Stultorum mater sempiter gravida
Matka hlupáků je stále těhotná
Latinské úsloví

Autoři: Ladislav Chaloupský, Radomír Talafa (i autor kresby)

V nedávné době zavedl rezort Ministerstva obrany (ReMO) do svého lexikonu výrazy leader, leadership a hybridní spojení jako například armádní leadership, vojenský leadership a voják-leader. Přejímání cizích slov do všech sfér společenského života je přirozenou součástí jazykové evoluce, ale ne každé nové slovo se v jazyce ujme.  Podívejme se, zda uvedené přejímky a jejich složeniny mají v armádním prostředí funkční opodstatnění.

Tato slova mají původ v anglosaském substantivu lead, které původně označovalo cestu, pěšinu nebo stezku. Tento výraz našel uplatnění nejenom v námořnictvu pro název lodní trasy, ale i pro hlavní úlohu ve filmu či divadle, pro mlýnský náhon, vodítko na psa apod.

Ze základu lead se vytvořilo slovo leader, které se ujalo v různých kompozitech a slovních spojeních jako například cheerleader, business leader, church leader, spiritual leader, gang leader, ringleader, bandleader, leader of the orchestra, gay leader atd.

V  armádách anglofonních zemí se slovo leader objevuje v syntagmatických spojeních pro označení nejnižších velitelských funkcí, jako například „team leader“, „squad leader“ a „section leader“, tedy pro označení velitele družstva a velitele skupiny. U pozemního vojska americké armády se slovo leader používá ještě pro označení velitele čety „platoon leader“. U vyšších velitelských funkcí se používá tradiční označení commander. Můžeme se také setkat s výrazem lay leader pro dobrovolného duchovního, který z pověření velitele vykonává pomocnou funkci vojenského kaplana.

V první polovině 19. století se od slova leader vytvořil pomocí substantivního sufixu „-ship“ výraz leadership (leader+ship). Stejným sufixem se vytvořila slova jako apprenticeship – učňovství, dictatorship – diktátorství, diktatura, butlership – lokajství, služebnictví, worship – uctívání bohů, bohoslužba.

Do češtiny se slovo leader dostalo v poměrně nedávné době a Slovník spisovného jazyka českého z roku 1989 jej definuje jako vedoucí kůň při závodech a rovněž uvádí jeho starší význam pro označení úspěšného sportovního klubu. Akademický slovník cizích slov z roku 1995 už uvádí pod heslem lídr/leader významy jako vůdce, předák, vedoucí horolezců nebo i jako vedoucí hlas džezové nástrojové skupiny. Kromě těchto výrazů se výraz leader překládá v závislosti na situačním kontextu jako vojevůdce, velitel, instruktor atd. Pro zajímavost uveďme, že do němčiny lze leader přeložit jako führer, do italštiny duce, do španělštiny caudillo, do arabštiny imám.

V současnosti již v češtině převládá ortografická podoba lídr, ale doposud není ustálená přechýlená podoba tohoto výrazu. U ženského rodu se můžeme setkat s variantami  lídřice a lídrová. V poslední době převažuje pravopisná podoba lídryně. Deminutiva lídřík a v plurálu lídříci nebo lídříčata se naštěstí zatím nepoužívají.

Zanedlouho po výrazu leader se do češtiny také dostává slovo leadership, které dosud není kodifikováno a není doposud zařazeno ve Spisovném slovníku jazyka českého. Jedná se o tzv. slovo módní, které nemá ustálenou ortografickou podobu, a tak se používá i varianta lídršip vytvořená analogicky podle již počeštěného slova lídr. Tento anglický výraz se do češtiny překládá jako velení, vedení, vůdcovství, vůdčí schopnosti, případně řízení skupiny osob nebo nějaké politické strany.

I přes skutečnost, že ortografická podoba slova leader postupně zastarává a slovo leadership není uvedeno v lexikonu spisovné češtiny, dostávají se tyto výrazy a jejich hybridní spojení, z nichž nejčastější je vojenský leadership a voják-leader do oficiální vojenské terminologie.

