Autorem následujícího textu o Operaci Šiva v Bosně a Hercegovině je její účastník Jaroslav Dolejška. OWOP mu děkuje za ochotu podělit se o detaily akce, které se významnou měrou účastnili i čeští vojáci. Pokud máte nějaké podobné příběhy, o kterých toho není mnoho známo, napište na kontakt na těchto stránkách. Operace Šiva byla v průběhu IFOR a
READ MOREMezi utajovanými objekty důležitými pro obranu jugoslávské socialistické federace hrál nejdůležitější roli objekt, který jed dnes přezdívaný jako Titův bunkr. Tento podzemní objekt sloužil jako místo velení a nesl kódové označení D-0, v rámci utajeného spojení „Istanbul“. Tento navenek nenápadný objekt se nachází na území obce Konjic. Pokud se díváme na satelitní/letecké snímky v GoogleEarth, zaujme spíše
READ MORE1. ledna 2013 uplynulo 20 let od rozdělení Československé armády na Armádu České republiky a Armádu slovenské republiky. Politické ambice obou států vyloupnuvších se ze státu střední velikosti, kterým Československo bylo, byly ovšem natolik vysoké, že v obou státních útvarech se zákonodárci nakonec shodli na tom, že vojsko nového státu je natolik významné, že představuje celé
READ MORERozpad Jugoslávie byl příčinou toho, že po více než 100 letech od anexe Bosny a Hercegoviny na bosenské území opět vstoupila noha českého vojáka. Tentokrát však již šlo o skutečnou humanitární operaci pod mezinárodním mandátem: UNPROFOR – IFOR – SFOR a později SFOR II a Althea. V případě UNPROFOR šlo fakticky o první nasazení českých vojáků
READ MOREAnexe Bosny a Hercegoviny v roce 1878 nezanechala v české kultuře stopy pouze tím, že se objevil nový výraz pro chaos v podobě slova „maglajz“, ale také příležitostí, kterou v prostoru Bosny a Hercegoviny Češi dostali. Mezi ně bezesporu patří architekt Karel Pařík a vojenský kapelník Julius (Ernst Wilhelm) Fučík. První se nesmazatelně podepsal především na architektuře Sarajeva. Druhý
READ MOREAnexe Bosny a Hercegoviny probíhající od roku 1878 byla formálně stvrzena až v roce 1908, když František Josef I. po předběžných konzultacích s Ruskem podepsal ve Vídni 5. října příslušný výnos. Osmanský panovník Kâmil Paşa uvažoval o vojenské odpovědi na krok Vídně, který byl z pohledu Osmanské říše v rozporu článkem XXV berlínského protokolu i Cařihradské konvence. Nakonec k takovému řešení
READ MOREPíše se rok 1878 a do tehdejších tureckých provincií, později oficiálně pojmenovaných jako Bosna a Hercegovina, vstupují pod velením polního zbrojmistra Josefa Philippoviče první příslušníci rakouskou-uherské armády. Oficiálně nešlo o akt agrese, tedy „dobytí území“, ale o „přátelskou akci“, na kterou se počítalo se 60 miliony zlatých. Podle minstra zahraničí Andrássyho by akci měla zvládnout
READ MORE