!!!
    433 MHz Provozování je možné podle VO-R/10/04.2012-7
    (pouze přenos dat; bezdrátová sluchátka nejsou povolena).

    Dicom nic poradneho porad neudelal, jejich moderni RF-1305 je porad sto let za opicema oproti firmam Harris a Thales, ale ne, oni nejsou ani soudni a priznali to.

    no ty kraso, to jsem se zase pred spanim zase rozcili ze z toho nebudu moci usnout.

    Odpovědět

    1. Úrovni teto diskuze snad sluší se jen smát…tam kde končí argumenty, nastupuje chování křováka…

       Odpovědět

       1. Tak to Vam k smevu na rtech blahopreji. Bohuzel totez ovsem nelze sdilet s vysledky Vasi prace, kdyz jste nezvladl tak zasadni ukon, jakym je nakoupit osaceni a obuti prislusniku ACR.
          Ke cti Vam nalezi, ze jste aspon odesel ze sveho postu jak jste deklaroval. S pozdravem Vas Krovak :-)

          Odpovědět

       2. p. Bulante, ja jsem mozna po precteni nekolika veci a odkazu vybouchl jak papinuv hrnec, ale jak pise ptaksedivak, ja se rozhodne nesmeju, jelikoz i kvuli vam nemam v praci v cem chodit( maskace jsem si koupil naposledy v roce 2008 na prehlidku v Dejvicich) , boty poradne take nemam, s kolegama si delame legraci, ze na pristi strelby uz pojedeme strilet svoji nakoupenou munici, ze loni nebyla vice jak 2 mesice nafta a ja nevim co dalsiho mi do smichu NENI! naopak, je mi do place a cekam co dalsiho a horsiho nas muze jeste potkat.
          a jelikoz slouzim u VelOSlVP Praha, tak napr od kolegu, kteri vam delali sofery, ale i diky tomu, ze armadni Praha je mala a kazdy zna temer kazdeho, ma clovek pomerne slusny prehled co jak se deje na GS a MO.

          a perlicka na zaver od vas:
          Bývalý šéf Národního úřadu pro vyzbrojování Pavel Bulant se domnívá, že Hradní stráž si měla místo odstřelovaček pořídit pušky pro přesnou střelbu.

          „Pro účely této hradní jednotky by byly mnohem vhodnější. Lpěli ale s generálním štábem na odstřelovacích puškách, a tak jsme jim je pořídili. Měl jsem jim snad radit, že si nevybrali dobře a že nevědí, co dělají? Koneckonců ten kontrakt posvětili lidé z generálního štábu. Oni jsou na vyzbrojování armády odborníci. Já byl v roli obchodníka, jenž jim pořídil zbraně, jejichž vlastnosti si určili,“ vysvětluje svou pozici bývalý vysoce postavený důstojník, který mezitím z armády odešel.

          neni toto napriklad castecne priznani k trestnemu cinu § 220 Porušení povinnosti při správě cizího majetku ??

          s pozdravem krovak 2

          Odpovědět

22. http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-62000270-nato-vzkazuje-cesku-pokud-bude-valka-vase-armada-nebude-alianci-prilis-platna

    Odpovědět

    1. Díky za odkaz, rád jsem si ho přečetl. Na oplátku dávám jiný – text „Deklarace předsedů politických stran k zajištění obrany České republiky“. Není dlouhá, ale pokud by na ni někdo neměl trpělivost, čtěte ji od konce. Jsem zvědavý na září…

       Ad Meldik a další)
       Poprosil bych všechny, aby se na mém oblíbeném fóru vyvarovali útoků ad hominem. Nejen, že je o neslušné, ale zabíjí vcelku spolehlivě diskusi. Od nadávání jsou tady zpravodajské servery, kde každý diskutuje jen sám se sebou a slušní lidé tam už nechodí, natož aby přispívali…

       Odpovědět

       1. A teď ten odkaz :-).

          http://www.natoaktual.cz/deklarace-predsedu-politickych-stran-k-zajisteni-obrany-ceske-republiky-1q1-/na_zpravy.aspx?c=A140313_214039_na_zpravy_m00

          Odpovědět

          1. Nechci nijak negovat dobré úsilí níže podepsaných představitelů politických stran, ale mám velice intenzivní pocit, že jde o další deklaraci jenž je jen mlácením prázdné slámy. Je přece tolik palčivějších témat hýbající společností, než je navýšení stále se snižujícího se rozpočtu AČR, který přitom vytrvale dojily ( s vyjímkou ANO a ÚSVITU ) všechny strany dnes deklarující jednotu…
             Ikdyž 2% HDP je krásná a opojná iluze – no, uvidíme