Původní Velitelsko-štábní fakulta Vojenské akademie v Brně, jejíž pojmenování plně vystihovalo zaměření odborné přípravy a poslání jejich absolventů, zanikla sloučením vysokých vojenských škol v Univerzitu obrany (UO). Prostory, kde Velitelsko-štábní fakulta sídlila, zaujala Fakulta ekonomiky a managementu (FEM), která připravovala posluchače na funkce manažerů. Nicméně i ta byla zanedlouho přejmenována na Fakultu vojenského leadershipu (FVL). Tuto změnu doprovázel žertovný slogan „Špatný manažér, dobrý leader“ a vice versa.

Předměty, které mají v obsahu lídršipská témata vztahující se k velení, vedení, řízení a psychologii osobnosti, jsou obdobná jako velitelsko-štábní témata, která se vyučovala již v době dávno minulé (minuta 04:45), ve které se posluchači připravovali na funkce velitelů a štábních pracovníků. Pouhé přejmenování fakulty nespisovným názvem vlastní obsah přednášek nijak nezměnilo.

V této souvislosti se tedy nabízí otázka, proč se místo česko-anglického spojení názvu Fakulta vojenského leadershipu UO nezvolilo spojení česko-německé. Čeština po staletí sousedí s němčinou, ve které existuje pro vůdcovství slovo Führung, a tak by se fakulta mohla také přejmenovat na Fakulta für Führende Kader. Vyřešil by se problém s deklinací slova leadership a absolventům této fakulty by se nemuselo říkat lídři, lídererové, lídršipové, lodivodi apod.

S nově pojmenovanou fakultou UO se začalo používat slovo leader v hybridním spojení voják-leader, například ve větě „rozvoj sociálních kompetencí vojáka-leadera“. Takové spojení by se mohlo použít i pro název čestného titulu voják-leader analogicky s titulem letec-kosmonaut. Vždyť i leader dogs, kteří se sice do češtiny díky zdravému rozumu nepřekládají jako leader-psi, ale jako vodicí a asistenční psi, dostávají ocenění a tituly, aniž by byli na řetězci velení.

Tento hybrid voják-leader rovněž naznačuje, že dříve vojáci schopnosti vést a řídit neměli, ale nyní, v 21. století, jsme jim tyto dovednosti změnou v názvosloví přidělili, což je navíc zdůrazněno i spojovníkem. I přes tuto novou vlastnost vojáků musíme mít na paměti určitou sémantičnost tohoto hybridního pojmu. Spojení soldier-leader v angličtině implikuje poddůstojnické funkce a je genderově neutrální, zatímco v češtině spojení voják-leader poukazuje na důstojnické absolventy UO a pociťuje se v něm absence ženského protějšku. Pokud tvůrci tohoto hybridu byli při jeho tvorbě ovlivněni knihou sovětského spisovatele M. Bragima Od Moskvy do Berlína, ve které autor používá výrazy děvče-četař a žena-kapitán, měli by analogicky změnit i maskulinní označení voják-leader. To nám totiž signalizuje jistou míru machismu vůči vojákyním.

Vzhledem k početnému zastoupení žen v Armádě České republiky (AČR) by v rámci rovnoprávnosti a vyváženosti měli ministerští „odborníci“ vybrat odpovídající hybridní variantu. Vždyť i v angličtině dříve existovala genderová varianta leaderess a  v roce 1980 se objevila její moderní verze „leaderene“. Možností se nabízí nespočet. V české části hybridu lze sice použít maskulinní výraz voják, ale přikláníme se k femininnímu tvaru vojákyně.  V počeštěné části anglického slova lze například zavést „progresivní“ přechýlenou podobu lídrška, lídrová, lídryně, lídřice, lídrsová, leaderka, leaderesová, lídra, lídrka atd. Úspěch by určitě při nástupech zaznamenal povel „vystoupí vojákyně-lídrška XY…“

Jak jsme uvedli výše, ortografická varianta leader již není ve spisovné češtině progresivní, a proto by se měla v souladu s trendy spisovné češtiny provést v tomto „pokrokovém“ česko-vojenském hybridu pravopisná změna na voják-lídr. Analogicky by se měl opět změnit i název fakulty vojenského leadershipu. Stála by za zvážení mírně upravená varianta „Fakulta vojenského lídršípu“. Jednalo by se o kompozitum, ve kterém by šíp nebyl sufix, ale substantivum, symbolizující lídra, který nezadržitelně jako střela vylétává z UO, podobně jako v písni, ve které se zpívá o tom, jak šíp letí savanou. Symbolika šípu je významná. Nejlepší válečník z řecké mytologie – Achilles, byl smrtelně zasažen do paty šípem.  Saavedro Fajadra filosoficky poukazuje šípem na důležitost progresivního pohybu vpřed „vystřelený šíp letí vzhůru nebo padá – nestojí na místě“ a Vrchlický ve své epice Ballada o šípu alegoricky prezentuje šípem čestnou a udatnou osobu ve verši

Dobře víš, špatným jest lovcem ten, kdo s šípem opouští hon, čest domu svého jsem zachoval, pro tebe — ulovil trón!.

