Jak se postavit současnému Rusku?
Téměř rok a půl se na Ukrajině odehrává scénář, který na svém počátku málokdo předpokládal. Konflikt v zemi rozpoutává vášnivé debaty zastánců nejrůznějších postojů. Napsáno už bylo mnoho, a proto by bylo namístě ptát se, co bude dál. Jak by měla Evropa nastavit své vztahy k Rusku? Jaké role by mělo plnit NATO a jaké EU? Které strategické cíle je třeba sledovat a jak je převést do konkrétních politických opatření? Nově vydaný report britského královského think-tanku Chatham House s názvem Ruská výzva odpovídá na tyto a další otázky. Shrnutí těch nejzajímavějších nyní čtenářům přinášíme.
Neučiňme Rusko agresivnější
Rozsáhlá korupce, mezinárodní izolace, represe místo reforem. Současné fungováni režimu v Rusku je dlouhodobě neudržitelné, píše se ve vstupní premise ,,Ruské výzvy“. Zásadní změnu režimu zmíněné faktory dříve či později vyvolají, nicméně nikdo neví, jakým směrem se budoucí systém vydá. Proto je třeba, aby kroky Západu neučinily ruskou vládu mnohem agresivnější a nevypočitatelnější.
V současnosti je prioritou zamezit Rusku použití hrubé síly proti sousedním státům, a to odstrašením a zadržováním. Ovšem je třeba vyvarovat se ideologické rovině. Ta by pouze posílila narativ Kremlu o západní snaze rozvrátit ,,Svaté Rusko“. Odstrašení má byt postaveno na flexibilním základu a jasných pravidlech, zmínit lze například podmínění zmírnění sankcí hmatatelnými ústupky či spolupráci ze strany Vladimíra Putina.
Druhým strategickým cílem je pro autory jednoznačná komunikace s ruskými elitami a obyvatelstvem. Rusko je odjakživa důležitým aktérem evropské bezpečnosti, podle toho je nutné s touto zemí komunikovat. Svých cílů a naplnění požadavků, dosáhne spíš jako součást evropského kooperativního mezinárodního systému, než jako izolovaný regionální hegemon. Sama o sobě je tato idea dobrá, nicméně je třeba ptát se, zda Rusko chce být takovým aktérem. Země vzhlíží k obnově velmocenského statusu a její aktuální nálady – a snad i ruská mentalita obecně – nedávají moc důvodu k optimismu.
Deklarujme nemožnost omezené války
Zcela rozumně, ale s otazníkem nad realizací, se jeví apel na minimalizaci izolace ruské populace. Její odloučení nahrává v krátkodobém horizontu současnému režimu. V dlouhodobém pak snižuje vyhlídky na vnitřní pozitivní změnu v zemi. Politici Západu by tak měli nakreslit jasnou dělící linii mezi současnou ruskou vládní garniturou a obyvateli Ruska. Pomoci by jim přitom měl rozvoj kapacit v oblasti strategické komunikace a mediální podpory. Tuto nutnost si již uvědomuje Evropská unie a také na ní pracuje, na výsledky si však ještě počkáme řadu let.
V části navrhovaných politických opatření je text premise konkrétnější. Severoatlantská organizace má jednoznačné deklarovat nemožnost omezené války, což v praxi znamená nejspíš příslib robustní odpovědi na dovolenou zelených mužíčku v letoviscích aliančních států.
Daleko zajímavěji působí návrh obnovy konvenčních kapacit tak, aby Rusko nebylo drážděno příliš jednoduchými cíli. Slova generála Petra Pavla – o schopnosti Ruska obsadit Pobaltí do osmačtyřiceti hodin – jako by byla slyšet až v Londýně. Spekulovat lze o chystání půdy pro stálé základny NATO v Litvě, Estonsku a Lotyšsku. Jaká asi zareaguje Rusko, se již nikdo v dokumentu neptá.
Ukrajina: příslib komplikací nebo inspirující příklad?
Obnova Ukrajiny. To je stavebním kamenem stabilizace poměru ve východní Evropě a zamezení ruského vlivu v ní. Zatím však selhávající stát na hranici Evropské unie přislibuje komplikace. Exploze organizovaného zločinu, emigrace a společensko-politická radikalizace. To vše lze očekávat, pokud Ukrajina padne. Naopak v případě efektivní tranzice a úspěšného rozvoje bude země inspirujícím příkladem v postsovětském prostoru.