             Odpovědět

       2. omlouvam se Ivo, ale clovek je tvor omylny a obcas se neudrzi. AOP je instituce, ktera me temer vzdy nadzvedne ze zidle a kdyz se to skloubi s par dalsima vecna, tak se clovek neudrzi.
          slibuji, ze si na to dam priste vetsi pozor ;)

          Odpovědět

23. TO: h-cz
    „SIS – hezky jste popsal problemy pri uzavirani smlouvy a vliv politiku, ale za co presne v tom muze ACR?“

    pokud vím tak NGŠ je jedním z náměstků MO. To že nedokáže správně přesvědčit MO nebo branně – bezpečnostní výbor PS beru jako chybějící manažerské schopnosti a částečně i servilitu, či strach z rychlého konce kariery??

    To Anonym:
    „L-159 je rok 97(?), SIS to same a mimochodem nevim presne, co je na SIS spatne, rad se necham poucit.“
    ————————————————————-
    já to zkusím. je jedno zda rok 97 nebo 2007 či 2014.

    Daňový poplatník si pamatuje. Jediný rozdíl je zřejmě v tom, že z právního hlediska existují lhůty promlčitelnosti.

    ŠIS jako takový špatně nebyl. Špatný byl výběr dodavatele, způsob a smlouvy o (ne)provedení.

    Dicom vs MO ČR??? zajímavé by bylo vidět smlouvy z 90tých let.
    Dicom je také schopen vyrobit stanice s GPS lokalizací. (RF-23) které mají zvýšenou odolnost proti jammingu.
    Jestli má něco na bojišti budoucnost, tak to jsou stanice s provozem rozprostřeným kmitočtovým spektrem.
    Tady bych byl opatrný :
    433 MHz Provozování je možné podle VO-R/10/04.2012-7
    (pouze přenos dat; bezdrátová sluchátka nejsou povolena)
    Řídil bych se národní kmitočtovou tabulkou – zák105/2010Sb.
    Z technologie (spread spectrum) má obavy i ČTÚ protože s ní neumí pracovat – měřit. Taktéž americká FCC.
    Když tady kdosi narazil na radioamatéry,
    jeden španělský telekomunikační inženýr-radioamatér vyvinul vysoce kvalitní odolný komunikační protokol, který začali používat i radioamatéři v USA. Vzápětí se vzpamatovali v FCC a tento provoz zakázali s odůvodněním, že využívá technologie „spread spectrum“
    což byl nesmysl. Jednalo se o provoz typu MFSK.

    Vzhledem ke stavu financí resortu by se mělo MO spokojit s RF13 tedy produkcí Dicomu.

    Pokud by chtěla AČR používat Harrisy, by si měla nejdříve posoudit využitelnost ve vztahu k Národní kmitočtové tabulce. (tedy i ostatním uživatelům kmitočtového spektra)
    Tady by měla pracovat NARFA. Stanice nechat kompletně přeměřit. Třeba vyzařování harmonických kmitočtů. To co se snese kdesi v poušti tisíce km daleko od EU může být „doma“ vážný problém.
    S čím ale armáda (MO) nemá problém, je obcházení zákona o zadávání veřejných zakázek.
    Armáda by si měla pečlivě zhodnotit, co potřebuje a vypsat výběrové řízení, nikoliv oslovit přímo dodavatele (Harris) s odkazem na výjimku v zákoně 412/2005Sb, jak je „zvykem“ což i kritizoval NKÚ.
    Nakonec s EMC má armáda (NARFA) ve vztahu k civilním uživatelům dost zkušeností. Včetně negativních.
    Obávám se, aby to nedopadlo jako s lokátory Arthur, které sice stojí kdesi v Jincích, ale práší se na ně. A to jenom proto, že není palebný systém ke kterému by byla možnost připojit lokátor Arthur. Takže efektivita Arthura je pro vojsko minimální.
    Arthur? to je zajímavá otázka pro zodpovědné manažery a velitele.

    Odpovědět

24. P.S.
    Dicom je firma která se chová tržně a vyvíjí a vyrábí zařízení u kterých očekává upatnění na trhu. Pokud armáda má rozpočet tak vzhledem k zdrojovým rámcům nebude firma vyrábět „na sklad“ a teoreticky vyvíjet jen v CADu a čekat až si někdo z resortu MO usmyslí….

    Odpovědět

25. Dicom nic nevyrábí ani nevyvíjí. Dicom pouze vyrábí a vyvíjí ŠASI pro stanice, jejichž skutečným výrobcem je firma Rohde a Schwarz. Navíc pro Rohde nejsou taktické systémy priorita, ale jsou schopni to vyvinout a vyrobit a prodat.

