„Zuřivost najde si zbraň“ („Invenit arma furor“)
Marcus Annaeus Lucanus, (Farsalské pole)

Autoři: Ladislav Chaloupský, Radomír Talafa (i autor kresby)

V části ARM I jsme se zabývali etymologií vojenských výrazů, které se dostaly do angličtiny z původního latinského slova arma. Nyní se budeme věnovat samostatnému výrazu arm, jeho kolokacím a frekventovaným idiomatickým a frazeologickým spojením.

Úzus převažuje v plurálové formě arms a podobně jako gun a weapon je i arm součástí mnoha odborných složenin, jako jsou například arms locker (skříň na zbraně), arms rack (stojan na zbraně), side arm (zbraň na opasku – nůž, pistole), firearm (puška, pistole), short/small arms (ruční palné zbraně/ lehké střelné zbraně), all arms (všechny druhy vojsk), coat of arms (erb), arms control (kontrola zbrojení), arms race (závody ve zbrojení), man of arms (voják), arms and weapons (výzbroj a zbraně) a další.

Vzhledem ke svému obsahu je arm součástí mnoha vojenských povelů a zvolání: present arms (k poctě zbraň), shoulder arms (na rameno zbraň), ground arms (k noze zbraň), order arms (k noze zbraň), stack arms (odložit zbraně do jehlanu – zastaralé), call to arms (do zbraně) nebo později jenom to arms.

Zvolání do zbraně bylo ve všech jazycích tak frekventované, že se objevilo i ve francouzské revoluční písni s názvem La Marseillaise, která se později stala francouzskou hymnou.

Obdobný výraz up in arms patří rovněž mezi frekventované frazémy. Začal se používat v šestnáctém století a jedná se o zkrácený, již dříve používaný výraz take up arms (chopit se zbraně, ozbrojit se, začít bojovat). Doslovný význam up in arms, postavit se nepříteli, být připraven bojovat, se od 17. století začíná používat v přeneseném významu (intenzivně protestovat, být rozzloben/být v ráži). Jonathan Swift  ve své alegoricko-satirické próze „A Tale of a Tub“ (Povídačka o putně, také se překládá jako Pohádka o kádi) z roku 1704 píše:

All the men of wit and politeness were immediately up in arms through indignation, which prevailed over their contempt…

Český překlad z roku 1911 je zdařilý, i když překladatel zcela nevystihl sémantický posun frazému up in arms, který v angličtině nastal:

Všichni lidé slušní a lidé duchaplní byli nevolí vzrušeni a byli hotovi k boji; rozhořčení přemohlo jich pohrdáni…

Za zmínku stojí, že Swift v této povídačce nadčasově popisuje nešvary doby.

…lidé se mohou stát učenci bez čtení a přemýšlení… vrchol blaženosti je ničím nerušený klid hlupáka mezi lotry… podvod se povýší na hlavní životní princip…

Zvolání do zbraně – to arms a pojmenování pro budík – alarm clock má stejný původ. Při spatření nepřítele volaly římské hlídky all´arme, do zbraně. Tento výraz se ještě v latině  sloučil do jednoho slova allarme a francouzština jej převzala jako alarme. Do angličtiny se dostává kolem roku 1380 v podobě alarum, avšak zde se již výraz pro zvolání do zbraně – to arms používal. Jeho původ je stejný, jako u slova alarum, ale do angličtiny se dostal mnohem dříve. Na rozdíl od to arms mělo alarum širší využití. Vedle konkrétního zvolání do zbraně se používalo i pro upozornění na různé druhy jiných nebezpečí, jako například požár, povodeň atd.

K vyhlašování takových nebezpečí se ve středověku používala trubka, buben nebo zvon a zvolání alarum, které se ve spojení s těmito zvukovými signály začalo šířit. Dodnes se lze setkat s výrazem sound the alarm (vyhlásit poplach), ve kterém je obsažen prvek zvukového signálu. Shakespeare v tragedii Macbeth (1606) píše „Ring the alarum-bell… Ring the bell!“ („Udeřte na poplach… Zvoňte na zvon!“ –  Naše vojsko, 1957), ale už v roce 1665 si Samuel Pepys zaznamenává do svého deníku:

And so to bed, to be up bedtimes by the helpe of a larum watch, which by chance I borrowed of my watchmaker today while my owne is mending.