I když ne všechny státy sousedící s Ruskem připouští, že v nich kroky Putinovy země vůči Ukrajině zasely nedůvěru, je nutné to předpokládat. Daný případ pro ně může být alternativou. Musí si uvědomit nutnost strukturální reformy, které se dnes Ukrajině bez podpory zvenčí nedaří. Pro tyto potřeby by podle autorů dokumentů měla EU transformovat Východní partnerství.
Nakonec za ústřední kostru správy Chatham House považuji myšlenku jednotného, jasně definovaného tlaku na Rusko, který ovšem musí být srozumitelně komunikovaný a zasazený do jasně definovaného souboru pravidel.
Západ si nemůže dovolit nechat Kreml zcela izolovat ruskou populaci a pěstovat v ní mentalitu obléhaných. Rovněž by se měl snažit minimalizovat vlastní kroky, které by vedly k podobnému scénáři na vlastním území. Vladimír Putin nebude vládnout Rusku věčně. Pro bezpečnější Evropu by proto nebylo rozumné, zabarikádovat cestu na Západ jeho potencionálním nástupcům.
Za zřejmě nejhloupější přístup bych hodnotil snahu vnímat Rusko a především samotné Rusy jako nějaký hloupý, zaostalý národ. Bohužel, i takové hlasy lze v českém prostředí zaznamenat.Jakákoliv snaha Rusko nějak převychovávat se vymstí, protože Rusové budou na ni vždy velice ostře reagovat.
Stejně tak je ale nesmyslné vnímat snažit se o nějakou spolupráci s Ruskem za každou cenu, různé ty hlasy o vstupu Ruska do EU a podobně. Rusko bylo a je politicky, ekonomicky a kulturně někde zcela jinde než Evropa, resp. EU. Tedy spíše vzájemný respekt místo nevraživosti či naopak bratříčkování
z čeho by pak NATO a zbrojaři žili? :-D
Rusko není „hloupý národ“, ale národ s nepočetnou inteligencí. Tudíž v globální soutěži prohrává. Mohl si zvolit čínskou cestu, tedy zejména intenzívně rozvíjet vzdělávání. Pak by měl šanci zpoždění smazat.
V „obyčejném Rusovi“ je ale pořád kus bolševika a upozadit dělnickou třídu a siloviky ve prospěch inteligence považuje za nemravné. Takže zkouší prohry v hospodářské soutěži kompenzovat silou. Což považuje za přirozené a mravné.
Priorita Putina v dobe nastupenia do uradu bolo ASAP dostat rusku ekonomiku na nohy. To sa nijak inak ako peniazmi za ropu a plyn spravit nedalo. To sa mu do značnej miery podarilo ale mnozstvo prostriedkov bolo samozrejme utopenych v korupcii a posilnovani statneho aparatu a centralizacie(teda defakto jeho vlastnej moci)
Investicie do školstva, diverzifikácia hospodárstva, posilňovanie vymáhateľnosti práva a vôbec reforma právneho systému by z dlhodobého hladiska urobili podobnú a pravdepodobne i lepšiu službu…… ale ovocie takychto reforiem zbieral niekto iny, nie Vladimir Putin…
V obyčejném Němci je pořád kus fašisty, v obyčejném Britovi pořád kus kolonizátora, v obyčejném Američanovi kus mordýře Indiánů atd., atd.
V obyčejném Němci je pořád kus fašisty, v obyčejném Britovi pořád kus kolonizátora, v obyčejném Američanovi kus mordýře Indiánů, atd., atd. Tak jste to myslil?
Ruské a ukrajinské reálie i myšlení znám dosti dobře z vlastní zkušenosti. Takže planě nezobecňuji.
Ostatně, v Němcích byl kus fašisty ještě relativně nedávno. Ještě za Honeckera nebyl problém narazit ve východoněmecké krčmě na hnědé košile.
K obsahu článku (včetně odkazovaného zdroje) – podle mne je zcela mimoběžný s reálnou situací. Je dobré položit si klasickou otázku – cui bono? Co by mělo Rusko z potenciálního obsazení pobaltských rebublik? Nic, jen starosti. Stálo by to peníze a životy, obyvatelstvo by bylo potřeba živit a navíc by jistě vyjadřovalo aktivní nesouhlas, že ano. No a obráceně – co by měl Západ z destrukce Ruska jako velmoci (o to samozřejmě jde)? Velmi mnoho. Přístup k jeho surovinovým zdrojům, k velkému trhu a zeména likvidace opravdu významné politické, vojenské, ale i ekonomické konkurence. Rusko se naprosto pochopitelně cítí ohroženo.