    Odpovědět

26. Všem, kteří si chtějí doplnit svůj pohled na současné dění na Ukrajině, doporučuji nedávný Hyde Park s Michaelem Romancovem. Kromě naučné hodnoty pobaví, zvláště pak poslední třetina, kdy pan Romancov musí odpovědět dotazu diváka Pepy :-).

    http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/10.4.2014/

    Odpovědět

27. To Meldik to odkud jste mi poté ledacos vysvětluje:-) a potvrzuje to mé přesvědčení, že VP potřebuje zásadní! reformu, to že řidičům vozící chráněné osoby je výraz být diskrétní něčím cizím a je to přinejmenším alarmující a budiž momentem pro všechny, kteří jsou vozeni a občas zde přispívají. Hmm, podezření na zneužití povinnosti při správě cizího majetku? Můj milý, předpokládám mladý příteli není nic jednoduššího než podat TO. Bude to pouze jedno z řady těch, které na moji osobu směřovalo a které byly, jak překvapivé, vždy anonymní takže doufám, že se jako ten kdo podává, ve svém spravedlivého hněvu nezapomenete podepsat pod svůj jedinečný právní názor. Spolupráce se SSHR na dodej PHM by vyžadovalo samostatnou diskuzi. To ptáksedivák: ano máte pravdu, člověk má vědět kdy má odejít. Když totiž promeškáte ten správný okamžik, musíte pro klid své duše pro svůj odchod hledat důvody ve všech kolem sebe. I já se těším, že mým odchodem se vše zázračným způsobem změní a pečená holoubata budou létat do úst již naporcovaná. Spíš se ale budu smát;-)

    Odpovědět

    1. BLAHOPREJI!!! Blahopreji Vam k tomu, ze Vy jste ten spravny okamzik rozpoznal a odesel, otazkou ovsem zustava jestli to odborna verejnost nehodnoti jako odchod 15 min po 12…

       K Vasemu „udivu“, ze se informace volne siri po nasi 5M armade – tohle je maly dvorek, kde se zna Pepa s Frantou z obou koncu nasi milovane vlasti a tudiz se vse stejne nakonec vykeca…

       Odpovědět

28. Ano pane generále Bulante v.v. , Vy skutečně víte, kdy máte odejít. Zvláště když na Vás čeká teplé místečko generálního ředitele Explosie Semtín, což je firma patřící státu stále ještě v gesci MF. Kdo by odolal?? Již se tam na Vás a vaši manažerskou ne-schopnost těší.
    Nevím, proč nejdete ukázat své schopnosti do privátní sféry???
    Třeba na pozici nákupčí – buyer naše společnost vypsala výběrové řízení. Je jedno zda nakupujete mundur pro erár či komponenty přesné mechaniky.
    Mimochodem, kde se takové pozice o které jednáte rozdělují??? Já že bych se tam šel až budu mít čas, přihlásit také :-)))

    Odpovědět

29. http://echo24.cz/a/ihXwU/jak-poznat-valku-nove-generace-8-fazi-konfliktu

    Možná by nebylo od věci novou situaci reflektovat i v naší doktríně…

    Odpovědět

    1. Ja myslim, ze vojenska doktrina statu by se nemela menit dle aktualniho medialniho zpravodajstvi. Mela by odrazet dlouhodobou vizi, protoze na jejim zaklade se prece musi realizovat rozvoj a priprava ozbrojenych sil. Armada by pak nemela byt lodi bez kormidelnika, ktera kdyz se naklani na levobok, tak vsichni bezi na pravobok, aby se vyrovnala. Myslim, ze je dobre, ze se stalo, co se stalo, protoze se mozna konecne probudime ze snu o specializovane armade ci o realnosti pouziti aktivnich zaloh a mozna konecne zacneme budovat armadu, ktera si na rozdil od policie dokaze poradit s jakymkoliv nebezpecim ve vzduchu ci na zemi (samozrejme umerne nasi velikosti).

       Odpovědět

    2. Skoda toho nadpisu: valka nove generace, co je na tom noveho? USA takto provadi vlivove operace od konce druhe svetove valky… Co je mozna prekvapive, ze to nekdo dela v Evrope, to jsme si nejak namluvili, ze se to stat nemuze.

       Odpovědět

       1. Souhlas, nového na tom není vůbec nic :-). Je to popsáno v amerických polních manuálech týkajících se Irregular Warfare (IR) v podkapitole Unconventional Warfare (UW).