Závěr: Neologismy, přejímky a s nimi úzce související slova módní jsou neoddělitelnou součástí každého jazyka. Slova, která jazyk obohacují, která jsou přesnější než původní význam, se ujmou a v jazyce kodifikují. O tom však rozhoduje široké spektrum uživatelů jazyka a nikoliv ambiciózní jednotlivci, kteří prospěšnost takových výrazů chápou pouze ze svého pohledu. Násilně nahrazovat funkční terminologii slovy zahraniční provenience skončila často neúspěšně. Teprve čas ukáže, zda slova leader, leadership, jejich hybridní novotvary jako armádní leadership, voják-leader či název Fakulta vojenského leadershipu  a další, budou přijaty širokou veřejností a zda v této formě trvale zakotví v české vojenské terminologii.

Poznámky:

• Ve vojenském kontextu bývá leadership obvykle součástí Command and Control (C²) – velení a řízení, a také je obsažen v koncepci Command, control, communications, computers and intelligence, surveillance and reconnaissance (C4ISR). Někteří autoři uvádějí, že velení (command) se skládá z vedení (leadership) a řízení (control). Leadership je tedy záležitost podřízená vojenskému velení.
• V anglofonních vojenských školách se tématu velení a řízení věnuje velká pozornost. Pro nejnižší velitelské leadery jsou pořádány kurzy a semináře v délce několika dnů až několika týdnů. Několikaleté studium leaderů na Fakultě leadershipu vypovídá o důležitosti, kterou ReMO na tuto problematiku v AČR klade. Na rozdíl od velkého zájmu o toto studium na UO, kadeti ve West Pointu tyto kurzy v minulosti pojmenovávali jako leadersleep – aluze na název kurzu. Toto slangové označení implikovalo jejich vztah a činnost (nuda a spánek) k těmto několikadenním školením. Od té doby se však mnohé změnilo. Osnovy těchto kurzů byly pečlivě přepracovány a systém velení a řízení (tzv. doktrína leadershipu) byl u jednotlivých druhů vojsk zapracován do základních vojenských předpisů.
• Z hlediska jazykového úzu se s hybridními syntagmaty typu vojenský leadership v češtině často nesetkáváme, mnohdy totiž působí neorganicky. Pro vytvoření genitivu v češtině se musí k anglickému sufixu přidat sufix český. Tvarotvorný sufix „u“ se u anglické části tohoto hybridu po morfologicko-slovotvorné stránce zatím jeví poněkud rozporuplně.
• Prvenství v zavedení leadershipu do češtiny armádním autorům nepatří. Na internetu se tento termín objevil již dříve, a to v progresivní ortografické podobě, například ve spojení liberální lídršip. Jde o článek, ve kterém je krátké video, pojednávající o snaze liberálních demokratů chránit zákonem homosexuály a pedofily snad i na úkor vojenských veteránů.
• Pouhé „přejmenování firmy“ ve snaze vzbudit dojem něčeho nového připomíná aktivity vojáka, diplomata a politika Grigorije Alexandroviče Potěmkina. Divadelní kulisy, ze kterých postavil vesnice, byly po průjezdu carevny zbourány a zůstaly na hromadách plných nabarvených a popraskaných prken. Obdobně tomu bylo v případě slov, která se v češtině objevila pod vlivem ruštiny a neměla dlouhé trvání, nebo získala negativní konotace jako například obmundýrovka (uniforma a prádlo), těpluška/tepluška (vagon s kamínky pro přepravu vojenských osob), grupírovka (tajná skupina uvnitř nějaké organizace), podpolí (podzemí, ilegalita), staršina, politruk, atomčík atd.
• Na základě fonologické a morfologické podobnosti lídra a lídršipu vznikla v češtině kompozita jako například eulídr nebo šíbršip.