Co by z toho Rusko mělo ? Správně říkáte, že jenom problémy.
Ale co by z toho měli „siloviki“ ? Vyznamenání, povýšení, vyšší plat i prestiž. A rozvědčík Putin patří mezi tuto kastu.
Ja osobne tiez neverím na ukrajinský scenár v Pobaltí. Obísť som to ale v texte nechcel.
Starosti, peniaze, zivoty atd. to mate všetko pravdu. Lenze prave na Ukrajine a Kryme nam Rusko ukazuje, že je ochotne ist do toho napriek tomu všetkému. Stale tu mame Juzne Osetsko, Podnestrie a Abcházsko, zony zvlaštneho statusu prakticky existenčne závislé od Ruska. To tiež nejaký ten rubeľ stojí…
Nemyslim si tiež že Západu ide o deštrukciu Ruska ako velmoci. Okopavať clenky, prilezitostne pustat žilou a vôbec zneprijenovat život ano, to sa s konkurenciou robí(či je velmi významnou je na debatu) Jedine o čo je dnes v Rusku stat z pozície Západu su suroviny a k nim bude vždy jednoduchšie a nakoniec aj lacnejšie si prístup zaplatit ako vybojovat.
Mám jinou otázku: JAK SE POSTAVIT SOUČASNÉ ČÍNĚ?
nebo v budoucnu jak se postavit Číně, která bude spravovat sibiř.
To vôbec nie je zlá téma na ďalší text. Vdaka za tip.
myšleno to bylo, tak že skutečné hrozby se kterými budeme muset počítat jsou jinde, Čína, Turecko, blízký východ. Rusko, podle mně, aktuálně slouží jako strašák používány zbrojaři a lobbisty jako poslední berlička k návratu ve zbrojení, doposud se výzbroj a výstroj armád upravovala na lokální konflikty, tady je pro někoho cesta k tomu znovu vyrábět konvenční výzbroj.
Prapůvod problému je v tom, že Ukrajina je politicky někde ve střední Africe a ta kultura se tam k Evropě moc nepřibližuje, stačí se podívat jakým způsobem se tam dosazují gubernátoři, to tam neznají volby? Jestli chtějí do Evropy tak se musí začít chovat jinak než Mugabe.
Možná tu někdo použije argument, že Rusko zbrojí, ale tam jde o to, že techniku a systémy mají zaostalé a po válce s Gruzií už dostali rozum a přezbrojují, to ještě neznamená, že chtějí válku. Válku tu chtějí, a mají, jiní už dobře 14 let.
Čo sa týka Ukrajiny sa do veľkej miery zhodneme. Bez pomoci a spolupráce s EU sa s toho nedostanú. Každopádne „domáce úlohy“ si musia urobit sami, EU môže poskynúť pero a papier. Ostatne práve Majdan môžme brať ako vyjadrenie, že aktuálneho režimu majú Ukrajinci dosť(a nečudoval by som sa ak by sa opakoval).
Čo sa týka Ruska, tak to sa už nejakú dobu a mapovať sa to dá pred ukrajinskú krízu štylizuje do pozície hovorcu kritikov Západu. Aktívne deklaruje ochotu byť vyvažujúcim protipólom Západu (presnejšie USA). To sa mu zazlievať asi nedá a je to aj pochopitelný postoj.
V takej pozícii nám Rusko ale nemôže byť ničím iným ako súperom. Súperom ako ste podotkli, ktorý nemálo zbrojí. Je vcelku jedno či zbroja v rámci modernizácie či na vojnu vo výsledkom bude bojaschopnejsia, lepšie vybavena, silnejšia armáda geopolitického súpera.
Priama konfrontácia Rusko – NATO snáď nehrozí. Aktéri si uvedomujú, že na jej konci by nečakalo nič dobré nikoho. Ostáva ale celý rad štátov, kde Rusko môže v intervenovať a ako sa javí nerobí mu problém využitie hrubej sily. Otázka by mala stáť či je v našom záujme silnejúce „emancipované“ Rusko, čo sa nebojí si zašpiniť ruky.