Postupem času se ortografická podoba výrazu ustálila na alarm, výraz vytvořil kolokaci s hodinami (clocke), které vydávaly zvukový signál. Vznikl alarm clock (budík) a jeho původní význam – zvolání „do zbraně“ zanikl.

Idiomatický výraz stand to your arms je synonymický s výrazem stick to your guns, o kterém jsme se již zmiňovali ve výkladu o GUN I. Metaforicky (trvat si na svém, bránit si svoje názory, držet se svého přesvědčení) jej poprvé použil anglický spisovatel Samuel Warren v románu Ten Thousands a Year v roce 1839.

Verbum armed (ozbrojen, rovněž v přeneseném významu být vybaven) se pojí převážně s předložkou with, ale omezeně se setkáme i s dalšími předložkami, jako například to ve frázi armed to the teeth (po zuby ozbrojen). Toto rčení se používalo již ve 14. století, poté upadlo téměř do zapomnění a znovu se objevilo v polovině devatenáctého století, když R. Ford v příručce Handbook for Travellers to Spain (1845) napsal: „Everybody in Spain travels armed to the teeth.“ Frekvence a oblíbenost této fráze začala stoupat, když o několik let později anglický státník Richard Cobden ostře kritizoval náklady na zbrojení a ve svých projevech tuto frázi použil.

Počátkem šestnáctého století se dostává z latinského Praemonitus, praemunitus do angličtiny frazém forewarned is forearmed, znamenající být předem varován je být předem ozbrojen. Shakespeare byl první, u kterého máme počátek tohoto rčení doložené písemně. Ve své prvotině Jindřich VI, která popisuje konec stoleté války ve Francii a válku „dvou růží“, vložil do úst královi Edwardovi IV

Well, I will arm me, being thus forewarn’d.

Klášterský jej v roce 1914 překládá následovně:

Nuž, vyzbrojím se, takto varován.

Výraz se začal používat i mimo vojenskou oblast a krátce poté i zde nastává sémantický posun a tento kolokační frazém se v dnešní době používá v přeneseném významu: být předem varován znamená  být na vše připraven.

Eufemismů, které obsahují v nějaké podobě arm, není mnoho. Uveďme alespoň termín armed reconnaissance, o kterém v roce 2000  B. A. Garner uvádí, že se jedná o eufemismus, jenž má zakrýt intenzivní letecké bombardování. Jde o sekundární zdroj New York Times edition of The Pentagon Papers, 1971, který odkazuje na materiál roku 1965. Tento termín se vztahuje k letectvu a je takto uváděn minimálně od roku 1963 ve slovníku A Dictionary of United States Military Terms.

Za částečný ekvivalent tohoto termínu je u pozemního vojska považován termín reconnaissance in force. V češtině existuje jeho ekvivalent – průzkum bojem. Vojenští stratégové zdůvodňují opodstatnění výše uvedených pojmů, i když na osoby nezasvěcené „válečnému umění“ působí tyto termíny, které zastírají skutečný význam, poněkud zvláštně.

Na Vojenské akademii v Brně (dnešní Univerzita obrany) se před rokem 1989 používal termín obrana v útoku. Takové příklady oxymoronů (oxys – ostrý, moros – tupý), tedy protiřečících si slov, jsou společně s využitím dvojsmyslného významu, jako například anglický termín military intelligence (vojenské zpravodajství vs. vojenská inteligence), peace force, peacemaker atd. často terčem různých narážek a zdrojem vtipů.

Na rozdíl od malého zastoupení v eufemismech se výraz arms objevuje v nepřeberném množství citátů a výroků. Pro ukázku používání slova arm si uveďme alespoň dva. G. Washingtonovi se přičítá následující výrok:

A free people ought not only be armed and disciplined, but they should have sufficient arms and ammunition to maintain a status of independence from any who might attempt to abuse them, which would include their own government. (Svobodní lidé by nejen měli být ozbrojeni a být disciplinovaní, ale měli by mít dostatek zbraní a munice, aby uhájili svou nezávislost před kýmkoliv, kdo by je chtěl utlačovat – včetně jejich vlastní vlády.)

Richard Henry Lee, jeden ze zakladatelů USA, pronesl:

To preserve liberty it is essential that the whole body of the people always possess arms and be taught alike, especially when young, how to use them. (K zachování svobody je nezbytné, aby lidé měli vždy zbraně, ale také, aby se učili, zejména v mládí, jak je používat.)

To be continued…