          Zajímavá mi na tom přišla jednak konkretizace na taktické potupy a možnosti sil RF, ale především to, na co jsi upozornil – že se nám to může stát taky. Tohle totiž rozhodně není „common knowledge“, stejně jako mnoho dalších věcí. Jinak by naléhání veřejnosti na napření úsilí do obranné politiky bylo nesrovnatelně silnější. Ale v tomto platí „perception is reality“…

          Rovněž mi přišla překvapivá úvaha zoufalých pobaltských států, jak by obdobnou situaci řešily – zmínka o „sebevražedných“ jednotkách sloužící jako pověstný „trip wire“ mluví myslím za vše…

          Odpovědět

          1. Tak především v pobaltských státech mají bohatou zkušenost ( dnes hojně oslavovanou ) s působením svých občanů v jednotkách SS…

             Odpovědět

30. ptaksedivak na 31. 3. 2014 v 17:56 řekl:

    V CSLA zadny DOS neexistoval – mernou jednotkou byla 1 davka.

    Není to náhodou termín : Palebný průměr ?

    Odpovědět

    1. Take. Jinak 1 davka se vztahovala napr. k PHM

       Odpovědět

31. Zjímavý článek o MO RF . http://dv2845.ru/novosti/195-sostoyanie-vooruzhjonnykh-sil-rossii-v-2014-godu.html
    :)
    Zajimavé je uhádnout posledních 7 let tj.promítnutí v počtech nákup techniky … a jejich celkový početní stav .

    Odpovědět

32. https://twitter.com/ianbremmer/status/462674673352724481/photo/1

    Výmluvně popisuje zda NATO stále plní funkci odstrašení. Dle pohybů vojsk je evidentní, že Rusové proti Pobaltským státům nic nezkusí. S Ukrajinou už bych si tak zcela jistý nebyl…

    Odpovědět

33. https://medium.com/war-is-boring/to-beat-russian-tanks-the-baltic-states-study-another-war-710812d7e5b8

    Odpovědět

34. Naprostý souhlas s celkovým vyzněním článku – nejlepším zabijákem tanků (kromě letectva) je pěchota, pokud je nasazena na správném místě a se správnými nástroji.

    Na tom v zásadě není nic nového – princip vševojskovosti je jednoduchý jako dětská hra „Kámen, nůžky, papír“, ale ne všichni to takto chápou, ať už emocionálně nebo doktrinálně. Ale v tom nejsme sami – naše dělostřelectvo je posedlé „protibaterijními palbami“ – nejhloupější způsob využití dělostřelectva, který mne napadá, američtí tankisté zase nedají dopustit na „fighting the enemy tanks in the tank country“, nehloupější využtí výsadkářů je na „protivýsadkovou činnost“ atp.

    Pokud se zamyslíme nad taktickým vyzněním článku – kolik že to máme PTŘS, jež jsou schopny ničit moderní tanky- SPIKE a JAVELIN – ve skladech? A kolik nábojů do v článku zmiňovaných tarasnic Carl Gustaf?

    Odpovědět

35. Příklad bychom si z toho měli vzít také. Především pak z nákupů prováděných pobaltskými státy. Jaké jednotky vlastně mají ve výzbroji CG, pouze 43. vpr a 601. skss nebo i nějaká další? A krom Šestky má nějaká jednotka moderní z ruky (ramene) odpalovanou protitankovou zbraň typu vystřel a zapomeň? Přitom cena těchto zbraní není nikterak závratná, zatímco jejich bojová hodnota je naopak vysoká. To vážně není na MO či ve velení armády nikdo, kdo by si to neuvědomoval? Chápu, že peněz není nazbyt, ale s ohledem na to, za co je schopné MO utrácet…

    Odpovědět

36. http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ukrajinska-armada-balancuje-na-hrane-kolapsu/r~0179f4bc9fe411e486b9002590604f2e/

    Odpovědět

    1. díky…….to je poměrně přesná analýza problému Ukrajiny…….jenže má jednu chybu…….při pohledu na mapu……Rusové nutně potřebují přístup po souši na Krym……z tohoto pohledu nikam žádné rozhovory nepovedou, nemohou na stávající situaci nic změnit, vzhledem k tomu že nelze zlegalizovat násilné připojení Krymu k RF……takže se povede až do finále analogie „podivné“
       války / III.Říše versus Francie, 1940 / s následným obsazením „potřebné“ části Ukrajinského území, nebo 2. varianta, Ukrajina nějak sežene nebo dostane přenosné proti pancéřové zbraně/ RP, Javelin apod./ a na svém území na „východě“ přejde na gerilovou, partyzánskou válku………

       Odpovědět

       1. Následky Vámi nastíněné varianty č.2 by byly nedozírné a troufám si predikovat, že až apokalyptické. Bohužel se zdá, že Džin již opouští láhev…

          Odpovědět

       2. A proc na trasach pristupu nenasazet protidopravni miny na blokovani tech tras ? Muze byt ovladne po radiu takze bezny auto nebude problem ….GRAD vyleti do vzduchu.. Nez tam cekat se Spike :-)

          Odpovědět