P.S Turecko, Cína, BV sú samozrejme tiež maximalne relevatnymi bezpečnostnymi vyzvami ale nedá sa naraz vyjadrit k všetkému :)
Pořád nechápu proč se politici snaží stavět z ukrajiny zeď místo mostu. Ukrajinu zachrání jedině zakázky, ale ty jim EU nedá, co se sem z Ukrajiny dováží, mimo uhlí a obilí?
Kroky ekonomů to vystihnuly nejlépe, nikomu z nich nevadil způsob vláda Putin-Medvěděv-Putin a šli tam s investicemi, i když Ukrajina je blíže, stabilita systému v Rusku byla rozhodující, nikoho nezajímala země, kde se po jednotlivých volebních obdobích střídá prozápadní a proruská vláda, obě zkorumpované. Zeptejte se ukrajinských dělníků u nás, polovina z nich odešla, protože u nich sice práci měli, ale nikdo jim ji nezaplatil.
Co se týká Ruska, tak Putin už upozorňoval NATO na summitu v roce 2008, v reakci na to co provedli Srbům s Kosovem.
http://www.unian.info/world/111033-text-of-putins-speech-at-nato-summit-bucharest-april-2-2008.html
http://www.businessinsider.com/stratfor-has-11-chilling-predictions-for-what-the-world-will-look-like-a-decade-from-now-2015-6?op=1#ixzz3dPJSbR9P
Dobrý deň,
zoberte Rusko a jeho obyvateľov a politikov ako svojprávnych, svojbytných, samostatných, vzdelaných, ľudí, ktorí majú radi svoju krajinu a sú patrioti. Majú na to nárok a právo, alebo sa musia podriadiť nejakým agrasorom, a potom budú našimi vymývačmi mozgov velebený napr. ako Gorbačov (zničil milióny životov), vodka Jelcin (rozpredal Rusko), alebo naši výhybkár z východu – váš pseudo JUDr, náš karafiát – váš gáál, . Priemerná mzda v RF je vyššia ako v €sr-ačkách. Preto ich mám nenávidieť? Zabudli ste, že koho bijú, toho väčšina chráni a miluje.
1. Svéprávní a svébytní Rusové jsou, to jim nikdo neupírá. Se vzdělaností je to už horší – podíl inteligence (jakožto společenské vrstvy) je daleko nižší nežli ve zbytku Evropy. Velká část obyvalel má pouze základní vzdělání (i když desetileté). A o samostatnosti nemůže být řeč – drtivé většině Rusů je vlastní zoufalá pasivita a až fatalistická odevzdanost.
2. Nikdo Rusy nehaní za jejich vlastenectví. Problém je, že nedopřejí stejné vlastenectví svým sousedům. Pobaltí, Moldávii, Gruzii a teď Ukrajině.
3. Koho většina miluje se ukázalo nedávno při průjezdu amerického konvoje. Na internetu to vypadalo, že proti němu vypuknou rozsáhlé protesty. A ejhle, Američané byli všude spontánně a srdečně uvítáni, protesty proti konvoji byly sporadické a nepočetné.
Rusko se v současnosti hodí pro odpoutání pozornosti od skutečných problémů západní Evropy. Je snadnější definovat pevně ohraničeného nepřítele na východě než začít řešit nepřátelskou diasporu na vlastním území (kterou navíc vytvořili politici svou vlastní naivitou a omezenou vizí do budoucna): http://zpravy.idnes.cz/utok-ve-francii-grenoble-tovarna-islamska-vlajka-f6u-/zahranicni.aspx?c=A150626_111457_zahranicni_vez#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6
Já bych naopak řekl, že Islámský stát a xenofobie se hodí na odpoutání pozornosti od jediné existencionální hrozby pro ČR, respektive NATO…
Znáte někoho, kohokoliv, kdo by říkal o IS, jak je třeba vcítit se do jeho myšlení, že má také své legitimní zájmy, jako je slyšet napříč EU i NATO na adresu Ruska? Na nebezpečí IS se shodnou všichni, ale přístup k Rusku Západ rozděluje. I z toho zavání, která z hrozeb je pro nás nebezpečnější.
Xenofobie??? Petře, dovol abych se od plic zasmál! V 80. letech jsem žil několik let v Iráku a Sýrii. V obou zemích byla početná křesťanská komunita. Když jsem tam byl já, tak v Iráku ještě okolo 1,5 mil osob (ve 40. letech dokonce asi 5 mil). V Sýrii jich za mě bylo okolo 2 mil. Kolik jich zůstalo na živu v těch zemích dnes? V Iráku 50 – 100 tisíc a v Sýrii většina uprchla buď na území ovládané Assadem, do zahraničí nebo byla vyhlazena. Takže ta xenofobie majoritní společnosti nevzniká sama od sebe, ale pouze reaguje na negativní obraz muslimů ve světě.
nerozumím tomu argumentu. Ano křesťanská menšina je v Sýrii a Iráku (téměř) systematicky vyhlazována. Co s tím mají co dělat muslimové? To je jako říci, že za holokaust Židů jsou odpovědní křesťané – technicky to je pravda, ale oba cítíme, že to je dost zkratkovité vyjádření.
Každopádně původní argument byl, že Rusko je aktér, který naplňuje parametry existencionální hrozby pro ČR – ekonomickou, vojenskou, politickou. V ČR, ale panuje panika ne z RF, ale z 1000 uprchlíků. To má být ten zásadní problém?
Žádná panika nepanuje. Naopak. To jen někteří místo věcných argumentů pořád dokola omílají tu svou mantru o čecháčkovství a xenofobii.
To co dnes Rusko činí na Ukrajně, na tom Spojené státy hrdě odkazují ve své historii. Třeba taková texasská válka o nezávislost – velká americká menšina na mexickém území, polooficiální podpora povstalců ze strany Spojených států, američtí dobrovolníci bojucící za odtržení od Mexika atd. Dodnes se to učí na amerických vojenských školách (také jsem to studoval), dodnes se oslavují hrdinové z Alama. Tak v čem vidíš rozdíl?
Ten komentář výše jsem psal já. Petře, prosím tě, jsi vzdělaný člověk – jak můžeš napsat takový nesmysl?
Holokaust Židů za druhé světové války v Evropě nebyla přeci otázka náboženství, ale otázka rasového původu. Židy systematicky likvidovali nacisté a fašisté (Itálie, Chorvatsko, Slovensko atd.), nikoli křesťanská církev. Stejně tak totiž byli vyvražďováni Romové, kteří rozhodně nevyznávali judaismus. Naopak k perzekuci nebo přímo k otevřené genocidě křesťanů v muslimském světě (Irák, Sýrie, Pákistán, Nigérie atd.) dochází na základě náboženského vyznání, nikoli rasové nebo etnické příslušnosti. Na území ovládaném IS se můžeš klidně usadit, pokud budeš černoch z Nigérie – ale musíš být sunnitský muslim.
Na tu cifru 1000 uprchlíků jsi přišel, prosím, kde?
Rusko není problémem, problémem je ohrožení euroamerického podnikatelského projektu realizovaného na ukrajině, způsobeného ruskou přítomností, někdo se přepočítal a třetinu obyvatelstva ukrajiny nebral v potaz.
Ad. Dušan/Anonymní
ty výbuchy smíchu, pozastavování nad vzdělaností a obecně komentáře ad hominem si nech laskavě od cesty. Nepomáhá to debatě. Raději čti, co jsem psal.
…“že to je dost zkratkovité vyjádření.“ Použil jsem hyperbolu, abych poukázal na tvou, které si stále nejsi vědom. Za likvidací křesťanů nestojí muslimové, ale primárně Islámský stát či obecně konkrétní režim. Velký rozdíl.
Číslo 1000 bylo vztáhnuto ke kvótám pro ČR.
Stále jsi nereagoval na meritum a sice proč je Rusko menší hrozba než migrace z muslimských zemí.
ad. Flyboy
Nesouhlasím. Hrozba RF rozhodně není redukovatelná na její činnost na Ukrajině (jakkoliv můžeme vzájemně nesouhlasit o příčinách konfliktu), významné, byť méně viditelné rizikové aktivity RF jsou – financování některých evropských politických stran, s tím spojený politický lobbing, ovládání klíčových ekonomických sektorů v některých zemích, subverzivní aktivity ruských zpravodajských služeb, cyberútoky na kritickou infrastrukturu atd. Tohle nikomu z Polska či Pobaltí vysvětlovat nemusíte. Jen ti Česti se raději bojí 20 000 muslimů, kteří tu žijí.